(25.5.2015 13:45:56) Můj kolega (30) má velmi zvláštní rodinu.
Jeho rodičové jsou ""tak trošku"" manipulátoři, se mi zdá. O své (celkem 3) dospělé děti jeví zájem v případě, že děti zavolají, přijedou. Rodiče zásadně nevolají, na návštěvy k dětem jezdí velmi sporadicky. O vzdálenost nejde - stejně často navštěvují dcery, které bydlí do 10 km od nich, a jako syna, který je 150 km daleko. Prostě - zajímat se prý mají a musí děti o své rodiče.
Kolegovi rodičové si občas "usmyslí", že některé z dětí udělalo něco špatně, ale nedají vědět, co je špatně, prostě přestanou komunikovat a čekají, až se děti začnou ozývat, zjišťovat a ideálně omlouvat. Občas bohužel rodičové něco popletli a domnělý problém si v podstatě vymysleli a děti se divily, co se stalo.
Nyní se prý asi zase ""něco"" stalo, nikdo neví co, rodiče nekomunikují, kolegu už dle jeho slov nebaví stále se doprošovat jejich pozornosti a dávat pozor, zda se, byť domněle, něco zase nepřihodilo. Není si ničeho vědom, nic prý neřekl (ani on, ani přítelkyně). Prostě se rodiče zase odmlčeli, tak tam prostě nějaký čas nejezdí a ""jen tak"" nevolá. Když měl otec svátek, tak mu ale zavolal, prostě slušnost dodržuje, není to tak, že by se od rodičů odstřihl. Jen s nimi prostě denně nevisí na telefonu ve smyslu "jak se dnes máte, co u vás v jednotě nového atd. Ne že by se, takříkajíc, odstřihl. Během telefonátu otci k svátku se ale nedozvěděl vůbec nic, prý se nic neděje.
Tento víkend se ale kolega žení a ač je rozhodnut rodiče dále nekontaktovat a nechat na nich, zda dorazí (pozvaní byli, nikdo ale neví, zda dorazí). Jeho budoucí žena by ráda vztahy urovnala, zjistila, kde je problém, nerada by, aby její budoucí tcháni kvůli nějaké hlouposti na svatbě chyběli, i když ví, že ty hlouposti si v podstatě připravují sami a čekají pozornost.
On ale jakoukoliv další aktivitu odmítá - sice jej tato možnost mrzí, ale prý se takové situace opakují stále dokola, stejně se rodiče chovají i k sestrám, ty ale volají a doptávají se, co se stalo, i když je to štve. Kolega tvrdí, že další ústupky ve stejných situacích už odmítá dělat, že se stále opakuje to stejné a že by se měli ozvat rodiče, mají-li pocit, že se něco děje. Pokud se prý urazí a na radnici nedorazí, že je to jejich svobodná volba a právo.
Pořád nad tím musím přemýšlet. Chápu jeho, chápu i jeho snoubenku. Nevím, jak bych se sama zachovala, tak jsem ráda, že sama snad toto nikdy řešit nebudu muset.
Co byste dělali na jeho místě? Snažili byste se opětovně zjistit, kde je (zase) zakopaný pes, udělali byste ústupek, čistě kvůli sňatku, nebo byste také už rezignovali a i za cenu neúčasti rodičů byste jim "neskákali na špek"? Pokud byste ustoupili, hlídali byste si, aby to byl skutečně poslední ústupek a ne jen další v řadě? Nebo byste ustupovali stále, celý život, když jde o hlouposti a aby byl v rodině klid?
(25.5.2015 13:59:52) kvůli klasické komunikaci bych se do ničeho nenutila, ale pokud se jedná o svatbu, tak bych ještě pro jednou, naposledy ustoupila. Jednak proto, že by mě samotnou mrzelo, nemít rodiče při takové události u sebe, a pak i proto, že si dovedu představit, že tohle se těžko bere zpátky a vztahy mohou být přetrhané definitivně. Koneckonců, svatba se v ideálním světě děje jednou za život a když nad tím tak přemýšlím, tak nevím, proč je takový problém, že rodiče tu aktivitu nevyvíjejí sami, pokud to tak mají nastaveno
(25.5.2015 14:03:18) Ne, spíš naopak. Svatbu bych si od takových hysterek kazit nenechala. Ústupky se můžou dělat jindy, než když má být láskyplný den pro dva (a spřátelené).
(25.5.2015 16:49:25) Presne, čo keď je dôvod práve svadba? alebo nastávajúca nevesta? čo keď sa rodičom nepáči a čakajú, že mu to ešte zavčasu dojde? Na mieste rodičov by som si dala sakra pozor a pred svadbou žiadne také tanečky typu "sme sfučaní hádajte prečo?" nerobila, mohli by sa neúčasťou na svadbe resp. účasťou s "grimasou a odutou gambou" odstrihnúť natrvalo. Ani by som sa mladým nečudovala.
(25.5.2015 14:03:25) Mám podobného manžela doma. jen s tím, že ho vychovávali prarodiče ne rodiče (matka+nevlastní otec -> kdo chtěl, aby byl vychovávaný, tak to on neví). Problém je v jeho otci, jeho žena to většinou "odnese". Ze zkušenosti 14 let manželství řeknu pouze to, že cca jednou za dva měsíce manžela donutím zavolat rodičům, pže on k nim žádný vztah nemá a oni (on) pokud se nechtějí ozývat, tak se prostě neozvou. Já k nim mám vztah pouze jako návšteva neb to jaksi z cca 6-ti půlhodinových návštěv ročně jinak nejde.
(25.5.2015 14:06:59) Já vůbec nevím. Nelíbilo by se mi se dlouhodobě pořád doprošovat a zjišťovat, co se stalo. Ale svatba je svatba. Hmm, kdyby šel vytvořit nějaký "kočkopes", jako zkusit znovu pozvat na tu svatbu, ale bez doprošování.
(25.5.2015 16:54:01) "že mají líbat pozadí MM panímámy proto, že vůbec svolila ke sňatku, protože prohlásila, že její syn by se bez jejího požehnání neoženil a všichni bychom jenom naprázdno čuměli."
Teda, Valkýro, mně se udělalo šoufl. Já mám tchyni velmi "výživnou", ale ta tvoje je vyslovený "poklad".
(25.5.2015 14:10:22) Kvůli svatbě bych ústupek udělala. Přece jenom, je to výjimečná událost. Zavolala bych a zeptala se, jestli platí sobota v xx hodin na yy místě, nevyptávala bych se proč jsou nebo nejsou naštvaní, prostě normální hovor (zvlášť když spolu mluvili při příležitosti svátku a všechno bylo OK). Někteří lidé jsou prostě rádi středem vesmíru a pokud je někdo 100 x nepřemlouvá, tak jsou z toho celí špatní a mají dojem, že o ně nikdo nestojí. Tito rodiče už asi lepší nebudou, ale kolegu by mohlo později mrzet, že mu rodiče nebyli na svatbě kvůli nějakému nedorozumění...
(25.5.2015 14:11:58) tohle chování rodičů,jestli je opravdu takové,fakt nechápu.Jsme rodiče taky dospělých dětí,které bydlí poměrně daleko a jsme moc rádi za každé jejich zavolání,jsme zvědaví,jak se jim daří,co dělají,s kým právě chodí,co jejich slečny a jak se i jim daří,prostě zajímáme se o vše,zveme je k nám či na společný výlet třeba. Naopak,když máme dojem,že dlouho nevolají kluci a nebo prostě je chceme jen slyšet,tak jim prostě zavoláme,a to je častěji než oni nám,asi tak 2x do týdne.
(25.5.2015 14:14:04) jo, tak to jste pravý opak. Tyhle příběhy poslouchám skroro 5 let, co spolu pracujeme, vždy je to stejné. Stejná zápletka, stejné rozuzlení, stejný problém.
(25.5.2015 14:14:23) Já mám takovou matku. Na svatbu mi nepřijela. Prý proto, že je chudá důchodkyně a nemůže nám dát žádný dar (nikdo od ní nic nechtěl, samozřejmě). I s tím zjišťováním, co se stalo, je to stejné. Já už nezjišťuju, sestra ano, a hrozně ji to dere. Nechala bych to být. Tenhle typ příbuzných, ať už jsou jakkoli blízcí, umí svatbu pořádně zkazit a možná bude i pro všechny lepší, když tam nebudou.
(25.5.2015 14:21:10) Haha, moji rodiče, na druhou svatbu, kterou matka neměla pod palcem, nemohla poroučet a velmi těžko se s tím smiřovala, nakonec dorazili, otec v poho, matka se chovala nevhodně a dělala dusno od příjezdu do odjezdu, naštěstí se odporoučeli brzy. Obzvláště dojemné bylo oprašování dětí jakožto "nebohých sirotečků", kdyby stáli nad mojí rakví, nebylo by to dojemnější. Já se jen modlím za to, abych nikdy takhle nezblbla, ono je to dědičné, matka to má zjevně po babičce.
(25.5.2015 14:24:24) Tante, u nás zaplať Pánbůh ne. Babička byla úplně normální, příčetný člověk. Mmch., můj muž viděl svoji nynější tchyni jednou v životě. Při této první a zároveň poslední schůzce mu stačila říct, že ona by si tedy s takovou ženskou jako já nikdy nic nezačínala a že mu bohužel nemůže říct, že by jeho rozhodnutí schvalovala. Myslím, že mu to stačilo, podruhý už ji vidět nemusí.
(25.5.2015 15:48:50) Valkýro, necítí se máma méněcenná před vyvdanými tchyněmi, protože je matka DCERY? Já jsem to jednou zažila u svojí dcery, chodila s klukem, který byl takový celkem ňouma, jednou jsme ji u něho vyzvedávali, vylezla babička a měla prapodivné řeči, že bychom jako měli být za jejich Milánka rádi...naštěstí vztah záhy potom skončil, ale otvírala se mi kudla v kapse, že by moje krásná chytrá dcera a my její rodiče měli být někomu vděční, že se jí ujal
(25.5.2015 15:52:00) Breburdo, máš pravdu v tom, že u starší generace se ještě celkem dá potkat přesvědčení, že mužský potomek je něco víc, takže i matka syna - ženicha se může v pomyslné hierarchii ocitnout nad matkou nevěsty - dcery. Moje babička má třeba dodnes mindrák z toho, že nemá děti, má JENOM dcery (ačkoli jich má hodně). Prostě když nevyšel mužský potomek, je její mateřství méněcenné.
(25.5.2015 16:18:28) Monty, ono to dost často klame, babičky už se vyřádily a působí dojmem andělských zjevení, ale dětství dokázaly kolikrát připravit taky krušné ...
(25.5.2015 14:30:41) Tante, možná i tady je zakopán pes, jak píšeš, odpovídá to: ""na svatbu, kterou matka neměla pod palcem, nemohla poroučet a velmi těžko se s tím smiřovala"" oni si vše zařizovali a zajišťovali sami, i si to sami financují. Tak jestli se jeho mamince nezdá to, že nemá žádnou rozhodovací pravomoc? Ona se tedy neangažuje vůbec, a to od začátku - tak že by to také bylo právě proto? Asi je to možnost.
(25.5.2015 14:21:25) No, a co přesně znamená to Ustoupila bych? Jen zavolat a optat se, zda dorazí? Je to ústupek? Kolega říkal, že toto asi, ač nerad, udělá, prý aby bylo slušnosti učiněno zadost. Přesvědčovat, ať dorazí, prý určitě nikoho nebude. Já bych asi i ukecávala, ale u nás je to jiné (tedy snad by nikdy nic nedošlo takhle daleko).
(25.5.2015 14:30:02) "co přesně znamená to Ustoupila bych? Jen zavolat a optat se, zda dorazí? Je to ústupek? Kolega říkal, že toto asi, ač nerad, udělá, prý aby bylo slušnosti učiněno zadost."
Byla bych pro. Zavolat, zeptat se, říct, že by třeba byl rád, když dorazí, ale nenutit, neprosit, nechat to na nich.
(25.5.2015 14:37:22) Ne, neukacávat je. Vzhledem k tomu, že jde o svatbu a nevěsta o to stojí, zavolat, pěkně po dobrém zopakovat pozvání a říct, že doufáme, že přijedou, požádat konkrétní odpověď. Víc pro to udělat nejde. Pokud je ti ten typ lidí, co si myslím, že to je, tak tě se nezavděčíš nikdy ničím.
(25.5.2015 14:17:11) Kolega dobře dělá. Nakonec jeho nastávající může rodičům zavolat a zeptat se jich, jestli na svatbu přijedou, ještě jednou je pozvat a říct, že o jejich účast oba stojí. Kdyby se náhodou chtěli vzpamatovat. Ale spíš budou dál dělat ofuky, tak ať si je dělají, ale člověk nemusí být zrovna ten větrný mlýn, který tím budou roztáčet. Hanba tomuto druhu rodičů, my, co nám děti ještě nedorostly do úplné dospělosti, berme to jako memento.
(25.5.2015 14:28:43) Jde o svatbu, nejspíš první. Takže já bych jim normálně zavolala a zeptala se, kdy zítra přijedou, kde se sejdeme apod. Vůbec bych je nepřesvědčovala a neprosila, aby přijeli. Prostě bych vzala jako hotovou věc, že o moji svatbu stojí a jen se vyptala na detaily.
(25.5.2015 14:33:31) Suzo, přesně tak! Prostě bych zavolala a normálně se bavila, zvlášť když kolega si není vědom ničeho špatného, co by rodičům udělal .
(25.5.2015 14:40:21) Mam takovou matku, resim to s ni cely zivot a jeste jsem nic nevymyslela. Vtipne k placi je, ze ona si zaroven stezuje na nedostatek komunikace a samotu. Ted zrovna mame jednu epizodu, kdy opet prerusila kontakt a ja nevim, co delat. Pokud by nekdo dokazal poradit, bude mit mou neskonalou vdecnost. Svira se mi zaludek pri pomysleni, ze ji budu muset zavolat. Bohuzel je ale ve svetlych chvilkach jedinym fungujicim prarodicem, takze mi nejspise nic jineho nezbyva. I kdyz bych ji nejradeji poslala do haje, at si tam tedy sama kysne.
(25.5.2015 14:49:55) "Vtipne k placi je, ze ona si zaroven stezuje na nedostatek komunikace a samotu."
ehm, přesně. Ale když jí tedy napíšeš, že přijedeš, tak ti dává podmínky, za kterých vůbec MŮŽEŠ přijet ("se psy ne", "s partnerem ne" atd.), což má ve finále za následek, že ani já, ani sestra nejedeme nikam, protože to nemá smysl.
(25.5.2015 15:26:49) Monty, to stydění se za někoho je v té generaci celkově super téma. Třeba naši tchánovci se za nás hluboce styděli kvůli tomu, že jsme s novorozencem opustili porodnici den po porodu a nesetrvali do regulérního "propuštění z vazby", a kvůli této strašné potupě se s tím, že mají čerstvého zdravého krásného vnuka ani nemohli pochlubit ve svém bydlišti, protože taková ostuda se prostě nemůže dostat na veřejnost Za co všechno se lidi dovedou stydět, mne nepřestává fascinovat
(25.5.2015 15:31:05) ...i když na druhý straně smutný, protože podle mne je takhle poznamenal socialismus, kdy dělat něco jinak než ostatní bylo i nebezpečný, nejenom ostudný.
(25.5.2015 15:37:54) Asi si nerozumime - za totace se taky nezaviralo za to, ze se nekdo choval tak, aby ho sousedi nepomluvili. Zaviralo se za nekonformni, tj. rezimu nebezpecne chovani.
(25.5.2015 15:39:16) Rodinova, ale vždyť to je to o čem tu mluvíme. Že princip posilování tendencí k uniformitě a posilování špatných pocitů z odlišnosti byl mj. i v tom, že nekonformní chování bylo často přímo penalizováno.
(25.5.2015 15:43:38) Jojo, a je pravda, ze pred totacem se to neslo v duchu moralky (malomesteske, vesnicke, pokrytecke) - muselo to byt pro lidi, co meli tendenci zit podle sveho. A za totace spis v duchu Vyvesime praporky na 1. maje, aby nas sousedi neudali.
(25.5.2015 15:42:09) "Zaviralo se za nekonformni, tj. rezimu nebezpecne chovani."
Však o tom píšu, Rodinová. Pronásledovali se lidi, co se jinak oblíkali, česali, co nechodili na brigády a do průvodu... nemuseli se přímo zavírat, ale byli šikanovaní a hlavně proti nim byly vedený kampaně v médiích. Mít dlouhý vlasy byl v podstatě zločin, proti tomu se točily propagační filmy, tepalo se to v Rudým Právu, učitelé za to vyhazovali ze škol, policajti násilím stříhali vlasatce...
(25.5.2015 15:47:17) Rodinova, no jistě. Já zas dostala poznámku za koženkový, ukrutně vrzající kalhoty otřesnýho střihu, ve kterých jsi za hodinu vypotila půl kila a který se navíc normálně prodávaly v socialistickým obchodě. Že chodím výstředně oblečená.
(25.5.2015 15:51:59) Ja mikinu dostala od emigrantsky tety, tak meli aspon duvod buzerovat. Pokud si jeste pamatuju, tak posilali na zakladce se umyt na hajzlik namalovany holky ... ale jak kdo, ucitele vetsinou ne, jen vedeni, pokud si vsimlo na chodbe.
(25.5.2015 15:54:05) Val, ono to preventivní sledování a perzekvování stačí, nemyslíš? Upřímně, on syn taky ty vlasy má víceméně z protestu, ne proti režimu, ale proti genderovým stereotypům. Celý život si ho pletou s holkou, vlasy nevlasy. I když je měl krátký, tak poslouchal neustále řeči o tom, že vypadá "jako holčička".
(25.5.2015 15:54:15) A mam dotaz. K filmu Obcansky prukaz - jsem se poptavala a nikdo ze starsich si nepamatuje, ze by se fakt vytrhavala 15. (nebo jaka) stranka jako protest proti sjezdu KSC. Pamatuje si to nekdo nebo je to basnicka licence?
(25.5.2015 16:06:56) Před totalitou tu byl protektorát a zavíralo se na základě udání. Za první republiky jinakost vedla k podezřelosti a rozhodně mohla a často vedla do vězení. Ještě předtím za mocnářství stačilo blbé slovo v hospodě. Dál do historie je zbytečné jít, bylo to jen horší.
(25.5.2015 16:09:55) Z+2, ne, není to zbytečné, já o tom docela dost vím, takže by mne zajímalo, z čeho vycházíš ve svých dedukcích. Ovšem jestli to bereš takhle a jako příklad "jiného chování" bereš tehdy trestné hanobení hlavy státu (i když se ten paragraf jmenoval jinak)... tak asi není o čem mluvit.
(25.5.2015 16:12:36) Ale ono bylo jedno jestli šlo o hanobení hlavy státu nebo o to, že si místní policajt vybral místního samotáře a zavřel ho za krádež, kterou neměl na koho hodit.
(25.5.2015 16:28:39) To nevím jestli je to o literatůře. V každém případě by bylo jistě zajímavé, kdyby jsi popsala situaci jak sis ji teda nastudovala. Na českém venkově, třeba pro ženu co byla vstřícnější k mužům. Nebo pro chlapa co nechodil do hospody....
(25.5.2015 16:39:08) Z+2, chceš jako vypsat seznam doporučené literatury?
Mmch., zrovna o tom chození žen do hospody se píše v knize Jaroslava Čechury "Neklidný život obyčejné ženy - Johana Peřková (1703-1745)". Doporučuji.
Pak namátkou: Kriminalita a každodennost v raném novověku (autor opět Jaroslav Čechura, jeden z předních českých historiků) Z dějin české každodennosti - Život v 19. století (Tomáš Jiránek, Milena Lenderová a Marie Macková) Hřích, zločin, šílenství v čase odkouzlování světa (Daniela Tinková) Já jsem se dopustila... (Jindřich Francek) Bezectní lidé. O katech, děvkách a mlynářích (Richard van Dülmen) ... atd.
(25.5.2015 17:08:24) Prostě žádný argument jen obecný odkaz. No nic. Zbytečná diskuse. K tomu aby jsi předvedla znalosti potřebuješ míň času než k předložení seznamu literatury.
(25.5.2015 17:11:27) Z+2, no, mně tak nějak stačí, jaké "znalosti" jsi předvedl ty. S dětmi v MŠ se o tom taky bavit nebudu, byla by to stejná ztráta času.
(25.5.2015 17:17:48) Já jsem žádné znalosti nepředváděl. O těch to tak moc není. Jen jsem rozporoval tvé tvrzení a ty jsi místo argumentů, které evidentně nemáš utekla k osobním útokům jak je tvým špatným zvykem.
(25.5.2015 17:23:13) Z+2, napsala jsem ti, co si máš přečíst, aby ses dozvěděl nějaké reálie, protože podle toho, cos psal, sis dělal názor podle nějakých televizních inscenací. Co si o tom myslíš nebo ne nebo co si myslíš o mně osobně, to je zcela vedlejší.
(25.5.2015 15:35:23) Rodinova, máš pravdu v tom, že "co tomu řeknou lidi" bylo i před totáčem, ale osobně si myslím, že dřív to bylo spíš u "zjevných přešlapů vůči morálce" typu svobodná těhotná apod. Za komančů bylo "co tomu řeknou lidi" u všeho, co jakkoli vyčnívalo. Nejen z morálních pravidel, ale i z kolektivní uniformity v běžných oblastech života. Když někdo něco prostě udělal jinak a po svým, i když tím nikomu neubližoval.
(25.5.2015 15:37:02) "Za komančů bylo "co tomu řeknou lidi" u všeho, co jakkoli vyčnívalo. Nejen z morálních pravidel, ale i z kolektivní uniformity v běžných oblastech života. Když někdo něco prostě udělal po svým, i když tím nikomu neubližoval."
(25.5.2015 16:02:09) Myslím, že se mílíte. Řekl bych, že v předchozích dobách šlo o to co tomu řeknou lidi a nedělat věci jinak ještě daleko víc. A nejen u nás, ale celosvětově.
(25.5.2015 14:58:40) Však, naše matka takto okomentovala, proč novorozená mladší dcera u nich není vítána. Prý díky tomu, jak nevhodně o ni pečujeme, stále křičí a OTEC to špatně snáší.
(25.5.2015 15:01:16) Tante, ano, to znám. Syn je odmalička nevhodně vychováván, protože mu nejsou nuceny "klučičí hračky" (každý normální kluk si hraje s autama!), v komunikaci s ním se běžně používají slova "prosím" a "děkuji" (děti se samozřejmě o nic nežádají, dětem se přikazuje) a do toho ty vlasy, to je úplná tragédie, kdo to kdy viděl, aby si dvanáctileté dítě mohlo SAMO rozhodovat o tom, co bude mít na hlavě!
(25.5.2015 15:05:01) Ona hlavně skoro nekřičela, akorát jednou chvíli před usnutím, než se vyprděla. Ale byla to aféra. Ale teda dlužno říct, že matka nakonec vyměkla, dcerce hodně pomohl brácha, který matku prostě zmanažoval a ona je pak už vzala hromadně.
(25.5.2015 15:25:06) Jeste jsem zapomnela dodat perlicku, ze v ramci preruseni kontaktu pak moje matka po okoli vyklada, ze jsem to ja, kdo s ni nemluvi. Pripadne ve variante: "Chovaji se ke mne tak hrozne, ze jsem se musela odmlcet, abych se neznicila."
(25.5.2015 14:45:32) Neudělala bych ústupek. Snoubence bych vysvětlila, že sňatkem začíná jeho nový život a jednou z věcí v novém životě bude i to, že sebou přestane nechat vorat manipulativními rodiči.
(25.5.2015 14:57:38) Normálně bych zavolala, zeptala bych se jestli nezapomněli a aby řeč nestála, dodala bych pár řečí o počasí. Nemluvení bych přešla, vůbec o něm nemluvila a neřešila ho. Buď dorazí nebo ne. A tak bych to řešila i do budoucna, nemluvení ignorovala a neřešila, hlavně bych se jich neptala proč nemluví - na to čekají a dává jim to pocit důležitosti. Počkala bych až a jestli splasknou. Zvala bych je jen na formální akce.
Mám podobného tchána, čím víc ho řešíme, tím víc je na koni.
(25.5.2015 15:05:19) "Normálně bych zavolala, zeptala bych se jestli nezapomněli a aby řeč nestála, dodala bych pár řečí o počasí. Nemluvení bych přešla, vůbec o něm nemluvila a neřešila ho. Buď dorazí nebo ne. A tak bych to řešila i do budoucna, nemluvení ignorovala a neřešila, hlavně bych se jich neptala proč nemluví - na to čekají a dává jim to pocit důležitosti. Počkala bych až a jestli splasknou. "
Neznámá, přesně
Taky tyhlety týpky, co se snaží manipulovat své okolí skrz to, že je má rádo, nesnáším a nakopala bych je. Nejlepší obrana - nežrat jim to a na jejich divadýlko se jim vyprdnout.
(25.5.2015 15:03:24) "je rozhodnut rodiče dále nekontaktovat a nechat na nich, zda dorazí"
ale z úvodního příspěvku nijak nevyplývá, že by NEchtěli dorazit (předpokládám, že syn to předjímá z jejich předchozího chování).
Za mě - zavolala bych jim, jako bych volala někomu "normálnímu" na domluvení technických podrobností - něco ve stylu "připomínám, že svatba je od 11, takže v 10 se sejdeme všichni u nás a pojedeme autama do svatební síně, která je tam a tam".
Možnost, že by nepřijeli, bych navenek vůbec nepřipouštěla, tj. vůbec bych se jich nevyptávala, zda přijedou nebo ne, brala bych to tak, že byli pozváni = přijedou.
Pokud by chtěli dělat nějaké ofuky, řekla bych jim "to je škoda, že to tak berete, těšili jsme se, jak si společně s vámi svatbu užijeme, ale pokud nechcete, tak se nedá nic dělat a budeme to respektovat".
Obecně bych byla jako snacha i jako jejich dítě raději, kdybych s nimi byla v kontaktu co nejméně, od syna je super, že nehodlá na manipulaci přistupovat a zatahovat do toho i svoji ženu, za to bych mu byla jako nevěsta vděčná .
Asi za nejčistší, pokud to dokážou, bych i nadále považovala tento přístup - pozveme, zavoláme, jako normálního člověka, pokud se z mně neznámého důvodu urazí, neřeším, nedoprošuju se, pokud by chtěli vyčítat, utnu to. Prostě se k nim chovat celou dobu slušně (přeci jen jsou to rodiče), ale nepřistupovat v žádném případě na žádné tanečky a hru na urážení, to když si chtějí hrát, ať si to hrajou sami. Pokud jim to dojde, dobrý, pokud ne, žádná škoda.
Ostatně i na té svatbě budou mít ženich i nevěsta asi raději jiné starosti, než řešit trucující matku a otce. Svatba je přece především o nich, je to jejich velký den, organizačně náročný a drahý, a hosté by jim měli umožnit, aby si to užili a ne se snažit "ukrást jim" den a strhnout pozornost na sebe.
(25.5.2015 15:10:01) Ano. Jak já tyhle "Zagorky", co dělají ofuky a nechají se prosit nemám ráda.... Nedávno se tu řešilo, jestli rodiče něčí přítelkyně byli dostatečně důstojně pozváni na promoci - taky jsem nechápala. A přesně - být dotyčnou snoubenkou, jsem jen ráda, že nastávající tyto manipulativní hry prokoukl a svým rodičům je nežere.
Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.
Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti. Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.
a když nad tím tak přemýšlím, tak nevím, proč je takový problém, že rodiče tu aktivitu nevyvíjejí sami, pokud to tak mají nastaveno 
...
Můj manžel za 15 let svoji tchýni ani tchána neviděl ani jednou 
V její náručí
Rodinné léto plné dobrodružství: Objevte zábavné a hravé aktivity Horského resortu Dolní Morava
Valdštejnské slavnostiJičín 
Divadlo v parkuPraha 4 
Ferda mravenecLitoměřice 
Kurátorské provázení v Botanické zahraděPraha 8 
Pohádkový park na SychrověLiberec 
Valdštejnské slavnosti
Divadlo v parku
Ferda mravenec
Kurátorské provázení v Botanické zahradě
Pohádkový park na Sychrově
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)