| Eržika. | 
 |
(14.9.2014 19:55:24)
Vyrábím něco vlastního.
Ale hlavně se snažím o prababičce (narodila se 1900, zemřela 1996) vyprávět dětem, i ostatním, co poslouchají. Zažila celé století se všemi jeho zvraty.
|
| 10.10Elška16 | 
|
(14.9.2014 20:02:41)
 já mám taky spoustu otázek,které bych se chtěla zeptat i vzhledem k historii třeba naší vesnice. Jak se jí dotkly dějinné události, samozřejmě jsme se ptali i dřív, ale i tak když to člověk promýšlí napadlo by ho spoustu nových věcí, ale bohužel se není koho ptát.
|
|
| Karel | •
|
(14.9.2014 22:20:29)
Moje babička pocházela i s dědou z Berlína, byli Češi, zažili komunistickou revoluci (Spartakovce), freikorpsy, hyperinflaci, jejich rodiče měli firmu, v roce 1936 vítala spolu s ostatními Sokoly čs. družstvo na berlínském nádraží. V roce 1938 byl Sokol Berlín a ostatní čs. spolky zakázány a její rodiče internováni jako čs. občané.
Ona a děda uprchli jedním z posledních vlaků do Prahy, než bylo přerušeno spojení. Po Mnichovu ovšem její rodiče propustili a ve své firmě (s německým dohlížitelem) fungovali až do rozbití Berlína Rusy. Babička s dědou začali pracovat ve firmě nevlastního pradědy v Praze. Toho mj. i za pomoc Židům poslali do koncentráku a dědu s babičkou vyhodili.
Děda si našel jinou práci v Praze, babička zůstala doma, jakožto těhotná, děťátko ale zemřelo. Protože ji hrozilo nasazení do Říše, našla si práci v Luftschutzu, protiletecké ochraně, kde se rychle vypracovala na vedoucí telefonistku (mluvila i psala na stroji v obou jazycích). V květnu 1945 si v jejich bunkru udělal velitelské stanoviště gen. Kutlvašr, vojenský velitel pražského povstání, takže babička se stala členem armády... Když povstalci zajali zraněného syna gen. Toussainta, něm. velitele Prahy, byl mladý důstojník převezen ke střežení a ošetřování právě skupině telefonistek v centru povstání. Z krytu vyšli po skončení bojů 9.5.1945.
Následovalo pár klidnějších let, návrat pradědy z koncentráku, znovuvybudování firmy, únor, převod na družstvo, odchod pradědy i jeho rodiny z firmy... Babička pak leta letoucí pečovala o pradědu v pevném přesvědčení, že praděda má na péči jako odbojář a koncentráčník nárok. Nakonec jí péče nebyla uznána, protože pradědovi jako nekomunistovi (s trestem za komunistů, naštěstí jen podmínkou), status odejmuli... Babička se těsně dožila konce komunismu.
|
|
|
.
V její náručí
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na KampěPraha 1 
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na Kampě
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)