| Ludánek |
 |
(3.3.2019 22:19:46)
V tiché studovně studuje dívka s šátkem na hlavě. A tak mě napadne – řádová setra, muslimka? Strategicky počkám, až se mě zeptá. Jsem zvědavý knihovník. Dívka mě požádá o radu při výběru učebnic němčiny. Zjevně velmi pilná. Formulace dotazu velmi dobrá. Stále neřeším. V knihovně je klid, léto, a tak jsem rád, že tam nejsem sám. Občas mi kolegyně shora donesou knížky a kouknou se na čtenářku, kouknou na mě a pokrčí rameny jako kdo to je? Pokrčím rameny, že nevím. V největším tichu se přede mnou zjeví dívka v šátku s dotazem, jestli se může pomodlit. Jasně (docvakne mi, že je asi muslimka), nemám s tím problém, a řeknu jí, že se mě nemusí ptát. Slušně řekne, že se zeptat musela. Ok, klidně. Neplánovaně opouštím tichou studovnu a jdu nahoru za kolegyněmi. A oni jako co ta holka v šátku. Nic, v pohodě, zeptala se mě, jestli se může pomodlit a já řekl že jo. A byl oheň na střeše. To jako né, tady u nás se nic takového provozovat nebude. To víš že jo, povolíš jim to a bude jich tu chodit hromada a budou to tu považovat za svý a už to tu neuřídíme. Jedna kolegyně se chtěla dobrovolně zhostit role, že dojde za dívkou a řekne jí, že tu takový praktiky nemůže provozovat. Tak to je hustý. Protože když to neudělám já, tak ona určitě jo a klidně si k tomu přizve další kolegyně (ty už v pozadí mhouří oči a přestávají vypadat žensky). Po vysvětlení, že když se před ní několikrát projdu nebo třeba otevřu okno, zavřu okno, vezmu knížku, přenesu ji někam a zpět tak ji to odradí, aniž bychom ji museli něco říkat, přestanou. Je to češka. Chudinku, určitě ji nutili. Chodila k nám nějakou dobu a byla příjemná, ale takto jsem to vnímal jenom já; většina knihovnického ansámblu k tomu měla jiný názor. Měl by knihovník zaujmout stanovisko, jestli muslimky můžou chodit do knihovny nebo ne? V knihovním řádu jsem nic takového nenašel. Potažmo, může další čtenář vznést námitku proti přítomnosti muslimek s částečně zakrytou hlavou?
A tak si říkám, že měla dlouhý šaty, šátek přes hlavu, ale stále jí byl vidět obličej. Dobrá.
Nyní příběh jedné studentky. Je to češka, má trošku snědší pleť, než je obvyklé. Byla po chemoterapii, neměla vlasy, a tak používala jako pokrývku hlavy šátek. V autobuse veřejné dopravy byla dotázána, jestli si ten šátek může sundat. Nepadl dotaz odkud je, jestli rozumí česky nebo jak se jí vede. Ten dotaz nebyl veden v příjemném duchu.
2 různé příběhy s podobným zabarvením. A to je jen slabý odvar kávy. Jaká by byla reakce, kdyby dívky v našich končinách měly celkové zahalení tváře? Nikáb, burka. Vidíme jen oči, nebo vůbec ne.
Bavíme se o svobodě, o boji za její prosazování, o tom, že můžeme mít jakékoli vyznání bez omezení osobní svobody. Je tato idea realistická? Nebo je to jen fráze?
Při zamyšlení se mi nedaří zbavit obrázků z televize, kde je téma muslimů neustále přetřásáno. Jen občas padne něco pozitivního. Vidím výbuchy, mrtvoly, atentáty, neslučitelnost s okolními kulturami. V reálném životě slýchávám argument křesťanských hodnot, evropské kultury a její neslučitelností s islámem.
Vidím dívku celkově zahalenou do nikábu nebo burky. V rámci svého vnímání ji začnu vnímat jako chudinku. Je to oběť. Musím jí pomoci. Až pozná kulturní hodnoty naší civilizace, tak pochopí, že zakrývat se není správné a až se odhalí, tak si uvědomí, že jsme to s ní vlastně mysleli správně.
Zákazem nošení těchto symbolů na veřejnosti znamená, že je budou moci nosit pouze v soukromých prostorech. Ale tam je nepoužívají. Právě demonstrací svého přesvědčení pomocí přikrývek hlavy na veřejnosti projevují svou víru. Z jejich pohledu je zákaz nošení nikábu, burky nebo dalších typů šátků na veřejnosti potlačením jejich osobních svobod a projevem náboženské netolerance většinové společnosti. Tím vzniká živná půda pro sekularizaci. Toto nepřeklenutí náboženské tolerance napomáhá k rozdělování společnosti a vzájemné nevraživosti, která si najde cestu, jak potrestat ty „zlé, nepřizpůsobivé“. A nejlépe ty nejslabší. Tím jsou bezesporu ženy.
V tomto článku nebyly použity veškeré pohledy na celkovou problematiku. Je to omezený pohled jedince, který se nad tímto zamyslil a pokusil vyřešit svou vnitřní rozpolcenost.
Moje otázka zní – budeme to tolerovat nebo ne?
|
| magrata1 | 
|
(4.3.2019 7:08:55)
Příběh mi připadá dosti vycucaný z prstu (nebo je protagonista poněkud ducha mdlého). Nedovedu si představit, že jakožto knihovník se budu chvět zvědavostí a toužit se zeptat, proč má nějaká ženská šátek. A opuštění oddělení z důvodu muslimské modlitby je ještě blbější. Opustit oddělení by měl knihovník asi spíš, když potřebuje na toaletu nebo do archivu a po tu dobu by měl být vystřídán kolegou. Srocení několika knihovnic, které mají jedinou práci a zábavu- muslimku v šátku, je taky pěkná báje. To jako v jednom oddělení dělá několik lidí a v druhém je knihovník sám? Navíc je knihovník dost neinformovaný, když netuší, že nemusí odcházet, když se muslim modlí. Oni se modlí zcela běžně veřejně. Stejně, jako se ještě před 100 lety modlili křesťané, když uslyšeli klekání. Od toho je ten název. Poklekli a pomodlili se. Nebo se jen zastavili a krátce se pomodlili. Další sci-fi je ta dívka po chemo v MHD. Moje ségra měla chemo a v té době byla co nejvíc doma, když už se někam přepravovala, rozhodně ne hromadnou dopravou, protože hrozilo, že se nakazí a zemře třeba na blbou virózu. Jo, mohlo to být třeba měsíc po poslední chemo, dobrá. V tomto případě bych si ten šátek sundala a vyplázla na debila jazyk. Ale zatím jsem nezažila, že by někomu normální šátek vadil.
Další blbost je, že křesťanství se s muslimy nesnese. Je to naopak. Křesťané hlásají "Miluj bližního svého." Muslimové jinověrce za bližní nepovažují. To spíš oni se "nesnesou" s křesťany, židy, ateisty. Ve Francii a Německu v posledních letech prudce vzrostl počet útoků na židy. Chodit na veřejnosti ve velkých městech s jarmulkou na hlavě je dost nebezpečné.
Já osobně nemám nic proti šátkům ani proti umírněným muslimům.
|
| Slečna Marplová | 
|
(4.3.2019 8:51:43)
Díky, Magrato, hezky napsáno a souhlasím.
|
|
| 1kulička | 
|
(4.3.2019 9:07:53)
Taky mi to přijde jak příběh z nedělní školy - tedy aby podobenství pochopily i děti.
Nicméně mne zaujala myšlenka, že by v rámci nějakého veřejného vzdělávání pomohlo, kdyby byly zařazeny do TV vysílání nějaké vzdělávací pořady o islámu, o zemích, ze kterých pocházejí uprchlíci a jaké mají možnosti se zařadit po příchodu do Evropy a do ČR.
Něco jako ty šoty o možnostech internetu v rámci reklam - pár vteřin a řekne to hodně. Nejhorší je, když lidi hádají co a jak bude, vzdělání je prostředek, jak tyto dohady omezit.
|
|
|
| vlad. | 
|
(4.3.2019 8:44:51)
...Tím vzniká živná půda pro sekularizaci...
ČR je sekulární stát, doufám, že to tak zůstane
|
|
| Gladya, bývalá dasa, | 
|
(4.3.2019 8:56:01)
článek je divný, ale budiž. Copak má někdo problém s tím, že se někdo jiný modlí?
Zastavím se u zahalování.
Považuji se za tolerantního sluníčkáře. Nechápu, že někomu vadí šátek, jakýkoli i hidžáb. Proti zahalené postavě a viditelnému obličeji nemám nic, to je pokud se nepletu čádor. S nikábem a hlavně burkou už bych trochu problém měla. Zkrátka tady jsme zvyklí vidět si do tváře. Pokud vím, tak požadavky na zahalení nemá islám tak konkretizované, aby byla nutná burka. Samozřejmě, jsou různé sekty a krajové či "kmenové" zvyky, které mají přísnější pravidla. Jenže je tohle ještě věc náboženské svobody?
Jsem pro náboženskou svobodu. Ale když chci někde žít, trochu se přizpůsobím. V islámské zemi bych nechodila v minisuknii a v tílku s výstřihem do pasu. Respektuji cizí kulturu, trochu respektu požaduji ale i z druhé strany. Žít a nechat žít. Nenávist a netolerance na jedné straně vyvolá odezvu na straně druhé a malér je tady.
|
| Eudo | 
|
(5.3.2019 10:48:43)
Pichnu to Sem, ale je to celkem vseobecne.
Kdyz tomu clovek neni vystaven v praxi, ma velmi mnohe nazory.
Osobne jsem dlouha leta pracovala s pristehovalci z ruznych zemi, kteri se chovali velice ruzne. Kazdej jsme jinej. To s tim modlenim maji vyreseny se svymi imamy a prizpusobene situaci (=zemi, kde ziji). Ovsem ne vsichni, nijak se o tom ani obvykle nesiri a nekomu to vyhovuje jako provokace....
Po par letech prace mi na kurz prisla Kurdka. Prvni den, hodina koncila v 12,15. Ve 12 se zvedla, rozbalila koberecek, rozhodila uprostred tridy s 30 dospelymi, vetsinou muzi a vetsinou muslimy, kteri vubec nic podobneho neprovozovali, nikdo si nevsiml, ze by se nekdo z nich potreboval modlit v nejaky urceny cas (=posleze v diskuzi, sami rozcileni, ze to je intimni zalezitost, ktera se neprovadi takovym zpusobem -modlili se treba na zachode o prestavce). A dama vyzadovala ohledy - aby nikdo nesedel ZA (=obzvlast muzsky pohled na vystrcene pozadi), aby vsichni byli zticha po dobu modleni (=hodina Mela koncit a lidi jit na obed..)
Ovsem jako ucitel mam sve povinnosti (=koncit hodinu v 12, 15 a ne ve 12). Cili kdyz rozhodila koberecek, pozadala jsem ji, aby ho zas sbalila a usedla na sve misto. Dama se teda sbalila, ale bezela na pracak mne nahlasit jako rasistu a vyzadovat mou okamzitou vypoved. Coz jsem sice nevedela, ale behem obeda zavolala sefce, informovala ji a vznesla otazku, jestli mame nejake policy ohledne motliteb. Nemeli jsme, po cela leta zadny problem. Cili zadne modleni a hotovo. Sef pracaku, ktery nase kurzy kupoval, se osobne dostavil s usmevem na tvari, ze jsem si troufla neco, co nikdo jinej. Dama totiz Mela stale zamestnani v bistru, kde ve 12 byl nejvetsi frmol, a ona uprostred jidelny (ackoli ev. mohla do jidelny pro zamestnance) rozhodila koberecek, cimz majitelka prisla o stale navstevniky, a kdyz se snazila to prodiskutovat, rovnez byla nahlasena jako rasista(=soud mel probihat po par tydnech) a dama dala vypuved se zadosti o fin. pomoc v nezamestnanosti. Vyresila jsem to zpusobem, ze si mohla vybrat: bud se prizpusobi pravidlum, nebo muze kurs opustit (=reseni s povolenim sefky). Kurz opustila. Ovsem pracak ji odmitl vyplacet podporu, aneb dobrovolne odesla z prideleneho placeneho kurzu. Socila ji odmitl fin.podporu z tehoz duvodu (=bezne pravidlo =mas povinnost, nemuzes si resit, jak se ti to hodi a vyzadovat). Po 2 tydnech byla dama zpatky. Jestli a kde se modlila historie nedodava.
A tim mam jenom na mysli, at si kazdej vyznava bohy svym zpusobem jak chce. Ale nikdo neni povinnej tomu byt vystavovanej. To je osobni zalezitost, kterou jejich predstavitele maji vyresenou pro vsechny. To by za chvili kazda knihovna mohla bejt nakou motlitebnou a kdo ma teda lepsi pravo se v ty knihovne modlit - protestant, muslim, budhista - nebo si tam lidi chodej pujcovat knizky a cist si v klidu - nebo jak by se to resilo?
|
| Eudo |
|
(6.3.2019 10:35:32)
Vazny, to je prave ten problem. Jak si kdo ty clanky "vysvetluje". Pro mne je vylozene omezovani me osobni svobody vykonavat sve nabozenske (cokoli) na prostranstvi, kde to omezuje cokoli komukoli druhemu. Kdybychom to dotahli do abstrakce, tak by treba ty (moje) kurzy vubec nemohly fungovat, protoze zrovna tam byli shromazdeni prislusnici ruznzch nabozenstvi vcetne mne ateisty. Kdyby si kazdy smel vykonavat to, co prislusi k jeho vire, v ruznou dobu, pochopitelne by to omezovalo kazdeho v te skupine nejakym zpusobem.
U nas je treba koureni zakazano a pauzicky neexistujou. Krome toho, jelikoz jsem zvykla diskutovat, jsem zrovna s tou skupinou probrala, jak to resi ONI, kdyz jsem si toho behem par let ani nevsimla. Proste maji jinsi pravidla, ktera jsou ustanovena s ohledem na pobyt v jine zemi.
Totez napr. s ruznymi nabozenskymi svatky. Kdyby kazda zeme Mela povinnost brat ohledy na volne dny na oslavu v tom kterem nabozenstvi, prakticky by toho malo fungovalo. Zrovna ted jsem v Rakousku - diskuze o tom, jestli ti protestanti ruznych kongregaci maji mit pravo na volno na oslavu "svych", kdyz to maji katolici a nebo se to ma nejak synchronizovat. U nas treba muslimove slavi svatky svoje, volno na ne NENI povoleno, ale treba deti neprijdou do skoly, kdy oslavujou konec ramadanu, a pod. Nebo Cinani a jejich "novy rok", atd atd.
Problem je, kdyz z neznalosti ruznych zakonu zamestnavatel couva a netroufne si nejak "resit".
|
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)