| Len | 
 |
(3.9.2014 19:57:53)
U prvniho ditete jsem domaci ukoly odmitla. Je ve skole denne od deviti do ctvrt na ctyri, prvni roky chodil domu uplne vyrizeny. Tenkrat byly ukoly kazdy den na desitky minut, des. Druhe dite nastoupilo uz za fungovani jine reditelky, ukoly jsou jednou tydne zhruba do patnacti minut hotove. Cte teda denne, protoze ma mirnou dyslexii.
|
| Z+2 | 
|
(3.9.2014 20:14:14)
Jo to asi taky udělám. Odmítnu je. S paní učitelkou si promluvím, po 3 dnech mně docela vytáčí. Kromě úkolů jsem dostal papír kde se píše Dítě bude mít to a to a to a to. Nikde žádné prosím. Děkuji za spolupráci. Fakt jsem netušil, že jsem její podřízený.
|
| Stáňa * | 
|
(3.9.2014 20:26:23)
Toto naštěstí neznám u žádného z kluků.
Mladší měl v 1. třídě úkoly na 15 minut, jinak by to i těžko stíhal, když jsme se dvakrát týdně vraceli po tréninku v plavání v 7 hod.
Ale vím od kolegyně, co měla taky prvňáka, ale na jiné škole, že dělali občas úkoly i 2 hodiny.
Teď je ve 3. třídě, úkol zatím nedostal.
A co se týká "požadavků" paní učitelky, vždy byla maximálně korektní a zvořilá.
|
|
| x x |
|
(3.9.2014 20:31:23)
Netušila jsem, že Tě musí prosit, abys dítěti koupil štětce do výtvarky. My jsme taky dostali jen seznam věcí. Pokud chci, aby dítě ve škole nějak fungovalo, tak je pořídím a neřeším zda na tom cancu jsou či nejsou zdvořilostní fráze.
|
|
| TiNiWiNi | 
|
(3.9.2014 20:37:32)
U nás seznam visí na webu. Nikdo nás nežádá. Seznam mají i u nás v obchodě.
|
| Z+2 |
|
(3.9.2014 20:56:06)
A vám to přijde adekvátní. Mně ne.
|
| margotka78 alias shit-roller | 
|
(4.9.2014 9:53:56)
mně taky ne.
My tam máme:
Rodiče prosíme, aby během prázdnin nachystali a označili jménem následující věci potřebné pro naši práci....
Seznam není nijak dlouhý, ostatní zajistí škola a my si to připlatíme.
|
|
|
|
| Pam-pela | 
|
(4.9.2014 1:15:35)
Z+2...hlavně to nezapomeň vysvětlit taky prvnňákovi, jak je jeho učitelka nemožná, náročná a jak odmítáš úkoly a jak tě škola musí poprosit, abys koupil dítěti pomůcky  .
Máš vážně celkově zajímavé názory na výchovu a výuku.
Doporučovala bych nejdřív zjistit, jak to celé vůbec je, zda dítě nedělalo nějaké úkoly zbytečně navíc...a ono je vůbec nejlepší zjistit si vůbec víc o dané úče -jejím stylu výuky, metodice (i škole) předem.
Než si člověk koupí pračku nebo obyčejný telefon, přečte si reference, než svěří učitelce dítě, nezjistí si často nic  .
No, nicméně s tímhle tónem, cos tu nasadil, bych opravdu za učitelkou nechodila, přece jen je dítě na ní pár hodin denně naprosto závislé a řešit se věci mohou i jinak, aspoň zpočátku, než člověk zjistí skutečný stav situace.
Ad úkoly - děti by asi nemusely mít od určité doby domácí úkoly, pokud by jich bylo ve třídě méně a dostalo by se individuální výuky a každému z nich a byl by dostatek času i na procvičování a upevňování znalostí.
Jinak pouze školní výuka - aspoň podle našich osnov - v první třídě běžnému prvňáčkovi fakt stačit nemůže - zvlášť třeba při 30ti dětech ve třídě.
A pokud chceš opravdu něco měnit - a máš na to, zkus skutečně reálně reformovat stávající školství od naprostého základu. Potřeba by to bylo. Jako první věc bych zavedla snížení počtu dětí ve tříd a změnu osnov a modernizaci metodik .
|
| Pam-pela |
|
(4.9.2014 1:20:15)
....jo a nezahlcovala bych dítě v první třídě spoustou kroužků, může ho to vysilovat. Je potřeba nastavit priority aktivit, a to je prostě v první třídě určitě škola.
Umím si i představit, co si pomyslí učitelka, až tatínek přijde rozčileně do třídy si postěžovat, že dítě nestíhá domácí úkoly z toho důvodu, že má odpoledne hodně kroužků
|
| Eržika. | 
|
(4.9.2014 8:15:32)
Jo, tak já jsem učitelce napsala, že úkol nestihl vypracovat, protože jsme přijeli pozdě domů. Byl na kroužku a u dědy, a ten by fakt češtinu s ním nedal (a samo dítě taky ne - je intgr. dys).
|
|
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(4.9.2014 8:26:30)
Pam-pelo, bez legrace - pořád nad tím poslední rok přemýšlím, jak by to šlo ovlivnit (ten stav školství), ale bohužel mě nic moc nenapadá...
|
| Eržika. |
|
(4.9.2014 8:32:55)
Ráchel, už se dají najít slušné první stupně.... ovšem setkání s realitou na druhém stupni mě způsobilo šok.
|
|
| Kamisi | 
|
(4.9.2014 8:35:50)
Ráchel, přemýšlím o tom už deset let. Taky jsem cestu nenašla. Jedině se do školství infiltrovat jako učitel a po krůčkách s nejistým výsledkem něco zkusit v malém.
Příkladem je mi známá, vytvořila skupinku při domácím vzdělávání a má záměr na tom vybudovat malou školu - je bez pedagogického vzdělání, což jí brzdí, ale ona to dá, věřím tomu. Čím víc takových iniciativ bude, tím spíš se současný systém přemění. Nejde to jinak, než to měnit zevnitř, až se jednou někdo rozumný dostane i na to vrcholné místo. Lidi na to ale nejsou připravený, stačí když pročítám diskuse tady a vidím, jak pořád spoustě lidem tenhle systém vyhovuje.
|
| Kamisi |
|
(4.9.2014 8:40:53)
Potíž je v tom, že nejsem ochotná se podřídit tomuto systému a vystudovat peďák.
|
|
|
| Eržika. |
|
(4.9.2014 8:42:27)
Kamisi, "jiný" škol a skupin domácího a komunitho vzdělávání přibývá. Stejně jako rodičů, kteří nechtějí dát děti do "běžného" systému.
|
| Kamisi |
|
(4.9.2014 8:47:41)
Eržiko ano, vidím to kolem sebe a je to skvělý. Jen mě mrzí, že mých dětí se to nedotkne, jeden je SŠ, druhý 9.třída. Před deseti lety jsem neměla sílu to řešit domácím vzděláváním, přesto mladší syn doma nakonec v 5.třídě skončil, jeho problémy versus školský systém by vydaly na knihu. Je zdárným příkladem toho, jak některé děti se nepřizpůsobí nikdy. To ovšem neznamená, že pro ty přizpůsobivý to dobrý je.
|
| Eržika. |
|
(4.9.2014 8:57:59)
Kamisi, já vidím ten rozdíl mezi prvním a druhým stupněm...
Hlavně mě přijde směšný ten termín "učení", pod kterým si představují naučte se učebnici strana od do. 
A druhé dítko, integrované s dys, rozhodně nedám na druhý "běžný" stupeň, naštěstí u nás již otevřeli i alter druhé stupně...
|
|
| Kamisi |
|
(4.9.2014 8:58:45)
Tohle je zajímavý dokument. Je to dlouhé, ale je tam spousta postřehů, které stojí za zamyšlení.
https://www.youtube.com/watch?v=Z8R3HvWQVTQ&feature=em-uploademail
|
|
| Monty | 
|
(4.9.2014 9:04:32)
No jo, to je další věc, na kterou jsem se chtěla zeptat.
Co to znamená "nepřizpůsobivé dítě", jak se to projevuje a čemu by se mělo ve škole tak moc přizpůsobovat.
|
| Grainne | 
|
(4.9.2014 9:10:25)
Za tech cca 10 let jsem potkala jednoho neprizpusobiveho zaka, u ktereho se ovsem pozdeji prokazalo psychiatricke onemocneni.
Na SOU jsem se setkala s tim, ze nekteri zaci svou neprizpusobivost projevili tim, ze se jednoduse nedostavovali.
Pravda, sama mam pojem prizpusobivosti ponekud rozvolneny, takze prizpusobivost zaka mi postacuje v ochote setrvag ve tride, s tim ostatnim uz se da pracovat.
|
| Monty |
|
(4.9.2014 9:15:17)
Grainne,
no právě... léta tady čtu, jak jsou děti nepřizpůsobivý a jak nesnesou školní dril a kdesi cosi... pak vidím v synově škole třídu plnou malých grázlíků, kteří rozhodně nejsou žádné poslušné a unifikované děti, každej je jinej (byť tedy škola podle některých "krade osobnost", podobně jako např. některé africké kmeny věří, že jim fotografie krade duši) a každej druhej nějak problematickej, takže moc nevím, o čem je tu vlastně řeč.
|
| Grainne |
|
(4.9.2014 9:22:07)
No...prinejmensim jsou to individuality, to je postreh, co?
Takzvanych grazliku bylo jak v ucilisti, tak ve specialce docela vyber, ale asi jsem to nevnimala az tak ukorne. Spis mi prislo, ze trocha respektu vuci nim nese slusne ovoce.
|
| Eržika. |
|
(4.9.2014 9:25:58)
Ano, Grainne, a jak puboši ocení respektující přístup a hlavně naslouchání... než neustálou buzeraci a sankce.
|
| Grainne |
|
(4.9.2014 9:29:24)
No...vuhledem k tomu, ze se sama nenecham buzerovat, ani zastrasovat, zrejme pro to mam pochopeni. Hlavne presne tohle jsou metody, ktere nefunguji.
Prihodilo se mi ledacos pri takovem zapoleni, to je pravda, ale trocha empatie na ukor slovicek to spravila. O to lip to odsejpalo potom.
|
| jentak | •
|
(4.9.2014 9:33:19)
Tak buzerování a zastrašování do školní výuky nepatří - ostatní je dokázáno, že v takové atmosféře se nic nenaučí ani děti, které běžně s učivem problémy nemívají.
A já to s jedním zažila osobně - je neuvěřitelné, jaké "sofistikované" metody učitelé dovedou vymyslet - čím mladší dítě, tím snadněji zmanipulovatelné a o to víc mě pak "metody" některých "učitelů" překvapují.
|
|
|
|
|
|
| Kamisi |
|
(4.9.2014 9:22:03)
Setrvat ve třídě nestačí. Věř mi. Synovy učitelky by mohly vyprávět. Zažila jsem učitelku důchodkyni (syn třeťák), která mi volala během vyučování do práce, brečela do telefonu, ať si pro syna přijedu, že za 40 let učitelské praxe nezažila takové dítě. Prostě nebyl ochoten dělat to, co mu nařídila. Nepracoval. Nepomáhalo nic ani doma - domlouvání, tresty, prostě nic, výsledkem byla akorát synova rozhozená psychika, byl vystresovaný, přesto nebyl ve škole schopen fungovat podle požadavků. Byli jsme u několika psychologů, diagnóza žádná, pomoc taky žádná.
Téhle učitelce trvalo osm měsíců, než k němu našla cestu, další školní rok už ve škole nebyla a s novou učitelkou začaly peripetie nanovo.
Syn je momentálně v páté škole, mezi tím byl necelý rok v domácím vzdělávání, z toho ze dvou škol ho vyhodili.
Monty, ještě potřebuješ nějaké vysvětlení ke školní nepřizpůsobivosti?
|
| Grainne |
|
(4.9.2014 9:26:08)
Kamisi, ale cesta se nakonec nasla...proc je to vyjimkou a nikoliv pravidlem?
S dokonalym zasprajcnutim jsem se potkala taky, vzdycky neco zabralo. Nekteri zaci to delaji z principu a pro zlost uciteli, to je ten nejmensi problem, jinde je jina pricina, skoro vzdy jina a to uz je opravdu ta drina pedagogiky, jiste intuice a trocha psychologie.
|
| Kamisi |
|
(4.9.2014 9:38:13)
Grainne, já nevím, co jsem vypozorovala, tak většina učitelů vidí v dětech ty grázly, kteří to dělají naschvál a místo hledání řešení se stále snaží prosadit svoje postupy a vyžadují absolutní přizpůsobení dítěte. U mýho syna funguje zeptat se na jeho názor a problém, v klidu mu říct, co si představuju já a dát mu možnost vyřešit to tak, abychom byli spokojení oba. Já se s ním dohodnu vždy, ale taky jsem se k tomu musela dopracovat a pochopit, že vzájemná (rodinná) spokojenost nemůže stát na poslušnosti. Jenže ve škole to funguje jinak, je tam víc lidí, kteří by se museli dohodnout a budování takových vztahů není vůbec dán prostor, běžná škola je založená na autoritě učitele a poslušnosti dítěte, vlastní názor je překážkou.
|
| Grainne |
|
(4.9.2014 9:42:00)
Kamisi, no zcela po pravde v podobne pozici, jako je tvuj syn, je paradoxne casto i pedagog, ktery cestu k nemu zna....
To se vazne neda dlouhodobe unest, jsou to utoky od vedeni skoly, ale vzdy pres zprostredkovani kolegyn...chvili mne uchranili rodice, ale na tuhle stranu se dlouhodobe bojovat neda.
|
| Kamisi |
|
(4.9.2014 10:02:10)
Grainne, tomu věřím. Aby to fungovalo, musí být souhra v celé škole.
|
|
|
| Monty |
|
(4.9.2014 9:42:08)
"...běžná škola je založená na autoritě učitele a poslušnosti dítěte, vlastní názor je překážkou."
To už ale dávno není pravda. Možná to někde přežívá, ale obecně vzato už je to pryč.
Pokud tím ovšem někdo nemyslí, že učitel někdy něco chce a dítě by to mělo udělat.
Jinak tě můžu ujistit, že mám velice, velice specifické dítě, co ti střihne sice slušně, ale zcela bez servítků názor, že bys mu (jsi-li alespoň lehce autoritativního nebo konzervativního) jednu vrazila na místě, používá to všude, i ve škole... a neděje se nic. Vůbec nic. Dokonce už jsem od jeho učitelky jednou slyšela i to, že má vlastně pravdu a že s ním souhlasí.
|
| Kamisi |
|
(4.9.2014 10:13:12)
Monty, tvůj syn má zřejmě opravdu štěstí na školu. Dá se říct, že štěstí na školu má i můj starší syn (AS).
Mladší syn má sbírku napomenutí, důtek i dvojek z chování. A vyhazovů ze škol. Něčím učitele strašně rozčiluje.
Zřejmě tu životní cestu má každý nějak hozenou a určité štěstí na lidi k tomu patří, jinak si to neumím vysvětlit.
|
|
|
| .Katka | 
|
(4.9.2014 9:52:59)
Kamisi, když čtu tady ty diskuze, tak i spousta rodičů vidí v dětech ty grázly, co jen hledají, jak by škodili.
Jak popisuješ svýho syna, tak jako bys psala o mojí dceři. Jestli je to ten syn s AS, tak to by mnohé vysvětlovalo.
|
| Kamisi |
|
(4.9.2014 10:03:25)
Katko ne, AS má starší syn. Ten je paradoxně od určitý doby úplně v pohodě.
|
| .Katka |
|
(4.9.2014 10:27:33)
Aha, no ono je to jedno. Ostatně já mám dojem, že u nás doma se vzpírá jakýmkoli autoritativním postupům úplně každý. Někteří členové rodiny to dotáhli k dokonalosti. Pro takové je paradoxně trochu toho autoritativního ve škole možná i k prospěchu, že natrénují i to, jak to vypadá, když na jejich styl ostatní neberou tak ohled.
|
|
|
|
|
|
| Monty |
|
(4.9.2014 9:30:04)
Kamisi,
ne, díky.
Moje dítě nikdy nedělalo to, co nechce, nebo spíš, k čemu má zásadní odpor. A protože k tomu nebyl nucen, nedělá to dodnes (šestá třída).
Potíž je, že tohle, co popisuješ, má jak různé úrovně, tak i různé důvody.
Pokud chce učitelka po dítěti kreslit druhou světovou a dítě je pacifista, tak to nenakreslí a není důvod ho nutit. Stejně tak nemusí něco zpívat nebo dělat kotrmelec.
Ono upřímně, nemusí dělat nic, pokud prokáže, že to umí.
Dítě, které sedí ve škole a odmítá dělat cokoli, co se od něj požaduje, má evidentně psychický problém - dítě, které nechce dělat jen něco je úplně normální dítě.
|
| Monty |
|
(4.9.2014 9:33:02)
Já tedy jediný, co jsem od syna chtěla bylo vysvětlit důvody pro to či ono chování.
Když existuje reálný důvod, byť může být z mého pohledu absurdní a nepochopitelnej, je to pohoda a dá se s tím nějak pracovat.
Když důvod neexistuje, je to na pakárnu - a to myslím naprosto vážně, to tak bohužel je, na to mám s psychicky chorými dostatečné zkušenosti.
|
| Kamisi |
|
(4.9.2014 10:06:50)
Monty, důvod vždy existuje. Na psychické nemoce jsem taky dost změnila náhled, ale to by bylo velké odbočení.
Že jsem znala u syna důvody jeho chování já, nemělo ve škole vůbec žádný dopad.
|
| Monty |
|
(4.9.2014 10:08:31)
Kamisi,
já měla na mysli reálný důvod - psychotik má taky důvody, ale jsou jaksi mimo mísu.
Exmanžel třeba ničí a vyhazuje mobilní telefony, protože si myslí, že po něm jde CIA nebo Mossad. Pro něj je to důvod, protože je psychicky chorý, ale je to kravina.
|
|
|
|
| Grainne |
|
(4.9.2014 9:35:14)
Kdyz nechce delat jedno, muze delat druhe....pokud je to jen opozice a vymezovani, brzy to odezni samo, protoze to nema zadouci efekt, pojud ma vazny, respektu hodny duvod, at uz je to nabozenstvi, nebo zivotni postoj rodiny, spis se zamyslim nad tim, jestli to neni nevhodne i pro ostatni a pokud neni, obvykle se to tyka nedulezitych predmetu.
Nakonec, pragmaticky vzato, kdo umi vbzakladu cist, pocitat a rozumi textu!!! dokaze si poradit sam.
|
| Grainne |
|
(4.9.2014 9:38:51)
Nejvetsi potiz v obecne rovine jsou nekolektivni individuality a nejvic skody pacha prave usilovna snaha narvat vsechny do jedne lajny.
Coz sveho casu mohla byt brnkacka, kdyz vsichni, az na par opozicniku zili a mysleli stejne. Nejak se ve skolstvi ta jinakost porad nebere v potaz.
|
| Yuki 00,03,07 | 
|
(4.9.2014 9:42:00)
to je pravda, za nás bylo zakázaný myslet jinak a od školky jsme museli všichni všechno vidět stejně, teĎ to děti nemusí, ale my jsme na to jako rodiče ještě pořád zvyklí a učitelé pchopitelně taky, takže se to dost mele
|
|
| Eržika. |
|
(4.9.2014 9:43:29)
Ano, Greiine, moje dcera veškerou snahu zapíchla poté, co učiteli napsala slušný mail, ve kterém bodově vyjmenovala, proč si myslí, že měla dostat z domácího projektu lepší známku. Učitel se s ní vůbec nebavil, seřval ji na tři doby, že je drzá, a co si vůbec dovoluje ho takto oslovit.
|
| Monty |
|
(4.9.2014 9:51:57)
"... moje dcera veškerou snahu zapíchla poté, co učiteli napsala slušný mail, ve kterém bodově vyjmenovala, proč si myslí, že měla dostat z domácího projektu lepší známku."
Můj syn napsal do nějaké písemky, že něco sice neví, ale že to není jeho vina, nýbrž učitelky, protože to nejednoznačně vysvětlila ("paní učitelko, to je ale vaše chyba...")
Učitelka to přeškrtla červeně a to bylo všechno, co s tím udělala.
Já si fakt myslím, že jste v zajetí nějakého bludu. Už za svého dětství na střední (protože na základce jsem fakt měla třídní strašlivou krávu) jsem měla ve škole spoustu "výsad" ne proto, že bych byla vzorná a poslušná, ale proto, že jsem hrála fér. Proč jsi nepřišla na zkoušku? Nechtělo se mi.
Mně přijde, že si dneska každý hraje na bůhvíjakou osobnost a hledá výmluvy a omluvy na všechno, místo toho, aby řekl učitelce - moje dítě je pomalý/drzý/líný, tak abyste nebyla překvapená.
Kdybych se k synově učitelce chovala tak, jak je to mnohokrát popisováno, má ve škole peklo. Dvojí peklo. Jedno s učitelkou a druhé se spolužáky. Máloco je pro děti lepší důvod k posměškům než hyperprotektivní rodič.
|
| Eržika. |
|
(4.9.2014 9:55:34)
Ne Monty, moje dítě se "běžné" základce naučilo držet hubu a krok, nevyčnívat. Škola je nuda, udělám, co se ode mě chce, to je vše. Na školním diáři má napsáno I hate school.
Špatné známky mít nechce, musí nasbírat body na přijímačky (i tvůj syn bude muset dělat přijímačky....)
|
| Monty |
|
(4.9.2014 9:56:57)
Eržiko,
můj syn se to nenaučil, ani se o to nepokoušel... a je na zcela bežný základce.
|
|
| Monty |
|
(4.9.2014 10:01:38)
Shrnula bych to asi takhle. Mám poměrně silný pocit, že klíč k problému je v tom, že vy jste už od začátku pevně přesvědčený, že běžná škola je špatně, učitel nebude k vašemu dítěti dostatečně ohleduplnej a pozornej, a alternativa je vždycky lepší.
To je pak samozřejmý, že budete psát to, co píšete.
Zkuste si to obrátit na sebe. Bude se vám spolupracovat dobře s někým, kdo vám od začátku nedůvěřuje a vidí ve vás nepřítele? Asi moc ne, co?
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(4.9.2014 10:02:53)
asi bych z takovýho zaměstnání hledala co nejrychlejší ceestu ven, stejně tak ji hledám svýmu děcku a hjeldám takový místo, kde se k němu budou chovat jinak
|
|
| Hanka | •
|
(4.9.2014 10:07:16)
Monty,
něco na tom, co říkáš, je,
na druhou stranu i já, která mám se školou a učiteli vesměs dost pozitivní zkušenosti (jak by taky ne, když mám tu obrovskou kliku, že mám děti dost bystré a rychlé, ale zároveň vcelku neprudivé a nešprajcující se a schopné se zabavit samy, když je něco nudí), vidím z toho, co píšeš, že učitelka tvého syna má k němu dobrý, ale bohužel dost nesamozřejmý přístup.
|
|
| Alena | •
|
(4.9.2014 10:16:21)
Na tom neco je. Mas pravdu, ja si treba myslim, ze klasicke skolstvi s frontalni vyukou je prezite a nevyhovujici. Alternativa a alternativni programy ci netradicni pristup dle me pritahuji lidi, co maji chut neco menit, delat neco navic a jsou otevreni k rodicum. NEtvrdim, ze v klasickem skolstvi nenajdes osvicene ucitelky (obzvlast v mensich mestech, kde neni moc variant), ale podle me zkusenosti ta pravdepodobnost je mnohem mensi.
|
|
| Eržika. |
|
(4.9.2014 10:18:33)
Ne, Monty. Já netušila, jak to na běžné základce chodí. Já myslela, že na výběrovce bude učení smysluplné.
Tento názor jsem získala po dvou letech dcházky dítěte do školního zařízení a po návštěvě rodičáků a konzultací.
|
|
| Kamisi |
|
(4.9.2014 10:22:25)
Monty, jistě, s takovým člověkem se mi bude spolupracovat blbě. Potíže je, že rodič a dítě nemají ve většině případů na výběr jinou možnost.
|
|
|
|
| .Katka |
|
(4.9.2014 10:10:08)
Monty, proč pořád předpokládáš, že tak, jak to funguje u vás, to musí zákonitě fungovat všude jinde? Jistě si dovedeš představit, že jiná ne tolik chápavá učitelka by tu tvoji příhodu dovedla pěkně rozmáznout nebo se smrtelně urazit a na syna si zasednout nebo tak.
|
| Monty |
|
(4.9.2014 10:14:51)
Katko,
úplně všude to tak třeba není. Ale jistě to ani všude nevypadá jako na socialistické základce s kovanýma soudružkama.
|
| margotka78 alias shit-roller |
|
(4.9.2014 10:21:34)
to snad ne, no.
Proč se vůbec používá termín: "kovaný soudruh"?
|
|
|
|
|
|
|
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(4.9.2014 9:38:32)
Stejně tak nemusí něco zpívat nebo dělat kotrmelec.
ale to není pravda, ono musí, prootže to učitelka chce třeba hodnotit, nebo musí, protže se to právě dělá, představ si, že by v hodině TV děcko řeklo, že ono kotrmelec nebude dělat, protože nechce, přidalo by se k němu pár dalších, třeba zbvytek třídy a hodina je v pytli, stejně tak zpívat v hudebce asi musí
vaše škola je buď hodně zvláštní a nebo má tvůj syn hodně výsad, aby měli učitelé klid, jinou možnost nevidím
|
| Monty |
|
(4.9.2014 9:45:53)
Yuki,
anebo já jako rodič neřeším blbosti.
Mně je totiž jedno, jestli syn neudělá kotrmelec a dostane za to pětku. Stejně jako je mi jedno, že má plnou žákajdu poznámek za zapomínání a vyrušování. Tohle je jeho boj, jeho život, proč bych se do toho vměšovala? Já od školy nechci, aby ho zpracovala na nějakou "unifikovanou osobnost" - to je právě ten paradox, vy se proti tomu vymezujete, ale přitom řešíte, jak to udělat, aby "osobnost" měla stejný možnosti jako průměrný trouba. Osobnost by si měla umět své věci vyřešit sama, proto je osobnost, to je její úkol.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(4.9.2014 9:50:07)
jj, rodič, který odignruje plnou žájlajdu poznámek je trochu postrach
neříkám, že se mi líbí psaní poznámek, ani trochu ne, považuju to za krajní mez a za výzvu rodičům, aby začali komunikovat, poznámka nc neřeší, ale asi by místo žákajdy plné poznámek a pětek za neplnění úkolů mělo vést k tomu, nebo spíš by to mělo být nahrzeno tím, že rodič i s dítkem naběhne za učitelem a tam se spolu domluví na nějakým dodržování prvidel a případně sankcí za jejich nedodržení, na tom, kdy se zase sejdou a proberou zvácdnutí a pokrok v problému, protože jestli učitel píše poznámky nebo zve rodiče, asi vnímá nějaký problém a chce po rodiči, aby o tom věděl
|
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(4.9.2014 9:51:40)
jinak většina těch největších narušitelů hodin to dělá proto, že si říká o pozornost, ktrré se jim nedostává, většinou doma...
|
| Monty |
|
(4.9.2014 9:55:01)
Yuki,
podívej, učitelka na to reagovat musí, už kvůli ostatním.
Já vím, že je to nanic, ona to ví taky, co bychom si o tom furt povídaly?
Syn to nedělá "naschvál", ani si tím neříká o pozornost, on si prostě nemůže pomoct a já ho naprosto chápu, protože jsem byla v tomhle úplně stejná. S tím rozdílem, že já měla na vysvědčení první trojku někdy v sedmý nebo osmý třídě, z fyziky. A jednu.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(4.9.2014 9:59:39)
i ta učitelka má víc možností, může ho zaměstnat, aby neměl čas, může mu dát najevo, že ho chápe a domluvit se s ním na nějakým cíli, který je zvladatelný a který bude odměněný, to všechno jde, ale musí učitelka chtít a dcko být ochotný to aspoň zkusit, jsou takoví, kteří odmítnou, ale většina to zkusí, nepovede se splnit cíl, nevadí, zkusí se t příští týden, fakt to jde, ubývá poznámek, zleůpšují se známky, zlepšuje se vztah děcka k učiteli a naopak, jen na tom oba musí zapracovat a učitel musí být tím, kdo to začne, děcko ne
už proto by měla komunikace mezi školou a rodiči fungovat, u některých dětí ještě víc, aby byla možnost se domluvit třeba na takovým postupu
pokud chybí komunikace a škola se nechce snažit vícn než psaním poznámek, tak to nikdy lepší nebude, taková škola pak ale není dobrá a děcku dá dop života spíš to špatný než dobrý
|
| Monty |
|
(4.9.2014 10:05:34)
Yuki,
proč si myslíš, že jde osobnost změnit psaním poznámek nebo komunikací?
Když bude tvoje dítě introvert, myslíš, že ho změní to, že o tom budete komunikovat?
Syn nemá poznámky proto, že by měl problém, ale proto, že má určitej charakterovej rys, kterej je v rámci výuky lehce problematickej. Nedělá to "schválně", prostě si nemůže pomoct. Učitelka to ví, já to vím, on to ví. Poznámky mu píše proto, že musí, kdyby to nedělala, tak to za chvíli může zkusit druhej, třetí, a nakonec to bude dělat celá třída.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(4.9.2014 10:09:28)
nezměním sice komunikací povahu, ale můžu změnit jeho pohledn a svět a můžu změnit vztah, a to je podstatný, mám taky introverta, s nkterým učitelem mluví jednoslabičně, s jiným pokecá, asi ej to tím, že je tam vztah nějaké důvěry a tu bez komunikace nenavodíš
povedlo se mi právě přes doslova vnucenou komunikaci vyřešit pár problémových žáčků, prostě jsem je časem vmanipulovala do chování ,který mi už nevadilo a představ si, oni měli radost sami ze sebe, byli to šesťáci, jako tvj syn, s plnýma žákajdaam poznámek, odmítali praovat, odmítali cokoliv, pořád je bylo slyšet, vidět, a ono to šlo, ale právě přes tu komunikaci, prorže jinak to nejde, bez komunikace se nedomluvím ani se sebeklidnější holčičkou, považuju to za základ
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(4.9.2014 10:11:17)
ovšem poněkud jsme odbočili od domácích úkolů... :)
|
|
| Monty |
|
(4.9.2014 10:13:41)
Yuki,
ale proč bych to měla měnit?
Ve škole to občas obtížný, občas je toho moc, ale je to něco, co ho - stejně jako mně - možná bude jednou živit nebo přiživovat. On to fakt nedělá naschvál.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(4.9.2014 10:18:59)
třeba proto, aby se jednou uměl dmluvit v zaměstnání, jinak to s tím živením se nebude tak snadný
neříkám úplně změnit povahu, oso´bnost, názory, to ne, ale dokázat se přizpůsobit a vydržet je fakt potřeba - neznamená to neumět a bát se říct svůj názor, ale umět to tak, aby si tím nepopudil okolí, to je umění, který je pro přežití nutný, a myslím, že bylo vždycky, i v dobách člověka kroměňonskýho
|
| Monty |
|
(4.9.2014 10:23:05)
Yuki,
tohle mu v zaměstnání překážet nebude, ani v komunikaci.
Podívej, je to asi tak - on i já, když vidíme nebo slyšíme něco, co je "nahrávka na vtip", tak to pálíme od boku. Prostě to tam skočí a ty to musíš říct, protože se to nedá schovat na potom, to by totiž už nebylo vtipné.
Učitelka dokonce ani nezpochybňovala, že to JE vtipné, ale samozřejmě jí to narušuje výuku, protože se pak pět minut směje celá třída (a někdy i ona sama). Tak co s tím? Párkrát se do to jazyka kousneš, když neni zbytí, ale neodstraníš to.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(4.9.2014 10:28:05)
myslíš, že je to vždycky vtipný ve všech situacích a pro všechny? samozřejmě někdy je vhodný a příjemný pobavit okolí, ale vždycky ne, něktedy to působí spíš trapně, ale to je jedo, určitě nemá poznámky za to, že komentuje vtipně hodiny, to mi nějak nesedí těma poznámkama, to by učitelka asi byla úplně mimo, kdyby se tomu zasmála a napsala poznámku, ani škola není klášter a není potřeba sedět úplně potichu pořád, ale nějaký meze má všechno, i ta vtipná poznámka
ale to je jedno, ty jsi spokojená, tvůj syn taky, ve školství problém nevidíš, tak co řešíš?
|
| Monty |
|
(4.9.2014 10:29:13)
Yuki,
vždycky třeba ne, ale často jo.
Ale to není podstatný, psala jsem to jako příklad, kdy tu danou věc nijak nevyřešíš.
|
|
|
|
| jentak | •
|
(4.9.2014 10:28:50)
Yuki - tohle u svého syna vnímám taktéž jako zásadní problém jeho budoucího života - umět se domluvit.
Jen tak z něj to nepůjde nikdy, není toho schopen, učí se reagovat na různé situace tak, aby nepůsobil konfliktně, ale i tak pokud se dostane do neznámé situace, ve stresu zareaguje po svém a je malér na světě - jenže dost často, pokud nedostane jasnou zpětnou vazbu, tak on to ani nepozná.
Tohle bude synův obrovský problém do budoucna, kterého se ovšem nikdy nezbaví.
Ale teď o tom aspoň víme my rodiče a on taktéž.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(4.9.2014 10:33:23)
taky mám takovýho potomka, sice není AS, ale je na hranici, taky pořád dokola vysvětluju, že některá poznámka nebyla vhodná v některé situaci, že něco se neříká lidem do očí, ta upřímnost a bezelstnost je strašná vlastnost, ale i oni se s tím musí naučit fungovat a od toho mají mít nás i učitele, kteří jsou sochopní to pochopit a pomoct jim z toho tím, že jim budou vysvětlovat, že s nima budou mluvit
|
| Monty |
|
(4.9.2014 10:34:57)
Můj syn odmítá lhát a přetvařovat se. Pravil, že nechápe smysl toho, proč se malým dětem říká, že lhát je špatné, když se to od nich za pár let vyžaduje a očekává.
Tak to nedělá. Taky se s tím dá žít.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(4.9.2014 10:39:59)
není potřeba lhát, jen není potřeba vžycky za každou cenu říkat pravdu lidem do očí, v tom je rozdíl
|
| Monty |
|
(4.9.2014 10:41:48)
Yuki,
já mu to podávám tak, že nikdo není zvědavý na nevyžádané pravdy. Na položenou otázku se samozřejmě odpovídá pravdivě, ale pokud se zrovna nikdo neptá, není až takový problém držet hubu.
|
| jentak | •
|
(4.9.2014 10:44:59)
Jenže i ta pravda se dá podat různými způsoby - může hluboce urazit a nebo může motivovat. A zrovna tohle syn neumí - zato druhý den tohle zvládá bravurně. Ten taky nelže, protože on každou pravdu umí podat za každých okolností tak, že je pro každého snesitelná.
|
|
|
|
| jentak | •
|
(4.9.2014 10:42:24)
Tak můj syn v podstatě neumí lhát - nevím, jak jinak to napsat. On vždy řekne pravdu, ovšem už se naučil, že ne vždy je to kvůli komunikaci vhodné - ale neumí to zaobalit. Takže pokud cítí, že by měl lhát, mlčí a neříká nic.
U něj to není neochota zalhat, ale prostě to neumí.
|
|
|
| jentak | •
|
(4.9.2014 10:39:41)
No - my hlavně narážíme na to, že pokud nemám info od učitele v tom smyslu, že mi řeknou - on dnes v této situaci pronesl to a to, což následně vyvolalo to a to - můžete to s ním probrat? - tak se nedozvím, co se vlastně stalo. A zpočátku to bylo tak, že někteří učitelé si tak nějak schraňovali tyto příhody a ve vhodný okamžik, kdy jim přišlo, že toho je příliš, vystartovali a šli řešit. A už to jelo - protože se muselo dopodrobna rozklíčovat každý jednotlivý problém a ono se navíc ukázalo, že tak, jak to podává učitel, tak přesně takhle to ani nebylo.
Ale jak říkám - u syna měla škola ochotu se tím zabývat, obávám se, že na střední škole ta ochota nebude a v pracovním procesu taktéž ne.
Ale je zase pravda, že syn už svůj problém přijal a pochopil a učí se, jak svůj problém skrýt - nevím, zda je to jeho výhoda nebo nevýhoda, ale on chce být schován v davu, tudíž jeho ochota pozorovat a učit se vzájemné komunikaci je veliká.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(4.9.2014 10:42:25)
s věkem to většinou dojde, naučí se, ale pořád je to o té komunikaci, a o tom, že učitelé pokud se setkají s jakýmkoliv děckem, tak se snaží ho napasovat do tabulek a mantinelů, na který jsou zvyklí, já js tím bojuju u nejmladšího, je nezařaditelný, učitelka po 20 letech praxe takový děcko nezažila, ale přesto nebyla ochotná si nechat vysvwtlit nic, protže ona už přece učí 20 let, takový přístup je špatný a vede k potížím
je samozřejmě jasný, že jiná učitelka takový děcko potká za źačátku kariéry a bylo by jí jasno ne, jenžeta by s ním neměla potíže a on s ní taky ne, ale zase by třeba neznala něco jinýho
|
|
|
|
|
|
| Kamisi |
|
(4.9.2014 10:30:06)
Monty, taky vidím na chování syna určité pozitivní prvky, které v podstatě obdivuji, protože mně chybí. Navíc si myslím, že je to něco, se mu jednou pro život bude strašně hodit. Ale - jak už tu někdo psal - bude se taky muset umět domluvit, potřebuje se naučit komunikovat a k tomu by měl učitel přispět, ne to zabíjet hrou na autority a psaním poznámek, vyhrožováním, to přece nikomu nepomůže.
Incidenty jako má tvůj syn by někteří učitelé rozmázli, že by ses divila. Buď ráda, že ses s tím nesetkala - to ale neznamená, že jinde to není.
|
|
|
| jentak | •
|
(4.9.2014 10:25:29)
Yuki - mýho syna nevmanipuluješ nikam - u něj je problém, že se vyjadřuje zásadně tak nějak syrově, což hodně lidí vnímá jako rozcapené spratkovité chování a mate je to, že se vyjadřuje přesně, stroze, inteligentně - ovšem jde přímo na dřeň. Tudíž je třeba schopen říct učitelce, že nechápe, jak může to či ono učit, když nemá potřebné znalosti - no a problém je na světě.
On je ochoten se přizpůsobit, pokud dojde k závěru, že jiné řešení není a že je to v zájmu všech. Problém ovšem je, že někteří učitelé nejsou zvyklí na podobnou komunukaci s žákem.
Nám se to podařilo dořešit ke spokojenosti, ovšem musím uznat, že škola měla opravdu nadstandartní snahu vše vyřešit, komunikovat a pochopit a díky tomu byl i syn schopen a ochoten se určitým věcem přizpůsobit.
Ale i tak se s některými učiteli setkával jako dva lvi každý v jiném rohu klece a s jinými měl absolutně bezproblémový kontakt.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(4.9.2014 10:29:53)
není potřeba manipulovat všechny, některýma to fakt nejde, ale i u těch je komunikace nutná, o to jde, že bez ní se nedomluvím, můžu zkusit je někam dostat, pokud chci a pokud to považuju za důležitý, jinak s dtma upřímnýma zvlášť s AS problém fakt nemám, od toho jsou jiní, kdo to nechápou a pak se vztekají víc než ty děcka
|
|
| Kamisi |
|
(4.9.2014 10:34:37)
To je dost podobné. Jen u mýho syna je k tomu přidaná hodnota cholerické povahy. No změň to nateď - to je těžká práce i pro zkušeného jogína.
|
|
|
|
| Hanka | •
|
(4.9.2014 10:11:19)
Osobnost jistě nezměníš, ale pochopení příčin pomáhá dost. A o tom komunikace je. Rodič může učiteli pomoct s důvody a s naznačením, jak se dá vyhn out nejvýraznějším projevům, učitel může rodiči sdělit, jak efektivněji pracovat doma nebo na co klást důraz. Oba vidí dítě v různých situacích a můžou vzájemně profitovat "jak na to" - ne jak zalomit či změnit dítě, ale jak se vypořádat s některými komplikacemi, které osobnost přináší.
|
|
|
|
|
|
| Kamisi |
|
(4.9.2014 10:17:14)
Já bych se do toho nevměšovala, kdyby si to škola nežádala. No a vyloučení ze školy a to, co tomu předchází, řešit musím, nějakou odpovědnost za dítě nesu, že.
Ale je taky fakt, že mě nenechává v klidu, když vidím, že něco probíhá zásadně blbě a pro dítě škodlivě, v tom je asi mezi námi rozdíl.
|
| Monty |
|
(4.9.2014 10:18:30)
Kamisi,
po mně to ale škola nežádá.
|
| Hanka | •
|
(4.9.2014 10:21:00)
Tak za školu a učitelku pravidelně vzdávej díky!
|
|
|
|
|
|
| Kamisi |
|
(4.9.2014 10:00:48)
Monty, ono to začlo tím, že nechtěl dělat jen něco. Třeba nahlas číst, když si nebyl jistý, nebo vybarvovat berušky, přestože počítat uměl. Byl k tomu nucen a postupně toho nechtěl dělat víc a víc. Taky špatně snášel neúspěch, tak třeba napsanou písemku vyhodil do koše. To se pak nabaluje a nabaluje. Navíc je cholerik, upřímnost nade vše, pro autoritativní učitele těžce akceptovatelné.
Ono se to časem zlepšuje, tyhle věci ho donutily hodně pracovat na sobě, má za sebou zkušenosti, jaké nemá leckterý dospělý, což ho posouvá, naučil hodně i mě.
|
|
|
|
|
| jentak | •
|
(4.9.2014 9:15:35)
Tak nejspíš by takové dítě odmítalo chodit do školy obecně, tím pádem mělo výpadky, nestačilo v látce, nevypracovávalo potřebné a tím míň by pak do školy chodilo. Mladší syn na prvním stupni říkal - my už taky máme ve třídě jednoho středoškoláka - chodí do školy jen ve středu a pak se nudí. Maminka dotyčného řekla, že syn prý do školy nechce a ona neví, jak ho má donutit. Tam je veškerá snaha učitele zbytečná.
|
|
|
|
|
| Eržika. |
|
(4.9.2014 8:43:11)
Ne, alter školy mají dost zájemců - někde i musí odmítat zájemce...
|
|
| Pam-pela |
|
(4.9.2014 12:56:13)
Jedinec nezmůže v systému nic...sice může působit na těch několik dětí a samozřejmě na kolegy (a je fajn, když to dělá jak umí nejlíp), ale je to jako boj s Medúzou.
Buď je velmi schopný ředitel, který je pokrokový, je pedagog a současně schopný organizátor, a hlavně má nějak zezhora krytá záda, aby i při určitých reformách na škole taky ředitelem dál zůstal. takový ředitel hledá schopné kolegy - najít se dají.
Nebo jde člověk proti proudu - když jde skrytě, super, nesmí být nic moc znát...když otevřeně, je nežádoucí.
Bohužel stále ještě ředitelují lidi dosazení přáteli a rodinou na vyšších postech.
A bohužel se i politikům zdá být školství na okraji zájmu.
Co s tím? Jsem už dost stará na to, aby mě přešly veškeré ideály.
byla bych ráda za někoho, kdo by se na tuto oblast zaměřil...a opravdu byly děti vychovávány a vyučovány tak, aby je to bavilo, aby si z toho odnesly skvělé zkušenosti, aby se dokázaly vypořádat s nástrahami současné společnosti.
|
|
|
|
|
| Beruška+J02A07T10 | 
|
(4.9.2014 9:15:16)
Z+2, todle trošku nechápu,
taky máme papír - teď nám šlo do první třídy druhé dítě - starší jde do sekundy.
A na papíře je napsáno děti budou mít:
a od úterý každý den není tam žádné prosím a děkuji, ale my jsme za to moc rádi, že si s tím paní učitelka dala práci nám to sepsat, jak to bude tento týden probíhat.. je to tam rozepsané, takže i dotazníky a spol jsou rozfázované pro rodiče, že to nemusí být vyplněné, podepsané a obalené všechno hned první den, nevidím na tom nic špatného. Spíš ochotu pí učky.. protože u syna se pí učka takto teda nenamáhala a my jsme mohli tak max věštit z koule, co že to to dítě první dny má mít s sebou.
|
| Beruška+J02A07T10 |
|
(4.9.2014 9:15:59)
úkoly na hodinu a půl by mě štvaly.. malá měla úkol na pět minut v úterý a včera žádný...
ale vím, že syn, páč strašně nerad vymalovával, tak nám úkoly v první třídě zabraly času víc než loni v primě na gymnáziu...
|
|
|
|
Ona paní učitelka na té předchozí škole nám neváhala psát denně poznámky, že dcera neměla to či ono... efekt = 0. Trestala nás. 
Stejně to nezabralo... slibovala, že aspoň nebude dávat úkoly na víkend a vydržela to přesně jeden víkend 
Také úkoly vítám. Nám tedy v první třídě nikdy nezabraly víc než pár minut, doufám, že ve druhé toho bude trochu víc, ono mu to neuškodí.
V její náručí
Rodinné léto plné dobrodružství: Objevte zábavné a hravé aktivity Horského resortu Dolní Morava
Valdštejnské slavnostiJičín 
Divadlo v parkuPraha 4 
Ferda mravenecLitoměřice 
Kurátorské provázení v Botanické zahraděPraha 8 
Pohádkový park na SychrověLiberec 
Valdštejnské slavnosti
Divadlo v parku
Ferda mravenec
Kurátorské provázení v Botanické zahradě
Pohádkový park na Sychrově
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)