9.2.2012 5:26:25 Pawlla
Re: hodně štěstí
Já se přidám
,za sebe můžu říct,že znám jednu už dospělou paní,která se narodila s rozštěpem,dneska bych si toho nevšimla,kdyby mě neupozornila a pak jednoho chlapce,dneska má 6,je po operaci a tam je to ještě znatelné,ale nic strašného.Nechci to bagatelizovat,jasně,že několik operací je zásah do orgnismu a není to nic příjemného,ale jinak by na tom nebylo opravdu nic strašného nebýt omezenosti některých lidí a na tom může pracovat každý,když bude vychovávat svoje děti správně.Schválně nepíšu k toleranci,protože žádné postižení nemusíme tolerovat,ale příjmout,toleruji přece něco špatného,nedokonalého,je to takové "no budiž",ale to,že je někdo jiný bychom se mohli už naučit příjmout.
Odpovědět