| Thea + 2 |
 |
(24.10.2012 10:00:47)
Ahoj holky,
tak nějak mě napadá, může začít puberta u holky už v 9 letech nebo její chování je něco, co bychom měli řešit?
Naše holčička je „geniální“ brzy četla (ve třech letech) matematika je něco co jí baví, nejlepší ve třídě, paní učitelky, babičky, tety ... ji obdivují jak je hodná, milá, inteligentní , zároveň je živá, nestydlivá – to je její projev na veřejnosti od malinka – dítě na reprezentaci.... ale co doma?!
Teď popíšu to doma. Berte prosím v úvahu že jí MÁME rádi a projevy lásky od nás má, mluvíme s ní (možná je to špatně) jako s dospělou, jako s rovnoprávným členem rodiny. My dospělí spolu mluvíme slušně z dětí neděláme „blbce“. Od malička byla typ co nikoho nepotřebuje (až mi to bylo líto), období „děti rády pomáhají rodičům – nechte je pomáhat“ u ní nikdy nenastalo, projevit cit se naučila až od mladšího sourozence. Měla záchvaty vzteku, lítosti. Zároveň je velmi citlivá, takže jí vše přijde líto + má náznaky deprese (rodinné dědictví)
No a teď začala natvrdo lhát, ale kvůli hloupostem. Třeba na otázku zda něco už má hotovo odpoví, že ano, s upřeným pohledem do očí, přičemž nejde o to, že už to měla mít hotovo, spíš jen jde o připomenutí, aby na to nezapomněla. Tzn. nehrozí žádná újma.
Dřív se chovala ošklivě jen ke svému sourozenci (to jsme řešili průběžně), zároveň jsou na sobě strašně závislí, jeden bez druhého nevydrží, dokonce ona víc na něm.
No a teď začala být protivná na nás, nálady jí lítají jak na houpačce, během dvou minut přejde z nadšení do totální nudy a naštvání, všechno bere jako samozřejmost, na prosbu o jakoukoli pomoc pohodí hlavou, udělá výraz „ty idiote“ a buď vztekle odejde a udělá to, na vše se tváří opruzeně. Věta „ty jsi úplně blbá“ v souvislosti, kdy normálně bychom se zasmáli a řekli „ty, jo, to nás nikoho nenapadlo“ mě už dorazila.
Po extrémně odporném chování, kdy jí manžel řekl, že dostane najíst až se začne chovat normálně řekla, že ona se chovat normálně nebude a že kdyby jí měl rád, že by to normálně přešel. Že my kdybychom se k ní chovali jako ona k nám, tak by nás sice neměla ráda, ale přešla by to a odešla a najíst by nám dala.
To se zbláznila? Nebo my jsme divní? Nebo je to puberta? Nebo je to na psychologa? Nebo co se tu děje?
|
| 2.10xb-116 |
|
(24.10.2012 10:08:03)
podobne chovani pozoruju u nasich deti 9 a 7, kdyz jsou dlouhodobe pretazene - moc povinnosti, malo volneho casu na nicnedelani. Starsi to resila hnusnym chovanim a trvalou unavou, mladsi nasazuje ignor a zapomina a je podrazdena, na otazky Mas ohovo do skoly, se dozvim jooo a rano v 7:25 pak tajne dodelava ukoly.
|
|
| Thea + 2 |
|
(24.10.2012 10:27:51)
To jsme udělali prvně. Jediná podmínka byla, že se omluví a začne chovat normálně. My dospělí se dětem omlouváme, pokud uděláme chybu, je to špatně u dětí?
|
| Martina, 3 synové | 
|
(24.10.2012 10:43:48)
Otázka je, kdo určuje, co je chyba. Když uznáte, že jste udělali chybu, omluvíte se. Když to neuznáte, tak ne. Když uznáte, že dítě udělalo chybu, chcete, aby se omluvilo, ale dítě neuznává, že to byla chyba a omluvit se nechce.
Ten vztah není rovnovážný. Vy můžete udělat chybu a beztrestně ji odmítnout uznat - dítě za totéž přijde o večeři. 
|
| withep | 
|
(24.10.2012 10:55:05)
Ona dcerka ale uznala, že její chování nebylo v pořádku; prohlásila, že se normálně chovat nebude, a že kdyby ji měli rádi, tak by to (=tu chybu) přešli 
Ty myslíš, že správné chybné chování je čistě relativní, ano? Já ne, to by byla jakákoliv výchova zcela nemožná 
|
| Martina, 3 synové |
|
(24.10.2012 11:03:44)
V popisované holčičce se dost vidím - také jsem byla dítě, které se vzpíralo jakémukoli výchovnému působení. Ale já jsem nebyla měkká - když mi pohrozili, že nedostanu večeři, nevečeřela jsem týden. A když mi nedali čokoládu, nevzala jsem si ji pak rok.
Nechtěla jsem, aby mě hodnotili a trestali nebo chválili. S úlevou jsem přestala být dítě. 
|
| cinnamon | 
|
(24.10.2012 12:47:54)
Martino, ale vztah dítěte a rodiče není rovnovážný nikdy - je to vždycky vztah vychovávajícího a vychovávaného, s tou bariérou je tam třeba počítat. Jistě, ne všechny výchovné přístupy jsou ideální, ale pokud se rodič zřekne své povinnosti dítě vychovávat a stanovit mu určité hranice ve vzájemném soužití, neposlouží ani dítěti ani rodině jako takové. Kde jinde by se dítě mělo naučit vnímat a respektovat hranice v mezilidském soužití a přijímat zpětnou vazbu, pokud něco udělá špatně...a nést přiměřené následky než v rodině? Netvrdím, že odepření večeře, dokud se dítě neomluví, je ideální, každé dítě je jiné a jeho rodiče asi nejlépe vědí, které usměrnění je pro dané dítě přijatelné. 
|
| Martina, 3 synové |
|
(24.10.2012 16:52:39)
Hranice ve vzájemném soužití si stanovujeme ve všech vztazích, není to výsada postavení rodič - dítě. Ale i tam je oboustranná: rodiče nastavují hranice dítěti a dítě zase jim.
Jen jde o to, aby to probíhalo mírovou cestou dohod a nezvrhlo se to v lítý boj s fyzickým násilím a zostřeným půstem.
Devítileté dítě se nemůže chovat jako dospělý, pokud to od něj rodiče očekávají, tak jsou zákonitě zklamáni jako zakladatelka. 
|
|
|
|
|
| Thea + 2 |
|
(24.10.2012 10:59:08)
Dítě vědělo, že udělalo chybu. Dítě vědělo, že se chovalo hnusně a bylo sprosté, dítě vědělo že lhalo, dítě vědělo, že nepoděkovalo. Dítě je dostatečně inteligentní. Dítě mi řeklo, že je mu to zkrátka jedno.
Dítě později přišlo, a omluvilo se ne proto, aby dostalo večeři, ale proto, že mu opravdu došlo, že jsme rodina a proto se k sobě snažíme chovat co nejlépe umíme.
To jestli se omlouváme my dospělí vždy kdybychom měli poznám při uspávání. To je chvíle, kdy jsou obě děti upřímné a bez přítomnosti toho sourozence velmi přirozené a povídáme si o všem hezkém i ošklivém, co se ten den stalo. Myslím, že je to nejhezčí chvíle z celého dne pro všechny zúčastněné a všechno se přirozeně vyčistí. (Jo zůstane v nich doživotní křivda, že v 5 letech neměly telefon, ale o tom si s nimi budu povídat až budou mít děti)
|
| Líza | 
|
(26.10.2012 5:36:06)
K tomu "dítě vědělo, že lhalo".
Přijde mi to trochu maximalistický.
Jestli správně chápu, její strašlivá lež spočívala v tom, že na otázku, jestli má hotové všechny povinnosti, odpověděla, že ano.
Co kdyby sis to místo že lže (a kdo lže, ten krade, a kdo krade, může i zabít) zkusila přerámovat na "odbyla mě"? Nevypadalo by to trochu jinak? Stále nepřípustně, ale už ne tak, že je hrozná a skončí v kriminále?
|
|
|
|
|
|
| Alraune | 
|
(24.10.2012 10:09:52)
Dceři je osm a chová se v podstatě stejně.Geniální není, spíš sociálně hodně vyspělá.Imho děcko prostě zkouší svou sílu, pokud dítě bereme jako dítě, hodně mu odpustíme, ale holčička v tomhle věku už může mít zmáknuté sociálně manipulační postupy.Postup, který používám já je, přitvrdit, ne jako rodič, ale jako člověk.
Možná je háček v tom "dítě na reprezentaci". Dceři tak často okolí říká, že je vyjímečná, že to vzala za svoje, dítě není schopné posoudit, co je realita, a co jen lichotka, ještě "dospělácká", tedy shovívavá.
|
|
| Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 | 
|
(24.10.2012 10:15:58)
neustálé zvraty nálad je přesně to, co teď prožíváme s naší starší dcerou. Je jí 9,5 a kdybych nebyla celkově proti tělesným trestům, fakt bych jí někdy dala nejradši po hubě ... vím, ale že to by nic nevyřešilo, tak to neudělám ... je vůči mě drzá, až sprostá, poslední dny se už do toho vložil manžel, bez úspěchu. Vždycky musí mít poslední slovo. Vzala jsem ji už na takové holčičí rande do cukrárny s tím, že si promluvíme, řekla mi, že neví, kde se to v ní bere, že si pak nemůže pomoct. Nevím si s ní moc rady a doufám, že to přejde dříve, než mě z ní klepne ... jinak ve škole je šikovná, premiantka třídy, chodí do dramaťáku, tančit, všechno si to vybrala sama, takže nevím, kde je zakopaný pes. Na pubertu se mi to v těch letech svádět moc nechce
Jinak, co se týká té "geniality", máme takovou druhou dceru, neřekla bych geniální, ale patří do kategorie mimořádně nadaných dětí, a to je takové zlatíčko, dá si říct, je hodná, milá, tak nevím
|
|
|
). Chvílema (bohužel jen chvílema) mám pocit, že snad i dostal rozum, dokáže být milý, udělá co je třeba, hraje si hezky s bráchama, je prostě fajn. Ale proč jsou ty světlé chvilky taaak málo???? 
V její náručí
Rodinné léto plné dobrodružství: Objevte zábavné a hravé aktivity Horského resortu Dolní Morava
Valdštejnské slavnostiJičín 
Divadlo v parkuPraha 4 
Ferda mravenecLitoměřice 
Kurátorské provázení v Botanické zahraděPraha 8 
Pohádkový park na SychrověLiberec 
Valdštejnské slavnosti
Divadlo v parku
Ferda mravenec
Kurátorské provázení v Botanické zahradě
Pohádkový park na Sychrově
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)