| Firenza | 
 |
(8.6.2014 23:27:35)
Po návratu z MD, jsem se ocitla na stejné pozici jako před MD, ale moje původní vedoucí odešla do důchodu a nyní mám jako nadřízenou velice ambiciozní ženu :37 let,velice výkonná, schopná, bezdětná, svobodná a singl.
Já jsem bývala výkonná, schopná, ted´jsem 37mi letá se 2ma školkovými dětmi a po 6ti leté mateřské, takže tomu i přiměřeně utahavá, uhoněná, 10let vdaná- prostě lehce jetá  . No a s mou nadřízenou jaksi nejsme kompatibilní.
Bylo mi vyčteno, že chodím příliš často k lékaři s dětmi ( 1 x za měsíc!, a paragraf jsem si za 8 měsíců nevzala ani jeden ), že nejsem ochotna dělat přesčasy...( nejsem- MŠ končí ve 4 a přes to vlak nejede-musím dítě vyzvednout ). Dozvěděla jsem se, že o mě mluví před ostatními kolegy jako o " polovičním členu týmu " ( vzhledem k tomu, že svou práci dělám již dlouho a znám jí, tak vím, že to není pravda- svoje si udělám a kvalitně ). Atd. Zítra mám jít do práce a jsem nervózní, co zase bude a navíc ve čtvrtek musím jít s dítětem k Mudr. ( střídáme se celá rodina a tentokrát je řada na mě ) a už ted´mám obavu,jak se po mě šéfová sveze. O dětech se v práci vůbec ani nezmiňuji, jako by neexistovaly, ani nemám foto na stole, abych nedráždila a snažím se i ( na rozdíl od MD chodit upravená, a vkusně oblečená, abych do kolektivu svobodných a bezdětných pětatřicetiletých! kolegů zapadla, ale je to křeč a cítím, že to moc nefunguje.
Do práce jsem se těšila a ted´jsem zklamaná. Řešíte někdo podobný problém?
|
| Unicef | 
|
(8.6.2014 23:36:25)
... naštěstí neřeším - stárneme a opotřebováváme se s mým pracovním okolím směrem nahoru i dolů víceméně kompatibilně . Nabízí se sdělení, že na každého jednou dojde - i na tu v tuto chvíli bezdětnou šéfovou. Pak možná pochopí. Možná taky ne, protože dítě předá chůvě či babičce a dál bude dělat přesčasy... Každá rada drahá, kudy z toho ven - v dnešní době se něco jiného, uspokojivějšího, hledá dost obtížně. Tak snad jen  a naději, že nic netrvá věčně - nejen láska k jedné slečně, ale třeba i ta aktuální nepříliš dobrá konstalace.
|
|
| lela, rosa, niki | 
|
(8.6.2014 23:36:44)
rozumim ti,....to jsi opravdu v praci jedina, kdo ma deti? Ona ti taky ta bezdetna steh´jne stara sefka muze zavidet...ja mam nastesti babicku a manzela, ktery pracuje doma, takze jsem osvobozena od behani k lekari a tak... nemuzes si nekoho najit, kdo to udela za tebeP
Jin ak si vem, ze deti jsou tvoje vyhra, obohaceni a zivot bez nich by byl prazdny. Neboj, to das! klidne si dej ty fotky na stul a bud hrda mama!
|
| Monty | 
|
(8.6.2014 23:45:32)
"klidne si dej ty fotky na stul a bud hrda mama!"
V práci nikoho za mateřskou hrdost neplatí a pokud je kolektiv bezdětný, nemá takové počínání žádný smysl.
|
| Patejl1 | 
|
(8.6.2014 23:47:49)
Zaměstnáváme lidi nikoliv stroje, tam kde není lidský respekt stejně nejsou žádné výkony.
|
|
| Kudla2 | 
|
(9.6.2014 1:10:55)
Tak ale ona by je tam měla PRO SEBE, ne pro kolektiv.
Šéfova je trubka, pokud zvládas to, co mas, tak nema důvod se po Tobe vozit.
Bohužel se to občas stává, ze kdyz se nekdo nema domu za kým vracet, tak si udělá náhradní program v práci a kdyz je to šéf, tak je to neštěstí, protoze k tomu nutí x ty ostatní.
Jestli jsi trochu škodoliba, tak si představ sebe i ji v padesáti nebo treba v sedesati - ty budes vysmata s velkýma detma nebo uz i s vnoučata ma, ona bude na důchode a SAMA, na co bude vzpomínat? Jak byla od rana do večera v práci? A nebude nikdo, koho by zajímalo.
|
|
|
|
| TiNiWiNi | 
|
(8.6.2014 23:46:35)
Já bych si fotky dětí na stůl dala, aby každý viděl, že jsem spokojená máma. Pokud se někdo zastaví u stolu, aspoň bude mít představu, který brouček potřebuje doprovod k lékaři. Nejsou určitě všichni studení čumáci.
|
| Monty |
|
(8.6.2014 23:48:12)
To není otázka "studeného čumákovství".
Většinu lidí cizí děti nezajímají ani nedojímají, a pokud jsou sami bezdětní, tak už tuplem ne.
|
| Monty |
|
(8.6.2014 23:55:28)
Mirko,
to není otázka vřelosti nebo chladnosti, jen soudnosti a odhadu situace.
S kolegou, který má děti, si ráda o dětech popovídám, ale s bezdětným mne ani nenapadne zkoušet stočit hovor tímto směrem.
V určitém věku jsou lidé bezdětní buď proto, že děti mít nechtějí nebo nemůžou a tudíž je dost naivní myslet si, že by je takový hovor mohl potěšit.
|
| Monty |
|
(8.6.2014 23:58:53)
Já mám chuť leda tak jít spát, ale nemůžu, mám ještě hodně práce... 
|
| Monty |
|
(9.6.2014 0:02:00)
Jj, beru to na sebe, naštěstí můžu spát zítra až do odpoledne.
Počítám, že skončím tak nějak ve chvíli, kdy bude syn vstávat do školy. 
|
|
|
| *Aida* | 
|
(9.6.2014 0:01:13)
Tak to mas o pulnoci teda fakt blby .
Ja objevila na iVysilani CT Dynastii Novaku , tak jdu sjizdet dalsi dily. Jsem smutnej pripad .
|
| *Aida* |
|
(9.6.2014 0:01:57)
Sakra,  tam mel byt na konci.
|
|
| Monty |
|
(9.6.2014 0:02:35)
Aido,
jééé, tam má děda Novák ty vláčky, ty jsem jako malá hrozně chtěla mít!
|
| *Aida* |
|
(9.6.2014 0:07:20)
Jo to je vono. A nevejdou se mu tam uz Tatry a Gerlach, tak se chce probourat do kuchyne.
Ale nejvic me na tom medi ty komentare na zacatku kazdeho dilu, kde rekapitulujou co se stalo minule. Ted jsme se napriklad dozvedeli, ze rodine veli patriarcha Maxmilian Novak .
|
| Monty |
|
(9.6.2014 0:08:23)
Aido,
mně muž slíbil, že až bude čas, tak si postavíme vláčky na chalupě na půdě... takže počítám, že někdy na penzi, ale těším se už teď.
|
|
|
| Termix | 
|
(9.6.2014 9:12:37)
Jen kvůli těm vláčkům jsem ten seriál milovala
|
|
|
|
|
|
| *Aida* |
|
(8.6.2014 23:58:41)
Ja bych si tam ty fotky klidne dala. Tedy s tim, ze neocekavam, ze nekdo bude padat na prdel, ale s tim, ze proste deti jsou soucasti meho zivota a her pani sefove se neucastnim.
|
| Kafe | 
|
(9.6.2014 15:04:10)
Což že jsou děti součástí mého života - ony jsou dokonce prioritou. 
|
|
|
|
|
| Firenza |
|
(9.6.2014 0:04:23)
....ano cizí děti nikoho asi nezajímají, ale mě by to trochu zahřálo u srdce, pokaždé když dostanu "pojeb", připomenout si, že zdravé děti jsou důležitější než šéfovská pochvala. Šéfové v duchu přeji hyperaktivní dvojčata a manžela, který bude jezdit domů jen na víkend .
Ano, jsem v 7mi členném týmu opravdu jedinná dětná žena-ostatní v rozmezí 30-37 jsou bezdětné a většina je singl. Mě štve, že já jsem na koberečku za to, že jdu s děckem k lékaři, ale když zbytek kanclu pak hodinu žvaní o týmbildingovém víkendu ( na kterém já samozřejmě nebyla), tak je to ok a šéfová klidně drbe s nimi. Ale až jí zítra řeknu, že musím ve čtvrtek k mudr., bude mi vyhrožovat pohovorem s personálním ředitelem. Jinak by vše v práci bylo OK, plat, pracovní doba, náplň práce..... ale být za černou ovci, to není nic moc pocit.
|
| Agatha Ch. | 
|
(9.6.2014 0:07:16)
a co to probrat s personálním rovnou???
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(9.6.2014 8:13:04)
přesně tak - předběhla bych ji a šla za personálním sama. zeptala bych se, zda si to máš nechat líbit, takový mobbing.
|
|
| louda | 
|
(9.6.2014 11:05:25)
Nedoporučuju, šéfová bude mít pocit, že ji obcházíš a akorát ji naštveš. Vždycky bych problém jako první řešila s přímým nadřízeným.
|
|
|
| *Aida* |
|
(9.6.2014 0:10:12)
Firenzo,
Chozeni s ditetem k lekari neni nijak zakonne osetreno? Treba. Y se personalni reditel podivil, proc u nej ses? Ja bych si vsechno zjistila a pak se pripadne ohradila ci udelala ze sefove trosku debila.
|
|
| Hr.ouda | 
|
(9.6.2014 8:40:03)
Ten personální ředitel je co za člověka?
|
|
|
| Persepolis | 
|
(9.6.2014 10:57:24)
V tom s Monty souhlasím. Většinu lidí opravdu cizí děti moc nezajímají. Ale fotku vlasních děti bych si na stůl klidně dala. Ne kvůli ostatním, ale kvůli sobě, abych si zpříjemnila svůj pracovní prostor.
A souhlasím i s Vlad.-zakladatelky šéfová opravdu špatně zvládá svoji manažerskou pozici, když se takhle chová k někomu, kdo mu odvádí dobrou práci. Jsme lidi, ne stroje.
|
|
|
| Alraune | 
|
(9.6.2014 2:35:34)
Tak mě by zas vůbec nenapadlo dávat si fotku Niki na pracovní stůl, proč? Dítě v práci netajím, chodí tam za mnou, jako chodí za kolegyněmi zase jejich děti, ale dávat si na stůl fotky... to s mateřeskou hrdostí nemá nic společného, ne?
|
|
|
| 25.12Ali.......14 | 
|
(9.6.2014 0:22:12)
Tak zcela tě chápu - také jsem měla takovou šéfovou - bylo to hrozné - pomohlo až to, že byla přeložena jinak a teď si můžeu k doktoru chodit jak chci
Jinak šéfové klidně řekni, že na doprovod k lékaři máš ze zákona právo a že jinak to opravdu nejde - někdo s těma dětma k lékaři musí....
|
|
| Marika Letní | 
|
(9.6.2014 0:43:51)
Znám tyhle ambiciózní kariéristky. Věř, že na každou dojde Fotku bych si na stůl dala, je to přece normální. Zrovna tak tam někdo jiný má fotku partnera, zvířecího mazlíčka nebo snímek z dovolené, na tom nic není. Čím víc uvidí šéfová, že se jí bojíš, tím si dovolí víc. To je zákon smečky bohužel. Někdy musí člověk dát najevo, že si nenechá všechno líbit.
|
| Hr.ouda |
|
(9.6.2014 8:39:05)
já si myslím, že osobní fotky do práce nepatří
|
| Paradox | 
|
(9.6.2014 8:51:18)
Hroudo, proč si to myslíš? Já fotku dětí v práci na stole mám, mám tu i nějaké obrázky. Kolegyně má vylepené obrázky mých dětí, které jí namalovaly, když tu za mnou byly.
Každý, kdo tady má vlastní stůl, na něm má nějaké ryze osobní věci, fotografie, různé předměty. Pokládala jsem to za normální.
|
| Lady V. | 
|
(9.6.2014 9:00:09)
Taky mam fotky deti. Vlastne vsichni u nas v praci, kteri jsou rodici, fotky deti na stole nebo tapete maji. Bezdetna kolegyne tam ma fotky svych psu a jina bezdetna zase fotky svych neteri.
Navic tam mam ruzne vyrobky deti, ktere mi tvori ke dni matek a doma by mi zavazely.
Nikomu to u nas nevadi a neprofesionalni to take nikomu nepripada (a jestli ano, nechava si to pro sebe).
|
| Lady V. |
|
(9.6.2014 9:03:05)
Nevim, v Rakousku to tak nejak patri k firemni kulture. Fotky rodiny maji v kanclu i clenove predstavenstva, lekari atd.
|
| Lady V. |
|
(9.6.2014 9:03:32)
...nebo to vadi jen u zeny a chlap smi....?
|
|
|
| Alraune |
|
(9.6.2014 18:52:06)
Na tapetě to chápu, sice bych si tam fotku dítěte nedala,ale desktop je prostě jen tvůj... někdo tam má nahou babu, někdo děti. V redakci můžu mít dítě třeba celý den, když chci, a když tam vydrží, ale zrovna v kolektivu, který není vysloveně mateřský bych žádné oltáříky dětem nestavěla :) To už bych tam ty děti opravdu spíš přivedla.
|
|
|
| Hr.ouda |
|
(9.6.2014 9:00:34)
já tam mám taky jeden obrázek a jeden kousek keramiky od dětí, ale fotky, to už mi přijde moc
|
|
|
| Kudla2 |
|
(9.6.2014 9:22:48)
Proč by člověk nemohl mít v kanclu na stole něco osobního (jasně, jen když chce)?
Nejsme přece roboti, ne?
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(9.6.2014 1:16:43)
Možná se to tak na prvni pohled nejeví, ale z vás dvou je k politování spis ta sefova. Až přestane podávat ty výkony, at uz věkem nebo treba chorobou nedej bože, tak ti garantují, ze všem bude úplne ukradený , ze byla za dva a pul člena týmu - nebude to totiž mít KOMU vykládat. Takze jednoznačně všechny trumfy mas v ruce Ty.
P.s. Vsadim se, ze ne zdaleka všichni ostatní ji "žerou", rade lidi tyhle přehnaně ambiciózní typy lezou dost na nervy.
|
|
| XXL | •
|
(9.6.2014 7:17:10)
To jsem měla v práci celých 15 let. Na rodičáky jsem nechodila, musela bych si na ně vzít dovolenou (kterou jsem potřebovala aspoň na část prázdnin). K doktorovi taky ne, tam chodilo dítko samo už na 2.stupni základní školy. Kolem mě samí chlapi, kterým rodinný servis poskytovaly manželky, takže sice měli povědomí o tom, že se děti vyzvedávají ze školky, ale nějak nechápali, že se kvůli tomu musí odejít včas z práce. Práci jsem si vždycky udělala a ještě i víc. Hlídání jsem neměla. Bohužel ženská práce není moc honorovaná, tak jsem na to postupem času začala házet bobek, prostě mě to semlelo. Přežila jsem to, ale radu nemám.
|
|
| radka | •
|
(9.6.2014 8:28:23)
u nás v práci to samé v bleděmodrém
utěšuji se tím, že boží mlýny melou
myslím si svoje
|
|
| Hr.ouda |
|
(9.6.2014 8:29:04)
To musí být pěkná pakárna.
Pár takových ženských v tomto věku zaměřených na výkon v práci znám, a s žádnou bych se, coby s nadřízenou, asi nesnesla. Mám nadřízenýho chlapa , co už má dve dospelý děti, a je to mnohem lepší. Ale i tak jsem už definitivně všechno propásla, to prostě není šance s bezdětnýma kolegama držet krok.
|
|
| Kalali | 
|
(9.6.2014 9:41:29)
Taky jsem měla šéfa, pro kterého bylo množství přesčasů měřítkem výkonnosti, lásky a loajality k firmě. Nebyl schopen si zkontrolovat, co kdo za ten den udělal, tak jel podle přesčasů a bral to taky dost osobně, když člověk přesčas prostě nemohl být. Já svou práci vždy stihla v pracovní době narozdíl od jiných, co si ji hýčkali, a nějvětší výkon podávali po pracovní době, aby se ukázali. Tak jsem se začala taky ukazovat víc a svoji práci zviditelnila, víc s ním komunikovala a ukazovala, co jsem za ten den udělala. Efekt to mělo velký. Uvědomil si, že jsem výkonná. Přesčasy pro něj byly sice pořád víc a vedl si je jako červené puntíky, ale mě hodnotil taky kladně i bez přesčasů. Jinak nedětných bylo v kolektivu daleko víc než dětných a problém to nedělalo. Prostě jsem se s nedětnými o dětech nebavila, maximálně jsem je pobavila nějakou vtipnou rodičovskou historkou, že se pak už sami ptali, co děti. Vzala bych nadřízené vítr z plachet a klidně bych se u ní ohlásila jako "poloviční" člen týmu a jediný rodič v kolektivu. Oni to vnímají jako něco, co tě odděluje od jejich celku. Ty jsi ten, kdo se musí učinit jeho součástí a zapadnout. Nečekej od nedětných žádné pochopení, že děti se musí obstarat, pro ně je to nepřítomnost jako každá jiná.
|
| Adda6a |
|
(9.6.2014 10:47:04)
Souhlasim  to je velmi spravny pristup, ze ses postarala o to aby nadrizeny mel (pokud mozno) jasnou predstavu o tvem vykonu a schopnostech bez ohledu na pocet zavislych osob v domacnosti.
|
|
| louda |
|
(9.6.2014 10:47:25)
Kalali, výborný přístup a můžu podepsat!
|
|
|
| sylvaina | 
|
(9.6.2014 9:45:44)
V práci nemám fotky dětí, ale občas rovnou ty děti. Já myslela, že takový středověk už vymizel.
|
|
| Adda6a |
|
(9.6.2014 10:43:54)
Nevidim to uplne cerno-bile, ani na jednu stranu.
Tim ze je sefova ve 37mi "chudera" ktera ti nutne zavidi rodinu bych se moc neutesovala, dost pravdepodobne to neni pravda.
Ovsem snazila bych se nejak zoficialnit svoji pracovni dobu.
Pokud kolektiv pracuje bezne do 18 / 19 a nekdo odchadi denne v 15:30 tak to je jednoznacne pruser (pro toho co odchazi) a vubec se nedivim ze je povazovan za polovicniho clena.
Mas to nejak osetreno smluvne nebo alespon ustni dohodou?
|
| Agatha Ch. |
|
(9.6.2014 10:48:16)
blbý je, pokud ten, co odchází v 15.30 zastane tolik práce jako ti, kteří jdou domů až mezi 18-19 hodinou, jen nezvládne takové to rádobykamarádské vypindávání se...
|
| Adda6a |
|
(9.6.2014 10:50:50)
Ne, nesouhlasim, resp hodne zalezi na typu prace. Pokud je potreba vzajemne komunikace tak proste ten kolektiv musi stravit nejakou dobu spolecne, meetingy a pod.
Netusim ovsem o jakou praci se tady jedna.
A taky neverim na prupovidky o superhrdince ktera pracuje za dva a ostatni jenom brblaj.
|
|
|
|
| louda |
|
(9.6.2014 10:45:25)
Zkušenost mám a doporučuju si s ní sjednat schůzku a vyříkat si to. Pokud to není blbka a dá se s ní mluvit. Ženské bez dětí si často některé věci neumí představit.
|
|
| espr | 
|
(9.6.2014 14:20:06)
Rodina a práce jsou spojené nádoby....spousta firem to pochopila....dělají rodinné dny v práci (většinou bufetík s hrami pro děti a pod), organizují mimopracovní aktivity kterých se zúčastňují i jejich rodiny. Optimální sladění rodinného a pracovního života je by mělo být normální a výkonnostně nejvíce optimální.
Např. u manžela v práci jsou rodinné fotky doslova vítány (dělají i soutěže :), firma ví, že pokud má rodinu tak není tak flexibilní aby byl každý rok jinde, a pokud mu umožní sladit rodinný život s tím pracovním tak si toho dotyčný bude vážit a bude z toho mít i víc i oni, protože z takovou firmu člověk opravdu rád pracuje a odevzdá daleko lepší výkon.
Asi nemá cenu to, že jsi byla schopná zplodit děti a vybudovat rodinu schovávat....lepší by bylo to přiznat, jasně nastolit své požadavky (s dítětem k lékaři , paragraf, řešení prázdnin). Pokud přitom budeš odvádět 100 % svoji práci tak bych se pokusila být spíš asertivní. Spousta práce se dá udělat opravu rychleji nastavením priorit, nebo když je nejhůře tak doma po večerech.
Monty s tvým názorem fakt nesouhlasím, bezdětným teda děti rozhodně nijak nepředhazovat (vůbec netuší o co jde, na děti člověk musí mít osobní zkušenost) ale tvářit se že rodina neexistuje ..........to je asi blbost, je lepší to sladit ohormady než v práci zapírat rodinu a doma zapírat práci
|
| Monty |
|
(9.6.2014 14:21:24)
No, já si rozhodně nemyslím, že rodina a práce jsou spojité nádoby, leda by šlo o rodinný podnik.
|
| Kudla2 |
|
(9.6.2014 14:56:33)
No, já si nemyslím, že by bylo zrovna nutné pořádat v práci nějaké akce pro rodinu - nejsem si jistá, že bych zrovna o tohle stála, ale budiž. Obecně nejsem přítelem nějakého oficiálního družení mimo pracovní dobu. Když to vyplyne z toho, že se ti lidi spontánně potkat CHTĚJÍ, tak je to OK, ale svůj volný čas chci trávit podle sebe a ne že mě někdo někam nadiriguje a ještě si bude myslet, jak mi to dělá dobře.
Soutěže rodinných fotek... brrr, doufám, že to není povinné.
Mně by úplně stačila možnost rozumné domluvy typu "dnes musím s dítětem k lékaři, je potřeba, aby zítra byla hotová práce, takže si ji vezmu s sebou a udělám to večer"
Nutnost zapírat rodinu v žádném případě, ale taky ne ji extra stavět na odiv, přece jenom v práci se má především pracovat.
|
|
| Kudla2 |
|
(9.6.2014 14:59:38)
Monty,
já to chápu v tom smyslu, že pohoda v rodině se odráží i na pohodě v práci a naopak.
Těžko můžeš třeba nějaké vážné rodinné problémy nechat úplně za dveřmi práce - samozřejmě když jsi profesionál, tak to na tobě klienti nesmějí poznat, ale ty sama to v sobě máš a ovlivňuje Tě to. A to samé naopak - když máš nějaký dlouhodobější mazec v práci, tak se to taky dost dobře nemůže neprojevit na tom, co prožíváš doma.
|
|
|
|
| Monika |
|
(9.6.2014 22:55:36)
No, tak to upřímnou soustrast, koukám, jaké mám štěstí, že moje šéfová (nová po RD, přechozí místo mi zrušili) má děti jen o malinko starší než já a rovněž nemá po ruce babičky ani jiné hlídání. A mimochodem - taky jsem v práci o moc efektivnější, než jsem byla před RD, když si vzpomenu na tu fůru proflákaného času (a pak jsem zůstávala v práci do večera a připadala si hrdinsky) ... Tehdy mi to ovšem tak nepřišlo a tvé šéfové a kolegům nejspíš bohužel taky nepřijde, zvlášť pokud nemá děti ani jeden, aby se tě trochu zastal ... Zkusila bych si to možná při vhodné příležitosti se šéfovou vyříkat (bez dalších svědků) - cca ve smyslu toho, co jsi tu napsala, v nejhorším bych doufala v to, že šéf personálního žije víc v realitě a vysvětlila to jemu (na šéfovou bych nenasazovala, jen řekla, že se jí to asi špatně chápe atd.)...
|
|
|
V její náručí
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na KampěPraha 1 
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na Kampě
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)