| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Ja se usmiřujete po hádce?

 Celkem 59 názorů.
 Kalali 


Téma: Ja se usmiřujete po hádce? 

(1.9.2015 8:19:28)
Partnerské, přátelské, sourozenecké, mezi kolegy, s rodiči? Kdy každý řekl něco, ale začal spíš jeden a víc nasazoval, resp. víc přestřelil. Já se vždy omlouvám a nějak komentuju, proč k tomu došlo. Ale přijde mi, že víc lidí to má tak, že druhý den pokračuje, jako by se nic nestalo a jede se dál. U menších drobností to beru, nevadí mi to a taky se tvářím, že v pohodě a pak to i strávím. Ale když je to něco většího nebo to ten člověk udělá opakovaně, tak chci slyšet něco. Nemusí to být přímo kajícná omluva, ale čekám něco víc než jen bezeslovné "hele já se s tebou pořád bavím a chci bavit". Neřeším teď konkrétní problém, ale přečetla jsem si včera u vody dceřinu dětstkou knížku (:-)nic jiného nebylo~t~) o kamarádkách, a ty prostě druhý den přišly, přinesly třeba něco dobrého a nepůjdeš ven? Takže "provinilec" jakoby udělal první krok k navázání vztahu, ale nic víc. Na základě té dětské knihy mi už druhý den vrtá hlavou, jestli existuje něco jako omluva beze slov a jestli to stačí. Upřesňuju, že omluvou nemám na mysli sáhodlouhé proslovy jako z amerického filmu s hlubokým rozborem duševního stavu účastníků hádky dva roky zpětně. I když třeba u mamky by to stálo za to:-)
 hgfjdmh 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(1.9.2015 8:30:12)
Nijak.

S lidma na kterych mi zalezi se nedostavam do situaci, ze bych se musela usmirovat. A to vcetne 20ti leteho manzelstvi.

S lidma na kterych mi nijak zvlast nezalezi dokazu vychazet tak, abych nemusela brat zpet nebo se omlouvat za to, co jsem rekla. Co reknu to plati . :-) (Nerikam ze to muze nekdo jiny povazovat za konflikt, ale vseobecne jsem i v pracovnich kruzich povazovana za cloveka, se kterym se da normalne domluvit. Zrovna rano mi to jeden kolega pripomnel u kafe) ~t~
 Kalali 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(1.9.2015 8:37:22)
Reio, tak to kloubouk dolů. Já když přestřelím, tak nemám potřebu brát zpět, co jsem řekla, ale jak jsem to řekla. Nepříjemné věci lidem neříkám, ale rovnou je na ně křičím, protože jsem toho schopná, jen když se naštvu, tak teprve jdou ven. Takže stane se zřídka, ale pak to stojí za to.
 hgfjdmh 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(1.9.2015 8:33:54)
To co popisujes, ze se lidi rafnou a druhy den tvari jakoby nic, tak na to jsem docela alergicka. Dost si zakladam na tom, ze nemam horkou hlavu a dokazu rychleji premyslet nez mluvit a to opravdu mluvim velmi rychle :-) Ac jsem prakticky bezkonfliktni tak nezapominam.
 radka 
  • 

Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(1.9.2015 8:38:11)
tak například cholerici to tak mají, že řeknou spousty věcí, pročistí se vzduch a je to ok
horší, když ten druhý je jiný a cítí se ublíženě nebo uraženě
taky záleží, o co tam jde, někdy jde o konflikt, který chce mít jeden vyjasněný a druhý před ním strká hlavu do písku
 hgfjdmh 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(1.9.2015 8:51:29)
Radko tak s cholerikama kteri dokazou procistit vzduch a konstruktivne pohnout vecmi kupredu ja jsem velmi dobry partak. Ja jsem vetsinou ten kdo ty veci posune s nima a snizi jim pritom tep do normalu. Ja vetsinou chci to same jen nemam potrebu to delat s takovym divadlem. Je to spise v pracovnim okruhu.
Mezi znamymi moc choleriku nemam, nebo se v situacich kdy se schazime projevuji spise z te lepsi (zabavnejsi) stranky.
 holka anonymka 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(1.9.2015 10:48:02)
jo, asi jsem taky cholerik. Z malého udělám velké, vygraduji hádku do hysterie, ale vzduch se pročistí, vše se vyjasní, a za pár minut se jede dál jako by nic.. Nikdo u nás nemá potřebu se dál v tom hnípat. Je to jasné - jeden rozhodl, ostatní to musí přijmout. Ať už si o tom myslí cokoliv. Nikdy nemůžou být spokojení všichni.
 Žžena 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(1.9.2015 14:20:29)
To musíš mít obdobně naladěnou rodinu. Já si u nás doma situaci "z malého udělám velké, vygraduji hádku do hysterie" nedovedu představit, udělat mi to manžel nebo rodič, balím kufry.
 holka anonymka 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(2.9.2015 10:51:30)
asi jo, všichni jsme takový hysterky :-) A všichni víme, že se milujeme i tak ~;)~b~
 hgfjdmh 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(1.9.2015 8:45:58)
Jentakj, ne nemam to tezky, vypozorovala jsem to na sobe uz v detstvi ze se takhle chovam, neni to ovladani ale je to prirozene. Nedusim v sobe krivdy, pouze se mi s timto pristupem casem znacne redukuje okruh lidi kterym duveruju. Ja proste nikomu neverim dvakrat. Takze nemam 20 nejblizsich pratel, mam 2 velmi dobre kamaradky a tak...
 hgfjdmh 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(1.9.2015 8:56:00)
No tak pro me je zrada nekoho v hadce nejak ocernit, shodit, rict mu v amoku co si o nem "doopravdy" myslim a druhy den se tvarit jakoze co jsme si to jsme si. Pro me je takovy pristup naprosto mimozemsky a hodnota vztahu k takovemu cloveku je nula.

Mluvime ale porad o hadce, ja se nehadam, dokazu se domluvit a nebyvam tercem vyse uvedenych "vyříkávaček".
 Grainne 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(1.9.2015 9:06:05)
Reio, mam to podobne, beru hadku, kde se resi problem a unesu, ze vzplaly vasne, ale jakmile nekdo zneuzije hadku k tomu, aby ublizil, umyslne zasahl slabe misto, o kterem treba vi...skoncili jsme.
O ptakoviny typu kterym smerem pokladat papiry k podpisu se nehadam, s partnerem vyrikavame nasledne v klidu, aby to mezi nami zbytecne neotravovalo vzduch.
 Drop 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(1.9.2015 9:11:46)
hádky považuji za důležité, ve vztahu - ne na pracovišti, usmiřujeme se tím, že to nevydržíme být jeden bez druhého, ale někdy to trvá hooodně dlouho
 hgfjdmh 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(1.9.2015 9:22:11)
Pro me je hadka naprosto zbytecna, nepotrebeme se dohadovat kvuli potrebe vyjadrit ve vztahu svuj nazor. Proste se domluvime.
 hgfjdmh 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(1.9.2015 9:30:03)
Ano bude to tim nastavenim.
 Drop 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(1.9.2015 9:26:25)
v hádce se řeknou i hodně kritické věci a popravdě nejsem vždycky připravená celý den přijímat kritiku, jsem ráda, že dny plynou bez neustálé kritiky a hodnocení vztahu a pak když ten hrníček někdy přeteče, tak se to vyříká a pak zase pokračujeme v míru
 Drop 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(1.9.2015 9:29:10)
odborně se tomu myslím říká dynamika vztahu ~;) s partnerem mám prostě jiný vztah než na pracovišti, kde se ovládám a nejsem tam od toho, abych posuzovala ostatní lidi, doma ale to budu mít takové jaké si to udělám, takže tam pak vybuchnu
 Mamča + 4 ♥ 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(1.9.2015 9:47:10)
"beru hadku, kde se resi problem a unesu, ze vzplaly vasne, ale jakmile nekdo zneuzije hadku k tomu, aby ublizil, umyslne zasahl slabe misto, o kterem treba vi...skoncili jsme."

proto jsem skončila s bratrem...definitivně
 1kulička 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(1.9.2015 13:10:28)
Já zase nechápu, proč má někdo potřebu se hádat? Se neumíte domluvit normálně? Jakože když konečně někdo zařve, tak jeho názor je vítězný?
Nehádám se s rodiči ani sourozenci, tedy co jsem dospělá, jsem nezažila situaci, kdybychom se měli hádat. Všichni jsou dost tolerantní a inteligentní na to, aby se hádali, vždy se domluvíme normálně.
Manžel je cholerik a když ho to "chytne" tak bych ho nejraději vypla a zlobím se na něj moc. Je zlý, snaží se o převahu v řevu, nadává....uráží. Opravdu tomu nerozumím, jak vypadá hádka bez nadávání. A opravdu nechápu, jak si někdo může myslet, to jsem si pěkně zanadával, vyčistil se vzduch, jedeme dál :)
Tchyně je pododbná, ale hádá se jen se svým synem, s nikým jiným. Nevím proč mají potřebu se urážet....a ona je přesně to, co je popisováno na začátku. Vyčte první poslední, prohlásí, jak jsme strašní, uráží a za týden přijede s úsměvem, jakože nic. tak jako s jejím synem jí to jakž tak vychází, když už si něco dovolí ke mě (neže by se hádala, ale urazí mne), tak ví, že bez omluvy to se mnou nepujde.Ale u ní je to prostředek k manipulaci, nic míň.
 1kulička 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(1.9.2015 17:41:03)
Jasně že mám emoce, při hádce se ale ventilují ty negativní emoce, což třeba já dost nesnáším. Já si to neumím prostě představit...teda samozřejmě jsem hádek viděla a zažila dost a byl to pro mě velmi odstrašující případ. Považuju hádavé lidi za nezralé. Ale pokud vám to v rodině vyhovuje a hádáte se bez negativních následků tak nikomu do toho nic není. Jinak mi připadáš z diskuzí celkem rozumná, takže asi se nebudeš hádat tím odstrašujícím způsobem...ono každý má trochu jiné zkušenosti.
Že se někdo nerad hádá automaticky neznamená, že raději uraženě mlčí. Ne, prostě umí přijmout realitu, že existují i jiné názory, než ten jeho, případně se vyjadřuje tak, že okolí ho chápe, pak není třeba hádek.
Ale aby to nevyznělo jednostranně, s manželem si občas taky ostřeji ten názor vyměním, když jde třeba o něco, co mi chce neprávem vyčítat (nebo i právem) tak i já zvednu hlas a vysvětlím, že tento typ hovoru nepřipouštím a proč...ono je to pro děti dost poučné, že lidé se mohou neshodnout. Zároveň ale taky že nějaké vyčítání a nesmyslné obviňování v rámci rodiny je nedůstojné....
 Monty 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(1.9.2015 17:46:05)
Kuličko,
souhlasím s tebou.
Navíc si moc neumím představit, co by musel dotyčný říct, abych reagovala "emotivně" a proč by to říkal? Pokud tedy jde o partnera?
Moje matka se pořád hádala s babičkou (svou matkou), kvůli úplným kravinám. "Mami, ty jsi snědla párky z lednice." "Nesnědla." "Snědla a lžeš!" "Nesnědla, jak můžeš něco takovýho říct?" "Máš sklerózu a ani nevíš, co jíš!" "Ty jsi nevděčná dcera..." a pak následovaly z obou stran výčitky 40 let dozadu, no hrůza. Fakt bych tohle doma nechtěla, nevím, jaké bonusy by musel mít hádavý člověk, abych s ním byla ochotná koexistovat. ~;)
 1kulička 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(1.9.2015 18:09:37)
Ano, naprostý pitomosti kolikrát....
Ale třeba mám kamarádku, ta hned startuje na děti a děsně na ně řve....přitom jako kamarádka je strašně fajn, ale jak jí někdo irituje z rodiny, začne strašně řvát (např. synek neuposlechnul příkaz a snažil se něco namítnout). Je mi těch dětí strašně líto. Ona je má ráda, pomazlí se s nimi atd, ale je moc znát, že reaguje podle momentální nálady a to je špatně.
To vidím i u manžela (ten teda neřve tak moc), ale že se nechá ovládat právě těma emocema - co jednou přejde v pohodě, podruhé ho rozhodí. To máme do jisté míry všichni, ale pokud je to moc, vztah to rozloží a z dětí jsou buď neurotici nebo si rodiče přestanou vážit.
 Evelyn1968,2děti 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(2.9.2015 19:57:52)
Prostě v dlouholetým vztahu jsou věci, na kterých se nedá shodnout, vždycky jeden ustoupí a čas od času to přeteče a ustoupivšímu rupnou nervy a vyčte druhému všechny křivdy 30 let staré~;), včetně jeho matky. Většinou jsem to já~;). Protože rodiny ze kterých pochází jsou každá jiná a v životě by se spolu nemohli bavit, kdyby je "mladí" nedali dohromady. Na některý zvyklosti koukají jako kdyby ti druzí byli Marťani. Aspoň teda u nás. A mladí se snaží oprostit od všeho a jet si po svým, ale někdy to prostě vyplave.

Navíc MM je na přelomu Štíra a dokáže rejt a reje a reje kvůli naprostý kravině, chvíli vydržím a pak ho seřvu tak, že si to pamatuje půl roku~d~, poprvé si myslel, že se s ním rozcházím. Navíc vůbec neví, že reje, jen říká pravdu~a~
 Žžena 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(1.9.2015 18:38:11)
My s mužem taky máme emoce, ale neřveme je na toho druhýho. Poznáme je na sobě i bez hlasité ventilace, a když už "upouštíme přetlak", tak ne druhýmu do obličeje.
Ostatně to, že se druhýmu něco nelíbí, že ho něco štve, poznáme i úplně beze slov.
Když máme sporné téma, řeknem k tomu oba vklidu svoje, nebo si dovysvětlíme, a když nedojdem ke konsensu, prostě to uzavřem tím, že "na tomhle se zkrátka neshodnem" a neeskalujeme to do další zbytečné konfrontace.
 Monty 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(1.9.2015 13:20:18)
"Já zase nechápu, proč má někdo potřebu se hádat? Se neumíte domluvit normálně? Jakože když konečně někdo zařve, tak jeho názor je vítězný?"

Kuličko,
to jsme dvě, co to nechápu.
Nebaví mne hádat se, nepotřebuju mít na kýmkoli "navrch" nebo mít "poslední slovo". To možná občas na Rodině, když mne nějaký názor fakt pobaví svou naivitou nebo urputností, ale v reálu by k podobné debatě ani nedošlo. ~;)
 Monty 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(1.9.2015 14:26:55)
jentak,
"Já zas mám kolegu, který se nehádá ani nediskutuje - řekne, co chce a končí. No mít ho doma, tak ho asi zabiju."

To bys nás zabila s manželem oba, děláme to stejně.
Jen syn je o něco temperamentnější, hlavně pokud se od něj něco chce. ~t~
 Žžena 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(1.9.2015 14:29:59)
jentak,
a jak to máte na veřejnosti? Na cizí lidi (řidiče, prodavačky, učitele dětí ve škole, kamarády, sousedy) taky jste tak "ostří"?
 Žžena 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(2.9.2015 8:22:13)
jentak,
tak pokud by na mne někdo ŘVAL, sorry, ale to rozhodně osobně beru. Řve na MNE. Nemusí ani urážet nebo být sprostý. Řvaní je dost agresivní způsob interakce samo o sobě.
Konstrukt "řvu na Tebe, ale není to osobní" mi fakt uniká.
A upřímně, pokud by na mne někdo řval, jednak u mne těžce klesne, druhak to velmi zkomplikuje naši následnou komunikaci, protože z mé strany dojde k uzavření se, rezignaci na konstruktivní komunikaci a silnou emocionální reakci.
 Monty 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(2.9.2015 11:41:24)
Žženo,
ano, mám to taky tak a nevím, jak by řvaní mohlo být NEOSOBNÍ.
To leda, když si zařvu o samotě, nedávno jsem zařvala vzteky nad tím, jak zase Facebook změnil nějaké aplikace a prase aby se v tom vyznalo. ~;)
Když na mne někdo řve, tak se pak může omlouvat jak chce, už ho mám zařazeného ve škatulce "cholerik, co se neumí ovládat" a budu se mu vyhýbat, jak to jen půjde.
 Monty 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(2.9.2015 12:27:35)
jentak,
a jak já poznám, že někdo kašle na svou práci? Mám vůbec právo to posuzovat jako člověk zvenčí?
 Monty 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(2.9.2015 12:33:30)
jentak,
a jak tě ohrožuje učitelka? Já si to fakt neumím moc představit, co by se asi tak muselo stát, abych měla pocit, že je nutné řvát na učitelku. Leda by snad píchala dětem heroin. ~;)
 Monty 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(2.9.2015 12:48:44)
jentak,
to asi není věc představivosti, spíš nátury - já nejsem typ, co by vyvozoval závěry z informací "z jedné ruky", dokonce ani z následků ne. Jen velmi zřídka jsou věci černobílé až tak, že by se dalo prstem ukázat na jediného viníka.
 Kudla2 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(2.9.2015 12:19:18)
tak já se přiznám, že ač normálně na nikoho neřvu, tak na svoje děti jo ~f~ nikdo jiný mě nedokáže tak vytočit (přičemž uznávám, že to vytočení je často můj problém a ne jejich).

V žádným případě to nemyslím zle, ani že bych je neměla ráda, ale občas mám pocit, že potichu to prostě neslyšej.
Neurážím, neshazuji, nenadávám, a za 5 minut už o tom nevím.

Kdyby jim to působilo nějaké trauma a poznala bych to, tak bych se určitě snažila mírnit.

Myslím, že to řvaní obecně je výraz zoufalství nad tím, že mírnějc to nefunguje (což může být a taky často bývá problém toho řvoucího).
 77kraska 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(2.9.2015 12:28:38)
Valkyro, ja naopak myslim, ze s Tebou musi mit TM nadherny zivot!
nechas ho bordelit po dome, varis, muze bydlet ve Tvem dome, starala ses mu o dite a jeste Te muze kdykoliv beztrestne servat
 Mamča + 4 ♥ 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(2.9.2015 12:53:43)
"tak já se přiznám, že ač normálně na nikoho neřvu, tak na svoje děti jo ~f~ nikdo jiný mě nedokáže tak vytočit (přičemž uznávám, že to vytočení je často můj problém a ne jejich)."

mám to obdobně....~f~
 Katka +3 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(1.9.2015 15:16:24)
Jsme 3.:-)
S partnerem jsme se za dva a pul rok nejak nedokazali pohadat. Jsme oba silne nekonfliktni a pokud se v nazorech na neco rozchazime, rekneme si kazdy to svoje a potom z toho vyplyne nejake reseni.
Hadky s exem probihaly tak, ze on rval a vytacel se do neuveritelnych vysin....a ja cekala, az ho to prejde.
 Ruth 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(1.9.2015 13:22:47)
Kuličko, můj názor je, že hádka bez nadávání je ta, že dva temperamentní a energii přetékající partneři se začnou bavit o tom, jestli koupená látka je:
a) zelená nebo
b) zelenkavá

Hňup je ten partner, který svůj názor sdělí : kterej vůl vybral tak hnusnou látku???

A dobytek úplný je ten, který si přisadí : jsi celá tvoje matka a babička, jedna zničila otce až se uchlastal a děda od báby raději zdrhl k cirkusu.
 neznámá 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(1.9.2015 8:36:46)
Asi stejně jako kamarádky z knížky. Nechám to pár dní uležet a pak to neřeším. Horší je pokud se naštvu já, to pak toho člověka ignoruji hodně dlouho, naposledy známého dva roky, mého partnera měsíc, otce taky měsíc.......~:-D
 Rodinová 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(1.9.2015 8:58:48)
Vetsinou to nejsou smrtelne hadky na rozkmotreni, jen jsme oba rozcarovani. Tak to chvili nechame a druhy den jeden rekne Byl jsem unaveny, prestrelil jsem, nerozumel jsem asi dobre, tak jsem to nemyslel ... a druhy rekne Uz jsem na to zapomnel/a. Celkem mi to vyhovuje:-)
 Tili + 2 
  • 

Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(1.9.2015 9:09:41)
U nás je to nastavené tak, že za všechno můžu já, tím pádem se viník nehledá a můžu se omluvit rovnou. Takže se omluvám za cokoli a už je mi to jedno. Trochu depresivní.
 Tili + 2 
  • 

Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(1.9.2015 11:15:03)
Jo v partnerství. My si názory nevyjasňujeme, není co vyjasňovat. Životní postoje máme podobné a za jakékoli odchylky od standardu můžu já. Poslední dobou se to ještě vylepšilo tím, že zatímco já mám pouze pocitovou paměť, tzn. že si pamatuji pocity a to co se říkalo, jen když bylo spojeno s pocity, tak manžel má dokonalou paměť. Jenže jak je vytížený, tak mi jisté věci neříká a pak mi to vyčítá s tím, že mi to řekl, ale že se o mě ví, že jsem sklerotik, tak ať nic neříkám a nekomentuju. No a já vím, že mám pravdu, protože si vzhledem ke své paměti raději všechno píšu. Pokud se však opovážím naznačit, jak to bylo, tak se dozvím, co všechno jsem udělala já a celá moje rodina x let dozadu špatně a to mě neba.
 Ruth 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(1.9.2015 12:50:57)
Tily, takže mlčíš a skloníš hlavu?
 Ruth 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(1.9.2015 12:59:23)
Kdyby na mě MM mluvil stylem "že SE o mě ví, že jsem sklerotik", byl by problém.
 Gertruda 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(1.9.2015 9:16:35)
~6~
Tilli, to je mi líto. Trochu to znám.
 Gertruda 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(1.9.2015 9:15:35)
Nemám ráda dělání, že se nic nestalo. Vždycky jsem to vnímala jako zbabělé. Jsem přiležitostný cholerik, jako ostatně celá naše rodina, takže občas lítají idioti nebo talíře, ale považovala bych za selhání hlavně to, kdybych pak nebyla schopna na svůj vztek nahlédnout a omluvit se.
Bohužel můj muž je úplně jinak nastavený a já se už léta učím trpělivosti, že náhled z něj člověk dostane až s časovým odstupem, pro mě nekonečně dlouhým.
 Drop 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(1.9.2015 9:24:26)
já nějak zase nevím proč bych se měla omlouvat ~;) hádka je hádka je to vyhrocená situace, ale je to vzájemné, to bychom se uomluvali a hlavně znova probíhat pprůběh hádky a za jednotlivé citace se omlouvat? To bychom se zase pohádali, hádka je uzavřená ukončená věc.
 Gertruda 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(1.9.2015 9:50:46)
No asi proto, že my prosté výměně názorů, třeba odlišných, neříkáme hádka, to je normální diskuse. Hádka je, že jednomu (oběma) rupnou nervy, což se neprojeví prezentací odlišného názoru, ale tím, že a) řve, b) řekne něco sprostýho, c) rozfláká talíř.
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(1.9.2015 9:43:56)
S manželem se nehádáme - max si vyměňujeme názory :-), netřeba se tedy omlouvat.
Juniorům umím říct promiň, tohle sem nechtěla a obejmout.
Tchyni, než řeknu cokoliv, o čem by si mohla myslet, že se chci hádat, pětkrát se kousnu do jazyku!!!! Ona má vždycky pravdu (nikdy ji nemá) a já se nehodlám omlouvat za cizí chyby.
Hádky s mámou vždy tak nějak vyšumí.
A hádky s kolegou řešíme druh den po ránu slovy: "MÍR?" - prostě tajná odpoštěcí šifra :-)
funguje vše a na každého něco jiného.
 bobule 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(1.9.2015 10:30:01)
Tak já mám štěstí, že se doma nehádáme, ale potkala jsem člověka, který mi fakt hodně ublížil, když si na to vzpomenu, tak se mi zvedá žaludek. Uplynul rok a ta osoba se chová, že se nic nestalo, dokonce mi nabízí pomoc. To je fakt síla...je bezcharakterní!!
 holka anonymka 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(1.9.2015 10:50:16)
já se hádám zásadně jen doma. Jinde mi to nestojí za to, nezáleží mi na cizích lidech tolik, tak mě nerozčiluje, že mají jiný názor. Mám potřebu přesvědčovat o svém názoru "ty svoje, domácí lidičky" :-)
 Eecta 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(1.9.2015 10:30:52)
Jak kdy a v jaké souvislosti. Já jsem člověk vážící slova, takže to není tak, že bych se rozjela a řekla něco, co by mě pak mrzelo.
Ale třeba teď u mě v souvislosti s jednou věcí přetekl toleranční pohár a já jsem to chtěla s protistranou probrat. Jenže protistraně je to nepříjemné na toto téma hovořit, takže jsem ani vlastně nemohla doříct co a proč mi vadí a vysvětlit si to - protistrana rezolutně řekla, že se o tom bavit nebude a šla spát. Druhý den se tvářila jako by nic, čímž mi brání se k tomu vrátit - ale u mě je to nedořešené a potřebuju se v tom ještě pošťourat a tím zabránit pokračováni pro mě nepříjemných opakujících se momentů - ale protistrana je ukřivděná už teď a omluvu by jistě očekávala, hlavně s ujištěním, že to nechám být.
 77kraska 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(2.9.2015 9:15:16)
ja nejvic nesnasim, kdyz se protistrana snazi vyhnout legitimni debate slovy:
- ted se o tom nebudu bavit
- mne dnes neni dobre
- nechci se o tom bavit
- to je jen moje vec

a taky kdyz protistrana neni konsistentni:
- vcera: ano, nejlepsi bude koupit mikrovlnku
- dnes: mikrovlnka je uplny nesmysl
 kosatka2 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(1.9.2015 10:58:32)
Nejsem úplně hádací typ. Zato dovedu být dost upřímná a cením si i upřímnosti od druhých. S manželem jsem splachovací, protože on dřív mluví než myslí, často si něco nesmyslně vztáhne osobně, i když se ho to třeba netýká a to je pak hloupé, protože se uráží, supí po okolí a dupe, navíc zbytečně. U něj někdy moje omluva bývá něco na způsob: omlouvám se, jestli jsem ti způsobila nějakou emocionální nepříjemnost, ale to co jsem řekla, to si opravdu myslím/cítím i na tom trvám.

Je teda pravda, že pár lidí jsem úplně vyškrtla za to, co řekli nebo udělali (třeba i někomu jinému, ale před mými zraky). Nevadí mi jejich přítomnost, bavím se s nimi jen tak formálně nebo povrchně, ale nepustím k tělu. Na tyhle lidi je plýtvání hádkmi škoda.
 ;-) 
  • 

Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(1.9.2015 13:36:29)
Sexem
 Rodinová 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(1.9.2015 13:49:08)
S kolegou~:-D?
 Lilila 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(1.9.2015 13:55:57)
Tak záleží na tom, čemu kdo říká hádka. Já jsem hlučný cholerik zapálený diskutér ~:-D. Já občas chci pokecat o filmu a manžel na mně dotčeně, že se nechce hádat ~t~.
Pokud vypěním, protože jsem fakt naštvaná ( to už musí být ) - s kamarády si to relativně v klidu vyříkám a je vyjasněno. A protože pak už všichni víme kdo co a proč, netřeba se omlouvat.
Na manžela naopak mluvím velmi důrazně a potichu a důkladně artikuluju, pak se omlouvá on, protože se rozčílím kvůli něčemu, co děla opakovaně a opakovaně bývá v klidu upozorněn, proč mi to vadí.
Naopak velmi důrazně ječím na děti, protože ty jsou stiženy nárazovou chluchotou. Stává se mi, že si spletu viníka, či seřvu oba a vinen je jen jeden - pak se tedy omluvím hned v vzápětí, vychládám rychle ~f~.
 Monika 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(1.9.2015 14:23:59)
Já se hádám málokdy, resp. většinou jen o nějaké "provozní" záležitosti s manželem, které se prostě nakonec nějak vyřeší (ustoupí jeden nebo druhý, příp. vymyslíme kompromis) a není to třeba dál rozebírat. Ale ty píšeš o "zážitku" z dětské knihy a řešení vztahů mezi dětmi. Tam si myslím, že je popisovaná situace celkem O.K., děti se chytnou lehce kvůli kdečemu a plácnou taky kde co. Jak to pak mají celé rozebírat, když si nejspíš ani nejsou vědomi, čím zrovna kamaráda naštvali nejvíc atd ... Takže prostě popsaná výzva k usmíření mi přijde O.K. Případně je to volba té druhé strany - beze slova přijmout bonbon a jít ven nebo si to chtít nějak víc vyříkat, případně tedy zůstat naštvaná a zavřít dveře ...
 bublinka.m 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(1.9.2015 23:57:52)
Nijak~d~ za poslednich 5 let jsme se nepohadali.
 Kudla2 


Re: Ja se usmiřujete po hádce? 

(2.9.2015 11:17:15)
Asi bychom si měli vyjasnit, čemu kdo říkáme "hádka".

U nás se moc "nepřestřeluje", tedy většinou nebývá za co se omlouvat.

Pokud ano, tak omluvu vzájemně s partnerem považuju za samozřejmost, protože jsme se spolu navzájem vybrali a musíme být v tomhle kompatibilní, u cizích lidí dávám trošku rezervu na to, že to můžou mít tak, že to ani nevnímají, že se to mohlo někoho dotknout, nicméně dávám přednost těm, kteří to mají stejně jako já, případně "čitelným" cholerikům, kteří sice vyletí, ale pak se omluví stylem "nezlob se, ale já jsem takovej rapl", a přitom nejsou agresivní, nenadávají a nemlátí pod pás.

Takže vlastně ano, vyžaduji omluvu a nejsem schopna "jet dál, jako by se nic nestalo". Připouštím, že u cholerika je možné, že on by to nevnímal jako konflikt a bylo by mu potřeba říct, že já ano a že se mě jeho reakce dotkla. Pak bych čekala/byla schopna poskytnout, kdyby někdo něco takového řekl mně, asi něco ve stylu "dotknout jsem se tě nechtěl, jestli ano, tak se omlouvám, ale na věcné stránce věci si trvám".

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.