16.5Salám&Lajka14 |
|
(6.1.2009 9:19:32) popisovaných v článku je můj syn chudák výrazně nadaný dítě. Škoda, že nevím na co. :o) Perfekcionistou se už nejspíš narodil, jakmile mu něco nejde, pláče nebo rovnou dostane afektivní záchvat, je přecitlivělý. Bohužel nevím co s ním, ani jak na něj, byla jsem naopak typ toho dítěte, které je nepřizpůsobivé a má problémy s přijetím autorit. Nemluvě o tom, že jsem od necelých tří let četla.
|
Ori, 3 děti |
|
(6.1.2009 10:19:56) Ahoj Monty
a co takhle porada s nějakým odborníkem, nebo ve školce a tak? My tyhle otázky taky pořád řešíme...
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(6.1.2009 10:37:07) Ori, zkoušela jsem o tom mluvit s učitelkami ve školce. Jenže syn měl každý rok jiné a názory jaksi nebyly jednotné. Když mu byly 4, tehdejší učitelka lobbovala za to, ať ho někam k psychologovi vezmu, že jí přijde nadprůměrně nadaný. Podle nějakých testů, co dělali ve školce či co. Já u něj žádné nadprůměrné nadání nevidím, číst neumí, počítá do deseti, neumí říct "ř"... to, že zná kdejakou mořskou potvoru typu anoplogaster cornuta je hezký, ale co z toho. Blbej není, jenže to je zas věc genů, i jeho otec, ať už je jaký chce, nemá zrovna IQ houpacího koně. Kromě toho kreslení jsem si opravdu nevšimla, že by nějak výrazně vyčníval nad vrstevníky. Mluví jako dospělej, to jo, jenže k tomu byl doma vedený, nikdy se s ním nemluvilo jinak. Pokud má umělecký nadání, třeba "poděděný", v tom mu těžko nějaký psycholog poradí nebo pomůže. S tím se bude muset popasovat sám. Druhej Einstein ani Hawking z něj rozhodně nebude.
A vy jste na tom jak? David taky půjde teď do první? On je zářijový, že?
|
perdita |
|
(6.1.2009 11:19:44) My máme takové dítě, máme akceleraci (předměty ve vyšším ročníku), snaží se vycházet vstříc, ale nedovedou běžnou výuku obohatit, syn ztrácí zájem, nemá chuť věci dotáhnout do konce. Škola ho obrala o vnitřní motivaci, dělat věci pro sebe. Držím všem palce, aby se jim to nestalo.
|
kopíráci |
|
(6.1.2009 11:37:39) Mám doma 7letého syna se superiorním intelektem, má absol. hud sluch, hraje č.rokem na housle...v dobré víře jsme jej v jeho 3 letech zapsali do waldorfské MŠ, ale chyba lávky, jedna úča ho tam nesnášela, tak ho odradila, že začal stagnovat...naštěstí jsme v jeho 4 letech objevili soukromou ZŠ, kam teď chodí do 3: třídy, ale jak říkám, kde má přidáno, má i ubráno u těchto nadaných dětí vázne sociální interakce, náš kluk s tím má velké problémy, je prostě jiný, je nadaný a nechová se jako průměr. děti, tím nehaním, jen říkám, že v Čechách podmínky pro nadané děti jednoznačně nejsou připraveny, je to furt o práci navíc a o nepochopení.
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(6.1.2009 11:42:36) Ještě můžeš být ráda, že je to kluk. Jako bývalé dítě ženského pohlaví se superiorním intelektem musím říct, že sama za sebe bych si podobný danajský dar nezvolila ani náhodou. On to není ani tak danajský dar, jako spíš naprostý průser.
|
kopíráci |
|
(6.1.2009 11:46:28) ono je to fajn, ale je to pořád o té práci doma, od okolí čl. nemůže noc čekat, jedinný, kdo ho drží a max.podporuje a hlavně ho bere takového,jaký je, je jeho učitel houslí, zlatý člověk!
|
|
Lída,3 kluci a holka |
|
(6.1.2009 12:31:05) Ale neříkej, Monty, náhodou i s tím se dají dělat věci Já si v podstatě stěžovat nemůžu
|
|
stará Marie |
|
(6.1.2009 12:32:11) Monty, že v dětství je nadprůměrné nadání docela problém souhlasím. Dítě se cítí mimo, škola ho buď dusí, nebo aspoň nerozvíjí, lidi kolem jsou jiní, neví proč... pak ví ale nicmoc to na věci nemění... Rodiče na to buď kašlou a zlobí je "problémové" dítě, nebo je to pro ně řehole, jak tu píše kopíráci.
Ale co teď jako dospělá? Umíš využít to nadání? Předpokládám, že superiorní nadání dítěte se cestou do dospělosti neztratí. Máš pocit, že teď, když na rodiče už se můžeš vykašlat ty (co se vlastníhho rozvoje týče), školy si můžeš vybírat, atd... dokážeš zúročit co jsi dostala zhůry? že ve svém psaní využíváš svůj potenciál? Jaký z toho máš pocit? A studuješ třeba ještě něco?
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(6.1.2009 13:07:59) Marie, záleží na tom, co si představuješ pod pojmem "zúročení". Velmi brzy jsem se naučila používat nadání a inteligenci k vydělávání peněz. Už na střední škole. Honorované příspěvky do novin a časopisů, za poplatek vyráběné slohové práce pro ostatní studenty... Nikdy jsem se neměla špatně a pokud ano, bylo to jen mojí dočasnou "blbostí" (např. v době, kdy jsem měla problémy s drogami). Nebyla jsem nikdy na nikom finančně závislá. Na jednu stranu to nevypadá až tak blbě. Na straně druhé, asi bych radši byla zabezpečená, abych mohla dělat práci jen proto, že mne baví a takovou, která mne baví. Ve vztazích především s opačným pohlavím mi to vždycky přitěžovalo. Žádný chlap to neunesl. Přitom si nemyslím, že bych to byť jedinému z nich dávala nějak najevo nebo o tom vůbec hovořila. Paradoxně nejvíc si to odsírá ŽM, který to se mnou zatím vydržel jednoznačně nejdéle.
|
Lída,3 kluci a holka |
|
(6.1.2009 13:10:11) Monty, asi vytrvale lovíš ve špatnejch vodách. S žádným ze svých partnerů (od doby dospívání) jsem tenhle problém neměla...
|
|
stará Marie |
|
(6.1.2009 13:26:51) Jo, Monty, takže bych řekla, že nadání v dospělosti pro tebe není průser, jelikož ti poskytuje možnost dobře se (rodinu) finančně zabezpečit. Co se týká vztahů, myslím, že problém bude jinde, než v IQ. Domnívám se, že pokud máš dojem, že to partneři "nerozdýchali", tak to IQ bylo najevo dáváno, a to způsobem, který muže nějak odrovnával, i když ty si toho buď nejsi vědoma, nebo to aspoň neděláš záměrně. Existují i ženy s velmi vys. iq žijící v pohodových partnerských vztazích. Ať tě tvůj žm snáší dobře i nadále
|
|
|
|
|
Lída,3 kluci a holka |
|
(6.1.2009 12:34:09) kopíráci: není to tak úplně pravda, jsou i tací, jako je můj třetí syn - velmi vysoká inteligence, bez problémů ve styku jak s vrstevníky, tak se staršími i mladšími dětmi a dospělými. Ve třinácti letech je v kvartě osmiletého gymnázia, kamarády má i mezi maturanty Než se mu projevil vrozený zdravotní problém, rád a slušně sportoval (florbal, tanec).
|
Aneka_ |
|
(6.1.2009 13:09:43) Já se domnívám, že dnes je nadaných dětí jako máku. Dcerka začala s abecedou v 16ti měsících, dneska normálně čte knížky, je jí pět. Nikdy jsem jí v tom nepodporovala, naopak, místo učení písmenek, jsem jí nutila si hrát. Přesto čte. Hrozím se, co bude ve škole.Hraje na klavír, brebentí jiným jazykem(to má z televize). Ale ve školce není sama. Sice čte sama, ale je tam dívenka, která mrská malou násobilku jako ďas. Bylo jí šest. Sečte pod sebou, co jí napíšete. Jiný chlapeček - dneska už puberťák, jako tříletý ovládal jízdní řád všech dopravních prostředků hromadné dopravy jednoho města. Jak se to naučil, ví Bůh. Miloval tramvaje, autobusy a trolejbusy a tak s ním rodiče jezdili. Nejenže znal linky, znal i zastávky těch linek a ve třech letech se patnou výslovností mrskal celou trať linky, člověk po něm chtěl. Dnes je gymnazista a chce dělat astrologii.Nikdy neměl potíže s kamarády, je to přátelský a veselý klučina.Každé dítě je nadané, je jen třeba najít na co.
|
Aneka_ |
|
(6.1.2009 13:11:48) ...se špatnou ....co člověk - brr pardon
|
|
Jana | •
|
(6.1.2009 16:26:40) Zvláštní. Dcera také uměla abecedu v 16 měsících, ve třech četla. Naučila se to sama, nejdřív psala, pak teprve četla. Když ve třech letech přišla do MŠ, učitelky se zděsily. Děti něco malovaly, učitelka Báru pochválila: To je hezké jablíčko! Bára povídá: To přeci není jablíčko, to je Jupiter... atd. atd. Časem se to srovnalo. Je v první třídě na jazykovce a nic nového se zatím nenaučila. Ale už nečte encyklopedie, má kamarádky, přizpůsobila se jim. Změnily se její přání, touhy. Snaží se zapadnout. Tak nějak degeneruje, ale já proti tomu nic nemám. Důležité je, že jí to myslí, nemusí být chodící encyklopedie, ať raději prožije v dětství hodně srandy a užije si. Myslím, že není dobré hnát inteligentní dítě moc dopředu, má svou vlastní cestu. A rozum na ní neztratí.
|
|
|
stará Marie |
|
(6.1.2009 13:12:55) Lído, můj syn má taky to štěstí, že i sociálně a sportovně je OK (akorát teda sedí "Častá je i přecitlivělost, obvykle provázená bouřlivými emočními reakcemi.") ovšem z jeho studijního okolí dobře vidím, že mnoho íkváčů ta nejrůznější "ubrání" opravdu má. Zdá se mi, že čím je nadání výraznější a specializovanější, tím větší šance na potíže v jiných směrech. A že běžná škola si s tím obvykle neví moc rady, to sedí (jak by také mohla, při nárocích, které i "normální" výuka na učitele klade...).
|
Lída,3 kluci a holka |
|
(6.1.2009 13:15:53) Marie, tak u nás ani ta přecitlivělost. Prostě až na to IQ je úplně normální Nechová se ani nějak nepřiměřeně dospěle, například si s oblibou hraje s legem a podobně. Jo, v něčem je divnej, naučila jsem ho plést a teď ve velkém plete šály.
|
|
|
kopíráci |
|
(6.1.2009 13:45:22) obecná charakteristika nadaných dětí je ta, ža mají problémy v soc.oblasti, pak záleží na učitelích, jak jej podpoří, nebo naopak nepodpoří. České školství má co dohánět, výuk soc. dovedností a podpora soc. dovedností je mizivá.
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(6.1.2009 14:07:29) To je další věc - problémy v sociální oblasti. Jako dítě jsem je měla od školky, a dost výrazný. Na něj si ve školce pokud jde o chování stěžovali minimálně. Je daleko víc přizpůsobivý než já, navíc má tu výhodu, že je hezounek a hezkým dětem se odpouští víc... já byla obézní holčička s velkejma tvářičkama a malejma zapadlejma očičkama. :o) Záleží mu na tom, co si o něm lidé myslí. Mně to bylo jedno. Dá se přemluvit, podřídí se, i když třeba s kecama. Se mnou nikdo nehnul. Ve školce měl (poslední rok už to je OK, protože si našel partu dětí s podobnými zájmy a pravděpodobně tam je šéfem, což mu vyhovuje) problém jen s tím, že se chtěl stále bavit jen s učitelkami a děti nepokládal za rovnocenné partnery, protože neví, kolik klade treska vajec a podobné hovadiny. Děti, jak jsem si všimla, ho mají rády, zdraví ho, objímají, jsou k němu přátelské. Mne děti ve školce nenáviděly. Takže zaplať Pánbůh, bude nejspíš normální. :o)
|
|
|
|
Lucie + 2 | •
|
(7.1.2009 16:24:12) Souhlasím s tím, že u nás se pro nadané děti systematicky nedělá nic. Občas se objeví nějaká bílá vrána v podobě angažovaného a osvíceného ředitele/učitele (ředitelky/učitelky), ale jinak bída. Mám doma ten samý problém - dvojmo Syn 9 let, ve škole od pěti, teď matematika 6. třídy, fyzika, chemie, biologie...škola skvělá, ve všem vychází vstříc, ale má jenom první stupeň. Už teď musí na část předmětů jezdit jinam. Takže se stěhuju se synem na Slovensko, tam jsou ve vzdělávání nadaných dětí napřed. Dcera je zatím ve stejné škole jako syn v první třídě, takže tady máme naštěstí ještě chvíli čas...
|
|
|
|
Kaja + 3 |
|
(6.1.2009 12:15:25) Ja myslim Monty, at ho nekam vezmes. Tim nic nezkazis. Ono u nadanych deti neni ten vyvoj rovnomerny. V necem jso napred a v necem muzou byt i pozadu. Ale to urcite vis.
|
|
|
|
žabka+ 2 pulci | •
|
(6.1.2009 13:05:32) Monty,taky mám doma,jak já říkám hysterku. Když jí něco nejde,tak řve nebo se vzteká,ale to má zřejmě po otci,je takový nerváček.A u smutných pohádek brečí,tak si myslim,že je ( a možná bude)víc citlivá. Jinak neni nadaná,takové průměrné dítě. Na roce pěkně mluvila ve větách,od roka a půl se umí sama oblíknout a na třech letech umí kličky. Je takový samouk,stačí jí jen něco ukázat a už to jde zkoušet sama až to umí,paráda.
|
|
Insula |
|
(6.1.2009 13:39:08) Monty, tak to jsme na tom podobně. Akorát, že u nás je to dcera. I když jsem zjistila, že ani syn není tak "pomalý", jak jsem si myslela. Jen se "učí" jiným způsobem. Přesto že splňujeme hodně znaků "výrazné" inteligence, tak si nemyslím, že je mimořádně nadaná (možná je to můj omyl, nevím). Jen prostě nevím, jak to zjistit??? Učit číst a psát jí nechci, protože mám strach, že se potom bude ve škole nudit. I když má o písmenka zájem. Chci jí ponechat její dětství. Je to špatně??? Co když je opravdu nadaná?? Nebráním jejímu rozvoji???? A pokud je opravdu nadáná víc než jiné děti, tak kam bude chodit do školy???? Tady žádná speciální není.
|
Aneka_ |
|
(6.1.2009 13:49:26) Insulo, pokud bude mít dcera zájem o písmenka, naučí se je sama. Taky jsem nechtěla a neučila dceru číst, přesto čte(kde se to naučila, nevím, já ji učit nechtěla ze stejného důvodu jako ty). Domnívám se, že se to naučila společným čtením pohádek. Vždy trvala na tom, že když čteme, musí vidět na stránku.A abecedu? tu se naučila jako roční z těch pěnových puzzlí.
|
Insula |
|
(6.1.2009 19:15:26) Ona už právě většinu stejně umí. Ale já se snažím jí je neučit. Ale moc platné mi ro není.
|
|
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(6.1.2009 13:59:12) Insulo, máš ještě docela výhodu v tom, že máš děti dvě a ten rozdíl vidíš. Já byla nedávno na návštěvě, kde mají 10ti měsíční dítě, které jen sedí. Můj syn v tom věku běhal. Sice vím, že "nenormální" byl on, jeho tehdejší pediatrička ho hnala na neurologii ve dvou měsících, někdy v půl roce, kdy se postavil a začal chodit kolem nábytku to vzdala a vůbec už ho s vývojovým kalendářem neporovnávala. Jenže tohle není žádný nadání, prostě některé věci dělal dřív, byl šikovnější; ale nevyrostl z něj ani sportovec, ani milovník pohybu. Na kole ho jezdit nebaví, plavat se ještě nenaučil, protože se bojí, na nějaké sporty ho nelze nalákat. Do Sokola sice chodí, vodí ho tam prarodiče, ale tam se jen vylítá a vyblbne, tam to není o sportu jako takovém, jen o pohybu. Jak jsem psala, nečte, nepočítá, neřekla bych ani, že zdědil moji nadprůměrně dobrou paměť (na fakta i objekty). Nic si neskládá, puzzle zvládne, ale nebaví ho to. S Legem si hrál pouze tak, že někoho požádal, ať mu něco postaví podle návodu. Jediné, co myslím svědčí o tom, že nějakou inteligenci má je schopnost analytického myšlení, kombinatoriky, ale zase, já ho k tomu vedla. Když jsem se ho zeptala, jaký je např. rozdíl mezi špendlíkem a jehlou, řekl "nevím" a teprv na moje požádání "přemýšlej" odpověděl správně. Zkouším ho, ne nijak násilně, ale v rámci toho, co ho zajímá - třeba posledně, když jsme se dívali na DVD "Byl jednou jeden člověk" jsem se ho ptala, proč v pravěku neslavili Vánoce apod. Nadprůměrné nadání u něj ale nevidím, možná ten talent na malování, jenže tomu se zas není až tak co divit, jeho otec dobře maluje, já celkem taky, jeho pradědeček dobře maloval, oba jeho synovci dobře kreslí. Nehraje šachy, nehraje na žádnej hudební nástroj, nezajímá ho sport, nesestavuje si ze součástek rádio... Možná i nějak nadanej je, ale převažuje lenost... asi taky zděděná po otci.
|
*Niki* |
|
(6.1.2009 14:22:04) To mi připomíná mého nesjtaršího synka. Bude mu 5. Od 18 měsců zná všechna písmena a čísla, ve 2 všechny barvy, značky aut, počítá asi do 70. Sčítá do 10. Zná všechny dinosaury, sleduje na DVD hlavně dokumenty, vznik planet, vesmíru, člověka. Atd. Děti donedávna pokládal za zbytečné, bo mu nerozuměli (chtěl se bavit o tom, co zná), a on jim (mluví odmala velmi srozumitelně). Ale: nezaváže tkaničku ani nezapne knoflík. Je přecitlivělý, sebemenší neúspěch ho rozhodí. Nemá trpělivost, nečte, maluje na úrovni asi 3-letého dítěte. I když teď udělal jistý pokrok a naučil se konečně vymalovávat Je nadaný? Dle tchána geniální. Dle mě je nadprůměrně chytrý, ale o jeho úspěchu v životě hodně pochybuju. Ono EQ je v životě podstatnější. A to mu bohužel chybí.... tak uvidíme ve škole
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(6.1.2009 14:44:26) Mono, jo, vypadá to, že máme podobně stavěné děti. Že by si zavázal tkaničku, o tom nemůže být řeč... knoflík snad zvládne, ale taky už je mu šest. V pěti letech šokoval starou nábožnou sousedku výklady o tom, že Pánbůh nestvořil člověka, nýbrž že se člověk vyvinul ze zvířat, protože má kostrč a slepý střevo. Pohádky ho nezajímají, dívá se na dokumenty a naučný pořady, jediné jakž takž pohádky, které ho bavily byl Pat a Mat a Medvědi u Kolína. EQ má ovšem na bodě mrazu. Nedovede pochopit, že jeho násilný projevy lásky typu okusování, štípání, mačkání nosu do tváří a podobné lahůdky prostě nejsou tomu druhému příjemné, protože on to přece myslí dobře. Se slovy "maminečko, mám tě tak rád" mi klidně přerazí ruku. Myslím si, že je inteligentní, možná v pásmu nadprůměru, ale geniální určitě ne a mimořádně nadanej taky ne.
|
Zuzana + kluk04 + holka06 |
|
(6.1.2009 15:25:32) Zajímavý, můj syn je pravý opak . Bude mu taky 5. Písmen se teď pár naučil o Vánocích ze zištných důvodů (rozdával dárky), jinak nic. Počítá trochu – asi do 15. Značky aut ho nezajímají, dinosaurus neexistuje, a proto není důvod se něco takového učit. Mluví teda výborně, okamžitě identifikuje nějakou nelogickou formulaci, a dobře toho využívá v kontaktu s dětmi i dospělými. Miluje děti, rychle se stává oblíbencem. Ovládá dobře i taktiku jednání s dospělými. Má výjimečnou paměť na místa – před rokem byl v nějaké pražské ulici, ví přesně, že tu byl a proč. Kamarád ve školce hledá tričko, Filip ví, kde to tričko má. Kolikrát pohodím klíče nebo něco, Filip mi je najde. Nosí v hlavě umístění věcí a událostí. Před rokem jsme jeli z chalupy, za jedním lesem hořelo. Po roce si vybaví, že za tímto lesem hořelo... Encyklopedie nečte, nemaluje, písmena ho zajímají jen při rozdávání dárků, počítání ho nevzrušuje. Jeho IQ mě nezajímá, možná nebude nikdy nic studovat, ale musím přiznat, že jsem tak nějak klidná. Pokud teda nepropadne drogám, chlastu, automatům…
|
|
|
|
Lassie66 |
|
(6.1.2009 14:56:25) Monty, s tím sportem - je v rodině někdo, kdo je nadšený sportovec a syna by k tomu vedl, nebo jste ho jen zkoušeli posadit na kolo či vzít na rybník? Já na sport moc nejsem, v dětství jsem byla o dost čilejší, než teď, ale mí rodiče se ničemu moc nevěnovali. Nejezdili jsme lyžovat, na běžky, na kola, tak to trochu přičítám tomu. Na jaře se chci pustit do geocachingu, protože v tom tuším celkem zábavu a donutí mě to k pohybu. Ale jinak zájem o sport pouze předstírám, neb jsem se vetřela do sportovní rodiny(tchýně je tělocvikářka, švagr nadšený cyklista, přítel od všeho něco)a ráda bych jim ponechala alespoň naději. Tak trochu sázím na geny a na naší sportovní babičku, že v našich dětech nějaký zájem o sport objeví a patřičně se s nimi vyřádí.
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(6.1.2009 15:09:22) Lassie, nadšeného sportovce v rodině nemáme, probíhalo to tak, jak píšeš... posadili jsme syna na kolo, vzali na rybník, vzali na fotbalový hřiště... Odezva žádná. Když mu babička chtěla koupit tříkolku, skoro se rozbrečel, že nic takového nechce. A to si ji předtím chvíli se zájmem zkoušel. Ovšem velmi záhy ji odložil. Přitom ale není nešikovný nebo nemotorný. To vůbec ne. Leze po stromech, baví ho chodit po vysokých zdech, na hřišti se taky vyblbne. Není "pecka". Nicméně sport jako koníček nebo nějaká cílená aktivita... to ne.
|
|
|
|
|
|