| Analfabeta | •
 |
(24.1.2019 10:25:41)
"Neustále se rozevírají nůžky v přístupu ke vzdělání a trumfem v rukávu ve hře o dosažení hodnotného formálního vzdělání stále nejsou studijní nadání, motivace a píle, nýbrž socio-ekonomický statut jedince" - to má znamenat, že dítě z chudší rodiny se nemůže učit? Můj táta nepocházel z bohaté rodiny, ale dokázal už v 50.letech minulého století vystudovat vysokou školu, na kterou si sám vydělával kondicemí a brigádami. Na střední školu se mnou chodili spolužáci taktéž ze sociálně slabých rodin, ale maturitu udělali, protože se na ni učili. Školné se u nás neplatí, učebnice jsou zdarma, tak mi, prosím, vysvětlete, jak socio-ekonomický statut ovlivňuje jedince, který kvůli tomu nemůže udělat maturitu.
|
| Dana | 
|
(24.1.2019 13:00:17)
Jasně, že to jsou kecy. Na přijímací zkoušky by mělo být nepodkročitelné minimum bodů, a to i pro soukromé střední školy. Když tam přijmou každého, tak se tam čtyři roky plácá,zdržuje ostatní žáky i učitele a maturitu stejně neudělá nebo na počtvrté. Stojí to daňové poplatníky spoustu peněz. Proto se kraje již začaly proti takovémuto systému bouřit, protože nechtějí všechny ty zbytečné střední školy financovat. A na učebních oborech by neměli žáci dělat státní maturity vůbec, ale vyučení zakončit nějakou mistrovskou zkouškou. Autor je zřejmě z nějaké střední soukromé školy, kam se žáci zrovna nehrnou, a když již, tak jen ti, kteří udělají přijímací zkoušky na deset bodů a méně. Pokud je budou muset udělat všichni nad čtyřicet bodů, tak to bude moci zavřít.
|
|
| Zasloužilá matka + 5 |
|
(24.1.2019 14:50:54)
Na tohle existují kvantifikované studie. U nás lze s vysokou pravděpodobností předem určit, jakou úroveň vzdělání a pracovního uplatnění dítě získá podle socioekonomického statutu rodičů. Jsou země (typicky např. severské demokracie), kde je šance na dobré vzdělání a pracovní uplatnění otevřena i pro děti ze slabých rodin, tj. je tam daleko větší procento dětí, jejichž rodiče nemají VŠ, ale ony VŠ vystudují ano. U nás je to často nepřekročitelná propast. Kdo má vzdělané rodiče, dostane se mu od nich podpory a bude to mít pozitivní důsledky na jeho vzdělání i kariéru. Kdo nemá, tak smůla. Náš vzdělávací systém mu nepomůže.
|
| Bobo | •
|
(24.1.2019 15:05:39)
Snažit se musí rodiny. Když mají hlouběji do kapsy - tak nemohou utrácet za kraviny. Nekouřit, nepít, zaplatit si stovku ročně a mohou chodit celý rok do studovny či knihovny. Ta je v každém okresním městě. Knihovny i v malých obcí. Nikdo nikomu nebrání se vzdělávat. Neběhat celé dny s mobilem u ucha, vysedávat na sociálních sítích v plytkých debatách o ničem... Socani zde vychovali sta tisíce lidí bez pracovních návyků a hlavně bez chuti pracovat. Vše platí střední vrstva. Všechny výmysly socialistických ministryň (Tominová, Maláčová, Valachová...) platím ze svých vysokých odvodů. Přes státní fond kinematografie či koncesionářské poplatky přispívám ze svých daní a plateb na seriály typu Most. V populačním ročníků prostě není 60% disponováno na studium VŠ. To bohužel. Jde to pouze radikálním snížením nároků jak u přijímaček, tak i náročností vlastního studia. A o zedníka, instalatéra, elektrikáře, pokrývače je doslova rvačka. Seženete prakticky jen lempla. Ti šikovní pracují již dlouho v Rakousku, Německu či dalších státech EU. Hlavně, že zde máme desítky tisíc absolventů sociálních studií, kteří nic neumí a mohou tak pracovat pouze v neziskovkách či na referentských pozicích v úřadech za ubohých 20 až 30 tisíc hrubého.
|
| Zasloužilá matka + 5 |
|
(24.1.2019 17:30:53)
A když se rodiny nesnaží, tak je dítě na odpis - to vám připadá v pořádku? Ať ano, nebo ne, přesně o tom je to mrhání talenty a předurčenost dítěte socioekonomickými poměry rodiny, na což se přispěvatelka, které jsem odpovídala, ptala. Takže jsem jí to vysvětlila. Výhodné to není pro nikoho. Nevím, proč si myslíte, že v neziskovkách pracují lidé, kteří nic neumí a kterým nic jiného nezbývá. Například poskytování kvalitních sociálních služeb naopak vyžaduje pracovníky, kteří se celoživotně věnují rozvoji svých dovedností. Rozdíl mezi blbou a dobrou pečovatelkou či sociálním pracovníkem je enormní a jednou to pozná na vlastní kůži téměř každý z nás.
|
| Bobo | •
|
(24.1.2019 21:41:17)
Pečovatelka je zpravidla zdravotnice a ne humanoidní produkt nesmyslných VŠ. Příklad takových škol si dosadí každý z vás. Snažit se musí rodiny, znamená jak rodiče tak i jejich děti. Co je k nepochopení. Že Vy jste také vystudovala podobný "zázrak"? Stovky oborů, které jsou k ničemu.
|
| Zasloužilá matka + 5 |
|
(25.1.2019 10:58:49)
Pečovalka není zdravotnice a koneckonců v tomto případě žádnou VŠ nepotřebuje. To byla jen reakce na tu vaši představu o budižkničemech v neziskovkách. Zdržte se, prosím, ubohých osobních útoků, ke kterým, koneckonců, ani nemáte munici, protože o mně nic nevíte. Opravdu neumíte věcněji a slušněji diskutovat? Jestli to nebude tím deficitem humanitního vzdělání. 
|
| Bobo | •
|
(25.1.2019 21:39:43)
Pečovatelka je primárně osoba se zdravotním vzděláním. Máte to v hlavě dost přeházené. Zbytečně se přete. Vy zřejmě máte na mysli "pečovatelku", která někomu nakoupí, vyžehlí či uvaří. Němci mají výraz Pflege - r(in). Pflegedienst, Pflegeheim, Pflegeversicherung... Tam sice také najdete také pro servisní zázemí kuchaře, sociální pracovnice, ale základ je ve zdravotní péči. Pfleger je primárně zaměstnanec se zdravotní kvalifikací. 3 letá odborná - zdravotní škola po absolvování střední školy. Něco o tom vím.
|
| X__X |
|
(26.1.2019 11:31:05)
je celkem zbytečné na českých stránkách vytahovat německé slovníky a ohánět se tím, jaký pojem co znamená v Německu. u nás pečovatelé spadají pod sociální péči a je to učební obor. ve zdravotnictví se uplatňují ošetřovatelé, což je opět učební obor.
|
|
|
|
|
|
| Kroupa se | •
|
(24.1.2019 18:02:40)
Ty jo, tady to zase lítá.
Spíš to tady vidím jako pomstu šprtů, pokud mě paměť neklame držel jsem v ruce skripta tuším že sociologie kde se objevila informace o tom že VS by bylo schopno zvládnout tuším že 97% populace.
Jo bylo to za do by kdy jsme se měli tak strašně špatně, tedy tuším že v 84.
No a ti komančove měli plán a nechali studovat jen 10% populace, více diplomovaných nebylo potřeba.
A v této bohem zapomenuté době známá učila češtinu a ve třídě měla cikánku, a cikánka rušila tedy ona si v hodině zpívala. To samozřejmě pí učitelku vedlo k neustálému vyvolávání. A ukázalo se že dívenka vše umí a zpívá si proto že se nudí. Tady bych mohl končit ale ono to mělo pokračování, jak šel čas dívence narostlo poprsí a zadek a začala mít zcela jiné zájmy než nějakou češtinu a tuším že základní dodělala jen tak tak s odřenýma ušima. Ale přesto si dovolím pochybovat že to bylo její nízkou inteligencí. Takže ty kecy co tu vedete a kolik procent je schopno cosi si drazí soudruzi strčte ...
Jde tu jen o jdno, aby na vás někdo jinej dělal.
Jo já vím, dnes si už soudruzi neříkáme že.
|
| SleepWell |
|
(24.1.2019 19:00:20)
97%? Ale jo, ty humanitni vedy asi jo, to se s trochou vule da jednoduse nasprtat.
Ja jsem osobne presvedcena, ze Gaussovo rozdeleni lidstvo okecat nedokaze. A protoze jsem mela tu cest asi 2 roky ucit, tak jsem to i videla v praxi. To abstraktni mysleni je natolik komplikovane, ze to kazdy opravdu nedava.
|
| Bobo | •
|
(24.1.2019 21:46:49)
Je jasné i dávno prokázané, že díky populačnímu boomu především nejnižších sociálních vrstev se postupně snižuje i IQ celé populace. Žádný objev, ale realita.
|
|
|
| Dana |
|
(24.1.2019 19:10:00)
To nejsou kecy, to je Gaussova křivka. Za komančů studovali VŠ většinou jen ti, co měli 125 bodů a víc v testu inteligence. A ještě většinou to byly potřebné vysoké školy a ne samé (nepotřebné) humanitní fakulty, jako dnes. Dnes se soudruzi rozhodli, že VŠ bude mít devadesát procent populačního ročníku, a tak tomu stále přizpůsobují náročnost přijímacích zkoušek na střední školy a stále snižují laťku i u maturit. A kdo udělá nakonec i třeba po několika pokusech maturitu, vysokou školu nenáročného typu udělá také. Pak ale vystudování VŠ nemůže být považováno za něco výjimečného, když ji má většina. Vysokoškoláci se pak nemohou divit, že šikovný řemeslník, ba i ta ženská v kase v Lidlu, má větší plat, než on, nepotřebný absolvent humanitních studií.
|
| Kroupa | •
|
(24.1.2019 19:59:28)
Tak nevím můj drahej sourozenec VS za komanču má a o inteligenci vedem neustále spor.😂
A 125 čehokoliv to ani náhodou😂.
Děkuji bohu že už tohle neřeším, ale zase řeším výpalné co mám platit v lékárnách.
|
|
| Kudla2 | 
|
(24.1.2019 21:13:01)
"Za komančů studovali VŠ většinou jen ti, co měli 125 bodů a víc v testu inteligence. A ještě většinou to byly potřebné vysoké školy a ne samé (nepotřebné) humanitní fakulty, jako dnes."
To je lež nebo špatná paměť?
V přijetí na VŠ hrála velmi často (ne vždy) roli politická angažovanost a/nebo původ, a občas taky protekce.
Samozřejmě se to občas podařilo i lidem, kteří neměli nic z toho, ale to na věci nic nemění. A "potřebné" vysoké školy taky nebyly všechny, viz ty různé politické vědy. 
|
| Bobo | •
|
(24.1.2019 21:54:52)
Situace se vychýlila ke kvantitě na úkor sebemenší kvality. Počátkem 90. let se vyprávělo nezkušeným obyvatelům, že soukromé školství přináší do vzdělání vysokou odbornost a kvalitu. K smíchu. Školy jako Cevro, UJAK, Univerzita T. Bati, Institut mezioborových studií Brno atd. nepřinesly vůbec nic a už vůbec sebemenší kvalitu. Za peníze zde nechají vystudovat i úplného blbce. Pochybuji, že by mnozí absolventi podobných škol zvládli před rokem 1990 i jen výuční obor s maturitou. A silný pokles zaznamenali i veřejné VŠ. Bez pochyby.
|
|
|
|
| Bobo | •
|
(24.1.2019 21:44:16)
Mně stačilo vidět dokument 8 B. Třída plná gypsy, kde měl o výuku alespoň trochu zájem jeden žák. Pro učitele jen dlouhodobý atak na jejich frustrační toleranci.
|
|
|
|
|
| SleepWell |
|
(24.1.2019 18:54:48)
ja ti vysvetlim, jak to myslej. Je to absurdni.
zalezi jakym rodicum se clovek narodi. Kdyz se narodi zodpovednym, tak ti ho ke studiu povzbuzuji a za kazdy uspech odmenuji pochvalou. No a kdyz ma nekdo smulu a narodi se rodicum, kterym je totalne sumak zda ditko prospiva, tak je co? Inu je diskriminovano.
A s tim se musi neco udelat, no ne? Jasne, ze ditko by se mohlo snazit samo. Ale ono prece ma ten handicap v podobe nezodpovednych rodicu. Takze jediny mozny reseni, kteri ti nasi koumaci dali dohromady je ten, ze holt snizime latku.
|
| Analfabeta | •
|
(24.1.2019 19:36:01)
Nejenomže snížíme laťkku, ale zavedeme inkluzi, kdy blbce nastrkáme mezi děti normální, a budeme si myslet, že všechny děti vzděláme na stejnou úroveň. A protože děti zodpovědných rodičů utečou na víceleté gymply, tak ty gymply postupně zakážeme. To by bylo, abychom tu inkluzi neprotlačili.
|
| SleepWell |
|
(25.1.2019 7:26:45)
no, ono to ted je tak, ze na 8g gymplu opravdu jsou deti, ktere tam nepratri. Alespon v nasem okrese. A verim, ze i v praze kdy pominu ty nejprestiznejsi skoly. Rodice se proste kousnou, pomuzou ditku se nasprtat a protlaci ho tam. Ditko pak povlava, matiku nedava, ale rodice ho zenou, podporuji, tak se nejak nasprta nazpamet. A potom jde prave na ty humanitni obory typu enviromentalni studia. A prece jenom ty prijimacky na 8G nejsou zas tak slozite, tam se proste clovek dostane, kdyz se na to pripravuje (=ma vyhodu zodpovednych rodicu). Bohuzel v nasi lokalite opravdu plati, ze na ZS zustavaji zbytky a ty 1-2 chytre deti, ktere tam zbyly, tak trpi a zakrnujou. Plus tam jsou samozrejme zbyle inkludovane deti, ktere tu latku tlaci jeste niz.
Je absurdni, ze se deli tridy na jazyky podle schopnosti, ale na matiku nebo cestinu uz ne, to by byla diskriminace.
Mozna cela ta koncepce mela dobrou myslenku, ale nejak se mi zda, ze to v praxi nefunguje.
|
|
|
| Zasloužilá matka + 5 |
|
(25.1.2019 11:05:58)
Není diskriminováno, ale je velmi znevýhodněno. Nemá srovnatelnou startovní čáru s dětmi z lépe socioekonomicky situovaných rodin. Pokud mu nepomůže stát tím, že školství bude kvalitní a bude umět vzdělat i takové dítě, tak mu nepomůže nikdo. Výsledkem je armáda těžko zaměstnatelných, demotivovaných a vůči společnosti zatrpklých osob. To není výhodné pro nikoho. Pro společnost i pro jednotlivce je výhodné, když lidé mohou uplatnit své vlohy a nejsou taženi ke dnu prostředím, z něhož vzešli. V některých státech to jde, u nás ne. A to opravdu není o nějakém cut off score, to je o kvalitě škol. Jenže ta se neřeší tak snadno a rychle. Znemožnit dětem vzdělání je krátkodobě snadné a levné, dlouhodobě se to sakrmentsky prodraží.
|
| Analfabeta | •
|
(25.1.2019 18:14:19)
Zasloužilá matko, ale ty rozdíly jsou a budou, škola je nesmaže. Představ si rodinu, kde je třeba matka Češka,otecItal a spolu mluví anglicky. Dítě v 6 letech mluví třemi jazyky, bylo u moře (u babičky v Itálii), rodiče dbají na jeho vzdělání, byli s ním v ZOO, chodí do diavadla, jezdí na výlety. A vedle této rodiny budeme mít rodinu, kde se na nějaké vzdělání totálně kašle. To má stát hradit podobným dětem návštěvy ZOO, dovolenou u moře a dát jim asistenty, co by je učili cizí jazyky? Prostě za výchovu zodpovídá rodina a za vzdělání podle možností škola. Pokud je ale na tom 1.dítě z příkladu lépe, tak ho 2.dítě nedožene, to se prostě musí učit ve škole. Jenže častokrát se pod slova o znevýhodnění schová totální nezájem o učení s tím, že v dospělosti bude dítě pobírat sociální dávky a nebude pracovat, protože častokrát nepracují ani jeho rodiče. To pak není znevýhodnění, ale sprostá výmluva někoho, kdo se třeba mohl vyučit nějakému řemeslu, ale je líný jako veš, takže se neučí, fláká se a následně svou lenost a nechuť k práci schová pod zástěrku "sociálního znevýhodnění". Takových děěěsně "sociálně znevýhodněných" už jsem potkala fakt dost.
|
|
| SleepWell |
|
(25.1.2019 18:20:13)
"V některých státech to jde, u nás ne"
a kde ze to maji udelane tak, ze jim to opravdu, ale opravdu funguje? Pokud vim, tak s tim bojujou uplne vsude. Urcite to nikde neumi plosne, maximalne nejake pilotni projekty na vybranych jedincich, zadna 8.B to nebude.
|
|
|
|
|
.. taky mám ten pocit, že Bobo reaguje v každé diskuzi za účelem vyvolat hádky. Zřejmě nějaká hodně nespokojená osoba, která má potřebu neustále moralizovat, kritizovat, urážet a napadat lidi, kteří mají jiný názor. Jinak souhlasím s autorem článku, jsem proti cut-off skóre, jsem i proti státním maturitám, podle mě právě ony snižují úroveň vzdělávání. Učitelé jsou pod tlakem, děti zdeptané. Nechápu, proč musí někdo, kdo vyniká např. v dějepisu, maturovat z matiky, která mu pro změnu nejde do hlavy. Maturity by měly mít v režii samotné školy podle své specifikace. Škoda, že o takových věcech vždy rozhoduje někdo, kdo asi nedomyslí následky :-(
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)