| Adéla,2 děti | •
 |
(31.8.2006 13:18:11)
Dobrý den,
moje reakce nebude příjemná - jestli můžete a máte tu možnost ODSTĚHUJE SE od něho a buďte sama sebou. Určitě mu ale pomáhejte, ale Vy mu posluhujete.On se nezmění ta nemoc je pořád "ve vzduchu" a Vy máte právo být v pohodě a žít si pěkný život. Možná je to i dost intimní, ale Vy už s ním asi nemůžete mít ani kvalitní sex?? Ale to je spíš z mé neznalosti. A ještě jedna poslední rada - mějte hlavně ohledy na svoji dcerku a dělejte s ní všechno jako dřív. Děti jsou pro nás matky to největší štěstí.
|
| Renata 2 dospělé děti | •
|
(31.8.2006 13:35:37)
Tak to by mě zajímalo, zda nemocný po odříznutí varlete, múže souložit jako dřív. Jinak Vám Lenko přeju, ať vše dobře dopadne a prožijete plnohodnotný sex i život.
|
| Večernice | •
|
(31.8.2006 14:02:20)
Muž s jedním varletem může mít technicky stejně kvalitní sex jako muž s oběma varlaty. Je možné že v průběhu léčby není taková chut´, člověk je unavený atd., ale problémy erekcí by mít neměl, teda pokud tam nebyly ještě nějaké další komplikace.
|
| jarda9 | •
|
(12.2.2012 3:23:33)
no ja mam taky jen jedno od narozeni a nikdy jsem s tim nemel zadny problem a mel jsem sex s mnoha divkama,chodim na nudaplaz,obcas se nektere trochu pozastavi,ale vlastne mne a taky nektere z mych partnerek to i vzrusuje,protoze maji to co jine nezaziji za cely zivot..Na sex myslim skoro porad,takze je to vlasne uplne jedo jestli mam varlata dve nebo jen jedno.A moc mne to vzrusuje kdyz se mne na to nektera pta a potom mi je hladi a olizuje tak jako to dela dobre jinym chlapum co jsou od prirody standartni se dvema varlaty. Tak zadne strachy a vy co to mate tak jako ja klidne jdete dotoho.
|
|
|
|
| jana | •
|
(31.8.2006 13:44:10)
Paní, vaše reakce se mi nelíbí. Nic proti vám, máte právo vyjádřit svůj názor, ale doporučovat Lence opustit nemocného manžela...Už pár lidí tady psalo, že jeho psychické stavy jsou pravděpodobně následkem chemoterapie. A jeho chování se přece v poslední době podstatně zlepšilo. Lenka je podle článku velmi rozumná žena a případné partnerské neshody bude řešit až po ukončení léčby. Narážka na intimní život po operaci mi připadá naprosto nechutná a nepřípadná.
|
|
| Katka | •
|
(31.8.2006 14:43:49)
Opravdu si nemyslím, že v době manželovi nemoci by měla Lenka od svého muže odejít. Bylo by to od ní hodně bezohledné, zvlášť, pokud se manžel snaží. Toto vše se dá řešit až po nemoci, protože i já si myslím, že jeho chování je zapříčiněno chemoterapií. Můj chlapeček, vždy velice pohodový a usměvavý nám při chemoterapii vyhrožoval, že nás vyháže z okna a dnes je zase usměvavý a hodný kluk.
|
| Katka | •
|
(31.8.2006 15:23:10)
Taky si myslím Lenko, že byste se svému muži měla hodně věnovat, protože jeho psychika je velmi důležitá i když má dobrou prognózu, ale je důležitá v tom jak bude zvládat chemu. Neměl by mít pocit, že je na vše sám. Přeji hodně štěstí
|
| Lenka | •
|
(31.8.2006 19:28:06)
Díky za další podporu!!! Je jasné, že se manželovi musím věnovat, já to i dělám a to fakt dost, všechno ale musí mít své hranice a každý, i chápající a podporující manželka opravdu musí někdy dobít baterky. To není házení přes palubu ani zanedbávání, dvě hodiny samoty na bruslích dokáží zázraky. Jinak co se sexu týče, amputace varlete nemá opravdu na sexuální život vůbec žádný vliv a vše je jako dřív. Tzn. v pohodě. A opouštět manžela nehodlám ani po léčbě, natož při ní. Spíš doufám, že díky nemoci jsme opravdu otevřeli i témata, která jinak tiše hnila pod povrchem. I já, tak jako paní, která od manžela odešla, aby se probral vím, že hrozí návrat zpět do starých kolejí. A právě proto musím vědět, že mít čas pro sebe a chtít po partnerovi, aby se v rámci možností zapojil není trestné. Teď se snaží a je mi jasné, že i on bude mít tendence vrátit vše ke své staré pohodičce. Na mě je dodržet pravidla a nedat se. Není to o hádkách a křičení, možná právě v tomhle mi psychiatr pomohl nejvíc. Když to přeženu, dal mi "návod k použití" manžela. Jak žádat o pomoc, jak vysvětlit, jak "vybojovat" nějaký ten volný čas tak, abychom byli všichni spokojeni. Možná jsem měla štěstí na doktora, ale doporučuju návštěvu takové ordinace, mně to moc pomohlo. Jinak máme za sebou dva dny z poslední chemky, dvě návštěvy v nemocnici a je to celkem pohoda. Jak se blíží konec, jsme asi všichni o dost uvolněnější.
|
| Adéla | •
|
(1.9.2006 10:40:16)
Já Vás chápu, myslíte to dobře.Ale už teď jste potřebovala pomoc psychiatra a to Vás strašně moc vysává - není to přirozený myslet na to, jak říci bez následků - neadekvátní reakce Vašeho manžela, jen proto, že chcete jít s malou na výlet, Vy sama na kosmetiku, na kafe, na brusle. Pokud se ON - Váš manžel, nebude chovat, tak jak Vy budete chtít a bude to pro Vás nepřirozený, tak musíte i přes to všechno zaťat zuby a myslet hlavně na Vaši holčičku a třeba se osamostatnit a dělat věci , které Vás baví a nepřinášejí Vám stres. Vím je to krutý, ale kdo to zažil, třeba i trošičku jinak mě určitě chápe.
|
|
| Meryl | •
|
(1.9.2006 10:54:03)
Četla jsem celý článek s napětím - jak to dopadne?? A jsem tak ráda, že dobře! Držím palce, abyste si za pár let mohli o nemoci a celé situaci říct: všechno zlé je pro něco dobré.
|
|
| miriam | •
|
(5.9.2006 15:27:00)
Milá Lenko,ja píši ze Slovenska, proto prosím nejdřív o prominutí za případné chyby. Taky se přidávám k slovám povzbuzení, obdivu a přeji vše dobré. Zaujala mě zvláště téma, kde se zmiňujete o tom, že Vám lékař poradil, jak na manžela. O to samé, myslím, jde i u nás. Manžel mě i děti má rád, ale s ničím v domácnosti nepomáhá, vše je na mně. Máme 4 děti, nejmenší je 14 měsícu. Děti máme z lásky a plánované. Týden před narozením posledné dcerušky manžel psychicky skolaboval asi tak na 3 dny - podniká v oblasti výpočtové techniky, je šikovný a inteligentný. Jen toho bylo na něj moc - nestíhal a zákazníci neplatili načas faktury... do toho dluhy na domeček, který spravujeme, dny, týdny a léta bez dovolené - vše odkdy podniká. Takže odvtedy bere prášky, psychika je v normě, vše běží jak dřív. Rady od lékaře, aby nepracoval do tří hodin v noci, že potřebuje oddych, si vzal k srdci asi tak, že spí do devíti, desíti rána a pracuje do noci u počítače. Von se dostane tak v neděli, vtedy se i dětem věnuje. Já bych taky potřebovala občas pryč od dětí, zahrady, domu, aneb aspoň kdyby mi tu nejmenší denne vzal tak na hodinku k sobě... ta je takový nespavec, zaspí večer okolo 23 hodiny. Vše dělám popři ní... Nevím, zda jsem moc náročná. Vařím denně, sekám trávu, sbírám ovoce z našich ovocných stromu, zavařuji, nakupuji
|
| miriam | •
|
(5.9.2006 15:37:32)
Dál budu radši po slovensky. nejako mi to odoslalo príspevok prv, než som chcela. Tie všetky činnosti určite robí väčšina žien, to je v pohode, ja to robím rada. Ide mi o to, že ked ho prosím o pomoc, napr. chcem sa osprchovat vecer, ci povaruje najmensiu na 10 min, povie, ze potrebuje pracovať, tak žiaľ, že nie. Keď som chcela ísť cez prázdniny k rodičom, tak jedine so všetkými deťmi sama... Nehádame sa, máme sa radi, len aj ja som unavená. Ako sa to robí, stanoviť tie hranice? ďakujem za každú konštruktívnu radu.
|
| Lída,3 kluci a holka | 
|
(5.9.2006 15:53:56)
Miriam, zkoušela jsi neprosit ho o hlídání? Prostě jen mu malou předat třeba s oznámením: "Pohlídej ji chvíli, já se jdu osprchovat." Neptat se, JESTLI ji pohlídá, ale jen mu sdělit, že TEĎ bude čtvrt hodiny hlídat. :-)
|
|
| Lenka | •
|
(7.9.2006 13:08:13)
Ahoj Miriam,
Lída má naprostou pravdu. To byla jedna z prvních věcí, které mi pan doktor doporučoval. Neptat se, ale oznamovat. Jinak prosím kdybys mi napsala svou mailovou adresu, ozvala bych se ti mailem,bylo by to možná lepší a osobnější.
Díky Lenka
|
| miriam | •
|
(10.9.2006 15:17:28)
Mila Lenka, dakujem, urcite sa ozvem, ak mi napises.
M.
|
|
|
|
|
|
|
| Staňa,jedna pubertální dcera | •
|
(20.4.2007 14:37:46)
Manžel se2 roky léčil s leukemií,nedospělý před nemocí,naprosto nesnesitelný během nemoci,pracuji ve zdravotnictví,bylo mi odborníky řečeno,že chemoterapie nemá vliv na psychiku.Když byl z nejhoršího venku,onemocněla jsem já,ne onko,nemocenská necelý rok.Sotva jsem se vrátila do práce,našel si přítelkyni,ke které se odstěhoval.počkala jsem rok a podala žádost o rozvod.je to už pár let,ale bylo mi taky řečeno,že by nám nikdy neodpustil,že jsme ho viděly "na kolenou"-to byla odpověď na moje otázky,proč je hlavně na dcerku tak zlý.A ať prý utečem,dokud můžem.Teď je v pořádku,přeju mu to.Někdo taky řekl,že tou přítelkyní bouřlivě přitakal životu a že jsem měla počkat.To jen abyste věděli,co se taky může stát.
|
|
|
|
V její náručí
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na KampěPraha 1 
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na Kampě
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)