| 1.3Magráta13 | 
 |
(14.5.2012 9:03:34)
"Pokud miminko, které je neustále nošeno, dostane hlad, je unavené nebo má mokrou plenu, nezačne plakat. Tyto základní potřeby bude sdělovat tiše, protože pokud jej nosíte na těle, budete reagovat i na ten nejmenší podnět. Naučí se, že může požádat o cokoli bez toho, aby muselo zvyšovat hlas (první lekce komunikace)."
Tak mě dostal už tento odstavec. Prosím, nepaušalizujte a neraďte podobné věci.
Náš prostředí i nejmladší jsou prakticky neustále nošená miminka. Ale ať v šátku, v kočárku nebo v postýlce, jak dostanou hlad, mají mokrou plenku nebo jsou jen proste unavené, vždycky spustily příšerný řev. Plakali dokonce i "jen tak". Podle mě také z únavy, příčinu nezjistil ani neurolog.
Občas pomohlo je na chvíli odložit do pokoje, možná že měli toho nošení či podnětů dost.
Miminko by se asi nemělo nechat plakat, ale ve chvíli, kdy máte dítě, které opravdu prořve první půlrok života, začnete si myslet, že i takové "nechat vyřvat" není úplně od věci. Nakonec jsem v rámci zachování duševního zdraví občas na pár minut dítě odložila, naučila se neslyšet ten řev a "v klidu" se aspoň najedla či si došla na záchod.
Ale možná někdo poradí, jak zaručeně uspokojit věčně řvoucí mimino. Jen by si každá mmáma taky měla uvědomit, že ne vždy se ten pláč podaří zastavit a že to nic nenapovídá o kvalitě mateřství.
Všem přeji krásná, šťastná a usměvavá miminka 
|
| withep | 
|
(14.5.2012 9:49:45)
Magráto, a dočetlas to až do konce? Naomi dál píše, že i přes nejlepší péči miminka občas pláčou. Některá víc a některá méně. Znám holčičku, která prořvala snad celý první rok života, její maminka ji nejdřív nechtěla nosit, pak se i k tomu uchýlila, pomohlo to jen částečně. Narodila se sekcí - porod sekcí, indukcí, separace mohou mít na klid/neklid miminka obrovský vliv, což ale neznamená, že "normálně" narozená miminka nepláčou. Já mám přirozeně a poklidně (doma) narozenou dceru, ve dvou týdnech jsem s ní byla poprvé sama doma a řvala od osmi do půlnoci, byla jsem z ní zoufalá, ale nedala jsem ji z ruky, nenapadá mě, co bych byla mohla udělat lepšího, než jí pomoct to trápení překonat svou blízkostí. Takže náruč není jen prevencí pláče, ale také místem, které činí trápení plačícího miminka snesitelnějším. Tím neříkám, že odsuzuju matku, která už má extrémně plačícího mimina plné kecky a na pár minut ho zavře v pokoji - pořád lepší, než s ním ve vzteku zatřást. To otupění je docela přirozené a myslím, že částečně otupíme všechny - i my matky dětí s pláčem "v normě" 
|
| 1.3Magráta13 |
|
(14.5.2012 10:07:28)
Withep, no, nedočetla, no 
Já kdysi taky nevěřila, že je možné, aby dítě, kterému evidentně "nic nechybí", prořvalo den.
Ale odříkaného chleba největší krajíc.
Oba kluci ten první půlrok víceméně prořvali. Jako jiné děti víceméně spí a pak se prospaný čas zmenšuje, oni víceméně den prořvali, aby se postupně ten prořvaný čas zkracoval.
Nemluvím o minutách či hodině, ale skutečně o hodinách vzteklého řevu, kdy máš pocit, že si musí plíce vyřvat.A nepomáhá nic.
Nejmladší je vůbec expert. Myslím ale, že odmala prostě projevuje svůj nesouhlas
A všechny porody byly fajn, a to jsem poměrně náročná. Povahou je každý jiný. Prostřední je ale z uřvaného mimina úžasný školáček, i když trochu víc citlivý a závislý na mě. Nejmladší zas nemá problém nýt s kýmkoli jiným, i cizím, ale to se může změnit, je mu půl roku a kousek.
|
|
| 1.3Magráta13 |
|
(14.5.2012 10:13:10)
Tak jsem to dočetla a raději i 2x přečetla a omlouvám se. Ty rady jsou fajn, ale já jsemještě pořád unavená z těch mých uřvánků.
Dolša jsem tedy do stavu v závěru článku. Moje děti prostě potřebují platak. Miluju je, když se smějí a miluju je, i když pláčí. Ale rozhodně není v mých silách je nosit i když pořád pláčí. Neustálé nošení a chování mě vyčrpává. Takže je s jejich pláčem odkládám, abych i já alespoň 5 minut vydechla.
Bilance mé péče je prospívající, zdárně se vyvíjející dítě a matka s opakovanými záněty, horečkami a zablokovanými zády.
Ale nestěžuju si. je to tak, oni z toho vyrostou, já se dovyléčím a bude zase dobře.
|
| Nikaia+08+10 |
|
(14.5.2012 10:28:22)
Tak s tou tvojí závěrečnou bilancí to mám stejné. Prospívající děti a rozpadající se matka. Snad se pak ještě budu dát opravit.
|
|
|
| Vladka a Mishell | 
|
(14.5.2012 11:14:55)
Ja si taky myslim,ze kazde male dite,miminko potrebuje plakat.Je to proste jeho prirozeny projev a vice neprirozene by se mi zdalo miminko,ktere neplace,protoze hned ajk se pocura to mamika vi,tak ho prebali,hned ajk mu zacne byt horko mu odlozi,hned jak bude vedet,ze am prdiky mu ulevi cajickem,protoze spolu komunikuji tise.Mi to prijde jako naprosta blbost nezlobte se na me.Nerikam,ze dite musi byt uplakane,to vubec ne,ale vseho s mirou.Kazda maminka si sveho drobecka rada pomazli a pochova,neni to jen pro pocit toho ditete,ale take pro pocit te matky.Teda ja osobne jsem mela ten pocit,ze si chci se svym miminkem lehnout v klidu k televizi,polozit si ho na hrud a jen odpocivat a poslouchat jak si miminko spinka.Bylo to i pro muj pocit.Hodne zalezi take na povaze ditete,nektere je od malicka vice uplakane a nervozni,nektere je klidnejsi,je to i jeho osobnosti a nemuzeme to ovlivnit.Nase mala mela ,,rvavou,, asi jen 3x za prvni rok zivota.Poprve jsem se ji snazila zoufale uklidnit,nosit,houpatmasirovat,zpivat,no uz mi z toho hrabalo a nepomohlo nic.Az se unavila,tak mi v naruci usla sama.Podruhe jsem zkusila ji pomoct a kdyz jsem vycerpala vsechny sve moznosti prisoudila jsem to moudre matce prirode,ze si usoudila,ze dceruska potrebuje protrenovat silu hlasivek a rozpinavost plic,tak jsem ji tedy nechala,at si plice nerusene rozpina vedle v misnosti.I na to platilo,ze se unavila a usla sama.STrasne me to tehdy zralo,ze ji neumim pomoct,ale nekdy si myslim,ze ty deti se potrebuji vykricet.Ale nemyslim si,ze pri kazdem placi je treba dite zavirat pryc,to ani nahodou.Pokud treba citim,ze ma tvrde brisko,ci ma vyrazku, ci cokoli jineho,udelam vse pro to,aby se ulevilo.Jen bohuzel nejsme dokonale a nekdy je to moc i na nas maminky ale kdo jiny ma nasim nejdrzhsim ukazat,ze kazdy dela chyby a neni vsevedouci??
|
| 1.3Magráta13 |
|
(14.5.2012 11:19:29)
Vlaďko, to mě rozesmálo, položit si spící dítě na hruď a sednout si s ním k televizi Jsi šťastlivec. naši kluci, jakmile se s nimi sedlo, začali ještě víc.
Ale jinak souhlasím.
Ona totiž nejhorší na tom dětském pláči, je naše bezmoc. Bezmoc pomoci svému milému člověku je snad nejhorší pocit na světě.
|
|
| Monty | 
|
(14.5.2012 12:49:13)
Podle mne nepotřebuje. Můj syn neplakal. Asi k tomu neměl důvod. 
Dítě reaguje pláčem nebo zvukem (nemusí jít nutně o pláč) v případě, kdy mu něco není příjemné, cítí se nespokojené, ohrožené.
Nicméně... rejstřík malého dítěte je velmi omezený a prioritní věc, od níž se odvíjí jeho pocity jsou pocity jeho matky - když pominu hlad, mokrou plenu nebo nepohodlí spojené např. s těsným oblečením. Pokud je matka v pohodě, je zdravé dítě také v pohodě, protože ten stres nemá kde brát.
Bohužel díky tomu, že jsme z mateřství udělali vědu jsou matky většinou v nepohodě a přenáší to na své děti. 
|
| Jája | •
|
(14.5.2012 13:27:15)
"Dítě reaguje pláčem nebo zvukem (nemusí jít nutně o pláč) v případě, kdy mu něco není příjemné, cítí se nespokojené, ohrožené."
Nemáš pravdu. Já měla hodné mimino, ale po 2 měsících se prostě v 18.30 rozeřvalo jako tur a nepřetržitě řičelo až do nějakých 22.30, kdy zcela vyšťavená matka únavou padla. Do té doby jsem si taky myslela, že malé dítko řve jen tehdy, když má hlad/je mu zima/je mu horko/počurá se/posere se/má pocit nepohody... Bylo vidět, že někdy prostě řičí, aniž by rodič přišel na příčinu. Řičení trvalo asi dva nebo tři měsíce a pak ustalo. Zajímavé bylo, že jsem si podle řevu mohla řídit hodinky. Jak to to dítko poznalo, to je ve hvězdách.
|
| Jája | •
|
(14.5.2012 19:09:28)
Jo, a ještě: byla jsem v naprosté pohodě a dítko bylo kojené (do 11 měsíců, pak už jaxi nebylo co). době řevu jsem lítala jako hadr, zda dítko nemá prdíky/je mu horko/zima/nepotřebuje přebalit/otočit na záda/otočit na bříško/pochovat/pohladit... Ne, nezpívala jsem, řvoucí dítko bych teda rozhodně nepřeřvala. Stejně řičelo, jako když za plného vědomí podřezávají podsvinče.
|
|
| Bumbi&05,08,10 | 
|
(15.5.2012 1:15:31)
Jájo, to byla asi tříměsíční kolika... Zažila jsem se synem, začínalo to plus mínus 5 minut v 18:30, trvalo to do 21:30  Jak přešel třetí měsíc života, najednou to zmizelo - samo, jen tak...
|
| Vladka a Mishell |
|
(15.5.2012 10:07:47)
My jsme meli to same,trimesicni kolika a je to snad zakodovane na dobu trvanlivosti 3 mesice,pak to samo odejde tak rychle ajk to prislo.Pry na to pomaha odvar z kminu ci fenyklu,caje pro kojici maminky,cviceni,teple obklady na brisko miminka,pokud kojime nejist veci ze kterych nadyma.....ja jsem se snazila dodrzet vse,ale stejne nas nadymalo,pouzivali jsme na to kapicky a placi jsme se stejne neubranily,ja si spise myslim,ze ten ,,novopeceny,, travici system si musi zvyknout na svou funkci a jeste to poradne neumi,proto to nektere deti trapi,a myslim si,ze moc se tomu neda pomoct,proste to jen minimaizovat tu bolest a pretrpet to obdobi.
|
|
| Jája | •
|
(15.5.2012 15:08:43)
Kolika? To asi těžko, dítku nebylo NIC, teda aspoň NIC, na jsem mohla přijít. Prostě jen řičelo a já se nervovala.
|
| Girili | 
|
(15.5.2012 15:41:34)
Jaji, Karp treba pise, ze kolika neni jen boleni briska. Ze je to souhra mnoha faktoru - brisko, moc podnetu, malo podnetu, temperament miminka, nezralost, nevyvinuta samotisici schopnost - proste to dite tohle vsechno potrebuje dozrat v tzv. "ctvrtem trimestru".
Pomaha mu jen navodit podobne prostredi jako v deloze - bezpecna poloha (ne na zadech - to maji ditka pocit, ze padaji ve volnem prostoru), noseni pripadne jiny houpavy ci drncavy pohyb, tesne sevreni nebo zavinovani, sumivy nebo rytmicky zvuk (tekouci voda, vysavas, fen, hudba...), sani (prso nebo dudlik). Radi tam i jak to kombinovat a praktikovat, aby to utisilo i ta nejnarocnejsi miminka.
|
|
|
|
|
| 1.3Magráta13 |
|
(14.5.2012 14:02:00)
No to se ti to mluví, když jsi to nezažila. Takové soudy miluju.
Jsem opravdu klidná máma, řekla bych i v pohodě. První dítě bylo taky spáč, usmívající se miminko, pohoda. Další 2 uřvané, u prostředního ještě tak z 50% šlo určit příčinu a vychytat to, u nejmladšího nikoli.
Kdo to nezažil, nepochopí. Ani já nechápala, dokud (a možná právě proto) jsem nezažila.
|
| 1.3Magráta13 |
|
(14.5.2012 14:03:29)
Pardon, to byla reakce na Montivaru
|
|
|
| Martina, 2 kluci | 
|
(14.5.2012 19:22:53)
Taky jsem byla takhle jasně nastavená...doporučuju si pořídit další dítě, které zbourá všechna dřívější dogmata
Nechápala jsem, že se děti v noci kojí nebo dokonce kvůli tomu ŘVOU, když stačí říct "spinkej" a on usne bez mlíka. Nechápala jsem, že děti nespí od 19 do 7...když jim dáš přes den DOST PŘIMĚŘENÝCH podnětů, prostě spokojeně usnou na celou noc. Že se děti vztekají, když jim lze V KLIDU A ROZUMNĚ vše vysvětlit.
Není nad vlastní zkušenost...na každého dojde
|
| Vladka a Mishell |
|
(14.5.2012 22:48:21)
Martino,ja jsem byla tak stastna maminka,ze mi dcera spala od 19-7 od 4 mesicu veku asi do 2 let a od dvou let chodivala spat pozdeji i vztavala pozdeji,ale vnoci jsem o ni nevedela.Ale pres den jsem o ni jooo vedela.Nedokazala byt chvili sama,porad musela mit neci spolecnost a pozornost,televize ji nezajimala,ani jen obycejne hracky,vsechny musely byt vedeny lidskou rukou a doprovazeny lidskym hlasem :) :) mela i sve obdobi vzdoru,ale v globale byla hodna,ted uz ma 4 roky a vyrostla z ni sikulka jak ma byt 
|
|
|
|
| RONJA, DCERA LOUPEŽNÍKA | 
|
(14.5.2012 13:02:09)
Moje dítě skoro nebrečí. Když už pláče, tak proto, že nereaguju na jemnější signály(spím, jsem na záchodě, držím čubu, by nerozsápala tchýni nebo z nějakýho jinýho důvodu nemůžu okamžitě zareagovat...).
Nespokojená je většinou z hladu nebo z nudy, ale hned po uspokojení potřeby zmlká a nasadí obvyklej spokojenej výraz. Kvůli potřebě blízkosti nepláče, neboť je takřka neustále(s výjimkou půlhodinek, kdy ji nechávám "proběhnout" po posteli) nošená, mazlená a všímaná.
Je pravda, že netrpí bolestma bříška, kolikama, prdíkama a jinejma miminíma ladodnostma, ale otázkou je, co je příčina a co důsledek...
|
|
| Pawlla |
|
(15.5.2012 4:46:19)
Vladko spuhlasím,dcera miminkovské období prostě jedním slovem prořvala,spala pouze v kočárku za jízdy ,syn neplakal,budil se každé tři hodiny na kojení,zaknikal a pak usnul opět na tři hodiny.On je ten,který má problémy a jeho vývoj není v pořádku,naopak dcera byla od malička ve všem napřed až doteď.Neporovnávám,ale usuzuju z toho,že ten pláč je přirozenější i když vysilující.
|
|
|
|
| gf fgfhf |
|
(14.5.2012 12:36:05)
tak mladší dcera byla zrovna ten případ miminka, které má všechno,ale stejně ty první 3m probrečí a mě nezbývalo nic jiného než to vydržet
|
|
|
když něco potřebuje,tak si tiše zamňouká. Zatímco starší řve stále. Nejdřív začne brečet a až pak si vzpomene,že vlastně umí mluvit.
Takže můj názor je ten, že je to v nich! Někdo prostě je uřvanej a nespokojenej a někdo není. Už z podstaty.
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)