Re: To já bych už prvňáčkem být nechtěla

Jejda, to jsem měla stejnou pí učitelku.. nepříjemná, zlá, neobjektivní. "Samé jedničky" dávala tomu, jehož rodiče chodili tzv. šplhat, nebo jí jinak lezli do zadku (měla z nich prospěch). Mě nedala samý jedničky nikdy-ani v první třídě ne, kráva, doteď mi to nikdo nevěří (absolvovala jsem prestižní gympl a státní VŠ). Byla to nějaká přivandrovalá Slovenka - takže např. nevěděla kde leží jaké město (čímž pobavila např. rodiče při řešení Školy v přírodě-nevěděla kde to leží!!).
Když měl být TV, tak nám tvrdila že se tělocvična opravuje - byla tlustá jak prase a tudíž líná s námi jít cvičit (přitom naši sourozenci normálně TV měli-no horor).
Hned 1. den ve škole se nám prvňáčkům uvedla "jmenuji se XY a doufám, že nikdo z vás již nevěří na Ježíška" (v roce 1979 to bylo).
Dále nám oznámila, že nikdy nejezdí na Školu v přírode a tudíž ani my nepojedeme (nakonec jsme byli).
Když jsem jednou nepřinesla "lékovky" (sběr lahviček od léků-ve 2. tř.), tak na mě před celou třídou řvala že jsem příživník. Na méně chytrou spolužačku zase měla poznámky "kráčíš ve šlépějích své matky" (byla kuchařkou ve školní jídelně). Takovouhle krávu by dnes všude kopli do zadku. Fakt jsem toho plná - tohle nikdo nezapomene. Samozřejmě ti její "jedničkáři", kteří to dotáhli sotva k maturitě - ti jí asi milujou ještě teď.