| Ajlili. | 
 |
(15.10.2013 15:33:06)
DM Alnatura, nevim jestli je bez soli, ale mel by byt bez ecek a glutamatu. Ovsem kazdej bujon je peknej hnus. Staci pricuchnout :)
|
| angrešt |
|
(15.10.2013 15:51:16)
K používání bujonových kostek se raději nechci vyjadřovat.
Ale bez glutamátu žádný z těch s nápisem "bez přidaného glutamátu" není  Pouze je tam glutamát psán nikoli jako glutamát, ale jako kvasnicový výtažek(což je totéž, glutamát se vyrábí extrakcví z droždí). Což se z právního hlediska smí. A spotřebitelé se na to lepí jak vosy na med.
|
| zerat | 
|
(15.10.2013 16:31:16)
Angrešte ale tady není ani zmínka o droždí: http://www.emulgatory.cz/seznam-ecek/E621 Fakt v tom není žádný rozdíl? Já bych řekla, že pokud je to z droždí, tak v tom rozdíl je  Nehledě na to, že když koupím klasický bujon téže značky, tak chutná výrazně lépe než ten bez glutamátu... Takže i z toho dedukuji, že by ten rozdíl být měl
|
| Linda V. | 
|
(15.10.2013 16:38:41)
Tolik od Angrešta, snad neva, že to zkopíruju. Ale je to strašně k věci:
Pawlo, podvod to není, protože tam skutečně je výtažek z kvasnic - glutamát (enní tam celé droždí, ale ten glutamát izolovaný z droždí, ale tak prostě se to tak podle zákona psát může, podvod to není, byť je to matoucí).
Onehdá jsme tu psala, že je přidávaný (pod názvem kvasnicový výtažek) i do dětských přesnídávek, takže to pak děti baští a nechtějí domácí jídlo.
Droždí je velmi zdravé - je-li konzumováno celé, protože tma jde o ty vitamíny skup. B. Když je tam jen část droždí, tak to moc výzbnam nemá.
Glutamát není nebezpečný. Ale přesto nepovažuju jeho přidávání do potravin za žádoucí.
Kopíruju vysvětlení.
Tuhle jsem se o tom kdysi rozepisovala více http://www.cuketka.cz/forum/topic.php?id=721&page=2
A ještě přikopíruju svoje další příspěvky týkající se glutamátu, ať se nemusím rozepisovat
Velký význam glutamátu pro naše tělo ilustruje myslím hezky fakt, že v mateřském mléce je obsah glutamátu zhruba stejný jako ve vývaru z řasy kombu.
Důvodem je zřejmě jednak veliká potřeba glutamátu pro mozek (glutamát je jedním z hlavních mozkových mediátorů a zároveň je prekurzorem GABA, což je další z hlavních mediátorů), dalším důvodem je pravděpodobně to, je glutamát je vpodstatě jedinou výživou buněk střevního epitelu – nejsou totiž vyživovány krevním řečištěm, ale pouze přímo glutamátem z procházející potravy. To je hlavním důvodem oduření epitelu vedoucí k perforaci střeva u pacientů odkázaných výhradně na nitrožilní výživu – proto se jim podává v dnešní době sondou do střeva glutamát. Je to pro náš organismus extrémně důležitá aminokyselina.
Glutamát je skutečně nesmírně hojnou aminokyselinou, je běžnou součástí našeho těla.
Bohužel kdysi kdosi (šedesátá léta v USA), komu bylo zle po návštěvě čínského bistra, přišel na nápad, že mu bylo špatně z alergie na glutamát. Přestože se ukázalo, že šlo o naprostý nesmysl, tahle legenda se drží jak veš v kožiše.
Sama si dokážete jistě představit, že alergie na glutamát není slučitelná se životem – šlo by o alergii na celé vlastní tělo ;) Ač by se to mohlo vzdáleně podobat autoimunitním chorobám, tak to je jen zdánlivé, protože antigeny jsou glykoproteiny, nikoli jednotlivé aminokyseliny. Ale do toho je zbytečné se zamotávat, pardon, mám sklon k odbočkám:)
Přestože příčinou reakcí Evropanů na čínské jídlo jsou naprosto jiné mechanismy – není jen jeden, obvykle jde o kombinace, např. alergie na sóju s reakcí na velký obsah histaminu z ryb (opět nejde u histaminu o alergii, ač se i tohle drží jak helvítská víra – -údajné alergie na tuňáka např., které ve skutečnosti alergií nejsou, opět neexistuje alergie na histamin, nechci zabíhat, kdyby Vás mechanismus zajímal, vysvětlím zvlášť), tak se prostě v lidové slovesnosti stal symbolem těchto reakcí chudák glutamát.
Glutamát má v těle řadu funkcí – stavební, výživnou (střevní sliznice), tak také mediátorovou funkci v mozku. Glutamát funguje v mozku jako excitační mediátor.
Ale – glutamát je zároveň substrátem pro vznik kyseliny gama-aminomáselné (GABA), která je naopak mediátorem inhibičním. Tj. glutamát v určitém smyslu tvoří oba póly a „sám sebe vyrovnává“.
Existuje ovšem možnost, že po konzumaci opravdu extrémního množství glutamátu naráz se nestačí přiměřená část metabolizovat na GABA a může převážit dočasně excitační vliv.
To opravdu existuje.
Opět ale – je naprosto jedno, zda tento glutamát pocházel z parmazánu, rajčat, kombu nebo sáčkové polévky. Ve všech případech jde o tutéž látku.
Co z toho plyne – ano, existují osoby (obvykle jde o osoby s vývojovými vadami mozku, např. ADHD), kterým velké množství glutamátu může dočasně působit vyšší mozkovou excitaci. Ale pokud někdo tvrdí, že „to má po masoxu“, ale po parmazánu či kombu nikoli, tak to není pravda, jde buď o reakci na něco jiného v masoxu (a že tam může být leccos), nebo o psychosomatický příznak.
Parmazán obsahuje 1200 mg glutamátu na 100g. Čili 1,2% hmotnosti parmazánu jsou tvořena čistým glutamátem. To je vskutku veliké množství, které přesahuje obsah glutamátu ve většině pytlíkových polévek.
A teď abych se kolečkem dostala na začátek, tedy k tomu, proč sama za sebe nemám ráda dodávání glutamátu do potravin.
Glutamát, společně s dalšími látkami (kys. inosinová, kys. guanylová, volné ribonukleotidy atd.) je látkou rozeznávanou jako umami chuť.
Chuť, jako smysl, nám byla pochopitelně dána nikoli proto, aby si gurmáni užívali, ale je primárně smyslem rozpoznávacím a obranným. Sladká chuť signalizuje našemu mozku – „to je zdroj energie!“, slaná – „to je zdroj minerálů!“, kyselá -„pozor, to je nezralé nebo zkažené!“, hořká – „pozor – to je jedovaté!“.
A umami signalizuje něco ve smyslu – „to je nutričně výhodná potravina, má velký obsah bílkovin, budou v ní esenciální aminokyseliny a nejspíš bude mít i velký obsah dalších užitečných látek (třeba železa či vitamínu B12, které získáváme z masa)!“.
V potravinách, kde se vysoká hladina glutamátu vyskytuje přirozeně, tato hladina, potažmo chuť, korelují skutečně s nutriční hodnotou potraviny (ne vždy a úplně, třeba u hub, ale to je jiná, trochu ekologická pohádka).
Ale- pokud je do potraviny dodán samotný glutamát bez přítomnosti dalších látek z masa – esenciálních aminokyselin, B12…, „zmate a podvede“ to náš mozek, který si poté myslí, že svou potřebu esenciálních aminokyselin, železa a B12 ukojil a nehledá skutečně kvalitní zdroj těchto látek.
Tak, je to strašně dlouhé, ale snad jste pochopila, co jsem se snažila vysvětlit :)
|
|
| angrešt |
|
(15.10.2013 16:38:52)
zerat, fakt není, glutamát se tak prostě vyrábí, z toho droždí, je to přirozená aminokyselina. Chuť jednotlivých bujonů fakt neumím posoudit, nekupuju žádné, protiví se mi totiž ne kvůli glutamátu (ten je přirozenou součástí našeho těla), ale kvůli tomu, že holt "když vypadá zelenina a maso OK, dáme to do obchodu, když vypadá unaveně, nakrájíme ji do mražených směsí. když už se nas ni nedá koukat a je daleko za zenitem, tak ji smícháme s rohovinovým ořezem a uděláme z toho bujonkostky, pářč tam to není vidět. "
|
| zerat |
|
(15.10.2013 16:45:01)
Angrešte a pídila jsi se někdy, jak je to s mraženými směsmi? Já jen, že známý pracuje dlouhé roky v nějaké tuším hospodářské komoře -snad to nepíšu blbě- ale dělají kontroly... a říkal, že na mražení jdou první nejlepší kusy zeleniny z úrody. Takže když jsme měli malé děti, tak říkal, že v zimě rozhodně kupovat raději mraženou zeleninu než kupovat čerstvou.
Jinak ohledně těch bujonů - podle mě kvasnicový výtažek není glutamát (ale nechci se samozřejmě hádat), ale čekala bych že to bude tzv. tebi, které je opravdu chuťově výrazné. Opravdu jsem na netu nenašla v pár článcích žádnou spojitost mezi droždím a glutamátem sodným
|
| angrešt |
|
(15.10.2013 16:49:51)
Po mražených směsích jsme se pídila. A skutečně jejich používání v zimě je opodstatněné. Protože zelenina (ne tedy ta nejlepší, ale taková průměrná) se do nich mrazí po sklizni a nestačí chytit tolik plísní, jako zelenina uchovávaná do zimy. Plus je výhodou to, že potravinářské kontroly kontrolují víc mražené směsi než zeleninu na pultech na obsah různých škodlivin. Tj. má větší míru kontroly.
Tebi je něco zcela jiného, to je lahůdkové droždí, inaktivované .Ve Francii se používá obvkyle jen takto, v Čechácch se prodává obvykle slazené sladovým výtažkem.
Glutamát se skutečně vyrábí extrakcí z droždí a píše se jako kvasnicový výtažek, Hefeextrakt atd.
|
| angrešt |
|
(15.10.2013 16:57:22)
Jo, a samozřejmě se o tom málo píše v populárních článcích, především v článcích typu "zdraváv výživa", páč to by přestal pak fungovat ten obchodní trik, používaný právě především různými "zdravými výživami" apod.
Prostě taková je technologie výroby glutamátu, kvasinky se pěstují tuším na škrobu, pak se zdecimují, hydrolyzují a z tohoto hydrolyzátu se extrahuje čistý glutamát. Zdroj těžko veřejně najdu, zkus nějaká skripta potravinářských technologií, nebo možná nějaké normované postupy provozu v potravinářství, něco takového.
|
| Žžena |
|
(15.10.2013 17:37:26)
Není těžký info najít, z "populárních zdrojů" stačí zadat "glutamát" třeba na wikipedii a člověk se dočte to, co tu angrešte píšeš.
|
| angrešt |
|
(15.10.2013 17:52:13)
nevím, nepotřebuju to hledat, ale zerat píše, že to najít nejde.
|
|
|
|
|
| Janina&2 |
|
(15.10.2013 16:55:01)
zerat,
glutamat je obsazen v nasem tele, v hrasku, rajcatech ... nevim ale v jake forme. a je prave taky v kvasnicovem vytazku.
kvasnicovy vytazek se podle EU taky smi znacit jako "prirodni aroma"
ja vzdycky kdyz si prectu jednou za cas kousek z me knizky o vyzive, tak mam problem koupit vubec neco v obchode ... tekuty cukr, ktery neni cukrem a nase telo na nej reaguje uplne jinak, vsechno co nam jako "prirodni aroma" je do potravin pridavano a pred lety to proslo, dnes se ale vyskutuje v nekolika nasobnem mnozstvi vsade a my tak otravujeme tela nase i nasich deti ...
|
|
|
|
|
|
| Janina&2 |
|
(15.10.2013 16:45:32)
alnatura ma v DM dva bujony v sacku na doplneni do sklenice. jeden je bez drozdi.
ale malym detem bych nedavala takovydle veci do jidla vubec. radsi nakupte holky mrazene bylinky pokud nemate svoje.
|
|
|
, tohle je jedna z mála diskuzí kterou jsem musela dočíst do konce, hodně jsem se od Tebe dozvěděla. Prosím, kde čerpáš informace? Vídím že jsi asi něco studovala (chemku?) a asi budeš mít spoustu odborných zdrojů. Snad se neptám blbě - spíše mě zajímá jestli nevíš o nějaké knize nebo jiném zdroji, kde se člověk může dočíst spoustu pravdivých informací o potravinářském průmyslu, farmacii apod... Knih o zdravé výživě je sice milion, ale takovéto informace aby člověk pohledal. Díky L. :)
V její náručí
Rodinné léto plné dobrodružství: Objevte zábavné a hravé aktivity Horského resortu Dolní Morava
Valdštejnské slavnostiJičín 
Divadlo v parkuPraha 4 
Ferda mravenecLitoměřice 
Kurátorské provázení v Botanické zahraděPraha 8 
Pohádkový park na SychrověLiberec 
Valdštejnské slavnosti
Divadlo v parku
Ferda mravenec
Kurátorské provázení v Botanické zahradě
Pohádkový park na Sychrově
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)