Černá kronika |
|
(26.4.2016 11:39:49) Poslední dobou, když se zastavím a bavím s někým známým, tak řeč je o tom, jak jsou unavený, jak jim přijde, že nic nemá smysl, jak nic doma nestíhají, o koníčkách nemluvě, atd. Já taky nejsem zrovna optimistický člověk, ale když o tom přemýšlím, tak fakt je jich většina, kdo takhle mluví. Mám pocit, že kolem mě je jedna velká depka a já sama jsem dlouhou dobu tak nějak na hraně. Optimismem to hýří snad jen tady na Rodině. Včera ségra, jak už nemůže, pak volala kamarádka a to samý a dneska jsem potkala dvě známé a zase, jedna dokonce skončila na antidepresivách. Je fakt, že jsme všichni tak nějak kolem 40tky nebo lehce přes,tzn. starosti s dětmi, starosti už taky s rodiči, starosti s penězma, s prací, ve který jsou furt nebo naopak nemůžou narazit na nějakou solidní. Já mám pocit, že mi z toho praskne hlava, nějak se to na mě z nich ještě víc přelilo.
|
Kudla2 |
|
(26.4.2016 11:44:08) Ne.
A to mám kolem sebe i pár lidí, co se právě hrabou ze závažnejch nemocí.
myslím, že pokud to není klinická deprese, tak tohle je hodně o nastavení těch lidí, a že s tím můžou dost udělat, pokud budou chtít.
A ve 40 už by si člověk mohl trošku vědět rady se svým životem, pokud se mu nedějou vyložený tragédie (což popisované případy nejsou).
|
|
magrata1 |
|
(26.4.2016 11:52:25) Nesnáším skuhrání. Přestože mám dost objektivních důvodů, proč skuhrat, nedělám to. Kazila bych sama sobě náladu a otravovala okolí. Občas si s kámoškama ponadáváme, to jo, ale není to časté nebo pravidelné. Problém je, že pak neumím skuhrat u doktora a tím pádem mi nevěří, že mi něco je.
|
magrata1 |
|
(26.4.2016 11:56:35) jo, kolem sebe mám většinou spíše optimisty. Téma politiky neotvírám, běžence neprobíráme. Bavíme se o sobě, o děckách, co plánujeme dělat na baráku, kam se chceme podívat... Moje kamarádky jsou teda až na jednu min. o 5 let mladší než já, takže 40 budou mít až za 3 roky.
|
|
Černá kronika |
|
(26.4.2016 12:00:42) U doktora mám taky problém, vždycky si připadám jako blbec, proč tam vlastně lezu. A ani před známými si neumím moc postěžovat, spíš poslouchám, jak si stěžují oni. Ale já je zároveň i chápu, věřím, že toho mají nasypáno hodně.
|
|
Kudla2 |
|
(26.4.2016 12:53:46) " Nesnáším skuhrání. Přestože mám dost objektivních důvodů, proč skuhrat, nedělám to. Kazila bych sama sobě náladu a otravovala okolí. Občas si s kámoškama ponadáváme, to jo, ale není to časté nebo pravidelné."
Přesně tak.
Navíc si myslím, že to skuhrání je tak trochu sebenaplňující proroctví - jak si skutečnost označkuju, taková bude, a když se budu dostatečně dlouho ujišťovat, jakej jsem chudák, tak opravdu BUDU chudák (a lidi mě budou obcházet obloukem, protože na to nikdo není zvědavej).
OBČAS se to samozřejmě snese a dělá to skoro každej, ale to asi není tak myšlený.
|
libik |
|
(26.4.2016 13:56:53) Kudla, já mám zase trochu husinu z věčných optimistů, co se mají ímrvére skvěle a jsou správně americky happy. Trocha tý melancholie a nihilismu určitě neškodí
Už od 18 jsou mi, nevím proč, podezřelí.
|
magrata1 |
|
(26.4.2016 14:00:53) Tož takové ty s našitým úsměvem taky nemusím. Ale nebaví mě pořád skuček, jak mě bolí záda, nemám prachy, manžel... My to tak prokládáme, většinou je to spíš neutrál.
|
|
|
TaJ |
|
(26.4.2016 22:23:54) Libiku, tak já třeba asi nejsem pořád vyloženě "happy", na druhou stranu, na otázky okolí, jak se mám, odpovídám vlastně vždycky, že dobře a však taky jo...jsme všichni relativně zdraví, mám práci, která mě docela i baví, mám co jíst, co na sebe, kde bydlet...s dítkem taky žádné velké starosti nejsou, plánujeme výlety, dovolenou, syn se těší na školu v přírodě...počasí sice momentálně není úplně nej...ale jaro už je všude, dáváme do kupy zahrádku, udělala jsem si radost nějakými novými drobnostmi do bytu...fakt nemám nač si stěžovat, o politiku se moc nezajímám, na zprávy téměř nekoukám, stačí co na mě občas náhodou vykoukne na netu...
|
|
|
|
|