29.9.2014 20:10:50 Terka
Re: Diskuse
No, já vám nevím, mě opravdu připadá, že v těch zásadních věcech se dopělý člověk tolik nemění. Spíš pozoruji, že se některé vlastnosti zvýrazňují a vyostřují. Ale jak byl někdo odmalička vychováván, zda v jeho rodině panoval řád atd., to je podle mne tolik a tolik let působení, že to prostě v člověku zůstává. Myslím tím postoj k práci a povinnostem, jak se člověk staví k problémům a zvládá zátěž, jak komunikuje s druhými, to zůstává. Že máme zpočátku vztahu růžové brýle a také se sami více před druhým snažíme, to je jistě pravda - sami jistě znáte situaci, kdy si lidé k "cizím" takzvaně nedovolí to, co doma. Já jsem například po desetiletém manželství zjistila, jak můj tchán (ošklivě) mluví se svou ženou - předtím si to nedovolil, hlídal se, teď už jsem dlouho součástí rodiny a mu to nejdřív párkrát ujelo a teď už zřejmě usoudil, že se nemusí hlídat vůbec. A je to pozůstatek z dětství - jeho otec byl stejný. A přestože to tchán mnohokrát odsoudil, sám se tak chová. A naopak, můj muž měl vždy několik výrazných vlastností, pro které jsem si ho vybrala "pro život", a ani když těžce onemocněl, tak se tyto vlastnosti nezrtratily ani neotočily o 180 stupňů. Je ale pravda, že jsem si partnera vybírala pečlivě a cíleně jsme spolu prošli několika těžkými obodbími.
Odpovědět