Čučoriedka |
|
(5.1.2005 9:03:26) Mam doma 7,5 mesacne dievcatko. Priznam sa, ze mam problem pri vybere hraciek pre nu. Rozlicne chrastitka ju uz nebavia. Skusili sme Lego, ale najradcej iba prevrati krabicu a vytaha von jednotlive diely. Podobne je to aj s vkladanim. Skusili sme panenku, ale ta je uplne bez povsimnutia. Zaujala ju vsak teflonove podberadlo, ktore mam ja v kuchyni. Na par minut zaberu aj kelimky. Rada budem za akykolvek typ na hracku ci z domacej produkcie (kuchyna, ...) alebo z obchodu. Uvazovala som o niecom, co sa taha na povrazku, ale neviem, nakolko by to malu zaujalo. Vopred diky ...
PS: K diskusii: mne nikto knihy velmi necital, ale bavili ma uz od malicka. Robila som podfuky s ucenim, aby som si mohla citat (obalila knihu na citane ako ucebnicu do skoly a rodicia si mysleli, ze sa ucim a ucim a ucim ...).
|
MirkaEyrová |
|
(5.1.2005 13:55:01) Čučoriedko, u mého syna v tomto věku jednoznačně vedly kolíčky - takové mírně okrouhlé, hezky barevné. Skládali jsme z nich obrázky, anebo s nimi jen tak "běhal" po bytě. - V tomhle věku syn neměl moc hraček, takže až takové zkušenosti nemám. Možná že to nepůjde jinak než metodou pokus - omyl. Až bude dcerka větší, už o ní budeš vědět, co ji baví a co ne... Dobré jsou dřevěné barevné kostky různých tvarů, nebo taky různé plastové kostky, co se dají stavět na sebe. Taky teď jsou takové ty pěnové puzzle se zvířátky, předměty či ovocem, to "za syna" ještě nebylo (na "hračkách" o nich teď probíhá diskuze). Z podobného "pěnového" materiálu jsou i kostky (velikost kolem 20, 30 cm), to mi přijde taky zajímavé. Hračky na "tahání" jsou možná tzv. tradiční, ale pokud by je mělo "tahat dítě, tak si myslím, že se neustále asi musí ohlížet, což v době učení chození nebude zrovna nic moc. Synovi babička koupila dřevěnou chrastící hračku na tyči, kterou naopak dítě "tlačí" před sebou. V dřevěném hračkářství ostatně najdeš víc tipů na zajímavé "funkční" hračky, jako zvířátko jdoucí po rampě z kopečka, datel datlící na drátku, "sesypající se" zvířátko a další zábavné blbinky. Taky bývají vidět i mechanické kovové hračky, třeba beruška myslím na klíček, která když "dojde" na okraj desky (stolu), obrátí se a pokračuje v "chůzi" jiným směrem. Taky jsem viděla u švagrové takový malý (lehoučký) "kafemlýnek" - na vrchu barevný - při točení kličkou hrála melodie (mechanický způsob, ne na baterky, takže to má jiný zvuk než "baterkové" zvukové hračky). Jinak to Lego, pokud to jsou velké kostky, se nemusí jen skládat na sebe, ale dělat z toho i "placaté" obrazce - u kluků by ses určitě zavděčila třeba silnicí... Vděčná jsou i leporela, teď je jich dokonce na trhu víc než před pár lety, když byl malý náš syn. Se zvířátky, s pohádkami, panoramatické... Bezva mohou být i "koupací" knížky, plastické - teď jsou možná jen pro úplně nejmenší, ale TENKRÁT jsem sehnala knížku vel. A4 takovou "hrací" - vázání tkaniček, suchý zip, zrcátko, počítání ovoce, abeceda, volant, telefonek... Budiž řečeno, že když jsme ji synovi dali, okamžitě zabavil (a později ztratil) tu tkaničku na vázání (ty zbožňoval - žižlal je a cpal do pusinky, až jsme mu tu tkaničku vždycky museli nenápadně zabavit) - a s knížkou si hrál spíš až kolem 6 let, kdy už jeho zkušenosti dovolily si opravdu hrát "na něco" . Určitě doporučuji nějaké dostatečně bezpečné jednoduché autičko, co na tom, že je to holčička. Ono se to hýbe a holka z toho může být nadšená zrovna jako kluk (viz moje dvouletá neteř...). Taky jsou různá dřevěná puzzle, kde "dílkem" je přímo celý obrázek, třeba zvířátka; možná že se ještě netrefí do správných dírek, ale aspoň si můžete nad obrázky povídat. Jsou také různé navlékací hračky, méně kvalitní plastové, kvalitnější dřevěné, zatloukačky (dítě mydlí kladívkem do předem připravených kolíků), dřevěná pexesa i domina s obrázky zvířátek či ovoce... Různé "dráhy" na provlékání - na dřevěném podstavci různě ohýbané kovové tyčky a na nich má dítě za úkol provlékat dř. kotoučky. Nebo jiné dráhy - na dřevěné desce rýhy, v nich na pohyblivých kolíkách různé vyřezané obrázky, se kterými má dítě "doputovat" k logicky odpovídajícímu obrázku (kytka na záhonek, auto ke garáži atd.). V dřevěných hračkárnách se dá taky sehnat jakýsi "pultík" s nalepenými různými kousky - dítě se učí rozlišovat hmatem různé povrchy (čehož se dá docílit i doma svépomocí). K té svépomoci. Určitě můžeš vyhrabat z domácích zásob různé nepotřebné (a neškodné) krabičky, plastové dózy, kelímky, kořenky (kterých se ovšem hodláš "zbavit"). Jinak též doporučuji knihu "Hry pro maminky s dětmi" od Jany Hanšpachové, vydal Portál. Nevím, jestli se dá ještě sehnat, ale jsou v ní různé neobvyklé tipy na hry a hříčky takříkajíc "co dům dal" - mohla by Tě inspirovat. PS - většinu uvedených hraček nemám vyzkoušených na synovi, my jsme zpočátku tak nějak moc šetřili (teď má hraček víc). Ale jmenovala jsem to, co mne při mých putováních pro hračkářstvích zaujalo a co bych - mít druhé dítě - pro mimčo nebo batole dneska už klidně pořídila. M.
|
Čučoriedka |
|
(5.1.2005 16:52:34) Mirka,
diky za rady. Kolicky na pradlo som vyskusala a funguju ... . Na kocky sme este prilis mali - zatial ich iba burame. Ale vyborny sa mi zda tip na "tahaciu hracku" zpredu. Ako dospelaka ma nenapadlo, ze dieta tu hracku nevidi, ked ju ma za sebou. Je to skor pre rodicov- aby hracku tahali a detatko sa bude pozerat. Rada vymyslam hracky pre malu take, aby sa s nimi mohla samostatne hrat, ked jej nieco ukazem. Dnes sme trenovali plazenie po zemi. Skusala som to spolu s malou a je to riadna fuska. Malo to dvojity efekt. Mala liezla viac, ako ked jej davam hracky, alebo ju povzbudzujem slovne a sucastne podlahu v kuchyni mame luxusne vylestenu :-))) Diky moc za tipy. Budeme postupne skusat ... .
Dana s Eliskou
|
|
|
|