Zásadně nesouhlasím

Dovoluji si nesouhlasit (to "zásadně" je jen protipól k "definitivně" v jiném mailu). Tedy nesouhlasím s vyzněním článku - kdo není s dítětem ve stálém kontaktu a "odkládá" jej do postýlky či kočárku, ubližuje mu.
Vím, že vzbudím nelibost mnohých, ale posuďte mé názory:
Snažím se vyhnout jakémukoli extrému a násilí, nemám ráda přesvědčování druhých za každou cenu a stanovení jedné myšlenky za "bernou minci". Ať už se týká těhotenství, porodů, stravování dětí, kojení... a v neposlední řadě spaní dětí.
Každé dítě je ZCELA individuální, nezaměnitelný originál. Stejně tak RODIČ!!! Každý má jiné potřeby blízkosti, kontaktu, soukromí. Mou snahou je vyhovět mému dítěti, potřebám mým i mé rodiny tak, aby co nejméně zasahovaly do potřeb těch druhých. Bohužel to velmi často jinak nejde, než že pro zájem jednoho dítěte musí ustoupit zájem někoho jiného (sourozence, rodiče..),ale takový je život ve společenství.
Existuje mnoho dětí, které chtějí spát v postýlce, které nevykazují absolutně žádnou potřebu být s rodiči 24 hodin denně ve fyzickém kontaktu. Ty tenhle článek vůbec nezahrnuje. Samozřejmě - pokud budu mít dítě, které chce být se mnou a já mu to můžu dát, ráda to udělám, vyhovím, jen aby bylo spokojené. Nebudu to ale dělat proto, že je to nejmodernější trend, návrat k přírodě.
Totéž vidím i u jiných oblastí. Už jsem se zmiňovala o porodech (ne každá maminka chce rodit alternativně, ne každá, která si to přeje, má tu možnost. Proč by se ta či ona měla cítit vykořeněná ze společnosti kvůli svému názoru a postoji?), o kojení (ano, kojení je SUPER, pokud je bez problémů. JSOU maminky, které kojit nemohou a i ty , které nechtějí. Máme ale právo pohlížet na ně úkosem, protože to "nezvládly" nebo se rozhodly dobrovolně jinak, než velí moderní trend?)... a tak dále.
Vše, co jsem chtěla říct, je, že na mně celý článek zapůsobil tak, že nenabízí žádnou alternativu a šmahem odsuzuje všechny, kdo dávají spát své dítě do postýlky a vozí v kočárku, jako téměř hrubé a nemilující. Co když se to dítěti líbí? Chybí mi tam výzva k NASLOUCHÁNÍ DÍTĚTI, ať si samo určí, co si přeje. A že to děti umí dát najevo, o tom snad nikdo nemůže pochybovat.
Jana