| lenuschka | 
 |
(29.10.2012 19:08:41)
Kdo máte doma třeťáka, můžete mi napsat jaká se učíte vyjmenovaná slova po B? V učebnici ČJ máme nějaké dvě varianty, nejsem z toho moudrá. Za nás bylo vyjmenovaných slov víc, tak nevím co se učit. Díky.
|
| Hanka72 | 
|
(29.10.2012 19:16:20)
být,bydlit,obyvatel,byt,
příbytek,nábytek,dobytek,zbytek,
kobyla,býk,babyka,Bydžov,Přibyslav,Zbyněk
|
| Ropucha + 2 | 
|
(29.10.2012 19:20:23)
Hanko, člověče, to je nějak málo 
|
| Hanka72 |
|
(16.2.2013 21:12:53)
nojo,ještě obyčej, bystrý, bylina 
|
|
|
| Inka | •
|
(29.10.2012 19:20:56)
obyčej a bystrý už tam není ?
|
|
| Lenaseka | 
|
(30.10.2012 1:08:49)
Ty jo, Zbyněk mezi vyjmenovanými slovy slyším prvně ;-)
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(29.10.2012 19:18:54)
Být, bydlit, obyvatel, byt, příbytek, nábytek, dobytek, zbytek, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, babyka, Zbyněk, Zbyšek, Přibyslav, Kobylisy, Hrabyně
(Doufám, že si to pamtuji správně, posledního tře´táka jsem měla už loni.)
|
| štěpánkaa | 
|
(29.10.2012 19:22:59)
Bydžov ti vypadl
|
| Ropucha + 2 |
|
(29.10.2012 19:30:27)
Aha, ještě Bydžov!
My se to kdysi učili bez těch vlastních jmen, tak je nemám zažitá
|
|
|
| Kája + 4:-) | 
|
(29.10.2012 22:17:58)
Naše robě tam mělo ještě - by a -Bylany.
|
|
| lipoo | 
|
(29.10.2012 22:37:54)
tak naše děcka se ty kobylysi-nebo sy,vůbec neučili...
http://www.pripravy.estranky.cz/clanky/vyjmenovana-slova-po-b-procvicovani.html
učili se tyhle.....plus teda zbyněk asi.
|
|
|
| Lída + 4 |
|
(29.10.2012 21:09:57)
Mezi námi, K ČEMU TO JE, umět odříkat vyjmenovaný slova jako básničku??? 
|
| Inka | •
|
(29.10.2012 21:12:50)
O tom přemýšlím už dlouhý léta, nikdy jsem to pořádně neuměla a hrubky nedělám. Stačí to mít načtený.
|
| Lída + 4 |
|
(29.10.2012 21:16:41)
No já jsem uměla pořádně leda tak ty na B (ty byly první) a na Z (těch je nejmíň), a to leda v době, kdy se přímo to odříkávání zkoušelo. Ale nepotřebovala jsem je nikdy, I/Y v kořeni slova jsem psala správně už aspoň tři roky předtím.
|
|
|
| Delete | 
|
(29.10.2012 21:21:54)
Lído,
to máš jako se vším, někomu to může pomoci správně psát, protože třeba nemá načteno nebo to prostě neumí okoukat a potřebuje mít jiný způsob, jak se k tomu správnému íčku dobrat.
U násobilky je to totéž, někomu pomůže, když se naučí násobky, někdo se drtí přímo příklady (5 x 7 = 35), někdo si to pokaždé nasčítává, někdo odvozoval z množin, a někdo to prostě ví....ale těch, co to jen tak vědí, je vždy nejméně  .
|
| Lída + 4 |
|
(29.10.2012 21:32:25)
Delete, mě na tom štvalo, že odříkávání vyjmenovanejch slov chtěli PO KAŽDÝM. Přitom třeba zrovna mně to bylo naprosto k ničemu.
Obdobně mi byla k ničemu naprostá většina gramatickejch pouček a pravidel v češtině i v cizích jazycích, já se to prostě takhle neučím. Tak třeba ruštinářka na VŠ po nás chtěla odříkávat pravidla, jak se tvořej přechodníky (v ruštině velmi podstatná součást odbornýho stylu). A když jsem se ptala, jestli musím umět odříkat pravidlo, i když jí vytvořím správně jakejkoli přechodník, tvrdila mi, že "to přece jsou známá slovesa, ale co když potkáte neznámé sloveso?" Hm, po deseti letech ruštiny potkám sloveso, který se nepodobá žádnýmu jinýmu??? Totální hovadina. Pak se mě na to ptala i u zkoušky - inu pravidlo jsem odvodila zpětně, a ona měla pindy ve stylu, že jak že je to užitečný. A dodneška (25 let) je mi líto, že jsem jí po zapsání známky neřekla, že mi ty pravidla stejně jsou k ničemu, neumím je a dokážu to i bez nich.
|
| Delete |
|
(29.10.2012 21:48:20)
Lído,
já vím, znáš mě, taky mě štve, že všichni musí dělat vše a navíc ve stejnou chvíli....
Ale zrovna u těch vyjmenovaných slov a násobilky mám celkem pochopení, protože ať chceš nebo ne, těch, co to potřebují opravdu naučit jak básničku, bývá většina...a jen těžko se dopředu zjišťuje, kdo to nepotřebuje....
Samozřejmě se dají po určité době takové děti vytypovat, ale pak zase bojuješ s tím, proč ostatní musí, když oni nemusí....ale to už se dá okecat (Až budeš umět psát bez chyb jako on(i), taky nebudeš muset.)
|
| Lída + 4 |
|
(29.10.2012 21:53:01)
Nojo, Delete, ale když třeba zrovna z naší rodiny nevím snad o nikom, kdo by to potřeboval...
|
| Delete |
|
(29.10.2012 22:12:31)
Pokud nemáš všechny děti v jedné třídě a vy dva jste také nechodili do jedné třídy, pak se smiř s tím, že jste prostě zrovna vy ti, kteří budou těmi ojedinělými výjimkami, co to drcení se nepotřebují . Ono to tak bývá, že za tyhle extrabuřty je zodpovědná většinou jedna, dvě famílie .
|
| Lída + 4 |
|
(29.10.2012 22:40:22)
Delete, u nás jsme to měli všichni tři sourozenci, oba rodiče, moje děti i bráchovy děti a obdobně prej i sourozenci rodičů a jejich děti i vnoučata (kromě jednoho poměrně těžkýho dyslektika).
|
| Delete |
|
(29.10.2012 22:49:58)
Lído,
no pořád je to jedna nebo dvě famílie .
My jsme podobní exoti, jak moje rodina, tak manželova...ale ani on ani je nejsme z průměrné rodiny .
Paradoxně se nám narodily děti, zejména ty prostřední dvě, které nemají problém se ty poučky učit a používat je a patří mezi ty, kterým tento způsob vyhovuje, bez nich by zejména v češtině měly dost problémů (hlavně jedna z dvojčat, ta jak se slovo nenaučí nazpaměť, tak ho není schopná ani domyslet a následně doplnit, prostě ho musí znát, i čeština je pro ni tak trochu cizí jazyk....a to je ve třídě jedna z nejlepších co se výsledků vzdělávání týče).
akže já už ani tohle memorování neodsuzuju jako nepotřebné .
|
|
|
|
|
|
| Delete |
|
(29.10.2012 22:43:12)
Žluťásku,
nevím, nedokážu posoudit, píšu, že některým dětem se to lépe učí tak, jiným onak a že těžko dopředu odhadneš, co komu bude sedět. Ty metody se v průběhu let dost mění, vždycky to vypadá, jak to všem vyhovuje a po pár letech se ukáže, že se vždycky najde někdo, kdo to potřebuje naučit jinak. Takže nejlíp, když učitelka zná více způsobů a využívá je podle potřeb dětí....ale zase ne každý člověk je schopný takového dělení pozornosti a sledování třeba třiceti dětí, jestli ji zrovna tahle nebo tamta metoda bude sedět lépe....učit všechny všechno a nechat je, ať si vyberou, to zase často naráží na nedostatek času....
|
| Delete |
|
(29.10.2012 22:57:47)
Žluťásku,
no já mám intenzivnější zkušenost s prvním stupněm až teď, když nepočítám ten rok před dvanácti lety, ale i tam už jsem měla děti, co měly násobilku i vyjmenovaná slova za sebou.
Jako u násobilky, tam je těch možností fakt hafo, naučit to jde opravdu různě, ale ono jde i o to, že to dítě nemá tolik času na "vymýšlení", jak na to, prostě musí umět tu násobilku poměrně brzy používat a pak je to memorování nejefektivnější...
Takže ano, většina dětí je schopná si na to přijít, ale jen málo z nich je jednak v tom přicházení na to a potom i v tom používání dostatečně efektivní, pokud dojde na náročnější úlohy...
Někdy, když čekáš na to, až to dítěti prostě docvakne, tak můžeš ztratit spoustu času na mnohem zajímavější věci....
Beru to i podle sebe, škola mi fakt problém nedělala, prošla jsem matematickou třídou....a stejně mi spousta věcí docvakla až v dospělosti, do té doby jsem je prostě jen uměla (a to, že jsem nad jejich naučením netrávila hodiny dodnes nechápu, protože dneska si nepamatuju nic).
|
| Delete |
|
(29.10.2012 23:18:04)
Žluťásku,
no nevím, možná jsem jenom blbá, ale zejména věci z fyziky jsem prostě uměla spočítat, ale jak skutečně co funguje, jsem pochopila, až když jsem měla možnost se s nimi setkat....takový motor třeba....nebo jak je to s příjmem a výdejem tepla při změnách skupenství....
Přitom si nemyslím, že nás v matematické třídě učili nějací diletanti, taktéž a gymplu....
Násobková tabulka se používá běžně, ale člověk ji má po ruce jen v hodinách matematiky nebo doma, zatímco počítat potřebuje mnohem častěji na mnoha jiných místech. Přijde mi praktičtější mít násobky v hlavě než na papíře. Kalkulačka je ještě další level, v zásadě v dnešní době, kdy má mobil s kalkulačkou už prakticky každý, tak přestává být důvod se násobilku vůbec učit...a přesto si myslím, že je lepší ji umět.
Ostatně, umět mocniny dvou nebo druhé mocniny čísel do dvaceti je víceméně k ničemu a stejně se mi v hlavě drží snáz než vyjmenovaná slova....přesto si myslím, že zejména teď, kdy píšu mnohem méně často, by se mi docela hodilo mít v hlavě ta vyjmenovaná slova.....
|
| Delete |
|
(30.10.2012 7:17:05)
Žluťásku,
asi mám divné děti, ale my doma pořád něco počítáme a nejčastěji násobíme a dělíme čtyřmi . Ale také tedy dvěma.....a není to o tom, že bych využívala příležitost k procvičování, ale prostě pořád je potřeba něco si mezi sebou rozdělit, ať už je to čas na počítač nebo pytlík bonbónů....
Na druhou stranu kalkulačku jsou schopné používat zcela mechanicky, naprosto je nezajímá, co a proč tam píšou, nebaví je o tom přemýšlet, nejsou "zkoumací"...takže jim to fakt nic nedává....
|
| Delete |
|
(30.10.2012 9:00:11)
Žluťásku,
nevěř tomu, že to dojde všem....klasika je to u našich dvojčat....jedna na to přijde, druhá se to musí nadrčet..ta první v tom pak občas chybuje, druhá ne....netroufám si říct, co je lepší, protože to je jak kdy....ale v životě se spíš hodí umět násobilku správně než ji umět odvodit .
|
| Delete |
|
(30.10.2012 12:38:36)
Žluťásku,
jo, jedno z mých dětí je v podobné situaci nahrané, i řešení takových úloh se učí jakoby nazpaměť až ve škole...Podle toho naučeného je pak schopné už tvořit obdobné úlohy a řešit obdobné příklady i v jiných číslech (prostě když už jednou spočítali úlohu o tom, že čtyři děti mají po třech ředkvičkách, tak v pohodě vyřeší, že na šesti řádcích po osmi semínkách vyroste 48 rostlinek), ale to první nakopnutí prostě musí být, samo to nedá....
Ostatní tři v pohodě.
|
| Delete |
|
(30.10.2012 13:00:02)
Žluťásku,
pak ale nechápu, proč se k této metodě přešlo od množin, které mně naprosto vyhovovaly .
|
| Delete |
|
(30.10.2012 13:01:38)
A proč učitelka p dvou letech Frause přešla na tuto metodu s tím, že ty děti už toho Frause (Hejného) v druhé třídě nezvládaly . Používá ji už jen jako doplňkovou pro pár vybraných dětí, konkrétně 2 ze 16....
|
| Delete |
|
(30.10.2012 13:17:22)
Možné to je, ale pak je asi lepší, když učitelka učí dobře metodou, která jí sedne, než špatně metodou, která nesedne, ne? Navíc pořád ještě není možno ověřit jestli je Fraus natolik dobrý, jak se předpokládá....množiny také vypadaly nejdřív jako použitelné...
Když to vezmu podle sebe a fyziky, učebnice Fraus jsou výborné pro učitele a nadané děti, ale pro ty zcela průměrné a slabší znám učebnice mnohem lepší....sama jsem při výuce používala asi čtyři různé učebnice...
Na Frause se teď hromadně přechází, ale souvisí to spíš s propojením s interaktivními tabulemi a materiály na ně, než s tím, nakolik ty učebnice vyhovují dětem...
|
|
| Delete |
|
(30.10.2012 13:41:34)
Upřímně, netroufám si myslet si, že existuje nějaký ideální způsob výuky...Prostě každý potřebuje něco jiného a každému vyhovuje něco jiného. Mně osobně přijde zbytečné se učit zpaměti básničky, nevidím v tom žádný smysl a stejně je to obecně lépe přijímané než učení se násobilky.
|
|
|
|
| Delete |
|
(30.10.2012 13:59:17)
S tímhle souhlasím, o mém vztahu ke známkování a trestání za chyby píšu dost často....
Jenže rozdíl mezi vyjmenovanými slovy a násobilkou je ten, že bez vyjmenovaných slov akorát budeš blbě psát, ale bez násobilky tě každý ošulí....A navíc tu násobilku pak prostě potřebuješ skoro ve všem ostatním, kdežto z vyjmenovaných slov vyvozuješ jen ta příbuzná, ale na ostatní pravopis to nemá vliv . Takže tomu prostě te čas můžeš dát...
|
|
| Delete |
|
(30.10.2012 14:09:44)
Žluťásku,
rozumím, jen jde o to, že mi přijde praktičtější nosit si v hlavě násobilku než mít pořád po ruce násobící tabulku nebo kalkulačku a hlavně myslet na to, abych to u sebe měla . Protože počítá se nejen ve škole a doma . A to se snažím vysvětlovat od začátku, že sice chápu, že by si na to každý měl přijít sám, ale dívám se na to hlavně z toh praktického hlediska...
Ostatně, při fyzice jsem kalkulačku vyžadovala právě proto, aby se nezdržovali mechanickým počítáním, ale měli čas na podstatu problému....
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Delete |
|
(30.10.2012 13:12:41)
Žluťásku,
no ustoupilo se proto, že jsou sice výborné pro děti s větším nadáním na matematiku, ale ostatním dělají velké problémy, zatímco to memorování je naopak. A asi se přišlo na to, že těch nadanějších je méně než těch průměrných a podprůměrných .
|
| Delete |
|
(30.10.2012 13:55:59)
Žluťásku,
kdepak, odčítání u množin probíhalo tak, že js měla dvě podmnožiny a sjednocení. Věděla jsi, kolik prvků je tam celkem a kolik je v jedné množině. Měla jsi dopočítat, kolik je v té druhé podmnožině....
Násobení probíhalo tak, že jsi měla vodovný váleček a v něm určitý počet prvků v jedné řadě. Pak svislý váleček a v něm určitý počet prvků v jednom sloupci. Ty válečky se jakoby dotýkaly "rohem", mez nimi bylo jedno velké místo a tam jsi kreslila prvky tak, abys jakoby propojila každý s každým....jina řečeno, počet sloupců odpovídal počtu prvků ve vodorovném válečku, počet řádků odpovídal počtu prvků ve svislém válečku a počet všech prvků byl výsledek součinu počtu prvků ve vodorovném a počtu prvků ve svislém válečku....(odpoledne ti to zkusím naskenovat a vložit ).
|
| Delete |
|
(30.10.2012 14:12:18)
Žluťásku,
právě, že u množin to funguje jinak, tuším, že se tomu říká kartézský součin (to nám tehdy nikdo nenutil), šlo o uspořádávání prvků, takže v tomto případě jsi spojovala každý s každým....proto ne tři válečky po šesti, ale tři prvky krát šest prvků....a tohle je přesně te důvod, proč už se to asi neučí, protože většině přišlo přirozenější to myšlení, že tři válečky po šesti .
|
| Delete |
|
(30.10.2012 15:50:44)
Tak tady je sčítání a odčítání pomocí množin. Je to hned v prvním pracovním sešitě, počítání do pěti (takže ta září, možná říjen v první třídě). Musela jsi vědět, co kam napsat a co kam kreslit, od první chvíle se ke každým třem číslům psaly všechny čtyři varianty příkladů, takže sčítání i odčítání, jak je vidět ve cvičení tři, jsou tam na to rámečky.
|
| Delete |
|
(30.10.2012 15:56:25)
Z druhého pracovního sešitu, kde už je sčítání a odčítání do desíti, tu mám pro zajímavost ukázku toho, o čem tu teď řeč nebyla, ale poměrně nedávno jsme na to narazily v Povídání o škole (nevím, jestli jsi četla) a to, že jsme od první třídy pracovali s neznámou a řešili rovnice.
V druhém cvičení je ten dlouhý volný řádek na vyjádření neznámé, takže v prvním příkladu s = 10 - 6, v druhém a = 10 - 5 atd....a ten krátký řádek je na výsledek, tedy s = 4, a = 5 atd. První cvičení je totéž, jen s názorem přes množiny.
|
| Delete |
|
(30.10.2012 16:20:43)
No a stím násobením jsem se možná sekla, možná ne, to, co jsem popisovala, mě určitě učila ségra nebo spíš, jednou mi to ukázala a já s tak potom spočítala cokoliv (v první třídě). Ale myslím, že jsme to používali i ve škole do normálních sešitů, i když v pracovních sešitech to teď nemůžu najít. Odvození násobení probíhalo takto:
Znázorňovalo se do čtvercové sítě nebo do množin:
Největší rozdíl byl tedy v tom, že se právě vůbec neučily násobky, nebrala se nejdřív násobilka dvou, pak tří, pak čtyř atd., ale ještě v rámci počítání v oboru do dvaceti se odvodilo násobení a řešily se jen úlohy, jejichž výsledek byl maximálně 20, a pak se teprve rozšířil obor čísel do 100 a rovnou se sčítalo, odčítalo, násobilo a dělilo do sta (tedy na jedné stránce pracovního sešitu je nadpis Čísla 0 až 100 a na další máš znázornit ve čtvercové síti 5 x 10 atd.
Takže vlastně je to přesně to, co ty bys ráda, aby bylo . Pouze se odvozovalo, řadu násobků nás nikdo neučil, jen se pak poměrně brzy zkoušelo z toho násobení a dělení zpaměti.....
|
| Delete |
|
(30.10.2012 16:22:39)
Tak jsem našla na netu, že jsem si to s tím kartézským součinem nevymyslela, opravdu se to učilo:
http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/12053/JAK-UCIT-NASOBENI-A-DELENI.html/
|
| Delete |
|
(30.10.2012 16:28:52)
Ten obr. 5 je přesně to, co si pamatuju, že jsem dělala...
Je to zkopírované z přílohy k odkazovanému článku v předchozím příspěvku.
|
|
|
| Delete |
|
(30.10.2012 20:57:49)
No v tom článku, jak jsem na něj dávala odkaz, naznačovali i jiná úskalí ohledně množin, ty barvičky naopak mohly pomáhat, že se lépe orientovalo, co je podmnožina a co sjednocení, ostatně Barevná matematika a čeština jsou na barvičkách také založené a má to cosi do sebe, před dvanácti lety jsem byla na školení a tam se barevně odlišovala i písmenka při výuce dyslektiků....
Ale právě, že šlo o něco, co se mnohé musely učit za pochodu, musely opustit svůj zaběhaný styl a začít jnak, tak t prostě ty komplikace přinášelo a to úplně stejné, jako když by odteď nebylo nic jiného než Fraus. Výhoda je že teď si člověk může víc vybírat, co a jak bude učit, jde spíš o to mít zájem ty metody poznat.
Jenže z množin se udělalo FUJ a o ně už jaksi zájem není.
Jinak mě docela překvapilo, že tys už je neměla, nemůžeš být přeci o tolik mladší než já  .
|
| Delete |
|
(30.10.2012 21:16:29)
Já si je pamatovala takhle, ja jsem je vložila....plus právě ten kartézský součin, ten jsme určitě dělali, jen jsem pak znejistěla, jestli opravdu když to nebylo v tom pracovním sešitě, co mám...ale u toho článku to bylo a fakt jsme takhle křížkovali, mě to dost vyhovovalo....
Ale právě mám zafixováno, že tento způsob vyhovoval málokomu, takže se navracelo k tmu mechanickému počítání a spíš se hledají způsoby, jak to ještě víc zjednodušit, ale množinám se velm důsledně vyhýbá.....
Jo a Fraus právě má ve svých učebnicích i to náročnější učivo, třeba ty rovnice v matematice, ale vím i o výpočtu nerovnoměrného pohybu ve fyzice v šestce (jinak látka prvního ročníku střední školy) apod. Jde o to, aby se to necpalo všem, ale právě jen těm, co na to mají, aby se ta učebnice nebrala jako mustr pro všechny...
|
|
|
| Delete |
|
(30.10.2012 21:22:00)
Taky jsem ho nestudovala takže taky přesně nevím, ale slyšela jsem totéž....tedy že i v didaktikách předmětů se neučilo, jak učit, ale biflovaly se pouze vědomosti a to hodně podrobně, bez jakékoliv souvislosti s tím, co se pak třeba na tom prvním stupni skutečně probírá  .
Já mám jen obecnou didaktiku, to je fajn na ty pojmy, že člověk ví, co je co (učivo, cíle, metody.....já mám třídění ráda ), ale jinak učit tě to nenaučí. A odborná didaktika byla o napsání závěrečné práce, kdes měla udělat něco jako přípravu asi na tři vyučovací hodiny z toho konrétního předmětu, plus popsat, co a proč zařazuješ (jké jsou cíle a k tomu vhodné metody, jak by asi měla hodina probíhat, plus přehled činností rozepsaný i s tím, kolik co zabere času)....
Takže ano, bylo by fajn, aby se didaktiky učily jinak a ne jen jedna metoda, ale co nejširší rozhled aby člověk měl a s tím pak mohl pracovat....
|
|
|
| Delete |
|
(30.10.2012 21:22:51)
To jo, to je hloupost, proti které bojuju pořád  . A nemůžu pochopit, že se to pořád děje .
|
|
|
|
|
|
| Delete |
|
(30.10.2012 20:50:52)
Žluťásku,
no jde právě o to písmenko....o pojem neznámé a faktické řešení rovnic...
Jinak prázdná políčka jsou běžně, ale děti to neřeší tím převáděním písmenka na jednu a čísel na druhou stranu, ale prostě doplní do hledaného počtu.
Takže my už od první třídy psaly klasicky výpočet
2 + x = 5
x = 5 - 2
x = 3
Dneska děti řeší
2 + rámeček (tečka, kolečko) = 5 a jen do toho prázdného místa dopíšou trojku. Nepotřebují mít představu o tom, že se to dá vyřešit přes odčítání ani nemusí řešit nějakou formu zápisu, prostě vědí, že má vyjít pět, mají dva, tak na prstech (pravítku, krokováním) dopočítají, kolik chybí do pětky....
Tohle je dost velký rozdíl....
A myslím, že pro spoustu dětí ten rovnicový způsob byl hodně náročný, i když těm nadanějším zase hodně usnadnil v dalších letech...dneska se dítě s takovou rovnicí poprvé oficiálně setkává až v sedmé třídě....(vyskytují se třeba i v testech na osmileté gymnázium, na některých školách se řeší třeba ve čtvrté třídě, ale beru teď jako podklad RVP).
|
|
|
|
.
V její náručí
Rodinné léto plné dobrodružství: Objevte zábavné a hravé aktivity Horského resortu Dolní Morava
Valdštejnské slavnostiJičín 
Divadlo v parkuPraha 4 
Ferda mravenecLitoměřice 
Kurátorské provázení v Botanické zahraděPraha 8 
Pohádkový park na SychrověLiberec 
Valdštejnské slavnosti
Divadlo v parku
Ferda mravenec
Kurátorské provázení v Botanické zahradě
Pohádkový park na Sychrově
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)