Re: nie BEBU
Ano, souhlasím s Evou, u Darka jsem v 5,5 měsících zjistila, že najednou potřebuje pít častěji (mlíka bylo dost, ale Darka už asi bylo tolik, že zkrátky musel pít častěji, aby mu to stačilo), tak jsem postupně začala přidávat pár lžiček toho či onoho... A kojili jsme vesele dál, flaška se nekonala. Stejně se uměle živené děti začínají přikrmovat dřív, takže vlastně kdybych mu dala umělý mlíko, měla bych ho začít i dřív přikrmovat (?)
Vlastně se flaška konala, ale už dřív a mám s ní jinou velmi nemilou zkušenost. Cca ve čtyřech měsících měl katar z přejídání (jako později Alan, jen si myslím, že jsme měli zareagovat i u Darka tak, jako potom u Alana - snížit dávky, ne ho léčit rýžovým odvarem), takže mně doktorka zakázala kojit a uložila dávat rýžový odvar. Měla jsem dobrou vůli to do něho vpravit lžičkou, ale když už dvě hodiny hystericky řval a mlátil kolem sebe, aniž by spolkl byť jenom jedinou kapku, rezignovala jsem. Nevěřila jsem, že lžičku v puse snese, on totiž NIKDY NIC nedával do pusy (i později pak byl problém naučit ho jíst, protě mu cokoli kromě prsa v puse vadilo), bála jsem se, že nesnese ani tu flašku, ale zkusila jsem to. Nerad, ale nakonec si ju vzal, dostával to z ní 14 dní, uzdravil se a vrátili jsme se ke kojení. Nebyl problém, že by ode mě nechtěl - naopak, byl jak urvanej ze řetězu - ale naučil se pít ÚPLNĚ BLBĚ! Za jedno jediné kojení mě z bradavek crčela krev, byla to šílená bolest a vůbec se mně nedařilo ho přesvědčit, aby se chytil pořádně. Volala jsem na jakousi horkou linku kojení, tam mě PA řekla, že ho prostě musím přiložit správně, když jsem se jí snažila vysvětlit, že vím, jak se má přisát, ale že on tu pusu prostě neotevře, tak mně jenom do zblbnutí opakovala, že ju zkrátka otevřít musí, brečela jsem bolestí a bezmocí... Nakonec manžel přijel z práce (tenkrát mohl, zaměstnával ho jeho tatínek), nějak se mu podařilo mě uklidnit a pak jsem strávila několik desítek poučných minut tím, že jsem Darkovi dala prso, on se přisál špatně, tak jsem mu ho sebrala, dala znova, on se přisál špatně, tak jsem mu ho sebrala... a mezitím samozřejmě děsně řval. Nakonec se to povedlo, ale zařekla jsem se, že u dalších dětí mně už flaška přes práh nesmí, protože tohle bych znovu zažít nechtěla. Vím, že takhle nemusí dopadnout každá matka, která si s flaškou něco začne, ale já už po této zkušenosti prostě mám strach. Možná se to nestává často, ale dítě si dudlíkem může techniku kojení zkazit úplně totálně.
Žaba
Odpovědět