Re: Článek mi vůbec nesedl

kdyz dite upadne a breci, zvednou ho, pochovaji a reknou: ukaz, to nic neni, musis davat pozor, nebrec...

mene pokrokovi prarodice reknou: zidle te shodila, pojd ji taky prastit...

protoze ja mu nevymlouvam, ze ho to boli, ani mu nerikam ze ma davat bacha, nebo ja ti to rikala...

a takovych veci jhe tam spousta
neni to o vychove ditete, ale rodice
-------------------------------------------------
no trocha protiřečeni najednu stranu mu maji řici musiš davat pozor a potulit se snim pochlacholit...
na druhou stranu ty bys neupozornila na to že si ma dat přiště pozor ...tak jak potom diteti chceš řict aby si dalo přiště pozor?
a ejhle ta kniha jak pišeš neni o vychove ditete ale rodiče? tak bych se chtěla zeptat jak tedy maji normalně rodiče vychovat ditě ...nastudujes knihu jak se chovat?okej ale pak se stane

situace ...př..jdeš po chodniku přijdeš k přechodu a ditku prostě rupne v bedně a rozběhne se dejme tomu uvidí kočku..a pravě když ti ditě vběhne do vozovky spatřite auto...ted nepřemyšlej jak bys to mohla udělat protože pravě v tom to je prvni moment je to šok.....každej normalní zařve stuj nebo neco a rozběhne se emoce jsou v ten moment pud.a jenom nejaka terorie psana jak by se mel kdo chovat je k ničemu pokud nedojde na praxi.....

ted mě mužeš řikat že ne ty by ses určitě zachovala dle přiruček nebo podobně protože je to o sebeovladani a rada pro rodiče jak se chovat k detem....

a ja ti řeknu narovinu co bych udělala ja už jenom pro ten šok bych mu placla přes prdel a nestidim se to řict...je to prvni emoce ktera nejen že da tideti hned najevo že neco provedlo ale rodič mu da i tak svím spůsobem najevo že dostalo a nedostalo že to bylo protože ho má mama rada že ho miluje a proste mela strach a to dite okamžitě vicíti nežli milion kecu a debat......

vim to starši skoropubertaci deti snimi mužeš chtit debatovat jak chceš pokud si postavi hlavu je to jako bys mluvila s kusem betonu ač moje deti dostali každe snad jen jednou v životě na zadek ani nevim zač je to x let zpet tak to proste nikdy vice neudělali a nemam snimi problem a že s nimi hyperaktivita kolikrat fest mlatí.


každy snad ví jak chce dite vychovavat a je to jen pokus omyl...i na tom nakonec byli založene všechny ty rady apb..... a kolikrat je piší ti co deti nikdy nemeli a to je fakt k sežraní jak kolikrát bezdetnej dokaže rozdavat rady na všechny strany...třeba s detmi nekde pracuje neřikam ale jen od do prace s detmi je kolikrat hodinove omezena pro ty kdo pisí takto chytre knihy...ale skutečnost je ta že rodič od narozeni ma dite 24hod denne 7dni v týdnu 365dni v roce a minimalne 18let kdy pak ditko plnolete odpovida samo za sebe .....

vsude se rozdavaji rady jak na male deti...jo. a co třeba rady na pubertaky ......plno techto knih težce pohořelo v radach jelikož pubertak to tvor jineho ražení

Puberťák je domácí zvíře velmi náročné na chov.
Rozhodnete-li se chovat doma puberťáka, budete mu muset vyhradit dostatečný prostor. Rozpínavost těchto živočichů, pokud jde o teritorium, totiž spolu s věkem stoupá.

Krmení
Puberťák je všežravec, který občas přechází do fáze monožravce. Podle vědeckých výzkumů stráví puberťák, ač má na rozdíl od krávy toliko jeden žaludek, jakoukoli potravu, která se momentálně nachází v jeho dosahu. Spásání potravy probíhá celodenně, prakticky nepřerušovaně. Ve fázi monožravé se však může stát, že se puberťák dlouhodobě živí pouze jedním druhem potravy, například tradičními českými brambůrky nebo hamburgery. Veškeré snahy ze strany chovatele o přikrmování zdravou výživou přicházejí nazmar a je potřeba se s touto skutečností smířit. Většina puberťáků má po celou dobu chovu obzvláště vysokou spotřebu prémiového krmiva, a proto je nutné, aby si puberťáky drželi pouze chovatelé, kteří si to mohou finančně dovolit, případně mají možnost úvěru či půjčky.

Rozhodnete-li se chovat doma puberťáka, budete mu muset vyhradit dostatečný prostor. Rozpínavost těchto živočichů, pokud jde o teritorium, totiž spolu s věkem stoupá.

Krmení
Puberťák je všežravec, který občas přechází do fáze monožravce. Podle vědeckých výzkumů stráví puberťák, ač má na rozdíl od krávy toliko jeden žaludek, jakoukoli potravu, která se momentálně nachází v jeho dosahu. Spásání potravy probíhá celodenně, prakticky nepřerušovaně. Ve fázi monožravé se však může stát, že se puberťák dlouhodobě živí pouze jedním druhem potravy, například tradičními českými brambůrky nebo hamburgery. Veškeré snahy ze strany chovatele o přikrmování zdravou výživou přicházejí nazmar a je potřeba se s touto skutečností smířit. Většina puberťáků má po celou dobu chovu obzvláště vysokou spotřebu prémiového krmiva, a proto je nutné, aby si puberťáky drželi pouze chovatelé, kteří si to mohou finančně dovolit, případně mají možnost úvěru či půjčky.

Celková péče
Puberťák je zvíře náchylné k depresím. Léčba a předcházení depresím spočívá v kupování značkových oblečků a obuvi, želatinových medvídků Haribo a počítačových her, aby se váš puberťák nenudil. Komunikace s puberťákem je závislá na úrovni dosažené při výcviku (viz níže, bod Denní režim). Chovatel se musí naučit rozumět řeči těla, aby byl schopen z trhavých pohybů hlavou, případně ramen, vyčíst nesouhlasnou reakci. Pozitivní reakce nedává chovaný puberťák v žádném případě najevo. Z našich zkušeností ovšem víme, že po cca 200 trhnutí ramenním kloubem již většina chovatelů ví, na čem je.

Denní režim
Puberťáka je nutno podrobit komplexnímu výcviku. Od přírody je to tvor líný, který je schopen veškerou svou energii vynaložit na správné oddechování při spánku, resp. na změnu polohy na gauči z levého boku na pravý a naopak.

Výcvik
sestává z výuky jednoduchých příkazů, jako například "Jdi do školy", "Vyčisti si ty zuby", případně "Umyj nádobí". Někteří puberťáci reagují na výcvik příznivě a po pár letech jsou schopni reagovat na cca 4 příkazy z 20. Jiní puberťáci výcviku odolávají a osvojí si příkaz pouze jeden. Většinou jde o povel "Jdi se najíst", v menší míře "Jdi spát".

Komerční využití a návratnost investic
Puberťák je domácí zvíře chované výhradně na ozdobu a nelze očekávat, že z něj vydolujete jakoukoli činnost, generující přínos pro rodinu. Chov je záležitost velmi dlouhodobá, někdy trvá i deset let, než zjistíte, zda chovaný jedinec bude schopen samostatného života. Někteří jedinci zůstávají u svých chovatelů do pozdního věku a znamenají pro něj nemalé náklady. Proto by si každý chovatel měl řádně rozmyslet, než se do chovu vůbec pustí. Není-li si zcela jist, měl by si raději pořídit jiné domácí zvíře. Před chovem puberťáků jsou varováni zejména kardiaci a další osoby, které špatně odolávají stresu. Na druhou stranu je nutno říci, že žádné jiné domácí zvíře vám nepřilne tolik k srdci. V tom jsou puberťáci naprosto nenahraditelní.