Taky nejsme nesmrtelné

Už několikrát jsem tu četla o ztrátě miminka, a vždy je to smutné až k slzám. A vždy si říkám, ať se to vyhne nám. Ale teď mne už pár dní trápí špatné sny, že se po porodu nevrátím domů a taťka zbude na výchovu dvou dětí sám. I když k tomu nemám žádný důvod, jsem zatím úplně v poho.
Váš příběh je důkazem toho, že ani mámy nejsou nesmrtelné. Pravda Vám se nakonec povedlo vyhrát. Moc Vám to přeju.
Možná jsem se do toho trochu zamotala, promiňte. Jen jsem chtěla říct, že musí být hrozné ztratit dítě, a stejně tak musí být hrozné ztratit mámu...