| ALL | 
 |
(17.5.2011 12:24:58)
Nemám osobní zkušenost s dyslexií, tak to možná nedovedu tak posoudit, ale mně připadá, že je docela škoda, že vyvozené písmenko nesouvisí s obrázkem -tak třeba "H" sice vypadá jako "žebřík", ale ve slově "žebřík" se vůbec žádné "H" nevyskytuje. Spojení tvaru písmenka se slovem, které přímo na to písmenko začíná, se mi zdá lepší. Tak to například dělá waldorfská pedagogika - děti nejdřív kreslí obrázek a pak v něm najdou písmenko, ale to se v příslušném slově vyskytuje hned na začátku! Například v obrázku plachetnice se najde P, z labutě se stane L a podobně... (Obrázek navíc souvisí s pohádkou, kterou předtím slyší, nekreslí se "jen" kvůli samotnému písmenku.)
|
| Rapiti | 
|
(17.5.2011 13:33:04)
To je zřejmě princip. Ti, kdo nejsou DYS, tak si spojí obrázek se zvukem. Ona ale má tu zkušenost, že zjevně nechápala spojení tvaru písmenka a obrázku, který vypadal úplně jinak.
Já bych docela ocenila malou ukázku jako doplnění článku.
|
| ALL |
|
(17.5.2011 17:46:08)
Ale já píšu, že ten obrázek VYPADÁ jako to písmenko!
|
| ALL |
|
(17.5.2011 20:32:23)
Abych to upřesnila: Mně přijde lepší, když se spojí písmenko zároveň s obrazem i se zvukem. Viz můj příklad z waldorfské školy - plachetnice vypadá jako P a zároveň začíná na P.
|
| wer | 
|
(21.5.2011 8:22:04)
mě taky přijde lepší spojovat písmena se zvukem, a JSEM dyslektik
|
|
|
|
| ALL |
|
(17.5.2011 17:47:38)
A je tam odkaz na videoukázku.
Evidentně jsi skvělý příklad, jak někdo neumí číst informace, i když "umí" číst, dys- nedys- ...  
|
|
|
| Jája | •
|
(17.5.2011 17:08:34)
To zase objevujeme Emeriku!
Na spojení obrázku + písmenka nemusíme chodit do Waldorfu, to jsem se učila ve škole už v r. 1964.
Vím od zkušených učitelek základní školy, že i dys.. se naučí, akorát mu to dá víc práce a musí to holt víc trénovat. Jenže my si dneska tu práci dát nechceme, tak děcka onálepkujeme různými dys.. a hned máme výmluvu, proč se s nimi nemusíme učit, proč to s nimi nemusíme trénovat. Když je to jedno rodiči, že dítě neumí a rodič odmítá s dítkem drilovat a procvičovat, proč by to mělo vzrušovat učitele?
PS: znám dva hochy, onálepkované jako dys.., kteří žádní dys.. nejsou. Rodiče házeli svoje povinnosti na školu a škola - když nenašla u rodičů vstřícnost a pochopení - na to v závěru taky hodila bobek. Byla to marná snaha, bylo to - jak se kdysi říkalo - jako chc*át proti větru. Jediný, kdo na to v závěru doplatí, jsou ti dva kluci. A mezi námi: vzkaz typu "přijedu v neděly nebo až v pondělý" by zabil i vola.
|
| štěpánkaa | 
|
(17.5.2011 17:09:22)
to je fakt, tuhle jsem listovala svojí oblíbenou dětskou knížkou - Ferdův slabikář s obrázky Ondřeje Sekory
|
|
| M | •
|
(17.5.2011 21:13:05)
Brr, z tebe Jájo mi běhá mráz po zádech! Jsem celoživotně na to jak jsem učení flákala dobrý češtinář. Většinu věcí vím intuitivně, neznám jedinou poučku, nikdy jsem nedávala pozor a ani se neučila do hodiny ČJ, ale v rodině a známí, přítel atd. jsou všichni dyslektici. Moc dobře vím, co je to pro dyslektika nasoukat si do hlavy to co jsem se já nikdy nemusela učit, co jsem si zapamatovala z gramatiky přečtených knih ve volném čase. Učila jsem dyslektika dva jazyky a vím kolik píle na jedničku stálo učení mě a kolik na 4 jeho (i 10x více času). Takže když někdo napíše, že je to vymyšlená diagnoza tak se mi chce brečet a doufám, že neučíš! Nebo doufám, že jsem to jen špatně pochopila.
Naopak mi spojení věci vypadající jako písmenko připadá pro dyslektické myšlení super, protože jsem měla spoustu možností do jejich přemýšlení nahlédnout. H jako koleje, které se do hlavy zapíšou jako tvar H tak jak vypadají pražce s kolejemi...je vidět, že autorka si s dysleksií užila asi své v mládí. Příjde mi to jako výborný nápad!
A naopak asi kdo nezažil nepochopí, že obrázek Hurvínka se dyslektikovi s H vůbec spojovat nemusí, mozek prostě funguje jinak. On se to musí nazpaměť nazupat, že tenhle panáček ve fraku je písmenko H. Asi jako nám logické nepřijde (a tím pádem je to hodně těžké, že) H vypadají jako koleje....
|
| Veveruše |
|
(17.5.2011 21:48:09)
To je zajímavé, číst a psát jsem uměla ještě před nástupem do školy, ždání DYS určitě nemám, ale v písmenkách bez problémů obrázky vidím. Písmenka jsem se naučila podle Ferdova slabikáře. Co takhle H jako hrazda, Z jako zmije, S jako "sss" - syčení hada, B se dá namalovat jako babička apod.?To dyslektikům nepomáhá?
|
| Veveruše |
|
(17.5.2011 21:49:35)
"žádné", ne "ždání", nějak jsem to po sobě nečetla...
|
|
| MrakovaK | 
|
(18.5.2011 11:13:59)
to je přeci normální, že pokud písmena mají nějaký tvar, že v nich většina lidí vidí věc či zvíře. Ale asi hlavně dyslektikovi to pomáhá nejvíce.
|
|
| wer |
|
(21.5.2011 8:26:04)
ano Veveruše, toto mě připadá lepší, spojit i s obrázkem i se slovem
|
|
|
| Jája | •
|
(18.5.2011 8:49:00)
Promiň M, ale píšeš rozpory. Jistě, mozek dyslektika pracuje jinak. Ale pokud jeden dyslektik vidí za písmenem H pražce s kolejemi a druhý žebřík, tak kolik chceš nebo přesně řečeno kolik potřebuješ mít slabikářů? Pro každého dyslektika jiný, protože jeho mozek přece pracuje jinak? No potěš koště, to aby si učitel hodil mašli, kdyby měl pro každého žáčka ve třídě jinou učebnici, protože "jeho mozek pracuje jinak".
Co se týká onech dvou hochů: to bylo skutečně o zanedbání ze strany rodiny. Naše školství si totiž zvyklo na jedno: když rodina nespolupracuje a škola nestíhá, tak dáme dítku nálepku dys.. a jsme všichni z obliga, hned je výmluva, proč to nejde. Mně by osobně zajímalo, kolik procent dítek je skutečně na něco dys.. a kolik má tuto nálepku jen proto, že s nimi nikdo nechce procvičovat a trénovat. A když už jsem u toho: bylo PROKAZATELNĚ zjištěno, že člověk, který je v něčem nadprůměrně vynikající, má jen špetku talentu, ale zbytek je píle a trénink, že obsah tréninku znamená v té oblasti přes 95%. Totéž je u různých dys.. jde jim to hůř, ale naučit se to dá, jen je na to třeba podstatně více času a práce.
Asi tě nepotěším, i já jsem kdysi s dyslektiky pracovala. Oni jsou jiní, ale promiň, pokud mi nejde pravopis a jsem dyslektik, tak to prostě nebudu dělat. Pokud budu chtít být spisovatelem, prostě musím zaplatit někomu, kdo to mně přečte a opraví. Jako nemůže jednonohý závodit ve sprintu na 100 metrů, tak dyslektik prostě nemůže vykonávat jisté práce, kde by se po něm chtělo pravopisně psát. Takže dyslektik může být třeba elektromechanikem, řidičem, chemikem, tam mu nějaké "pondělý" přece nevadí. On jen nemůže být třeba učitelem češtiny nebo korektorem v tiskárně.
|
| Petra | •
|
(19.5.2011 20:30:08)
Opravdu mě děsí, že jsi pracovala ve školství. To, aby někdo dostal nálepku dys není tak jednoduché. Děti jsou důkladně testovány, rodič si diagnózu vymyslet nemůže.
|
| Veveruše |
|
(19.5.2011 22:31:40)
Ne, jen si může přes známé nechat udělat posudek od psychologa, jaký potřebuje
|
|
| Jája | •
|
(20.5.2011 8:53:21)
Ale může. Nám se to ve škole stávalo. Dítě potřebovalo péči, škola se s dítětem nechtěla zabývat, rodina taky ne, tak šup a už bylo onálepkováno a skončilo ve zvláštní. Tam ale nepatřilo, protože mělo normální inteligenci, takže se tam nudilo a zlobilo, bylo třeba jen hyperaktivní. Jenže to podepsal psycholog a PPP. Byli jsme proti tomu naprosto bezmocní. Když jsem pracovala v DD, posílali jsme takto onálepkované děti zpátky do diagnosťáku, takže dítko bylo každé 3 měsíce v jiném zařízení. A to třeba jen proto, že DD, do kterého by patřilo, nemělo kapacitu na další dítě. Jaký to na něj mělo vliv, to si domyslíš.
Dneska je to stejné. Škola se dítkem zebývat nechce, protože nevidí spolupráci s rodinou, tak dítko nechá onálepkovat škola, aby byla z obliga, proč má dítko pětky z češtiny, když má jinak normální inteligenci.
Na druhé straně ale zas bylo úžasné, co dokázala péče rodiny o dítko třeba na úrovni imbecila. To už je dítko prakticky nevzělavatelné, ale oni ho dokázali táhnout tak, že zvládlo učivo pomocné školy. Bohužel ta práce jde stejně vniveč, protože to dítě nikdy nebude schopné žít mimo pečující rodinu nebo ústav, bude celý život analfabet (na to prostě nemá buňky, Pámbu mu to nedal). Až je člověku líto, že tolik úžasné práce jde do háje. Kam až by se při srovnatelné péči dostalo dítě aspoň s normální inteligencí!
|
| wer |
|
(21.5.2011 8:29:23)
Jájo tvoje názory jsou strašné 
|
| Jája | •
|
(22.5.2011 19:48:03)
Možná jsou strašné, ale ta bezmoc kantora je děsivá. Z jedné strany rodiče, z druhé ředitel a jeho nadřízení. Řadu z nich to časem přestane bavit a hodí na všechno bobek. Po vlastních zkušenostech se jim nedivím.
Já jsem ze školství taky nakonec utekla. Mám se za malý plat nechat honit a ze všech stran buzerovat? Proč mám být za nesmyslné rozhodnutí nadřízeného orgánu já jednou nohou v kriminále? Mám kvůli tomu v 50 skončit na psychiatrii? Díky. A jak vidím, i školství se beze mne vede lépe.
Možná jsou moje názory děsné. Ale bylo to přesně to, co jsem potkala v praxi!! Jak jsme mohli dál učit dítě, když se rodiče postavili proti a nechali si u PPP napsat ukončení školní docházky (což u některých dětí z pomocné školy šlo)?
|
| Pawlla |
|
(22.5.2011 19:59:04)
Bezmoc učitele je bezva termín,učitel má právě ve formě dg dítěte v rukou zbraň a z fleku Ti vyjmenuju několik způsobů jak se zbaví dítěte,s kterým by měl víc práce.
|
|
|
| Pawlla |
|
(22.5.2011 19:54:43)
Názory Jájy jsou strašné a bohužel velmi jednostranné. Ano,někdy péče o dítě s poruchou učení,nebo sníženým intelektem ztroskotá na nezájmu rodiny.Bohužel ve většině případů a mluvím o dnešní době,to ztroskotá na nezájmu a neochotě pedagogů se tímhle zabývat.Není třeba dělat z učitelů chudáky,kterým se hážou klacky pod nohy,protože často ty klacky hážou oni rodičům.
|
| Jája | •
|
(23.5.2011 9:25:09)
Někdy jsou překážkou rozvoje dítěte rodiče, jindy málo schopní kantoři (v praxi jsem potkala obojí). Lze se divit kantorovi, že si po létech bojů nechce dál přidělávat práci? Ano, někdy to zní děsivě, ale pokud je hlavní odměnou kantora jen úsměv ředitele, tak ho naprosto chápu. A stejně tak chápu i rodiče, který chce to nejlepší pro svoje dítě, ale narazí na zeď nepochopení. Nicméně kdybych byla XX let ve školství a měla s mnoha věcmi jen práci navíc, taky bych se ji po létech praxe snažila přehrát jinam, přesně řečeno: snažila bych se dítě, se kterým je hooodně práce, přesunout do jiné třídy, do jiné školy. A co mluvím s letitými kantory, co jsou dneska v důchodu, taky je jim kolikrát líto, že z dětí nevykřesali všechno, co se dalo, protože častokrát bojovali s větrnými mlýny. Tu se zakladatelem školy, tu s rodiči. Jak se mám dívat např. na rodiče, kteří nechají nadané dítě poflakovat tak, že skončí se základním vzděláním? Pokud chcete dámy, tleskejte, dítko dosáhlo svého, nemuselo se učit, nechává se ve 30 živit rodiči, má báječný život. Docela chápu zklamání učitelky, která bojovala, aby mělo aspoň maturitu, i když mělo na daleko víc. No jo, rodiče pro něj chtěli to nejlepší, tak toho dosáhli, že? Hlavně že je kantor blbec, protože chtěl, aby dítě své nadání rozvinulo, on chtěl, aby dítě po celý život PRACOVALO. Takové kantory je třeba zašlapat, suspendovat a ještě na ně naplivat, oni si totiž bláhově mysleli, že chtělí pro dítě to nejlepší. Celoživotní práce asi není to nejlepší, nejlepší je nechat živit se rodiči.
No nic, končím, takováto debata fakt nemá smysl.
|
| Jája | •
|
(23.5.2011 9:37:06)
A ještě dodatek, proč o tom píšu: patřila jsem mezi ty, co se snažili naučit děti všechno, co se je naučit dalo. Ještě s jednou kolegyní jsme byli ti "potížisté", kteří přidělávali práci sobě (to by zas tolik nevadilo), ale především nadřízeným. Ti, co práci nepřidělávali, na tom byli lépe, a to nejen finančně. Skončily jsme postupně obě. I školství bylo rádo, mohlo dál jet ve svých kolejích. Co taky s rebely a potížisty, kteří chtěli po druhých více práce (a jak se kdysi říkalo tak nějak po socialisticku "vzrušuj se pouze do výše obsahu své peněženky), že?
|
|
| Pawlla |
|
(23.5.2011 9:48:43)
Ne Jájo,nemá,protože tady diskutuješ s někým,kdo přes veškerou snahu musel dát dítě do speciální školy a žádného kantora,který by za nás kopal jsem nepotkala,tak samo nikdo z ostatních rodičů podobně postižených dětí.Bohužel.A co se týče platu,dělám s postiženými lidmi,těžké mentální retardace a mám 4 platovou třídu,za to by učitelka ani nevstala.
|
|
|
|
|
|
| Pawlla |
|
(22.5.2011 19:56:34)
Petro,to víme my rodiče dětí,které problém mají,obecné podvědomí je takové,že dg z PPP je strašná výhra a rodiče si to kupují za flašku,už dávno mě tohle přestalo rozčilovat.
|
|
|
|
|
| sylvaina | 
|
(18.5.2011 8:42:30)
Jájo, mimochodem, podle mně to mají dys v současném vzdělávacím systému pěkně těžké. Já jsem dys, moje starší dcera je dys a o mladší se momentálně bojím, že bude taky dys. Ale je ještě předškolní. Když jsem před 30 lety chodila do školy já, tak o dys nikdo ani neslyšel. A bylo to se mnou přesně jako s autorkou článku. Protože jsem jinak byla premiant třídy, tak mi za to, že nejsem schopná napsat diktát nikdo nedal 4 z češtiny. Takže jsem měla po celou mou školní docházku 2, ačkoli všechny moje diktáty oscilovaly mezi 4 a 5. Dcera dneska ten papír má a s češtinou a angličtinou bojujeme jak se dá. A netvrď mi, že se jí málo věnujeme. Chodí i na placené doučování. A jinak je premiant třídy. Když slyším někde takovéhle keci, otvírá se mi kudla v kapse.
|
| Jája | •
|
(18.5.2011 8:53:54)
Opět se ptám? Když je tak těžká dys.. a angličtina jí nejde a třeba nikdy nepůjde, musí ji dělat? Holt bude dělat něco, kde tu angličtinu POTŘEBOVAT NEBUDE.
Školský systém - je nepružný a rigidní, a koncepce státních maturit tu pružnost pohřbila docela. Co by nám přece bránilo v tom, rozvíjet v dětech to, na co mají buňky? Copak musí všichni bez rozdílu umět jenom angličtinu?
|
| sylvaina |
|
(18.5.2011 12:09:45)
Jájo musí, protože prostě na základních školách je cizí jazyk od 3 třídy. Až proleze naším školským systémem, tak se na ní třeba vykašle. Teď je aktuálně ve škole a pokud chce získat slušné vzdělání, tak tu angličtinu musí přežít. To, že jednou půjde na nějakou techniku nebo přírodovědný obor jaksi předpokládáme, ale musí se k tomu alespoň dokodrcat.
|
| wer |
|
(21.5.2011 8:36:48)
no právě pro to, že cizí jazyk je pro dys. těžký, ale dnes už nutný (a poviný ve škole), tak je výhodnější učit se od mala (základní škola), aby člověk uměl aspoň trochu, odmaturovat nakonec může z matematiky, ale domluvit se při cestování v cizině, přečíst si jednoduchý text, názvy a pod... je praktické a dnes už se bez toho člověk pomalu neobejde
|
|
|
| štěpánkaa |
|
(18.5.2011 19:41:55)
bez jazyka si pravděpodobně neudělá ani maturitu, takže pokud je dítě inteligentní, je třeba pracovat na vylepšení AJ všemi prostředky, aby to nebylo na překážku dalšímu rozvoji dítěte
|
| Jája | •
|
(19.5.2011 9:00:49)
No, a jsme přesně u rigidního školského systému. Proč nesmyslně trvá na tom, že maturita je POVINNĚ z češtiny, angličtiny a dalších? Mně by se osobně líbil systém, kdy by základní škola poskytovala široké spektrum základních znalostí. Střední škola by znalosti dále prohlubovala a na vysoké škole by se člověk úzce specializoval. Na střední škole by si vybral předměty, že kterých bude maturovat. Ty by byly čtyři (tedy stejně jako dneska) a mohl by se je svobodně vybrat. Ale na jednotlivé předměty bych dala vyšší laťku, než jaká je dneska. Pokud student nechce češtinu, nematuroval by z ní. Zaměstnavatel by si pak mohl vybrat, jestli chce asistentku, která maturovala v tělocviku a estetiky, nebo tu, co maturovala z češtiny a účetnictví. Tím by byla zaručena kvalita žáků: pokud z předmětu maturovali, znají ho na určité úrovni. Nebyly by třeba berličky v podobě úlev pro různé dys, kteří třeba dneska bez maturity z češtiny nemají šanci maturitu složit.
|
| štěpánkaa |
|
(19.5.2011 20:07:34)
Jájo, osobně maturitu z rodného jazyka pokládám za základ, takže pokud by se měla rušit, považovala bych to za špatné. Existují i varianty pro děti s SPU. Dala bych jako další povinný předmět buď matematiku nebo jazyk, jako je to letos. Plus další co si student vybere....
Jenomže na to jsme my dvě malí páni, abychom něco prosadili
|
|
|
|
|
| Danule75 | 
|
(18.5.2011 16:45:10)
A chodíte na reedukaci SPU? Ono totiž klasické doučování nemá cenu, musíte zjistit, kde jsou problémy, třeba ve čtení shluků písmen, v rozlišování podobných tvarů apod. a na tom je potřeba pracovat. Lze to zlepšit a ostatní se tím pádem vylepší také. Pokud máte doklad z PPP a dcera má IVP ( individuální plán), pak máte nárok ve škole na reedukaci SPU.
|
| sylvaina |
|
(18.5.2011 23:07:18)
Papír máme, ale ne z PPP. Docházíme k jedné odbornici z dys centra. Cvičíme doma a je pravda, že dcera se hodně zlepšila. U ní je největší problém, že se musí soustředit mnohem víc než ostatní děti a musí přemýšlet i nad takovými věcmi, jako jsou čárky a háčky. Kvůli tomu je mnohem dřív unavená a ten diktát prostě dobře nenapíše. Když jenom doplňuje, tak je zjevné, že pravidla pravopisu umí. Jinak se spíš snažíme, aby jí ve škole moc nešetřili, protože míří na gympl a ten je pověstný tím, že na tyhle věci vůbec nebere ohled. Já jsem v zásadě smířená, až bude na gymplu, tak ať má klidně z češtiny a angličtiny 4, ale holt se tam musí dostat. Jinak v ostatních předmětech je výborná, v matematice aktuálně o rok napřed. Ono se to lehko řekne, ať prostě angličtinu nedělá, jenže to by opravdu neměla žádné vzdělání...
|
| Danule75 |
|
(19.5.2011 18:48:38)
to je škoda, že ne z PPP, bohužel škola opravdu nemůže na to jinak brát zřetel. A pravda, jak se vyleze ze ZŠ stojí to za starou bačkoru..i když i tam by ohled měli brát. Tak držím palce. a věřte, že důležitější je dobře komunkovat, než psát
|
|
| štěpánkaa |
|
(19.5.2011 20:05:41)
sylvaino, dys cesntrum zcela jistě má i své psychology (a nebo s nějakými spolupracuje) a jejich zpráva by měla škole stačit.
|
| Danule75 |
|
(22.5.2011 8:52:39)
Bohužel nestačí, vyhláška stanovuje, že doklad musí být buď z PPP, tedy z Pedagogicko psychologické poradny nebo z SPC - Speciálně pedagogického centra. Tak je to dáno, škola se musí řídit vyhláškou
|
|
|
|
|
|
|
| wer |
|
(21.5.2011 9:32:19)
Al, tak jak to popisuješ ty mi připadá velice dobré. Naopak ukázky se slabikáře v článku se mi nelíbí. Jsou matoucí,ale nemůžu posoudit, když neznám celý.
autorka slabikáře se asi nějak sama a pez pomoci naučila číst jakoby globální metodou, to je pro dyslektika pro začátek jednoduší, takové přirozené, vnímat slova jako celek, jenže později to právě nadělá nejvíc potíží, mě přijde výhodnější učit děti jednotlivá písmenka a spojovat je do slov,
ono to tiž když vnímám slovo celé tak krátké klidně přečtu zprava do leva, v dlouhých zas dělám přesmyčky
třeba 51, 15, vidíte rozdíl? já NE, b p d q jsou to čtyři různé písmenka nebo naprosto stejné?
souhlasí ale že H a Hurvínek se houpá, na houpacím koni  je dost pitomé na naučení H
H vypadá jako houpačka, ale U taky - a ve slově Hurvínek je kned za ním , navíc HURvíneK - HoUPačKa, mě osobně splívá, takže pro dys. prvńáka, který se snaží číst rychle, to znamená nemůže se zdržovat slabikováním, jsou to naprosto stejná slova, já bych prostě nevěděla které slovo je které
ještě bych chtěla podotknout,že mám doma kníhu Vývojové poruchy čtení, Zdeněk Matějček, vydáno roku 1975, vydání třetí
já jsem ročník 1969, do první třídy jsem šla ve školním roce 1977/78, ke konci první třídy už se o mém problému dys vědělo, řešilo s PPP
písmena jsem uměla už před nástupem do školy (z obrázkové knížky)uměla jsem si je spojovat do slov,
ve škole jsem ,ale "četla" tak že jsem si články pamatovala zpaměti, ono se to taky furt četlo dokola
problém nastal, až když došlo na složitější texty ne ze slabikáře, z téměř geniálního dítěte, se stal blbeček, učitelka vyšilovala, přesadila mě do zadu "kdo nemá jedničky nemá nárok sedět v první lavici"
rodiče nechápali co se děje, naštěstí jeden kamarád našich byl lékař a toho napadlo že by mohlo jít o poruchu čtení, takže nás nasměroval an vyšetření.........
takže někde se s tím před lety nepracovalo, ale někde jo
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)