| Helena, tři dospělé děti | •
 |
(1.9.2015 15:36:00)
Já jsem byla prvňáčkem někdy před padesáti lety a neměnila bych ani za nic. Paní učitelku (vlastně soudružku učitelku) jsme všichni svorně milovali, ve škole se mi líbilo, úkoly jsem si udělala o přestávce, doma za celou školní docházku nevěděli, co se učíme. A přitom jsme na konci deváté třídy uměli víc než dnešní maturanti. S mými dětmi jsem se také nikdy neučila a všechny vystudovaly vysokou a jsou úspěšnými lidmi. Nějak nemůžu pochopit, proč se dneska s dětmi dělají takové ciráty.
|
| Markéta, kluci 13 a 6 | •
|
(1.9.2015 18:09:07)
Máš už vnoučata? Chodí do školy? Rodiče se nezajímají o probíranou látku? Mají děti dobrý prospěch? Pak to máte konzistentně nastavené.
|
| Helena, tři děti | •
|
(2.9.2015 17:03:06)
Mám 6 vnoučat, z toho tři školáky - 4.třída, 3.třída a prvňáček. Se starší holkou to dcera při nástupu do školy začala přehánět, holka se moc nestarala. Pak jsem dceři poradila, ať holku nechá jít párkrát do školy bez úkolu nebo bez pomůcek, ať si za to nese důsledky sama. Po pár poznámkách si malá začala věci kontrolovat a od té doby není problém. U svých dětí jsem to taky tak dělala, ani známky jsem nijak neřešila. Máš špatnou známku? Tak si ji oprav. Podotýkám, že sama jsem byla učitelka a nejvíc jsem nesnášela fňukání nad špatnou známkou a škemrání o zamhouření oka ať už od dětí nebo od rodičů. Vždycky jsem trvala na tom, že klidně známku opravím, ale musí si to zasloužit. Ať už doučením nebo nějakým projektem,za kterým je vidět práce. Měla jsem totiž známou, která kontrolovala dceři úkoly ještě na střední škole a každou známku šla diskutovat do školy. Holka dopadla dost špatně, po vydřené maturitě šla na vysokou a po prvním semestru skončila, protože si nebyla schopná aniJinak k vlastním dětem, vyžadovala jsem od nich určitou samostatnost od malička, možná jsem to někdy i trochu přehnala, ale dnes jsou za to vděčné, všechny úspěšně vystudovaly vysokou, sjezdily kus světa, mají dobrou práci a dovedou si ze vším poradit.
|
|
| Helena, tři děti | •
|
(2.9.2015 17:06:08)
Omlouvám se, předcházející příspěvek jsem blbě odklikla Mám 6 vnoučat, z toho tři školáky - 4.třída, 3.třída a prvňáček. Se starší holkou to dcera při nástupu do školy začala přehánět, holka se moc nestarala. Pak jsem dceři poradila, ať holku nechá jít párkrát do školy bez úkolu nebo bez pomůcek, ať si za to nese důsledky sama. Po pár poznámkách si malá začala věci kontrolovat a od té doby není problém. U svých dětí jsem to taky tak dělala, ani známky jsem nijak neřešila. Máš špatnou známku? Tak si ji oprav. Podotýkám, že sama jsem byla učitelka a nejvíc jsem nesnášela fňukání nad špatnou známkou a škemrání o zamhouření oka ať už od dětí nebo od rodičů. Vždycky jsem trvala na tom, že klidně známku opravím, ale musí si to zasloužit. Ať už doučením nebo nějakým projektem,za kterým je vidět práce. Měla jsem totiž známou, která kontrolovala dceři úkoly ještě na střední škole a každou známku šla diskutovat do školy. Holka dopadla dost špatně, po vydřené maturitě šla na vysokou a po prvním semestru skončila, protože si nebyla schopná ani zapsat předměty. Jinak k vlastním dětem, vyžadovala jsem od nich určitou samostatnost od malička, možná jsem to někdy i trochu přehnala, ale dnes jsou za to vděčné, všechny úspěšně vystudovaly vysokou, sjezdily kus světa, mají dobrou práci a dovedou si ze vším poradit.
|
| Analfabeta | •
|
(2.9.2015 20:53:27)
Heleno, dělala jsem to podobně: škola je váš problém, copak já můžu vědět, jaké máte úkoly? Nezapsal sis úkol, nemáš - tvůj problém. Děti byly samostatné hned od 1.třídy, sice občas neskuteční bordeláři a sklerotici, ale i s tíémto přístupem vystudovali VŠ, mají dobrou práci, sjezdily kus světa a především se rády vracejí domů! Nestěžuju si a musím se usmívat, když moje metody děti přebírají. Tak asi nebyly tak špatné.
|
|
|
|
|
tak za nás je chtěli normálně na základce 
), tak jsme se téma dozvěděli až při hodině, ale třeba když jsme měli psát životopis významné osobnosti, věděli jsme to předem, abychom si mohli dát dohromady potřebná životopisná data.
, moznost vybrat si obed, delsi prestavku, kterou ma treba syn ve skole, moznost individualnejsiho pristupu to bych brala vsemi deseti. Z prvni tridy si pamatuji asparagus, jako privitani do prvni tridy. Vsechny 4 pani ucitelky, ktere se v nasi tride od 1-4 tridy vystridaly byly velice prisne. Nemam na prvni stupen moc dobre vzpominky. 
. Takze osobne nedokazu rict co je lepsi. A jaka skola je nejidealnejsi, ale netroufala bych si tvrdit, ze nyni je to lepsi nez driv. Jak v cem. 
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)