Ambiciózní nadřízená - jak s ní vycházet?

Po návratu z MD, jsem se ocitla na stejné pozici jako před MD, ale moje původní vedoucí odešla do důchodu a nyní mám jako nadřízenou velice ambiciozní ženu :37 let,velice výkonná, schopná, bezdětná, svobodná a singl.
Já jsem bývala výkonná, schopná, ted´jsem 37mi letá se 2ma školkovými dětmi a po 6ti leté mateřské, takže tomu i přiměřeně utahavá, uhoněná, 10let vdaná- prostě lehce jetá . No a s mou nadřízenou jaksi nejsme kompatibilní.
Bylo mi vyčteno, že chodím příliš často k lékaři s dětmi ( 1 x za měsíc!, a paragraf jsem si za 8 měsíců nevzala ani jeden ), že nejsem ochotna dělat přesčasy...( nejsem- MŠ končí ve 4 a přes to vlak nejede-musím dítě vyzvednout ). Dozvěděla jsem se, že o mě mluví před ostatními kolegy jako o " polovičním členu týmu " ( vzhledem k tomu, že svou práci dělám již dlouho a znám jí, tak vím, že to není pravda- svoje si udělám a kvalitně ). Atd. Zítra mám jít do práce a jsem nervózní, co zase bude a navíc ve čtvrtek musím jít s dítětem k Mudr. ( střídáme se celá rodina a tentokrát je řada na mě ) a už ted´mám obavu,jak se po mě šéfová sveze. O dětech se v práci vůbec ani nezmiňuji, jako by neexistovaly, ani nemám foto na stole, abych nedráždila a snažím se i ( na rozdíl od MD chodit upravená, a vkusně oblečená, abych do kolektivu svobodných a bezdětných pětatřicetiletých! kolegů zapadla, ale je to křeč a cítím, že to moc nefunguje.
Do práce jsem se těšila a ted´jsem zklamaná. Řešíte někdo podobný problém?