| debilcotunebyl | 
 |
(16.7.2011 6:46:50)
Já mizerně. Uvrhá mě to do napnelismu.
|
| Klára | •
|
(16.7.2011 8:00:43)
No, špatně. Ráno jsem vstala s výbornou náladou a chutí do života. Pak jsem udělala revizi obsahu peněženek a účtu, zjistila jsem že jsem oproti plánům "v mínusu". Hned mě rozbolel žaludek a začala jsem podrážděně štěkat na partnera. Teď už jsem se ovládla ale dobře mi není.
|
| Klára | •
|
(16.7.2011 8:10:39)
Že je to dlouhodobě naprd (nelze šetřit, stavět, kupovat oblečení... ) a že nevím jak to bude za měsíc za dva, to už jsem si zvykla. To už mě nestresuje. Ale teď už stojím v krámu a počítám nákup v košíku abych měla na autobus domů a to jsem si ještě nezvykla. N nicméně je to asi všechno o psychice, rezervy určitě ještě máme.
|
|
|
| Katka + 2 | •
|
(16.7.2011 8:09:09)
Blbě, za stejné peníze stále menší nákup, a obavy, jak to bude dál. A doma máme při rozhovorech o penězích trochu dusno, není hádka, ale oba cítíme, že je to problém. Snad bude líp, jak začnu opět chodit do práce. Vždycky mě uklidní, když si tady přečtu, že v tom nejsme jediní. Jen cítím, že mě peníze a to, jestli někam můžu nebo ne a jestli si něco můžu nebo nemůžu koupit, začaly vzdalovat od jedné z mých kamarádech, která toto řešit nemusí. Myslela jsem si, že se to u nás nestane, ale bohužel...
|
| AgataFík |
|
(16.7.2011 8:15:43)
Katko+2 promluv si s kamarádkou.Já jsem na té druhé straně a necítila jsem se taky nejlépe.Při nějaké akci a nebo nákupu si jasně řeknem co ona může a co už ne a zatim to zvládáme v pohodě a ještě se nasmějem.
|
| Klára | •
|
(16.7.2011 8:17:09)
Mě to as od kamarádů nevzdaluje, ale strašně se stydím. I před rodiči.
|
| Katka + 2 | •
|
(16.7.2011 8:30:31)
Kláro, u našich je to zase naopak v pohodě, mamka vždycky ještě prohodí, že to měli stejně, že je to tak - mladá rodina s dluhem na bydlení a jedním příjmem prostě nemůže mít pohodový rozpočet. Takže naopak u mě je to spíš kamarádka, která je taky na mateřské, ale bez hypotéky, takže někdy jakoby nechápe, proč si nevyrazíme třeba na prodloužený víkend, proč jsme nebyli v zimě lyžovat apod. Ale jak se tu píše, je to o psychice - špatně mi dělá ten pocit, že příjmy dlaší rok až dva nezvýšíme a ušetřit už není kde.
|
| debilcotunebyl |
|
(16.7.2011 8:33:52)
jedný štěstí, co se Vánoc týká je to, že manžel má na podzim bonusy, tudíž mi navalí pět a více litrů a já urychleně nakoupím dárky, než se to utopí v běžném provozu...ale mít 200 na den na jídlo mě teda ubíjí...
|
|
|
|
| Katka + 2 | •
|
(16.7.2011 8:24:48)
AgátaFíku, díky, je to teprve teď tak nenápadně, ještě před půl rokem, rokem to šlo, ale právě že to zdražování, do toho druhé dítě, manželovi přidali spíš nic než moc a za poslední půl rok, rok, jsme zjistili, že jsme každý měsíc na nule, ne-li skoro v mínusu, a to si nedovolujeme nic víc, než před tím. Takže spíše je to možná i můj problém, že mi to vadí, že na to nejsem zvyklá, takhle přesně počítat a přemýšlet o téměř každém výdaji. Píšu si, za co měsíčně kolik utratíme, takže vím, že za žádné hlouposti neplýtváme. S kamarádkou je to o tom, že navrhne, abychom zašly na kafe, já odmítnu, protože fakt tu stovku, dvě nemám, nechat zvát se bez možnosti oplacení nechci. To samé telefonování, když mi volá, neřeší, jak dlouho. Když já jí volám, dívám se pomalu na hodinky, protože vím, že musím končit a řešit jen to nejnutnější. Asi je to opravdu můj problém, musím si zvyknout na jinou situaci.
|
| Horama | 
|
(16.7.2011 8:47:21)
A nemůžeš kamarádku a to kafe pozvat k sobě domů? Myslím, že by pochopila. Když jsme na tom s holkama byly finančně každá úplně jinak, tak jsme to střídaly: občas byly nemajetné pozvány do kavárny, občas nemajetné pozvali domů na kafe či dortík z vlastních zásob (no, i ty majetné zvaly domů  ). To "vzdalování se" bývá až moc často o tom, že se lidé stydí to téma otevřít. Místo aby ho řešili, dělají, že není. 
|
|
| fisperanda | 
|
(16.7.2011 8:56:28)
To je celý o tom, naučit se mít jinej přístup. Brat když někdo něco dává a necítit se špatně. Já se kolikrát nechám pozvat, nebo řeknu narovinu: "jo, pudem, ale lepíš, su úplně vycinkaná". Nemám teda v okolí nikoho koho by pobouřilo, že za mě platí. Většinou tak jedeme na přeskáčku. Dycky někdo má a někdo nemá, de jenom o to se domluvit. Teď platíš ty, příště to vemu já. Nikdy žádnej problém. Nebudu sedět doma na zadku jenom proto, že momentálně nemám na to si někam vyjít, to by mi ten život utekl mezi prsty.
Pokud mě někdo pozve na oběd, slušně poděkuju a hotovo. Když mi někdo něco chce koupit, no tak paráda, přece mu tu radost nepokazím. A už vůbec neodmítám dárky pro dceru :)
Prostě to chce trochu zaimprovizovat. Mimochodem si nedovedu představit, že před kamoškou budu tajit, že si nemůžu dovolit s ní dlouho volat. Prostě řeknu "jo, domluvíme se pak, ať neprovolám milijony" a hotovo. Nebudu si dělat život složitej, už tak věnuju penězům větší pozornost než si vůbec zaslouží.
Užijte si krásný den 
|
| Katka + 2 | •
|
(16.7.2011 9:02:05)
Souhlas. Netajím to, ale necítím se dobře. Takže na sobě pracuju, abych změnila zaběhnutý stereotyp myšlení, že to není ostuda, že se o tom, že na něco nemám, můžu normálně bavit. Vnímám, že jsou to taky důsledky výchovy v rodině - o penězích se nikdy před náma jako dětma nemluvilo, prostě nějak to naši vždycky udělali, aby se vyšlo. Vnímám to, že jsem nebyla svědkem finančního plánování v rodině, že téma na to nemáme bylo tabu a teď mi to přijde divné, se o tom bavit. Takže syna do peněz zasvěcuji přiměřeně jeho věku přirozeně.
|
| debilcotunebyl |
|
(16.7.2011 9:05:08)
hm....když jsem byla dítě, máma měla málo peněz...celý dětství jsem se těšila, až budu velká, že já budu mít peněz samosebou dostatek a budu se mít báječně..žádný hnusný zděděný nemoderní oblečení, k jídlu, co si zamanu....a vono prdlajs...
|
|
|
|
|
|
| angrešt |
|
(16.7.2011 9:20:58)
Katko, ale to je přece zbytečné, ztrácet kamarádku kvůli penězům.
Vždyť ona má třeba pocit úplně stejný. Znám to z té druhé strany - ne, že ybchom byli nějak bohatí, ale mám jednu kamarádku opravdu extrémně chudou. A i pro mě je to složité, protože vím, jak dobročinnost strašně bolí. A vymýšlím, jak to udělat, abych ji nepřivedla do rozpaků a abych jí právě neublížila tím, že budu platit něco za ni a tak.
Třeba s telefonem jsem to zvládla snadlo, volám já jí, když volá ona mě, tak to většinou nezvednu (občas jo, aby jí to právě nebylo trapný) a pak zavolám zpět s omluvou, že jsem nemohla v tu chvíli telefonovat. To je snadný.
Ale právě třeba "jít na kafe" je problém, ona fakt nemůže jít ani na minerálku, vím to, jenže platit za ni nechci, to ji hrozně zraňuje. Tak to děláme tak, že nechodíme na kafe, ale na procházku - to nic nestojí. A na jídlo se zveme domů - a pak už kontrast mezi cenou surovin naprosto zmizí, u domácího vaření je to úplně jedno, "cena" jídla je daná péčí věnovanou jeho přípravě, ne cenou nákupu, takže tohle vyhovuje nám oběma.
Ve věci dovolených (oni nemůžou jet nikam už několik let) jsem se jí normálně zeptala, jestli jí vadí posílání fotek z dovolené - no a naopak je chtěla, spíš jí přišlo líto, že bych jí je neposlala, že prý co si o ní myslím, že mi přece strašně přeje, že aspoň já můžu někam jet... Spousta je toho prostě jen důsledek chození kolem problému po špičkách, teď už vím, že se mám normálně ptát Kamarádky jsou vzácné, je škoda některou ztratit kvůli něčemu tak malichernému, zkus jí víc naznačit, co Tě raní a co zvládneš jako nic
|
| Jahala. | 
|
(16.7.2011 11:27:37)
Přesně u telefonů u kamarádek co jsou na tom hůř než já, řeknu, že mám výhodný tarif a a´t mě jenom prozvání. Na Kávu chodíme k sobě domů. A kamarádky se mne ptají jestli můžu do kavárny. Když nemůžu tak to řeknu. Je to,ale o tom, že si člověk zve lidi domů a to se tady jak čtu v diskuzích moc nenosí. A kdzž jdu k někomu na kávu a on je na tom hodně zle, tak není divné, přijít se zákuskem, nebo tou kávou a když on jde ke mě, řeknu nic sladkého nenos hubnu a je to. Chce to jen trochu taktu 
|
|
|
|
| Insula | 
|
(16.7.2011 8:10:56)
Mě do deprese.
|
|
| Grainne | 
|
(16.7.2011 8:20:12)
Chce to přenastavit především psychiku. Pak to jde, ale jinak se to zvládá, když se do potíží dostanu vlastním přičiněním a jinak, když to přichází zvnějšku.
|
|
| debilcotunebyl |
|
(16.7.2011 8:27:45)
já si včera koupila triko za dvě kila a jsem z toho celá rozstřelená, že jsem si po dlouhé době pořídila nový a moc pěkný kousek oblečení...a skorem až výčitky svědomí mám...
|
| Katka + 2 | •
|
(16.7.2011 8:32:02)
Jojo, přesně to je ono, výčitky, že si člověk jednou za uherský rok něco koupí ...
|
| debilcotunebyl |
|
(16.7.2011 8:32:56)
a přitom si to zasloužíme,žeano
|
| Katka + 2 | •
|
(16.7.2011 8:41:44)
Snažím se to psychicky snášet dobře, mít dobrý pocit z toho, že jsem někde ušetřila, že jsem dobře naplánovala jídlo na několik dní dopředu, že jsem našla někde kosmetiku v akci, nevnímat to negativně, jakože achjo, to si nemůžu dovolit a to taky ne. Ale pak mě někdy přepadne taková chvilka a je mi to líto, že to nemůžu mít bez starostí. Nejde mi o to koupit, si co chci, ale mít ten pocit, že bych mohla. Prostě se mít tak, abych se nemusela strachovat, jestli vyjdeme nebo ne. Tak snad bude někdy zase líp...
|
|
| Černá kronika | 
|
(16.7.2011 8:48:43)
Hm, já se tak dlouho chodila dívat na triko na slevě za 299 Kč a rozmýšlela, protože se mi pořád zdálo děsně drahý, až mi ho nakonec prodali a mám vyřešeno... Synovi jsem naopak pořídila tříčtvrteční rifle v sekáči za 79 Kč, přitom jsou úplně bombastický a jako nový, tak z toho jsem naopak měla velkou radost. Šetřím samozřejmě především na jídle a drogerii. Že nakupuju a vařím především podle toho, co je v akci, to už jsem tady psala několikrát, ale teď ještě navíc přemýšlím, jestli opravdu tohle všechno potřebujeme a kupuju spíš všechno v menším množství. Myslím, že stát zvýšením DPH nic moc nevydělá, protože stejně jako my, většina lidí nákupy dále omezí.
|
| °Míša°+1 | 
|
(16.7.2011 9:56:14)
Haha tak mi zas prodali krásné letní kalhoty,které jsem okukovala dlouho.Místo toho jsem koupila muži 2 košile s kr.rukávem (potřeboval je víc) a malé kraťasy.Pak jsem je byla zas omrknout a už byly vyprodané.
|
|
|
|
| Hilly. |
|
(16.7.2011 9:23:53)
Já žádný výčitky nemám, manžel měsíčně prohulí dva tisíce, tak co bych si něco hezkého nekoupila
|
|
|
|
| Mamca-1lump | 
|
(16.7.2011 8:34:30)
No zvykla jsem si na to,ale nezvyknu si na to,že přepočítávám naprosto všechno, i sladkost pro prcka, nedávno jsem si udělala radost,koupila jsem si boty a tuniku v jednom levném obchodě celkem za cca 60 kč a hrozně jsem si to vyčítala...A deprese,nemám,ale štve mě to...
|
| angrešt |
|
(16.7.2011 9:40:27)
Mamco, tyhle výčitky za koupení "něčeho jen pro sebe" ani nesouvisejí tolik s přímo napjatým rozpočtem, to znám taky
Prostě člověk má v hlavě pořád někde na pozadí myšlenku, jestli tohle nebylo zbytečné sobectví vůči ostatním členům domácnosti a tak. Taky jsme to s manželem řešili a vyřešili jsme to "prasaty".
Totiž, máme každý prasátko. Manžel opravdové růžové keramické, já jen fádní dřevěnou krabičku. A podle možností z měsíčního rozpočtu vezmeme nějakou částku (některý měsíc nevezmeme nic, když není z čeho ) a tu částku spravedlivě rozpůlíme a dáme do prasat. A každý máme ve svém praseti nějaké ty "sobecké" peníze. A právě psychologicky jsou tohle už takové jiné peníze - prasečí peníze, které můžeme každý utratit za sebevětší pitomost, jen a jen pro sebe, a za prasečí peníze nemáme ani jeden nikdy žádné výčitky svědomí, protože jsou takové "jiné", to už nebereme z rozpočtu, to je něco "venku". Fakt je to hrozně příjemné, občas si koupit tričko z prasečích peněz, mám z něj pak strašnou radost bez všech postranních výčitek
A fakt není zásadní to, jak moc jsou prasata "nažraná", jde o ten pocit, že teď neutrácím na úkor někoho jiného, že tahle Fidorka je moje prasečí 
|
| Albar |
|
(16.7.2011 9:46:37)
Angrešte, prasečí Fidorka mě dostala
|
|
| debilcotunebyl |
|
(16.7.2011 10:18:37)
angrešt
|
|
|
|
| Ivuljenka | 
|
(16.7.2011 8:45:16)
taktéž, navíc už trvá druhý rok a bude ještě hůř,protože čekáme neplánovaně druhé dítě
|
|
| fisperanda |
|
(16.7.2011 8:48:35)
Teď v létě mě to fakt sere. Musela sem si popučovat peníze, abysme vůbec mohly s dcerou někam vyjít, něco vidět a něco zažít. Je to nanic. A venku je tak hezky, a všude plno zajímavých věcí. Ále co, teď jedem na dovolenou, aspoň do kempu, a peníze se zase někde časem vezmou, splatí... peníze budou a my nebudem. Dneska je hezky a já du utratit za vlak a někam vypadnout 
|
| debilcotunebyl |
|
(16.7.2011 8:50:04)
my nikam nejeli...poprvý a naposledy jsme byli na dovče předloni, a tam jsme neměli na útratu moc peněz, takže to stejnak stálo dost za prd...
|
| Jana | •
|
(16.7.2011 8:56:19)
Mě to štve na dovolené, vrátili jsme se z Chorvatska. Měli jsme pitomej apartmán bez jídla na Istrii, vezla jsem omáčky na špagety, kaši v pytlíku, konzervy, sirup do vody, rozpočet nunla nula nic.Akorát klukovi na zmrzku, párkrát broskve a melouna a 1x jsme byli všichni 2 na pizze a limonádě. Ostatní si dávali do nosu a my počítali, abychom, měli na cestu zpět pár kun, kdyby aoutobus někde dlouho stál a malej měl žízeň apodob. Na prd!
|
| Katka + 2 | •
|
(16.7.2011 9:06:53)
Takhle nějak to budeme mít letos taky, loni už to trochu podobně proběhlo, ale tohle mi nevadí. Beru to tak, že mám na to a na to, a nevadí mi, že ostatní chodí do restaurací a my nemůžem. Ne, prostě si jedu užít na dovolenou... Ano, užít dovolenou bych si taky představovala Maledivy allinclusive s programem pro syna a masáží pro mě a manžela, ale nemám na to, tak mě to neštve a jsem nadšená z vůně moře v Chorvatsku.
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(16.7.2011 9:24:06)
Zaujalo mě, že je pro někoho dovolená v apartmánu na Istrii známkou napnutého rozpočtu. My jezdíme do apartmánu rádi, i když z finančních důvodů to není nutné, s dětma nám to je i pohodlnější, než v hotelu s jídlem-možnost kdykoliv si něco připravit i mimo hlavní jídla, mít svoje soukromí. Dovolenou jsme si vždycky užili, bereme to tak, že jsme spolu, máme čas a můžeme poznat i něco nového. Děti si vždycky užili plavání v moři a jako menší i písek na pláži. Peněz vozíme dost, ale nikdy jsem nečekala od dovolené to, že budu utrácet v obchodech a drahých restauracích, a ani to neděláme. To děti stejně neocení.
Ale chápu, že to má každej jinak, jen mě to zarazilo.
|
| debilcotunebyl |
|
(16.7.2011 9:30:19)
Evelyn ale my měli tak na dva kopečky zmrzky denně, to mi přijde jako diskomfort...
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(16.7.2011 9:38:35)
Cirrilo chápu, je blbý nemít s sebou žádnou rezervu. Ale děti určitě měly radost i tak.
|
|
| AgataFík |
|
(16.7.2011 9:40:34)
A kolik kopečků by jsi v chorvatsku chtěla?Při jejich velikosti mě stačil jeden a měla jsem dost.
|
|
|
|
|
| Albar |
|
(16.7.2011 9:24:26)
Jano, vidíš, já bych k moři do apartmánu jela hned, klidně i s těma omáčkama v pytlíku, ale prostě na to není.
|
|
| arsiela, | 
|
(16.7.2011 9:29:47)
Jani pro mě je nesplnitelnej sen i ten apartman.Prostě to je naprosto mimo moji finanční relaci.Jsme šťastná,že jedu s malým aspoň na tři dny za kámoškou na tábor a i tak mám výčitky,že to je moc drahé.
Ale můžu si za to sama,holt za chyby se platí.
|
| Jaana2 | 
|
(16.7.2011 9:34:05)
Arsielo jak si ta to můžeš sama? (pochopím, když neodpovíš, jen mě to zarazilo)
|
| arsiela, |
|
(16.7.2011 11:31:01)
jaan ono se to blbě vysvětluje,prostě jsem platila za někoho kdo si to nezaslouil a ve finále se to otočilo v podstatě proti mě.
No a drze jsem se odvolala proti výsledku posudkové komise,take jsme půl roku byla bez jediné koruny a bez nároku na jakoukoli dávku soc.systému.Musela jsme si peníze pujčit,aby mě kluka nesebrala sociálka.Sice jsme to vrátila pak z toho co mi dali,ale úroky musím cálovat ze svého.Take asi tak.
Dvě blbé rozhodnutí co ti zruší minimálně deset let života.
|
|
|
|
| Merylin5 | 
|
(16.7.2011 9:37:52)
Myslím, že když jste byli na dovolené, tak o chudobě vůbec nemůže být řeč.
|
|
| Roya | 
|
(16.7.2011 11:20:05)
Myslím, že ten pocit "mám nárok na pohodlný život a na všechno to, co mají ostatní a na všechno to, co ukazují v reklamách" zabrání lidem radovat se z toho, co mají. Jak píší další, mít možnost jet k moři a ještě si tam koupit ovoce a zmrzlinu je podle mě víc, než je třeba k prožitku příjemné dovolené (a rozhodně víc než si může dovolit někdo s "napjatým rozpočtem" - nebo tady jde asi o to, že pod "napjatým rozpočtem" si každý představí něco jiného; pro mě je to tehdy, když člověk neví, jestli bude mít na jídlo, teplo, střechu nad hlavou). Není to v penězích, je to v hlavě. A taky člověk porovnává svůj momentální status s tím, na který byl zvyklý. Např. čtyřdětná nekomunistická poctivá rodina, ze které pocházím, nikdy na nic neměla peníze - žádná dovolená u moře, žádné "in" oblečení a doplňky, dokonce minimum ovoce, jen ta nejprostší jídla... o nějakých placených koníčcích nemluvě. Ve srovnání s tím si dnes žiju jak prase v žitě, a necítím se špatně využít vše, co šetří náklady - důležité jsou pro mě zážitky. (Např. jsem zapojená v Couchsurfingu - takže se můžu v libovolné destinaci ubytovat zadarmo, pokud se mi podaří předem písemně zaujmout.)
|
| Federika | 
|
(16.7.2011 12:36:06)
..."Myslím, že ten pocit "mám nárok na pohodlný život a na všechno to, co mají ostatní a na všechno to, co ukazují v reklamách" zabrání lidem radovat se z toho, co mají.."
Cituju a souhlasím. Spusta lidí dnes prostě neumí ží hezky,neumí se radovat. Užírají se tím,co nemají,co nemůžou...
A pokud to chci jinak, můžu to přece změnit...
|
| Ropucha + 2 | 
|
(16.7.2011 12:37:28)
 
|
|
| * Liv | 
|
(16.7.2011 12:45:59)
Souhlasím a podepisuji.
|
|
| arsiela, |
|
(16.7.2011 16:33:36)
federiko neumí se radovat to máš pravdu.Mám známou co prostě furt programově fňuká,jak nemá peníze.že má v peněžence stovku na tři týdny a podobně.A druhej den přijde v nových značkových botách a podobné hlody.Teď už ji ani nevnímám,pro ní by prostě byl normoš standart tak 100 000 měsičně,pokud možno vydělaných manželem.
Mě zas přijde, si nežijem zas tak zle,furt můžu pro rodinu koupit jídlo tak aby bylo slušné a nestrádal nikdo hladem.Jo štve mě,že manžel dělá hodně zodpovědnou práci,má zodpovědnost za životy a plat má stěží na průměrné mzdě,spíš pod ní.Ale na druhou stranu má práci.Take je nám vlastně hej.
|
| Zufi. | 
|
(16.7.2011 18:23:30)
Moje známá je nešťastná, že bude celý červenec jen na chalupě a v srpnu poletí na 14 dní na Djerbu, pak bude pár dní v Praze. Že se nic moc neužije....Jak je vše relativní.
|
|
| NovákováM |
|
(16.7.2011 18:31:46)
arsi, taky mám podobnou kamarádku. Ona je fakt sociální případ, potřebuje půjčit... a přijede autem (je tedy sama s dětmi), ven vyklouzne nožka v nových botkách, opálená ze solárka a s umělými drápky :))
Bydlení - vlastní zajištěno.
A dluhy vrací děsně dlouho, jenomže kdykoliv se znovu objeví nové oblečení, kdykoliv se znovu objeví, sdělí seznam toho, co za doplňky "retro, chápeš ne?" pořídila do bytu.
Naposledy, když požádala o půjčku, že fakt to nechápu, že je sociální, tak jsem na radu holek z jiné diskuze prostě sdělila, "tak jo, vařím denně, potřebuješ něco do kuchyně? Poskytnu potraviny, jinak přijďte na večeři, klidně všichni, každý den. Ale nezlob se, peníze fakt ne".
Osobně se nepovažuju za člověka s finančními problémy, prostě snažíme se stíhat vlastní dluhy, holt jsme se "rozšoupli" vlastním bydlením, nicméně to neznamená, že nemáme napjatý rozpočet, když to bydlení chceme mít i do budoucna.
|
|
|
|
|
| Líza | 
|
(16.7.2011 12:31:48)
Jano, jestli máte na to, zaplatit si dovolenou v apartmánu na Istrii, tak sorry, ale nevíš nic o finanční tísni...
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(16.7.2011 12:36:36)
Vidíš, tak na takovou dovolenou bych já vůbec nejela. Jednak bychom si nemohli dovolit ani tu dlouhou cestu a ten "pitomej apartmán", a i kdyby, za takových podmínek bych to nepodnikala. Raději bych si užila dovolenou doma, kde se mohu normálně najíst a v klidu koupit dětem ovoce i zmrzliny, kolik chtějí. A přitom já si ani nepřipadám chudá. Jak je to všechno o úhlu pohledu ...
|
|
| Simča, dcery *1988 a 1997 | 
|
(16.7.2011 14:13:52)
Jano - to je fakt krutý, být v Chorvatsku na dovolené.... víš, my máme napjatý rozpočet takový, že jsme asi tak 15 let na dovolené nebyli nikde. Naštěstí rodiče kdysi před mnoha lety (tak 1970?) koupili chatu na Vysočině a když si můžeme dovolit jet tam (vodu nosíme ze studny, vařím na sporáku, v kterém topím nasbíranými větvemi a šiškami), tak jsme strašně šťastný. Je tam rybník, dá se koupat, jsou tam lesy, sbíráme houby a jednou za těch 10 dní, co tam jsme, si dojedeme do Žďáru nad Sázavou a koupíme si zmzrku a třeba předloni jsme tam byli v Muzeu knihy, neboť byl vstup zdarma.... a byli jsme všichni 4 spolu a večer jsme hráli hry a byli jsme šťastní....
Simča 
|
| debilcotunebyl |
|
(16.7.2011 14:26:57)
jééé Vysočina, jéééé chata
|
|
| arsiela, |
|
(16.7.2011 16:24:57)
Simčo tak tohle bych brala taky.
|
|
|
| jak | 
|
(16.7.2011 19:03:09)
snasim blbe, kdyz nemuzu doprat detem. ale my uz par let mame rezervy, ale stejne setrim. vycitky po kazdem koupenem obleceni mam.
dovolenou v apartmanu miluju. vyhovuje mi si jit uvarit kdy chci, odpocinout.
Restaurace nevymetam, ja penize utapim do baraku, deti, knizek.
a nejvic me tesi neco koupeneho ve sleve, taky to tak mate. dneska jsem ulovila krasny cerny overal, z 1800 na 270:))
|
| NovákováM |
|
(16.7.2011 19:07:02)
jak - gratulace
V baráku a zahradě chápu /no my oba/ - přetavily se nám priority, místo Burdy odebírám Zahrádkáře )
|
|
| jak |
|
(16.7.2011 19:08:55)
jinak s kamaradkama, protoze mame male deti, se schazime u nas. protoze mame zahradu, bazen a velky dum plny hracek. holky donesou buchtu, ja delam kafe a obed, v pondeli nad tu bude 4 holky a 9 deti.
|
| NovákováM |
|
(16.7.2011 19:12:58)
jak a vidíš ten rozpor?
Já ho tedy vidím. My taky bydlíme v místě, kde je zahrada a už i možnost koupání.
Pro mnoho jiných lidí naprostý ideál.
|
| jak |
|
(16.7.2011 19:19:45)
Terezo, jo, vidim. Ja vim, ze se mam fajn. Treba telefon neresim, ja muzu na sluzebnim provolat co chci.Takze ja volam kamaradkam nebo jak nekdo psal, nestihnu to zvednout a pak tedy volam.
Ja jsem totiz introvert, nerada chodim do velkych davu , tak jsem strasne statsna, ze k nam kamaradky chodi.
|
| jak |
|
(16.7.2011 19:24:05)
stejne holky za prachy se to nejlepsi nekoupi.
vcera jsme jeli s detma privozem, dvouletak jel poprve, ty jeho oci:))
ja si svoje sny splnila, chtela jsem dum a deti.
Cestovani a tak je super, ale ja cestuju hodne pracovne, tak to ztraci tu "exklusivitu." Vubec diky praci mam spoustu zazitku, ktere jsou nedostizne pro hodne lidi.
S vekem lenivim a jsem rada doma, na zahrade.
a hlavne, ze jsme zdravi.
|
| NovákováM |
|
(16.7.2011 19:28:56)
nezaložíme si vlastní diskuzi?
Milionáři ) Dům a zahrada ) Tak si tu přečti tu diskuzi, ono je to opravdu podnětný, aby se člověk zamyslel nejen nad tím, že má napjatej rozpočet, ale třeba i nad tím, že bydlí (skoro ve vlastním a má zahradu k dispozici... - naše strachy jsou naše strachy - kaskadérů - ale pořád... je to něco). Někdo nemá nic - a tím myslím včetně movitostí.
|
|
|
| NovákováM |
|
(16.7.2011 19:26:30)
jak - to není ve zlém, víš, to je taková ta návštěva - my taky ve vlastním, vlastně na vlastní zahradě ( s těmi dluhy za hrbem) a někomu jinému se nelíbí v bytě, který má splacený, tak nám to trochu "dá sežrat".
Ty možnosti jsou poměrně obdobné, nejsme nějak extrémně vydělávající, navíc naprosto od 0, takže byt prodat nešel, protože nebyl.
A teď ty rýpavý kecy.
To už jsem obešla. Pro nás bylo nejhorší srovnat se s tím obr závazkem a s tím, že jsme přišli právě o některý možnosti a rozpočet je napjatý - protože mezitím jsme se fakt zpovykali... a rozmazlili.
Ale jinak - zahrada? Obr devíza. Pro mne ano.
|
| Lenka | •
|
(16.7.2011 19:33:58)
Nemáte nic, akorát dluhy a tak je na tom plno českých "milionářů". Kdo má svůj, splacený byt, je na tom mnohem lépe, jen to tak dobře zvenku nevypadá.
|
| NovákováM |
|
(16.7.2011 19:40:08)
zvenku mne nikdy moc nezajímalo (krom těch rýpavých keců)
Jinak NAPROSTO souhlasím.
|
| *Niki* | 
|
(16.7.2011 19:49:02)
Nikdy jsem jiný než napjatý rozpočet nezažila, takže tak nějak v pohodě už.
Jsem takový ti chudí milionáři - baráček na hypotéku, takže jsme hooodně v mínusu. Peníze dávám do dětí, domu, zahrady a čtiva.
Semtam oblečení, zásadně akce a slevy, já se k oblečení nějak dobře nechovám, peru vše padni jak padni na jakoukoliv teplotu , ať to stálo co to stálo... takže si dávám pozor, aby nestálo moc
Na dovolenou možná letos nepojedeme, to se ještě uvidí. Možná pokud se nám podaří nějaký výhodný apartmán do Chorvatska ve slevomatu
Vlastní doprava i vaření.
Občas někdo v rodině řeší naše auto (prý bysme měli mít lepší, že "se to sluší"), ale ať se jdou bodnout.
|
|
|
| NovákováM |
|
(16.7.2011 19:49:18)
A JINAK - zajímavý odklon diskuze.
Ale ono to tak je. Opravdu v životě reálným, že ten, kdo se staví ... a teď "já bych chtěl taky dům a zahradu"... no, tak pokud jsi sorta jako my, kde je problém? Vklad je byt, o dost jednodušší, někdy fakt i věk, taky o dost jednodušší, resp. úvazek věkově stejný, ale splátky nižší a pak je o tom, kdo je kaskadér.
Někdo má napjatý rozpočet kvůli bytu v nájmu, někdo kvůli hypošce... a pak jsou lidé, co jsou třeba u rodičů, nebo v nájmu "napíná je majitel" a jejich rozpočet je někde úplně jinde....
A to je to je o tom, že každý napjatý rozpočet vnímá různě.
Mně vadí, že v tomhle státě za NORMÁLNÍCH 8 HODIN PRÁCE NĚKDE LZE, ALE LECKDE NELZE získat mzdu, která vyhoví běžnému životnímu standardu (bez dluhů - tj. bez domu, bazénu, nového vozu)... běžný životní standard pro rodinu - u mne je o tom - zvládnout inkaso (nájem nebo hypotéka ... to je prostě o volbách), běžné potřeby rodiny od jídla, bot a ošacení po občas nějakou zábavu.
Volba dovolených je každého věc - za mne by rezerva - měla být dostupná. Rezervu si představuju tak, že když se nic nevykulí (lednice, pračka), prostě je možnost úspory.
Ale připouštím, že jsem fakt naivní. Jinak to byl bez domů, hypoték, bytů - tak nějak můj sen. Jít obchodem a neřešit, jestli tahle mrkev stojí víc než jinde a koupit jogurty. A nečekat na akci.
|
| debilcotunebyl |
|
(16.7.2011 19:52:06)
Terez Tvůj styl psaní je nenapodobitelný, jsi k poznání, i dyby ses jmenovala Old Shatterhand
|
|
| NovákováM |
|
(16.7.2011 19:52:17)
a k půjčkám, úvěrům a hypotékám....
SAMOZŘEJMĚ - nedostupné, když příjmy nejsou legální, o tom žádná, tohle kritizovat nebo hodnotit fakt nebudu,
kdybych uměla, KALOUSEK to nevydejchá....
Nakonec těch, co tak žijí nebo ví je tu víc, než dost a naděláte co?
|
|
| Grainne |
|
(16.7.2011 19:56:36)
Mně vadí, že v tomhle státě za NORMÁLNÍCH 8 HODIN PRÁCE NĚKDE LZE, ALE LECKDE NELZE získat mzdu, která vyhoví běžnému životnímu standardu (bez dluhů - tj. bez domu, bazénu, nového vozu)... běžný životní standard pro rodinu - u mne je o tom - zvládnout inkaso (nájem nebo hypotéka ... to je prostě o volbách), běžné potřeby rodiny od jídla, bot a ošacení po občas nějakou zábavu.
Tak to mi taky vadí a vadí mi, že to vpodstatě považujeme za samozřejmost. Pokud mzda na plný úvazek toto nezajistí, je to žebrácká almužna a ještě si nakecáváme, že je to skvělý.
Dovedu přežít z minima a jistím se tak, že snad přežiju i black out, ale nepovažuju to za slušnou normu ve slušném státě.
Klidně si přiznám, že mám holou zadnici, protože mně bídák kapitalista odírá a já s tím vpodstatě nemůžu nic moc dělat, ale krucinál nechtějte po mně, abych tomu ještě zatleskala.
|
|
| Lenka | •
|
(16.7.2011 20:10:06)
To já neřeším, ale vím, že kdybych měla ten dům, tak nedělám nic jiního než počítám a to jsem ochotna vydržet pár let, ale ne dvacet pět, na to nejsem nějak stavěná.
|
| debilcotunebyl |
|
(16.7.2011 20:35:15)
máme jen byt a stejně počítám :-(
|
| Lenka | •
|
(16.7.2011 22:17:59)
To je normální, jeden neví coby a druhý má problém pomalu zaplatit nájem a rozíl mezi bohatými a chudými se dál zvyšuje, je jasné kam to povede pokud se něco nezmění, už to tady jednou bylo.
|
| Federika |
|
(16.7.2011 22:20:47)
a kam to povede, Lenko?
tenhle problém nemáme jen my a byl předvídatelný..
|
| Lenka | •
|
(16.7.2011 22:31:24)
K ještě větší krizi, sociálním nepokojům a k tomu, že kdo chce všechno, nakonec nemá třeba taky nic.
|
| Federika |
|
(16.7.2011 22:34:07)
ty první dvě věci chápu, tý poslední nerozumím...
A taky chci všechno
|
| Grainne |
|
(16.7.2011 22:39:34)
Federiko, to je jednoduchý, sebere se všechno všem a pak se to "spravedlivě" přerozdělí.
Ne že bych to viděla až takhle dramaticky, nicméně jisté nepříjemnosti by z toho vyplynout mohly - hlavně, když se k tomu připletou různé extremistické spolky, které takové situace a stavy využívají.
|
| Federika |
|
(16.7.2011 22:40:43)
tak upřímně doufám,že k tomu už nedojde..
|
| Grainne |
|
(17.7.2011 8:33:30)
Pokud nedojde k tomu, že většina lidí se bude cítit v tísni a pociťovat existenční strach, na čemž naše a nejen naše vláda intenzivně pracuje, tak nedojde.
Zatím se podařilo většinu lidí zpracovat tak, že nad svou chudobou ještě tleská, ale hranice, kdy i tahle mez bude překročena, je víceméně na dohled. Ekonomové dopady činění téhle vlády nevidí pozitivně a v tuhle chvíli dokonce bez ohledu na to, jestli se řadí doleva, nebo doprava, ale ekonomové už nejsou schopní vyhodnotit přímý dopad na jednotlivce a skupiny občanů, nejen z hlediska materiálního, ale i z hlediska emocí - pak už totiž převládne pocit neřešitelnosti situace a nastane malér a těžko se dá odhadnout, v jakém rozsahu.
No nic, situace je vážná a jak to dopadne - nikdo neví. Jen mám pocit, že většina občanů, kromě pár stovek těch skutečně nejbohatších, se stala pokusnými králíčky páně Kalouska a mně to taky nebaví, protože výsledek bude víc, než pravděpodobně špatný.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| jak |
|
(16.7.2011 20:35:03)
Lenko, ale ja mam splaceny byt a dum, ktery splatim zitra, pokud chci:)
na milionare si nehraju, tak brzdi:)
|
| Lenka | •
|
(16.7.2011 22:00:52)
A kdo se bavil o tobě že reaguješ? Já píšu o spoustu lidí co platí krvavě hypotéky a nemají pomalu co jíst.
|
|
|
|
|
|
|
| debilcotunebyl |
|
(16.7.2011 19:16:34)
jak to máš skvělý!!!
|
|
|
|
|
|
|
| Hilly. |
|
(16.7.2011 9:21:06)
Velmi špatně :-( Nejsem vůbec nějaký povrchní týpek, co by si musel pořád kupovat něco nového na sebe a pro děti všechno značkové, ale mám ráda za zadkem velké finanční rezervy..a taky pocit, že si občas můžu koupit něco hezkého pro radost..a dětem také.
nechápu, jak může někdo tvrdit, žze pro něj peníze nejsou důležité, já bych věděla, jak je roztočit..libovolnou sumu
|
| Albar |
|
(16.7.2011 9:28:42)
Hilly, pro toho, kdo jich má dost, peníze opravdu nemusí být důležité.
A my ostatní musíme prostě počítat a počítat. A taky bych věděla, jak utratit nějaký ten milionek, kdyby někomu přebýval
|
|
| Hilly. |
|
(16.7.2011 9:28:49)
Tak se zasním..kdybych měla plonkovní penízky v řádech milionů. tak bych si koupila moderní vilku na kraji města s luxusním nábytkem od špičkových designerů. Koupila bych si psa, dvě kočky a platila bych člověka, co by mi pomáhal s údržbou domu, zahrady a úklidem. Prvně bych jela do Austrálie, potom do Indie, potom do japonska, potom do USA, Norska, Island, Aljašku, Mexika, Argentiny, Brazilie, JAR..no furt bych byla v čoudu A taky...nemusela bych setrvávat křečovitě v práci, kde mi nesedí lidé a práce, dělala bych třeba takovou, která tolik nenese, ale zase mě těší
|
| Albar |
|
(16.7.2011 9:39:16)
Taky bych si koupila nějaký pěkný domeček a zařídila si ho, cestovala, jako ty našla si práci za míň peněz, ale takovou, která by mě bavila. A nějaký ten miliónek bych si nechala do zásoby, v padesáti sekla s prací a užívala si důchodu a vnoučátek a celá důchodová reforma by mi byla ukradená to by byla krása
|
|
|
|
| magrata1 | 
|
(16.7.2011 9:40:51)
No, deptá mě to. Rozpočet u nás hlídám já, manžel o tom má sice tuchu, ale vzhledem k tomu, že to většinou "nějak zvládnu" ho to tolik nežere.
|
|
| Len | 
|
(16.7.2011 11:56:48)
Ziju v tom tak dlouho, ze uz jsem si zvykla. Naucilo me to setrit a chtit mit rezervu na horsi casy, ten pocit jsem predtim neznala. Ted je trosku lip, tak se snazim, aby ta rezerva byla. Utracime extravagantne, pokud se to tak da rict, jen za jidlo, protoze trvam na tom, aby to bylo kvalitni a chutove dobre.
Prestoze jsem zvykla, chtela bych vyhrat euromillions, ted byl jackpot 160 milionu liber, bohuzel vyherci nejsme my
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(16.7.2011 12:47:41)
Já jiný než napjatý rozpočet neznám, takže mne to nikam nevrhá. Ale u nás je to tak, že bychom si mohli zajistit i vyšší příjmy, ale za cenu, která je pro nás nepřijatelná. Možná časem.
|
| Zufi. |
|
(16.7.2011 14:02:15)
Od 2 do 3 let jsem byla s dcerou doma (1986) a tenkrát už nebyl žádný rodičák, do dvou let a šlus. Takže jsme žili jen z manželovy výplaty , tuším asi 1600Kč, nájem v družstevním 3+1 na sílišti byl 500 (ve státním o polovinu méně).
Dcera nesnášela jesle a tehdy jsem měla ještě rozum, školku nesnášela taky, ale to už jsem byla hamižná a hnusná (ale o tom jsem psala mockrát, nebudu se opakovat).
Byl to nejhorší rok (finančně).
Nepamatuji si už, jak jsme vyšli, ale přežili jsme to...
S druhou dcerou to pak bylo o dost lepší a když jsem dodělala vejšku a nastoupila po MD do práce, připadala jsem si jako v ráji.
Nemluvě o letech po plyši.
|
|
|
| Simča, dcery *1988 a 1997 |
|
(16.7.2011 14:03:23)
Tak jiný, než napjatý rozpočet jsme asi nikdy neměli... Takže ho snáším celkem dobře - za 30 let jsem si zvykla... Jde o to JAK je napjatý.... Když byl nedávno muž 2 roky bez práce a po zaplacení nájmu + energií + jízdné scery do školy nám zbylo tak 1000 - 1500 na vše ostatní, bylo mi hodně ouzko.....
Od března muž pracuje a i když si nemůžeme nijak vyskakovat, tak už je nám trochu líp. Teď jsem tedy na neschopence (od 28.6., v červnu jsem brala o tisíc méně), teď za červenec budu mít asi jen 7000, takže to bude horší, ale počítám že za srpen už to bude zase lepší. Takhlo jeden - dva měsíce se dají přežít, dva roky byly průser.....
Simča
|
| Silvie+dva kluci | 
|
(16.7.2011 18:15:42)
Rodinný rozpočet máme napjatý asi tak, že k moři sice jet nemůžeme, ale máme kde bydlet, co jíst a dětem můžeme přes léto dopřát každý víkend nějaký výlet + týden na chatě v Jeseníkách - pro někoho je to hrozně málo, ale je spousta dalších rodin, kteří by tohle brali jako veliký nadstandard, takže jde asi o to, na co byl člověk zvyklý. Však se k moři jednou s klukama podíváme, aspoň se máme na co těšit
|
|
|
| NovákováM |
|
(16.7.2011 18:27:02)
Blbě. Protože ač roky trénovaná, pak pár let bylo líp. A teď hypoška, takže napjato bývá a jsem holt zapomněla na trénink a slušně se zpovykala.
nevadí mi absence dovolené u moře, nevadí mi, že si nic moc (hadry boty kabelky) nekupuju, vadí mi nezvykle nízké rezervy.
Jsem prostě sysel, potřebuju nasyslíno alespoň na chvíli.. /navíc právě poznamenaná dobou, kdy rezervy nebyly a od nuly do nuly/.
Ale začíná se to poddávat... už mám vytvořené krizové scénáře a holt existuje ten zadlužený majetek. Jen jsme netušili, že to budeme prožívat až tak hrozně.
|
|
|
V její náručí
Za Babičkou Boženy Němcové do RatibořicNáchod 
Ondrášova valaškaVsetín 
Il canto del SudHodonín 
Řezbářské sympoziumSemily 
Závody dračích lodíTábor 
Za Babičkou Boženy Němcové do Ratibořic
Ondrášova valaška
Il canto del Sud
Řezbářské sympozium
Závody dračích lodí
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)