18.1.2010 11:27:46 military
Re: Domácí násilí
I já jsem tot zažila. Když jsem četla knížku, kde násilí bylo, vždy jsem si říkala, to se mi přece nemůže stát. Bohužel stalo se. V těhotenství to bylo ještě fajn, relativně, já ve své bláhovosti jsem si nevšímala jak se chovají k sobě můj mažel a jeho matka. To v té době jsem žila s nimi v jejich vlastním domě. Když jsem porodila a manžel byl u porodu, stále to bylo celkem dobrý, akorát jsem si zase nevšimla chování tchýně u maličké.
Nakonec při návratu z porodnice, jsem si připadala jako to poslední kolo u vozu, když mě vítala, ale stále jsem si říkala, jsou oba dva rozrušení příchodem děťátka, to se spraví. Když vyhodili moji mamku z domu (přišla mi pomoc z kojením) už jsem byla na vážkách, ale stále jsem s ním zůstávala. Neboť mi tvrdil že se změní. Když jsem od něho poprvé odešla (tři dny po návratu z porodnice) a pak zase vrátila protože jsem myslela že se zase změní, tak pronesl větu, že mě bít nebude. Stále jsem si myslela že se změní. Podruhé jsem od něho chtěla odějít, i to mi rozmluvil. Nakonec jsem jela na kontrolu k šestinedělí ke svému lékaři, i tam mě doprovázel a já konečně řekla že s ním nepůjdu zpět.
Odpovědět