| Maja | •
 |
(7.7.2008 11:02:37)
Zrovna včera byla rvačka o počítač. Starší upravoval webové stránky třídy, přitom to řešil on-line se spolužáky. Tedy z mého hlediska užitečná činnost. Ale měl počítač delší dobu než mladší. Když starší na chvilku odběhl. mladší mu tam vlezl a hrál si tam on-line naprosto stupidní panáčkovou hru, prostě jen proto, aby ho tam nepustil, byla to evidentní schválnost, chtěl provokovat. Tvrdil, že teď má na počítač nárok zase on. Tak co teď? Zasáhnout? Hrozilo, že starší vypění a bude situaci řešit násilně. S tím mladší počítal, protože to by pak byl starší potrestán. Prostě na sebe strašně ječeli, malej se při tom ale docela bavil.
To jsou chvíle, kdy jsem naprosto zoufalá a jenom doufám, že z toho rychle vyrostou. :-( Má taková situace vůbec nějaké "správné" řešení?
PS: Vyhodila jsem mladšího od počítače s tím, že starší má hodinu, aby si to dodělal a pak počítač uvolnil. Mladší vypěnil a vypustil z úst sprostou nadávku (je mu 12 let a občas mluví jak dlaždič), takže dostal facku (moje chyba, ale "píčo" mi fakt řikat nebude). Mladší se rozbrečel a starší mi oznámil, že ať se do nich už nepletu, že si to vyřídí sami. Takže totální rodičovské selhání.
Přitom jsou to naprosto skvělí kluci, výborně se učí, jsou se mnou rádi a dobrovolně, pomáhají mi se vším, prostě si nemůžu na ně ani trochu stěžovat. Jenom občas jsou situace, kdy mám dojem, že mi ty děti někdo vyměnil. 
|
| Koralka | 
|
(7.7.2008 11:28:39)
Zajímavý článek. Zajímalo by mne, jak se řeší vztahy mezi nevlastními sourozenci. Ve všech článcích o sourozencích, o věkovém rozdílu mezi sourozenci se vždy řeší děti stejných rodičů. Ale dnes, kdy se každý druý vztah rozpadá, je sposta rodin poskládaných různě. Tak jak je to tam? Jak se vyrovnají dva jedináčkové s tím, že je rodiče strčí k sobě do pokojíčku? Nedovedu si to představit, plánuju takové harakiri v praxi, ale docela se toho bojím. Holky 10 a 7 let, mají všechno, na co si vzpomenou a všechno se točí kolem nich, to jim přece nemůžeme udělat). Poradíte? Koralka
|
| Jíťa | •
|
(7.7.2008 12:42:06)
Toto je velmi citlivé téma.
Myslím, že nejlepší by bylo, aby děvčata měly každá svůj pokojíček - pokud je byt malý, tak alespoň jeden pokoj rozdělit na polovic buď příčkou, nebo nábytkem, tak aby každá měla své soukromí. Společný pokoj přináší spoustu dalších třecích ploch (úklid, svícení večer, posle apod), kterých i bez toho bude dost.
|
| Jíťa | •
|
(7.7.2008 12:52:46)
Je potřeba si uvědomit, že zatímco rodiče si soužití zvolili dobrovolně, děti neměly na výběr, tak bych jim to ještě víc nekomplikovala společným pokojem.
Další oblast problémů může být výchova. Ale to je samo téma tak složité, že by to vydalo na vlastní článek, ne-li přímo knihu.
Každé dítě bylo dosud nějak vychováváno a i když se rodiče ve většině věcí shodnou, problém nastane právě v maličkostech, kdy každý z rodičů preferuje jiný přístup a tady nastávají problémy:
- dosud dítě smělo, ale odteď už nesmí
- obrácená varianta - dítě nesmělo, ale najednou smí
- nebo děti jsou vychovávány stejně jako dosud, takže jedno smí a druhé nesmí a navzájem si to závidí
JEDNA MOŽNOST LEPŠÍ NEŽ DRUHÁ!
|
| maw | 
|
(2.8.2008 21:37:17)
ještě mě napadla jedna věc, mám to teda z úplně jiného oboru, ale to neva
Zkuste jim udělat nějakou výhodu z toho, že jsou spolu. Výhodu z toho, že najednou mají sourozence. (Třeba nemusí tak často vynášet smetí, když se střídají :) Tím, že jste teď dva rodiče místo jednoho, můžete jím dát víc času - ony jsou spolu, vy se prostřídáte. Mohou přijít kapku později, když jdou spolu dvě. Jedna má výhodu z toho, že má toho druhého rodiče - jedna tátu, který je určitě něčím šikovný, takže bude něco, co dřív nebylo, druhá mámu, která dýchne teplo domova...
|
|
|
|
| Dana, dvě děti | •
|
(7.7.2008 19:05:58)
Leman se o tom ve zmíněných Sourozeneckých konstelacích zmiňuje, ale ne zrovna povzbudivě.
|
|
| maw |
|
(2.8.2008 20:38:44)
Z vlastní praxe: vždy preferuju děti spolu. Mně to moc pomohlo na kolejích (žádný problém, když se někdo v noci učí, dřív vstává, rožne lampičku, není absolutní ticho atd. - to se moc hodí taky do partnerskýho vztahu), na táborech, na čundrech, na cestách, prostě naprostá výhoda.
Mám ségru s větším rozdílem, musely jsme na sebe brát dost ohled, nepřipadalo mi to (jsem starší) vždycky fér, ale pak jsem byla naprosto pohodová spolubydlící, protože sem se nad nikým a ničím nerozčilovala (vyjma špíny). Máme pak ještě nevlastního bráchu, ten když jsem odjížděla, se okamžitě stěhoval k ségře do pokoje, když je "tam teď volno." Přece nebude spát sám někde na vejstrkově, když může spát v pokoji se ségrou. Ségře to dělalo dobře. Dětem prospívá, když jsou spolu, vytvoří si vztah. Jinak si každá vytvoří svůj svět u svého vlastního počítače a život jim trochu uteče.
Jestli problém není právě v tom, že mají všechno. Bývá lepší do života něco nemít.
A pak ta pravidla, jak se ptáte níže: prvně se domluvte vy dva dospělci s ohledem na děti a jejich povahy, a pak jim společně vy dva společně ta pravidla oznamte. A tak to prostě bude. S tím, že výjimku můžete případně udělat na základě žádosti (jasně že ústní :)), ale také že není vaší povinností jim vyhovět. Ale že to uvážíte. Pak už "je" musíte s partnerem hrát vždycky stejně a vždycky fair. Jak jeden začně protěžovat svoje dítě, je to v pr...
Prostě nastala změna a změna s sebou nese změnu systému, a ten systém odteďka vypadá takto.
Jestli na to mají už zralost, můžete jim dát možnost nebo prostor (ne třeba hned ale týden dva), k vyjádření návrhů na zlepšení toho, co jste řekli vy dva. Hodně zdaru
|
|
|
| Lusika | •
|
(7.7.2008 14:24:26)
A nepomůže normálně vysvětlit, že je to práce do školy, žádné hraní a že na počítač půjde, až bude mít školní práci hotovou? A navrhnout mladšímu jinou atraktivní činnost, vždyť tu dobu měl mámu jen pro sebe, ve dvanácti to snad ještě ocení, ne?
Ale samozřejmě chápu, že tohle vysvětlování na každého nefunguje.
Používání prostých slov je dle mého názoru v tomto věku jen opakování zvyků vrstevníků. Takový vrstevník stačí ve třídě jeden...
Lusika
|
| monika-h |
|
(7.7.2008 14:57:20)
Ale v 11-12letech už má rozeznat komu smí tu nadávku říct.Kdyby mi to řekl syn /12/ ,tak ví ,že 100% mu přilítne rána a ani by nevěděl z které strany a vůbec bych toho nelitovala a neřešila,jak moc byl naštvaný nebo byl vprávu to si prostě nesmí dovolit.Já bych si to ke svým rodičům nedovolila ani dnes.Hodně svým dětem dovolím a povolím,ale jsou hranice ,které nesmí překročit.Dneska mi připadá,že lidi dětem dovolí tolik,že se za pár let z toho zblázní a nebo dostanou od dětí přes hubu.
|
| Lusika | •
|
(8.7.2008 16:22:07)
O mojí generaci se také říkalo, že jsme výsledek měkké výchovy a jak to ti před námi měli přísné, jak skvěle respektovali rodiče, učitele atak.
A nepochybuji, že o generaci mých dětí se to bude říkat také.
Lusika
|
|
|
|
| lklasinka | 
|
(8.7.2008 14:19:18)
 myslím že tohle bylo jediné správné řešení
|
|
| lili | •
|
(12.7.2008 16:58:55)
Mna by zaujimalo, ako to, ze mladsi syn cielene provokuje starsieho a vie, ze ak sa starsi bude branit, dostane od rodicov. Lebo sa nechal vyprovokovat a branil sa proti zvoli svojho mladsieho brata. Potom mladsi povie mame, ze je p...a. Niekde je asi chyba.....Inac, som starsia sestra / o 14 mesiacov, dve dievky / a bod tri, apel na rozum starsieho surodenca je moja nocna mora. Ako o rok starsia som od detstva do dospelosti "mala mat rozum". Presne na ukor mojho ja, mojho sukromia, priestoru. Ako - nastrocna som opakovane s placom prosila rodicov, nech nas za rovnake priestupky trestaju rovnako. Priklad: bez sestrinho dovolenia som si vzala jej bluzku. Reakcia rodicov: krik, co si to dovolujem, zlodejka, uz nikdy viac......O tyzden urobila to iste sestra mne. Reakcia rodicov: ved ju nechaj, no co stalo sa nieco?...ved ste sestry, ine si poziciavaju...... Cakam druhe dieta, rozdiel bude 18 mesiacov a prisahala som, ze argument " si starsi, mas mat rozum " nikdy nepouzijem. Teda u tychto dvoch. Ak bude rozdiel 4 roky, ano.
|
|
| maw |
|
(2.8.2008 20:30:17)
Škoda rány, která padne vedle. tahle byla na místě.
Moje matka uměla dávat facky naprosto excelentní - lituju, že jich nebylo víc. Žádná nebyla neprávem, i když někdy to bylo překvápko - mně můj výrok tak hrozný nepřišel.
U nás funguje, že co řekne rodič, to platí. Autorita má navrch. I kdyby se rodič mýlil, tak ho to v tu chvíli nezajímá, dítě dokud bydlí doma, udělá, co mu bylo nařízeno. Spravedlnost neznamená, že všichni dostanou stejně. Spravedlnost v tomto smyslu navíc ani neexistuje, takže ať se s tím začne vyrovnávat - učitel není ani nemůže být vždy stopro fair, v práci jednou šéf bude preferovat jiného kolegu, ač nemaká tak dobře atd. A je to tak.
Synek přece nemá právo určovat pravidla u počítače, to máš Ty a jak řekneš, tak to bude. Jinak Ti přeroste přes hlavu.
|
| Líza | 
|
(3.8.2008 6:40:22)
"U nás funguje, že co řekne rodič, to platí. Autorita má navrch. I kdyby se rodič mýlil, tak ho to v tu chvíli nezajímá, dítě dokud bydlí doma, udělá, co mu bylo nařízeno."
No tak to bych nechtěla být tvým dítětem.
Víš, u nás taky platí to, co řekne rodič. Ale když se rodič mýlí, tak svoji chybu uzná. Když se rodič mýlí, omluví se. O věcech se nediskutuje pouze v případě, že je nebezpečí z prodlení nebo když už diskuse sama je jen prostředkem jak se vyhnout nějaké povinnosti. Žádný můj názor není nenapadnutelný ze strany dětí, i když prostě z některých neustoupím.
A škoda rány, která padne vedle - z kterýho století jsi sem spadla?
|
| maw |
|
(3.8.2008 7:57:49)
Já to psala zestručněně, ale pravda je, že v některém věku je tisíckrát lepší jednu plácnout, než sáhodlouze vysvětlovat.
Víš totéž říkal Matějíček o škole a je to tak.
Zatím české děti nestřílejí po svých spolužácích, když mají pocit, že se jim stala strašná křivda o učitele - protože jsou na to trochu zvyklé z domova.
Něco jiného je uznat chybu, když máš doma dospěláky, a něco jiného, když děti určují, jaký bude chod domácnosti - to teda asi těžko.
Taky záleží, koho máš doma - jestli je to zakřiknutý oukropek, co ho musíš někam postrkovat, nebo svěřepý tvrdohlavec, co má vlastní názor od 2 let a v 15 tě v podstatě vůbec nepotřebuje. Co budeš dělat, když bude ignorovat Tvoje rozumná nařízení? V práci asi taky respektuješ šéfa, i když ho lidsky klidně přesahuješ, máš školu, on ne, můžeš mít lepší názor, lepší nápad, ale pokud chceš výplatu na účet, uděláš asi, co řekne, že? Pořád platí, že říct matce "píčo," jak bylo uvedeno, tak ji má mít v ten moment.
Hodně lidí si myslí, že milovat = nechat milovaného dělat si, co chce, ale to je zásadní chyba.
Kdo miluje svého syna, nešetří svou hůl.
Kdo svého syna nenávidí, jeho hůl odpočívá v koutě.
|
| Líza |
|
(3.8.2008 8:08:00)
Víš, nemám doma zakřiknutého ovladatelného oukropečka a dva roky mým dětem už nejsou hodně dávno.
Doma pravidla určuju já, ale to neznamená, že mám absolutní pravdu a že do toho nikdo nemá co kecat. Já nejsem jejich vládce nebo otrokář, bohajeho! Já jsem jejich matka, a to je vychovávám skutečně relativně direktivně, když se tak rozhlídnu po okolí, přesto mají co kecat do toho, co se doma děje a můžou se podílet i na tvorbě těch pravidel a mají samozřejmě právo na to, aby věděly, proč jsou ty pravidla tak, jak jsou. A pokud je porušujou, je to problém, na druhou stranu jistá míra porušování pravidel je taky ke zdravýmu vývoji osobnosti nutná.
|
|
| Stáňa a dva kluci | 
|
(3.8.2008 11:40:14)
maw, aby si se jednou nedivila, až jedna přilítne od vlastních dětí tobě , až něco jadrně okomentuješ...pže jak známo, děti kopírují své rodiče, být tebou tak se asi začnu bát. A to s těma holema si vyčetla kde?
|
| Stáňa a dva kluci |
|
(3.8.2008 15:41:08)
Madelaine, já taky. Tady to zas někdo, koukám, bere doslova...Maw, v bibli je spousta podobenství, jsou to obrazy, které je třeba dobře pochopit, aby to nedopadalo takhle .
|
| maw |
|
(3.8.2008 16:49:34)
Prima, že mi radíš, jak vnímat podobenství z Písma, když jsi prvně netušila, odkud to je. Dík. Neboj. Nemám ani hůl. Je to spíš o postoji. Většinou děti, který nikdy nedostaly, dopadají blbě. Toliko zkušenost.
|
| Stáňa a dva kluci |
|
(3.8.2008 17:58:28)
Maw, ale právě že tušila , jen ji neznám nazpaměť a neberu doslova. A kolik takových dětí, co dopadly blbě, znáš? Já znám zase spousty těch, co jsou doma bity a pak si tu frustraci vybíjejí na svém okolí, na slabších dětech, zvířatech apod.
|
| maw |
|
(3.8.2008 18:18:56)
Doslova ji neberu taky, v klidu.
Ale Ty ses ptala, kde jsem to sebrala, z čehož usuzuju, žes to nevěděla.
Stovky.
Nikde jsem nepsala, že dítě má být mlácené.
To co uvádíš je zcela něco jiného, než o čem jsem psala.
|
| Stáňa a dva kluci |
|
(3.8.2008 18:31:12)
Maw, stovky??? No nevím, v Čechách asi tolik rodičů, co tělesně netrestají své děti, asi nebude, aby všichni bydleli v tvém okolí. To se mi teda nezdá pravděpodobné...
Četla jsem dobře, psala jsi, že jsi dostávala facky. A lituješ, že jich nebylo víc. A kde myslíš, že je ta hranice, kdy je toho bití tak akorát a kdy už se to zvrtne?
|
| maw |
|
(3.8.2008 19:15:27)
Že bys mi dělala terapeuta? No já nevím, že jste se začly tak navážet do mě, když jsem vyjádřila názor, že ta facka autorky byla OK.
Že jste se do ní nezačly navážet?
Zajímavé.
|
| Líza |
|
(3.8.2008 19:26:46)
Že by to bylo těma tvýma výkřikama o škodě rány...? O tom, že dokud děti bydlej u tebe tak bezpodmínečně poslechnou na každý tvoje slovo? Se nediv, brouku.
|
| maw |
|
(3.8.2008 19:29:07)
Výkřiky tu máš spíš Ty, diskuse rozhodně není, jak se tu navážíš.
|
|
|
| Stáňa a dva kluci |
|
(3.8.2008 20:36:19)
Maw, terapeuta? A to jako proč? Jen jsem se tě zeptala, kde je ta hranice, zajímá mě, jak to vidíš...
A proč na tebe reagujem? Vždycky, když tu má někdo nějaký extrémní názor, tak to prostě vyvolá odezvu, no...že je občas rýpavá... to se rýpavým reakcím někdy stává
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| maw |
|
(3.8.2008 16:50:49)
Nebojím se ani trochu, zato matky, které by nikdy na své dítě nevztáhly ruku, často ano. Čím to asi bude?
|
|
|
|
| ZuziP | 
|
(4.8.2008 0:13:10)
"Hodně lidí si myslí, že milovat = nechat milovaného dělat si, co chce, ale to je zásadní chyba.
Kdo miluje svého syna, nešetří svou hůl.
Kdo svého syna nenávidí, jeho hůl odpočívá v koutě."
No nazdar, krasna generalizacia..
Ak netrieskam decko, tak ho nechavam robit si, co chce.. ach jo, fakt ten zakon treba (neda mi nerypnut si).
A spominat strielanie v skolach ako dosledok nebitia deti.. tiez oblubene a tiez vytrhnute z logiky, uz sa na tom bavim..
|
|
|
| Teraza Horáková |
|
(3.8.2008 16:33:44)
Lízo, co bys udělala s dítětem, které by tě takhle "otitulovalo???"
|
| Líza |
|
(3.8.2008 17:26:23)
Terezo, určitě bych mu jednu neflákla - ne že bych nikdy dítě neuhodila, ale zrovna tohle není ta situace, to myslím můžu říct celkem s jistotou. Myslím, že velmi chladné sdělení, že takhle se svou matkou mluvit nebude a tohle slovo používat taky nebude, odeslání do jeho pokoje a odepření všech příjemností pro nejbližší období (večer? několik dnů? záleží na míře mé nasranosti a taky na míře zlého úmyslu dítěte - může to taky být tak, že mu uletí ve vzteku ošklivý slovo a to bych hodnotila přece jen trochu mírněji).
|
| Teraza Horáková |
|
(3.8.2008 17:31:35)
Jo, dobré řešení, dělám to podobně, zasluhují-li trest, ale tohle slovo by mi asi vyrazilo dech........ tudíž sama nevím.
|
|
| naďa | •
|
(27.8.2011 1:52:21)
tak to tě obdivuji, ale tu facku by ode mě dostal.....a myslím, že by si moc dobře uvědomil, že takto se mnou mluvit nebude. To už bych nemusela říkat. Já se připojím s názorem, že naše děti vůbec neví co je to tělesný trest, a že je to někdy opravdu na škodu. Tady se řeší facka, nebo dokonce plácnutí....to není týrání hlady, pálení cigaretou a pod. Tyhle případy opravdu týraných děti, vylezou vždy až po velmi dlouhé době napovrch....to je důsledné týrání. ALe dát dát dítěti...a v tomhle velmi zaslouženém případě facku...je docela na místě. Nijak dětinebiji, kluk dostal opravdu na zadek jednou, holka spíš plácnutí....ale facka jim oběma přiletěla za mnohem menší drzost.
|
|
|
|
| Markéta | •
|
(4.8.2008 11:44:39)
ahoj lízo,
libi se mi tve nazory na vychovu. taky mam osipky z rodicu, kteri zacnou v roce placanim pres rucicku, pokracuji pres "udelas co jsem rekla a to hned !!!" nikdy se neomlouvaji detem za sve chyby a nejsou ochotni opravidlech diskutovat za zadnych okolnosti ...
a potom se mooooc divi, ze dvoulete dite jim ranu zkusi vratit, trilete a starsi bije sve mladsi sourozence. omlouva se jen pod pohruzkou a v puberte se neomlouva uz vubec a za nic a o pravidlech nediskutuje, dela si proste co chce.
a mysli si, uz abych vypad ... rodic zatim krici, dokud s nama sedis u jednoho stolu, pravidla urcuju jaaaaa!
:-((((
|
|
| Markéta | •
|
(4.8.2008 11:45:36)
ahoj lízo,
libi se mi tve nazory na vychovu. taky mam osipky z rodicu, kteri zacnou v roce placanim pres rucicku, pokracuji pres "udelas co jsem rekla a to hned !!!" nikdy se neomlouvaji detem za sve chyby a nejsou ochotni opravidlech diskutovat za zadnych okolnosti ...
a potom se mooooc divi, ze dvoulete dite jim ranu zkusi vratit, trilete a starsi bije sve mladsi sourozence. omlouva se jen pod pohruzkou a v puberte se neomlouva uz vubec a za nic a o pravidlech nediskutuje, dela si proste co chce.
a mysli si, uz abych vypad ... rodic zatim krici, dokud s nama sedis u jednoho stolu, pravidla urcuju jaaaaa!
:-((((
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)