Re: Strašáci výzkumníci

Ne, s dětmi jsem tam nebyla, ono to bylo i tak o strach. Ukazovala jsem to dospělým a nemusím být až tak velký lumen, abych neviděla, že se tam prádlo pere v potoce, do téhož potoka se s**e a několik kilometrů níž se z téhož potoka čerpá pitná voda pro celou vesnici. Pravda, stejný bordel uvidím i v Čechách, když se dostanu do míst, kde bydlí naši milí spoluobyvatelé. Na to, aby si svůj svinčík po sobě ulidili, nejsou peníze třeba, jen snaha nedělat kolem sebe svinčík a nebýt líný a udělat pět kroků ke kontejneru. Ale o tom řeč není. Je to jen o tom, snažit se vidět, jak se kde lidem žije. Mimochodem, stejný svinčík jsem viděla třeba v arabských zemích. Někde na pořádek totálně dlabali (např. v Tunisu, tam lítaly odpadky po poli, jako kdyby je tam nasel), jinde bylo až úzkostlivě čisto. Někdy tě rozdíly řádně praští do očí. Pamatuju, že před vstupem do EU tepaly naše orgány podnikatele v potravinářství, jak musejí mít bezdotykově baterie a podobné krávoviny, ale třeba v Itálii s námi byl instalatér, který šílel z toho, že tam klidně vedou plynové trubky zvenčí po zdi (!! - u nás absolutně nemyslitelné!!) a ještě nemají žádné bezpečnostní označení (u nás opět absolutně nemyslitelné, to by si nikdo na triko nevzal. Když jsme např. u nás doma instalovali plyn, první bylo, že jsme trubky podle předpisu natřeli na žluto. Aby bylo vidět, kde jsou a aby byly snadlo odlišitelné od ostatních trubek, kudy teče voda). V Rusku nás taky zarazila totální absence jakýchkoli bezpečnostních opatření. Ono vidět, jak chlapík čerpá benzín do kanystru, v jedné ruce hadici, ve druhé zapálenou cigaretu, to je fakt zážitek. To nevíš, jestli se radši nemáš schovat za nejbližší zeď. Naštěstí tu cigaretu do kanystru neodklepnul, to už bych asi nerozdejchala. Ale zase Rusko je nádherná země, vidět Volhu v dolním toku, to je fakt veletok, kam se na ni hrabe nějaký Dunaj v Vídni (který není veletokem ani v Budapešti).
Ano, když cestuju, snažím se vidět, jak tam žijí domorodci, jestli se mají hůř nebo líp než my, co mají oni lepší a co zas máme lepší my. Ale taky se vracím s tím, že i u nás je krásně a pořád máme co zlepšovat.