| Anička; | 
 |
(23.6.2015 17:57:30)
Ti by nám nadiktovali i to, že nemáme ne prázdniny pro děti. Mimochodem, když jsem byla malá, tak jsem za nejkrásnější prázdniny považovala ty, když rodiče (a prarodiče) si s námi hráli člověče, chodili jsme na houby a sbírali jsme borůvky, šli pěšky na nějaký kopec, koupali se u rybníka. Když jsme pak začali jezdit na "povinné dovolené" do cizích zemí, nejvíc jsem byla ráda, když rodičům došly prachy a daný rok jsme si mohli lebedit v České kotlině. Lidi, nebojte se mít děti, vyrostli jsme a vzdělali se i bez věcí, do kterých nás nepřímo honí statistikové - a to známe cizí jazyky, umíme hrát na nástroje, i nějaký ten sport člověk zvládl. Cestopisů je v TV taky dost a cizí země a názory se snadno dají sledovat i na i-netu.
Člověk je schopen se vzdělat a mít rád sebe i druhé i v málo penězích, pokud je skromný, laskavý a tvořivý, prachy jsou fajn, ale radostný život člověka včetně dětí peníze nezajistí. Ani hromada peněz. Možná snad ponechávají člověka lenivět.
|
| Kudla2 | 
|
(23.6.2015 19:22:49)
Aničko,
nejvíc mě rozsekalo, že nemaj peníze na návštěvu kamarádů, co to proboha je, copak návštěva stojí nějaký peníze?
|
|
| Analfabeta | •
|
(24.6.2015 7:46:26)
Tak peníze na cestování se snažím uškudlit vždycky a rozseká mne názor, že "nejlépe je u nás v České kotlině". Já cestuju moc ráda, rozšiřuje to obzory ani na to nejsou třeba milióny. Největší položkou je obvykle doprava, protože provoz auta, ale i cesta vlakem, letadlem není nejlevnější. Jezdím ráda s cestovkami na poznávací zájezdy a nenávidím dovolené v hotelu, kdy mnoho lidí pomalu ani nevystrčí nos za zdi a zůstane po celou dobu pobytu na hotelové pláži. Když ale cestuju, snažím se porovnávat život u nás a jinde, všímám si rozdílů a mnohdy si přinesu i inspiraci, co by se u nás dalo zlepšit. Je mi cizí řiťolezectví, nejprve do řiti ruské, posléze do řiti americko-německé, ale bez poznání a porovnávání odlišných kultur se neobejdeme, když budeme chtít posunout celou společnost kupředu.
|
| ruže červena | 
|
(24.6.2015 8:09:31)
Souhlasím,něco jiného je sledovat v televizi ,nebo vidět,zažít na vlastní oči.Ano i u nás je krásně,ale je dobré vidět jak se žije jinde.
|
|
| Analfabeta | •
|
(24.6.2015 12:47:52)
Občas stačí mít tevřené oči a dívat se kolem sebe. I v té "dovolenkové destinaci" žijou lidi. V hlavním městě stačí zajít o několik uliček dál, v dovolenkové destinaci stačí jet na výlet. Myslíš, že všude jsou Potěmkinovy vesnice? I na Slovensku jsem rodilým Slovákům ukazovala cikánské osady pod Tatrami, oni kulili oči, protože to v životě neviděli, a to tam byli domácí oni, ne já. Kdo má zájem a chce vidět, vidí. Kdo jen plave v moři a stravuje se v hotelu, má stejné dotazy, jako máš ty.
|
| Filip Tesař |
|
(24.6.2015 13:37:46)
Máš mě blízkej přístup, Analfabeto, moc mě to potěšilo. Jen dodám, že i když v český kotlině nemusí bejt nejlíp, může tam bejt dobře a stejnej přístup - otevřený oči - se dá uplatnit i u nás.
|
|
| Filip Tesař |
|
(24.6.2015 13:42:05)
Máš mě blízkej přístup, Analfabeto, je mi to sympatický, moc mě to potěšilo. Jen dodám, že i když v český kotlině nemusí bejt nejlíp, může tam bejt dobře a stejnej přístup - otevřený oči - se dá uplatnit i u nás.
|
|
| Analfabeta | •
|
(26.6.2015 13:48:27)
Ne, s dětmi jsem tam nebyla, ono to bylo i tak o strach. Ukazovala jsem to dospělým a nemusím být až tak velký lumen, abych neviděla, že se tam prádlo pere v potoce, do téhož potoka se s**e a několik kilometrů níž se z téhož potoka čerpá pitná voda pro celou vesnici. Pravda, stejný bordel uvidím i v Čechách, když se dostanu do míst, kde bydlí naši milí spoluobyvatelé. Na to, aby si svůj svinčík po sobě ulidili, nejsou peníze třeba, jen snaha nedělat kolem sebe svinčík a nebýt líný a udělat pět kroků ke kontejneru. Ale o tom řeč není. Je to jen o tom, snažit se vidět, jak se kde lidem žije. Mimochodem, stejný svinčík jsem viděla třeba v arabských zemích. Někde na pořádek totálně dlabali (např. v Tunisu, tam lítaly odpadky po poli, jako kdyby je tam nasel), jinde bylo až úzkostlivě čisto. Někdy tě rozdíly řádně praští do očí. Pamatuju, že před vstupem do EU tepaly naše orgány podnikatele v potravinářství, jak musejí mít bezdotykově baterie a podobné krávoviny, ale třeba v Itálii s námi byl instalatér, který šílel z toho, že tam klidně vedou plynové trubky zvenčí po zdi (!! - u nás absolutně nemyslitelné!!) a ještě nemají žádné bezpečnostní označení (u nás opět absolutně nemyslitelné, to by si nikdo na triko nevzal. Když jsme např. u nás doma instalovali plyn, první bylo, že jsme trubky podle předpisu natřeli na žluto. Aby bylo vidět, kde jsou a aby byly snadlo odlišitelné od ostatních trubek, kudy teče voda). V Rusku nás taky zarazila totální absence jakýchkoli bezpečnostních opatření. Ono vidět, jak chlapík čerpá benzín do kanystru, v jedné ruce hadici, ve druhé zapálenou cigaretu, to je fakt zážitek. To nevíš, jestli se radši nemáš schovat za nejbližší zeď. Naštěstí tu cigaretu do kanystru neodklepnul, to už bych asi nerozdejchala. Ale zase Rusko je nádherná země, vidět Volhu v dolním toku, to je fakt veletok, kam se na ni hrabe nějaký Dunaj v Vídni (který není veletokem ani v Budapešti).
Ano, když cestuju, snažím se vidět, jak tam žijí domorodci, jestli se mají hůř nebo líp než my, co mají oni lepší a co zas máme lepší my. Ale taky se vracím s tím, že i u nás je krásně a pořád máme co zlepšovat.
|
| Analfabeta | •
|
(26.6.2015 17:06:42)
To nepopírám, ale hodně věcí je přece pro inspiraci, ať zápornou (tohle teda fakt ne), nebo kladnou (tohle bych chtěla mít taky). My předěláváme dům a spousta věcí nás přitom inspiruje, ale to musím někde vidět, nejen na netu nebo v katalogu. Taky se snažíme předělat zahradu, což je jedno a totéž, taky hledám inspiraci, kde se jen dá. To třeba můžou i politici: u nás třeba teď vybetonovali náměstí. Předtím tam byly stromy, sice už starší, ale málo vídané formy, a pak taky květinový záhon, ten byl v létě moc hezký. Teď je tam pár mladých stromků a květiny prakticky žádné. Je neskutečné, jak je ten prostor smutný, ty kytky to předtím dost oživovaly. Nebo třeba vídám, jak se v zahraničí starají o prakticky nepoužitelný prostor: uprostřed řady kruháků jsem viděla reklamu na blízká města. Bylo tam umístěné něco, co je pro ta města charakteristické a typické. Třeba u jednoho města tam byla velká plastika plachetnice a delfínů - město bylo u moře. Na dalším kruháku byla velká keramická váza a další artefakty - ve městě byla porcelánka. Nebo třeba v Polsku jsem viděla nádherný 3D erb města, provedený v drobných květinách, mělo to cca 2x2 metry, taky na kruháku. Ano, něco můžu vidět i na fotce (a dneska v době netu je to zase o něčem jiném než dřív, kdy byly jen knížky, noviny nebo případně televize), ale in natura je to něco jiného. No, a něco podobného bych chtěla, aby bylo i u nás. Abychom to tu měli hezčí.
|
|
|
|
|
|
)
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)