| kreditka | 
 |
(3.9.2013 20:35:55)
Je to o povaze. Na konci srpna mi umřel táta a bych se přiznala víc jsem brečela když jsem se dozvěděla jeho smrtelnou diagnózu než když zemřel. Mamka se totiž zhroutila a jelikož jsem jedináček nezbylo mi nic jinýho než se vzchopit a zařídit vše sama od "odvozu" pohřební služby přes pohřeb a úřady, mamce sehnat neschopenku a uklidňující léky, rozvozit parte, vrátit pomůcky na charitu, vlastně celý týden jsem jen lítala... mamka truchlila já lítala a scháněla, když to tak blbě na píšu na smutek nebyl čas a večer jsem padala únavou na hubu... prakticky poprvé jsem si pobrečela až 2 dny po pohřbu!!!! A od té doby je mi někdy smutno, ale nebrečím pro tátu jsme udělaly vše co jsme mohli a pomoci mu nebylo, bohužel to je život... Mamka pořád brečí a myslí si jak jsem tvrdá že já ne, ale ono to tak jednoduché není. Já prostě cítím že duše táty je se mnou mám tu fotku, zapaluji mu svíčku, nosím květiny, povídám si s ním... prostě jako by tu byl... navíc co umřel dějí se mi zvláštní věci které se táty vždy nějak týkaly, přijde mi to jako by si ze mě dělal legraci... nebrečím prostě cítím že tu se mnou je, zatímco mamka pláče, protože ta to cítí že je prostě pryč...
|
| fuksie žere rorýsy | 
|
(3.9.2013 20:43:01)
kreditko  
jinak, mě umřel manžel na začátku srpna. Teď už je to lepší nebo se mi to aspoň tak zdálo, ale jsou dny, kdy nebrečím a jakž takž normálně se bavím, směju se.. a pak jsou dny jako dneska, kdy mi na obědě učitelka přišla říct upřímnou soustrast, já jsem se zvedla, vyhodila oběd i s talířem do zbytků a šla brečet ven. jen aby mě nikdo neviděl..
nevím, každý má právo smutnit jak dlouho chce. mě přijde horší, když za tebou někdo přijde a řekne: jak se tomu vtipu můžeš smát, když jsi nedávno pochovala manžela? nevím, je den, kdy můžu, je den kdy nemůžu..
každý má právo truchli, jak dlouho chce a hlavně jakým způsobem chce (takže, když se směju a neřvu od rána do večera, nezanmená to, že mi přece nechybí)
|
| Maugha | 
|
(3.9.2013 21:12:58)
Fuchsie, omlouvám se za tu učitelku, že tě to tak rozrušilo. 
Asi to nechtěla jen tak přejít, když tě po prázdninách viděla.
|
| fuksie žere rorýsy |
|
(3.9.2013 21:22:44)
mě to potom taky došlo, zítra se za ní musím stavit.. prý všichni koukali jak puci, jak jsem vystřelila  jenže mě to v tu chvíli vážně nedošlo
|
| Maugha |
|
(3.9.2013 21:29:03)
Máš nárok, jsi hájená.
jo a omlouvám se za zkomolení nicku
|
| fuksie žere rorýsy |
|
(3.9.2013 21:32:19)
zkomolení mi nevadí, beru všechny varianty 
hájená jsem asi až moc, to našlapování po špičkách je taky nepřijemný.. každý kouká, já vím, že to ví. no, je to zvláštní
|
| Maugha |
|
(3.9.2013 21:39:31)
Až přestaneš vyskakovat a utíkat a házet jídlo do odpadků, tak oni přestanou chodit po špičkách.
Zase tě pak někdo jen tak přátelsky praští pěstí do ramene - teď si holt netroufají.
|
|
|
|
|
|
|
| kreditka |
|
(3.9.2013 22:05:14)
Fuksie Já ti rozumím. Minulý týden jsem mamku vytáhla do města pod záminkou že dcera potřebuje bundu, konečně trochu žila samozřejmě jen do doby než jedna blbka přilítla za mámou se zeptat na co vlastně táta zemřel  Mít v ruce dlažku tak ji měla mezi očima. Bohužel mamka musí počkat až v našem městě umře někdo jiný "známý" je to hnusný, ale vím že potom bude mít alespoň trochu klid.
Přeji ti hodně síly Je to jak to píšeš každý má právo truchlit jak chce a jak dlouho chce...
|
| Kudla2 | 
|
(3.9.2013 22:39:27)
"...jen do doby než jedna blbka přilítla za mámou se zeptat na co vlastně táta zemřel Mít v ruce dlažku tak ji měla mezi očima:
jo, to mi něco připomnělo - mě se takhle zeptal DEBIL - děda mojí kamarádky, se kterou jsem bydlela v ulici, když mi umřel táta (mámu jsem už v té době neměla), a když jsem šla asi třetí den po tátově smrti okolo jeho oken, tak to hovado starý se vyklonilo a nemělo lepší nápad než na mě zahulákat "a Kudličko, a na co vlastně táta umřel?"
Je to už spoustu let, ale jak jsi psala to s tou dlažkou, tak se mi to úplně vybavilo, taky bych mu ji s chutí práskla mezi oči - jak může být někdo TAKHLE blbej, to fakt nechápu.
|
| kreditka |
|
(4.9.2013 22:13:13)
Taky dobrej kandidát na žulu Některý lidi by měli darovat mozek k experimentům aby se ukázalo proč jsou takoví idioti...
|
|
|
| fuksie žere rorýsy |
|
(3.9.2013 23:32:45)
kreditko, lidi jsou hloupí, je to jak říkáš.. až se stane něco "zajímavějšího", přejde je to.. je to smutný, ale je to tak.. sržte se s maminkou
|
| kreditka |
|
(4.9.2013 22:15:11)
Jo mamka dneska volala že šla přes město a na výstavce bylo vystaveno 8 smutečních oznámení... tak za mamku doufám že lidi zapomenou alespoň na čas na věc co se nám stala (bohužel na úkor někoho jiného ale to nezměním)
Fuksie ty se hlavně drž, jsi moc statečná žena...
|
|
|
|
|
Někdo jsme prostě pomalejší... 
V její náručí
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na KampěPraha 1 
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na Kampě
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)