Názory k článku Dneska zlobit nebudem...

sarmi  vyhnout se stereotypum  (18.1.2010 8:39:47) kdyz jsem mela prvni dite, taky jsem si rikala, ze se budu snazit vyhybat stereotypum, ktere jsem si pamatovala z detstvi, dospivani (to, co ve me zanechalo neco neprijemneho). ale bohuzel jsem asi malo houzevnata, postupem casu jsem podlehla svemu okoli a nektere stereotypy jsou holt tak "zazrane", ze je ne a ne odstranit :-( napr. vety zminene v clanku - jsi hodny, jsi zly atd. s dvema detmi me kolotoc vsednich dnu semlel natolik, ze jsem kolikrat rada, kdyz kluky od sebe ve rvacce odtrhnu, nereknu neco peprneho a nedam ani jednomu z nich na zadek... ale clanek je pro mne inspirativni. Odpovědět  Vocilka    •  Re: vyhnout se stereotypum  (25.1.2010 0:56:26) Tak to mě potěšilo, že hned první příspěvek, který tu vidím, začíná "když jsem měla první dítě" a mluví mi z duše... Když jsem měla rok a půl staré dítě, bylo naprosto úžasné, šikovné, poslušné a já byla dokonalou matkou se spoustou ideálů a představ o výchově. Dnes je klukům 8 a 10 a ideály jsou pryč ;-)... Škoda, že autorku za 8 let asi nepotkám, docela bych na ni byla zvědavá... Odpovědět

x x  Tak téhle  (18.1.2010 8:49:00) dokonalosti nedosáhnu asi nikdy a doufám, že to děti se mnou přežijí ve zdraví a bez psychické újmy až do dospělosti . Odpovědět  terka78  Re: Tak téhle  (18.1.2010 8:55:31) Podle toho, jak se moje dcerka chová, je spokojené a vyrovnané děcko. Jsme kamarádky, máme se rády, když je potřeba, vymezím mantinely. Ale nikdy by mě nenapadlo pozastavovat se nad tím, jestli mohou stereotypní básničky narušit psychiku dítěte. Myslím, že dítě, které vyrůstá v lásce a pohodě, samo velice rychle pochopí, co je jak míněno a pochybuju, že si tyto věci bere osobně. Odpovědět  Ecim  Re: Tak téhle  (18.1.2010 11:07:30) Terko, na tom, co píšeš, je hodně pravdy. Existují ale i děti (třeba já jsem taková bývala), které si příliš berou to, co jim dospělí řeknou, a neadekvátně se kvůli tomu trápí. Závidím některým svým "zlobivějším" příbuzným a kamarádům, kteří ty řeči uměli pustit jedním uchem dovnitř a druhým ven a netrápit se jimi. Možná jsem malicherná, ale třeba sdělení typu "děti mají mluvit jen tehdy, když se jich dospělí na něco ptají a jinak mají mlčet" nebo "když dítě brečí, tak má dostat nařezáno, aby mělo proč" jsem fakt rozdýchat neuměla. Odpovědět  Zuuuza  Re: Tak téhle  (18.1.2010 13:40:13) Ecim, se ti ani nedivím. Tyto dvě hlášky bych taky těžko rozdýchávala. A ani ve snu mě nenapadne říct něco takového svým synům. Odpovědět  helis78  Re: Tak téhle  (18.1.2010 15:33:42) V zásadě souhlasím, ale hned jak jsem četla o tom mlčení dětí, když se baví dospělí, tak jsem si vzpomněla, jaký je u nás často problém, když máme návštěvu, něco si zrovna důležitého vykládáme a moje 2 děti začnou neodbytně:mami,mami, postaví se vyloženě před obličej a ještě si natočí můj obličej k sobě a chtějí říct něco hned teď, tak v tu ránu bych nejradši, kdyby opravdu platilo že děti mají mlčet když se baví dospělí a to je skoro pořád. Není to o tom, že bych je nechtěla vyslechnout, ale naučit je - podle mně slušnému chování - nechat domluvit druhé a pak něco říkat. Odpovědět  Ecim  Když mluví dospělí...  (18.1.2010 15:45:40) Ten dotyčný myslel, že děti mají mlčet neustále a vůbec dospělé svým mluvením neobtěžovat. I když se tam nikdo jiný nebaví. A problém s mluvením dětí, když mluví dospělí, právě řešíme doma. Já jsem jako dítě NENÁVIDĚLA, když jsem potřebovala dospělému něco říct a on se zrovna s někým bavil a já jsem čekala na vhodou chvíli, až bude zlomek vteřiny ticho a já budu moci něco říct a pak jsem stejně dostala vynadáno. Jinak také nemám ráda, když děti skáčou do řeči a vyrušují zcela nedisciplinovaně. Se synem jsem to teď začala dělat tak, že když něco potřebuje a já zrovna s někým mluvím, tak ke mně přijde a UCHOPÍ MĚ ZA ZÁPĚSTÍ. Tím uchopením nikoho nevyruší a mně dá znamení, že se mnou potřebuje mluvit, já pak přeruším hovor a v klidu ho vyslechnu. Domnívám se, že je to elegantní a důstojné řešení pro všechny zúčastněné. O taková řešení se při výchově snažím permanentně, ale na rovinu se přiznám, že se mi to nedaří pokaždé. Odpovědět  helis78  Re: Když mluví dospělí...  (18.1.2010 15:54:13) jo, to je pravda, já to taky nesnášela a nápad je to dobrý Odpovědět  Simča, dcery *1988 a 1997  Re: Když mluví dospělí...  (18.1.2010 17:12:46) Jé, tomu jsme s holkama říkali "pacičkování". Ona to starší dcera "okoukala" u naší feny a štěňat. Štěňata vždycka přišla k mámě a hrabala po ní pacičkou. A když se dcera ptala, co to dělají, tak jsem jí řekla, že se mámu na sebe snaží upozornit. No a z toho nějak vzniklo, že když jsem se bavila "s dospěláky" dcera přišla a začala mně rukou hladit po ruce.... I z toho, jak hladila jsem vycítila, jak je to "urgentní" - když to bylo rychleji a víc přitlačila, bylo jasné, že je něco moc naléhavého... A toto "pacičkování" pak malá podědila . Je to výborná metoda - dítě ví, že má šanci se "doptat" pozornosti rodiče a přitom neruší dospělé... MMCH dcera poté "pacičkovala" i ve školce a paní učitelka se moc divila, co to vlastně je Simča Odpovědět  mamina    •  Re: Tak téhle  (18.1.2010 20:17:12) Když dítě brečí, že se mu něco stalo, něco ho bolí, má nějaké trápení, tak je ho samozřejmě potřeba utěšit, pochovat, pohladit, politovat, ale když dítě brečí, jen tak, že brečí, jako například moje 9 letá neteř vydrží, pouze v přítomnosti matky, nikdo jiný to totiž netoleruje, brečet 2 hodiny jen tak, pro nic za nic, jen proto, že si myslí, že je tím zajímavá, tak je potřeba toto pravidlo z našeho dětství nejen citovat, ale i uvést do praxe, matky utěšitelky, věřte nevěřte, funguje to velmi efektivně. Kdyby tohle dělaly moje 3 holky (taky si zkoušely brát z Kačenky příklad) tak bych se musela zbláznit. Odpovědět  Ecim  Re: Tak téhle  (18.1.2010 21:06:04) Pokud se z malicherných důvodů potřebuje vybrečet větší dítě, tak se dá poslat do ústraní. Jinak si myslím, že na bití každé dítě zareaguje tak, že se rozbrečí ještě víc. Zažila jsem i situace, kdy bylo dítě rodičem sprostě seřváno kvůli naprosté kravině a následně ještě zfackováno za to, že si vůbec dovoluje brečet nebo se i tvářit nazlobeně. Oni totiž bohužel existují i rodiče, kteří si myslí, že si na dítěti mohou vylít vztek i naprostým neprávem, ale dítě nemá právo ani na vlastní emoce, natož na jejich projevení. Odpovědět  Ecim  Re: Tak téhle  (18.1.2010 22:35:40) A naprosto "úchvatný" výchovný postup je řvát na dítě jako tur tak dlouho, dokud se nerozbrečí, zabránit mu odejít do ústraní a vybrečet se v klidu a pak ho ztřískat s odůvodněním, že do ... nemá proč řvát. Odpovědět  Veveruše  Re: Tak téhle  (18.1.2010 23:36:39) "Nebreč, nebo dostaneš přidáno." A nevím ani, za co jsem dostala. Jo jo, jak důvěrně to znám... Děti úmyslně nebiju, plácnu je jedině tehdy, když mi ujedou nervy. A bohužel se mi to vrací v tom, že starší syn, když se vzteká, mě taky zkouší plácnout. Ale naštěstí většinu konfliktních situací řešíme domluvou (a nejlepší prevence konfliktů jsou najedené, napité a dobře vyspané děti i rodiče; to mi připomíná, že už bych měla být dávno v posteli, abych zítra nebyla protivná na děti). Odpovědět  Ecim  Re: Tak téhle  (19.1.2010 8:54:30) Veveruše, tak tohle se mi se synem také stalo a také jsem ho plácla. Když se syn dnes v noci vzbudil a měl hrozný záchvat pláče, tak jsem si vzpomněla na jednu matku, která se chlubila tím, že když její dítě jednou brečelo, tak ho začala bít se slovy: "A budu tě mlátit tak dlouho, dokud budeš řvát." A pak se strašně smála tomu, jak se dítě při bití usilovně snažilo pláč potlačovat, ale vůbec se mu to nedařilo. A tak ho tloukla dál. Jinak trvám na tom, že když se dítě potřebuje vybrečet, tak má být posláno do soukromí, protože každý někdy potřebuje vypustit ventil. Vždyť i dospělým je někdy smutno nebo mají vztek a třeba ani nejsou schopní přesně říct proč. A často to bývá právě proto, že jejich okolí tohle není schopné uznat a pochopit. Odpovědět  Olča + Adélka + Ondra  Re: Tak téhle  (21.1.2010 1:05:41) Rekla bych, ze neexistuje zadny spravny zpusob vychovy. Na kazde dite plati neco jineho. Taky jsem mela iluze jak budu vychovavat svoje deti a zivot mne vyvedl z omylu. Moje dcera je ukricene dite, ktere je schopne brecet- tedy rvat jako tur (kdyz se nahodou zrani tak to obvykle ani nepoznam, protoze to zni stejne jako kdyz jen breci pro nic zanic). Jako rvouci jsem ji dostala uz prvni den v porodnici, bylo to hrozne, takze to jsem si myslela, ze ma 3-mesicni koliku. Ta skoncila ve 4 mesicich, kdy ji ovsem zacaly rust zuby - mela jednoznacne obtizne prorezavani zubu, takze jsem predpokladala, ze breci protoze ji zuby boli. Ovsem prozrela jsem v jejich dvou letech, kdy ji vyrostla i posledni stolicka. A ona rvala dal. Ted jsou ji 4 a musim rict, ze uz je trochu lepsi, ale presto ma dny, kdy prorve tak 4-5hodin, kdyz to sectu. Proste jakmile se neciti sebe min v pohode (jak fyzicky tak psychicky), tak rve. A ma to po manzelovi. A musim rict, ze vychova u ni jde cestou pokus-omyl. Takze se ji pomalu snazim naucit, ze pocity se vyjadruji slovne. Ale nejde to jen mirne. Musim rict, ze jsem se s ni naucila bozske trpelivosti neb kdo ji slysel kricet, tak se priznal, ze by ji zabil a to myslim doslovne. Jeji rev vyvolava i v sebemirnejsim cloveku skrytou agresi. Na druhou stranu muj 1,5lety syn je pravy opak. Porad usmev na tvari, uz od mala dokaze nejakym zpusobem sdelit, co potrebuje. A i kdyz se take umi vztekat, tak to ve mne zadne agresivni sklony nevyvolava, proste pockam az prestane. Myslim, ze mit jen jeho, tak mi iluze o vychove zustanou. Odpovědět  agnes+ 2 kluci  Re: Tak téhle  (23.1.2010 22:02:10) Přesně takle jsme pořád čekali až syn přestane řvát a kňourat a ono je mu 6 let a někdy si řikam pane bože to neni možný,vždyť má jít do školy Přeji ti,že máš alespoň druhé dítě klidné..já to štěstí bohužel neměla,mladšímu jsou 2 roky a řvaní,ječení je u nás na programu každý den Odpovědět  DitaB  netypické projevy u dítěte  (24.1.2010 10:47:10) Když se dítě chová dlouhodobě jinak než je obvyklé pro děti jeho věku - a tím myslím třeba i délku, intenzitu a důvody pláče (řevu, jeku...), tak vždy přemýšlím, co je za tím skryto. Pokud to neumím vyřešit sama, hledám pomoc jinde. Podle mé zkušenosti je na toto úžasná homeopatie - ale ne každý homeopat je dobrý a umí to, na to pozor. (A čím víc toho o homeopatii vím, tím míň bych se pouštěla do samoléčby!) Čili pokud vám není proti srsti tato alternativa, zkuste to. Plačící dítě není v pohodě! (Jen "volá" o pomoc, případně "řeší" problémy nás dospělých.) Odpovědět  lena    •  Re: Tak téhle  (18.1.2010 9:06:51) Souhlasim s timto nazorem. Ja se zacala sebepoznavat po velkem psychyckem zhrouceni. Dala jsem pak prednost kniham pred tv a drbanim o hloupostech s nekterymi znamymi. Vychovavana jsem byla s pouzitim techto slov i horsich a vyprask take patril do vybavicky pro vychovu.V detstvi mi tim jen ukazovali jak nemit rada sve telo.Zacinala jsem mit nabeh na anorexii. Nyni jsem rodicum odpustila to co na me napachali,zapomenout nelze. Svoji dceru vychovavam prirozene.Nejsem zadny nadclovek,takze nedavam tresty ani zakazy.Ja davam informace.Kdyz chce zkusit neco nebezpecneho, dam ji informaci o tom co by se mohlo stat.Ale to jen kdyz je to zivotu nebezpecne. Odpovědět  Horama  Re: Tak téhle  (18.1.2010 9:11:43) "Kdyz chce zkusit neco nebezpecneho, dam ji informaci o tom co by se mohlo stat." Ale co uděláš, když tvoji informaci nevezme na vědomí a opravdu jde o věc, která je nebezpečná jejímu životu či zdraví? Já si třeba dodnes pamatuju, jak jsem od mamky dostala na zadek, když jsem ve čtyřech letech najednou vběhla do silnice, protože jsem na druhé straně viděla babičku. Informaci o tom, že mě může přejet auto, jsem měla (a ne jen jednou podanou), nepřejelo mě jen díky rychlé reakci řidiče. Těch pár ran na zadek, co jsem dostala a tehdy oplakala, mi přijde i dnes naprosto v pořádku. Nemyslím, že by se děti měly za všechno bít, dokud se nám nepodřídí (to v žádném případě), ale možná jsou situace, kdy hrozba trestu není od věci - konkrétně tehdy, když dítě ohrožuje sebe nebo když ubližuje někomu jinému. Odpovědět  lena    •  Re: Tak téhle  (18.1.2010 9:48:54) Ohledne silnice-dcerce davam informaci o tom, ze na silnici jezdi auta a my ze muzeme chodit po chodniku.Na tom si trvam a myslim to vazne.Kdyz prechazime silnic po prechodu a dcerka se chce zrovna zastavit, reknu jen, zastavit se muzeme az tamhle na chodniku, a opet na tom trvam, neusmivam se u toho,proste to myslim vazne.Kdyz ma prece jen svoji hlavu a chce stat, stoupnu si doprostred silnice a ukazuji ji smer kterym jdeme.Nemluvim.Auta me vidi z dalky,takze zastavi a pockaji.Beze stresu resim situace. Kdyz jsme nekde mezi detmi, co jsou stale vychovavani podle nejakych tabulek,prikazu,zakazu,trestu atd.se dcerka chova s ohledem na druhe.Kdyz ji nekdo chce vzit hracku, zvedne ji nebo ji silne drzi,ale to dite v zadnem pripade neuhodi,ani neodstrci. Odpovědět  Horama  Re: Tak téhle  (18.1.2010 11:08:37) Ad silnice: Musím přiznat, že tvůj způsob řešení bych možná jednou nebo dvakrát zkusila někde na maloměstě nebo vesnici, ale obecnou záležitost bych se z toho bála udělat. Vždyť vy na té silnici vlastně zastavíte přesně, jak chtěla dcera, nepokračujete, jak vyžaduje bezpečnost. Takže jako pokus o smířlivé natrénování nově učené skutečnosti, to beru, ale dlouhodobě mi to nepřijde dobré. Navíc znám spoustu míst, kde zastavit se uprostřed ulice vůbec neznamená, že auta tě zdálky uvidí a zastaví. Vběhnutí svého dítěte do silnice zřejmě úplně vylučuješ - to byla situace, o které jsem původně mluvila a domnívala jsem se, že by po ní měl následovat trest. Ad chování k ostatním dětem: Tak to dcera reaguje úplně nádherně. Jestli to takhle pojímala hned od začátku, je dokonce úplně zázračná. Odpovědět  Etraska    •  Re: Tak téhle  (18.1.2010 17:25:46) Ono existuje pár dětí, které si už v malém věku uvědomují opravdová nebezpečí a do ulice by nevběhla, ale ve vetšině případů bych řekla, že tak tříleté děti si to ještě nedokáží plně uvědomit a tak je nuté je prostě včas zarazit, než se něco stane, než jim jenom dávat informace, pod kterýma si nic nepředstavý. Rozhodně není dobře jenom říkat: Neběhej do ulice, nebo: nikomu neotvýrej, ale vysvětlit, co by se mohlo stát, někdy to na dítě zapůsobí a zalekne se. Pouhé informování o nebezpeční je lepší až v pozdějším věku. Odpovědět  Zdenka_  Re: Tak téhle  (18.1.2010 18:19:23) Už jsem synovi mnohokrát barvitě líčila, jak by ho auto přejelo, jak by nemohl hýbat rukama ani nohama, hrát si atd., prostě vůbec nic. A pořád považuje vbíhání do silnice za prima provokaci. Nedělá to kvůli upoutání pozornosti, prostě jen vytrvale pokouší nastavené hranice. Už se docela naučil uhnout, když se blíží auto. Toho jsem nedosáhla přemlouváním (to s ním ani nehlo) ale mnohonásobně opakovaným odvlečením ze silnice. To, že jemu je jedno, jestli ho něco přejede, neznamená, že je to jedno i mě. Pud sebezáchovy nemá skoro žádný. Když se v zápalu hry praští, tak obvykle ani necekne a pokračuje ve hře. Takže ani varování, že když bude dělat nějakou šílenost, o kterou se právě pokouší, tak si moc natluče hlavu o ošklivé tvrdé kameny, to s ním ani nehne. Odpovědět  Lída+2  Re: Tak téhle  (18.1.2010 11:09:30) Leno......proč jí nepopadneš a nejdeš s ní na chodiník tam přece můžeš vysvětlovat.....příjde mi to nebezpečné....kor, když padá sníh....a né všichni to včas zaregistrují, že tvoje dítě v období vzdoru si pro to vybralo silnici Odpovědět  leno    •  Re: Tak téhle  (18.1.2010 14:36:37) Ja resim promblemy ihned.Pokud ma dite do cca3 let nejaky problem, prirozena matka tento problem resi.Nepoucuje dite,nenadava mu,neskatulkuje ho,proste kdyz dite place snazi se najit problem a vyresit ho. Autorka tohoto clanku jiste myslela deti do tech cca3let,ne deti skolniho veku. Je normalni ze se hranice postupem casu diteti povoluji,ono se vyvyji,tudis matka nesupi a normalne povoluje.Je to prirozeny. To je i stou silnici.Tak jako stoji ucitelky skolek a skol u prostred silnice a cekaji az deti projdou,tak stojim (v pripade nouze)i ja.Ted uz dcerka vi ze se musi na druhou stranu jit.Nemluvim o rusne nekolikaproudove silnici(tam jsou vetsinou semafory,a ja beru dite do ruk).Mluvim o silnici,kde sem tam projede auto. Odpovědět  Horama  Re: Tak téhle  (18.1.2010 14:42:58) Jen malou poznámku k těm učitelkám ze školky: V tom je rozdíl. Ona nejdřív učitelka vstoupí do vozovky a zastaví dopravu, pak vstupuje špalír dětí a co nejrychleji přechází. Poslední zase opouští silnici učitelka a auta se rozjíždějí. Oproti tomu zastavit se na té ulici, když už přecházím, není stejný případ. Odpovědět  Horama  Re: Tak téhle  (18.1.2010 14:55:50) Já se musím přiznat, že mám celoživotní problém s odhadem rychlosti blížícího se auta. Radši i já sama čekám, až uvidím jednoznačné zpomalení, pak teprve věřím, že o mě ví. Odpovědět  Ecim  Re: Tak téhle  (18.1.2010 15:06:43) To dělám stejně. A co chodím s dětmi, tak čekám, dokud auta nezastaví. Odpovědět  Zuuuza  Re: Tak téhle  (18.1.2010 16:49:40) Přesně. A ještě se snažím o oční kontakt s řidičem. Abych si fakt byla jistá, že si mě všiml. Odpovědět  Líza  Re: Tak téhle  (18.1.2010 14:51:09) Leno, není to totéž, učitelka je tam v podstatě v roli policajta, kterej staví dopravu, a do tý silnice leze s tím, že dopravu zastaví, ví to ona, vědí to děti, kromě toho tam není sama, musí být dvě, pokud vím, děti tvoří organizovanou skupinku. Pokud dítě naučíš, že je v pořádku zastavit se uprostřed silnice, když jen tak přecházím s mámou, je to úplně jiná situace. Dítěti jsi nijak nezprostředkovala, JAK MOC je důležité, aby mělo pevně zafixováno, že zdržovat se na silnici za žádných okolností nesmí. Je to pár dnů, co tu byla bohatá diskuse o tom, jak se o svoje děti bojíme a nepouštíme je ven, a 90% procent přispívajících se bálo hlavně pedofilů. Ve skutečnosti ale největší nebezpečí pro život dítěte (popř. pro jeho zdraví z hlediska trvalých následků) jsou auta. Já teda radši dítě, jehož dušička byla zraněna necitlivým odvlečením z prostředka silnice a ještě sprdnutím, ale zato si to zapamatovalo a zůstalo živé, než dítě, kterému jsem v životě nepřeložila stéblo a ono nepochopilo, že svět se opravdu nezastaví, když si chce v polovině silnice přemýšlet o nesmrtelnosti chrousta, a porazí ho auto. Odpovědět  Maarťa  Re: Tak téhle  (18.1.2010 11:59:09) Leno a jak to budeš dělat až budeš mít děti 2 (a více)? Necháš každé stát uprostřed jedné silnice a budeš jim chodit na střídačku vysvětlovat a ukazovat směr? Odpovědět  marketa    •  Re: Tak téhle  (18.1.2010 20:58:09) a nenapadlo te, ze do te doby uz to bude to prvni davno vedet? deti nejsou hloupe a pokud si clovek doopravdy da cas vysetlit v klidu, tak pochopi, vis? moje trileta uz se do silnice nevrha nejmin pul roku ;-) Odpovědět  štěpánka    •  Re: Tak téhle  (18.1.2010 21:02:11) Markéto, gratuluju Nezapomeň, že na každé dítě nezabírají tytéž metody Jak tu kdysi psala myslím že Graine - "Dítě nefunguje, dítě prostě je...", což považuji za nejvýstižnější co jsem na podobná témata četla. Odpovědět  Veveruše  Re: Tak téhle  (19.1.2010 0:00:33) Jen co mé děti začaly chodit na procházky po chodníku, tj. cca v 15 měsících, naučila jsem je 2 věci: chodí se jen po chodníku, přes silnici jen za ručičku (tedy starší už asi od 4 let i bez ručičky, ale po mém boku), a dále je třeba dávat pozor na psí bobky. Výsledek je celkem uspokojivý, do silnice mi děti nikdy nevbíhaly a pokud někdo přinese z procházky domů suvenýr na botě, jsem to obvykle já. Odpovědět  Markéta    •  Re: Tak téhle  (20.1.2010 13:49:30) Dcera byla naprosto poslušná. Jednou jsem jí věc vysvětlila a ona to dodržela. Do silnice např. nevběhla nikdy, vždycky se sama zastavila na kraji chodníku, ani jsem na ni nemusela volat. Kluka vychovávám úplně stejně (dcera chodí do školy, tak na něj mám dopoledně čas), ale nefunguje to. Furt ho musím hlídat. Dnes je dceři šest let a přesto, jak je poslušná, ji ani na vesnici nepustím samotnou, protože si umím představit, jak jde, na něco si hraje (ona si pořád v duchu na něco hraje) nebo uvidí na druhý straně kamaráda a okamžitě se rozběhne. Odpovědět  Markéta    •  Re: Tak téhle  (20.1.2010 13:52:18) Dcera byla naprosto poslušná. Jednou jsem jí věc vysvětlila a ona to dodržela. Do silnice např. nevběhla nikdy, vždycky se sama zastavila na kraji chodníku, ani jsem na ni nemusela volat. Kluka vychovávám úplně stejně (dcera chodí do školy, tak na něj mám dopoledně čas), ale nefunguje to. Furt ho musím hlídat. Dnes je dceři šest let a přesto, jak je poslušná, ji ani na vesnici nepustím samotnou, protože si umím představit, jak jde, na něco si hraje (ona si pořád v duchu na něco hraje) nebo uvidí na druhý straně kamaráda a okamžitě se rozběhne. Odpovědět  DENISA  Re: Tak téhle  (18.1.2010 13:40:59) Leno, ted pisu nejen jako matka, ale i jako ridicka. Asi neridis, nebo jsi strasne naivni, kdyz napises - ridic nas z dalky vidi a zastavi. U nas prejelo auto dite, i kdyz bylo na prechodu a 10x se rodic rozhledl. Proste proto, ze v nem jel ozrala nepredvidatelnou rychlosti. Co moje dite zaclo rozum brat, tak vi, ze pres prechod se jde za ruku a co nejrychleji. Neni to zrovna misto k nejakemu vysvetlovani. Jakmile neposlechne v teto situaci, dostane vychovnou na zadek, protoze jde o zivot. Ja jednou malem prejela dite co se matce vytrhlo a vlitlo mi pod auto, matka se omlouvala za 3 rohy a ja ji rekla, at se neomlouva, ze tohle se proste muze stat kazdemu. Ale prijet k prechodu, kde matka uplatnuje sve "pokrokove metody" vychovy a zbytecne se na prechodu zdrzuje, tak vystoupim a reknu ji neco hodne nepekneho. Odpovědět  Líza  Re: Tak téhle  (18.1.2010 14:12:28) Deniso, souhlasím. Odpovědět  caira (Vojta1/03,Mates11/04)  Re: Tak téhle  (18.1.2010 14:58:03) Nezlob se na mne, ale delat tohle kazda matka s ditetem na prechodu, tak ja matka jedouci pres celou Plzen na vesnici do skolky pro maleho, jezdim ne 45minut, ale hodinu a pul! A myslim, ze bych sed neovladla, vyleela z auta a poslala Te do patricnych mist za zdrzovani dopravniho provozu. Nemyslim si, ze prechod pro chodce je misto vhodne k diskusi mezi matkou a ditetem. V tehle situaci je treba dostat dite rychle z vozovky. Nehlede na to, ze znam magory, co na prechod vleti, kdyz nekdo jde a spoleha ze clovek rychleji prebehne. to je o zdravi ditete Odpovědět  alej  Re: Tak téhle  (18.1.2010 18:45:40) Hujko, kolik je dceři? To s tou hračkou se mi líbí. Moje malá (2,5)to má tak, že je velmi živá a velmi hlasitá a buď někomu vezme hračku ona - tohle se teď po neustálém vysvětlování lepší - anebo když někdo ještě silnější vytrhne hračku jí, křičí a piští tak, že stejně vypadá ona jako viník potyčky :( Odpovědět  Horama  Re: Tak téhle  (18.1.2010 19:37:16) To je Lenina dcera, která má tuhle prima metodiku, takže nevím, kolik jí je. Já mám zatím jen malou lezkyni. Odpovědět  cihla  Re: Tak téhle  (18.1.2010 20:29:10) Tak to jsme zkoušeli dva roky, dost důrazně. On prostě zkouší a zkouší a dokud nenarazí, tak bude zkoušet dál. Ty máš určitě holky, že? Odpovědět  Ostružina  Re: Tak téhle  (18.1.2010 21:49:46) Jednou dceři upadl na přechodu jelení lůj, chtěla ho sebrat, ale já jsem ji odtáhla rychle na chodník, vzápětí projelo auto a jelení lůj byl na padrť. Myslím, že to byla pro ni klíčová zkušenost, když viděla co auto dokáže. Když bude kluk provokovat, tak hoď na silnici nějakou (nejlépe plastovou hračku), třeba když uvidí co z ní zbude, tak mu konečně dojde, co by mohlo zůstat z něho. Odpovědět

Ecim  Re: Tak téhle  (18.1.2010 10:54:47) Souhlasím. Myslím si, že i když rozhodně nejsem autoritativní rodič, tak syna plácnu, pokud dělá něco nebezpečného nebo někomu ubližuje nebo něco schválně ničí. Jinak ne. Před pár měsíci dostal dost přes ručičky, když se vztekal, tchyně mu šla obouvat botičky a on ji začal bít do hlavy. Bylo mi to tehdy sice smutno, ale nelituji toho, udělala bych to znovu. Odpovědět  Markéta    •  Re: Tak téhle  (20.1.2010 13:59:23) Rozhodně nejsem proti nějakému tomu plácnutí přes zadek. Ale je fakt, že na některé děti to nezabírá. Já to používám až jako krajní prostředek a naštěstí zabírá. Takže dnes už ani plácat nemusím. Stačí, když tím vyhrožuji. Řeknu: "počítám do tří a jestli to (ne-)uděláš, dostaneš baci. Jedna, dva..." V 99% případů to dítě jde a udělá. Ale je zajímavý, že obě děti si vždycky počkají až na to "tři", dřív ne A taky se díky tomu brzo naučily počítat do tří Odpovědět  Ecim  Re: Tak téhle  (20.1.2010 14:32:32) To je náhodička, také počítám do tří. Odpovědět

Líza  Re: Tak téhle  (18.1.2010 10:37:37) Leno, jinými slovy signalizuješ dceři, že je v pořádku se uprostřed silnice zastavit, protože máma to tak dělá, i když jede auto, a to auto dokonce přiměje zastavit. Bála bych se, že to bude považovat za normální a že bude očekávat, že i kvůli ní - která je přes kapotu sotva vidět - budou auta stavět, protože ji zdálky uvidí... Nemyslím, že tím, že ji necháš zastavit uprostřed silnice, jí dáváš nějaký zřetelný signál, že jí jde o život. Odpovědět

kreditka  Re: Tak téhle  (18.1.2010 10:53:54) Odpovědět

Horama  Takové malé slovíčkaření  (18.1.2010 9:05:19) "...dneska zlobit nebudem." Zaujala mě konstrukce, podle které touto větou zařazujeme své dítě do kategorie "zlobivých dětí", resp. zaujal mě myšlenkový postup, kterým k tomu autorka došla. Pro zopakování: Dneska nebudeme zlobit, tj. jindy zlobíš, tj. jsi zlobivý. Je to možná z mé strany takové slovíčkaření, ale nemyslím si, že lze dát jednoduché rovnítko mezi "dneska zlobíš" a "jsi zlobivý". Prvním výrazem totiž hodnotím konkrétní činnost dítěte (podobně jako "tos ale krásně namaloval"), zatímco druhým výrazem se snažím ocejchovat jeho osobnost (jako "ty máš ale talent na malování) - to přeci není totéž. I hodné děti přeci občas zlobí (odmysleme si ty půlroční miminka): vyhodí hlínu z květináče, i když už stokrát slyšely, že na něj vůbec nemají sahat, vztekají se v předsíni na podlaze zrovna ve chvíli, kdy je nutně potřebujete obout a chytit autobus nebo se už po padesátépáté vrátily k troubě, ve které pečete kuře, i když celé dopoledne opakujete, že "pálí". Prostě dělají něco, co maminku/tatínka přivádí k šílenství nebo k pláči. Ze svého pohledu (tj. z toho, jak já chápu význam slova "zlobit") tedy nevidím nic špatného na tom, že "dneska zlobit nebudem". Autorce ale rozhodně přeju úspěch s jejím alternativním veršíkem a hlavně úspěch v tom, aby svoje dítko vychovala tak, jak si to přeje. Hodně štěstí. Odpovědět  Ecim  Re: Takové malé slovíčkaření  (18.1.2010 10:59:48) Abych synovi nevypěstovala trauma z kultu dokonalosti, tak si často povídáme o tom, že hodně děti (i dospělí) zlobí málo a zlobivé děti (dospělí) zlobí hodně a že každý člověk někdy zazlobí. Také ho učím, že konflikty patří k životu a že člověk má umět uznat svoji chybu a omluvit se. Občas to ale nechápe úplně přesně, protože když mu třeba řeknu: "Promiň, že jsem na tebe byla ošklivá, mrzí mě to." (používám jen v situacích, když to přeženu), tak mi často odpovídá: "Promiň", "nezlob se" nebo "neplač". Dnes ráno jsem měla podezření, že si synek tajně tento článek přečetl, protože po mnoha měsících v koupelně vysypal prací prášek. Uznávám, že by možná bylo lepší, kdybych mu ho nenechávala v dosahu, ale domnívala jsem se, že už si to pamatuje a ví, že to nemá dělat. Odpovědět  Helena, tři dospělé děti    •  Re: Takové malé slovíčkaření  (18.1.2010 18:54:31) Samozřejmě že ví, že to nemá dělat. Ale je to dítě, tak zkouší, co se stane, když udělá něco co nemá. Odpovědět  Veveruše  Re: Takové malé slovíčkaření  (18.1.2010 23:39:29) No hlavně že ho neochutnal. Odpovědět  helis78  Re: Takové malé slovíčkaření  (18.1.2010 15:25:43) Tak článek se mi moc nelíbil, přišel mi k smíchu, chtěla bych slečnu nebo paní poradkyni vidět poradit si třeba se třemi dětmi. Také jsem chodila do plavání, kde se říkala tato básnička, asi mi to přišlo divné napoprvé s 6měsíčním synem- tam opravdu o zlobení nemůže být řeč, a pak se z toho stal stereotyp. Myslím, že vyvarovat se stereotypů může pouze ona sama u sebe, ale to, jestli to řekne babička dítěti, když tam třeba zrovna není nebo taky by mně zajímalo co na tuto výchovu tatínek, mně by poslal asi někam a dlouho by se mi smál. Dobře to je to zlobení, to budiž - odsoudit ten skutek, ne to dítě, o to se taky snažím, ale říci místo toho dítěti,že je dítě hodné - jsi v pohodě..no to mi příjde jako úlet, navíc myslím, že tomu dítěti to dělá dobře, když o něm řekneme, že je hodné a určitě ho to i motivuje a zapamatuje si tu situaci a bude se třeba snažit, aby to slyšelo víckrát. Odpovědět  marketa    •  Re: Takové malé slovíčkaření  (18.1.2010 21:07:08) ty si myslis, ze matersko lasku si musi clovek zaslouzit? Odpovědět  helis78  Re: Takové malé slovíčkaření  (18.1.2010 22:39:04) Zase je to o tom slovíčkaření. Ne nemyslím si, že mateřskou lásku si musí dítě zasloužit, ale pochvalu a uznání ano, je to o výchově a mantinelech, aby dítě mělo jasný pocit, co si myslíme o jeho chování. Přece když bude 4 leté dítě se chovat nevhodně u stolu, u jídla, bude si vymýšlet a ve školce to nedělá, tak ho přece nebudu objímat a říkat jak ho mám ráda, ale dám mu najevo, že mu takové chování tolerovat nebudu a ať jde od stolu a až se bude chtít chovat pěkně tak ať příjde, omluví se a všechno bude smazané. To byl můj příklad, jak to myslím a jak se snažím vychovávat a pokud to jde, tak chválím děti za maličkosti, nechci po nich velké věci a vidím, že je to těší. Odpovědět  marketa    •  Re: Takové malé slovíčkaření  (18.1.2010 21:05:03) samozrejme se to vztahuje na toho, co to rika! my prvni osoba mnozneho cisla - zahrnuje i mluvciho. logicky tedy ten co rika pripousti, ze zlobi. pokud to rika matka na kurzu pro pulrocni miminka, tak tim mysli sebe i sve dite, prestoze vi, ze tak male dite ani nemuze zlobit. zlobit - pokud to chapeme jako byt zly, tj. vedome se snazit nekomu ublizit ... no tak to je sila, rikat to malem diteti, nebo dokonce o miminku ,ktere place ne aby matku rozlobilo, ale protoze nejsou naplneny jeho zakladni zivotni potreby - sucho, teplo, jidlo a laska. Odpovědět  e-mirka  Re: Takové malé slovíčkaření  (19.1.2010 0:14:34) Jde o chápání významu slova zlobit - opravdu to vnímáte jako být zlý? I nás se to takto nikdy nebralo, zlobit znamená dělat schválně něco, co se nemá, ale rozhodně to neznamená být zlý!!!! Odpovědět  marketa    •  Re: Takové malé slovíčkaření  (19.1.2010 8:16:40) dealt schvalne neco co se nema - to prece znamena byt zly. schvalne trapit lidi kolem sebe se prece neda chapat jinak, nez byt zly. (pokud samozrejme vyjmu srandicky, ktere obe (!) strany berou jako hru) Odpovědět  Horama  Re: Takové malé slovíčkaření  (19.1.2010 9:21:41) Ne, to neznamená "být zlý". Dělat něco, co se nemá = pokreslit tatínkovu počítačovou dokumentaci, vyházet hlínu z květináče, vymáčknout zubní pastu na podlahu, kreslit barevnou křídou na ledničku, běhat v koupelně, když je mokrá podlaha apod. Co z toho dělá dítě zlým? Odpovědět

Gertruda  Ano!  (18.1.2010 9:33:26) Stejně jako autorka jsem tento veršík podrobila nemilosrdné kritice. Ale bohužel, časem se přidaly ještě mnohem horší. Například jak říká naše paní učitelka ze školky: "kdo si s námi nechce hrát, ten není náš kamarád." To v případě ostýchavých, zakřiklých dětí, jako je můj syn, je opravdu povzbuzující. Odpovědět  Hanka    •  Re: Ano!  (18.1.2010 9:36:22) Gertrudo, tak to bych tedy probrala s paní učitelkou. Odpovědět  Horama  Re: Ano!  (18.1.2010 9:38:11) Tak tenhle konkrétní veršík by se mi tedy taky nelíbil. Odpovědět  malostranska  citim to stejne  (18.1.2010 9:44:08) Zakladatelko, diky za krasny clanek! Velice me oslovil a pod to, co jste napsala, se mohu jen podepsat.Diky! Odpovědět  Ecim  Re: Ano!  (18.1.2010 11:09:45) Souhlasím, že tohle se paní učitelce fakt těžce nepovedlo. Odpovědět  Zuuuza  Re: Ano!  (18.1.2010 13:49:12) hloupý verš Odpovědět  Linda    •  Re: Ano!  (18.1.2010 21:37:00) Ten veršík znám taky od dcerky ze školky, ale celé to je takto: "Velké kolo uděláme, na nikoho nečekáme. Kdo si s námi nechce hrát, ten není náš kamarád." V tomto kontextu mi na tom nepřijde nic špatného, je to jenom hra, kdy se děti vezmou za ruku a myslím, že ty 3 leté děti se kvůli tomu nijak psychicky nehroutí (podobně jako když říkají "máte mezeru, poletíte do sběru" nebo "dobrý den, celý den, bába leze komínem"). Odpovědět  simka02  Re: Ano!  (19.1.2010 21:04:57) Mně to ani v kontextu nepřijde v pořádku. Se slovem "zlobivý" mám taky problém. Setkávám se s tím, že lidi říkají "zlobivý", a přitom to znamená "nedá mi pokoj". Třeba na přispívání do diskuzí. Odpovědět  Rozállie  Re: Ano!  (23.1.2010 23:03:25) Přesně, děti přece nejsou žádní hlupáci, co to z nich děláte??? Dobře vědí, že je to jen říkanka. Pokud jim ale budete předhazovat, že taková říkanka se neříká, že je to špatně, jsem zvědavá, jak s nima budete diskutovat nad čítankou ve škole. Odpovědět  Markéta    •  Re: Ano!  (20.1.2010 14:04:59) Mně vadí, jak se dětem říká (říkají to maminky, babičky, ale bohužel i učitelky): "Ty jdeš dnes poo? Ty se máš." Z toho vyplývá, že dítě, které nejde poo se nemá, je na tom hůř. Má se chválit, třeba že půjde s babičkou nebo na hřiště nebo na zmrzlinu. Ale ne ten samotný fakt, že jde poo. Odpovědět  Líza  Re: Ano!  (20.1.2010 14:30:07) Markéto, jestli to nebude tím, že věta "ty se máš" rozhodně nevyjadřuje chválení dítěte. Odpovědět  Markéta 2+6    •  Re: Ano!  (21.1.2010 18:13:15) No to nevyjadřuje, ale já to taky netvrdím. Jen jsem to tu zmínila, když tu diskutujeme o tom, co se říká, je vžité a už nad tím ani nepřemýšlíme. Odpovědět

Hanka    •  Necitlivá výchova  (18.1.2010 9:48:58) To mi připadá jako trošku divný pojem. Citlivá a necitlivá výchova. Jasně že citlivé maminky vychovávají jinak než poněkud ráznější povahy; obvykle zase na ně číhají jiná úskalí, např. ve vedení k samostatnosti a k určitým nárokům na dítě. Trošičku mi taková "adorace citlivosti" zavání "dětskou modlou". Ale taky to může být tím, že mé děti jsou ve věku, kdy bych s tak citlivým přístupem, o jaký myslím jde autorce, nedosáhla toho, co po nich chci. Jiná věc je, že pravidla typu "nehodnotím tebe, ale chování", "neříkám, co nedělat, ale co dělat" jsem měla celkem zažité z domu - rodiče mi nikdy neříkali, že já jsem taková a maková a podobně. Považuju je za velmi dobrá pravidla. (A teď zrovna vidím v duchu kamarádku s jejími dvěma hodně akčními synky, "jak z divokých vajec" a uvědomuju si velmi dobře, jak jsou různé děti různé ) Na druhou stranu je hezké přečíst si o ideálech, jak vychovávat děti, které jsem taky měla, když bylo mé první dceři rok a půl, a zamyslet se, co mi z nich zůstalo, co mě opustilo... a co z toho zůstalo oprávněně a co ne, co opustilo oprávněně a na co bych si měla vzpomenout a vracet se k tomu. Odpovědět

DENISA  Dost prehnane  (18.1.2010 10:14:05) Autorka na zaklade jedne rikanky odsuzuje lektorky a radeji na krouzky nechodi. Uvadi, ze ma JINE (rozumej LEPSI) hodnoty. Prijde mi prehnane na tomto zaklade hodnotit a odsuzovat jine lidi. Na jinych lidech ji bude zase vadit neco jineho a nakonec zustanou s dcerou se svyma hodnotama samy doma? Dle meho jde jen o slovickareni. A deti samozrejme zlobi, no a co, mame je snad mene rady? Zlobi pulrocni, jak uz tu nekdo psal a domluva samozrejme nepomaha. Zlobi ti vetsi a autorka nejspise sama pozna co je to obdobi vzdoru od 2-3 let. Priznam se, ze kdyz jsem mela stejne stare ditko jako ona, taky jsem byla plna predsevzeti a idealu. Uz ji vidim, jak bude ve 3 letech svemu ditku citlive vysvetlovat, ze se to nedela, az ji sebou mrskne uprostred silnice na zem a bude kopat nozickama. Ja mam docela klidne a pohodove dite, ale proste toto mi obcas udela. Odpovědět  lena    •  Re: Dost prehnane  (18.1.2010 10:33:09) Podle meho autorka nemyslela neco jineho=lepsiho,ale neco jineho,opravdu jineho.Ja jsem se prestala stykat se svymi drivejsimi kamaradkami, proto,ze nemam potrebu divat se jak se na me usmivaji,ale pritom se mnou nesouhlasi.Rada si povidam s lidmi, co kdyz maji jiny nazor nez ja, tak mi jej reknou.Da se snimi rozvyjet diskuse. Nechodime ani pravidelne do ruznych MC.To radsi jdeme ven a poznavame krasy okoli,mame kolem nas pole,lesy. Prestava se mi libit zivot blizko velkomesta,takze to do budoucna budu resit. Odpovědět  DENISA  Re: Dost prehnane  (18.1.2010 10:38:39) Ja tedy jsem nekdy v depresi, ze se stykam se znamyma (kamaradky jsou jina kategorie), se kteryma si opravdu nemam co rict a rozebirame jen deni kolem nasich deti. Ale prekonam to s tim, ze maji podobne stare ditko s kterym si moje vyhraje a ja nechci sve dite izolovat. Kdybych se mela stykat jen s opravdovyma kamaradkama, ktere vidim moc rada a neobtezovala se tema "znamyma", tak to bude sobecke k synovi, protoze to by si s jinym ditetem pohral sotva jednou za mesic, protoze vetsina mych kamaradek bud deti nema, ci je ma dospele. Odpovědět  Ecim  Re: Dost prehnane  (18.1.2010 11:15:38) Deniso, věřím, že tohle je velmi těžké vyladit. Mám sice kamarádky s dětmi, se kterými si moc dobře rozumím a naštěstí i děti se mezi sebou mají rády, pevně doufám, že nám to všem vydrží. Ale nevidíme se příliš často. I když jsem dost družný a společenský člověk, tak se snažím seznamovat opartně, protože je mi jasné, že se nemůžu s někým kamarádit jen proto, že má taky děti. Odpovědět  Kočanská    •  Re: Dost prehnane  (23.1.2010 10:49:22) Deniso, zdá se mi, že vnímáte svět hodně jinak než já. A když píšu jinak, tak tím nemyslím lépe nebo hůře, ale prostě naprosto odlišně. Vy máte svůj svět a ostatní také svůj. Každý to dělá jak nejlépe umí. Odpovědět  Lída+2  Re: Dost prehnane  (18.1.2010 11:14:59) Mě by zajímalo co autorka napíšeš za 10let...až bude dcerce 11,5 roku Nebo ono bude stačit za 2-3 roky až nastoupí do školky..... Fakt jestli můžu autorku poprosit....Tohle ať si schová a napíšeš nám za 3 roky....a pak za 10 Odpovědět  kreditka  Re: Dost prehnane  (18.1.2010 11:17:12) Naprostý souhlas! Nevím co bude autorka dělat až půjde dítě do školky a školy - to tam bude celou dobu stát a hlídat, jestli s dítkem zachází dost citlivě? Nebo tam pro jistotu dítě nebude chodit vůbec? Všeho moc škodí nemám ráda agresi, ale zároveň přecitlivělá výchova není taky můj šálek kávy Odpovědět

16.5Salám&Lajka14  To, že dítě zlobí,  (18.1.2010 10:27:24) pokládám za zcela normální a přirozený jev. Dítě které nezlobí je nemocné nebo nějak nenormální. "Zlobení" je totiž jeho přirozenost, neboť dítě nemá/nezná hranice a testuje své možnosti podle toho, co mu rodiče umožní. Něco jiného je vědomé porušování stanovených mantinelů, provokace... ale u rok a půl starého dítěte o záměrném "zlobení" nedá vůbec mluvit. Odpovědět  remus  Re: To, že dítě zlobí,  (18.1.2010 10:50:56) Tak já také nechápu, jak si někdo může jen představovat, že dítě zlobit nebude a čemu teda vůbec nerozumím je to, že by šestiměsíční mimino mělo mít trauma z nějaké říkanky??? Co je to za blbost. Článek se snaží seškatulkovat všechny povahy rodičů a jejich dětí do jedné, no to by teda byla na světě nuda, kdybychom byli všichni stejní! Každé dítě je jiné a tak ne ně platí i něco jiného Odpovědět  lena    •  Re: To, že dítě zlobí,  (18.1.2010 10:59:11) Clanek prave poukazuje na to, ze neni nutne lidi skatulkovat mezi zlobive a hodne,mezi tim co je dobre nebo spatne.Bohuzel v dobach nasi vychovy nas nutil rezim byt bud takovymi,nebo makovymi.Lide se museli chovat stejne a predevsim nepouzivat svoji hlavu.A zacit stim uz od deti.Tudiz se to u nekterych maminek pouziva dal. Odpovědět  irena    •  Re: To, že dítě zlobí,  (18.1.2010 11:03:59) Rada bych si vas clanek precetla kdyby jsme mela v peci meho 2.5 leteho syna......rodice klidnych deti si tak nejak predstavuji ze je to fakt super a ti otatni maji jen spatne vychovne metody... Muj syn zlobi a to fakt fest a sem za to rada je to znamkou ze je fakt v pohode........ Odpovědět  lena    •  Re: To, že dítě zlobí,  (18.1.2010 11:06:46) Deti jsou zrcadlem rodicu.Takze pokud je klidne dite,je vetsinou i klidna matka,nebo nekdo blizky diteti.Je to normalni. Odpovědět  irena    •  Re: To, že dítě zlobí,  (18.1.2010 11:09:52) To tedy smekam a nemam co dodat......to je na nobelovku. Odpovědět  DENISA  Re: To, že dítě zlobí,  (18.1.2010 13:32:37) Odpovědět  Horama  Re: To, že dítě zlobí,  (18.1.2010 11:11:55) I dva velmi klidní mohou mít velmi neklidné dítě a mohou s tím mít velký výchovný problém, ač se sakra snaží. Nerada bych někomu takovému opakovala tvoji větu, že "děti jsou zrcadlem rodičů" - dodala bych asi jejich zoufalství zcela nový rozměr. Odpovědět  remus  Re: To, že dítě zlobí,  (18.1.2010 11:16:38) Hujko, kdyby ,mi tohle někdo řekl při mém prvním dítěti, tak mu to odkývu, s narozením druhého jsem pochopila, že kdybych se rozkrájela, draka nezkrotím, ono se to lehce radí někomu, kdo to prostě nezažil, má rada je, že všechno spraví čas! Odpovědět  Lenka, 2 děti    •  Re: To, že dítě zlobí,  (19.1.2010 16:32:07) Hujko, je známá věc, že rodiče přirozeně klidných dětí si myslí, že je to jejich zásluha a vůbec jim nedochází, že my, co se jim narodili divočáci, jsme sakra nadření, abysme je udrželi v nějakých mantinelech... Ale takoví lidé ti to přiznají jen pokud se jim narodí druhé dítě divočejší povahy a pak se nestačí divit, co je taky možné Já s autorkou článku celkem souhlasím, ale je opravdu rozdíl úplatňovat tato pravidla u jedné klidné hodně malé holčičky, kdy je na všechno dost času a zase něco jiného, když je dětí víc a nejsou zdaleka bezproblémové. Odpovědět  Ecim  Re: To, že dítě zlobí,  (18.1.2010 11:19:48) Znám i docela dost případů, kdy toto neplatí. Odpovědět  caira (Vojta1/03,Mates11/04)  Re: To, že dítě zlobí,  (18.1.2010 15:08:17) leno, jsi uplne mimo mam dva kluky oba maji stejne rodic, vim to stoprocentne! kazdy je uplne jiny starsi hodne ditko, chytry vnimavy kluk mladsi, nejvetsi zlobic co znam, bez zabran a bez pudu sebezachovy Odpovědět  cihla  Re: To, že dítě zlobí,  (18.1.2010 19:16:40) Tak to nevím, jak vysvětlíte, že my s manželem jsme oba klidní, stejně tak prarodiče, a jedno dítě máme klidné - tzn. po nás, zřejmě, a druhé je agresivní a zlobivé. Odpovědět  Linda    •  Re: To, že dítě zlobí,  (18.1.2010 21:45:01) A nemůže to být obráceně? Tedy že zlobivé/agresivní/protivné dítě způsobí to, že je jinak klidný rodič hysterický? Odpovědět  cihla  Re: To, že dítě zlobí,  (18.1.2010 22:12:00) Mně by před dětmi nevytočilo nic, prostě nic, byla jsem šílený flegmatik a pohodář. Teď je té pohody jaksi pořád míň a flegmatik už taky moc nejsem Odpovědět  Isa+Ani 05/06+Martinek 10/08  Re: To, že dítě zlobí,  (19.1.2010 0:15:24) Ja musím být asi schizofrenik, když je jedno mé dítě od narození neklidné a ubrečené a druhé klidné a usměvavé. Odpovědět  genova  Re: To, že dítě zlobí,  (19.1.2010 11:57:02) Zboznuji matky co maji 1 klidne dite a uz jsou presvedcene o tom, ze je to jejich zasluha (cili, dite zrcadlo rodice). Co asi tak budete rikat az se vam narodi "nezbeda"? Nebo se vam takova vec nemuze stat, protoze tu vychovu mate zmaknutou a jen o tom to je? Par rarachu na vas at pristanete na maticku zem Odpovědět  Elza    •  Re: To, že dítě zlobí,  (26.1.2010 23:16:26) Tak tuhle větu miluju!!! Nebo taky stresovaná matka = stresované dítě bla bla bla...... Nevymyslel náhodou taky někdo variantu stresované dítě = stresovaná matka???? Proberte se a myslete hlavou, nejsme otroci dětí! Než se stal můj syn "plyšákem" byl jako miminko velmi velmi velmi uplakaný, po 3 měsících anděl, matku má ale pořád stejnou a přiznávám, že mírné sklony k hysterii a nervozitě mám, můj manžel taky. Tak jestli jsme to dítě nevzali někde od popelnic, že je tak hodný, teda vlastně vpohodě Odpovědět  remus  Re: To, že dítě zlobí,  (18.1.2010 11:08:20) Ireno vydrž! Ten můj byl v tomhle věku s prominutím na odstřel, s dcerou se šlo vždy domluvit, malej mě přiváděl do blázince, teď jsou mu téměř tři a úplně se během posledního měsíce změnil, držím ti palce, ať psychicky vydržíš, bude líp Odpovědět  irena     •  Re: To, že dítě zlobí,  (18.1.2010 11:18:32) dekuju za podporu..... po nekolika neuspesich uz vime co nam vyhovuje a toho se drzime. Je velmi tezke zvladnout aktivnejsi dite, ale jde to. Je to na nervy to teda jooo. A dobre rady tipu staci si s nim promluvit ze srdce nesnasim. Odpovědět  remus  Re: To, že dítě zlobí,  (18.1.2010 11:20:26) Nestačí, znám to, tohle se zlepší jen "stárnutím! dítěte, žádnou jinou radu nemám! Odpovědět  Ecim  Re: To, že dítě zlobí,  (18.1.2010 11:22:06) Jasně, protože kdyby to stačilo, tak to na světě bude vypadat úplně jinak. Odpovědět  Ecim  Re: To, že dítě zlobí,  (18.1.2010 11:21:25) Ireno, ono nic neplatí absolutně. A v případě výchovy dětí to platí mnohonásobně. Odpovědět  remus  Re: To, že dítě zlobí,  (18.1.2010 11:06:15) Tak to právě že ne, autorka lajnuje jakým způsobem dítě vychovávat, mně se to nelíbí, na každé děsko platí prostě něco jiného, já mám děti dvě a povahově jsou naprosto odlišní, potžebují jiný "styl" výchovy, ke každému musím mít jiný přístup. Nechodit do kroužku kvůli nějaké básničce mi přijde naprosto absurdní! Odpovědět  lena    •  Re: To, že dítě zlobí,  (18.1.2010 11:09:16) Me prijde absurdni zustavat tam,kde se mi nelibi. Odpovědět  remus  Re: To, že dítě zlobí,  (18.1.2010 11:11:30) Jako kvůli jedné básničce vzít dítěti jeho oblíbený kroužek??? Nechápu Odpovědět  Horama  Re: To, že dítě zlobí,  (18.1.2010 11:13:10) Ano, pokud se tam nelíbí ani dítěti. A pokud se tam dítěti líbí? (To teoretizuju, autorka se o tomto nezmínila.) Odpovědět  remus  Re: To, že dítě zlobí,  (18.1.2010 11:19:23) tak mě napdapá, že zrovna o picitech dítěte nepadlo ani slovo, pročpak asi? No protože je obrazem rodičů a když ty nerada plaveš, tak má prcek smůlu, bude z něj neplavec! Mám sousedku, její dítě by tak rádo jezdilo do bazénu, ona vodu nesnáší, tak malá také nejezdí.... Odpovědět  Ecim  Re: To, že dítě zlobí,  (18.1.2010 11:26:07) Chudák holčička, to má ta její matka fakt blbý přístup. Znám to z okolí také - rodič chce mít doma klid, tak si děti nesmějí zvát kamarády, sbírat nálepky je blbost, ty já jsem nikdy nesbíral(a), kdybys raději místo toho sbíral(a) známky, jak to, že nechceš chodit na ten a ten sport, když mě to bavilo atd. Já například nelyžuju, protože nemám potřebu, ale až děti povyrostou, tak určitě zase po letech začnu. Odpovědět  Hanka    •  Re: To, že dítě zlobí,  (18.1.2010 11:29:07) TINUS, některé věci jsou o kompromisu. Nejen děti, ale i rodiče mají své nároky a práva. Já nelyžuji a lyžovat nehodlám a proto mé děti taky nelyžují a budou to muset nějak přežít Na druhou stranu na pobyt v bazénu taky nějak vysazená nejsem, ale snáším ho, a tak plavat společně chodíme. Moje mladší není zrovna příznivec muzeí a občas s námi do nějakého taky zajde Odpovědět  Ecim  Re: To, že dítě zlobí,  (18.1.2010 11:33:13) Ono se to dá vyřešit i tak, že se dítě na tu aktivitu, která nás nebaví, dá vyslat s jiným člověkem. Odpovědět  Horama  Re: To, že dítě zlobí,  (18.1.2010 11:41:23) Chápu, že dítě lyžovat nenaučíš - já to taky neumím, moje švagrová taky ne. Ale manželé ano, strejdové ano... Taky jsou lyžařské školičky. Třeba budu nakonec v rodině (se švagrovkou) jediná nelyžující. Odpovědět  Ecim  Re: To, že dítě zlobí,  (18.1.2010 11:47:48) Zrovna včera jsme to řešili. Manžel básnil o tom, že dáme příští rok synka do lyžařské školičky, ale já jsem ho brzdila, že se to synkovi třeba nebude líbit, že musíme počkat, jak na to bude reagovat. Já se ale docela těším, že se do lyžování kvůli dětem zase pustím. Jsem ráda, když se díky dětem (respektive pod záminkou toho, že mám děti) můžu nějak rozvíjet. Kupříkladu teď po dlouhé době naplňuji své dlouho neuspokojené ambice v oblasti vynalézání. Odpovědět  Hanka    •  Re: To, že dítě zlobí,  (18.1.2010 12:03:51) Já si dětmi kryju vášeň pro kreslené pohádky Odpovědět  Ecim  Re: To, že dítě zlobí,  (18.1.2010 12:26:38) Já taky. Odpovědět  Hanka    •  Re: To, že dítě zlobí,  (18.1.2010 11:50:00) No, nikdy jsem svému bývalému v žádné aktivitě s dětmi nebránila. Avšak on taky nelyžuje. Nebudete mi věřit, ale v široké daleké rodině nemáme jediného lyžaře. V důsledku toho nemáme ani lyžařské vybavení k zapůjčení. Ale jinak jsem pro děti a s dětmi ochotná dělat téměř cokoliv! Odpovědět  Horama  Re: To, že dítě zlobí,  (18.1.2010 11:55:02) Tak to chápu, že se lyžováním nebudeš zabývat, jestli po něm dítě samo nějak nezatouží. (A to by byla velká náhoda, když to nemá u koho vidět.) Tak bude dělat jiné sporty - kdyby všichni lyžovali, nevejdou se na sjezdovky. Odpovědět  remus  Re: To, že dítě zlobí,  (18.1.2010 12:06:20) To je jasný, v podstatě je celý život o kompromisech, pokud ho člověk nechce žít se svěšenou hlavou nebo ho prokřičet, já se přiznám, že ráda plavu, jezdím na koni, kole, ale lyžování nesnáším, dokud jezdil manžel s dcerkou, tak v pohodě, letos ale jezdí i male - už mu jsou skoro tři, no a manža se dvěma dětma sám jet nechce, takž e jsem dostala lyže a boty, to jsem byla nakrklá - no ale každopádně jsem dva minulé víkendy strávila na lyžích, ještě teď mě všechno bolí, ale musím přiznat, že s těmi dětmi to bylo super, když vidím tu radost, že se malej naučil krásně zatáčet, no tak mám slzy v očích Odpovědět  adelaide k.  Re: To, že dítě zlobí,  (18.1.2010 12:29:22) Na druhou stranu pokud je celá rodina nelyžařská, tak je asi přehnané dávat dítko do školičky, jenom aby nebylo božátko ochuzené Odpovědět  štěpánka    •  Re: To, že dítě zlobí,  (18.1.2010 15:24:13) TINUS, jestli Tě lyžování nebaví, tak děti i manžel určitě ocení servis "pod sjezdovkou - tu svačinka, tu utřít nos, vyzout-nazout lyže, dát suchý rukavice. A když je hezky, tak ten svařáček pod sjezdovkou tolik chutná.....A ty fotky co uděláš.... (můj styl to není, já lyžuji moc ráda. Lyžovat kluky naštěstí naučil nezúčastněný učitel - toho na rozdíl ode mě posluchali. Já s nimi jen "vylyžovávala styl". Dva roky nám tento servis pod sjezdovkou dělal manžel + fotil a filmoval. Pak jsme ho zmermomocnili, že si pořídil vybavení a po asi 20ti letech oprášil lyžařské schopnosti - a fakt je, že se to nezapomíná a jeho to znova začalo i bavit.) Odpovědět  remus  Re: To, že dítě zlobí,  (18.1.2010 16:16:14) Upřímně - nebaví, ale zase stát pod kopcem není můj styl a vzhledem k tomu, že dcerku -6,5 a malýho -skoro3, to hrozně baví, tak je o to nechci ochudit a budu lyžovat s nima, přeci jenom si je chci co nejvíc užít, protože se mi zdá, že strašně rychle rostou a vůbec si to jejich mrněcí období neužiju a to jsem stále na MD, hrozně mi to letí! Odpovědět  štěpánka    •  Re: To, že dítě zlobí,  (18.1.2010 16:43:58) No, to chápu, já bych u toho taky umřela nudou (stát pod kopcem). ale někteří rodiče to takto praktikují.... Odpovědět  DENISA  Re: To, že dítě zlobí,  (18.1.2010 13:48:11) Ja z clanku pochopila, ze krouzek zacina touto rikankou, tzn. ze se autorka hned na zacatku rozhodla tam kvuli teto rikance nechodit. Takze asi nezkoumala jestli se tam dceri libi nebo ne, ona za ni rozhodla. Navic si myslim, ze 1,5 letemu diteti, ktere neni zrovna introvert, se libi vsude, kde jsou dalsi deti a muze si tam hrat. Urcite by jeji dcera krouzek neodmitla z duvodu autorkou popisovanym, jednak proto, ze je jeste malinka, jednak proto, ze vychovatelka, ktera pouziva tuto rikanku, muze byt skvelou a detimilujici osobou, zatimco jina, ktera ji nepouziva ji byt nemusi. Odpovědět  caira (Vojta1/03,Mates11/04)  Re: To, že dítě zlobí,  (18.1.2010 15:03:20) nebudes zustavat ve skole na ZS, kdyz te to tam nebavi jak zajimave... jak to udelas? treba coby sestak.... Odpovědět  Helena, tři dospělé děti    •  Re: To, že dítě zlobí,  (18.1.2010 18:58:53) Komu se tam nelíbí? Tobě nebo dítěti? Kvůli komu tam chodíte? Kvůli tobě nebo dítěti? Tak se vzpamatuj. Odpovědět  Lucie, 2 děti    •  Re: To, že dítě zlobí,  (18.1.2010 11:01:56) Obvykle se do diskuzí nezapojuji, ale teď chci také vyjádřit svůj nesouhlas. Když jsem si článek přečetla, čekala jsem negativní reakce a jsem překvapená, že se zatím většině článek líbí! Také chodíme do cvičení a také říkáme tuhle básničku. A nikdy mě nenapadlo tohle zkoumat - jsou to jen slova a záleží na tom, jak jim my rozumíme. Prostě co tím zlobením myslíme. Přijde mi tak přehnané přestat chodit do nějakého kolektivu kvůli jedné básničce! Pokud chce být maminka na mateřské v pohodě a v klidu, nesmí řešit takové malichernosti, to by brzo skončila v blázinci! Odpovědět  remus  Re: To, že dítě zlobí,  (18.1.2010 11:03:54) Asi tak, hlavně si nemyslím, že by to děti rozebírali tak, jako my tady, pro ně je to prostě jen pěkně se rýmující říkanka! Odpovědět  Lucie, 2 děti    •  Re: To, že dítě zlobí,  (18.1.2010 11:06:48) Pro mě taky, takže končím rozebírání a jdeme radši do sněhu Odpovědět  remus  Re: To, že dítě zlobí,  (18.1.2010 11:14:16) Přesně tak, jdu si opět vyházet sníh z vjezdu a mažeme pro malou do školy, obídek a hurá ven! Odpovědět  Ecim  Re: To, že dítě zlobí,  (18.1.2010 11:08:27) Myslím si, že dítě, které nikdy nezlobí, je z umělé hmoty. Odpovědět  remus  Re: To, že dítě zlobí,  (18.1.2010 11:10:10) případně vytesané ze dřeva! Odpovědět  Ecim  Re: To, že dítě zlobí,  (18.1.2010 11:16:42) Nebo látkové nebo plyšové. Odpovědět  Markéta    •  Re: To, že dítě zlobí,  (20.1.2010 14:18:04) Moje starší dcera, to bylo přímo vzorné dítě - naprosto poslušné, šikovné - v roce a pul byla bez plínek, sama jedla lžičkou, pila z hrnku, byla samostatná - uměla si delší dobu hrát sama. Uměla počkat - když něco chtěla, vysvětlila jsem jí, proč to nejde hned a kdy to bude a ona to pochopila a respektovala. Přitom nebyla mouchysněztesimě, s dětmi běhala, lezla, křičela. Není ani ze dřeva ani z hadrů Ó jak na to teď, s dvouletým klukem vzpomínám. Odpovědět  caira (Vojta1/03,Mates11/04)  Re: To, že dítě zlobí,  (18.1.2010 15:05:18) Odpovědět  Jíťa    •  Re: To, že dítě zlobí,  (18.1.2010 17:40:58) 100% souhlas. Děti nezlobí, ale chovají se docela přirozeně svému věku. Učí se poznávat svět kolem, hranice nejen námi stanovené ale i své vlastní. Tu básničku si pamatuju z 1.třídy a mě vždycky asociovala, že se mám soustředit na paní učitelku a to, co nám říká, nebo že se musím přizpůsobit zbytku kolektivu a nerušit ostatní. Odpovědět

susu    •  nevím  (18.1.2010 11:01:48) podle stejné logiky, by si dítě muselo u říkánky-takový takový, je závin makový,...., myslet, že je skutečně makový závin. Já v té říkance vidím spíš snahu připojit se k "nezlobení", což je fajn, ne? Odpovědět  remus  Re: nevím  (18.1.2010 11:02:16) Odpovědět  Lucie, 2 děti    •  Re: nevím  (18.1.2010 11:04:14) )) vtipné a sedí to! Odpovědět  Horama  Re: nevím  (18.1.2010 11:14:15) Souhlas. Odpovědět

Mili+5  Článek mi vůbec nesedl  (18.1.2010 11:23:45) Předesílám, že se mi respektující styl výchovy jeví v mnohém velmi inspirativní, některé věci se snažím ve výchově dodržovat, ovšem podobné články a názory mi připadají nadmíru přehnané a jednostranné. Ty termíny jak vystřižené z často probírané knihy RaBR, abych řekla pravdu jak na knize, tak na názorech lidí, kteří ji přijali za svou mi nesedí jedna věc a to zavržení všeho, co bylo a objevení zase nové spásy pro lidstvo respektující výchovy, nové jedině správné metody, nového jedině správného přístupu k výchově, právě z tohoto článku mi podobné mesiášství a zároveň mezi řádky silné odsuzování jiných přístupů a pohledu silně čpí. Jsem asi tvrdá, ale já to takhle cítím, měla jsem tenhle pocit celou dobu čtení jak knihy, tak třeba tohoto článku, přestože mnohé mi z knihy mi připadá opravdu správné a inspirativní. Prostě nevěřím na jediný správný přístup, jedinou správnou metodu výchovy nebo čehokoliv jiného. Uvědomuji si, že kdybych z mých 5 dětí měla jen 3. a 4., možná by mi připadalo, že všechno tohle báječně funguje, mám ovšem i ostatní 3 a uvědomuji si tím pádem, že všechno může být i jinak, než jak se to jeví této mamince. Odpovědět  Eecta  Re: Článek mi vůbec nesedl  (18.1.2010 12:33:14) mili, to co píšeš o RaR znamená, žes to vůbec nepochopila - není to o zavržení všeho, co kdo kdy do téhle doby řekl. ani jak poukazují jiné nicky, co jsou proti RaR, to není o utlumení vlastních emocí - je to jenom o ovládání emocí, sdělování pocitů (tedy ne že celý den vřu jak starý kotel a pak se při první příležitosti vyřvu na dítě). je to o tom, komunikovat s dítětem na rovinu, nebít ho, neřvat na něj, neponižovat, nesvádět na něj své neúspěchy, špatné nálady, nehonit si na něm triko, poslouchat, co OPRAVDU říká a nemyslet si, že to vím... Odpovědět  Mili+5  Re: Článek mi vůbec nesedl  (18.1.2010 13:03:03) Eecto, já jsem pochopila, že je to o tomto, ale přesto mi připadá, že je to i o tom, o čem jsem před tím psala. Kromě toho mi připadá, že pro malé dítě miminko, batole, částečně i předškoláka je důležité cítit rodiče jako ty silnější, aby se mohlo cítit u nich bezpečně, neznamená to, že je musím řezat a ponižovat a všechny ty věci, které si vypsala, ale znamená to, že někdy musím prosadit svou vůli na úkor jeho vůle, že někdy musím být ta velká postava, protože jen tak se u mě bude cítit bezpečně. Čím je větší, tím víc je možné s ním jednat jako s partnerem, jednat s ním tak o začátku mi přijde pro něj neúměrně zatěžující a neposkytující oporu a pocit bezpečí. Malé dítě, které cítí rodiče jako stejně silné nebo dokonce slabší, má tendenci zajišťovat si pocit bezpečí jinak, například panovačností. Jsem přesvědčená, že za 30 let budou odborníci zase napravovat následky vzniklé stylem této výchovy, podobně jako současní napravují následky vzniklé předchozím stylem výchovy atd. atd. Odpovědět  remus  Re: Článek mi vůbec nesedl  (18.1.2010 13:14:00) Něco podobného jsem chtěla napsat, vyjádřila jsi to za mě, každý ať vychovává dítě podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, na podle nějakých pouček z knih Odpovědět  fisperanda  Re: Článek mi vůbec nesedl  (18.1.2010 13:16:27) S tím úplně souhlasím. Odpovědět  Elza    •  Re: Článek mi vůbec nesedl  (26.1.2010 22:46:24) Článek mi také připadá trochu přitažený za vlasy. Neumím si představit, že každou svou myšlenku, kterou chci vyřknout - a nemusím zrovna hovořit s dítětem - půl hodiny promýšlím a přeformulovávám. Dítě vychovávám tak nějak přirozeně, snažím se být autoritativní, zároveň chápavá, pomazlit....... naštěstí mám doma ale toho "plyšáka", takže to nějak moc nemusím řešit. Píšu sem hlavně proto, že si kladu otázku, jak budou jednou tyto dle knih vychovávané děti fungovat ve škole. Chudák učitelka, až se jí tam sejde 30 dětí a ona bude muset mluvit ke každému zvlášť jeho specifickým slovníkem, přemýšlet, zda dá na první místo podmět nebo přísudek, aby náhodou někomu neporanila jemnou dětskou duši. To se asi doberou nějakého výsledku a děti se toho asi hodně dozví například o nezmarovi, bitvě na Bílé hoře apod. A mimochodem... ještě pochopím, že je pěkné říkat, že někdo udělal zlou věc, než mu říci, že je zlý. Jako "pohodová" bych ale označována být nechtěla, to by mi sedělo více, kdyby mi někdo řekl, že jsem hodná. A jdu přemýšlet, jestli toho svýho chudáka hodnýho moc neutlačuju a jestli nekřivím jeho sebevědomí, zda se bude díky mé výchově jednou umět vůbec ozvat. Odpovědět  Eecta  Re: Článek mi vůbec nesedl  (18.1.2010 13:34:49) hm, nejsem si jista v knize neni nic o tom, ze by rodice nemeli byt silnejsi a vymezovat mantinely, ze by dite nemelo pocitovat dusledky sveho chovani a podobne obavam se, ze vetsina lidi RaR zamenuje za tzv. volnou vychovu - kdy si deti delaji co chteji Odpovědět  marketa    •  Re: Článek mi vůbec nesedl  (18.1.2010 21:14:59) taky si myslim, zes tu knihu vubec nepochopila. je tam prece vyslovne receno, ze je dulezite nepotlacovat sve pocity. jde o to, neobvinovat z nich jine. ta kniha neni o vychove lidi okolo tebe, ale o zmene, kterou musi kazdy zacit sam u sebe. Odpovědět  Stáňa a dva kluci  Re: Článek mi vůbec nesedl  (19.1.2010 13:22:34) Mili, to ohledně autority cítím stejně, přesto mi R+R přijde jako zatím to nejlepší, co jsem o výchově četla. A určitě nestaví rodiče na zcela stejnou nebo dokonce nižší úroveň, myslím, že je to jen nepochopení. Rodič je ten, kdo určuje pravidla, později ve spolupráci s dítětem. Odpovědět  Mili+5  Re: Článek mi vůbec nesedl  (18.1.2010 13:33:04) Kromě toho toto: nesvádět na něj své neúspěchy, špatné nálady, nehonit si na něm triko, jsem se snažila nedělat, i když jsem o RabR neměla ani ponětí a pokud se to stalo, tak jsem se omluvila a mrzelo mě to na sebe. To snad ani není o stylu výchovy, ale jen o vlastním sobectví a neochotě k sebereflexi. Odpovědět  Eecta  Re: Článek mi vůbec nesedl  (18.1.2010 13:38:31) stale si myslim, ze jsi tu knihu nepochopila - neni to ani tak navod jak vychovavat deti, ale spis moznost, jak si uvedomovat vlastni chyby a delat neco sam se sebou, aby se cela rodina citila lepe Odpovědět  mellie  Re: Článek mi vůbec nesedl  (18.1.2010 19:06:02) Mili, úplně mi mluvíš z duše. To, co píšeš, je pro mě přesně důvod, proč mi tahle metoda, ač jsem četla knížku velmi pozorně, taky nesedí. Někdy vyjednávat, a to zejména u batolat, prostě nemá smysl, je třeba použít svou rodičovskou autoritu. Eecto z mého pohledu se do Mili pouštíš naprosto nespravedlivě. A souhlasím s tím, že maminkám, které mají děti "plyšáky", se to radí. Moje holčička během období vzdoru obden ležela hystericky půlhodiny na zemi. A jediné, co by se s tím dalo dělat, by bylo dát jí volné pole (nechat jí rozhazovat jídlo, nechodit vůbec ven atd atd.). Což jsem nedělala Odpovědět  cihla  Re: Článek mi vůbec nesedl  (18.1.2010 19:19:35) Já jsem nedávno četla článek, že podle sociologické studie děti do 6ti let, které dostanou jednu na zadek když něco provedou jsou dlouhodobě šťastnější než ty, kterým rodiče domlouvají. Protože mají narozdíl od těch, kterým se domlouvá (a které tomu sotva rozumí) mají pevněji dané hranice a cítí se tak bezpečněji. Odpovědět  Hilly.  Re: Článek mi vůbec nesedl  (18.1.2010 19:46:56) Tomu bych i věřila. Dítě podvědomě pochopí, pokud dostane zaslouženě a křivdu si z toho nenese.Musí to být ale vyjímečně a ne v afektu. Odpovědět  cihla  Re: Článek mi vůbec nesedl  (18.1.2010 19:56:08) No tak já právě když už mu dám, tak je to v afektu. A jsem založením spíš flegmatik, takže to už mě musí fakt naštvat. Takhle pořádně dostal asi třikrát, kvůli té silnici, pak když bráškovi, v té době mu byl asi rok, prokousl kůži na ruce, že jsme ho museli vzít k doktorovi na šití a pak když ve vzteku naprosto záměrně došel do kuchyně, vzal paličku na maso (vždycky jsem mu říkala, že nesmí bouchat do okna aby ho nerozbil) a on ji do toho okna hodil. To mi fakt rupnou nervy. Sem tam dostane jednu, když už fakt přesahuje všechny meze, ale co mě vytočí k nepříčetnosti je když ohrožuje sebe nebo ostatní. A fakt je, že po těhle výprascích si dává sakra pozor, aby to neopakoval. Odpovědět  marketa    •  Re: Článek mi vůbec nesedl  (18.1.2010 21:18:39) ja nejsem stastna, ze jsem dostavala nazdek. zadne rezani, jen sem tam placnuti, ktere se tu casto podporuje. dlouho jsem si myslela, ze to tak bylo v poradku a pak jsem zjistila, ze me to hodne poskodilo, jen jsem si to nedala dohromady. rodiceme maji radi a ja mam rada je, ale tohle udelali spatne a ja to nebudu opakovat. Odpovědět  Horama  Re: Článek mi vůbec nesedl  (18.1.2010 21:25:27) Říkáš "sem tam plácnutí" a "hodně tě to poškodilo"? Upřímně si to nedokážu moc představit. V čem tě to hodně poškodilo? Odpovědět  Stáňa a dva kluci  Re: Článek mi vůbec nesedl  (19.1.2010 13:24:26) Nějak si neumím představit, jak se měří dlouhodobé štěstí Odpovědět  Hanka    •  Re: Článek mi vůbec nesedl  (18.1.2010 13:58:24) Eecto,¨ to, co píšeš o RaR je to jenom o ovládání emocí, sdělování pocitů (tedy ne že celý den vřu jak starý kotel a pak se při první příležitosti vyřvu na dítě). je to o tom, komunikovat s dítětem na rovinu, nebít ho, neřvat na něj, neponižovat, nesvádět na něj své neúspěchy, špatné nálady, nehonit si na něm triko, poslouchat, co OPRAVDU říká a nemyslet si, že to vím... se, doufám, pokouším dělat od doby, kdy se mi narodila starší dcera, tj. 13 let, ač jsem o RaR slyšela poprvé tady asi tak před rokem nanejvýš. Copak lidé, kteří se neřídí touto knihou, opravdu houfně vychovávají své děti takto? Odpovědět  Hanka    •  Re: Článek mi vůbec nesedl  (18.1.2010 13:59:42) Tedy jako že "neRaR" rodiče své děti houfně ponižují, vybuchují, bijí, neposlouchají atd.? Odpovědět  Eecta  Re: Článek mi vůbec nesedl  (18.1.2010 14:17:35) jiste ze ne ale spoustu lehcich preslapu dela kazdy, at ma sebelepsi umysly - a tahle kniha je velmi hezky a nazorne ukazuje - jsou to veci, nad kterymi jako dospely i mavnes rukou, nebo dokonce si myslis, ze delas nejlepsi co muzes - ale jako dite jsi to tezce nesla Odpovědět  Eecta  Re: Článek mi vůbec nesedl  (18.1.2010 14:26:49) treba vec, co dela snad kazdy v mem okoli, vcetne milujicich a jinak velmi pokrokovych prarodicu kdyz dite upadne a breci, zvednou ho, pochovaji a reknou: ukaz, to nic neni, musis davat pozor, nebrec... mene pokrokovi prarodice reknou: zidle te shodila, pojd ji taky prastit... a dite rve a rve a rve diky knize jsem si uvedomila, jak je to desny, a vzpomela jsem si, jak me sr@lo, kdyz jsem uklouzla ve sprchaci (tehotna) a jak jsem se chytala abych nespadla rovnou na zada, hrozne jsem se pomlatila, zaklinila si nohu pod ty zasupovaci dvere a sedrela si maso na kost... pribehl manzel a zacal mi rikat, jak mam davat pozor a co delam a tak podobne - klasika jako na dite - jenze ja nejsem dite a v tom soku a bolesti jsem mu normalne rekla, ze tohle mi teda nepomuze, on se okamzite zarazil a zacal me objimat a jinak mlcel, pak me donesl na postel, zavazali jsme nohu atd... jenze dite ti tohle nerekne az diky knize jsem dokazala sve reakce zmenit a kdyz se neco diteti stane, nepopiram jeho bolest, prijmu to, reknu to, tebe to boli, vid, ukaz kde - a dite jako zazrakem prestane brecet, protoze na sebe nemusi strhavat pozornost, protoze ja mu nevymlouvam, ze ho to boli, ani mu nerikam ze ma davat bacha, nebo ja ti to rikala... a takovych veci jhe tam spousta neni to o vychove ditete, ale rodice Odpovědět  Beruška syn 7,5,dcera 3 a 19tt+2    •  Re: Článek mi vůbec nesedl  (18.1.2010 14:57:20) no nevím, o výchově jsem přečetla už leccos, chodím na idnes do poradny pro rodiče a musím říct, že jsem nikdy dítěti neřekla, že si může za to samo, že spadlo, že má dávat pozor, že sem mu to říkala a to jako že naše princezna je otlučená neustále. Snad každý normální rodič pozná, co dítěte pomůže.. naší malé stačí říct, ty ses bouchla, ukaž mi kde tě to bolí, pofoukám, dám pusinku pochovám a dobrý. myslím, že paní co radí v poradně na idnes v poslední době to bere za nejlepší konec - prostě jepotřeba poslouchat svoji intuici, žádné příručky na to nefungují. Každý rodič ví nejlépe, jak jeho dítě reaguje. Krom toho opravdu nikdo není neomylný a kolikrát rychlí zákrok má stokrát větší účinnost než milionkrát domlouvání. Já mám děti zatím dvě a třetí na cestě, syn by byl naprosto příručkovej a dcera je prostě temperamentní, na ni z toho nefunguje vůbec nic. Jsou jako nebe a dudy, ale oba jsou to naši miláčci a oba jsou milý a přátelští k okolí a k sobě. Tak uvidím, jaké překvápko teď nosím v bříšku, třeba bude zase úplně jiné, než ti dva. A zase budu dávat jen na svoji intuici bez ohledu na to, co kdo říká. Protože koneckonců jsou to moje děti a následky si ponesu já. Nejsem pro tělesné tresty a přehnané řvaní.. ale musím říct, že i přesto, že já jako dítě občas dostala, musela doma hodně makat a řvaní bylo na denním pořádku, tak i přesto svoje rodiče miluji, nepovažuji je za špatné a myslím, že ze mě vychovali slušného a ohleduplného člověka. A to bych i já ráda vychovala ze svých dětí. Odpovědět  Eecta  Re: Článek mi vůbec nesedl  (18.1.2010 15:11:48) zkus se na to schválně zaměřit, žíká to skoro každý. Odpovědět  Ecim  Re: Článek mi vůbec nesedl  (18.1.2010 15:39:36) Eecto, dík! Tak koukám, že tohle dělám dobře, i když jsem tu knihu nečetla. Svůj vliv na to má možná i to, že jsem jako dítě sama zažila nebo byla svědkem situace, kdy jiné dítě upadlo a potlouklo se a přilítl nějaký dospělý a ještě ho seřval, že má dávat pozor. Odpovědět  Hanka    •  Re: Článek mi vůbec nesedl  (18.1.2010 15:47:15) Eecto, "já jsem ti to říkala" a podobné vtipnosti neříkám, ale kombinace "ukaž - to nic není" vždycky hladce fungovala na starší dceru, která měla po každém ťuknutí pocit, že má uražený kus ruky / nohy / hlavy, zavřela oči a dala se do pláče; s ujištěním, že maminka zkontrolovala a ona je celá, ji pláč přešel. Na mladší funguje foukání, doteď Odpovědět  magggi synáček z léta09  Re: Článek mi vůbec nesedl  (18.1.2010 16:54:26) Mně na děti ve školce, kde jsem občas o prázdninách suplovala, zas fungovalo: "Ukaž...hmmm a teď se zamysli, neplakej a řekni mi, jestli tě to bolí trochu, hodně nebo strááááááášně moc" U většiny stačí to zklidnění - zamyslí se a strááášně moc to bolelo jen asi dvě děti za dobu, kdy jsem tam chodívala, a to pak udělám totéž jako s ostatníma, co odpoví trochu nebo hodně - "Tak v tom případě to musíme rochu - hodně - stráááášně moc pofoukat a dát kouzelný lupínek" (nejhorší, ale nejúčinnější, je vykopat lupínek ze sněhu ) Odpovědět  M+J+ 5 (2 holky -3 kluci)  Re: Článek mi vůbec nesedl  (18.1.2010 22:15:30) kdyz dite upadne a breci, zvednou ho, pochovaji a reknou: ukaz, to nic neni, musis davat pozor, nebrec... mene pokrokovi prarodice reknou: zidle te shodila, pojd ji taky prastit... protoze ja mu nevymlouvam, ze ho to boli, ani mu nerikam ze ma davat bacha, nebo ja ti to rikala... a takovych veci jhe tam spousta neni to o vychove ditete, ale rodice ------------------------------------------------- no trocha protiřečeni najednu stranu mu maji řici musiš davat pozor a potulit se snim pochlacholit... na druhou stranu ty bys neupozornila na to že si ma dat přiště pozor ...tak jak potom diteti chceš řict aby si dalo přiště pozor? a ejhle ta kniha jak pišeš neni o vychove ditete ale rodiče? tak bych se chtěla zeptat jak tedy maji normalně rodiče vychovat ditě ...nastudujes knihu jak se chovat?okej ale pak se stane situace ...př..jdeš po chodniku přijdeš k přechodu a ditku prostě rupne v bedně a rozběhne se dejme tomu uvidí kočku..a pravě když ti ditě vběhne do vozovky spatřite auto...ted nepřemyšlej jak bys to mohla udělat protože pravě v tom to je prvni moment je to šok.....každej normalní zařve stuj nebo neco a rozběhne se emoce jsou v ten moment pud.a jenom nejaka terorie psana jak by se mel kdo chovat je k ničemu pokud nedojde na praxi..... ted mě mužeš řikat že ne ty by ses určitě zachovala dle přiruček nebo podobně protože je to o sebeovladani a rada pro rodiče jak se chovat k detem.... a ja ti řeknu narovinu co bych udělala ja už jenom pro ten šok bych mu placla přes prdel a nestidim se to řict...je to prvni emoce ktera nejen že da tideti hned najevo že neco provedlo ale rodič mu da i tak svím spůsobem najevo že dostalo a nedostalo že to bylo protože ho má mama rada že ho miluje a proste mela strach a to dite okamžitě vicíti nežli milion kecu a debat...... vim to starši skoropubertaci deti snimi mužeš chtit debatovat jak chceš pokud si postavi hlavu je to jako bys mluvila s kusem betonu ač moje deti dostali každe snad jen jednou v životě na zadek ani nevim zač je to x let zpet tak to proste nikdy vice neudělali a nemam snimi problem a že s nimi hyperaktivita kolikrat fest mlatí. každy snad ví jak chce dite vychovavat a je to jen pokus omyl...i na tom nakonec byli založene všechny ty rady apb..... a kolikrat je piší ti co deti nikdy nemeli a to je fakt k sežraní jak kolikrát bezdetnej dokaže rozdavat rady na všechny strany...třeba s detmi nekde pracuje neřikam ale jen od do prace s detmi je kolikrat hodinove omezena pro ty kdo pisí takto chytre knihy...ale skutečnost je ta že rodič od narozeni ma dite 24hod denne 7dni v týdnu 365dni v roce a minimalne 18let kdy pak ditko plnolete odpovida samo za sebe ..... vsude se rozdavaji rady jak na male deti...jo. a co třeba rady na pubertaky ......plno techto knih težce pohořelo v radach jelikož pubertak to tvor jineho ražení Puberťák je domácí zvíře velmi náročné na chov. Rozhodnete-li se chovat doma puberťáka, budete mu muset vyhradit dostatečný prostor. Rozpínavost těchto živočichů, pokud jde o teritorium, totiž spolu s věkem stoupá. Krmení Puberťák je všežravec, který občas přechází do fáze monožravce. Podle vědeckých výzkumů stráví puberťák, ač má na rozdíl od krávy toliko jeden žaludek, jakoukoli potravu, která se momentálně nachází v jeho dosahu. Spásání potravy probíhá celodenně, prakticky nepřerušovaně. Ve fázi monožravé se však může stát, že se puberťák dlouhodobě živí pouze jedním druhem potravy, například tradičními českými brambůrky nebo hamburgery. Veškeré snahy ze strany chovatele o přikrmování zdravou výživou přicházejí nazmar a je potřeba se s touto skutečností smířit. Většina puberťáků má po celou dobu chovu obzvláště vysokou spotřebu prémiového krmiva, a proto je nutné, aby si puberťáky drželi pouze chovatelé, kteří si to mohou finančně dovolit, případně mají možnost úvěru či půjčky. Rozhodnete-li se chovat doma puberťáka, budete mu muset vyhradit dostatečný prostor. Rozpínavost těchto živočichů, pokud jde o teritorium, totiž spolu s věkem stoupá. Krmení Puberťák je všežravec, který občas přechází do fáze monožravce. Podle vědeckých výzkumů stráví puberťák, ač má na rozdíl od krávy toliko jeden žaludek, jakoukoli potravu, která se momentálně nachází v jeho dosahu. Spásání potravy probíhá celodenně, prakticky nepřerušovaně. Ve fázi monožravé se však může stát, že se puberťák dlouhodobě živí pouze jedním druhem potravy, například tradičními českými brambůrky nebo hamburgery. Veškeré snahy ze strany chovatele o přikrmování zdravou výživou přicházejí nazmar a je potřeba se s touto skutečností smířit. Většina puberťáků má po celou dobu chovu obzvláště vysokou spotřebu prémiového krmiva, a proto je nutné, aby si puberťáky drželi pouze chovatelé, kteří si to mohou finančně dovolit, případně mají možnost úvěru či půjčky. Celková péče Puberťák je zvíře náchylné k depresím. Léčba a předcházení depresím spočívá v kupování značkových oblečků a obuvi, želatinových medvídků Haribo a počítačových her, aby se váš puberťák nenudil. Komunikace s puberťákem je závislá na úrovni dosažené při výcviku (viz níže, bod Denní režim). Chovatel se musí naučit rozumět řeči těla, aby byl schopen z trhavých pohybů hlavou, případně ramen, vyčíst nesouhlasnou reakci. Pozitivní reakce nedává chovaný puberťák v žádném případě najevo. Z našich zkušeností ovšem víme, že po cca 200 trhnutí ramenním kloubem již většina chovatelů ví, na čem je. Denní režim Puberťáka je nutno podrobit komplexnímu výcviku. Od přírody je to tvor líný, který je schopen veškerou svou energii vynaložit na správné oddechování při spánku, resp. na změnu polohy na gauči z levého boku na pravý a naopak. Výcvik sestává z výuky jednoduchých příkazů, jako například "Jdi do školy", "Vyčisti si ty zuby", případně "Umyj nádobí". Někteří puberťáci reagují na výcvik příznivě a po pár letech jsou schopni reagovat na cca 4 příkazy z 20. Jiní puberťáci výcviku odolávají a osvojí si příkaz pouze jeden. Většinou jde o povel "Jdi se najíst", v menší míře "Jdi spát". Komerční využití a návratnost investic Puberťák je domácí zvíře chované výhradně na ozdobu a nelze očekávat, že z něj vydolujete jakoukoli činnost, generující přínos pro rodinu. Chov je záležitost velmi dlouhodobá, někdy trvá i deset let, než zjistíte, zda chovaný jedinec bude schopen samostatného života. Někteří jedinci zůstávají u svých chovatelů do pozdního věku a znamenají pro něj nemalé náklady. Proto by si každý chovatel měl řádně rozmyslet, než se do chovu vůbec pustí. Není-li si zcela jist, měl by si raději pořídit jiné domácí zvíře. Před chovem puberťáků jsou varováni zejména kardiaci a další osoby, které špatně odolávají stresu. Na druhou stranu je nutno říci, že žádné jiné domácí zvíře vám nepřilne tolik k srdci. V tom jsou puberťáci naprosto nenahraditelní. Odpovědět  Linda, matka puberťáka  Re: Článek mi vůbec nesedl  (19.1.2010 10:55:22) Tak tohle jsem si okamžitě vytiskla, protože to byl jediný příspěvek, který mě rozesmál k slzám. Pověsím to asi na dveře od pokojíčku mého syna (15). Moc děkuji, dneska mě to opravdu zvedlo náladu. Jinak si pročítám tuto debatu o výchově dětí a z odstupu let Vám všem mohu říci jen jediné a už to tady někdy padlo, že nelze děti vychovávat dle pouček a knih, málokdy můžete použít rady někoho jiného. Vaše děti Vás stejně překvapí naprosto neočekávanou reakcí. Prostě musíte dělat jen to, co považujete každá za to nejlepší, protože nic nefunguje na děti stejně, nenechte si cpát, že nejste dobrou matkou a poučte se z Vašich vlastních chyb. Je to tak dávno, co mi bylo 18 a porodila jsem svého syna. Každý měl pocit, že nemůžu být dobrá a zodpovědná matka a nyní je mému synovi 15, mě 33 a už je po vychovávání. Syn byl takový malý hyperaktivní vzteklý šmudla a vyrostl mi z něj hodný, klidný a mě milující puberťáček, který mě neustále objímá a pomáhá a když jsem se ho ptala, jaké měl dětství, (protože jsem si vědoma všech vzteklých výlevů, plácání na zadek a ne právě učebnicových výchovných metod )mi začal vyprávět, co si všechno pamatuje a mě až vytryskly slzy do očí, jaké krásné věci si pamatuje a jak mu to přišlo všechno nádherné a kouzelné, všechny procházky a házení šiškama..přitom jsem se v tom plácala bez otce a bez peněz..to je všechno, hodně štěstí mladým maminkám.. Odpovědět  Markéta    •  Lindo, děkuji  (19.1.2010 11:30:35) dáváte mi naději! A gratuluji vám k úžasnému synovi. Odpovědět  Linda, matka puberťáka  Re:Markéto, hlavu vzhůru  (19.1.2010 11:51:52) Markéto, ani nevím, jestli jsem se nějak zasloužila o to, že je můj syn jaký je..bylo to nějak tak rychlé..asi je to tím, že nezáleží na těch ošklivých chvilkách, ale na těch hezkých, kdy si spolu zalezete pod deku a povídáte si, nebo si pícháte do pupíku a chechtáte se jak praštěný..jen láska a zase láska nechá zapomenout na všechno, co není až tak skvělé..a kašlete na příručky! Odpovědět  Markéta    •  Re: Článek mi vůbec nesedl  (20.1.2010 14:28:21) Snad záleží na tom, proč dítě spadlo. Když mu stokrát opakuju, že nemá šlapat na hračky, že po nich uklouzne a ono na ní šlápne a uklouzne, tak je na místě "vidíš, říkala jsem ti to". Když mu ale prostě noha uklouzne jen tak, pofoukám. Já mám u dětí zavedené, že každou i sebemenší bolístku pofoukám. Ono to krásně funguje jako placeno, dnes už i na dálku. Kluk (dva roky) si hraje na písku, já sedím na lavičce. Praští se a volá "upad, bouchul". Já z lavičky zavolám "já to pofoukám, fú,fú". On se otočí a hraje si dál Když je to něco většího, tak samozřejmě pochovám, utěším a třeba dám "tudený opkat" Odpovědět  Šešule  Re: Článek mi vůbec nesedl  (18.1.2010 14:49:39) Mili, jsem ráda, že nejsem sama s tímhle názorem. Ač mám dítě (zatím) jedno Odpovědět  M+J+ 5 (2 holky -3 kluci)  Re: Článek mi vůbec nesedl  (18.1.2010 19:27:25) souhlasím s tebou... dle mě nějake knihy a rady jak vychovavat ditě mi přijdou koilkrat jako návod pro nezkušene chovatele psích mazličku.špatny pes nevhodne chovani,vycvik štěnat,jak posilit sebeduveru psa apb...a snad podobnou praxi nechce normalni matka zavadet na svich potomcich...okej nekdy jsou rady zajimave ale spiše ty jak jeste vice zabavit ditko atd ale nejake nesmyslne slovíčkařeni v řikance je pro mě trochu stupidní....... Ja sama při prvni dceři jsem si řikala jaka ja budu a malovala jsem si to vše velice ružově ale realita je trochu jina zlaty věk jeden a pul roku jak ma autorka.....vzhledem k tomu že moje již čtvrte ditko má 7 mesicu tak jsem se naučila řidit od prvniho ditka sama sebou a svím pocitem a pocity ditek.každe je jine každe se v určitych vecech chova taktéž jinak....jednou zlobí a to proto že se třeba nudi nebo že na sebe vermomocí chtěji strhnout pozornost... ale to je si myslim naprosto normalní.... že bych nějak třeba mozkově poškozovala vyvoj sveho nejmladšiho basničkami kterym se musim smat nebo deti dotahnout nejakou dost dobrou ptakovinu to ne... naopak me přijde tim že neco ja nechci a tak to nedovolim detem tak toto bych kvalifikovala jako omezovani dite ma snad pravo slyset jakoukoliv podobu...ve školce se take budou učit jine a jine veci a to chce autorka menit školku kdykoliv se ji nebude neco libit...je snad na ditku aby poznalo svet ze vsech stran aby samo se dokazalo rozhodovat pozdeji co samo chce a co nikoliv.... ruku na srdce kolik znas ochotne poslouchalo rodiče..ja sama nikoliv mela jsem svoji pravdu a tu jsem se snažila prosadit a tim jsem se naučila do budoucna kompromisum,bud si svuj nazor uhajit či nikoliv,naučila jsem se byt sama sebou vzdorem,tvrdohlavosti byt hodna i zlobit...to vse si musi ditko vyzkoušet....a ani ja sama deti nenutim aby delali neco co ja sama nedelala když jsem byla mala... toto si myslim že je o respektu a učeni ditka byt samostatny atd.....ba co víc každy rodič ma pravo vychovat deti dle sveho a nejaka univerzalni kniha ma byt jen spiš radce nikoliv se dle ni řidit... a na to že autorka je rodina terapeutka jak sama piše mela by dle mě zastavat neutralni nazor a brat v uvahu že ne každy jeji rady bude chapat pozitivne... jeden a pul lete dite teprve objevuje samo sebe sve ja a je nesmysl po nem chtit co autorka každy rodič snad ma svuj mozek a je sam sebou na to aby vedel jak si vychovat sveho potomka. ohybat proutek dokud je mlady či škoda každé rany ktera padne vedle toto praktikovali generace před nami a na nas a ja tata rčeni nesnašim a nikdy bych to nepraktikovala ...vim jak tyto praktiky chutnaji... to že občas starsi adelu sjedu tak to neni že bych si vylivala vztek ale proto že ji jednu a tu samou vec reknu desetkrat a ona si mele dal svoje.....nebo ondra praktikoval jak ho boli bricho že nechce do skole jak jsem mu naletela...o tyden pozdeji když se mu nechtelo do skole mi už nerekl žadne vymluvi ale narovinu na me vybalil me se chce spat ... kacka to je malej usurpator na nu jedu jeji politiku co trenuje na me a nejmensi ten až objevi sam sebe tak teprve potom ma cenu mu neco začit řikat a učit ho ....... je to diskutabilni tema...proste mam 4deti a uplne jiny pohled na vychovu nežli jako driv matka jednoho ditka..... a blablablablablablablabblabla sem toho napsala tolik že samotne by se mi to nechtelo cist tak to tipnete v pulce Odpovědět

Kukajs (Mája+Jožka+Tom)  kdy že děti zlobi???  (18.1.2010 11:25:28) Sama mám zkušenost, že veškeré sebezpytování ohledně zrcadlení a hledání chyb nejdříve u sebe, často končí v okamžiku, kdy je matka vystresovaná, nevyspalá, není jí dobře nebo je toho na ní prostě moc. No a potom bouchnou saze a okolí se nestačí divit. Takže za mně - ano, moje děti zlobí, a zlobením nazývám takové chování, které neodpovídá pravidlům, které jsme jako rodiče stanovili. Svoje děti miluju, říkám jim že zlobí (když zlobí) ale miluju je i v tom případě a věřím, že to cítí. Občas na ně křičím (protože mi na nich záleží), párkrát jsem tu starší i plácla (protože jsem se o ni bála), ale nemyslím že bych z ní vychovala nesvéprávnou bytost. Spíš jsem přesvědčená, že se naučí, že i rodiče jsou jenom lidi, že občas vybuchnou, pak se omluví, že emoce prostě musí ven, a že když se dodržují pravidla, je doma větší pohoda než když se trénuje rodičovská trpělivost. Obávám se, že držet dítě v umělém světě neustálé všeobjímající a všeodpouštějící lásky, způsobí dítěti šok v okamžiku, kdy zjistí, že okolní svět takový prostě není. Odpovědět  Horama  Re: kdy že děti zlobi???  (18.1.2010 11:27:38) Hezky vyjádřeno. Odpovědět  Lída+2  Re: kdy že děti zlobi???  (18.1.2010 11:30:10) Jo dělám to stejně.. Nezapomenu...když mi tu 10měsíční syn šplhal po knihovně..nebyla s ním řeč..bylo to úplně jiné, než když to samé dělal jeho mladší brácha.....tomu se to dalo aspoň trochu vysvětlit.... Nezapomenu, když mi můj 4 měsíční syn sprintoval po 4 po bytě a já ho nestačila chytat...všechno bral a jedl......jéžiši jak mě to tenkrát štvalo....a teď....si říkám... zlatý časy.... Odpovědět  Luci+Vája7/04, Kryštof 9/07  Re: kdy že děti zlobi???  (18.1.2010 11:30:25) Moc hezky napsáno,souhlasím!!!! Tuhle říkanku na cvíču používáme taky a teda fakt mě nenapadlo,že by to mělo mít dopad na mého synaNo snad to nějak přežijem a i přes tuhle říkanku vychovám z něho normálního i snad trochu zlobivého kluka Odpovědět  Betina  Re: kdy že děti zlobi???  (18.1.2010 13:13:34) ano, s tím naprosto souhlasím naprosto jednoznačně mají mít děti limity a nejde je vždy stanovit s všeobjímacícím pochopením a sebezpytováním někdy je to prostě rychlé a úderné, ale nic to nezmění na mojí lásce k synovi a on to ví je to hodně o povaze moje babička byla parní kotel a šla do varu okamžitě, přesto vím, že by za nás dýchala a my jsme ji milovali moje maminka je z úplně jiného těsta, dodnes volí taktiku narážek, nucených úsměvů apodobně a někdy je náročné se s ní na něčem domluvit mě osobně víc vyhovuje, když vím na čem jsem i když leckdy je to rychlá prudká akce přesto mám mámu strašně ráda a ona mě, to vím já na tom vidím jako nejdůležitější, ne to že se občas rozčílím (a může to být trochu nepravedlivé v tom vzteku), ale to, že pak řeknem každý svůj názor a já názory syna poslouchám a uznám, když měl pravdu podle mě je nejhorší dítě seřvat, utřít a nepustit ke slovu Odpovědět  Zuuuza  Re: kdy že děti zlobi???  (18.1.2010 14:15:55) Dobře napsáno. Souhlasím Odpovědět

Lucie (+3 zlatíčka)  Tomu se říká  (18.1.2010 12:11:32) dělat z komára velblouda. Také jsme tuto básničku používali a nikdy mě nenapadlo si myslet, že "dneska zlobit nebudem" znamená, že jsem včera zlobili. Stejně tak při básničce např "Ticho ticho ježek spí kdo ho vzbudí ten ho sní" by mě opravdu nenapadlo, že budu jíst ježka. A také jsem si nevšimla, že by se v básničce mluvilo o zlobivých dětech. Třeba se tím myslí zlobivé maminky? Odpovědět  Hilly.  Zlobivé maminky  (18.1.2010 12:51:10) Určitě se tím myslely zlobivé maminky, kdo jako jiný, že? Článek se mi líbí,je pravdivý. Odpovědět  Ecim  Re: Tomu se říká  (18.1.2010 13:25:54) Byla jsem hodně hloubavé dítě a z básničky o ježkovi jsem byla dost špatná. Měla jsem totiž ve zvyku podrobně zkoumat texty básniček a písniček a děsně je řešit. U této básničky jsem sice chápala, že když někdo spí, tak se nemá budit, ale přišlo mi blbé, aby někdo jenom kvůli tomu, že vzbudí ježka, toho ježka musel jíst a hlavně mi bylo hrozně líto toho ježka, že ho někdo vzbudí a navíc sní. Ptala jsem se PROČ? Odpovědět  Inka    •  Re: Tomu se říká  (18.1.2010 13:39:02) Já vždycky myslela, že je tam ...kdo ho vzbudí toho sní.. jako že se vzbuzený ježek rozčílí a sní toho neposedu, ale nijak mně to nepoznamenalo :) Odpovědět  Ecim  Re: Tomu se říká  (18.1.2010 14:24:43) Nad opačnou verzí jsem také přemýšlela. Ale také si nemyslím, že by mě to vyloženě nějak poznamenalo, spíš to byl pro mě námět k zamyšlení. Jinak bych ke článku ráda dodala to, že si to autorka možná trochu moc bere k srdci, ale tento její přístup mi NESROVNATELNĚ milejší, než kdyby nad psychikou dítěte nepřemýšlela buď vůbec nebo skoro vůbec, jako to bohužel někteří dospělí dělají. Odpovědět  SnowWhite  Re: Tomu se říká  (18.1.2010 15:28:39) My dokonce říkali ...blecha spí, kdo jí vzbudí, toho sní.... To je teda pakárna, když mi to bylo takti rozebráno, už vím, kde byla moje psychika narušena Odpovědět  Hanka    •  Re: Tomu se říká  (18.1.2010 15:33:36) Vybavila jsem si jednu babiččinu hygienickou na dobrou noc: dobrou noc, dobrou noc, všechny blechy na pomoc, a pár vší za uši, ať se dobře spí. Odpovědět  Ecim  Re: Tomu se říká  (19.1.2010 8:59:50) Můj syn před pár dny intenzivně řešil říkanku: "Haló haló, co se stalo, prase kozu potrkalo." Dospěl k následujícímu závěru: "Ale néé, je to opačně, koza potrkala prase. Vždyť prase nemá rohy, prase má jen uši." Nemám pocit, že by z toho měl nějaké trauma, naopak vypadal velmi potěšeně, jak o pěkně rozlouskl. Odpovědět  Ecim  Re: Tomu se říká  (18.1.2010 17:24:44) Moje psychika není narušena , jen jsem chtěla říct, že existují děti, které se nad texty básniček a písniček hodně zamýšlejí. A to pak mají rodiče co vysvětlovat. Odpovědět

Markéta    •  Fajn inspirace  (18.1.2010 12:41:44) Třeba pro rodiče Jakubů a Janů, aby si ve školách a školkách vyžádali cenzuru pohádek, protože jejich inteligentní dítě přece není "Hloupej Honza" nebo ten nešika Kuba z Krkonošských pohádek. Odpovědět  Berdulka & Anja & Alexander  Re: Fajn inspirace  (18.1.2010 13:03:27) Me osobne napadlo, ze bychom potom museli revidovat kazdou pisnicku, basnicku, pohadku ci rikanku a napasovat ji na spravne vychovne videni. Napriklad by ten prinz nemel draka zabit, nybrz si s nim promluvit a mu klidne vysvetlit, ze se tedy prinzezny neunasi a nebo krtecka dat zavrit, protoze autickem se bez ridicaku jezdit nesmi... Jen na okraj, ziji v cizi zemi a tady jsou podobne rikanky take. Odpovědět  DENISA  Re: Fajn inspirace  (18.1.2010 13:30:20) Jo jo, presne tak, je videt, ze autorka je uplne v pohode, ma hodne ditko a zadne problemy, protoze pak by neresila takove .......ny. A ja ji to uprimne preju a vubec vsem maminkam preju, aby resily veci tohoto typu a ne nic zavaznejsiho. Odpovědět  remus  Re: Fajn inspirace  (18.1.2010 13:30:32) nebohý krteček Odpovědět  DENISA  Re: Fajn inspirace  (18.1.2010 13:33:32) To ja bych ho zavrela hned, uz nekolik tydnu u nas nebezi nic jineho, takze krtek je muj uhlavni nepritel. Odpovědět  Berdulka & Anja & Alexander  Re: Fajn inspirace  (18.1.2010 14:12:22) jsme na to napodobne Odpovědět  remus  Re: Fajn inspirace  (18.1.2010 16:20:17) hele já to přežila u prvního i druhého dítěte, tak nezoufejte, u nás teď letí dinosauři, krtek už je pasé, ale je to taky mazec, kdo zná filmy Země dinosoarů a Doba ledová 3, tak určo vím, o čem mluvím! Každopádně přeji pevné nervy s krtečkem Odpovědět  Veveruše  Re: Fajn inspirace  (18.1.2010 23:12:43) Řidičák jsme u Krtečka neřešili, ale rozebírali jsme pohádku, které říkáme "Jak se Krtek vyboural" (oficiálně "Krtek a žabka"), kterou měl starší syn v krtečkovském obdobé nejraději - a došli jsme tehdy oba k tomu, že Krteček měl být v první řadě připoutaný a měl se plně věnovat řízení a ne se pořád otáčet dozadu na Myš. Nicméně jsem mu vysvětlila, jaký byl výchovný smysl té pohádky. Jinak mně osobně Krteček vůbec nevadí, oproti rozhýkaným autobusům ,které u nás letěly kolem 3 let staršího, a mašinkám, které podle mě nemají moc nápadité příběhy, mě docela uklidňuje . Jinak starší (4,5 roku) má momentálně nejraději Včelí medvídky, začíná se díky nim místo monotónního přednesu pokoušet o zpěv - u těch řešíme akorát to, proč nemají tátu. A mladší (1,5 roku) se nejraději dívá na dokument "Nejlepší auta století". Tam nemusíme řešit nic (pro případné rýpaly/lky: jelikož má rád i autobusy, vláčky, tramvaje atd., necítím potřebu ho poučovat o ekologických přednostech hromadné dopravy) Ale u něj, když si řekně o pohádku, to vždy znamená, že je unavený, takže po chvilce stejně začne žadonit o přisátí se ke mně, kde po chvilce usne.. Odpovědět  Markéta, kluci 8 a 1    •  Re: Fajn inspirace  (18.1.2010 14:01:22) No a nás osobně se dotýká Líná Gréta, že? Odpovědět  charllotta  Re: Fajn inspirace  (26.1.2010 20:40:06) To jsou od autorky dost zajímavé postřehy. A je pravda, že výchova je fakt věda a někdy si sáhneme skoro až na dno. Děti jsou jako naše zrcadlo a pokud chceme dobře vychovávat svoje ratolesti musíme v prvé řadě začít vychovávat sami sebe. Se synkem také navštěvujeme dětský klub Skřítci a jako přivítání používáme písničku: Dobré ráno, dobré ráno Skřítku. Dobré ráno, dobré ráno, jak pak se máš? A pak děti říkají že se mají dobře, tak tak všelijak, apod. Když máme klub odpoledne zpíváme zase dobrý večer, a než začneme ptáme se dětí jestli je ráno nebo večer, aby správně poznaly kterou budeme zpívat a naučili se i poznávat denní doby. Jinak přeju paní hodně úspěchů v její výchovné metodě a věřím, že aktivně strávený čas a úsilí, které dětem nyní věnujeme, se nám v budoucnu vrátí. Odpovědět

fisperanda  Se musím smát :))  (18.1.2010 13:13:37) Fakt mi celý článek přišel k smíchu. Místo překopávání říkanek se uvolni a ... trochu nadhledu a humoru. Psychologicky vzdělaná matka, to je sice dobrý, ale ta upjatost která z toho článku de, nezlob se, ale hrůzou mi skoro vypadaly zuby. Co se týče říkanky... ve školce kam chodí dcerka ji říkají děti každý ráno. Právem. Jak totiž rodiče odejdou, začnou se věšet na kapsáře, na závěsy, patlají po sobě lepidlo, barvičky, bouchají se do břicha, lámou dřevěné pomůcky, rozsypávají kamínky a odmítají si po sobě uklízet. Prostě děti. Jestli chceš překopávat básničky pro děti, budeš si fakt muset vymyslet všechny vlastní, protože téměř všechny básničky (o pohádkách nemluvím), jsou fakt nářez :))) Odpovědět  Pett* (děti 2004, 2006, 2010)  Re: Se musím smát :))  (18.1.2010 13:52:48) no taky mi ten článek moc nesedl a autorce držím palce, aby z toho totálně nezblbla. Mimochodem u nás se tato říkanka taky říká, jen ten konečný veršík zní "... to je ale krásný den" přijde mi to jako slovíčkaření, ty děti podle mého podstatu těch slov stejně příliš nevnímají. Co potom taková Červená karkulka, kterou dětem sami a dobrovolně vyprávíme ????? vychovávám své děti podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, pravda, občas vím i o svých rezervách, ale snažím se. Ono je taky dítě a dítě, že??? Pokud má autorka od přírody klidné a "hodné" dítě, to se to pak prezentují výsledky ))) Odpovědět  Lída+2  Re: Se musím smát :))  (18.1.2010 15:03:01) Proto jsem jí psala,aby na psala za 10let..na prahu puberty Odpovědět  Veveruše  Re: Se musím smát :))  (18.1.2010 23:20:22) No, děj Červené Karkulky jsem staršímu (4,5 roku) jen velmi stručně převyprávěla poprvé včera a dle mého předpokladu sám rozumně došel k tomu, že před spaním (a jindy se ke čtení pohádek obvykle nedostaneme) ji číst nebudeme. Nedávno už dokonce ustál Perníkovou chaloupku ve verzi, kde bába skončí v peci (v té knížce je ještě navíc hnusný obrázek, jak z komína vylétá její duch), ale znova už ji nechtěl. Možná mám jen přecitlivělé děti. Mladší se málem rozbrečel, když Krtečka se žvýkačkou vzala do pusy kráva, brečet nezačal jen proto, že jsem ho hned uklidnila, že ho za chvíli zase vyplivne. Odpovědět  marketa    •  Re: Se musím smát :))  (19.1.2010 8:19:08) to je normalni, moje taky obcas breci u krtka. poustime vyjimecne a ne vecer, aby se v noci nebudila. a taky vzdy koukame spolu, abych vcas mohla vysvetlit, kdyz jde do tuheho. Odpovědět  Ecim  Re: Se musím smát :))  (19.1.2010 9:04:18) Můj syn jednou strašně plakal, když ve večerníčku v televizi upadla koza, přestože ji děti hned zvedly. Odpovědět  Daniela, 3 svišti    •  Re: Se musím smát :))  (18.1.2010 14:25:51) Děkuji za článek, bude pro mě takovým nakopnutím. I mně, když jsem tuto říkanku slyšela poprvé, se "ježila srst", cítím, že určitě není dobré předpovídat sklony k nedobrému chování. Ale pak jsem si na ni tak zvykla, že i v mém cvičení ji používám. Tak díky za inspiraci, zkusíme změnu. A myslím, že když se mamince nějaká říkanka na cvičení nelíbí, určitě má navrhnout jinou variantu, i lektorka bude určitě ráda za novou inspiraci. Odpovědět

Ilona, Mareček 3 roky    •  My se nudit nebudem  (18.1.2010 13:40:47) Ahoj u nás na cvičení se používá podobná básnička, jen tam říkáme - my se nudit nebudem a na konci si říkáme - sejdeme se za týden. Odpovědět

dajmab  Směju se  (18.1.2010 14:08:27) Už se mi zdá, že tu probíhá soutěž o největšího šťourala. Po tom všem, co se tu probralo, se ještě objevily básničky, hurá! A příště třeba nekorektní pohádky... I my v sokole říkáme tuto básničku, ale je to prostě říkanka s pohyby, přivítání a rozloučení, a fakt jsem si nevšimla, že by to někdo prožíval a dokonce kvůli tomu řešil svou účast. Jedině mě napadlo, jestli ta básnička nemá na autorčino dítko tak zničující vliv kvůli tomu, že to jsou jediná vyřčená slova dne? Pak bych se nedivila, že dítě může zformovat a že nad ní přemýšlí celé dny, až vyvodí nějaké mylné závěry. Odpovědět

Horama  Re: Směju se  (18.1.2010 14:38:55) "Hujko , to ze ti mamka dala na zadek, ze si vletela do auta , nebylo ani jedno selhani. teda mamka kdyz si vsimla babicky na druhe strane, mela okamzite se soustredit na sebe" Nejsem si úplně jistá, jak jsi to myslela. To, že jsem dostala na zadek, beru ze strany mamky zpětně za naprosto odpovídající reakci. Babičky na druhé straně si mamka bohužel všimla ve chvíli, kdy už jsem byla v silnici. Já se jí vytrhla, já jsem jí utekla. Mohla si tisíckrát říkat, co měla v té chvíli udělat líp, ale já jsem tisíckrát slyšela, že tohle udělat nesmím a udělala jsem. Negativní následek v podobě přejetí autem nenastal, ale pocítila jsem ho v podobě pádné ruky na svém zadku. Přijde mi to v pořádku. Odpovědět

adelaide k.  Re: Směju se  (18.1.2010 14:50:25) Hujko, jakkoliv reakci ve formě plácnutí v takové situaci chápu (rodič je nutně na infarkt), pořád nechápu a nikdy nepochopím ten "výchovný moment". Co plácandec sděluje tak význameného a jinak nesdělitelného? Krom nechuti znova dostat (to si ale nejsem jistá že přebije momentální popud, nebo radost z babičky na druhé straně...) Odpovědět  Horama  Re: Směju se  (18.1.2010 14:53:56) Jinde v diskusi se mluvilo o tom, že (i v RaR) je třeba, aby dítě pocítilo důsledky svých rozhodnutí. Důsledkem mého rozhodnutí mohlo být zranění nebo smrt - naštěstí se nestalo. Beru to plácnutí od mamky jako "náhradu" za důsledek, který nenastal. Proto do jisté míry obhajuju fyzický trest v případech, kdy dítě ohrožuje sebe nebo někoho dalšího, ačkoli se jedná o situaci, o které se už vícekrát diskutovalo, co se dělat nesmí a proč. Odpovědět

Mortadela  Bouře ve sklenici vody  (18.1.2010 14:34:37) Mně to celé připadá jako dělání bouře ve sklenici vody, ale proti gustu... Někdo je prostě nadmíru hloubavý a potřebuje se nořit do problémů a donekonečna je rozpitvávat. Já mám třeba jiné starosti. Odpovědět

ChristianaC  RaR  (18.1.2010 14:46:28) Dceři se snažím neříkat, že zlobí, ale konkrétně uvést, co mi vadí (neuklidila hračku, kňourá, ruší mě při nějaké činnosti apod.). Ona sama ze školky hodně používá slovo zlobit a protože je "ta hodná", tak mi večer spokojeně říká, že to jsem ale byla dneska hodná viď. Nevýslovně mě tím vytáčí, protože já nechci mít doma nepřemýšlející dítě, co čeká, až jí někdo řekne, že je hodná a šikovná. Já chci mít svéprávnou bytost, co si sama řekne, co se jí povedlo a co se jí ten den líbilo nebo nelíbilo, kde byl nějaký problém. Až vyroste a kolem ní nebudou dospěláci, co hází jednu šikulku za druhou a ona se tak snadno nezavděčí jako v dětství, tak se bude muset naučit sama sebe ocenit a to je velký kus práce (základy z dětství doufám ocení). Autorku chápu, ale MC bych kvůli tomu nezavrhla. Naopak, její dcerka se bude s hodnocením a požadavky druhých setkávat čím dál více Odpovědět  ChristianaC  Re: RaR  (18.1.2010 15:00:34) Danielo, já vím, že to má ze školky, od babiček a od mého muže. Ale sklon k tomu má i sama. Je to taková "hodňounká", snaživá holčička, co se chce zavděčit. Nechci ji lámat, třeba tak bude jednou spokojená, ale nedá mi to. Odpovědět

Jíťa    •  Re: RaR  (18.1.2010 17:55:35) Myslím, že jako každý člověk to ráda taky slyší od ostatních. Docela se obávám, že k výchově sebejistého člověka je těch pochval setsakra zapotřebí. A pokud potřebuje slyšet konkrétně "že byla hodná" tak asi v tomto směru moc sebejistá není, zřejmě proto, že to málo používáte. Odpovědět  ChristianaC  Re: RaR  (18.1.2010 21:41:08) No Jíťo, možná moji dceři chybí, že jí neříkám, že je hodná. Já jí to někdy potvrdím a dodám, že ano, protože se jí povedlo to a to, udělala nějakou věc dobře, někomu radost nebo pomohla. Jindy se jí naopak zeptám, co tím myslí, že byla hodná. Ať mi řekne, co dělala a já jí řeknu, jestli byla hodná. Mě přijde důležitější, aby sama dokázala poznat, zda něco udělala správně a nečekala na někoho, kdo to posoudí za ni. Když jí chybí ocenění, tak se vždycky může zeptat, jestli je ten druhý spokojený, pojmenovat jeho nebo svoje pocity (a ne to shrnout pod nicneříkající "hodná" "zlobivá"). Odpovědět

magggi synáček z léta09  Jak mně to zní?  (18.1.2010 15:13:23) Jako Naše staré hodiny, bijí čtyři hodiny, čili Cimrmanův absolutní rým :o))) Obě ty říkanky jsou dost strašné. K článku nějak nemám co říct... Odpovědět  cuprdite  Re: Jak mně to zní?  (18.1.2010 15:36:14) No uz jsem si myslela, ze jsem jedina mne pripada tak hrozna, ze bych ji z pusy teda nevypustila. Odpovědět

Purstlinka  hodny vs. zlobivy  (18.1.2010 15:15:50) Ja myslim, ze kazde zamysleni se nad pozustavajicim rakousko - uherskym stylem vychovy, ktery u nas bohuzel stale pretrvava, je dobre. Prijde mi ocividne, ze to, ze kolem sebe vidim tolik zamindrakovanych, nesebevedomych ci prilis sebevedomych a sobeckych lidi, musi mit puvod ve zpusobu vychovy (zakazy, prikazy, tresty, malo duvery a vciteni se do ditete, malo premysleni nad chovanim sebe i svych deti. I kdyz tu nekdo tvrdi, ze jsou to zbytecne reci, na ktere on ve svem hektickem zivote nema cas, mne prijde to, jak vychovam dite, dost zasadni. Povazuju to za jednu z nejdulezitejsich veci na svete. Taky kroutim hlavou nad tim, jak nekdo rozlisuje deti na hodne a zlobite podle toho, jestli jsou moc akcni a treba vic sve a extravertnejsi = zlobive, nez ty druhe = rozumej hodne. Na druhe strane, pokud dite udela neco, za co ho chci pochvalit, moc rada reknu, ze je hodne a sikovne - oproti tomu se nekdy muze stat, ze zlobi. Tyhle terminy existuji a maji sve vyznamy, takze nevidim duvod je uplne zatracovat. Jen je dulezite neplest si pojmy - hodny, neni totez co klidny, slepe poslusny atd. Odpovědět

Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06  Článek se mi nelíbí  (18.1.2010 15:44:50) a autorce přeju, aby jí to vydrželo i při 2. případně 3. dítěti, kdy se fakt nedá vyhnout tomu, aby člověk (a teď s prominutím) ryl držkou v zemi (což se některým maminkám může klidně stát i při dítěti prvním) ... PS: hodně mě pobavil příspěvek, kdy maminka píše, že aby dítěti vysvětlila nebezpečí silničního provozu se zastaví na cestě a vysvětluje a vysvětluje s jistotou, že řidič zastaví ... větší hloupost jsem už dlouho neslyšela a paní riskuje život nejen svůj, ale hlavně svého malého dítěte. Na cestách je Saigon a já osobně bych do cesty pokud auta nestojí doopravdy nevešla a s dětmi už vůbec ne. Odpovědět  metty, 3 kluci  Re: Článek se mi nelíbí  (18.1.2010 18:22:04) souhlas, s přibývajícím počtem dětí mě velmi rychle opouštějí téměř všechny ideály, co jsem měla, když jsem chovala poprvé v náručí svůj první uzlíček. Odpovědět

Markéta, kluci 8 a 1    •  Máme se dobře  (18.1.2010 15:46:26) Na tomhle článku je zejména vidět, jak se v Čechách máme dobře. Máme rodinné terapeuty, odborníky na výchovu, mateřská centra, která si vybíráme podle toho, jakou básničku na začátku říkají. Píšeme o tom články. Tak si přeju, ať nám to dlouho vydrží. Odpovědět  Katka,kluci 7 a 10    •  Re: Máme se dobře  (18.1.2010 15:52:39) Jak se říká "jeho starosti a prezidentův plat...." To mě taky napadlo při čtení tohoto jistě osvíceného článku.Ale nic ve zlém, autorka je právě ve stadiu nádherného okouzlení vlastním dítětem....Možná až jí po čase nevezmou dítě postupně do 3 školek, bude ráda za tu čtvrtou, byť by tam říkali nekorektní říkanky. Odpovědět  Lea    •  Re: Máme se dobře  (18.1.2010 17:29:41) 100% souhlas Odpovědět

magggi synáček z léta09  Myslím, že záleží hlavně na rodičích!  (18.1.2010 16:47:55) Pokud je někdo povahy výbušné, emočně slabý, nevyrovnaný atp., nepomůže mu ani medvídek Pú, natož relativně odborná kniha či článek. Pokud je někdo sebevědomý až příliš a má patent na rodičovský rozum, je to totéž. Stejně tak pohodoví rodiče, kteří jedou intuitivně nebo se řídí rozumem či vlastní výchovou,občas mrně plácnou, sem tam zvýší hlas a tím vším "negativním" dávají najevo, nebo to i říkají, jak moc jim na mrněti záleží, dají dítěti víc, než třeba matka zastavující se uprostřed silnice nebo třeba matka totálně bořící hodnoty a jakoukoli úctu k nim, když nevysvětlí druhákovi!!!, že převléknout se v předvečer Štědrého dne za čerta a řvát a řádit v kapličce, která se odemyká jen párkrát do roka, a kam lidé věřící i nevěřící přišli zapálit svíčku, je přinejmenším nevhodné (můžu upozornit, že Ježíšek, neježíšek, matka nematka - ten kluk po mém a sestřině zásahu vyjel jak fretka a byl jak oukropeček - samosebou jsme ho nevyrazily bez vysvětlení, ale garantuju, že tohle teda nezapomene!) Odpovědět  remus  Re: Myslím, že záleží hlavně na rodičích!  (18.1.2010 16:51:18) to si umím živě představit Odpovědět

Rosina    •  Spásonosná hysterie  (18.1.2010 17:21:08) Ač to nesouvisí s hlavním tématem článku, k tomu přecházení silnice a tělesným trestům jsem si vybavila článek , který vyšel v nějakém periodiku (tuším v MF Dnes) krátce po útocích na WTC z 11. září. Psychologové tam rozebírali, že podle průzkumů měli větší šanci na přežití lidé impulzivní s hysterickými sklony než racionální kliďasové. Zatímco ti klidní a racionální situaci rozumově rozebírali a trpělivě vyčkávali, až budou mít více informací, ti impulzivní okamžitě prchli. Dále také dokazovali, že v extrémních situacích (požáry, povodně, zemětřesení) měli větší šanci na přežití děti hysterických rodičů, než děti rodičů vše vždy v klidu a racionálně vysvětlujících. Důvodem je to, že dítě komunikuje hodně na neverbální úrovni a často reaguje spíše na tón hlasu a celkové vystupování rodiče než na obsah řeči a podávané informace. Takže klidný rodič přesvědčuje dítě, že má něco udělat a ono klidně vyčkává, argumentuje nebo prostě neposlechne a čeká, co z toho bude (za přirozené důsledky), zatímco rodič impulzivní zakřičí, popadne dítě za ruku a udílí stručné a jasné příkazy. A pokud se jedná o rodiče jinak relativně klidného a vysvětlujícího, ta proměna v chování a komunikačním stylu dá dítěti jasný signál - něco se děje, je zle, musím poslechnout. Pokud dítě vběhne do ulice a matka (jindy klidná a trpělivá)mu dá na zadek, brečí a střídavě ho třeba objímá a bije, mu dá vlastně nevědomky jasný signál - tady šlo o život. Lena psala, že přirozená matka se klidně zastaví v půlce silnice a trpělivě dítěti vše vysvětlí a ukazuje na chodník, aby přešlo. To je ale omyl, přirozená matka v takové chvíli (tedy pokud se dítě šprajcne uprostřed silnice) na něj zaječí, popadne ho pod paži a odnese ho a až v bezpečí na chodníku vysvětluje. Tvoje mamka, Hujko, ti dala svým výpraskem nejlepší životní lekci, protože sis na něj vždycky vzpomněla, než jsi vběhla do silnice. Já nejsem zastáncem tělesných trestů, ale v podobných situacích nevím o jiných výchovných prostředcích, které by byly adekvátní tomu, že mé milované a opečovávané dítě mohlo být v tuto chvíli díky své nepozornosti nebo neuposlechnutí už po smrti. Odpovědět  Ecim  Re: Spásonosná hysterie  (18.1.2010 17:30:00) Moje řeč. Jakmile jde o život, musí se jednat hodně rázně. Moje maminka je třeba hodně klidná, ale mívaly jsme dost konflikty, když jsem se učila řídit. Občas si pak vyčítala, že na mě byla hodně drsná, ale já ji chápu - na silnici jde o život, a tak jdou všechny srandičky stranou. Odpovědět  Ecim  Re: Spásonosná hysterie  (18.1.2010 17:31:17) Jednou mě babička strašně seřvala, když jsem vlítla do silnice bez rozhlédnutí, i v ten kritický okamžik jsem to od ní brala jako naprosto adekvátní reakci. Odpovědět  fisperanda  Re: Spásonosná hysterie  (18.1.2010 18:51:05) Já osobně bych dítěti radši stokrát dala na prdel, než aby mi ho srazilo auto. Podle mě je to taková opičí láska. Budu dítěti domlouvat a vypadat pěkně, nebudu dělat hysterii, jenomže jak to může skončit. Furt říkám, že výchova je strašně individuální. Moje dcera je na sebe například strašně opatrná, do vozovky se mi bohudíky nehrne. Ale kdybych měla dítě který je rapl, budu ho klidně tahat na dětským vodítku pokud to pude, a později ho proplesknu pokaždý když se přes tu silnici nepodívá. Pokud to pomůže, tak sice si dítě o mně bude myslet, že jsem hysterka a nebude mě mít rádno, ale když mu to zachrání život, tak fajn. Odpovědět  Ecim  Re: Spásonosná hysterie  (18.1.2010 19:06:17) To je fajn. Já osobně bych zase radši stokrát dostala na p***l, než by mě srazilo auto. Odpovědět  cihla  Re: Spásonosná hysterie  (18.1.2010 19:28:58) Jo tak můj drahý synek zkoušel přelézat plot od roku a půl. Když mu byli tři roky, tak přelezl a vlétl do silnice tak, že to auto jen tak tak ubrzdilo. Ruply mi nervy a ztřískala jsem ho tak, že řval asi půl hodiny, ale od té doby TO NEUDĚLAL. Předchozí dva roky domlouvání a přesvědčování "co se stane" byly absolutně k ničemu. Odpovědět  Horama  Re: Spásonosná hysterie  (18.1.2010 17:46:32) Konečně někdo (kromě mě) tu moji mamku chápe. Já si taky myslím, že to neudělala špatně. Trauma nemám, živá sem, situaci si pamatuju. Odpovědět  Ecim  Re: Spásonosná hysterie  (18.1.2010 17:54:08) Taktéž se hlásím k chápajícím, zachovala bych se stejně. Odpovědět

Helena, tři dospělé děti    •  moje děty teda zlobily  (18.1.2010 17:34:04) Vychovala jsem tři děti a musím říct, že teda zlobily. Ukažte mi dítě, které "nezlobí". Takové není ani normální. Ony totiž většinou nezlobí naschvál, i když znám takové, které zkouší, kam až můžou zajít. Autorka je asi nějaká přecitlivělá, já musela řešit úplně jiné problémy než nějakou pitomou básničku. Moje děti zkrátka ječely. Občas jsem na ně zařvala - no musela jsem ten jejich řev přece překřičet, když jsem chtěla, aby mě vůbec slyšely. Občas dostaly na zadek, i nějaká ta facka padla, to když se rvaly mezi sebou. Teď jsou z nich ze všech pohodoví, úspěšní a bezproblémoví lidé, kteří už mají své rodiny. Moc dobře ví, že jsem je vždycky měla a mám moc ráda, rádi vzpomínáme na jejich dětství a na rodinné příhody, nejraději vzpomínají paradoxně na situace, kdy to bylo dost "divoké". Občas jim pro pobavení cituji některé příspěvky z Rodiny, nejvíc se nám líbí ty, jak si některé maminky naivně představují, jak budou své dítě vychovávat jen po dobrém a v bavlnce. Ještě k tomu přecházení silnice - taková nebezpečná maminka, která se s dítětem začne vybavovat uprostřed přechodu pro chodce, by měla být zbavená svéprávnosti. (Nasdneseně) Takovou pitomost snad rozumně uvažující člověk ani nemůže udělat. Odpovědět  Gábi, tč. 2 holčičky    •  Re: moje děty teda zlobily  (18.1.2010 21:30:05) Můj podpis patří pod každou Vaši větu. Amen! Odpovědět

Jíťa    •  Profesionální deformace?  (18.1.2010 18:19:08) Podle mého názoru je ZLOBIT slovo nadřazené a zahrnuje pod sebou slov různých významů. Možná by se nejen autorce líbila ta básnička s posledním veršem nějak takto: ... dneska řvát, rozbíjet hračky, prát se, patlat oblečení jídlem, čmárat po zdi, lítat na kluzké podlaze, (a další věci, co děti obvykle v tom kterém kroužku vyvádějí) nebudem!!! Jinak mi celý článek hodně připomíná scénku z nějakého filmu pro pamětníky: stud: "ó kolena, kolena, doneste mě k jezeru." prof: "co tím básník chtěl říci?" stud: "básník na stará kolena vzdychá u jezera." Odpovědět

cihla  Autorka má nejspíš hodné dítě :)  (18.1.2010 19:09:42) Jinak by tohle nenapsala. Zjevně neví, o čem mluví. Já mám dva kluky, vychovávané úplně stejným způsobem, jeden je zlaté dítě, rozesmáté, přítulné, dokáže si hrát samo, když je třeba. Druhý je naprostý opak, noční můra. Od rána do večera jen křičí, ubližuje bráškovi nebo dětem návštěv (takže v poslední době téměř žádné nemáme, nikdo si nechce nechat dítě bít nebo kousat), bere jim hračky, vzteká se, válí se vzteky po zemi, něco chce a když to dostane, hodí s tím o zem a řve, že to nechce... mezi kluky je jen rok a půl, staršímu budou brzo čtyři a problémový je od nějakých 9ti měsíců. Jo, dřív jsem si taky říkala, když jsem viděla vzteklé děti válející se po podlaze supermarketu, že za to mohou rodiče - teď vidím, že to není rodiči, ale je to něco v dětech. Odpovědět  fisperanda  Re: Autorka má nejspíš hodné dítě :)  (18.1.2010 19:18:36) Já když jsem dřív viděla dítě jak se válí vzteky po zemi a rodič s ním různě cvičí a je nervní, sem si říkala, no tohle se přece dá řešit v klidu. Cha! To sem byla bezdětná pochopitelně. Teď když vidím stejnou scénu, tak matce fandím. Říkám si: Jen mu dej! Odpovědět  cihla  Re: Autorka má nejspíš hodné dítě :)  (18.1.2010 19:25:49) Mně se posledně hodil na zem u regálů s hrnečky, protože viděl u nějakého dítěte autíčko, které chtěl. Jak kopal, tak dva rozflákal. Všichni (mladí) na mně koukali jako na příšernou matku, ale paní vedoučí naštěstí sama měla dva kluky, takže pochopila a hrnečky nechtěla zaplatit. Ale z ostudy kabát. Nebýt tam tolik lidí, tak jsem mu fakt dala na zadek, takhle se většinou nezmůžu na nic jiného než syčení "počkej, až přijdeme domů", tzn. je z toho venku, protože doma je mi blbé mu dát opožděně. Neřeknu kdyby byl v období dětského vzdoru jaksi čerstvě, ale on je v něm už přes tři roky a začínám z toho šedivět. Odpovědět  irena    •  Re: Autorka má nejspíš hodné dítě :)  (18.1.2010 19:38:04) Vyloudilo mi to usmev na tvari.....moje cerstva zkusenost. Byla jsem kupovat koralky a muj syn nutne potreboval fiksy. ja mu to nedovolila, plesk a uz byl na zemi. Cela spocena ho vynasim ven. A cekam az to prejde. Ono to prejde asi tak do 2 minut a pak mi s usmevem na tvari oznami ze dobry. Za tyden jdu do stejneho obchodu uz pro jistotu sama a ptam se opet na ty koralky, protoze sem zapomnela na jake sem se ptala. A pani prodavacka se usmeje a povida mi "ale mi uz jsme vam je ukazovali". Sem se citila celkem divne, bezne si me prodavacky nepamatuji. Odpovědět  kattynka a 2 čertici  Re: Autorka má nejspíš hodné dítě :)  (18.1.2010 19:57:03) to mi připomnělo, jak se Mně jednou starší vztekal a řval až se paneláčkov zelenal, že jsem si ho dovolila vzít z pískoviště. Další den jdemee kolem obchodu s oblečením a paní Vietnamka vyleze ven a říká mi: "Dneska hodnej, včera ne ne . Takže jsme byli zapamatovatelní i z dálky 5 metrů No, holt když je to chytne, tak je to chytne, taky bývám někdy nervní, bohužel spánkový deficit a dva vřéskalové udělají své. Jsem hnusná, ale nic mi neudělá větší radost než vidět, že i ostatní maminky jsou na tom stejně . Taky jsem si říkala jako bezdětná, jak to budu vést, no snažím see, ale rpostě realita je dost odlišná. Nás nedávno pobavili bezdětní známí, když tu byli večer a děti si hrály, podle nás v klidu, hezky, větší si skládal kostičky a říkal si u toho pohádku o mašince a mladší jezdil s tirákem po zemi a dělal brmmm. A kamarádka říká: "to jee každej večer takhle divokej?!". Manžel zrovna něco jedl a zaskočilo mu co je divoké podle nás: děti vřískající, že chtějí to a to, jeden přeřvává druhého, oba se vám plazí po nohou, do toho zvoní mobil a přetéká mléko takže to je podle nás divoké.No nemají děti, ještě to nezažili, holt si všichni myslíme, jak ty naše děti budou zlaté. Odpovědět  cihla  Re: Autorka má nejspíš hodné dítě :)  (18.1.2010 20:16:30) Já většinou pozoruju, že podobné řeči jako je tenhle článek mají rodiče holčiček - vetšina holek je prostě od přírody hodnější a klidnější, asi je to tím chybějícím testosteronem (ale nezoufám, spolehám se na to, že v pubertě se to otočí a budu šťastná za kluky ) Odpovědět  Markéta    •  Re: Autorka má nejspíš hodné dítě :)  (18.1.2010 20:51:06) Taky se takhle utěšuju Odpovědět  štěpánka    •  Re: Autorka má nejspíš hodné dítě :)  (18.1.2010 20:56:19) Ba ne, Rybano. Nejhorší jsou rodiče hodných kluků. Ti to totiž nemohou pochpit vůbec. Vždyť přece mají taky kluky. No jo, jenže nemají MOJE kluky. Naopak jsem znala holčičky, které se mým raubířům směle vyrovnaly. Odpovědět  cihla  Re: Autorka má nejspíš hodné dítě :)  (18.1.2010 21:14:05) Tak tak Já si dávno najivně myslela, že když budu mít dva kluky s malým věkovým rozdílem, tak si spolu budou hrát. Dnes nechápu, jak jsem kdy mohla být tak pitomá a občas dokonce lituji, že ten věkový rozdíl není mnohem větší (třeba 6 let). Protože když byl jen jeden, ač zlobivej, tak to bylo mnohem jednodušší (a doma mohl tyranizovat jen mně, já to snesu o poznání lépe než jeho mlaší brácha) Odpovědět  štěpánka    •  Re: Autorka má nejspíš hodné dítě :)  (18.1.2010 21:19:36) Rybano, já mám dvojčata. A když mi někdo vyprávěl, jakou mám pohodičku, že jsou stejně staří a tudíž si vyhrajou, tak jsem nevěděla jestli ne mám hystericky z posledních sil a nebo, event.. Reakce byla podle stavu mého organismu a počtu naspaných hodin za poslední týden různá..... Ano, musím přiznat, že se vstupem do školy již se to začíná naplňovat. Ale vyvstávají jiné problémy - jak při absolutním citu pro spravedlnost (dětí) vychovávat dvojčata odlišně, vzhledem k jejich povahám, možnostem a schopnostem? To kdyby mi někdo poradil Odpovědět  Ecim  Re: Autorka má nejspíš hodné dítě :)  (18.1.2010 21:24:26) Někteří lidé mají úžasný talent na to druhým oznamovat, jakou oni - ti druzí - mají pohodičku. Pár takových taky znám. Teď bych tu uvítala smajlíka, který si ťuká na hlavu. Odpovědět  cihla  Re: Autorka má nejspíš hodné dítě :)  (18.1.2010 22:07:22) No tak upřímně říkám, že mít takové jako je ten starší, dva, tak si jdu asi hodit mašli Já jsem ráda, že když už, tak jsem měla aspoň tu chvilkovou pohodu s jedním, protože jedno zlobivé dítě je pořád jednodušší než dvě Odpovědět  Ecim  Re: Autorka má nejspíš hodné dítě :)  (18.1.2010 21:16:20) Štěpánko, tak to budu asi světlá výjimka. Mí chlapečkové jsou ještě malinkatí a řekla bych, že i výjimečně hodní, ale přesto jsem poslední dobou v tomto ohledu někdy tak chápavá, že se až sama sobě divím. Odpovědět  štěpánka    •  Re: Autorka má nejspíš hodné dítě :)  (18.1.2010 21:36:45) Ecim, teď už jenom zbývá, abys nás tu všechny (matky 2 kluků) poučila, kde děláme chybu Odpovědět  Horama  Re: Autorka má nejspíš hodné dítě :)  (18.1.2010 21:39:59) Chyba byla hned v genetické výbavě. Odpovědět  Ecim  Re: Autorka má nejspíš hodné dítě :)  (18.1.2010 22:06:58) Štěpánko, tys to nepochopila. Myslela jsem to OBRÁCENĚ - jako že je mi zatraceně jasné, že děti někdy hodně zlobí. Takže jsem Ti chtěla naopak vyjádřit sympatie. Takže je mi líto, ale fakt Ti neporadím. Občas mám dost co dělat sama se sebou. Když mě děti točí drobnostmi, tak si často říkám, co budu sakra dělat, až povyrostou? Odpovědět  cihla  Re: Autorka má nejspíš hodné dítě :)  (18.1.2010 22:10:26) Až povyrostou, tak se budou po příchodu ze školy zavírat do pokoje a nebavit se s náma, ale narozdíl od matek kdysi bezproblémových dcer se nebudeme muset obávat, že je v šestnáci letech ve dvě ráno někdo znásilní nebo dobrovolně inseminuje cestou z diskotéky Odpovědět  Ecim  Re: Autorka má nejspíš hodné dítě :)  (18.1.2010 22:21:56) S tou bezpečností máš pravdu. U nás doma jsme to měli tak, že jsem mohla v podstatě kdykoli kamkoli, ale musela jsem mít domů doprovod. A ona se hlavně ta "problémovost" a "bezproblémovost" hrozně mění v čase. Jedna známá má dceru, která byla jako miminko přímo vzorná, ale teď s ní dost mlátí puberta. Nebo se mi v dětství stávalo, že jsem dostávala nějaké jiné dítě za příklad a za půl roku (když já jsem nezlobila a to dítě ano) mi maminka říkala, oč já jsem hodnější. Odpovědět  Veveruše  Re: Autorka má nejspíš hodné dítě :)  (18.1.2010 22:45:45) No když v mé přítomnosti relativně nedávno vyprávěl lehce ovíněný manžel, který byl podle tchyně velmi hodné dítě, co všechno a s kým dělal v 16 letech, tak mi vstávaly vlasy hrůzou na hlavě. A nejvíc se obávám právě toho, že mám 2 celkem hodné kluky (obzvlášť toho staršího) - aby s nimi puberta o to víc nezamávala. Zatím se jistím (aby tu zas někdo neřeřil "sichrovat"/"sychrovat") tím, že si s nimi hodně povídám, a to o všem, co je zajímá (tedy s tím 1,5 ročním jsou témata ještě dost omezená) a mám myslím dost liberální výchovu, takže třeba nebudou mít takovou potřebu revoltovat. Uklidňuje mě, že moji mladší bráchové byli jako děti taky hodní a vydrželo jim to i v pubertě (tj. žádné drogy, přemíra alkoholu, dredy, piercing, měli vždy jen 1 slečnu, k rodičům se chovají slušně a dokonce se s nimi i baví). Odpovědět  cihla  Re: Autorka má nejspíš hodné dítě :)  (18.1.2010 23:06:29) Já nevím, jestli je to tak jednoduché, nás máma mlátila pěkně, tedy nijak brutálně, ale když jí ruply nervy, tak nám dokázala dát pěkně přes zadek. V pubertě jsem jí nesnášela, protože to se mnou dost mávalo, ale nikdy jsem se neožírala, nezkusila jsem v životě cigarety, drogy už vůbec ne a s mámou mám teď super vztah. Takže si myslím, že to záleží. Odpovědět  Ecim  Re: Autorka má nejspíš hodné dítě :)  (18.1.2010 22:16:35) Kdykoli vidím matku se zlobícím dítětem, tak si říkám, kdy se asi ocitnu na jejím místě. Odpovědět  cihla  Re: Autorka má nejspíš hodné dítě :)  (18.1.2010 22:22:35) Já si pamatuju, jak jsem jako osmnáctiletá puberťačka plná ideálů řekla jedné matce, co dala na zadek dítěti, když se jí venku začalo válet po zemi, že to dítě asi ví, proč brečí, když má takovou matku. Že mi huba neupadla Odpovědět  Ecim  Re: Autorka má nejspíš hodné dítě :)  (18.1.2010 22:25:29) Občas se mi stává, že když vidím, jak se někteří rodiče chovají ke svým dětem hnusně, tak jim přeju, aby jim to ty děti jednou vrátily i s úroky. Odpovědět  kattynka a 2 čertici  Re: Autorka má nejspíš hodné dítě :)  (18.1.2010 22:47:08) já zas mám radost, že pro tentokrát to nejsem já Odpovědět  Ecim  Re: Autorka má nejspíš hodné dítě :)  (19.1.2010 9:08:32) Kattynko, ještě k těm rukavičkám jsem si vzpomněla, jak když jsme byli naposledy venku, tak si syn hrál, že je letadlo, a když mu padaly rukavičky, tak volal: "Mami, padaj mi vrtule, přidělej mi je." Odpovědět  kattynka a 2 čertici  Re: Autorka má nejspíš hodné dítě :)  (19.1.2010 9:16:58) tak to si umím představit, vrtule jsou důležité, my je máme vždy nasazené, hrozně, ale vzhledem k tomu, že procházíme obdobím JÁ SÁM a sáhnout mu na ně a upravit see rovná sebevraždě, mě už taková prkotina jak mé dítě vypadá prostě nerozhází hlavně, že je klid Odpovědět  štěpánka    •  Re: Autorka má nejspíš hodné dítě :)  (19.1.2010 17:41:02) Ecim, já to pochopila, nevšimla sis 3 smajlíků? Byl to ode mě takový vtípek na druhou. Jenže To je problém psané diskuse, z tónu hlasu bys Ty pochopila, že já pocopila.... Pěknej šmodrchanec. (reaguju až teď, včera jsem nějak vytuhla a dnes byla doteď v práci) Odpovědět  Ecim  Re: Autorka má nejspíš hodné dítě :)  (20.1.2010 9:34:21) Štěpánko, tak to jsem ráda. Já jsem vytuhlá pro změnu teď, protože moje výjimečně hodné miminko v noci - určitě klasicky nezlobilo, jen se dožadovalo velké spousty pozornosti. A jeho výjimečně hodný bratr si z něj vzal příklad. Manžel s mým souhlasem prchl do dětského pokoje, ale syn si ho s brekem přivedl zpátky. Ráno manžel navrhl řadu efektivních výchovných opatření, aby se toto už neopakovalo. A stejně to budeh houby platné, protože já nic měnit nehodlám. Bylo by to totiž na kočku. Odpovědět  kattynka a 2 čertici  Re: Autorka má nejspíš hodné dítě :)  (18.1.2010 22:09:16) já mám naštěstí kamarádky s holčičkama stejnýma ne-li horšíma, takže díky bohu za ně. Poslední dobou začínám být i alergická na maminy s jedním dítětem onehdá mě kamarádka peskovala jak má starší nasazené rukavičky, no je pravda, že než nás 3 vůbec někam vykopu a ještě na čas, tak nasazenost rukaviček je pro mě kdesi na 272. místě Odpovědět  cihla  Re: Autorka má nejspíš hodné dítě :)  (18.1.2010 22:16:37) Tak já už mám po tom, co můj drahý synek zneškodnil děti ostatních kamarádek a ty už se k nám moc nehrnou, kámošky jen dvě. Jedna má jednoho chlapečka, který si během návštěvy jezdí po zemi se dvěma autíčkama (která si sám přinesl) a druhá má dvě holčičky, mladší stačí ke štěstí magnety na ledničce, klidně si s nimi bude jezdit hodinu a půl, a starší knížky. Klidně přiznávám - ZÁVIDÍM. Závidím, že mohou v klidu uvařit večeri, aniž by jim někdo visel na noze, rvali se, nebo řešili hysterické scény, závidím jim, že si můžou dát kafe a vypít si ho teplé, protože to se mi nepodařilo už aspoň rok (vždycky musím něco řešit, takže mi vystydne) a závidím, že se s manželem můžou bavit o něčem jiném, než co zase dítko komu udělalo a co zničilo Odpovědět  kattynka a 2 čertici  Re: Autorka má nejspíš hodné dítě :)  (18.1.2010 22:32:49) Neboj ono se to zlepší, až budou samostatnější, taky se někdy šíleně těším, až se v klidu najím (zatím pomáhají babi a táta, ale i přes ten chaos všedního dne jsem orvaná z toho nejezní-holt jsem ten blb, kterej jak říká Pawlowká se zapomene nažrat, pak luxuju v noci lednici děs-běs), až budu na wc bez asistence svých dvou kvítek, až si sednu k pc a budu vědět, že tam vydržím bez odskakování i víc jak 3 minuty v kuse atd. prostě z těch věcí, kterých jsem si jako bezdětná nevážila. už te´d si občas naši spolu vyhrají a i vystačí, jsou to světlé chvilky, ale jsou, i když občas hry, při kterých mi tuhne krev v žilách, např. bušení paličkou na maso do obývákové stěny, lezení z pohovky na stěnu, tahání eletrických kabelů apod . Od mnoha starších a zkušenějších kamarádek vím, že to období nastane a pak i bude chybět. Sama jsem byla před Vánoci nemocná a měla jsem dděti u babi a těšila se jen, jak se vyspím, no tak byla jsem za noc 3x vzhůru, vstávala jsem po 7. s manželem a pak už nespala, chodila jsem jak mátoha po domě a koukala se na fotky dětí a div , no prostě magor, z toho plyne, že pak si ten čas pro sebe ani neužiju. Odpovědět  Markéta, 6+2    •  Re: Autorka má nejspíš hodné dítě :)  (20.1.2010 14:58:13) Chystám se do práce na poloviční úvazek - jak já se těším, že si tam ráno sednu na WC a budu tam SAMA a nebudu muset říkat, co dělám a jestli velkej nebo malej. A co budu muset přečíst, si přečtu v klidu. A jak se těším na závodní stravování Odpovědět  Ecim  Re: Autorka má nejspíš hodné dítě :)  (18.1.2010 22:26:42) Taky občas bojujeme s rukavičkami. Takže chápu. Odpovědět  kattynka a 2 čertici  Re: Autorka má nejspíš hodné dítě :)  (18.1.2010 22:34:09) jo Ecim, kdyby jen s rukavičkama tak si pískám Odpovědět  Horama  Re: Autorka má nejspíš hodné dítě :)  (19.1.2010 9:36:55) Mám zatím jen jednu holčičku a je jí 9 měsíců a rukavičky jsou náš nejzuřivější boj. Prostě je nechce, protože pak nemůže ručičkama nic udělat. Takže v mínus deseti jsme byli venku bez rukaviček - tedy: máma je měla, dcera ne. (Ale zatím je v hluboké korbě a uvnitř je tepleji, což zmírňuje mé pocity krkavčí matky.) Odpovědět  Ecim  Re: Autorka má nejspíš hodné dítě :)  (18.1.2010 21:09:26) Kattynko, teď jsem si vzpomněla, jak jsem jednou ve vysokém stupni prvního těhotenství viděla venku maminku se vztekajícím se chlapečkem a řekla jsem si: "Tak tohleto mě určitě za pár měsíců čeká." Odpovědět  kattynka a 2 čertici  Re: Autorka má nejspíš hodné dítě :)  (18.1.2010 22:42:27) no já si vzpomněla jak moje kámoška čekala druhé po necelých 2 letech a říkala, jak ji štve, jak se na ni všichni soucitně dívají a litují. Pak jsme spolu byly v parku, obě už zasloužilé doublematky, obě tak děti na stejno a vidíme maminku s dvouletým capartem ve vysokém stupni těhu. A kámoška říká: Ty bláho, já ji lituji, už jen to, co jí čeká a co už my máme za sebou! Jen nedodala před tím půlrokem, že toho máme ještě haaafo před sebou . No jo, je to boj, ale zas na druhou stranu krásný boj a svoje děti miluji a myslím, žee to ví, i když na ně někdy vyjedu. Vždy se snažím potom hned říct, žee je mám moc ráda, ale to, co udělali se nedělá apod. vyvarovávám se říkání, nechci tě vidět, nemám tě ráda apod. No uvidíme, teď říct, jaká je výchova je předčasné, myslím, že nás ještě hodně těžkých chvilek čeká, viz. nástup do MŠ, ZŠ, puberta aj. Tak snadd proplujeme bez větších šrámů na těle i na duši Odpovědět  Ecim  Re: Autorka má nejspíš hodné dítě :)  (19.1.2010 9:12:29) Kattynko, vidím to stejně - s tím litováním i s tím bojem. A říkám si, že fakt zlaté problémy typu odpadkový koš narvaný na hlavě miminka. Miminko ho tam přeci potřebovalo, jinak by mu ho brácha nenasazoval, ne? Odpovědět  kattynka a 2 čertici  Re: Autorka má nejspíš hodné dítě :)  (19.1.2010 9:27:50) Ecim, ber to tak, že stejně jak mi si říkáme, co proboha má na té mrkvi v polívce. Si i ten synek říká, co proboha ta máma má na tom odpakovým koši na hlavě mladšího bratra. Jejich pochody jsou podobné naším, ale na jiné vlnové délce a občas i čumím. Nejvíc mě dorazil starší syn, když jsme si četli abecedu a došli jsme k písmenu G a on říká, G jako generál pak se na mě lišácky podívá a dodá: to je maminka - říkal tatínek no a v tu chvíli jak to tak lišácky jsem si řekla, že děti pochopí hodně ze situace, z intonace a myslím, že i smysl pro humor a podobné věci chytají od rodičů. Odpovědět  Ecim  Re: Autorka má nejspíš hodné dítě :)  (19.1.2010 9:35:49) Kattynko, já jsem z toho odpadkového koše byla na jednu stranu nadšená, protože mi to přišlo vtipné, jen bylo nevýchovné to dávat najevo. V duchu jsem se rozplývala nad tím, jak je synek po mně - já jsem kdysi svého cca dvouměsíčního bratra učila stojky a činila jsem tak výhradně pro jeho dobro a protože on to přeci chtěl. Odpovědět  kattynka a 2 čertici  Re: Autorka má nejspíš hodné dítě :)  (19.1.2010 10:06:01) jj, to znám ta moje střeštěná půlka se taky vnitřně chechtá, ale jak říkáš, výchova jee výchova a osobně to vidím i na klukách, když něco provedou , jak na mě koukají a hledají jen skulinku toho, že se nezlobím a jak mě začnou cukat koutky, tak se začnou smát na celé kolo a já s nima. Odpovědět

Bla bla    •  LEPSI POZDRAV BY NEBYL?  (18.1.2010 19:31:16) Me ta rikanka pripada priblbla. Chtit po detech, aby hromadne slibovali hned dopredu, ze nebudou zlobit, sotva prisly, to je jakoze dotycne lektorky predpokladaji, ze jinak byt nemuze. Slusny pozdrav na zacatek bohate staci. A take to neco rika o pristupu lektorek k detem. Je zrejme, ze maji dopredu neduveru k detem a pak bych si k tomu dodala, ze je asi nekdy maji problem zvladnout. Takze pokud mozno bych sla jinam. A byt "zlobivejsim" ditetem tak bych trochu otestovala jejich odolnost. Odpovědět  terka78  Re: LEPSI POZDRAV BY NEBYL?  (18.1.2010 21:02:39) Proboha, vždyť je to jen básnička.. Trošku nadhledu... Odpovědět  terka78  Re: LEPSI POZDRAV BY NEBYL?  (18.1.2010 21:08:18) Kdyby lektorka na začátku hodiny hned preventivně všechny děti seřvala, že dneska teda zlobit nebudou!!! Asi bych si to s ní vyříkala, ovšem tohle mi opravdu přijde přinejmenším veselé.. Odpovědět

Veveruše  A v "Áčku" už mají kurzy plavání?-))  (18.1.2010 19:53:22) U staršího syna jsem hodně dlouho výraz "zlobit" vůbec nepoužívala, potřebovat jsem ho začala až tak až kolem 3. roku jeho věku. takže rozumím tomu, proč se autorce básnička nelíbí. Taky se mi ta říkanka na plavání, kam syn začal chodit ve 2 letech, kdy byl buď hodný, anebo měl nějaký problém, který neuměl vyřešit, a proto brečel nebo se vztekal (navíc jsem v té době neměla jiné děti, což je určitě dost zásadní) (sakryš, nevíte někdo, kde najít ty hezké smajlíky, když nereaguju na jiný příspěvek, ale přímo na článek?) moc nezamlouvala, ale vůbec mě nenapadlo kvůli tomu hledat jiný kurz plavání, nota bene když všechny ostatní kurzy plavání pro děti v Praze, o nichž vím, jsou mnohem dražší. Tak jsem to neřešila a myslím, že to na synovi žádné následky nenechalo. Když tak nad tím přemýšlím, tak na tom vlastně taky vůbec nic závadného není při jakémkoliv stylu výchovy. Neřeknu, kdyby zněla třeba:"my jsme malá zlobidla" nebo tak něco. Ale takhle? Jen si řekněte sami: "Dneska zlobit nebudem.". Dítě neví, co je zlobění, nezlobí nikdy, pouze reaguje na své potřeby (a jen maminka či jiný vychovatel na to holt už nemá nervy). Nezlobí tedy nikdy. A podle té říkanky nebude zlobit ani dnes. Tak co je tedy na té říkance špatného?-)) Odpovědět  Veveruše  Re: A v "Áčku" už mají kurzy plavání?-))  (18.1.2010 19:55:54) Sorry za překlepy, v ložnici mi "zlobí" 1,5 roku staré dítě dítě, tj. už mu nestačí táta a dožaduje se svého přídělu mateřského mléka, takže jsem to po sobě už nečetla. Odpovědět

Petrajda  Já bych to pochopila přesně obráceně  (18.1.2010 20:19:45) ... přece, kdyby někdo chtěl automaticky zaškatulkovat dítě jako zlobivé nebo hodné, nebude říkat, že "dneska zlobit nebudem". Já to chápu ne tak, že je dítě hodné nebo zlobivé obecně, ale teď že zrovna zlobí nebo nezlobí (bude/nebude zlobit). A kdyby mělo vadit už tohle, tak myslím, že dítě může v životě poškodit spíš matčina přecitlivělost než jedna říkanka. Odpovědět

Sisi + 2 + bříško  Jedno dítě a takové závěry?  (18.1.2010 21:17:33) Článek mne nijak neoslovil. Jak může autorka dělat nějaké závěry o výchově, když má 1 dítě, ještě k tomu staré 1,5 roku? A k té říkánce, mne osobně se líbí, praktikuje ji i naše paní ve cvičení a má k dětem vztah mooooc hezký. Ukažte mi dítě, které nikdy nezlobí... Odpovědět

marketa    •  krasny clanek autorko  (18.1.2010 21:30:21) moc me clanek potesil, vidim to uplne stejne. je to asi tak rok nebo dva, co jsem si zacala vsimat toho, co rikame za slova, kdyz spolu mluvime a jaky to ma ucinek. tj. ne okamzity, ale dlouhodoby. jo, dite pozna, ze ho maji rodice radi, i kdyz rikaji, ze zlobi. ale pozna to z jeji cinu, ne ze slov. ta slova poskodi jeho dusi, ale nastesti laska, kterou od rodicu citi, mu dovoli jim v dospelosti odpustit jejich chyby. jsem nadsena knihou RaR, kterou tu tolik lidi zatracuje. pochopila jsem, ze musim zmenit sama sebe, odpustit vsem co me vychovavali a zapomenout na jejich "slova". a najit pro me takova, ktera jsou v souladu s ciny nebo radeji mlcet. rozhodne to neni o temperamentu ditete ani rodice ani o poctu deti, jak se snazi mnozi tvrdit. znam matky 3-5 deti, ktere deti vychovaly v duchu podobnem RaR, aniz by knihu cetly (tj. pred 20 lety, deti jsou uz dosple, nebo skoro). neni to o ostatnich, ale o nas samotnych, jak my ctime a milujeme sebe a jak mluvime k ostatnim. Odpovědět  Bajkulka+Adélka06+Maruška09  Re: krasny clanek autorko  (18.1.2010 22:16:32) Vedu taky jeden takový kroužek a na úvod zpíváme písničku. Má skoro podobný text jako daná říkanka a zpíváme v ní i tu větu o zlobení. Děti jí zpívají rády a myslím, že důležité pro ně je, že jí zpíváme vždy na začátku hodiny a hlavně se s ní pozdravíme, prostě je tam důležité to "dobrý den". Nikdy by mě nenapadlo, že by ten text mohl děti nějak poznamenat, nedej bože na psychice. A taky si myslím, že jedna věta nedělá celý kroužek, důležitější je, co se dělá potom. Jsem prostě ta tuctová konzervativní učitelka, ale i přesto si myslím, že to děti se mnou baví a o to přece jde. Odpovědět  marketa    •  Re: krasny clanek autorko  (19.1.2010 8:10:45) nikdo prece neni proti zpivani pisnicek! ale proc zpivat pitome texty? jestli jsi spokojena se tuctovosti, tak prosim, ale je to skoda, ne? vzdyt muzes zpivat jiny text, to prece neni zadna namaha? Odpovědět  Ilona a její holčičky    •  Re: krasny clanek autorko  (19.1.2010 9:06:01) Možná by se autorka mohla zamyset nad větou "Dneska zlobit nebudem" také z druhé strany. Tak třeba, že se budou děti věnovat něčemu jinému a pro ně i zábavnému, třeba tancování nebo cvičení a nebudou pouze nekontrolovaně lítat, ničit hračky, řvát nebo ubližovat kamarádům či trucovat na silnici. Bohužel některé děti to považují za normální, protože desetiminutová domluva se dá přežít. Hlavně, že podle maminky nezlobí. Odpovědět  DENISA  Re: krasny clanek autorko  (19.1.2010 9:55:14) Marketo, to me fakt bavi, ze se obouvas do pani, ktera je ochotna a schopna vest krouzek. Ty nejaky vedes? Ja osobne tyto lidi spis obdivuju, nez odsuzuju, nemlich na zaklade jedne rikanky, ze si najdou cas, maji tu energii a napady, jak prtouse zabavit. A pak prijdou nejake radoby chytre a budou je soudit na zaklade takove kravinky, ze nejsou schopne pouzivat jinou rikanku. Ale ony vsechny rikanky jsou pitome, takove placani, aby se to rymovalo, ale detem se to libi no a co. Ja osobne jsem neslysela dite, ze by ho to nejak trapilo, to jen takove ty stourave matky co nemaji nic jineho na praci a zamysli se nad nesmrtelnosti chrousta jako autorka. Co asi reknes o inteligenci me osoby, muj styl vychovy a z nej vyplyvajici dusevni stradani meho ditete, kdyz jsme ho jako prvni naucili daleko horsi ptakovinu a dodnes ji miluje: "Hraly burty kopanou, salam jim dal soudce, jitrnicka s jelitkem jeli na motorce". Odpovědět  Markéta    •  Re: krasny clanek autorko  (19.1.2010 10:08:45) Parádní básnička o buřtech Děkuji za inspiraci, odpoledne už ji naši uličníci budou umět. Odpovědět  marketa    •  Re: krasny clanek autorko  (19.1.2010 10:22:46) ale ta basnicka, kterou ty uvadis je prece v poradku? me pripada vtipna. nesoudi dite. nerika, ze by dite bylo takove nebo makove, jako basnicka v clanku. nenavazim se, to mi podsouvas ty. (navazis se do me ... ;-) ?) jen rikam, ze kurs by byl stejne pekny i s jinou basnickou. ale neshodneme se, protoze ja jsem presvedcena, ze slova nas ovlivnuji a ty jis presvedcena, ze ne. vis, ono tisickrat nic umorilo osla ;-) kdyz diteti tisickrat reknes, ze je zlobive a neporadne, tak si to bude pamatovat a nauci se o sobe pochybovat. proc je to tak tezke rict jinou basnicku? Odpovědět  DENISA  Re: krasny clanek autorko  (19.1.2010 11:26:51) Urcite bych nerikala diteti stokrat za den, ze je zlobive ci neporadne, hlavne ne malemu, ktere z toho jeste nema rozum co to je zlobit. Souhlasim s tebou, ze 100x vyrcene se stava pravdou. Ale na druhou stranu, pokud vetsi dite opravdu vyrazne zlobi ci je bordelar, tak mu to nereknu, abych nahodou neranila jeho dusicku? Budu mu vsechno tolerovat, aby se to na nem nahodou nepodepsalo? Pochybovati o sobe je lidske a nikdo z nas nechce vychovat zakomplexovaneho chudacka, ktery si v nicem neveri. Na druhou stranu vychovavat sebestredne sobecky, kteri o sobe ani v nejmensim nepochybuji, to je taky spatne. Jak se rika, vseho s mirou. Odpovědět  Bajkulka+Adélka06+Maruška09  Re: krasny clanek autorko  (19.1.2010 11:42:45) Po pravdě řečeno, mi doteď ten text pitomý nepřišel. Pro mě je důležité to "dobrý den", které je pro nás pozdravem, nad zlobením jsem se nikdy nepozastavila a ani to dělat nebudu neb mi to celé přijde jako nesmysl a výmysl někoho, kdo nemá nic jiného na práci a nemá žádné jiné starosti Odpovědět  Miriam, 4r + 2r    •  Re: krasny clanek autorko  (21.1.2010 2:42:56) A nebudem a nebudem a nebudem ! Nech sa ktokolvek na hlavu postavi. Preco by som sa mala zamyslat, ked sa da ist vychodenou cestickou, no nie ? Ci je spravna, to uz dolezite nie je, ved nou islo tolko ludi pred nami a ziju. Ty si prva, ktora by sa mala zamyslat, lebo ovplyvnujes denne nielen svoje deti, ale (bohuzial) aj cudzie. Clanok sa mi velmi pacil, zial, nie je to tema, ktora by bola medzi rodicmi popularna, lebo vyzaduje sebareflexiu. A na tu, ako vieme, je potrebne mat cas a POKORU. Je mi luto deti, ktore posluchaju preto, lebo sa boja odmietnutia rodica. Chcela by som vidiet to stastne dieta, ktore po bitke s usmevom preciti informaciu, ze dostalo z LASKY. Ktore, naopak, nevstreba informaciu, ze rodica sklamalo na celej ciare a nie je hodne jeho lasky. Odpovědět  genova  Re: krasny clanek autorko  (19.1.2010 9:39:51) Komentáře typu "znám matky 3-5 děti, které děti vychovávaly..." a tudiž na počtu, temperamentu a věku nezáleží, mi přijdou hrozně "k věci". Copak jste trávila v jejích rodině 24 hodin denně a víte jak to skutečně vypadalo(-á)? Spíš se zdá, že se Vám metoda RaR "na papíře" líbí (komu ne?), ale moc vlastních zkušeností asi nemáte... No, přeji hodně děti a hodně štěstí ve výchově. Odpovědět  marketa    •  Re: krasny clanek autorko  (19.1.2010 21:13:08) ano, travila jsem s nimi mnohokrat nekolik let za sebou 14 dni 24 hodin denne a to ne jen v dobe prazdnin deti, ale i v dobe, kdy deti chodily do skoly / skolky, takze to opravdu mohu posoudit. na poctu a veku ani temperamentu deti nezalezi, zalezi na pristupu. Odpovědět  genova  Re: krasny clanek autorko  (19.1.2010 21:40:03) jj, hlavně, že s jedním dítětem v tom máte jasno... brrr Odpovědět  Markéta    •  Re: krasny clanek autorko  (19.1.2010 22:15:31) "Na temperamentu nezáleží, záleží na přístupu" - to jsou, nezlob se, zaslepené, misionářské kecy. Jako když mi občas někdo v metru vysvětluje, že všechny ty moderní řeči o hyperaktivitě jsou nesmysl a že stačí kluka párkrát proplesknout, a hned by se zklidnil. Obojí přístup je založen na víře v jedinou osvědčenou metodu. Ale tak to prostě s lidskými bytostmi není. Odpovědět

malaa  Dobrý den.....atd.  (19.1.2010 9:37:38) Mám pocit, že žádné MC není řádným MC, žádné cvičení není cvičením bez této říkanky. Je to nějaká móda nebo fakt nedostatek fantazie ? Odpovědět  MM, 2 kluci  Nevím, já jsem se s ní...  (19.1.2010 10:36:35) ... nikdy nesetkala - a to jsme chodili postupně s oběma kluky na plavčo i cvičení, do různých center. Tak nevím... Odpovědět  malaa  Re: Nevím, já jsem se s ní...  (19.1.2010 11:20:27) Jo? No zaplaťpánbůh Odpovědět  neola     •  Re: Nevím, já jsem se s ní...  (22.1.2010 23:07:52) ...taky navstevuji s dcerou( 2 a pul roku) plavco,zpivanky a cvico a do ted jsem tu rikanku neslysela... Odpovědět

Sisi + 2 + bříško  Ještě jeden dotaz  (19.1.2010 19:44:08) Chci se ještě zeptat, vy děti nechválíte? Čtu to tam v článku, že se jen řekne, že je v pohodě? Tomu se mi ani nechce věřit. Své děti chválím, když se jim něco povede, když jsou hodné atd.Bez pochvaly si vůbec nedokážu výchovu představit, vlastně ani žádný vztah... Odpovědět  marketa    •  chvala a oceneni  (19.1.2010 21:27:27) nejsem autorka, ale odpovim, jo ;-)? zalezi na tom JAK se chvali a/ jsi sikulka - je to nic nerikajici fraze, nalepka, tj. neco, co jakoby plati vzdy, ale pak prece jen ne, dite to mate a snazi se byt sikulkou, ale nevi jak toho presne dosahnout. take se prestane soustredit na ciny, ale na odmenu. muze zacit i podvadet, jen aby bylo pochvaleno. b/ tenhle obrazek se ti povedl, moc se mi libi. mas 8 z 10 prikladu spravne, to je vyborne. krasne jsi se oblekla, a uplne sama! + doplneno uznanim v hlase i vyrazu. tomu se v psychologii rika oceneni. tyka se konkretni situace. je to presne a vice to potesi. je mozne pouzit i na dlouhodobejsi obdobi. cely tyden jsi si krasne uklizela pokoj uz od zacatku roku mas moc pekne znamky v cestine atp. nevim jak tebe, ale me potesi, kdyz si okoli presne vsimne toho co delam, nez kdyz vseobecne rekne nejakou frazi "ty jsi sikulka". Odpovědět  Markéta    •  Re: chvala a oceneni  (19.1.2010 21:34:51) Víš, jmenovkyně, já tě chytnu za slovo. Kdybych měla použít stejně hloupou logiku jako autorka článku, zamyslím se a prohlásím: "Říct dítěti - ty ses pěkně oblékla, a sama - s pochvalným tónem v hlase" v něm může vzbudit výčitky svědomí v situaci kdy se z nějakéh objektivního důvodu sama obléct nedokáže. Bude se cítit ponížená a neschopná. Je to uhozený argment, ale ne méně uhozený než pitvat písničky na tanečkách pro batolata. Odpovědět  Liaa  Re: chvala a oceneni  (20.1.2010 14:48:44) "zalezi na tom JAK se chvali a/ jsi sikulka - je to nic nerikajici fraze, nalepka, tj. neco, co jakoby plati vzdy, ale pak prece jen ne, dite to mate a snazi se byt sikulkou, ale nevi jak toho presne dosahnout. take se prestane soustredit na ciny, ale na odmenu. muze zacit i podvadet, jen aby bylo pochvaleno. b/ tenhle obrazek se ti povedl, moc se mi libi. mas 8 z 10 prikladu spravne, to je vyborne. krasne jsi se oblekla, a uplne sama! + doplneno uznanim v hlase i vyrazu." Hm, já tedy kombinuju oba způsoby - řeknu synovi, že je šikulka, a vysvětlím proč ("Ten obrázek se ti moc povedl, líbí se mi ty barvy a naepené kytičky vypadají taky moc hezky, jsi opravdu šikulka!") a jsme spokojeni oba Vím, že tenhle způsob chválení je podle RaR špatně, ale v tom se holt s knohou neshodnu, takže si to dělám po svém. Odpovědět

Markéta    •  Autorka mi svým nadšením  (19.1.2010 20:22:38) připomíná budovatelky jeslí v 50. letech. Skoncujeme s chybami minulosti! Pryč se vším, co dětskou dušičku mrzačí! Moderní matka dítě nelíbá! (To poslední provolání je citát z knihy "Naše dítě", vydání někdy ze 70. let). A dnes tedy: Moderní matka dítěti neříká, že je hodné! Moderní matka dítěti nezahlcuje dušičku obviňujícími básničkami! Hurá k lepším zítřkům! Svrhněte okovy předsudků! Chudák holčička. Odpovědět  JanaJi  Re: Autorka mi svým nadšením  (19.1.2010 21:12:35) Milá maminko 1,5 rok staré holčičky. Po přečtení vaše příspěvku mám jasno, k žádnému poradci a už vůbec k vám nikdy nepůjdu. Proboha, co bude ta vaše holčička dělat, až se setká s realitou života? Já mám dva kluky 8 a 6 let. Jsou to moje poklady, které někdy jsou zlatí a někdy prostě normálně zlobí. Já zlobila taky a tak všechny děti na planetě. To totiž člověka formuje. Zlobí, rodiče mu staví mantinely, a tím ho formují. Někdy křičím, protože už nemůžu, ale přesto kluci vědí, že je miluju. Povídáme si, můžou mi říct vše a taky to dělají. Když zlobím já, tak se omluvím a kluci řeknou, to mami nevadí. To je totiž milá maminko život, nejsme roboti, máme emoce a žijeme v reálném světě a ne ve vašem pokřiveném iluzorním světě. Jo a mimochodem, ta vaše básnička je dost uhozená. Zlaté staré dobré básničky. Napiště, až budete mít více dětí a trošku starší, až budete i vy konfrontovaná s realitou. Zatím jste pouze teoretik. Zdravím. Odpovědět  genova  Re: Autorka mi svým nadšením  (19.1.2010 22:00:47) Vidím to podobně. A ještě, přijde mi už zbytečné vyvádět z omylu různé "zkušené a moudré" a upírat jím jedinou "životní jistotu", že výchovu zvládají na výbornou. V jejích dokonalem světě je vše řešitelné, stači pozitivní informace a dítě se nevzteka, jsou za všech okolností empatické a zvládly by 5 malých děti levou zadní, protože o tom někde slyšely a prý i viděly. Budiž, co k tomu dodat, každý svého (a svého dítěte) štěstí strůjcem. Odpovědět  Miriam, 4r + 2r    •  Re: Autorka mi svým nadšením  (21.1.2010 2:56:20) Noo, tak ja mam sice tiez dve deti, ale o trochu mladsie ako vy. Mozem sa vyjadrit, alebo mi vysvetlite, ze na to nemam dostatok skusenosti? Rada by som vedela, kedy mam zacat svojim detom hadzat polena pod nohy, ponizovat ich, intrigovat, okradat ich a vselijako inac im zneprijemnovat zivot. Ved s tym sa urcite v tej tolko spominanej ciernej realite dneska urcite nie raz stretnu. Nezda sa vam prinajmensom pomylene "kopat" do deti, aby boli na "kopance" zvonku pripravene ? Odpovědět

M+J+ 5 (2 holky -3 kluci)  a co autorko návod na pubertaka jako poradce nemaš porad???  (20.1.2010 0:14:03) dam sem znovu co si myslim zlaty věk do tří let ale co třeba rady na pubertaky ...at se jdou vycpat veškera fakta a kor nejaky poradce ktery pro par slov radeji nou koment**** převažně bezdetní nebo teprve začatečníci...max s nekolikahodinovou praxí denne s detmi / 24hod denne,7dní v tydnů,365dnů v roce minimalně 18let + x počet vice dětí je praxe a škola ..tak co bude nejaka rozumna rada.kterou by pubertak bez okolku prijal a řidil se tim.....zakazy prikazy nelogicke....snažit se diskutovat to je jako mluvit s betonem max se snižit na jejich uroven začit kvakat jako oni a rodič bude cool a najednou se bude dat snim kecat tak tento pristup beru ja.moje deti jsou zlaticka i když obcas zrali na odstrel ale to je snad každé normalni dite. protože můj nazor je tento a kopiruji ho znovu sem..... PUBERTÁK -------------------------------------------------------- Rozhodnete-li se chovat doma puberťáka, budete mu muset vyhradit dostatečný prostor. Rozpínavost těchto živočichů, pokud jde o teritorium, totiž spolu s věkem stoupá. Krmení Puberťák je všežravec, který občas přechází do fáze monožravce. Podle vědeckých výzkumů stráví puberťák, ač má na rozdíl od krávy toliko jeden žaludek, jakoukoli potravu, která se momentálně nachází v jeho dosahu. Spásání potravy probíhá celodenně, prakticky nepřerušovaně. Ve fázi monožravé se však může stát, že se puberťák dlouhodobě živí pouze jedním druhem potravy, například tradičními českými brambůrky nebo hamburgery. Veškeré snahy ze strany chovatele o přikrmování zdravou výživou přicházejí nazmar a je potřeba se s touto skutečností smířit. Většina puberťáků má po celou dobu chovu obzvláště vysokou spotřebu prémiového krmiva, a proto je nutné, aby si puberťáky drželi pouze chovatelé, kteří si to mohou finančně dovolit, případně mají možnost úvěru či půjčky. Celková péče Puberťák je zvíře náchylné k depresím. Léčba a předcházení depresím spočívá v kupování značkových oblečků a obuvi, želatinových medvídků Haribo a počítačových her, aby se váš puberťák nenudil. Komunikace s puberťákem je závislá na úrovni dosažené při výcviku (viz níže, bod Denní režim). Chovatel se musí naučit rozumět řeči těla, aby byl schopen z trhavých pohybů hlavou, případně ramen, vyčíst nesouhlasnou reakci. Pozitivní reakce nedává chovaný puberťák v žádném případě najevo. Z našich zkušeností ovšem víme, že po cca 200 trhnutí ramenním kloubem již většina chovatelů ví, na čem je. Denní režim Puberťáka je nutno podrobit komplexnímu výcviku. Od přírody je to tvor líný, který je schopen veškerou svou energii vynaložit na správné oddechování při spánku, resp. na změnu polohy na gauči z levého boku na pravý a naopak. Výcvik sestává z výuky jednoduchých příkazů, jako například "Jdi do školy", "Vyčisti si ty zuby", případně "Umyj nádobí". Někteří puberťáci reagují na výcvik příznivě a po pár letech jsou schopni reagovat na cca 4 příkazy z 20. Jiní puberťáci výcviku odolávají a osvojí si příkaz pouze jeden. Většinou jde o povel "Jdi se najíst", v menší míře "Jdi spát". Komerční využití a návratnost investic Puberťák je domácí zvíře chované výhradně na ozdobu a nelze očekávat, že z něj vydolujete jakoukoli činnost, generující přínos pro rodinu. Chov je záležitost velmi dlouhodobá, někdy trvá i deset let, než zjistíte, zda chovaný jedinec bude schopen samostatného života. Někteří jedinci zůstávají u svých chovatelů do pozdního věku a znamenají pro něj nemalé náklady. Proto by si každý chovatel měl řádně rozmyslet, než se do chovu vůbec pustí. Není-li si zcela jist, měl by si raději pořídit jiné domácí zvíře. Před chovem puberťáků jsou varováni zejména kardiaci a další osoby, které špatně odolávají stresu. Na druhou stranu je nutno říci, že žádné jiné domácí zvíře vám nepřilne tolik k srdci. V tom jsou puberťáci naprosto nenahraditelní. ????????????????????????????????????????????????????????????? Odpovědět  JanaJi  Re: a co autorko návod na pubertaka jako poradce nemaš porad???  (20.1.2010 8:12:32) Tomu říkám nářez. Fakt jsem se pobavila, text jsem si vytiskla a dám si ho na lednici. Synovi bude 9 a občas to s ním už zatřese, takže alespoň budu "ready". Díky. Odpovědět  Bla bla    •  Re: a co autorko návod na pubertaka jako poradce nemaš porad???  (20.1.2010 8:21:36) No co na toto rict a neurazit. Snad jen, ze dotycna ma nejaky problem s dospivajicimi detmi a z toho prispevku se da i tusit proc. Takto bych o svych detech psat nedokazala a humor si predstavuju jinak. Odpovědět  Linda, matka puberťáka  Re: a co autorko návod na pubertaka jako poradce nemaš porad???  (20.1.2010 9:18:40) No to snad ne, tohle přeci nebylo urážení puberťáků, sama jsem matka 15 ti letého syna a také jsem si ten příspěvek vytiskla a dala synovi a hrozně jsme se tomu nasmáli. A samozřejmě, že mají všichni problémy se svými dětmi, zvlášť v tomto období a proto je takovéto shrnutí velice legrační, neboť to je pravda pravdoucí a žádné dítě to nemůže urazit..někdy si musím klepat na čelo, jak jsou některé maminky úzkocitný, abyste nakonec nezaplakala, až Vám z dítěte vyroste Narcis,, který Vás pošle do pr.. a Vy si jen řeknete .ano, tak to má být, jen projev své city, dítko, máš na to plné právo, neboť jsi osobnost" TROCHU LEGRACE DO TÉ VÝCHOVY! Odpovědět  Lída,3 kluci a holka  Re: a co autorko návod na pubertaka jako poradce nemaš porad???  (20.1.2010 9:48:23) Bla bla, a MÁŠ DOMA PUBERŤÁKA? Pak bys věděla, že to je dost přesnej popis stavu Odpovědět  Bla bla    •  Re: a co autorko návod na pubertaka jako poradce nemaš porad???  (20.1.2010 10:19:24) Pubertaky jsem doma mela. Ale asi mam jiny smysl pro humor. Kdyz jsou doma dve dospivajici deti, tak je to sice dost narocne na zasobovani, ale zase bych rekla, ze kazde udobi v zivote ditete ma sve kouzlo a tehdy jsem se dost bavila synovym pubrtalnim humorem.:o) Odpovědět  JanaJi  Re: a co autorko návod na pubertaka jako poradce nemaš porad???  (20.1.2010 15:14:11) Spíš se obávám, že nemáte žádný. Odpovědět  Hanka    •  Re: a co autorko návod na pubertaka jako poradce nemaš porad???  (20.1.2010 10:19:58) Já mám doma puberťačku a zatím tak strašně žravá není Ale co není, může být! Odpovědět  M+J+ 5 (2 holky -3 kluci)  Re: a co autorko návod na pubertaka jako poradce nemaš porad???  (20.1.2010 13:49:17) mila bla bla asi si nepochopila vubec muj přispěvek.nepiši o svich dětech ale o pubertácich všeobecně....nejsem slepa a vidim jak se dnešni mladež chová..... a tvoje citace "No co na toto rict a neurazit. Snad jen, ze dotycna ma nejaky problem s dospivajicimi detmi a z toho prispevku se da i tusit proc. Takto bych o svych detech psat nedokazala a humor si predstavuju jinak" se svími dětmi problém nemam jen jsem tím chtěla říct že Každé dítě je osobnost a rodič je za své ditě odpovědny a když se tu omýla kniha ktera ma rodiče ponaučit jak se nad sebou zamyslet tak at se zamyslí tento rodič pak za něj děla rozhodnutí ktera by ho právě omezovala to je napřiklad tento članek..knihu jsem četla a nei o rozhodování ale o tom přijmout ditě takove jake je nesnažit se za nej delat usudky,snažit se ditěti vnucovat svoje stanoviska svoje nazory a svoje postoje.... Ale o tom připravit se na to že mame raději nechat tomu volny průběh nikoliv jak to tato poradkyně asi pochopila... a právě jedna kapitola je i puberta... nenasilnou formou jsem zde jen naznačila co každeho rodiče čeka a nemine a je lepši toto drasticky nenarušovat zbytečně detsku nemlatit do palice svoje zatvrzele nazory ..ditě si na to musi přijit samo,musi se samo naučit řikat ano nebo ne a rodič by ho měl podpořit tim že mu nenasilně ukaže cestu....nechat ho i at si jak se řika natluče spali jenom tak si vyskouši na vlastni kuži že ne každa jeho pravda je pravdou.....a takoveto deti se dokaži se životem daleko vic vypořádat dokaži se o sebe postarat nežli ti co slepě od mala přijímaji nazor rodiče nikdy jsem svoje deti nenutila delat co nechtěji vychovavam je tak aby to nebyli zatrpkle chudinky co sedi v koute když je to potřeba jen proto že rodič si to tak přeje aby poslouchalo a aby okoli vydělo jake hodne že to má dítě.... ale co se děje pak v hlavičcce toho tvorečka a kor 1.5leteho pro ktereho je matka a otec ta bytost kterou miluje.....??? pravě pak vzdor ktery se bude snažit dělat je jenom upozorneni na to co by samo chtělo a v ten moment je mu jedno že rodič do neho bude hustit a rozebirat možna pro a proti..... v doměni že to je pro ditě to nejlepší...prdlajs...nenasilné rozhodnuti rodiče je stokrat učinejší nežli hodinova přednaška a ditko si to samo přebere pak tak jak mu to vekově jeho mozeček dovolí.... viz... jak jsem četla přechod a snaha na silnici se dohodnout a přesvedčovat ditě o tom proč musi jit a proc a tak a blablablabla....tak tento přiklad o tom ani potom bych nediskutovala silnice je nebezpečné misto pro diskuze nejen pro deti ale i pro rodiče a spolehat se že nejakej řidič zastaví ...to spiš nasere*** řidiče..... zadrhne se dite na silnici fajn nebylo bz to prvni ani posledni dite co by toto skusilo.....jednoducha pomoc čapnout do ruky dostat ho ze silnice a tam pak mužeš davat kazani třeba..... ja bych to ale neřešila kazanim ale tim že bych ho čapla a na druhe straně mu jen řekla že to ati by mohlo udělat bebí a pak už by maminka nemela svoje zlaticko a zlatičko by už nevidělo nikdy maminku a to přece bys byl/a smutna jelikož deti do jiste doby prdlajs vi co je to smrt.....a počkat si na jednoznačnou odpověd ditka že ma maminku rado atd...a že to nechce ..tak mu řict tak vidiš tak přiště na silnici by se to nemelo dělat ale když se budeš chtit vztekat tak až přiště přejdem tak na chodniku kde auto bebí neuděla jo..... mam 4deti a u třech toto nenasilné bylo v pohodě pochopili to hned bez nejakych blbích keců kolem to čtvrte to je male ale v letě už to bude cupitat a nenasilnou formou budu dělat to same....ditě samo si uvědomi co je nebezpečné..a co se tyče pochval nedokažu si představit že bych měla řikat detem nejaka jina slova.. .než ty jsi ale muj zlatej hodnej kluk či holka...slovo hodny je přece tak kouzelny a zvlašt pro dite ktere potřebuje slyšet chvalu....a žadne slovo ktere je spojeno s pochvalou neni ku škodě at je podano v jakekoliv slovní formě.... a slovo zlobit co je špatne řict ty jsi ale jedno mali zlobidlo a začit se třeba s mrnousem honit a smat se u toho přitom....pochopi že není vyložene shazovane ponižovane ale že je to malej lumpík kterej proste uměrně k věku proste prochazí svím obdobím...kdy se chova jako andilek a vzapeti je to jeden malej satan.... bez legrace vychovat nejde a nutit ditěti svoje nazory už vubec ne........ nejsem poradce ale byt poradcem tak neradim ale diskutuji proč se asi naš potomek takto chova co by ho mohlo trapit co mu v hlavě se honí že třeba vyvadí jak sto čertu a človek nevi co stim. ....co zde píšu je dle mích zkušenosti....a děti mam slušně vychovane.dokaži si poradit umi řict ano i ne..vyjadřit se i své pocity a tom to je... Odpovědět

babička 3 děti 4 vnoučata    •  říkanka DOBRÝ DEN ...  (20.1.2010 8:24:33) Moje dcera dělala lektorku cvičení rodičů s dětmi v jednom pražském fitnes a když tam nastoupila, bylo jí řečeno, že může s dětmi dělat co chce, podle vlastního uvážení, ale MUSÍ HODINU ZAČÍT A KONČIT TOUTO BÁSNIČKOU,ŽE TO JE TAKOVÝ ZVYK ) Odpovědět  JanaJi  Re: říkanka DOBRÝ DEN ...  (20.1.2010 15:17:23) Všechno je dobré, když se bere s nadhledem. Ta básnička sama o sobě nemusí být špatná, bohužel celý text pisatelky původního příspěvku tuto básničku degradoval. Odpovědět

Pavla     •  Chudáci děti  (20.1.2010 9:29:54) Většinou do diskuse nepřispívám,ale dnes mi to nedá.Pokud tento přístup používáte u dětí do tří let,je mi jich opravdu líto.Takhle malé dítě potřebuje jasné pokyny(můžeš,nesmíš).Maminka je pro něj někdo kdo všechno ví(i když to tak zdaleka není)a to mu dává pocit bezpečí!Dítě má právo na maminku,která vždy když ji přinese obrázek řekne,,jsi šikovný" i kdyby se mu to příliš nepovedlo a nedegraduje ho to jak se tady taky už řešilo.Jinak autorka má jedinou možnost a to vychovat své dítě ve skleníku,protože ve školce i škole uslyší slovo zlobíš nebo nezlob dost často. Odpovědět  Linda, matka puberťáka  Všechno je to jinak  (20.1.2010 10:54:34) Veškerá předsevzetí, nastudované materiály či naděje,jak budeme vychovávat své děti a jak ony budou potom světový jsou jen toužebné vidiny maminek s malými dětmi. Měla bych takový příklad. Mám kamarádku. Její syn je o 6 let mladší. Když můj syn začal chodit do školy, dostával poznámky za zlobení. Tehdy jsem to brala přímo tragicky. Má kamarádka na to: to je děsivý, můj syn snad nikdy nebude zlobit ve škole, vysvětlujeme mu to, on to ví, že ve škole se nesmí zlobit a mluvit. Jaké bylo její překvapení, když se z něj vyklubal zlobil a problémovec, který měl poznámky na denním pořádku. Potom byl můj syn odchycen ochrankou v supermarketu, jak se snaží strčit do kapsy kouzelné slizové vajíčko. Byla jsem na mrtvici, má kamarádka třeštila oči a říkala: To můj syn by nikdy nic takového neudělal, to je hrozný, skončí ti ve vězení. Uběhly 2 roky a její syn byl přistižen, kterak si cpe do kapsy sušenky u Vietnamců. Zvýšily jsme dětem kapesné a musíme zaklepat, že šok z odchytu naše děti poučil již to neopakovat. Potom jsem zjistila, že můj syn kouká lačně na porno na internetu, má kamarádka lapala po dechu a co Vám budu povídat, rok s rokem se sešel a měla to samé u svého syna...já vím, že je to dlouhý příspěvek, ale obě vychováváme děti naprosto odlišně, děti jsou odlišné, není to zajímavé? Odpovědět  DENISA  Re: Všechno je to jinak  (20.1.2010 15:20:51) Ja ti reknu proc, protoze je tu genetika, vychova, socialni prostredi, kulturni vyspelost a tisice jinych vlivu co dite formuje. Je velka pravdepodobnost, ze nektere veci budou deti delat bez ohledu na vyse uvedene, protoze proste vetsine pubosu stoupne hladina testosteronu okolo 13 roku a proto to porno u vetsiny z nich. A polemizovat bychom tu mohli do aleluja. Kdyby se zivot dal nalinkovat a zaradit do urcitych pravidel a tabulek, tak napr. nebudeme rikat detem rikanku o zlobeni a oni zlobit nebudou, tak jak si to mysli naivni autorka. Och, jak by byl ten zivot jednoduchy (a taky nudny), ze? Odpovědět  Eržika.  Re: Všechno je to jinak  (21.1.2010 10:09:27) nečetla jsem všechny příspěvky ale vzpoměla jsem si na tuto situaci: Maminka dětí ve věku 2,5 a 3/4 roku. Vychovává děti citlivě, bez stresů: Starší dítko musí být uspáváno rodičem s několika flaškama mlíka dokud neusne, zábava na cca 1 až 2 hodiny. Mladší dítko zase nejraději usíná po několikahodinovém drncání přes práh v kočáru někdy k půlnoci. Maminka nemá vůbec na nic čas, nevyspí se, nemá minutku volna... Na můj dotaz, kdy s tím chce něco podniknout mi bylo řečeno, že by tím, že nevyhoví jejich potřebám, mohla dětem způsobit nějaké trauma do příštího života... Odpovědět  Luci+Vája7/04, Kryštof 9/07  Re: Všechno je to jinak  (23.1.2010 10:56:18) Tak z tohodle bych měla trauma jáAle když někoho tohle baví a a nevadí mu to,tak ať si každý dělá co chce,kždý je svého štěstí strůjce...já bych to nedělala:) Odpovědět

Aja    •  naše říkanka  (21.1.2010 16:50:54) Na našem cvičení už před pěti lety, když jsem tam začala chodit s mým synkemm, jsme říkali:" ať už venku svítí slunce, prší nebo sněží, kdo v Jablíčku zacvičil si, celý den je svěží." Dnes to samé říkáme s roční dcerkou. Obě děcka jsou super a "v pohodě", stačí si citlivě všímat jejich potřeb a v případě scény nepanikařit a vše se dá zvládnout. Neznám záchvaty ležícího dítěte v supermarketu, ani schovávání stydlivého dítěte ta máminu sukni. Od mala beru své děti jako sobě rovnému a jde nám to skvěle. Odpovědět  Lenka  každé dítě jiné, obecný princip jen stejně hodně lásky všem  (22.1.2010 12:22:22) Souhlasím s Milly, že nelze dodržovat absolutně stejný přístup ke všem dětem, mám 5 a každé je jiné..společné mají opravdu to, že když jsem v pohodě já, jsou v pohodě ony, od malička jim dávám cítit, jak moc jsou pro mě všechny důležité a jak moc je miluji, jak moc jsem na ně pyšná a to se mi vyplácí, ale to, že jsem 1. a 3. a 5. snad nikdy nemusela plácnout přes zadek a z 2. a 4. jsem byla někdy zcela vytočená, to je pravda..a taky jich pár schytaly..jsou to berani Odpovědět

jana    •  Neříkat např. dítěti že je zlé, ale že udělalo něco zlého....   (23.1.2010 19:30:03) Neříkat např. dítěti že je zlé, ale že udělalo něco zlého.... Autorko, a co bys řekla tomu třináctiletému, který brutálně zavraždil Báru z Kmětivsi? Také není zlý??? Odpovědět

Lenie  přitažené za vlasy  (23.1.2010 22:43:45) Teda to mi přijde hodně přitažené za vlasy. Nase holky znaji velikou spoustu basnicek, rikadel, pisnicek. Kdybych mela kazdou rymovacku tak dopodrobna studovat, tak by mi nezbyl zadny cas na deti. Odpovědět

Rozállie  Poněkud přehnané ...  (23.1.2010 22:53:14) ne? Nemyslím si, že by dítě začalo zlobit, protože se mu říká básnička o zlobení ... Za 1. v té říkance NENÍ nic o tom, že by přítomné děti byly zlobivé a za 2. snad záleží na tom, co si kdo představí pod pojmem "zlobit" ... To je tak široký pojem, pod který se schová miloučké zlobeníčko miminek, roztomilé mudrování předškoláčků, proč si nemůžou zrovna teď uklidit hračky, ale taky třeba záškoláctví a další starosti s velkošema, které radši ani nebudu zmiňovat (maminky puberťáků dobře vědí). Je to se vší úctou naprostá demagogie a z profesního hlediska se mně to docela dotklo. Jsem lektorka cvičení rodičů s dětmi a tahle říkanka je taková stálice, kterou zná každý. Rozhodně mi daleko víc vadí stupidní texty některých písniček (např. varianta písničky Pec nám spadla - o kominíkovi, který strčí štětku do komína a tím má být pec opravená ... V jiné variantě je moudrý dědeček, který pec opraví pomocí kladiva). Můžeme se bavit i klasicky o Červené Karkulce, jak může vyskočit z vlčího žaludku nerozkousaná? Veškeré texty říkánek a písniček dítě tohoto věku pochopí TAK, JAK MU JE PREZENTUJE OSOBA BLÍZKÁ. Jestliže mu maminka bude vtloukat do hlavy, jak strašně zlobí, tak se dítě opravdu zaškatulkuje, o tom žádná, ale rozhodně to nevzniká tím, že dítěti řeknu básničku o zlobení ... Odpovědět

Niccolka  Souhlasím s článkem  (24.1.2010 21:32:13) Dovolím si zde vyjádřit souhlas s tímto článkem. Netušila jsem, že existuje varianta říkanky s "dneska zlobit nebudem". Se synen navštěvujeme pražské mateřské centrum a tam se říká poslední verš "hodně lásky přejem všem" a na konci hodiny "nashledanou za týden". Říkat dítěti něco o zlobení "zlobit nebudem, nezlob, už zase zlobíš, když budeš zlobit tak..." si myslím že je úplně k ničemu. I když říkanka taková slova snese, tak když je rodič ve výchově nepoužívá, tak mu tam tak nějak nesedí a nejdou mu hladce vyslovovat. Varianta s větou "hodně lásky přejem všem" je mnohem hezčí a zahřeje u srdíčka Odpovědět  Elza    •  Re: Souhlasím s článkem  (26.1.2010 22:51:42) Článek mi také připadá trochu přitažený za vlasy. Neumím si představit, že každou svou myšlenku, kterou chci vyřknout - a nemusím zrovna hovořit s dítětem - půl hodiny promýšlím a přeformulovávám. Dítě vychovávám tak nějak přirozeně, snažím se být autoritativní, zároveň chápavá, pomazlit....... naštěstí mám doma ale toho "plyšáka", takže to nějak moc nemusím řešit. Píšu sem hlavně proto, že si kladu otázku, jak budou jednou tyto dle knih vychovávané děti fungovat ve škole. Chudák učitelka, až se jí tam sejde 30 dětí a ona bude muset mluvit ke každému zvlášť jeho specifickým slovníkem, přemýšlet, zda dá na první místo podmět nebo přísudek, aby náhodou někomu neporanila jemnou dětskou duši. To se asi doberou nějakého výsledku a děti se toho asi hodně dozví například o nezmarovi, bitvě na Bílé hoře apod. A mimochodem... ještě pochopím, že je pěkné říkat, že někdo udělal zlou věc, než mu říci, že je zlý. Jako "pohodová" bych ale označována být nechtěla, to by mi sedělo více, kdyby mi někdo řekl, že jsem hodná. A jdu přemýšlet, jestli toho svýho chudáka hodnýho moc neutlačuju a jestli nekřivím jeho sebevědomí, zda se bude díky mé výchově jednou umět vůbec ozvat. Odpovědět  Niccolka  Re: Souhlasím s článkem  (27.1.2010 20:08:22) Dobrý den, vřele vám doporučuji přečíst si knihu Respektovat a být respektován - Pavel Kopřiva. Pro mne byla tato kniha velmi inspirativní. Možná pak budete mít jiný náhled na výchovu dětí "podle knížek." Odpovědět

Máta2  a co pevné objetí?  (11.2.2010 23:17:18) Dobrý den, váš článek a jeho duch se mi líbil. Jen dle mého názoru je metoda pevného objetí vhodná pro krajní situace nebo děti s vážnými poruchami chování. Já sama bych ji u dcery - 2,5 roku- nikdy nepoužila, zdá se mi, že je v mí mnohem méně respektu k dítěti než v té říkance, kterou považuju za neškodnou. Odpovědět