| Brita | •
 |
(11.10.2015 11:15:06)
Pokud si vzpomínám, tak -ss- v českém slově nenajdeme. 
|
| .kili. |
|
(11.10.2015 18:19:57)
psjc Příruční slovník jazyka českého
ssavý adj. živící se ssáním (o mláďatech ssavců n. o hmyzu). Spíš uhlídá se pytel našich skokanů ssavých nežli jedna zbujnělá žena. Win. Zool. ssavý bmyz řád hmyzu, Rhynchota, hmyz bodavý. D něco z něčeho ssající, do sebe přijímající, ssací, pijavý. [Strom] své ssavé kořání vrhá tak chtivě dál, že půdu sousední i močál vystřebal. K. Čap. Je to speciální ssavý papír na odborné lisování a sušení rostlin. Čap. Ch. Prádlo slepilo se s kůží [pochodujícího vojáka] v jednu vlhce horkou, ssavou houbu. Šrám. D dychtivě smysly vnímající, vnímavý. Rybí očka jako by se chtěla na panu Sálovi rozplíznout ssavými pohledy. Jah. Oh, má duše, má veliká ssavá duše, je předvečer zářící neděle. Theer. Nikdo by se mu [Šaldovi] byl nemohl rovnat v ssavé vnímavosti, v obsáhnutí a zdolání věci. Vodák. D Zř. přissávající se, přilnavý. [Ženská] dusí Petráska dusavými, hned zase ssavými a hned zase mlaskavými hubičkami. Jah.
ssavýš, -e m. zool. rod svijonožců z čeledi Rhizocephalidae, Sacculina; ssavýš račí.
ssáti ned. (praes. ssaji, bás. ssám, imper. ssaj, příč. ssál, subst. sloves. ssání) vtahováním do úst, huby, sosáku přijímati mléko, tekutou potravu n. vůbec tekutinu (o mláďatech ssavců n. o hmyzu).
|
| .kili. |
|
(11.10.2015 18:22:29)
psjc Příruční slovník jazyka českého
ssací adj. sloužící k ssání, nassávání; týkající se vůbec ssání, nassávání. Tech. ssací potrubí, trouba, koš, ventil a pod. Ssací výška u čerpadel výška vodního sloupce, který čerpadlo zdvíhá svým ssacím účinkem.
*ssaditi dok. v. sesaditi.
*ssajítko, -a n. dětský cucáček. Ještě tak tak doživila to své dítě, pak koupila paní správcová láhvičku s kaučukovým ssajítkem. Kronb.
ssavčí adj. k ssavec; ssavcům vlastní. Ssavčí zvířena [na Balkáně] je typicky evropská. OSN Dod. Několik dní po porodu vyměšuje ssavčí samice ze žlázy mléko. Hessler.
*ssavě adv. k ssavý. Vrhla se mu na hrdlo, a ať se bránil, líbala — hlava nehlava, hltavě, ssavě. Čap. Ch. Podívá se ssavě na Lidku. Šrám.
|
|
| .kili. |
|
(11.10.2015 18:25:40)
psjc Příruční slovník jazyka českého
ssedati (řidč. sesedati), ssedati se ned. tvořiti ssedlinu, usazeninu, srážeti se, tuhnouti. Jednou se mně na poli kreu spustila čurkou, až ssedala a já zemdlel. Jir. Prach sesedal, mlhy lnuly k zemi. V. Mrš. Co vidím? Na dně tmy se zlatý písek ssedá. Paliv. Meč zlomen byl jak ratolest urvaná větrem z kmene lípy a krev, ta krev, jež lehce vzkypí, se ssedala. Seif. Zdálo se mu, jakoby se mu ssedal na dně duše těžkým, špinavým kalem všechen hnus a ošklivost nocí probděných v reji pitek. Hlad. Přen. Místo opojného vznětu s hořkostí stále víc se ssedající pociťuje [Seifert] jeho [času] kletbu. Píša. D vlastní tíhou, vahou se snižovati, poklesávati do základů. Povrch svahů se buď ssedá, nebo sesouvá. OSN Dod. Ukázalo se měřením a papírovými zkouškami, že stabilita staré věže netrpí a všechno další ssedání jejích základů jest vyloučeno. Čap. Ch. Všichni hleděli a ukazovali k malovanému stropu. Pohnul se, patrně se ssedal, klesal víc a více. Jir. — V. též sesedati (se).
ssedlina, -y f. sraženina vlastní vahou usazená na dně nádoby pod kapalinou. Přistavila včerejší logr a nalila na ssedlinu několik sběraček vody. Jah. Drtil je [rohlíky] zuby a nakonec zapil ssedlinou vystydlé kávy. Heřm. Počal hledati trochu vody, aby si rozředil inkoustovou ssedlinu v kalamáři. Arb. Přen. Šlemrová důkladně okusila ssedlinu hořkosti, roztrpčenosti a zoufalství, jež kvasí na dně všeho toho. Vodák. D vůbec něco usazeného, sraženého, ssedlého. [Lidé] nalezli jednou ráno Niccola mrtvého před altánem v ssedlině krve, jež vytekla z jeho ran. Čap. Na silnici ležela vysoká tmavá vrstva kašovité ssedliny z tajícího sněhu, ledu i bláta. Rais. Viktorín přišlápl míč do ssedliny splašků kanálů. K. Konr. D Expr. společenská spodina. Nalezl jsem již tak mnohou zajímavou tvář v podohných místnostech navštěvovaných jenom ssedlinou velkého města. Herrm. [Články] jsou čerpány ze života a bytí ssedliny pražského života. Herrm.
*ssedlivost, -i f. schopnost tvořiti ssedlinu. Ptačí krev vytvořuje zvláštní látku, kterou nazval [badatel] ornithon a jež podporuje velmi krevní ssedlivost. Lid. nov.
*ssedlivý adj. schopný tvořiti ssedlinu, schopný ssedání, srážení. Krev v srdečnici jest jasně červená, a ssedlivá. A. Jg. Hnusem a kalem, pitvorou člověčenství a ssedlivou animálností dobírá se tato kniha [Antonín Vondrejc] poznání, že člověk přece není osamělou náhodou uprostřed nenadálého shluku osob a věcí. Arne N.
ssedávati (řidč. sesedávati), ssedávati se ned. opět. k ssedati (se). Čepice [škraloup na mléce] se zvolna sesedávala, až zmizela. Lang. Přen. Nevědomky sesedává se v hloubi duše jisté ponětí o lidech a jejich životě. V. Mrš. — V. též sesedávati (se).
|
| 31.10žirafa916 | 
|
(11.10.2015 22:24:14)
Ale to je už zastaralé - v těchto tvarech se píše "s" jen jedno.
|
|
|
|
|
V její náručí
Za Babičkou Boženy Němcové do RatibořicNáchod 
Ondrášova valaškaVsetín 
Il canto del SudHodonín 
Řezbářské sympoziumSemily 
Závody dračích lodíTábor 
Za Babičkou Boženy Němcové do Ratibořic
Ondrášova valaška
Il canto del Sud
Řezbářské sympozium
Závody dračích lodí
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)