| Petr (dcera 9 let) | •
 |
(1.5.2015 14:13:46)
Mě přijde absurdní, aby dítě v pěti letech používalo tablet nebo smartphone. Dítěti to vůbec nic nedá. Já sám tyto věci už dva roky nepoužívám - předtím jsem musel kvůli zaměstnání, teď jsem rád, že tyto hračky, u kterých i dospělí lidé tráví až mnoho času, mít nemusím. Pokud jde o dceru, ta dostala v první třídě mobilní telefon - obyčejný, pouze volající a smskující, aby se mi mohla dovolat kdyby se cokoliv stalo nebo kdyby něco potřebovala (chodí ze školy sama). Podle jejího vyprávění její spolužáci běžně mají telefony s dotykovým displejem a internetem a jsem rád, že sama dcera mi řekla, že nic takového nechce. Od malička s těmito věcmi nebyla ve styku a celkově jsem jí vždy vychovával tak, aby k těmto věcem vůbec neinklinovala. Problémy s kamarády rozhodně nemá a to možná právě proto, že je přátelská, veselá, sluníčková, upovídaná a mít kamarády je pro ní důležité.
A ještě něco - pojem ""tlak společnosti"" považuji za oblíbenou výmluvu současné doby. Každý jsme individualita primárně zcela ukradená ostatním mimo okruh blízkých lidí a život si organizujeme dle svého uvážení a svých možností, stejně tak i výchovu dětí. Společnost do toho vůbec netahejte.
|
| Filip Tesař |
|
(1.5.2015 18:41:46)
"Každý jsme individualita primárně zcela ukradená ostatním mimo okruh blízkých lidí" - to může bejt aktuální dojem z části dnešní český společnosti (ale například já žiju v místech, kde to všeobecně neplatí). Ale ujišťuju vás, že je spousta míst, kde to neplatí celkem zásadně - to jenom na okraj, samozřejmě žijeme tady a teď.
|
| katka+synek2007 | 
|
(3.5.2015 22:30:36)
Jo, ten tlak na individualitu platí jen v západní euroamerické kultuře (což je zlomek lidstva). Četla jsem te´d zajímavou knížku Naše děti, naše světy z pera americké antropoložky Meredith Smallové, a ta právě tohle moc pěkně rozvádí. Omlouvám se, že už je to trochu mimo téma článku, ale ta knížka je k rodině a velmi mě nadchla.
|
| Filip Tesař |
|
(4.5.2015 8:24:08)
Díky za tip!
|
|
|
| Karel | •
|
(4.5.2015 8:53:02)
"Každý jsme individualita primárně zcela ukradená ostatním mimo okruh blízkých lidí": Ve starším školním věku a adolescenci jsou názory dětí formulovány ve vztahu k aktuálnímu kolektivu daleko silněji, než k rodičům. Koneckonců - biologie funguje tak, aby se od rodičů odpoutali, ale kolektiv třídy mají kolem sebe 30-40 hodin týdně.
|
|
|
| katka+synek2007 |
|
(3.5.2015 22:25:46)
Já osobně naštěstí nemám od přírody dáno podléhat příliš tlaku společnosti, ovšem přesto si myslím, že tlak společnosti existuje a ne jen jako výmluva. Člověk je totiž společensky žijící živočich, a tudíž se musí nějak k této společnosti vztahovat.
|
|
| Karel | •
|
(4.5.2015 8:49:35)
Potíž nastává kolem 3-5 třídy, kdy učitelé začnou žádat dopisování všeho zameškaného, nejen kvůli nemocem, ale soutěžím, výjezdům apod., včetně písemek, a děti dnes už nepoužívají kopírku (v naší škole žákovská ani není), takže si sešity běžně fotí a posílají přes FB. (Často ani email nepoužívají.) A nefotí jenom sešity...
|
| Suza007 | 
|
(4.5.2015 18:35:12)
Já si za mých mladých let dopisovala sešity v ruce. Aspoň jsem pak měla tušení, co se v době mé nepřítomnosti dělalo...
|
| Ajnod | •
|
(5.5.2015 8:50:33)
Ono si to ale dopisují sami, ale musí někde sehnat materiál, z čeho si to můžou opsat. Musím říct, že u nás se zatím nefotí, i když bych to o stála a děti už 6 let pořád jen někde lítají a shánějí sešity, je to děs. A pokud se dítě chce z toho sešitu učit, těžko ho půjčí spolužákovi, takže tak 60% dětí ty sešity půjčit nechtějí. Dcera je hodná a půjčuje, ale výsledek je, že má věčně někde rozpůjčované sešity a když je sama potřebuje půjčit, je to docela problém. Už to není jako dřív, kdy děti z jedné třídy bydlely ve stejné ulici. Za nás taky fungovala kouzelná formulka:"Já jsem ale chyběl". Teď to nikoho nezajímá (aspoň teda na naší škole).
Prostě je jiná doba a problém nejsou ty přístroje, problém je to, pokud je jediným zájmem dítěte čučet do mobilu nebo tabletu. Ale to už je na rodičích, jak tohle nastaví a k jakým aktivitám dítě od malička vede, ty mobily za to nemůžou.
|
| Hanina | •
|
(7.5.2015 8:42:28)
POkud si fotí sešity a dál je používají, je to věc, která se jim v životě hodí. Já jsem si taky připadala jsko exot, když jsem kolegovi na konferenci navrhla, že mu požadovaný dokument ofotím. On si to chtěl opsat nebo případně zkopírovat, ale kopírka nebyla k dispozici. Tak jsem dokument ofotila a poslala mu to mailem, když to bude chtít mít vytisknuté, tak si to vytiskne.
Já sama si taky kolikrát dokument ofotím, ale mám problém s tím, že pokud pak potřebuju část textu, musím to překlapat na PC, protože program, který převádí text z fotky do Wordu je zatím málo dostupný (už jsem ale pracovala s trialovou verzí a byla to velká úspora práce). Když třeba připravuju přednášku z předmětu mého zájmu (teď naposledy na celostátní setkání), taky hledám poklady a fotky na netu a dávám to dohromady v PowerPointu pro prezentaci a ve Wordu text, který se pak přednáší.
|
|
|
|
|
|
v rozhodování si něco pořídit. Potřebuji to opravdu anebo bych si to koupil jen, že to má Pepík Odvedle! A co se přitom ušetří peněz!!!!
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)