| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Sociální obratnost

 Celkem 52 názorů.
 Berengarie 


Téma: Sociální obratnost 

(21.2.2015 19:17:14)
Volně se inspiruju tématem o táborech – sama jsem na žádném nebyla a jsem rodičům vděčná, že mě do toho nenutili, nicméně téma mě asi nějak zasáhlo, protože o něm už nejmíň půl hodiny dumám.
Sama sebe bych zjednodušeně označila za spíše introverta. V běžném životě normálně funguju, jsem schopná si popovídat s ostatními rodiči v šatně školky, prohodím pár slov s prodavačkou, okruh přátel mám užší, ale dlouhodobě stabilní, pracovně se tím limitovaná necítím. Nicméně trochu mě tohle nastavení omezuje - jsou prostě situace, které úplně nevyhledávám. Třeba pracovní obědy nebo večeře, kdy jsem sice schopna udržovat konverzaci, ale rozhodně nejsem ve své přirozené poloze a nemůžu říct, že bych si je užívala. Nebo pracovní konference, když večer dojde na nějaký socializing.
Takže jak říkám, sama se v tom cítím relativně ok, ale nerada bych na své děti přenášela jakékoli své úzkosti nebo nevhodné modely chování. Starší syn se jeví povahově hodně po mně, interakce s dětmi je v pohodě, ale třeba změnu učitelky ve školce vstřebával asi dva týdny.
Výchovu pojímám dost intuitivně a v naprosté většině případů se cítím jistě, ale tady prostě nevím – jeví se introvertně kvůli tomu, že to má prostě vrozené, nebo ho spíš ovlivňuje můj vzor? A co s tím?
Zatím k tomu přistupuju tak, že zocelování nepraktikuju, spíš mu dávám možnost uspět v méně náročných situacích a tím postupně získává sebevědomí ke zvládání těch složitějších. Tímhle stylem jsme naprosto bez problémů zvládli nástup do školky, ale to je nejspíš brnkačka ve srovnání s výzvou typu tábora:-)
Díky
Odpovědět
 Yuki 00,03,07 


Re: Sociální obratnost 

(21.2.2015 19:26:01)
já jsme docela introvert, ale "v normě" - nepotřebuju kolem sebe spoustu lidí, na druhou stranu nemám problém mluvit s kýmkoliv, když musím

nejstarší syn je introvert tak těžký, že si ho psychologové pohazovali mezi sebou z vyšetření na vyšetření, jestli to není AS, kamarády si našel až na gymplu, v primě, dokonce zvládl loni i ten tábor a byl spokojený a chce jet letos zase

druhý syn je na hranici AS a ten není ani intro, ani extro, jemu je to jedno :))
mluví s tím, kdo má podobný téma

a třetí je extrovert, mluví s kýmkoliv a kdykoliv, miluje kolem sebe moc lidí, ale musí ho přijímat, jinak se stáhne do ulity a je nešťastný
Odpovědět
 Brusinka14 


Re: Sociální obratnost 

(21.2.2015 19:35:35)
Proč by měl být tábor větší výzva než školka? Podle mě víc záleží na tom, jak si děti sednou, jak si dítě sedne s vedoucím, pokud je menší.
Odpovědět
 Brusinka14 


Re: Sociální obratnost 

(21.2.2015 19:40:41)
Na táboře je hodně důležité s kým je dotyčný ubytovaný v chatce, ve stanu. Myslím, že i suverénní extrovert se rád předem domluví s někým mu příjemným.
Odpovědět
 Kafe 


Re: Sociální obratnost 

(21.2.2015 20:14:01)
Pokud si dítě nesedne se spolubydlícími v chatce, tak nepomůže ani býti extrovertem. Ale riziko je v takovém případě asi nižší.
Odpovědět
 dadlenka 


Re: Sociální obratnost 

(21.2.2015 19:41:12)
I introvertní děti jezdí na tábor a dokonce rády:-) já bych to nestavěla jestli tábor ano, nebo ne, ale spíš vybrala tábor s dobrými vedoucími, kteří umí pomoct začlenit i deti stydlivějsí:-)
Pro začátek je asi dobré jet s nějakým kamarádem, nebo skupinou známých lidí:-) proto jsem svoje deti vyslala bez obav na tábor se skautem hned po první třídě - měly tam kamarády a znaly vedoucí plus my jsme důvěřovali vedeni:-)
Odpovědět
 Berengarie 


Re: Sociální obratnost 

(21.2.2015 20:22:31)
To je fakt, tábor se známými dětmi a vedoucími z kroužku by šel. Já to asi posuzuju optikou svého dětství, kdy u nás byly dostupné jen tábory s úplně cizími dětmi, třeba od rodičů z práce.
Odpovědět
 Monika 


Re: Sociální obratnost 

(21.2.2015 19:42:40)
Pokud je dítě teprve ve školce, tak chápu, že Ti tábor na týden nebo dokonce 2 a více přijde velká výzva, ale uvidíš za těch pár let. U nás tenhle typ "pobytu bez maminky" zahájila školka v přírodě od Po do Pá(v 6 letech, poslední rok školky). Tam je paráda, že jedou samé známé děti se svými známými učitelkami, tj. pokud dítě už předtím spalo např. u babičky, tak ho nic tak děsivého nečeká a rodičům ty 4 noci utečou taky rychle :-) Potom v 1. třídě škola v přírodě,což je cca to samé a myslím, že průměrné dítě je pak na tábor připravené, i když tedy asi není dobré poslat ho někam "na inzerát", kde nikoho nezná, ideálně, když jede s dětmi z nějakého kroužku, sportovního oddílu atd. No a když na to nebude, tak nepojede, horší by bylo, kdybys to nutně potřebovala kvůli hlídání, jinak o nic nejde...
Odpovědět
 Berengarie 


Re: Sociální obratnost 

(21.2.2015 20:35:22)
Moniko, školku v přírodě budeme řešit příští školní rok, ale spíš jsem nakloněná tomu ho tam neposílat. Jak to vypadalo u vás? Všechny děti jely a všem se líbilo? Já právě mám obavu, že když zažije něco nepříjemného, hodí ho to sociálně o hodně zpátky, a tomu se chci pokud možno vyhnout.
Odpovědět
 Monika 


Re: Sociální obratnost 

(21.2.2015 21:06:43)
Mému dítěti se to líbilo, od nikoho z rodičů jsem neslyšela nic jiného (ale nemluvila jsem se všemi) a učitelky taky tvrdily, že děti byly spokojené. Počítám, že po večerech asi nějaké stýskání proběhlo, ale ve výsledku přijely děti nadšené. Ale tedy já hodně věřím tomu, že dítě vycítí, že tobě se to nezdá nebo máš z toho obavy (pokud to od tebe dokonce přímo neuslyší) a pravděpodobně bude naladěné stejně ... Moje dítě v 5 letech jet nechtělo (u nás školka bere děti od 5 let, jezdí v květnu, tj. některé mají šanci jet jen jednou za celou docházku, jiné víckrát, jezdí skoro všichni předškoláci, ale úplně všichni ne), o rok později rozhodně ano. Já bych ho nenutila ani nijak nepřemlouvala.
Odpovědět
 Monika 


Re: Sociální obratnost 

(21.2.2015 21:15:44)
A tedy mám zkušenost s několika dětmi z okolí, které se jevily také celkem "asociálně", tj. ve školce se nechtěli zapojovat od společné činnosti, neměly moc zájem o společné hry na hřišti, návštěvy jiných dětí, organizované činností ... a v tom roce před nástupem do školy se to o dost posunulo, zřejmě jako cca součást školní zralosti ... Takže jestli má jet tvoje dítě na školku v přírodě až příští rok, zatím bych to nijak neřešila (zejména ne před ním) a za rok prostě uvidíš ...
Odpovědět
 Hanka 75 


Re: Sociální obratnost 

(22.2.2015 4:10:55)
v naší školce je školka v přírodě od prvního ročníku.
V tom prvním ročníku školky řada rodičů děti poslala (já byla až převkapená kolik takto malých dětí jede), no ale také řada rodičů už je v příštích letech neposlala (děti si hodně stýskaly, už nechtěly).
My děti neposílám (a pošlu odhadem tak v druhé třídě). Nejsou zvyklé, nikdy nespaly mimo domov a víme, že by to pro ne prostě nebylo.
Ale na tábor bych je jednou ráda poslala. Sama jsem jako dítě vůbec nechtěla (a vždy jsem protrpěla všechny podnikové akce, lyžáky apod.). Ale pak jsem jela na tábor se známými lidmi a to bylo úplně jiné kafe. O to bych děti připravit nechtěla. Ale potřebujeme najít ten správný oddíl, kam budou chodit, a který pak bude dělat dobré tábory.
Na školu v přírodě jsem se známými lidmi také jezdila docela ráda. Ale nedá se to srovnat s táborem a zážitky na něm.



Odpovědět
 Hanka 75 


Re: Sociální obratnost 

(22.2.2015 4:14:53)
jo a chci říct, že si myslím, že to děláš dobře
všechny lyžáky a podnikové akce, kde jsem "trpěla" mě nikam neposunuly (naopak jsem si tím víc připadala tím víc vyčleněná, sebevědomí šlo ještě víc do kopru)tábor mě posunul na druhou stranu, školy v přírodě se známými lidmi také

problém je, že na tábor jsem nechtěla nikdy a prostě na ten první mě také museli "přinutit"

no a mám sestru, mladší než já a ta všechny ty pondnikové akce, kde já jsem trpěla měla ráda a vše zvládala. Já na to vzpomínám jako na špatné akce, ona naopak. Je mladší ! Takže je to silně individuální, ale své děti jistě znáš.

Odpovědět
 Berengarie 


Re: Sociální obratnost 

(22.2.2015 7:24:47)
Hanko, to jsi vystihla ten klíčový moment - kdy přinutit, i když nechce. Tzn. abych se rozhodla správně, je potřeba co nejlépe odhadnout, jestli v tom uspěje a posune ho to dál nebo neuspěje a sebevědomí mu to sníží. No a při tom rozhodování nesmím brát v úvahu své úzkosti, tj. úplně musím zapomenout na to, jestli bych v dané situaci jako dítě uspěla já.
Odpovědět
 Dana 


Re: Sociální obratnost 

(22.2.2015 10:24:28)
Introvertům se na táborech a jiných kolektivních akcích nelíbí. I když jedou se známými dětmi. Ty se stejně časem přestanou s pro ně nudným introvertem bavit, a ten bloumá někde sám, popřípadě přemýšlí, jak odtamtud utéct. Tábor a školy v přírodě berou jako nutné zlo, kam si jejich rodiče přejí, aby jeli a oni jim holt vyhoví, ale radost z toho nemají. Typického introverta nepředěláš, tyto hromadné akce prostě nesnáší, od školky až po teambuilding v práci.
Odpovědět
 Len 


Re: Sociální obratnost 

(21.2.2015 19:43:04)
Myslim, ze je to z vetsi casti vrozene. Na mne melo otuzovani naprosto opacny vliv nez byl ocekavan, tedy vetsi snahu zalezt do kouta a zavrit za sebou dvere. Mam to dodnes, zvladam to, co musim, bez problemu, ale abych ve svem volnem case vyhledavala lidi a jeste v nejakem vetsim poctu jako treba na tom tabore, to fakt nehrozi. Jedna dve dobre kamaradky, na kafe, navstevu a tak klidne, vic lidi ne. Muj sen je dum na velikem pozemku za vysokou zdi, uz se na nej tesim.

Deti mam introverty, netouzim je predelavat a zaroven jim nebranim, pokud se neceho chteji zucastnit. Moje mladsi to obcas zkusi, ale taky ma rada maly kolektiv.

Nepovazuju to za nejakou nevyhodu, hodne se mi ulevilo od doby, co jsem se prestala snazit predelat sama sebe v "normalniho" cloveka.
Odpovědět
 Berengarie 


Re: Sociální obratnost 

(21.2.2015 20:42:28)
Len, nemůže to být způsobeno necitlivostí toho otužování? Že jsi třeba v některých situacích ve svých očích jakoby neuspěla a o to víc jsi se jim pak vyhýbala?
Odpovědět
 Len 


Re: Sociální obratnost 

(21.2.2015 20:48:46)
Berengarie, ne, mne je proste odmalinka neprijemne byt mezi lidma. Ano, skola je nutnost, prezila jsem, ale volnocasove socializacni aktivity jsem naprosto odmitala a dodnes odmitam. Kamaradky jsem vzdycky mela, ale organizovana zabava a pobyt ve vetsim kolektivu mi nahani osypky.
Odpovědět
 Eilatt 


Re: Sociální obratnost 

(21.2.2015 19:45:30)
Jen k tomu "zocelování", já jsem introvert, přestože od mala v kolektivech, od 1,5 roku v jeslích, na táborech od první třídy. Mně teda tábory usnadňovala sestra, i když jsme tam měly i jiné kamarádky, tak to bylo jednodušší.
I v dospělosti nesnáším příchod do nového kolektivu, neužívám si vánoční večírky a pobyt mezi ne úplně známými lidmi, nebo mezi lidmi, kteří mi moc nesedí.
Nejsem typ co je ve společnosti lidí jako ryba ve vodě a potřebuji spíš mneší skupinu přátel, abych byla v pohodě.
Beru to jako hendikep a nevýhodu, ale co nadělám :-)Takže ani zocelování po celé dětství moje nastavení nezměnilo a myslím že ani nezlepšilo.
.....a děti vypadají na to, že jsou podobného ražení i po manželovi. Doufala jsem, že budou extroverní, protože ti to mají v životě snazší, ale geny jsou geny ~;)
Odpovědět
 Eilatt 


Re: Sociální obratnost 

(21.2.2015 19:49:20)
A ještě chci říct, že já si tábory ač značný introvert užívala, nejdřív jako dítě pionýrské, pak s turisťákem putovní a nakonec vodácké, já jsem vyloženě outdoorový "táborový typ" :-), mrzí mě že jsme nezažila pravý skautský. Na něj bych jela klidně i teď, ale s lidma, které dobře znám a rozumím si s nima.
Odpovědět
 Ropucha + 2 


Re: Sociální obratnost 

(21.2.2015 20:03:03)
Jsem přesvědčená, že introverze je vrozená a pozitivně ovlivnit lze jen citlivou výchovou, necitlivou socializací se napáchá spíše škoda, než užitek.
Já jsem na tábory jezdila s nadšením a má introverze mi tam nijak nepřekážela, neměla jsem problém zařadit se do menšího kolektivu, když to bylo moderováno vedoucími a přirozeně podpořeno společnými aktivitami. Nikdy jsem tam neměla pocit, že jsem tlačena do něčeho, co mi nesedí, na rozdíl třeba od mateřské školky, kterou jsem z duše nenáviděla.
U introvertů asi hodně záleží na vhodně zvoleném kolektivu a prostředí, a sociální dovednosti také určitě dozrávají s věkem.
Odpovědět
 Berengarie 


Re: Sociální obratnost 

(21.2.2015 20:30:34)
Já jsem právě podobný problém řešila před školkou, po svých zkušenostech (chodila jsem do školky jeden měsíc a celý jsem ho probrečela) jsem dítě vůbec do školky nechtěla dávat. No a když jsem to probírala s kolegou, pronesl něco jako "co když ho tím ochudíš o skvělé zážitky", což byl pohled, který mě předtím vůbec nenapadl. Takže jsem sama sebe přenastavila, vybrala úžasnou malou školku s citlivými učitelkami a dítě zvládlo v pohodě.

Ale to právě byl příklad toho, že kvůli své úzkosti pramenící z nepříjemných zážitků ze své minulosti bych se bývala rozhodla špatně.
Odpovědět
 Eilatt 


Re: Sociální obratnost 

(21.2.2015 20:55:29)
Kamarádka má syna, co byl jako malé dítě vykoženě asociál. Když šly po ulici děti, musela s ním přejít na druhou stranu ulice, na hřiště chodit až když tam nebyl. Byli jsme s nima na prodloužený víkden a za celou dobu tam na nikoho nepromluvil.

Ona ho dala do školky někdy po třetím rocde věku, dobře vybírala a našla úžasnou paní učitelku, která ho tak nějak pokud možno nenásilně zapojila mezi děti. Když jí říkala, že se v kroužku drží dětí za ruku, tak jí to skoro ani nevěřila. Možná, že kluk si zpočátku vytrpěl to nevím, ale do školky pak už chodil rád.
dneska je ve škole a i když společenský typ z něj nikdy nebude, tak už nemá takový problém se skamarádit.

Já bych měla poodbné obavy jako ty a takové hdítě bych do té školky asi nedala, nebo až tak nejdřív ve 4-5 letech.(moje dět šly obě před 4. rokem a bylo to tak akorát, dcera by to vládla i dřív, ale nebylo to nutné) Možná bych ho ochudila o zážitky a nové výzvy, nevím :-).
Každopádně chápu, já i když se snažím, tak se někdy nevyhnu tomu, že přenáším své vlastní zkušenosti a pocity do jisté míry na děti a je fakt, že ony to mohou mít celé jinak, vnímat to jinak....
Odpovědět
 Berengarie 


Re: Sociální obratnost 

(21.2.2015 21:11:13)
Eilatt, přesně tak. Mám pocit, že jsou situace, které by nejspíš zvládl v pohodě, ale já ho svými obavami tak znejistím, že pak i on s tím má problém (a to nikoli verbálně, mluvím o tom třeba s nadšením, ale dítě tu nejistotu intuitivně vycítí).

Např. s tím hřištěm - tam taky nechtěl chodit, když tam byly děti, ale nakonec jsem si uvědomila, že ani já se necítím příjemně, když tam jsou jiné matky. Od té doby, co jsem si to v sobě přenastavila, chodíme na hřiště bez problémů.
Odpovědět
 Monika 


Re: Sociální obratnost 

(21.2.2015 21:17:53)
Tak třeba se ti časem podaří se přenastavit i v tom smyslu, že sama uvěříš tomu, že tvoje dítě si tábor nebo školu v přírodě s kamarády báječně užije :-)
Odpovědět
 Berengarie 


Re: Sociální obratnost 

(21.2.2015 21:22:45)
jojo, koukám, že "přenastavit" je zásadní slovo téhle diskuze:-)
Odpovědět
 Ropucha + 2 


Re: Sociální obratnost 

(21.2.2015 21:17:54)
Berengarie, já jsem také po svých vlastních zkušenostech z dětství nechtěla dávat děti do školky, ale narodili se mi společenští extroverti, takže jsem to musela záhy přehodnotit.
Já myslím, že pokud své děti pozoruješ a znáš je, přemýšlíš nad nimi, poznáš sama i míru socializace, která jim sedne. Introvert může mít rád lidi a kolektiv a dokonce pro něj jeho nejbližší kolektiv může být velmi důležitý, jen může mít problém se začleněním a prosazením ve skupině cizích dětí, takže jen tak ho někam na slepo vrhnout nemusí být ideální volba. Ale jak už tu zaznělo, s doprovodem v prvním kroku a v komornějším kolektivu si může tábory a podobné akce velmi užívat.
Odpovědět
 Filip Tesař 


Re: Sociální obratnost 

(21.2.2015 20:47:29)
Vrozený to bude, ale asi to není černobílý. Mluvím z vlastní zkušenosti, školka introvert, 1-2. třída extrovert, pak tak do dvaceti introvert, pak víc extrovert, ale taková střídačka.
Odpovědět
 Berengarie 


Re: Sociální obratnost 

(21.2.2015 20:58:18)
Filipe, jak bys to viděl z pohledu vedoucího, jak jsi zmiňoval v předchozí diskuzi? Kde je ta hranice mezi příliš protektivní výchovou a zdravým otužováním?
Odpovědět
 aky 


Re: Sociální obratnost 

(21.2.2015 21:01:57)
...do dvaceti introvert, pak víc extrovert,
Som introvert so sklonmi k exhibicionizmu a naivny skeptik.
Odpovědět
 Ropucha + 2 


Re: Sociální obratnost 

(21.2.2015 21:21:50)
"introvert so sklonmi k exhibicionizmu"

Ano, jsem něco podobného.
Ale ty sklony k exhibicionismu se u mě objevily až v pubertě, v dětství jsem byla stydlivá a zakřiknutá pořád.
Odpovědět
 Berengarie 


Re: Sociální obratnost 

(21.2.2015 21:30:03)
aky, Anett, jak se váš exhibicionismus projevuje? Že třeba ve volných chvílích hrajete divadlo?
Odpovědět
 aky 


Re: Sociální obratnost 

(21.2.2015 21:34:25)
...ve volných chvílích hrajete divadlo
Nie, divadlo hram cely zivot. :-)
Odpovědět
 Ropucha + 2 


Re: Sociální obratnost 

(21.2.2015 21:42:44)
Berengarie, divadlo přímo ne, ale dalo by se to přirovnat. Pěstuji aktivity, vyžadující sociální a komunikační obratnost a baví mě to a potřebuji to k životu.
Většinu času chci být sama a žádné lidi nechci ani vidět, natož s nimi komunikovat, ale prokládám to aktivitami, při nichž si libuji v kontaktu s mnoha lidmi a živé a spontánní komunikaci.
Nevím, jestli to dává trochu smysl :-)
Odpovědět
 Dana 


Re: Sociální obratnost 

(22.2.2015 10:35:00)
Já bych hlavně malé děti, to myslím tak do třetí třídy, nijak na tábory a školy nebo školky v přírodě nenutila. Starší dítě se již umí dobře obsloužit a třeba i s kamarády chce jet. Malé dítě, když tam nechce jet, tak to bere úkorně, že ho tam rodiče strčili, a že ho nemají rádi. A nemalujte si, že to učitelky a vedoucí vše v pohodě zvládnou. Pamatuji se, jak mladší kluci ztratili oblečení i boty, my jsme jim je museli hledat, a když se nenašlo, lítali v dešti v sandálech a trenýrkách.
Odpovědět
 aky 


Re: Sociální obratnost 

(21.2.2015 21:33:16)
...sklony k exhibicionismu se u mě objevily
U mna je to priznak paniky a tym, ze zacnem viest diskusiu a organizovat, chranim si svoj osobny priestor a stanovim jeho velkost. Ale je to neuveritelne vycerpavajuce.
Odpovědět
 Evelyn1968,2děti 


Re: Sociální obratnost 

(21.2.2015 22:09:53)
To jsem asi taky, nedělá mi problém zazpívat před padesáti lidma, ale propadnu panice, když mě osloví cizí člověk na autobusové zastávce a chce si povídat. Nesnáším hovory o ničem. V práci je nás dvacet a doma pak hodinu čučím do zdi. Ale píšu moc ráda.
Odpovědět
 Berengarie 


Re: Sociální obratnost 

(22.2.2015 12:56:42)
Valkýro, jak jsi se se svou povahou dostala k práci, kde je nutné si udržet klienty, tj. nejspíš obchodního charakteru? Nebylo by pro tebe vhodnější se pracovně směrovat někam jinam?
Odpovědět
 Ropucha + 2 


Re: Sociální obratnost 

(22.2.2015 10:49:02)
Evelyn, ano, to je ten princip: klidně vystoupím před početným publikem a nestydím se, jsem komunikativní a umím být příjemná, když chci. Nikdo na mě nepozná, že jsem introvert, dokud se nepokusí vstoupit do mé osobní bubliny. Tam lidi nepouštím. Takže když budu sedět v kavárně nebo v čekárně u lékaře, nebo někde na zastávce apod., nebudu nikoho oslovovat a nikdo nepochodí s pokusem navázat hovor se mnou. S lidmi komunikuji v rámci práce, tam komunikovat chci, ve volném čase většinou nechci, to je můj osobní čas a prostor.
Odpovědět
 aky 


Re: Sociální obratnost 

(21.2.2015 20:59:54)
...Já jsem na tábory jezdila s nadšením
Mne stacilo pohrozit pionierskym taborom a stalo sa zo mna najvzornejsie dieta v RVHP. Som introvert, junior bol skvele dieta, rozumeli sme si, ignoroval spolocnost, hlavne deti a ja som sa nemusela kolektivizovat na ihrisku, ja som si ukladala hodiny knihy v kniznici podla mnou vytvoreneho vzorca, on ukladal hodiny na koberec auticka podla nejakeho jeho vzorca, nastala dokonala symbioza svetov matky a dietata...a potom mu diagnostikovali PAS.
Odpovědět
 Monty 


Re: Sociální obratnost 

(21.2.2015 22:14:17)
Introvert není člověk, který neumí vycházet s lidmi; introvert je člověk, který je nevyhledává a ani příliš nepotřebuje. ~;)
Moje dítě je poměrně výrazný introvert, ale sociálně obratný je daleko víc než my dva dospělí dohromady.
Odpovědět
 Evelyn1968,2děti 


Re: Sociální obratnost 

(21.2.2015 22:27:25)
S lidma vycházím dobře, ale moc mě to nebaví:-), unavuje mě to.
Odpovědět
 Berengarie 


Re: Sociální obratnost 

(22.2.2015 7:19:46)
Monty, to se právě snažím v sobě rozklíčovat. Taky úplně nevyhledávám lidi, ale je to proto, že jsem introvert, nebo proto, že se lidí "bojím"?
Odpovědět
 7kraska 
  • 

Re: Sociální obratnost 

(22.2.2015 7:53:26)
mne to taky pripada....ze socialni obratnost a introvert-extravert spolu mozna nesouvisi

muj partner je introvert, taky nikoho nevyhledava, nejradeji si zaleze s knihou.....ale jakmile uz je s lidma, tak bavi celou spolecnost a vypada, ze si to uziva - dokonce i s lidma, ktere videl poprve v zivote

u mne prisla socialni obratnost az s vekem, jako dite jsem mlcela jako zarezana
Odpovědět
 Ropucha + 2 


Re: Sociální obratnost 

(22.2.2015 10:54:41)
"Introvert není člověk, který neumí vycházet s lidmi; introvert je člověk, který je nevyhledává a ani příliš nepotřebuje."

Ano, to je přesné.
Jen bych dodala, že to opravdu může být i tak, že introvert je sociálně neobratný, protože jak nevyhledává společnost nebo se v rámci společnosti drží stranou, nenaučí se komunikovat. Takže výchovu k sociální obratnosti u introvertů považuji za užitečnou.
Odpovědět
 Lassiesevrací 


Re: Sociální obratnost 

(22.2.2015 11:37:36)
Jsem introvert, ale do te klasicke skatulky "samotare, co nemusi moc lidi" jsem se nikdy uplne nevesla. Ve spolecnosti jsem vzdycky videt, jsem vyrecna, mam rada humor. Dlouho mi trvalo, nez jsem si v tom udelala jasno. Precetla jsem si nahodou knizku Problemove dite v rodine, kde byli introverti a extroverti definovani trochu jinak. Introvert se ve spolecnosti "vybiji", energii nabira o samote, kdezto extroverta spolecnost naopak "dobiji". A najednou mi to vsechno do sebe zapadlo. Zila jsem od 18 na ubytovnach a v podnajmech, vetsinou sama. Kdyz jsem mela chut jit mezi lidi, vyrazila jsem, pobavila se, uzila si to, ale zase jsem byla vetsinou prvni, kdo odchazel mezi prvnimi. Z pocatku jsem mivala problem se zvednout v hospode od stolu a rict, ze uz jdu, nechala jsem se ukecat a vyhnila tam, ac jsem byla uplne vybita. Naucila jsem se tohle lip kontrolovat, sedat si ve vetsi skupine lidi na kraj stolu (sedet v rohu bylo co se strategie odchodu tyce netakticky) a umet vcas koncit. Ted jsem obklopena pribuznymi, k tomu plny dum deti, prakticky nemam moc moznosti byt sama a hodne mi to chybi. Profiluju se pak jako osoba nesnasenliva, protoze manzel ma rad navstevy, plesy, spolecne grilovacky a ja nemam kam utect, nemam se kde dobit. Stal se ze me typicky morous.
Odpovědět
 Ropucha + 2 


Re: Sociální obratnost 

(22.2.2015 12:17:44)
Lassie, jo, to je ono ~R^
Kontakt s lidmi mě dokáže velmi bavit, ale vybiju se během něj, takže pak potřebuji zase dobíjet o samotě. A když nemám tu možnost, jsem velmi nervózní a nepříjemná.
Být permanentně obklopená lidmi, bez možnosti samoty, to je pro mě úplně likvidační.
Třeba z porodnice jsem si odnesla regulérní trauma, protože být nucená něco tak vyčerpávajícího a zároveň intimního, jako porod, trávit mezi tolika cizími lidmi a vydržet to týden, to bylo na mě příliš.
Odpovědět
 Aneka_ 


Re: Sociální obratnost 

(21.2.2015 22:20:50)
Povaha je povaha.
Na tábory jsem jezdila od 6let, tehdy na 3 týdny v létě a týden v zimě. Zprvu to byla katastrofa. Probrečela jsem 20 z 21 dní. Po letech se to jaksi utřepalo a do 14 jsem jezdila pravidelně. Protrpěla jsem to a dobrý.

Výsledek? Co se ulehčení soc. kontaktů týče, byl nulový. Naopak mám pocit, že se prohloubila moje tendence se nedělit, nespat v chatkách, nebavit se s cizími a posedávat kdekoli s partou cizích lidí:-)

S kontakty jsem na tom velmi podobně jako ty. Když musím, pak jsem přirozená, ale když nemusím, raději nejdu. Přátel mám minimum, lidem nevěřím, jsem velmi zdrženlivá... Introvert jako hrom...
Odpovědět
 Abigail* 


Re: Sociální obratnost 

(22.2.2015 9:22:39)
Já jsem introvert, ale v dětství jsem na tábory jezdila ráda. Možná bych řekla, že ta introvertnost s věkem zesílila (puberta) a pak se zase mírně snížila. Jinak co opravdu neumím - small talk. Přátelé nebo kolegové mě možná za introverta až tak nepovažují, ale s člověkem, o kterém nic nevím, se většinou neumím bavit. A když už, tak je to vyloženě nucené, že v hlavě minuty přemýšlím, co bych tak měla asi říct. A nemám ráda větší množství lidí. I ve škole se všichni vždycky divili, že jsem úplně jiná, když jsme někde ve skupince pár lidí, na rozdíl od toho, jaká jsem ve společnosti 30 spolužáků ve škole.
A děti: dcera se mi jeví taky introvertně, syn je spíš stydlivý, než introvertní. Na školku v přírodě by asi nejel ani jeden. Jsou zvyklí být bez nás u babičky, ale když je to víc jak dvě noci, tak už se jim opravdu hodně stýská. Ale počítám s tím, že jak budou starší, nějaký tábor zkusíme, pokud tedy budou chtít. Nejlépe s nějakým kamarádem, což by pro ně určitě bylo jednodušší.
Odpovědět
 Tizi 


Re: Sociální obratnost 

(22.2.2015 9:47:01)
Myslím, že má mnohem větší vliv povaha na to, jestli dítě chce nebo nechce jezdit na tábory než tábory na to, jakou má dítě povahu. Školkáčka bych na tábor nenutila pokud vyloženě nechce, pokud mu je to jedno a tábor je ze školky, se kterou jsi spokojena, tak bych mu to klidně doporučila, ať to zkusí. Syn školkový tábor velmi striktně odmítal, takže jsem ho nenutila a nejel. Pojede až teď ve třetí třídě na školu v přírodě, to ho už trochu nutím, že jedou všichni spolužáci, kamarády už ve škole má, tak uznal, že by byla hloupost nejet. Ale nadšený tím není. Taky jsem ho trochu nutila na příměstské tábory (chodím do práce), takže byl od první třídy vždy na jednom týdenním za prázdniny, bylo to z kroužku, kde vedoucí znal, takže byl nakonec úplně v pohodě a hlavně tam nespal, což nechtěl. Takže, já bych přihlédla k přání dítěte a postrkovala jen mírně.
Odpovědět
 LenkaPodkolenka 


Re: Sociální obratnost 

(22.2.2015 13:08:37)
Ahoj, diskuzi jsem nečetla, ale určitě ne, introverta neovlivňuje nic, ani tvůj vzor. :-D. Introvert je introvert od toho, že se nenechá moc ovlivňovat okolím a dá na své introvertní pocity a vystačí si se sebou. Na okolí dají extraverti. Jinak nikdo zdravý není čistý intro- ani extravert, normálně se všichni se dokážou přizpůsobit i tomu opačnému protipólu. I když se to teď třeba nezdá, začne se to lámat v pubertě, to se mladí musí otočit ke světu čelem a být aspoň trošku extravertní.
Odpovědět
 Berengarie 


Re: Sociální obratnost 

(22.2.2015 19:08:52)
Moc vám všem děkuju, hodně mě (pozitivně) překvapilo, kolik z vás introvertů uvádí, že se jim na táboře líbilo. To jsem fakt nečekala a dává to jistou naději do budoucna, že i my to zvládnem:-)
Taky jsem si díky této diskuzi dost věcí ujasnila - třeba že jsem fakt introvert, ale to mi nebrání v dalším zdokonalování své sociální obratnosti:-)
No a ještě děkuju za konkrétní tipy, jak budoucí tábor pojmout a čemu se vyhnout.
B.
Odpovědět

Komerční sdělení

Máme rádi miminka

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.