| Monty | 
 |
(27.2.2014 9:15:26)
Včera jsme se se synem dostali v hovoru k zajímavému tématu, které jsem shodou okolností probírala i s přítelem den předtím.
Syn se pozastavoval nad tím, proč se dětem odmalička vštěpuje, že nemají lhát, že lhát je špatné, když se to od nich pak v pozdějším věku přímo vyžaduje. Má v tomhle hodně podobnou povahu jako já, i jeho učitelka, která ho jinak musí mít plné zuby, protože opravdu není vzorný žák opakovaně zmínila, že je pravdomluvný a všechno na sebe "práskne". Přiznám se, že mi to dělá problémy taky, a to jsem o dost starší. Nechápu, proč se někdo ptá na názor, když chce slyšet jen jednu variantu odpovědi a to tu, která se mu zamlouvá. Vždyť je to JEN subjektivní názor, který můžu a nemusím brát v potaz.
Jak to máte vy? Co vnímáte jako netaktní a co očekáváte, zeptáte-li se na názor - opravdu ten názor, nebo společensky únosnou frázi?
Osobně to vnímám tak, že být taktní je na místě v případě, kdy jde o nějak znevýhodněnou osobu, o nemocného, postiženého apod.
A druhá věc - požádá-li vás někdo o názor, který se týká vašeho oboru, tedy jako "odborníka" na nějakou problematiku, řeknete tazateli na rovinu, co si myslíte, nebo to zaobalujete?
|
| adelaide k. | 
|
(27.2.2014 9:18:26)
Na tohle se těžko odpovídá  hrozně záleží na té konkrétní situaci. I pravda se dá říct různě 
|
| Monty |
|
(27.2.2014 9:20:43)
adelaide,
tak modelové situace.
1. Někdo ti dá posoudit svůj rukopis, který je děsný, navíc plný pravopisných chyb.
2. Kamarádka tě požádá o názor na svoje nové šaty. Koupila si o číslo menší a je v nich napěchovaná jak talián do střívka.
3. Tchýně tě pozve na oběd a oběd ti nechutná.
Namátkou. 
|
| Písanka |
|
(27.2.2014 9:27:41)
Já se přiznám, že v těchto případech bych pravdu na rovinu neřekla, snažila bych se to naznačit, a různě okecat, ale já moc lhát neumím, takže na mě každý pozná, že lžu a tím pádem, by třeba kamarádce došlo, že šaty jsou nic moc, ale ty šaty bych asi řekla na rovinu. Přece bych ji nenechala se někde ztrapnit.
|
|
| hgfjdmh | 
|
(27.2.2014 9:28:20)
1. K rukopisu bych asi byla nejotevrenejsi, rekla bych ze uroven odevzdani musi byt o mnoho vyssi a ze dnes je tezke se prosadit i s mnohem propracovanejsi myslenkou.
2. Nemam takto nesoudne kamaradky a jsem za to rada.
3. Tady bych zvazila cetnost navstev u tchyne, kdyby slo o obed 1x rocne tak bych zvolila nejmesi zlo, kdybych to mela absolvovat casteji, asi bych dekorum nezachovala.
Jinak ja jse typ, ktereho vice pohorsuje kdyz se me nekdo zepta jak se mam a neceka pri tom ani na odpoved, nez kdyz se ja nekoho zeptam a on odpovi ze zrovna nic moc...
|
| Monty |
|
(27.2.2014 9:30:47)
Reio,
no právě ohledně toho rukopisu jsme měli doma spor - přítel tvrdil, že jsem to podala příliš "neomaleně" a že to není dobře.
Samozřejmě jsem nenapsala nic vulgárního nebo ironického, ale zase jsem nemazala medy.
|
| hgfjdmh |
|
(27.2.2014 9:35:22)
Monty, to je prave ta situace o krete pisu nize, ze pokud mi o nic nejde volim cestu nejmensiho odporu, ale ty pokud jsem si vsimla se psani venujes a jdes v tomto s kuzi na trh, takze proste nemuzes podporit nadeje na vydani nejakeho braku, kdyz vis ze zadna nadeje neni. Tim by sis zadelala na dalsi a dalsi vysvetlovani v budoucnu.
|
| hgfjdmh |
|
(27.2.2014 9:36:55)
jinymi slovy toto je situace kdy z jedne lzi se dostanes do situace kdy musis vymyslet deset dalsich, cemuz ja se teda vyhybam jako cert krizi
|
|
|
| Michaelas | 
|
(27.2.2014 9:38:41)
Považuji se za taktního člověka a u odborného posouzení bych taky byla nejupřímnější. Což ale podle mne není sdělení, že to bylo děsné. Z toho si dotyčný, navíc známý, nic neodnese.
Snažím se i při tom všem taktu nelhat,takže u šatů by to vypadalo asi takto " Mně se mnohem víc líbíš v těch tvých volnějších modrých šatech....".
A u tchýně se dá pravda taky říct tak, aby dotyčnou "bolela" co nejmíň - jsem zvyklá méně solit apod.
Pro mně prostě takt nerovná se vyloženě lhaní, ale pokud jde o blízké lidi tak o co nejšetrnější sdělení pravdy, protože jim nechci ublížit ani jim lhát.
|
|
| adelaide k. |
|
(27.2.2014 9:42:21)
Ad to "neomaleně, no, samozřejmě i kritika se dá podat s citem ale někdo neomaleně potřebuje jako prase drbání
|
|
| Etea |
|
(27.2.2014 16:11:09)
Také bych med kolem huby nemazala. Klidně jsem v práci mohla a říkala, že něco stojí za starou belu a objektivní hodnocení jsem čekala i od ostatních vůči mé práci. Pokud jsme potřebovali zachovat vysokou úroveň odvedené práce, tak na mazání medu nebyl prostor. Pokud jde o rozumné lidi, tak se to v práci naučí brát, je to totiž dost konstruktivní. Koneckonců také by bylo hned vidět, že někdo přinesl nějakou verzi a výsledný produkt je celý přepsaný - bylo by dost trapné říct "jo, je to prima" a přitom vědět, že takhle to nejde pustit dál.
|
|
|
| překvapená 20.9. | 
|
(27.2.2014 16:24:40)
Rukopis nevím, čtou se děsný hovadiny, ale mě by asi nikdo jako kompetentní autoritu nevyzval. Pokud mi někdo ukáže nějaký mě neoslovující vlastní výrobek(šperk, malované tričko), tak víceméně chválím, pokud se tím chce živit, tak platí to, co o tom rukopise, nevím.
Těsný šaty samozřejmě chválím, nemůže to být tak hrozné, pokud je zapne, vrazila do nich fůru peněz a koho vlastně kromě jí zajímá, co má na sobě. Proč jí kazit radost.
No a tchýně, pokud nepřesolí tak, že přes chválu nic nepozřu, taky sklidí ovace.
Proč nedělat drobné radosti, nepokládám to za pokrytectví.
"Netaktní" bych byla třeba, kdybych věděla, že od 1. chce šéf vyrazit kolegyni.
|
| Lexi. |
|
(28.2.2014 13:57:06)
"Těsný šaty samozřejmě chválím, nemůže to být tak hrozné, pokud je zapne, vrazila do nich fůru peněz a koho vlastně kromě jí zajímá, co má na sobě. Proč jí kazit radost."
Tak tebe bych za kamarádku nechtěla. Kdo jiný než kamarádka (opravdová) má říct "jsou hezké, ale myslím, že by ti víc slušeli trochu volnější". Obzvlášť pokud do nich vrazila spoustu peněz - třeba by šli v obchodě ještě vyměnit, popř. aby se poučila pro příště.
A koho jiného ještě zajímá co má na sobě? Třeba jejího manžela.
|
|
|
|
| susu. |
|
(27.2.2014 9:31:04)
To záleží na situaci, přece jen. Nemám problém říct, je je to naškrábané nebo kamarádce malé a podle reakce upravit své další projevy na toto téma buď že zmíním i další negativa nebo prostě o tom nebudu dál mluvit.
S tchýní a obědem je to těžší, chuť je strašně individuální. Ocenila bych radši třeba úpravu jídla.
Vědomě se snažím nelhat, namám lhaní ráda. Ale zase často není nutné říct pravdu navrtdo.
|
|
| Žžena |
|
(27.2.2014 9:31:24)
1. Rukopis objektivně zhodnotím a chyby nezamlčuju.
2. Kamarádce řeknu, že se mi víc líbí v jiných šatech xy, ale pokud si ona v těchto šatech přijde OK, tak nemám nic proti.
3. Oběd nedojím, slušně za něj poděkuji (jako za jakékoli jídlo), neříkám, že mi chutnal.
Především ve všech třech případech se dá nelhat normálně taktně a slušně.
|
| Monty |
|
(27.2.2014 9:32:28)
Žženo,
a co když se tě tchyně přímo ZEPTÁ, jestli ti chutnal?
|
| Žžena |
|
(27.2.2014 9:34:29)
Odpovím, že pokrm xy obvykle nejím a není to moje oblíbené jídlo.
|
|
| adelaide k. |
|
(27.2.2014 9:41:05)
To taky záleží hodně na okolnostech. Pokud tchýně vaří dobře a zrovan dneska to není úplně ono tak to asi nějka kopnu do autu, někdy se holt nedaří a nejspíš to ví sama (to dobrá kuchařka pozná). Pokud to byl třeba experiment s novým receptem tak klidně řeknu, že mi to moc nesedlo, a proč.
Fakt to hrozně záleží na té konkrétní chvíli, to je právě o tom taktu :-D
|
|
| aky | 
|
(27.2.2014 10:06:12)
Tak pochvalim aspon nieco, vzdy sa da najst nieco, co sa pochvalit da ( zemiakova kasa). A ocakavala by som od nej zachovanie spolocenskych pravidiel tym, ze sa v tom dalej vrtat nebude.
|
|
| Mikita.miki | 
|
(27.2.2014 11:29:39)
monty, já se přidám k těm, kteří vyzdvihnou nějakou část a pokusím se nelhat. pokud to vše bylo k  tak prostě poděkuju za jídlo, který sem nemusela vařit sama, ale nebudu jí říkat, že větší blivajs sem ještě nejedla
|
|
|
|
| adelaide k. |
|
(27.2.2014 9:34:15)
1) pokud by to byl oficiální posudek, tak cop nejotevřeněji a nejkonkrétněji, pokud jen tak "mohla by ses na to kouknout" tak bych to asi trochu zaobalila, ale taky po pravdě.
2)podle toho jak dobrá by to byla kamarádka ale pokud se ptá, tak bych jí řekla svůj názor
3)bez komentáře, i na přímou otázku bych asi dala nějakou vyhýbavou "slušnou" odpověď. Ale třeba bráchovi řeknu narovinu že to dneska není ono.
|
|
| Hr.ouda | 
|
(27.2.2014 9:34:23)
1. řekla bych, že je třeba na tom ještě zapracovat a že by dotyčný mel zvážit, zda si nenechá udělat od někoho opravu pravopisu a doporučila bych pár praktických věcí z literárního řeměsla. Prostě bych řekla, že to podle mého názoru není zralé.
2. To by záleželo na okolnostech - pokud bych např. věděla, že si kamarádka koupila menší šaty, aby měla větší motivaci zhubnout, tak bych jí řekla, že zase tak moc nechybí a budou jí sedět jako ulité. Pokud bych vědala, že se hubnout nechystá, asi bych řekla, že tomuhle stylu šatů přílišná přiléhavost nesvědčí a že by na n í víc vynikly, kdyby je vyměnila za kus o číslo vetší
3. Kdokoliv by mi uvařil a pozval mne, tak bych nic neřekla, protože chuť je hodně subjektivní a chuťpvé zvyklosti jsou různé a hlavně by mne těšilo, že mi někdo neco uvařil.
Nejsem moc vybíravá. No, moje tchyně vaří skvele, takže jsem to neřešila, ale obecně razím zásadu, že když mi něco nechutná, ještě to neznamená,že to není dobré/povedené. Co by se max. mohlo stát je, že si nepřidám. Jádlo, které jsem opravdu nebyla s to sníst bez úplného znechucení jsem měla na talíří párkrát v životě, osttaní beru jako odchylky od toho, na co jsem zvyklá.
|
|
| Persepolis | 
|
(27.2.2014 9:58:15)
K rukopisu a šatům bych kritická byla, i když bych se snažila aby to vyznělo taktně.
Jídlo bych snědla bez řečí. Když už si dá někdo tu práci že uvaří, tak mu jeho dílo nemíním kritizovat. maximálně použiju fígl typu : "Prosím, jenom malilinko, držím dietu!"
Dá se říct, že preferuju takt.
|
|
| Roya | 
|
(27.2.2014 10:17:22)
1. Někdo ti dá posoudit svůj rukopis, který je děsný, navíc plný pravopisných chyb.
2. Kamarádka tě požádá o názor na svoje nové šaty. Koupila si o číslo menší a je v nich napěchovaná jak talián do střívka.
3. Tchýně tě pozve na oběd a oběd ti nechutná.
1. Sdělím mu svůj názor, výslovně řeknu, že je to můj názor, že pro moje vnímání, z hlediska mých preferencí atd. je to takové a takové. Případně že mám zkušenost, že nakladatelé takovýto rukopis určitě nevydají z těch a těch důvodů. Doporučím, že pokud by chtěl ten rukopis přece někde nabízet, aby ho nejdřív nechal opravit korektorem, neboť je tam spousta chyb. To vše lze říct bez pohrdání nebo jiných "shazujících" emocí.
2. Pokud mě kamarádka výslovně požádá o názor, řeknu jí, že mi připadá, že o číslo větší šaty by jí slušely o moc víc, než tyhle těsné.
3. Pokud se mi z něj nedělá špatně, sním aspoň něco a nevyjadřuju se (pokud by mi to předkládala pravidelně, vysvětlím, že to nemám ráda/že v této úpravě to nemám ráda a požádám napříště toto jídlo mi nepředkládat). Pokud se mi dělá špatně, omluvím se, že se mi nějak udělalo špatně a už nejím. Pokud se mě tchýně zeptá, jestli mi oběd chutnal, popíšu konkrétní věc, kterou mám radši jinak (třeba že nejsem zvyklá tolik mastit, nebo že to na mě bylo příliš kořeněné nebo tak).
|
|
| caira (Vojta1/03,Mates11/04) | 
|
(27.2.2014 10:29:36)
Monty, Ty nakládáš 
1) add rukopis - jednoznačně pravdu
2) add šaty - nikdy jsem v podobné situaci nebyla
ale asi bych řekla (v případě opravdu dobré kamarádky, se kterou si řeknu vše): Ty vole, Pavlo, tak to ale nebudeme žrát, aby Ti chlapi lehli k nohám... protože jinak Ti rupne zip a lehnou ty šaty.. (a kamarádka by se začala řehtat jako kůň a šli bysme si zaběhat místo kremrole)
3) add tchyně - poděkuji, nechválím
i mně se občas něco nepovede, kritika by nebal na místě
děkuji za ochotu mne pozvat a za snahu, chválit není co
na dotaz: jaké to bylo: bych odpověděla, já tohle vařím jinak, ale nebylo to nejhorší a mile bych se usmála (pokud by mi cyankáli neumrtvila dřív)
|
|
| Líza | 
|
(27.2.2014 10:59:04)
Ve tvém příkladě se dá všechno taktně sdělit. Tak, aby to neublizilo.
|
|
|
|
|
To je dost podstatná věc. Protože pokud je kritika doprovázena ponížením/uražením, nepovede u kritizovaného k nápravě, ale k zaseknutí a opozici 
.
občas beru kamarádku k nákupům. máme jiný vkus, ale taky známe navzájem ten svůj. nevybíráme si navzájem oblečení, občas třeba jen něco ukážem na stojanu, ale pak to zhodnotíme a na rovinu si řekneme co a jak. nevidím si pořádně na zadek, samým nadšením můžu něco přehlídnout atd. na hlídání materiálů a kvality jsem zase já pes, okouknu kdejaký šev, to kamarádka je v tomhle bohém a pak jí to nepřežije první praní. máme to výhodně rozdělený
V její náručí
Valdštejnské slavnostiJičín 
Divadlo v parkuPraha 4 
Ferda mravenecLitoměřice 
Kurátorské provázení v Botanické zahraděPraha 8 
Pohádkový park na SychrověLiberec 
Valdštejnské slavnosti
Divadlo v parku
Ferda mravenec
Kurátorské provázení v Botanické zahradě
Pohádkový park na Sychrově
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)