hopsanda |
|
(24.8.2009 9:16:04) Mám vzkaz pro maminky.Mateřská je přece nádherná,užíváte si miminka,jste spolu.Nevidím na mateřské dovolené nic stresujícího.Občas nějaká deprese,ale nic víc.Moje holčičky jsou hodné a zdravé,což je důležité opravdu moc.Nevidím na takové dovolené (která je pro mě tou nejkrásnější v životě) nic špatného.A proto tento článek neoceňuji.Ovšem - ostatní mámy to vidí jinak a mateřská je pro ně strašák.Pro mě ne.
|
Karla | •
|
(24.8.2009 9:27:03) Chápu tě, ale nechápu tvůj tón. Protože ty jsi z mateřské nadšená, tak musí být i všechny ostatní mámy? Ono například ne všechny děti jsou hodné a zdravé. Ne každá maminka je ráda doma i když má ráda své děti.
Měla jsem první dítě nemocné, mateřská s ním byla o nevyspání, strachu a únavě. Po roce a půl jsem nastoupila na částečný úvazek čistě jenom proto, abych se nezbláznila.
Druhé dítko bylo sice zdravé, ale hodně živé a velmi tvrdohlavé. Ne že by bylo zlé, to v žádném případě, ale než začalo respektovat nějaké pravidlo, musel se svést souboj o to, že to tak opravdu chci. Byly dny, kdy jsem se probouzela s pocitem, že chci, aby už byl večer.
Nemůžu říct, že bych si mateřskou neužila, ale článek chápu a pro maminku, která nepatří mezi ty "užívačky miminek" může být přínosný.
|
Dášenka77 |
|
(24.8.2009 9:47:53) Karlo tos mě celkem vyděsila, protože to já mám poslední dobou skorem pořád, že se ráno budím a těším se na večer...
|
Lusika, 2děti | •
|
(24.8.2009 10:44:53) Nemyslím si, že když je máma na MD s něčím nespokojená, znamená to rovnou, že ji to s dětmi nebaví. Není to jen bílé nebo černé. V práci jsi přeci taky s něčím spokojená s něčím nespokojená.
Já dnes v noci strávila v posteli 6 hodin a 7x jsem vstávala k dětem. Už je to 4. den. Jinak vstávám jen 3x. Ten článek mě rozplakal. Zřejmě bych měla skutečně vyhledat psychologa.
Lusika
|
Brebina, E+M |
|
(26.8.2009 13:06:32) Lusi, já jsem více než 2,5 roku vstávala minimálně 6x za noc k dvojčatům, někdy i 10x, teď teprve mi spí celou noc v kuse.
Na mateřské jsem taky celkem dost unavená, proto se vůbec nebráním, když si tchýně občas vezme děti na celý den k sobě - jen bych potřebovala, aby si vzala sebou i manžela, abych byla doma úplně sama a mohla si odpočinout podle svého, snad se toho někdy dočkám
|
|
|
Efka |
|
(25.8.2009 23:36:51) No to jsem ráda, že nejsem sama. Myšlenka na večer mě drží na vodou celý den. Moje máma mi nadává, že chodím spát po půlnoci, ale když děti uložím do 9, tak prostě potřebuji ten čas pro sebe. Jinak bych se zbláznila. A to stejně ještě většinou uklízím.
|
|
|
Šíšovi |
|
(24.8.2009 11:30:47) naprosto s tebou souhlasím a myslím si také, že spousta maminek prostě jen nechápe, že s narozením dítětem se nestává automaticky kvočnou na plný úvazek... Také jsem trpěla tím, že jsem se stresovala myšlenkami, že se mu nevěnuju dostatečně, že ho všechno učím špatně a že místo 23 hodin mu musím dát 26 hodin denně. Horší totiž je když tě v tom utvrzuje i okolí, kteréžto štěstí jsem také měla... Zavidím sebevědomí těm, které si myslí, že všechno perfektně vzládají a sem tam nějaká ta despresička... Ona i taková malá deprese během pár let umí vyrůst.
|
|
daba+holčička |
|
(24.8.2009 14:27:50) Mám radu, buďte aspoň trochu sobecké. Dejte si občas nohy na stůl a děcku pusťte DVD, nebo mu půjčte tatínkův mobil Bordel se sám neuklidí, zato když ho uklidíte vy, druhej den to stejně neni poznat. Svíčková s knedlíkem se sežere úplně stejně jako rohlík se sýrem - nic nezbyde. A děti, které mají pořád vymyšlený super program si nakonec neumí samy hrát.
|
Petra | •
|
(25.8.2009 11:10:35) Tak s tímto bez výhrad souhlasím!
I já své dítě miluju. Od narození jsem mu věnovala každičkou minutu, zároveň se snažila, aby manža nebyl upozaděný.... ale opravdu se to nedá zvládnout. A nejspíš na to každá ženská musí přijít sama. Prostě zvládnu co zvládnu, přece se svět nezboří, když nebudou vyžehlený i ponožky z obou stran Pro dítě je přece důležitá spokojená máma, která se na něj usměje, než vypiglovaný byt a konečně prázdný koš s prádlem!
Všeho moc škodí, teď jde o to, najít tu zlatou střední cestu, aby byla spokojenost na všech stranách!
|
|
|
|
Lída,3 kluci a holka |
|
(24.8.2009 9:39:15) Hopsando, buď ráda, že máš hodný a zdravý děti. Těžko si užívat mateřskou, když mimino furt řve. A ono je stresující už to, že se prakticky nepotkáš s dospělými lidmi (kromě ostatních maminek). To není přirozený.
|
|
kotyk |
|
(24.8.2009 10:24:24) Hopsando, občas nějaká deprese, ale jinak je to super . A copak je potřeba zobat ?
|
ganga |
|
(24.8.2009 13:33:43)
|
|
|
Gabii |
|
(24.8.2009 11:24:26) Užívám si dětí (postupně tří) na mateřské už pět let. Jsem šťastná, že jsou zdravé a že mají oba rodiče. Jsem ráda, že je mám. Ale nevím, co je divného na tom, že bych si třeba ráda někdy zašla do kina, k holiči (pět let jsem tam nebyla, protože s dítětem/dětmi to nelze), zacvičit si... Že bych třeba někdy ráda prohodila pár slov i s někým jiným, než s pokladní v sámošce (moje kamarádky se staly bývalými během prvního roku mého prvního syna, protože samy děti nemají a o kariéře, módě nebo nových chlapech už si spolu tak nepokecáme) nebo náhodně potkanou maminkou na pískovišti (na pěstování nových přátelství je potřeba čas, a ten nemám). Miluju své děti a ráda kojím, ale je zločin chtít i přesto spát víc než čtyři hodiny denně (s přestávkama)? Je zločin chtít se taky cítit někdy ženou, vědkyní, kamarádkou, milenkou... a ne jen matkou, kuchařkou a uklízečkou?
(V článku autorka píše "nemáte-li babičky ani hlídacího tatínka, svěřte děti paní na hlídání" - ale když nemám na paní na hlídání a zároveň jsem si vybrala muže, který hodně pracuje a na uklizené domácnosti a teplých večeřích trvá, musím to jednoduše vydržet ještě další tři čtyři roky bez cvičení, bez společnosti dospělých lidí a bez holiče. Jo, užívám si to... Vážně.)
|
Radka+1+1v bříšku | •
|
(24.8.2009 12:57:28) Janinette, když vyžaduje, tak snad aby se zapojil, ne?
|
Gabii |
|
(24.8.2009 13:43:45) Radko, těžko chtít zapojování od chlapa, který je dvanáct hodin denně v práci, domů se chodí akorát vyspat a o víkendech staví...
|
Radka+1+1v bříšku | •
|
(24.8.2009 18:26:07) Chápu, že je vytížený, ale zdá se, že ty taky. Pak ale nemá "vyžadovat" a má se spokojit se studenou večeří. Je to jen můj názor, nechci ho nikomu vnucovat, jen mě vždycky nadzvedne, když vidím, že chlap něco vyžaduje a ženská, byť urvaná od tří dětí sklapne podpatky a vše dělá.
|
Theend |
|
(24.8.2009 19:11:30) Souhlas. Je to vždy věc těch dvou dospělých. Ale když slyším, že muž něco vyžaduje či na tom trvá (uklizená domácnost, teplá jídla, sex ...), tak se mi otvírá kudla v kapse. Nedávno mi jedna známá na MD říkala, že její muž vyžaduje teplé večeře (a obědvá také doma, odskočí si z práce), je na to totiž zvyklý, protože jeho matka byla kuchařka. Nad tím fakt jen kroutím hlavou.
|
monika-h |
|
(26.8.2009 8:30:25) Já vařím ,každý den oběd sobě a dětem,manžel má oběd v práci,tak teplé večeře nedělám.Když klukovi bylo asi 5let začal trvat na tom že si večeři chce udělat sám,od té doby jsem mu chleba neco rohlík ukrojila a on si to mazal sám-celý šťastný,od té doby máme pravidlo ,když chce někdo večeři,když si jí dělám já tak mu jí taky udělám,když ne každý má svoje ruce,tak si ten chleba namaže sám.Myslím si ,že po celém dni uklízení,vaření,školy a dopravování po záj.kroužkách mám nárok na volné večery.
|
|
|
Gabii |
|
(25.8.2009 8:51:25) No, vzhledem k tomu, že "teplé večeře" bývají tytéž, jako "teplý oběd", co vařím pro děti, tak to tak zlé není . Jen, že vařit a uklízet prostě musím (i kdyby manžela nebylo).
|
|
|
|
|
Teraza Horáková |
|
(24.8.2009 13:55:15) Janinette, u nás na vsi vzniklo z těchto důvodů Mateřský centrum. Prostě se dalo dohromady pár holek, požádaly obec o pomoc a dělají cvičení s dětmi. Hurááá, za ty maminky, co se tam chodí odreagovat.
Pokud nemáte, nejde to, nevěš hlavu, ani ten barák snad neporoste do nebe, bude líp. Držím palce.
|
|
_margitka |
|
(25.8.2009 20:54:15) Píšeš, že jsi šťastná, ale ze zbytku tvé odpovědi je cítit, že ne tak úplně. Sama nevím, co je správně - snažit se o štěstí dětí a sebe na několik let "zredukovat na minimum" a nebo být "sobec" a prosadit si i to své štěstí, někdy na úkor dětí? Každá máma si tuhle otázku asi musí zodpovědět sama. Mám zatím jedno a navíc ochotného muže i kamarádku na pohlídání, takže zacvičit si jít můžu a k holiči taky. Pokaždé, když na hodinu či dvě odejdu, na dítě se těším tolik, že mě to jen utvrzuje v tom, že dobře dělám, když se občas z toho kolotoče vzdálím! Syn má pak odpočatou nadšenou matku. Jsem ze tří dětí, všichni jsme prošli jeslemi a školkou, mamka šla brzy do práce, abychom měli co jíst a nosit. Všichni se máme rádi, prožili jsme šťastné dětství a ačkoliv se nám mamka nevěnovala maximálně, jsou z nás fajn lidi, a všichni tři máme své rodinky. Jaké si to uděláš, takové to máš.
|
Gabii |
|
(25.8.2009 21:20:53) x-margitko, to já tak odpovídám té paní, co tu píše, že musím být šťastná povinné, když jsem na mateřské , a to abslutní štěstí mi právě neštymuje s tím, jak se ze mě po prvním porodu stala z ženy a milenky ze dne na den jen kuchařka, pokojská, chůva. Spokojená a šťatsná jsem, to víš, že jo, že mám zdravý děti. Ale ráda bych taky žila sama za sebe (doufám, že to není zločin) a prostě nemám nárok... Leda bych vyměnila manžela za nějakej míň vytíženej a dvornější model s hlídací babičkou
|
Grainne |
|
(25.8.2009 21:29:38) Tak zkrátka když se sejdou dva jedinci, z nichž ani jeden neodpovídá vztahovému ideálu sexuologů, psychologů a dalších odborníků přes vztahy, musí zákonitě vzniknout karambol. Což znamená, že karambol vznikne vždycky a negativní na tom je, že cca 50% vztahů se rozpadne. Pozitivní je, že 50% vztahů přežije. Pak si ještě vyberte, jestli zapracovat na převýchově partnera, nebo na převýchově sama sebe.........
|
|
|
|
|
Efka |
|
(25.8.2009 23:33:22) Hm, zajímavý vzkaz. Já jsem na mateřské ráda, moje děti jsou hodné a přesto mi z toho už začíná někdy hrabat.. Nechci ještě do práce, nechci od svých dětí pryč, ale je jich kolem mě nějak moc (2) a je to nikdy nekončící příběh. Problém je, že to krásné je únavné a trvá to 24hodin denně po celé měsíce a roky. Tenhle článek přece neříká, že být doma na mateřské je negativní zkušenost. Může to být krásné a stresující zároveň. Tvůj vzkaz se mi zdá trochu namyšlený, možná se mýlím..
|
|
2vivi |
|
(29.8.2009 21:36:45) Taky jsem zjistila, že být dokonalou matkou nejde, mám dvojčata a snažila jsem se zvládat vše sama(musíme mimo jiné i 5xdenně cvičit), NEJDE TO!!!Teď se s uklidem střídáme se synem (má 13let) stejně tak i s přípravou jídla, naučil se vařit i přebalovat, koupat apod.zezačátku reptal, teď už ho to i baví, moc rád holky uspává, vžycky se nasmějí u pohádek a já mám chvilku pro sebe nebo klid na uklid.. a když se občas doma ukáže táta(většinou o víkendu) tak nafasuje holky a dělá vše...od vaření a uklidu až po přebalování a vstávání v noci, jen to kojení mu bohužel nejde jojo, správné rozdělení povinností a hned je příjemnější ta "mateřská"
|
|
matevy, syn 08/08 | •
|
(1.9.2009 11:50:38) Ahoj maminy, já mám ročního syna, je to největší láska mýho života, ale upřímně jsem zralá na blázinec, hlavně když malej řve, což je v posledních dnech snad pořád. Manžel chodí domů kolem páté, ale nejradši sedí u dvd, pc nebo tv, a pokud je vyloženě nenaladěn a já potřebuju s čímkoli pomoct, je vzteklý. Babičky nejsou k mání - moje máma bydlí daleko a má zdravotní problémy, tchýně je blízko, ale neustále "vytížená" a pokud jim malého nepřivezeme tzv. pod pr..l, tak oni za ním nepřijedou, přestože je to jejich první a zatím jediné vnouče. Na chůvu nemám peníze a v okolí není, kdo by nám pohlídal. Takže jsem celé dny se synem sama, chodíme ven, hrajeme si (i to je pro mě někdy dost náročné, pže ne každý den jsem fit a připravená vymýšlet nějakou novou zábavu), občas se potkáme s jinou maminou a dětmi, ale to nepovažuji za odreagování se - bavit se zase jen o dětech. Před těhotenstvím jsem byla v práci pořád mezi lidmi. Teď si připadám jako marťan, o to víc, když začnu přemýšlet o vztahu s manželem, který není poslední dobou právě ideální. Takže jsem matka "plánovačka" viz. článek, aby mi nehráblo, rovnám si v hlavě, co je třeba kdy udělat, kdy jít ven, co uvařit atd. :-(
|
|
Renáta,syn 16 let,dcera půl roku | •
|
(2.9.2009 0:22:04) Každá mateřská dovolená je jiná.Syn byl uplakané neklidné dítě,byl na mě přilepený jak vteřinové lepidlo,neustále vyžadoval pozornost,málo spal-takový "malý terorista".Sice se to s přibývajícím věkem lepšilo,ale já byla pořád vyčerpaná a měla pocit,že nic nestíhám.Vážila jsem 45 kg,vypadala jak uštvaná laň.Nenáviděla jsem výraz mateřská "dovolená".Jak já se těšila do práce!Dcera je pravý opak.Klidné,pohodové dítě,dobře spí,téměř nepláče.Mateřskou dovolenou si s ní fakt užívám.Kamarádky tvrdí,že to jen beru jinak,protože jsem si dceru pořídila "na stará kolena" a byla opravdu vymodlená.Nemyslím.Je v tom určitě kus štěstí,ale také je to otázka priorit.Považuji za důležitější spokojené mimčo než teplou večeři pro mužea naleštěný byt.Mám to štěstí,že moji kluci mi pomáhají,umí se postarat i sami o sebe-uvaří večeři,uklidí,prostě to co jinde často dělá jen žena.Můžu tak mít i svůj volný čas a koníčky.A nemám výčitky a strach,když jsem třeba na kávě s kamarádkou,protože vím,že je o maličkou dobře postaráno.Každé dítě je jiné a proto přeji všem maminám na mateřské dovolené,aby si jí zpříjemnily jak nejlíp můžou.Myslete i na sebe a třeba budou všichni spokojenější.
|
|
|