| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Bonding? Bonding!

 Celkem 64 názorů.
 Binturongg 


Nechat si plácnout dítě na břicho 

(8.4.2011 8:37:32)
je přece to nejjednoduší, co máma po porodu může udělat pro oba zúčastněné ~:-D ~p~
Nemyslím, že je zásadní neštěstí nepraktikovat bonding, nicméně považuji to za velice žádoucí.
Bohužel, v době, kdy se (nejen) v medicíně téměř absolutně kašle na psychiku pacienta, bude trvat velmi dlouho, než se takovéto základní "úkony" vžijí.

Například si nedokážu přestavit, že bych o čerstvé dítě na břiše požádala v porodnici, kde se narodil můj syn - zvl. když se narodil pomocí SC (při mém plném vědomí).
Veškerý personál tam je skvělý, milý, soucitný..., ale stejně tak konzervativní, nechápající, že má dítě a hormonálně rozhozená rodička nějakou psychiku... ~7~
 Mikita.miki 


Re: Nechat si plácnout dítě na břicho 

(8.4.2011 8:56:11)
já byla v celkové aa dítě mi teda přiložili fakt nevhodně, ale přiložili, několikrát. na předsálí při probouzení asi 3x. pro mě bylo hlavně důležitý, že sem ho viděla ještě než mě odvezli na jipku. mít sice v tu chvíli trojčata, tak to nepoznám, jak sem viděla trojitě a rozmazaně, ale ten první impulz tam byl. pak mi ho nosili každé 2 hodiny na jip. argument, že sem ho měla mít u sebe neberu - nebyla sem schopná ničeho, preeklampsie jako brno, velká ztráta krve.... a sestřička mě chodila nesutále utěšovat a říkat:,, za 15 minutek už vám ho přinesou, já vám uvolním kanylu v ruce, ať si ho můžete hladit." atd atd. pak přiběhla s kartičkou, kde byla jeho otisknutá ťapka... z mého pohledu pro ten nešťastný začátek z psychického hlediska nemohli udělat víc
 arsiela, 


Re: Nechat si plácnout dítě na břicho 

(9.4.2011 7:53:11)
Mikito tak to slepě závidím,super,že jsou porodnice,kde i po sekci nosí po dvou hodinách,přinesou kartičku a ještě utěšují.
 Ufonka 


Re: Nechat si plácnout dítě na břicho 

(10.4.2011 22:43:37)
teda, tak to jsi měla opravdu super!
 Lenka P. 
  • 

Re: Nechat si plácnout dítě na břicho 

(12.4.2011 20:52:03)
Jen tiše závidím. První syn byl plánovaný SC a ukázali mi ho na sále a pak až druhý den, když mě přivezli z JIP. Druhý syn byl akutný SC a přinesl mi ho ukázat až manžel třetí den, kdy mě odvezli z JIP na poporodní. Byla jsem ještě týden připoutaná na posteli a nosili mi ho tak 3x denně, ačkoli jsem o něj pořád prosila:-(. Pokud nepřišel manža, tak jsem měla smůlu. Jinak byli všichni moc příjemní, jen mi malého prostě nechtěli nosit, aby mě prý neunavoval. Jenže já ho hrozně chtěla u sebe už proto, že jsme u porodu oba málem umřeli a byla jsem děsně šťastná, že jsme. A hlavně, že je on:-)).

Opravdu tiše závidím tak skvělou porodnici:-)).
 withep 


Re: Nechat si plácnout dítě na břicho 

(8.4.2011 9:06:15)
Ale jo, bylo to jednoduché. Několikrát jsem porodníkům zopakovala, že si přeju položit dítě hned na břicho, takže když přiběhl pediatr a už už ho, jak byl zvyklý, odnášel pryč, oni ho zadrželi! ~R^ Až na to, že bonding v motolském podání probíhal stylem "aby se neřeklo" - pár vteřin a pryč ~Rv. Lepší než nic, nicméně k tomu "nic" to nemělo zrovna daleko. První přiložení - přísná sestra přinesla už zafačované, osamělé a frustrované novorozeně, a nařídila vystrčit prso z výstřihu.

"Ráda bych dostala nahé dítě na nahé tělo".
"Vyloučeno"

Chňapla mě za prso (aaaaaaau), připlácla dítě (aaaaaaaaaaaaaaaaau), za minutu odpojila a zase odnesla. Tipuju, že u toho snad i použila stopky ~a~

Dítě mi pak bylo svěřeno po opakovaném škemrání a ujišťování, že neomdlím a neupustím ho, po dalších 5 hodinách. Nutno dodat, že mě při porodu zřídili tak, že jsem si tím nebyla tak docela jistá.

Tohle byl největší důvod rodit další děti doma (a že jsem jich teda během těch 5 dní stihla nasbírat požehnaně).
 Marketka88 


Re: Nechat si plácnout dítě na břicho 

(10.4.2011 14:42:29)
Musím souhlasit s tím, že v porodnici nastanou situace, které by při domácím porodu rozhodně NIKDY nenastaly. Nadruhou stranu - kdybych při prvním porodu nabyla v porodnici (absolutně bezproblémové těhotenství), tak tu nejsem ani já, ani dcerka. Také je ovšem pravda, že se dcerka narodila v 10:15 a já ji poprvé uviděla někdy ve 14:30, kdy mě konečně převezli z pooperačního zpět na porodní sál (na šestinedělí bylo plno). Moje prosby na pooperačním nebyly vůbec vysechnuty. Bohužel mi nechtěli ani říct, jestli se mi opravdu narodila dcera a zda je v pořádku. Manžel ke mě taky nesměl.
Druhý porod proběhl za 24 měsíců v jiné porodnici. Normální, přirozenou cestou (bohužel s epidurálem naordinovaným od Dr. - porod se zasekl a vzhledem k zakalené plodové vodě nebylo možné čekat). Hned mi dcerku přiložili na břicho a nechali ji tam dobrých 5minut. Pak ji ošetřili - asi 2 metry ode mě. A až po mém výslovném souhlasu si ji dovolili odnést vedle na vyšetřovnu k odsátí plodové vody z plic.
K prsu jsem si dcerku přiložila sama, až když jsem převlečená ulehla do postele (asi 20 minut po porodu). Bohužel jsem se nebyla prvních 24hodin schopná o dcerku postarat, ale kdykoliv jsem zavolala, tak mi ji donesli.
Tak abych to uavřela - první porod katastofa, druhý porod víceméně super a s negativními zážitky z prvního porodu jsem se srovnala.
 Jitousek 


Re: Nechat si plácnout dítě na břicho 

(11.4.2011 12:39:40)
Když to čtu, je mi moc smutno, že stále jsou takováto zdravotnická zařízení. Já musím říct, že jsem měla štěstí, v Ostravě v městské nemocnici jsem se setkala s úžasným přístupem,nemám si nač stěžovat. Dítě po porodu okamžitě na holé břicho, sice ne nadlouho, ale necítila jsem se v tu dobu na to, chtít ho mít déle, tak nevím, zda na přání dobu prodlouží, pak ošetření a za chvíli dětátko donesou, akorátv tom mezičase ošetřili mne. Pak kojení a děťátko je s maminkou celé dvě hodiny,co zůstává na porodním sále. Pak dítě zhruba 2-3hod na pediatrii a pokud je vše OK, tak je pak už s maminkou. A pokud jde o personál, velice vstřícný.
 Hilly. 


Re: Nechat si plácnout dítě na břicho 

(8.4.2011 10:53:25)
Já měla císaře dvakrát, jednou ve FA, podruhé v Havlíčkově Brodě. Ve fakultní nemocnici mi přinesli miminko hned po probuzení(byla jsem v celkové anestezii) a potom každé tři hodiny, i v noci. V Havlíčkově Brodě 6 hodin po porodu, potom 12, potom zase 6.Tvrdili, že miminko nosí, když se probudí a chce mámu, což jim nevěřím, protože jak zjišťoval manžel, neměli tam na to nošení dětí dostatečné pracovní síly...Poprvé mi mimi jen tak mrskli na postel a musela mi s kojením pomáhat sestřička z JIP, kterou jsem požádala.
Tohle totálně pos.ali. A je to o to horší, že se prezentují kdovíjak baby-friendly a slibují úplně něco jiného. Personál je sice moc přátelský a příjemný, ale to je tak všechno.
No nic, v této diskuzi už pokračovat nebudu, protože mně toto téma není příjemné.
 Vladka a Mishell 


Re: Nechat si plácnout dítě na břicho 

(8.4.2011 11:22:56)
Co tak ctu diskuse ohledne porodu v Cesku,tak opravdu vidim strasne moc zapornych reakci a jen svetle vyjimky kladne.Podporuji maminky,ktere si dupnou,ze chcou to a to.Hlavne co se tyka kontaktu s ditetem.Ja jsem rodila v Irsku,system zdravotni pece tedy na nase pomery zaostaly ale na druhou stranu,ceskym maminkam velice vyhovujici.Miminko od porodu non stop u maminky.Zadne vysetreni nepotrebuje,pokud nejsou behem tehotenstvi a porodu komplikace.Maminky verte,ze pokud jste zdrave vy,budete mit zdrave i miminko.(Irsko ma nejmensi novorozeneckou umrtnost) pediatr prijde zkontrolovat miminko na pokoj po domluve s rodickou,v kolik ji to vyhovuje,aby dite nebylo tesne po jidle.Dite se poprve koupe po trech dnech po porodu.Protoze mazek ktery si ,,odneslo,, z delohy ho chrani pred vnejsimi vlivy.Neni dostupny zadny pokoj pro deti bez maminek.Pokud se chcete jit osprchovat,ci jit do kantyny mate moznost dat dite do sesterny,sestry ho prihlednou,ale zadne odnaseni a donaseni deti tam neexistuje.Maminka ma plny 24hodinovy prostor byt s ditetem jak ji to vyhovuje.Vyjimky jsou jen cisarske rezy ci deti ktere musi do inkubatoru.I u inkubatoru ma maminka postel,kde na sveho drobka vidi,jen otvirat inkubator se muze v urcitych casovych intervalech.Jen co je trosku nepohodlne,dite ma misto popsani na nozicce cip,ktery hlasi pohyb ditete a zaroven ten cip brani otevirani veskerych elektronickych dveri.Takze se s ditetem muzete pohybovat jen novorozeneckem,nikam jinam.Taky pokud se nahodou nekomu podari dite neakym zpusobem dostat pres jedny dvere,spusti se alarm a uzavre to celou budovu porodniho oddeleni.Na to jsme byli upozorneni po porodu,ze se nemame pokouset deti vzit na prochazku ci do kantyny ~g~ Jinak jsem strasnwe vdecna za to,ze se do me nikdo nestaral jak a kdy prikladam,pokud jsem potrebovala pomoc jsem si zavonila.Jinak me nikdo neotravoval co dve hodiny ze tak a ted dite musi jist,jinak ma smulu a pocka si dalsi dve hodiny...jako pridel jidla ve vezeni???Mala po porodu cely den prospala a ja jsem nemela ten pocit ji budit na kojeni,az bude mit hlad vzbudi se a prisati bude snad i efektivnejsi nez s rozespalym miminkem... ~s~~s~~s~
 Tina 
  • 

Re: Nechat si plácnout dítě na břicho 

(8.4.2011 22:00:05)
Rodila jsem v porodním domě. Miminko šlo z břicha hned na moji hruď, potom se poprvé napilo, ještě před porodem placenty a s pupeční šňůrou. První zhruba 3 hodiny jsem ho měla u sebe na těle, spolu jsme se rozkoukávali, bylo to pro nás všechny 3, tedy i mého muže obrovský zážitek. Osprchovala jsem se po porodu (a od smolky :)) a muž a miminko tam byli se mnou. Pak ho také porodní asistentka vyšetřila. A šli jsme dospat náročnou noc, na velké posteli, s miminkem poprvé mezi námi. Prostě jsme byli všichni spolu, tak jak k sobě patříme.
 maw 


Re: Nechat si plácnout dítě na břicho 

(14.4.2011 13:59:21)
Krásný ~R^ ~s~
 Lynx 


Re: Nechat si plácnout dítě na břicho 

(9.4.2011 22:59:32)
Taky jsem rodila prvni dite v Irsku. O irskem zdravotnictvi mam sve mineni (nevalne), ale na porod si vazne stezovat nemuzu. Byl to celkove prijemny zazitek. Nechybela tam ta zminovana lidskost. Mimco mi strcili hned pod kosili, chytil me za prst a vubec nekricel, pomalu se rozkoukaval. Byl to super zazitek. Druhe dite jsem uz rodila v CR-Podoli. Prostredi bylo bezva, pristup personalu taky fajn, dost se to blizilo memu irskemu idealu... Jen prcka museli krisit a byl podchlazeny, tak mi ho prinesli az po nekolika minutach uz zabaleneho. Prala jsem si, aby mi ho dali naheho na me, myslim, ze bych ho i lip zahrala nez zavinovacka, ale to uz bylo vedlejsi, kdyz jsem videla, ze je v poradku. Jediny, co me prekvapilo, ze po jednom prilozeni a par minutach chovani ho ulozili do postylky vedle me a kdyz jsem si ho pak znovu vzala a prilozila (krasne se prisal), prisla sestra a vynadala mi, ze si dite sama nesmim z postylky vyndat. Podotykam, byl tam se mnou manzel. Jinak si nedokazu predstavit, ze bych rodila doma, myslim, ze bych dneska nemela ani jednoho z mych deti.
 Theend 


Re: Nechat si plácnout dítě na břicho 

(8.4.2011 11:23:28)
Mrzí mě tvoje špatná zkušenost, ale mnoho žen má HB zkušenost výbornou. A nejde o sebeprezentaci porodnice, ale o skutečnou zkušenost rodiček. Tam se opravdu snaží o přirozený průběh porodu. Ale samozřejmě, chyba se vloudí všude. Některé děti jsou po porodu hodně spavé, takže je možné, že se tvoje dítě opravdu častěji nebudilo.
 Hilly. 


Re: Nechat si plácnout dítě na břicho 

(8.4.2011 11:41:17)
Martino, tak pozitivní zkušenost mají hlavně ty ženy, které dokázaly rodit přirozeně a nebyly po porodu moc domordované, takže se dokázaly o své dítě starat samy. Personál nechá matku s dítětem být a do ničeho jim nekafrá. Dítě mi nedonesli, i když tam byl manžel, šel si pro něj a mohla bych ho mít u sebe. Prostě mu ho nedali a oni neměli čas mi ho donést.
 Theend 


Re: Nechat si plácnout dítě na břicho 

(8.4.2011 12:26:46)
Hm, i tak je to pořád v rámci ČR velmi dobrý přístup - nemyslím tedy ve tvém případě, to ne! - ale aspoň k těm ženám, které rodily přirozeně. Z toho, co slýchám o porodnicích v ČR, je mi vážně úzko. Psi štěkají (rozuměj matky, které chtějí individuální přístup), karavana (zdravotnická mašinerie) jde dál. Já rodila díky bohu všechny děti doma.
 Hilly. 


Re: Nechat si plácnout dítě na břicho 

(8.4.2011 12:41:12)
Dost závidím ženám, co takto lehko rodí. Ale člověk nemůže mít všechno, no. Mám krásný zdravý děti, tak si jdu hned jednu preventivně lisknout, za tohle moje kňourání.~;)
 Theend 


Re: Nechat si plácnout dítě na břicho 

(8.4.2011 12:58:19)
Nemám žádnou záruku, že by to příště bylo stejné. Třeba se ještě v tomto soukolí ocitnu. Mít dítě v inkubátoru a zakázaný přístup, to je má černá můra. Vyplakala bych si asi oči.
 Nika89 


Re: Nechat si plácnout dítě na břicho 

(8.4.2011 12:38:37)
Já v Brodě rodila v červenci 2010 akutním císařem. Dítě mi přiložili hned po vyjetí ze sálu, pak ho donesli cca 5 hodin potom (byla jsem mírně mimo-při zašívání se mi udělalo dost blbě, něco mi připíchli, dostala jsem dva sáčky krve a jeden plazmy, no nic moc), ale pak mi syna nosili pokaždě, když se vzbudil, což sice bylo i po čtyřech hodinách, ale vzhledem k tomu, že pěkně přibíral i bez příkrmů, tak zřejmě opravdu spal a stačilo mu to~d~ jinak spokojenost obrovská, až na jednu sestru co mě prudila s vážením, zvážila jsem ho jednou a pak jí řekla, že vypije dost a znova ať si ho zváží ráno.
 Hilly. 


Re: Nechat si plácnout dítě na břicho 

(8.4.2011 12:43:22)
Niko, to mi ani nepovídej, já rodila ve stejnou dobu jako ty a žádné přiložení se nekonalo..měli jsme ale zase klokánkování na tatínkovi..No prostě pro podporu vztahu matka-dítě to moc dobré nebylo.
 bravad 


Re: Nechat si plácnout dítě na břicho 

(8.4.2011 12:47:30)
Hilly, ono je ale opravdu možné, že to miminko tolik spalo. Moje prvorozené dítě po porodu prospalo de facto první 3 dny (za první 2 dny se vzbudilo možná 3x)..
 Hilly. 


Re: Nechat si plácnout dítě na břicho 

(8.4.2011 12:45:03)
Niko a jak ti ho nosili v noci?
 Nika89 


Re: Nechat si plácnout dítě na břicho 

(8.4.2011 13:24:11)
Večer kolem desáté, pak nad ránem, ve čtyři. To je sice šest hodin, ale v jiné porodnici mi prvního syn také po SC jednou nenesli osm hodin, neměli čas~q~ To klokánkování na tátovi se mi taky moc líbilo
 Hilly. 


Re: Nechat si plácnout dítě na břicho 

(8.4.2011 13:36:28)
No mně to bez dítěte připadalo jako věčnost, a taky byla. Bolest mi tlumili fakt dobře, takže jsem se cítila jak jura a po mimi toužila. Jako já nechápu, proč si prostě nejde připlatit nějaká nadstandartní péče(servis), určitě by toho spousta maminek využila. Jedna moje kamarádka, co tam rodila dvakrát, říkala, že jí to dítě ani jednou na břicho nedali~e~, že si prostě musíš důrazně říct...takže taky to tam není automatické.
No to je už fuk..jedeme dál, nebudu tu furt rozebírat mouchy na mém porodu..už si tím lezu na nervy.~;)
 Nika89 


Re: Nechat si plácnout dítě na břicho 

(8.4.2011 14:08:38)
Já si podruhý v podstatě nemám na co stěžovat, i když mi přirozený porod nevyšel:-) Poprvý to byl plánovaný SC a nespokojenost ohromná, už tam nikdy rodit nebudu, zlatej Brod.
 Hilly. 


Re: Nechat si plácnout dítě na břicho 

(8.4.2011 14:17:01)
No tak pokud můžu srovnat obě porodnice, tak každá má něco co se mi líbilo a něco co se mi nelíbilo. Takže kam příště, toť otázka
 Nika89 


Re: Nechat si plácnout dítě na břicho 

(8.4.2011 22:16:26)
Tak mě se v tý první nelíbilo vůbec nic, já mám kdyžtak potřetí jasno.
 Kopřiva Dvoudomá 


Re: Nechat si plácnout dítě na břicho 

(8.4.2011 14:54:26)
Hilly, já měla v Brodě v porodním plánu, že chci mimino hned k sobě, a bez řečí dali, přikryli dekou a nechali nás... Pak si ho jen vzali na pět minut na ošetření, zatímco mě prohlíželi, a zas dali (zavinutý a s čepičkou) zpátky. Nechali nám ho na sále celý dvě hodiny (nikdo nás u toho nerušil a nekomandoval) a pak nás společně převezli na šestinedělí.
Takže za mě bezva ~R^
 lenkalienka 


Re: Nechat si plácnout dítě na břicho 

(8.4.2011 22:33:48)
S Havlíčkovým Brodem naprostá spokojenost. Potřetí jsem tam rodila před 8 měsíci - srpen 2011 a synka jsem na břicho dostala prakticky hned.
 Lenka P. 
  • 

Re: Nechat si plácnout dítě na břicho 

(12.4.2011 21:06:17)
Měla jsem asi hodně podobné porody jako Ty a asi i hodně podobné zážitky. A máš pravdu, taky si už lezu na nervy, jak o tom pořád pořemýšlím a dumám....případně čtu tyhle články a provádím jistou formu sebemrskačství:-)). Člověk si prostě někdy nemůže pomoct...zvlášť, když můj druhý porod skončil tím, že další děti mít nemůžu. Taky bych to už z té hlavy ráda dostala. Tak jestli přijdeš na nějáký recept, tak dej vědět:-)).
 Liška s banem :) 


Re: Nechat si plácnout dítě na břicho 

(9.4.2011 20:57:47)
Mé první dítě mi plácli na břicho zcela nečekaně (netušila jsem to předem)- najednou jsem měla na břiše miminko s ještě tepajícím pupečníkem a vůbec jsem o to nestála, protože jsem byla ještě sama úplně mimo a navíc jsem měla v noze křeč jako Brno. A doktor řekl něco v tom smyslu, že mám krásnou holčičku a já mu odpověděla: "A děsnou křeč v noze." Tak malou odnesli otřít a odsát ji dýchací cesty (dost si lokla plodovky) a dokonce ji i dávali kyslík.
 Šešule 


Re: Nechat si plácnout dítě na břicho 

(11.4.2011 12:44:42)
První věta by se měla do kamene tesat~R^
 Dalalmánek 


Předčasně narozené děti 

(8.4.2011 16:14:54)
Jsou situace, kdy prostě kontakt s matkou je možný až po dnech i týdnech. Jsou zkušenosti, že by byly tyto děti nutně nějak deprivované? Nebo se to dá "dohonit" v době, kdy je fyzický kontakt s rodiči možný?
 TwinVerča 


Re: Předčasně narozené děti 

(8.4.2011 18:07:54)
Mám mírně předčasně narozená dvojčata (35+4tt). Rodila jsem císařem, oba byli v inkubátoru, jeden týden, druhý pár dní. Samozřejmě to nebylo ideální, ale nemyslím, že to nutně znamená horší start do života. Zvládli jsme plné kojení i všechno ostatní. Kluci jsou normální, zdraví, mazliví a strašně moc milovaní ~;((~;((
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: Předčasně narozené děti 

(8.4.2011 18:58:55)
Určitě se to dá dohonit, na straně maminky i dětí. Je samozřejmě lepší a žádoucí, aby byli rodiče podporováni v častém kontaktu i s nemocným/nedonošeným miminkem, ale pokud se to nezdaří (u nás bohužel většinou pro překážky v hlavách zdravotníků), většina maminkek intuitivně "dohání", mazlí, tulí, nosí, nechává děti spát u sebe v posteli, a tím jim pomůže získat tu základní jistotu a pocit bezpečí a společně se "dolepit".
 Binturongg 


Re: Předčasně narozené děti 

(8.4.2011 19:17:36)
Medovník - dohonit se to dá, zvl. když má ta máma k dětem denně přístup a může na ně mluvit, dotýkat se jich...

Co je dost riskantní a nebezpečné - pokud je dítě úplně bez matky. Tj. nenavštěvuje ho vůbec, ani jí ho nenosí na kojení.
Po 7 a více dnech nemalé újmy na (údajně neexistující) psychice reálně hrozí.
Proto se už na pár neonatologiích pěstuje klokánkování - to je nádhera a báječný vynález ~R^ ~s~
 Dalalmánek 


Re: Předčasně narozené děti 

(9.4.2011 12:12:12)
My jsme právě klokánkovali, i když ne od prvních dnů, to jsem si jen opatrně sáhla prstem a pohladila zádíčka. Z organizačních důvodů byl kontakt jen jednou denně a pak asi po pěti týdnech konečně mimi u sebe...
Ale klokánkujeme i teď ve dva a půl letech: malá si často ke mě přijde v noci nebo i ve dne a lehne mi na hrudník a vydrží tak asi deset minut a pak spokojeně odchází do své postýlky. ~s~~t~
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: Předčasně narozené děti 

(9.4.2011 12:25:27)
To je hezký, evidentně ona ví, co potřebuje, a ty jí to umíš dát~s~
 Miko1 + 2 


Re: Předčasně narozené děti 

(9.4.2011 14:13:31)
hrozne by me zajimalo, jake org. duvody umoznily navstevu jen 1x denne ~o~.
chjo, vecny boj ~n~. kde to bylo, muzu se zeptat?
proc, kdyz to jde na jedne neonato (byt ubytovana primo na neonato i pres to, ze dite je na JIP, moznost jit na JIP uprostred noci a hodiny cucet do inkubatoru, mit stabilizovane kilove dite v inkubatoru primo na pokoji 24/7....), tak jinde je i problem umoznit celodenni navstevu, pokud neni tedy moznost ubytovani. proc?????
 Dalalmánek 


Re: Předčasně narozené děti 

(9.4.2011 15:24:27)
Já jsem tam ležela celých 8 týdnů před porodem, pak mě na pár dní pustili domů - a předčasně jsem porodila.
Na šestinedělí nebylo vůbec místo z důvodu zvýšeného zájmu rodiček o tuto porodnici - konkrétně Zlín. Přesto byli natolik vstřícní, že mi nabídli zůstat ležet na gyn. oddělení, kde jsem ležela předtím. Ale jelikož jsem doma měla roční holčičku, která mě už tak postrádala, volila jsem raději variantu denně jezdit těch 40km s odstříkaným mlékem. Až měla malá ke dvěma kilům, znova mě hospitalizovali.
 Dalalmánek 


Re: Předčasně narozené děti 

(9.4.2011 17:45:59)
Jinak, ještě mě zajímá, jestli někde umožňují mít kilové dítě na pokoji, podle mě to možné není, dokud dítě potřebuje jakýkoliv monitoring, ve Zlíně dávali maminkám děti blížící se ke dvěma kilům, u menších to podle mě nejde už kvůli termoregulaci.
 Miko1 + 2 


Re: Předčasně narozené děti 

(9.4.2011 14:08:51)
bin, ja pevne verim, ze tech neonato neni jen par, ale vetsina ~;)
 Dalalmánek 


Re: Předčasně narozené děti 

(9.4.2011 17:46:31)
Já myslím, že se klokánkuje všude.
 Binturongg 


Re: Předčasně narozené děti 

(10.4.2011 8:33:06)
Miko - já si o tom četla až po porodu a došla jsem k závěru, že je to spíš výjimka a navíc ve velkých městech.

Mám velmi špatnou zkušenost z porodnice, kdy sice porod (SC) a vše okolo ok, ale po odebrání dítěte (žloutenka a den nato stafylokoková infekce získaná na tom zahnojeném dětském) právě z organizačních důvodů nebylo možné dítě navštěvovat VŮBEC! Tj. ani jednou denně.
Bylo v jiné budově, cca 300m od porodnice, já po císaři... Podařilo se mi podepsat revers až 5 dní po porodu. Mazitím jsem viděla syna jednou, po 4 dnech.

Vzhledem k tomu, že na rozdíl od většiny lékařů a mnohých běžných smrtelníků věřím na psychiku a její obrovský význam v životě lidském, moje vzpomínky jsou o to horší a domnívám se, že první půlrok, který syn strávil u mě na břiše (víceméně jsme spolu neustále leželi v posteli a bydleli tam ~t~ ), byl poměrně slušná terapie pro oba ~:-D ~h~
 myš 
  • 

Re: Předčasně narozené děti 

(10.4.2011 10:49:49)
Binturong

taky věřím, že psychika má velkou roli.
Sama jsem byla podvyživená(1400 g)narozdíl od sestry dvojčete, co mi ujídala už v břiše :-) V inkubátoru asi 2 měsíce, navíc za totáče, v jiném městě, kam mamka mohla jezdit jen občas na návštěvy. Pak ještě v 7 měsíci znovu sama v léčebně, kde se mnou cvičili Vojtovku. Nevím, co z těchto raných odloučení mělo horší vliv, ale negativní vliv to asi mělo. Navíc mám porovnání s jednovaječným dvojčetem, co bylo u maminky o dost dřív jak já.
Docela ráda bych absolvovala nějakou regresní terapii, aby mi to moje domněnky buď potvrdilo nebo vyvrátilo.
 Binturongg 


Re: Předčasně narozené děti 

(10.4.2011 13:06:39)
myš - těmito terapiemi se zabývá už poměrně dost lidí, ale chce to hledat pečlivě á nenarazit na žádného šarlatána.

Ten negativní vliv z prvních týdnů a měsíců života je tam určitě, ale hodně pak dělá další výchova a vývoj, takže nemusíš být plně "postižená" - jen třeba občas zakulhat ~;)

Tu regresi zkus - co vím, hodně to pomůže ujasnit a vysvětlit si spoustu věcí.
Maminka se tímhle poměrně dlouho zabývala a byla překvapená, jaké "kraviny" se můžou řešit a jak moc to člověku pomůže (př. drsný chlap jak hora, táta 3 dětí s neznámým pocitem viny a úzkostmi - musel dát kdysi známým svého milovaného psa, když se stěhovali a zasáhlo ho to víc, než by čekal/ nebo lehce neurotická, úzkostná dívka, neschopná najít stálého partnera - podezíravá, introvertní, plachá - když jí byly dva roky rodiče se často hádali a jednou se nad jejím kočárkem u řeky, kde rostly vysoké stromy, dohodli, že se rozvedou...)
Zní to děsně divně, ale jsou to skutečné příběhy a terapeut Tě zavede pouze tam, kde problém začal, v případě toho chlapa se psem třeba jen o 15let zpět.
 arsiela, 


Re: Předčasně narozené děti 

(9.4.2011 7:58:16)
Medovníku dá se to dohonit,pokud to dohonit chceš a posloucháš svou intuici(mluvím teda za sebe)u prvního jsem to bohužel nedohnala nikdy(viděla jsem ho po týdnu),nechala jsme se zblbnout doktorama,že miminko mě nepotřebuje.U druhého jsme to začala dohánět,hned jak mě ho dali z JIpu na pokoj a pak mohutně doma.Paradoxně mazlivější je ten starší(až patologicky),malej tolik ne.
 ledik 


Re: Předčasně narozené děti 

(9.4.2011 20:08:09)
Ahoj, rodila jsem 36+1, syna jsem slyšela jen zabrečet a v mžiku byli všichni pryč i se synem (včetně přítele). Připadala jsem si fakt divně. Pak přišla doktorka a říkala že je ok a že mi jej dají na pokoj, ale než jsem porodila placentu tak přišla znovu, že se mu zhoršilo dýchání a vezmou ho do inkubárotu, tedy mi přinesla jen zabalený uzlíček, kterému jsem pohladila nosánek a byla s ním pryč. Nevím co cítí miminko, ale já se cítila strašně - neměla jsem ani břicho ani dítě a tak tomu bylo celých 7 dní, co byl v inkubátoru, neb dostal nějakou infekci a dýchání se nelepšílo -spíš naopak. Nemusím říkat, že jsem závistivě pozorovala štastné maminky a jejich miminka na oddělení šestinedělí. Za Jakoubkem jsem chodila každé 3 hodiny (někdy mě za ním nepustili - to když měli na JIP nějaké problémy s ošetřením dalších miminek) Ale žádné chování se nekonalo - to jen asi 3x za ten týden. První dny sem jen koukala a další jsem ho aspon hladila. Byla jsem vykulená a vydeptaná prvorodička, dnes už bych se chovala jinak, hlavně bych si vydupala, že ho budu chodit sama krmit a koupat, proste abych s ním byla co nejvýce v kontaktu. Některé sestřičky byli moc skvělé (ty mě drželi nad vodou) ale jiné děti braly jako kusy zboží...a protože malý pomalu pil ze stříkačky, tam mu dokonce zavedla sondu do žaludku, v rychlosti mu to tam hodila a bylo hotovo. Vždycky jsem brečela jako želva. Vlastně celý týden jsem probrečela - čímž jsem si totálně zarazila mléko. Upřímně nevím jak to vnímal Jakoubek, ale mě tento týden naprosto psychicky odrovnal a teprve po cca 2 měsících jsem se začala plně radovat z mateřství. První 2 měsíce jsem byla opravdu na Bohnice. Teď je koubkovi 1,5 roku a je to sladký miláček. Není extra mazlivý, ale je to usměvavý smíšek s vlastími názory :-) kterého miluji nade vše.
 ledik 


Re: Předčasně narozené děti 

(9.4.2011 20:08:09)
Ahoj, rodila jsem 36+1, syna jsem slyšela jen zabrečet a v mžiku byli všichni pryč i se synem (včetně přítele). Připadala jsem si fakt divně. Pak přišla doktorka a říkala že je ok a že mi jej dají na pokoj, ale než jsem porodila placentu tak přišla znovu, že se mu zhoršilo dýchání a vezmou ho do inkubárotu, tedy mi přinesla jen zabalený uzlíček, kterému jsem pohladila nosánek a byla s ním pryč. Nevím co cítí miminko, ale já se cítila strašně - neměla jsem ani břicho ani dítě a tak tomu bylo celých 7 dní, co byl v inkubátoru, neb dostal nějakou infekci a dýchání se nelepšílo -spíš naopak. Nemusím říkat, že jsem závistivě pozorovala štastné maminky a jejich miminka na oddělení šestinedělí. Za Jakoubkem jsem chodila každé 3 hodiny (někdy mě za ním nepustili - to když měli na JIP nějaké problémy s ošetřením dalších miminek) Ale žádné chování se nekonalo - to jen asi 3x za ten týden. První dny sem jen koukala a další jsem ho aspon hladila. Byla jsem vykulená a vydeptaná prvorodička, dnes už bych se chovala jinak, hlavně bych si vydupala, že ho budu chodit sama krmit a koupat, proste abych s ním byla co nejvýce v kontaktu. Některé sestřičky byli moc skvělé (ty mě drželi nad vodou) ale jiné děti braly jako kusy zboží...a protože malý pomalu pil ze stříkačky, tam mu dokonce zavedla sondu do žaludku, v rychlosti mu to tam hodila a bylo hotovo. Vždycky jsem brečela jako želva. Vlastně celý týden jsem probrečela - čímž jsem si totálně zarazila mléko. Upřímně nevím jak to vnímal Jakoubek, ale mě tento týden naprosto psychicky odrovnal a teprve po cca 2 měsících jsem se začala plně radovat z mateřství. První 2 měsíce jsem byla opravdu na Bohnice. Teď je koubkovi 1,5 roku a je to sladký miláček. Není extra mazlivý, ale je to usměvavý smíšek s vlastími názory :-) kterého miluji nade vše.
 tasipaldrem 


Re: Předčasně narozené děti 

(9.4.2011 22:11:00)
rodila jsem 33+4 syna honzíka v Plzni na Lochotíně po porodu mi ho hned odnesli na Jirp-což je resuscitační tam pobyl 10 dní a klokánkovala jsem až 3tí den a to jsme si ještě o klokánkování řekla-prostě jsem si dupla,návštěvy 3x denně ztoho raní a večerní jen na 30 minut odpolední na 2 hodiny po 10 dnech převezli honzíka na jipku a já jsem putovala za ním na pokoj matek-do té doby jsem si vymýšlela různé zdravotní problémy,abych si mohla prodloužit hospitalizaci-nebyl volný pokoj na pokoji matek,další den jsem dostala svého drobečka na jipový rooming a už jsem mohla být s ním 24hodin denně celkem jsme byli na neonatologii 5 týdnů,a mám kamarádku která rodila ve 30týdnu holčičku 1050 gramů a když měla 1300gramů a sama dýchala tak se stěhovala na jipový rooming k ní ale to bylo v českých budějovicích,nebo to fungovala třeba tak že když se narodili dvojčátka a nepotřebovali již resuscitační péči tak putovali na jip,a to jedno šikovnější se dalo mamince na rooming a mohlo být s ní a to druhé bylo ještě na jipu,ale maminka k němu mohla 24hodin denně,boužel tohle na jirpu nefungovalo-tam jsou opravdu nedonošenci nebo i donošenci s vážnými zdravotními problémy a pořád jim tam pípali alarmy,a sestřičky se ani na chvilku nezastavili
 Mrej 


Re: Předčasně narozené děti 

(12.4.2011 14:25:22)
Švagrová byla jako mimi 2 měsíce v inkubátoru, je to úplně jiný člověk než její bratr, můj muž. Ano, každý jsme originál, ale přece jen v rodině určité podobnosti a souznění bývá, ale ona je fakt jak z jiný planety. Že by tím?
 Novoli, Naty 11/08, Sisi 05/11 


Re: Předčasně narozené děti 

(13.4.2011 8:57:08)
Tak já rodila poprvé v NJ. Vedení porodu jako takového nic moc (a příště jdu raději jinam), ale pravda hned po porodu péče perfektní. Mimi hned na břiše, v klidu si to užít...nevím už jak dlouho, pak krátce ošetřili (pravda, já na ni neviděla, ale manžel byl přímo u toho, takže jsem byla v klidu), a pak mi ji hned vrátili zpátky, nechali dvě hodinky nás všechny tři spolu. Pak přejezd na pokoj a za chvilku se přišli zeptat, zda mohou přinést miminko...samozřejmě jsem to chtěla. Od té doby neustálý kontakt - roaming in, fungovalo to tam skvěle. Kdo potřeboval poradit, pomoct, ukázat...nebyl problém, sestřičky byly úžasné. Mě malá na druhý den šíleně řvala (né, ostatní miminka plakaly,ale ona ječela jak siréna a já netušila proč a co se děje), pomohly, poradily opět, ukázaly, uklidnily...fakt skvělé.
Mě máti porodila předčasně (káča zvedla právě vypraný koberec ~a~~a~), já šupajdila do inkubátoru, ji poslali domů. Po 3 týdnech nebo měsíci prý si mě mohla vzít domů. Ale už v 6 měsících mě odvezla k babičce a sama šla do práce. Babi mě vychovávala až prakticky do dospělosti. Vztah s matkou byl tímto vším asi řádně narušený. Jo, je to moje matka, ale babička je prostě babička a k ní cítím mnohem víc. Bohužel jsem si to vše s narozením dcery uvědomila ještě mnohem víc a intenzivněji.
 Markéta s párkem 
  • 

Re: Předčasně narozené děti 

(13.4.2011 10:17:32)
Že máš bližší vztah k babičce ale nebude bondingem, že? Psalas, že jsi šla po porodu do inkubátoru, ne babičce na břicho. ~b~
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: Předčasně narozené děti 

(13.4.2011 12:09:15)
Jistěže to je bondingem. Bonding je vytváření (těsné) vazby, a tím kdo Novoli nahrazoval chybějící raný kontakt, byla právě babička.
 Novoli, Naty 11/08, Sisi 05/11 


Re: Předčasně narozené děti 

(14.4.2011 10:50:23)
Tak, přesně tak, Markéto (to je ale náhoda, že jedna Markéta reaguje na druhou Markétu ~;) ) Já to jen neumím tak asi napsat. Ale tak jsem to cítilia, místo aby matka se snažila napravit co bylo "ztraceno" nevyhnutelným, tak dítě odvezla k babičce, která se tomu dítěti (tedy mě) věnovala celá jak jen uměla. Pravda je, že to tak má i s mojí dcerou, zatímco babička (moje matka) k ní moc vztah nemá, neumí se k dítěti ani nějak chovat (spíš jako by to děcko bylo dospělé a vše mělo vědět samo), neumí si hrát nebo zabavit, tak prababička (moje babička) si s ní vyhraje, vyblbne a malá ji zbožňuje. Ovšem pro její vysoký věk to už taky není tak možné.
 Novoli, Naty 11/08, Sisi 05/11 


Re: Předčasně narozené děti 

(14.4.2011 10:45:21)
Markét, tím jsem chtěla naznačit, že i kdyby bylo možné napravit ne ideální začátek, tak tím přesunem k babi to máti pohřbila. A taky, že je možné, že právě ten "nekontakt" s miminem i z její strany nerozvinul to pouto. Třeba to neumím tak slovně vyjádřit. Já si nedokážu představit, že bych své dítě takto odvezla a vychovejte mi... Pet dní po porodu jsme odjely do OV a malá podstoupila operaci. Domů jsme se dostaly po měsíci. Jenže já byla celou dobu s ní. Narozdíl od mé matky. Jenže v době kdy já se narodila, to tak asi nefungovalo, ačkoli ji prý pak v kojeňáku vynadali, proč vlastně nejela taky.
 louda 


Děkuji za článek a propagaci bondingu 

(9.4.2011 0:34:04)
Rodila jsem v poměrně příjemné porodnici, porodní asistentka skvělá, sestřičky na novorozeneckém skvělé, ale bohužel dítě mi přiložili po porodu na tělo pouze na okamžik. Byla to jediná významná vada na kráse celého zážitku. Neumím si představit, že by mi ho nedali vůbec, byl to ten nejnádhernější okamžik mého života. Přitom je to naprosto bez investic a pozvedlo by to celý porod na úplně jinou úroveň. Personál se tvářil, že miminko MUSÍ do inkubátoru na povinné 2 hodiny, přestože bylo v naprostém pořádku. Prostě MUSÍ. Rodila jsem sama, nikoho jsem s sebou u porodu neměla, a neměla jsem sílu se s někým dohadovat a hlavně by mi to ani nepomohlo, stejně by ho odnesli. Nemyslím si, že by tím byl náš vztah nějak významně narušen, ale strašně mě to doteď mrzí, že nám to nebylo umožněno. Někdy mám pocit, jakoby nemocniční personál neměl svoje vlastní děti.
 Irena, dva kluci, 4 roky a 1 rok 
  • 

Neratovice 

(10.4.2011 10:11:00)
Holky nedá mi to a musím pochválit porodnici Neratovice. Rodila jsem dvakrát SC, jednou neplánovanou, na Bulovce, tam to bylo šílený, ani jsem ho snad neviděla a odvezli mě hned na JIP, kam malýho vozili. Pro druhý porod jsem si vybrala Neratovice, byla to plánovaná SC. Zamluvila jsem si nadstandart, tatínek byl i u sc a hned po operaci mě odvezli na můj pokoj, místo na JIP a tam se mnou byl hned od začátku tatínek a Vojtíšek. Byli jsme hned spolu, kontrolovat mě chodili tam, Vojtíška jsem měla u sebe v posteli, tatínek asistoval u všeho, u přikládání, bylo to na nás a byl na to oprabvdu klid. Na operaci jsem byla v 11 dopoledne ve čtvrtek a v sobotu jsem kojila, prsa nalitá. U prvního mi to trvalo snad pět dní, už museli malého dokrmovat. Je to psychika, moje i miminka, byla jsem úplně v pohodě, spokojená, že ho mám hned u sebe a on také. Doporučuji porod v Neratovicích, byla jsem maximálně spokojená, co jsem chtěla, to bylo. Tatínek měl přistýlku, o staršího se starala babička. Spal tam se mnou dvě noci a pak už jsem tam byli sami, domů jsme šli 4 den po porodu. Přístup všech super. Nedá se to srovnat s JIP po sc, ale je pravda, že k tomuhle potřebujete tatínka nebo někoho blízkého, kdo zajistí takovou tu péči kolem ( přebalit, podat miminko). Ale lepší start do života pro Vojtíška nemohl být, myslím, že v tomhle případě pro něj nebyl ,,nepřirozený porod sc,, vůbec problémem.
 Ufonka 


Díky za něj 

(10.4.2011 23:08:13)
Já mám zkušenosti se třemi porody, každý byl samozřejmě jiný a díky protřelosti maminky se také postupně zlepšovaly i prožitky z nich.

První porod byl nejhorší, jakožto prvorodička a navíc před šesti a půl lety (netvrdím, že tehdy to bylo "za opicemi", ale vidím posun). Velmi nerudná lékařka a PA, ani jedna z nich se mnou příliš nekomunikovaly. Milá byla ta druhá PA, která mě dokázala uklidnit. Navíc nastoupili medici coby čumilové, takže nástřih a následné šití bylo jen představení pro ně (ta nerudná PA mi slíbila porod bez nástřihu, ale dr vzala nůžky a šmik...) Malou vyšetřovali jinde, ani mi ji nedali donáruče, manžel ji přivezl ve vozíku. Okolí se jevilo, jako že tam musí být, že má vyhřívané lůžko... Chovat jsem nesměla kvůli možnosti vzniku krevní sraženiny... malou mi pak odvezli, dali do inkubátoru a přivezli v 5 ráno, že už má teda fakt hlad. Malá se přisávala hezky, sála hezky, ale bradavky dostávaly zabrat. Dvě party sester - jedna tvrdila, že mám špatnou techniku kojení, druhá, že si prsa musí zvyknout....

Druhý porod byl moc fajn, ale k přiložení malé na břicho nedošlo, protože se při průchodu porodními ceestami zasekla o hrudníček, takže nastal šrumec. Slíbené stříhání pupeční šňůry se také nekonalo. Malá neplakala, byla lehce promodralá, takže jsem byla ráda, že se o ni někdo staral. Po vyšetření mi ji oblékli a nechali mi ji v náručí celé dvě hodiny, co jsme byli na porodním sále. Z něj jsem odešla po svých a malou mi tam hned nechali. Personál byl moc milý, kam brali malou , šla jsem i já a nikdo neměl problém.

Pokud si odmyslím komplikace a následné vyvolávání porodu, nedůstojné podmínky pro rodičku, která není na porod, tudíž ji nepustí na sál, ale zároveň nemá jde být a courá se na chodbě u sálů nebo ve vestibulu před sály a oddělením novorozenců, kde na ni proskleným schodištěm kolemjdoucí koukají, tak porod jako takový byl fajn. Nejdřív nic a pak hic, málem nestíhaly. Nepříjemné bylo i opakované vyšetření po porodu, kdy musela paní dr odběhnout k porodu a přišel mě šít jiný lékař, který nedbal na můj apel, že jsem již byla vyšetřena (ale znal mě z rizikovky, tak měl asi pocit, že na mě má jako lékař právo :-( ) Co se bondingu týče, tak jsem malou sice na břicho nedostala, protože byla opět lehce promodralá, ale pak mi ji přinesli zabalenou jen v pleně a nechali mi ji na břiše asi 10 minut. Do inkubátoru ji ale neodnesli, na mou žádost mi malou strčili pod košili a dlouho mi ji tam nechali. Paní doktorka ji vyšetřovala po dlouhé době, nevím, nestopovala jsem to, ale maličkou jsem měla u sebe dlouho. Ze sálu mne pak převezli na novorozenecké oddělení, kde jsem si urovnala věci a došla si pro malou k sestrám. Ta naše, co mi maličkou nechala pod košilí, mi ji hned dala a utloukla argumety kolegyň tím, že jsem třetirodička a vím, co a jak s miminkem. Pro jistotu /spíše pro klid/ zdůraznila, co dělat v případě, že by malá blinkala, a už jsem si ji vezla. Měla jsem ji hodně často v posteli, v náručí. Bylo to moc hezké ~;((
 krnovackova6 


Bonding, bonding 

(11.4.2011 4:59:42)
Bonding není jen pro maminky, ale tatínky. Já osobně jsem si jej vyzkoušel, když manželka byla ještě na sále po císařském řezu; je to nezapomenutelný zážitek, který mne hodně emočně změnil.~c~
 Repulsion 


DÍTĚ PO PORODU PATŘÍ RODIČŮM!!! 

(13.4.2011 9:07:38)
Proč se píše jen o bondingu dítě-matka? Tomu nějak nerozumím. Je-li otec u porodu, může být dítě hned také s otcem - což třeba naše Berunka byla, protože jsme rodili v Thomayerce. Další dva porody už byly bohužel ve Valmezu, kde to bylo slabší, nicméně alespoň pochovat jsem si obě děti mohl.

Každopádně se mi vůbec nelíbí diskriminační heslo: Dítě po porodu patři matce.

DÍTĚ PO PORODU PATŘÍ RODIČŮM!!!
 krnovackova6 


DÍTĚ PO PORODU PATŘÍ RODIČŮM!!! 

(13.4.2011 16:58:37)
Plně souhlasím s Repulsion ~R^
 Zabusa 


Re: DÍTĚ PO PORODU PATŘÍ RODIČŮM!!! 

(13.4.2011 21:50:51)
Kdybyste trochu věděly jak se paní Mrowetz angažuje, věděly byste, že opravdu otce nediskriminuje. To že pokud to jde, je vhodnější mimčo nejdřív připlácnout k matce podle mě diskriminační není, nicméně pokud to nejde, tak ona naopak velmi podporuje, aby toto zastal otec.
 Repulsion 


Re: DÍTĚ PO PORODU PATŘÍ RODIČŮM!!! 

(13.4.2011 23:49:27)
To je v pořádku, tak by to mělo být patrné i z textů :-)

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.