| Pam-pela | 
 |
(8.1.2018 0:45:58)
To je těžká otázka...kolikrát jsem váhala, jestli jsem dobrá matka (tenkrát tu tuhle moji pochybnost někdo tady "odhalil", až pak jsem si to uvědomila  ).
A myslím, když tak sleduju sebe a ty druhé kolem sebe, že dobrý rodič se dokáže minimálně přiměřeně přizpůsobit mentalitě, schopnostem a možnostem a potřebám konkrétního svého dítěte v tom kterém čase....a milovat ho, živit a pečovat o něj, rozvíjet ho, vychovávat, nastavovat mantinely (které se postupně uvolňují), povzbuzovat, dávat pocit bezpečí a jistoty (to mělo být asi někde na prioritnějším místě ) a ještě další věci...prostě tak, aby se dítě po tom, co už nebude dítě, mohlo samostatně realizovat ve svém samostatném životě.
Něco bude společné pro všechny děti, něco bude opravdu velmi individuální...dobrý rodič podle mne asi dokáže dobře reagovat a "starat se" o svoje konkrétní dítě.
A ještě ze zkušenosti - rodič pouze milující a pečující bez mantinelů, hranic a určitého vedení dítěte často zjistí (spíš později než dřív), že to nebylo pro dítě úplně dobré...to jsem si znovu uvědomila během posledního týdne, kdy jsem se setkala s rodinou, která uvažuje dát svého teenagera do DD, protože ho nezvládá, bojí se ho a nevědí, kudy dál. Navenek vypadají jako velmi dobří a velmi inteligentní a pečující rodiče.
|
| Rozállie | 
|
(8.1.2018 6:14:52)
Pam, a já si nemyslím, že by to bylo v těch mantinelech, to je takové hojně používané všemocné zaklínadlo 
Vlastně jsi to řekla sama - "dobrý rodič se dokáže minimálně přiměřeně přizpůsobit mentalitě, schopnostem a možnostem a potřebám konkrétního svého dítěte v tom kterém čase" - tedy je to o tom naladění se na dítě. Hranice nastavené "na sílu", proti přirozenosti rodiče, jen proto, že "by se to mělo" stejně nebudou fungovat.
Za mě je nejúčinnější prostě s tím dítětem žít, snažit se ho pochopit, i když je úplně jiný, než já, nesnažit se ho předělat, ale přijmout jej a milovat ho takového, i když jsem si původně třeba myslela, že by MĚLO BÝT jiné.
Jít třeba i proti všem učitelkám a psychologům a doktorům, a proti celému světu, když je to třeba, nenechat se převálcovat všema "dobře míněnýma radama", když mi srdce velí opak. Zároveň ale, když vidím, že něco nefunguje, hledat, ale srdcem 
A úplně mě mrazí, když čtu Kudlu: "Stejně maj smůlu a ať jsme dobří nebo špatní, jiné rodiče už mít nebudou.
Já si myslím, že je dost ošidné být na tom jejich hodnocení nějak moc závislej (u nás má jedno dítě už několik let trvající pózu, že jsme největší trapáci pod sluncem a pokud může, tak s náma odmítá trávit čas. Kdybychom to měli brát vážně, už asi visíme na nejbližší hrušni nebo se aspoň sebemrskačsky sebezpytujem kde jsme udělali chybu a v čem jsme byli nedostateční)."
Doufám, že to má být jen takové sebepovzbuzení, ať o sobě rodič pořád nepochybuje, nikoliv vážně míněný postoj.
|
| Kudla2 | 
|
(8.1.2018 9:04:27)
Rozállie,
tak napůl tak a napůl tak. Z čeho Tě na tom mrazí?
Já s Tebou souhlasím s tím "naladěním se na dítě" v tom smyslu, že ho přijímáš takový, jaký je, ale co když máš pocit, že v tomhle směru děláš, co můžeš a umíš, ale nedosahuješ takovýho cílovýho stavu, jakej tady někdo popisuje a jakej by se Ti taky líbil (aby dítě projevovalo, že s váma jako rodičema rádo tráví čas nebo aby vám někdy řeklo, že jste skvělí rodiče), ale zároveň vidíš, že to dítě je (snad teda) spokojený v činnostech, který dělá a který mu Ty umožňuješ, respektuješ a na který jsi ho do určitý míry navedla, dělá školu, kterou dělat samo chtělo, kde vy jste to s ním, ač bylo malý, konzultovali a s přípravou na ni jste mu jako rodiče pomohli, že je schopný vycházet s ostatníma lidma, že se na něm neprojevujou žádný výrazný mindráky.... zkrátka že se Ti jeví jako celkově spokojený a v pohodě, akorát to chování směrem k Tobě by Tě asi potěšilo vřelejší a ne že jsi totální fosil a trapák a nedělní procházka s Tebou vrchol čínskýho mučení?
Máš se v takovým případě hroutit z toho, že to dítě v tomto směru "není podle Tvých představ",(protože představa, která by se Ti líbila, by byla třeba taková, jako píše Beat, a ráda bys byla taky občas za hvězdu a ne za trapáka), a nebo prostě akceptovat, že to teď má právě tak, jak to má, a že si třeba prohlášení, že vás má rádo, ani ochotu chodit s váma na procházky z něho nemůžeš vynutit ani vyvzdorovat (také si pamatuju, jaké utrpení by pro mě byly rodinné procházky v určitém věku, a teď své pěstouny vyhledávám jak jen můžu a čas s nimi trávím moc ráda), a že Ti nezbývá než to prostě vzít takový, jaký to je, nevyčítat to jemu ani sobě, bejt ráda, že je v celkovým součtu asi spokojený a říct si to, co jsem řekla v tom příspěvku, na kterej jsi reagovala?
|
|
|
| Monty | 
|
(8.1.2018 9:29:53)
Mantinely nastavuje trestní zákon a řekněme nějaké principy elementární slušnosti, ke které se dítě vede osobním příkladem. Cokoli navíc je většinou zbytečný opruz a dokazování si, že "já rodič mám moc". Co je přijatelné u batolete, které nemá rozum je u staršího dítěte minimálně kontraproduktivní.
|
| Pam-pela |
|
(8.1.2018 22:55:26)
Monty, a proto jsem psala o věcech, které se mění v čase.
A ty mantinely neberu jako zákazy a příkazy, prostě pokud jsou nastavené jako nějaká rodinná norma, dítě je prostě vnímá, ale možná ne vždy respektuje...snaží se je možná někdy z nějakého důvodu překročit...přesto tyto mantinely dávají nejen určité omezení, ale i pocit bezpečí.
Ale možná si nerozumíme ve významu slova mantinel.
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)