| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Psychické týrání

 Celkem 118 názorů.
 cris3 


Téma: Psychické týrání 

(31.3.2011 21:28:24)
Odešly by jste od muže? Co dělat?
Jsem vdaná. Pracuji jako manažerka. Mám tři děti. Po celé 16leté manželství žiji v napětí, můj muž je cholerik, nejhorší je kombinace s alkoholem. Jsem unavená a neumím to vše co se u nás děje popsat.
Jsou dny, kdy je klid a já jsem označována za normální. Při každé mé únavě, sporu jsem ale označena za k...., megeru. Bylo i fyzické násilí. Stále je mi ale vetloukáno, že za to můžu já.Já jsem divná, já za to můžu.

Neumím to napsat.
 10.3zlatoVLKáska12 


Re: psychické týrání 

(31.3.2011 21:30:01)
odejít...a to nekompromisně a navždy...po 16 letech už jiná cesta bohužel není..nezměnil se doteď, nezmění se nikdy..ani kvůli dětem...
 jana 
  • 

Re: psychické týrání 

(31.3.2011 21:33:03)
ano, okamzite
 Nika89 


Re: psychické týrání 

(31.3.2011 21:33:03)
Já bych zdrhala už po první facce.
 X E N A 


Re: psychické týrání 

(31.3.2011 21:34:20)
No jo, kdo jinej by za to mohl, než ženská.
Jestli tě tluče, tak je to jasný. Zvedla bych kotvy...
 vlad. 


Re: psychické týrání 

(31.3.2011 21:35:25)
Já bych šla.
Pokud jsi na pochybách nebo nemáš odvahu, vygoogli si kontakt na Bílý kruh bezpečí a linku Dona. Dostaneš užitečné a konkrétní rady ohledně domácího násilí (i psychické týrání je násilí!) dle tvé situace a jejího dalšího řešení ~;((
 Mamča + 4 ♥ 


Re: psychické týrání 

(31.3.2011 21:35:47)
Ano, je to psychické týrání.....taky jsem zažila, ale né fyzické...odešla jsem, bylo to aj doteď, už cca měsíc spolu normálně komunikujeme.......

TAkže odpověď je....oidejít a to hned než se to bude zhoršovat...kor po 16ti letech, já to vzdala po 4 měsících (jinak vztah 6,5 let)
 stormer 


Re: psychické týrání 

(31.3.2011 21:35:52)
Manažerka? Tak to je nářez - náročná práce a ještě teror doma ~a~. Když se ti to ani nechce popisovat, je to fakt vážné... Jestli na něm nejsi finančně závislá, odejdi hned, dokud jsi vůbec ještě schopná vnímat, že ty za jeho magorství skutečně nemůžeš...
 Chrysantéma 


Re: psychické týrání 

(31.3.2011 21:36:04)
Začni si připravovat půdu pro odchod = hlavně finančně.Jinak by bylo dobré konatktovat nějakou organizaci,jako je např.Bílý kruh bezpečí,aby Ti pomohli celou věc rozkrýt a aby se Ti dostalo podpory a jistoty ve Tvém dalším konání a životě...~;((
 cris3 


Re: psychické týrání 

(31.3.2011 21:43:41)
jsem hodně opilá, abych to tady vůbec napsala, ale dám vám příklad běžné příhody
Jeho maminka je po operaci - má těžké rodinné zázemí, ale to není možná důležité. Za tchána řežu odpoledne el. pilou keře, abych splnila úkoly. On přijede, kvůli hlouposti řve na dceru a já pohled na něj. On přilítne a před sousedem poměrně jasně a sprostě dá najevo, že mám držet...
Další příklad - přidají mi na výplatě za dva úspěšné projekty - rozpaky a jeho reakce, že odejde do Norska. A v opilosti, za co mi přidali.
já už vážně nemůžu
jenže problém je, že ty dost hnusné chvíle teď "jen" psychického týrání střídají intervaly skoro pohody
ale chlad, velký chlad
nejde mi to už se radovat, shodil mě několikrát i v sexu, takže už se cítím hrozně,je mi 35 a mám pocit, že můj život už končí
vzala jsem si týden dovolenou a jen přemýšlím, jak to ukončit
 10.3zlatoVLKáska12 


Re: psychické týrání 

(31.3.2011 21:47:06)
musíš se vzchopit aspoň kvůli dceři a odejít včas, dát jí šanci na normálnípozdější partnerský život..když už ne kvůli sobě tak kvůli ní.
 cris3 


Re: psychické týrání 

(31.3.2011 21:54:07)
moc děkuju za názory
problém je v tom, že děti ho mají moc rádi, i když několikrát viděly, co neměly
ale on stejně jak umí deptat pak místo omluv věnuje nějaký čas jim a oni ho mají rádi
nemám oporu v rodině, u nás není nikdo rozvedený a všichni dají na takové to navenek a řeknou: "všude je něco.."
prosila jsem ho, ať jde k psychologovi a stále jen poslouchám, že ta divná jsem já, že jsem náladová a .... ale vím jistě, že jsem jen unavená a bez takovýho toho ženskýho tepla
vstávám v 5,30 hodin, kolečko děti, v práci mi vycházejí hodně vstříc, domů odpoledne, děti,...
nikam nechodíme, protože jsem už zažila dost výstupů a tak on chodí sám
 Elíláma 


Re: psychické týrání 

(31.3.2011 21:57:17)
Neboj, pokud nebudou samy chtít, děti ho neztratí. Já jsem třeba ráda, že se naši rozvedli a já si pamatuju už pak jen to hezký, bez hádek mezi nimi...
 Tylity 


Re: psychické týrání 

(31.3.2011 22:04:56)
Já se chtěla zabít.. jezdila jsem autem a hledala ten nejvhodnější strom, proti kterému se rozjedu - abych už od všeho měla pokoj... pak jsem zjistila, že jsem v jiném stavu a upnula se na dítě, které nechtěl.. další peklo.. ale také naděje a cíl..
Zkrátím to - stálo mě to další roky života a hodně síly. Nic se nezlepšilo, nespravilo. Jen jsem se v tom všem víc zamotala, nechala jsem muprostor, aby starší děti zpracoval proti mě, aby utratil veškeré peníze, které jsem vydělala..
I tak jsem ráda, že jsem to zvládla a že žiji.. Život je úžasná věc :) Věř mi to..
 Lída,3 kluci a holka 


Re: psychické týrání 

(31.3.2011 21:52:03)
Odejdi, nebo ho vyhoď. V tomhle se žít nedá - to totiž není život.

K tý jeho reakci, že odejde do Norska - já osobně bych na to odvětila, že může jít třeba do p...le ~t~
 Tylity 


Re: psychické týrání 

(31.3.2011 21:59:44)
Odházela jsem 2x.. poprvé jsem se vrátila. Chyba. Člověk se ale hybami učí.
Ano, souhlasím, jediné řešení je odejít - upozorňuji, není to jednoduhé. Jsem vdaná 31 let, i tak říkám - odejít, já měla odejít pře 15ti lety..
Na rodzdíl od jiných jsem měla velké štěstí - přítele v dálce, něojako bezvadného a objektivního psyhoterapeuta, který tu se mnou je dlouhé roky. Je nutné udržovat psychiku ve stavu normálu, jinak to je na sebevraždu.
Také pracuji ve vedoucí funkci velké firmy a mám náročnou práci..
Podrobnosti mohu s tebou probrat po mailu - co a jak, co má jaké důsledky.
Na rozdíl od jiných - nevěřím na žádný bílý kruh bezpečí a další neziskovky - nikdo ti nepomůže, musíš to zvládnout sama..
Důležitá je finanční nezávislost a odhodlání. Někdy to trvá roky si vše srovnat v hlavě a rozhodnout se.
Z mé zkušenosti - nikdy není pozdě..
 cris3 


Re: psychické týrání 

(31.3.2011 22:02:52)
Tylity,

přesně jak jsi napsala, stále více přemýšlím nad sebevraždou. Poprvé se mi stalo, že jsem nešla týden do práce a musela si vzít dovolenou.Přesto jsem ráno nemohla, nechtěla vstát. Myslím už je to vleklá deprese. Žijeme na malém městě, všichni se znají. Muž má pocit, že nebýt mě, tak je vše dobré. Prý jsem divná.Už nyní asi opravdu ano.

 Tylity 


Re: psychické týrání 

(31.3.2011 22:08:08)
Sakra, Christiano, nebo jak se jemnuješ - nejsi divná.
Proč si to myslím? Chodí ti každý měsí výplata na účet? Od zaměstanvatele? Proč tě platí? hm? protože jsi divná? Ne, protože něco umíš, protože něo odvádíš a něčeho si na tobě cení. Jsi normální, pamatuj si to - tohle mě naučil přítel v dále a já mu to dlužím.. musím to dávat dál, svůj příběh dávat dál - je totiž neuvěřitelný. Stejně jako tvůj.
Je to asi pro tebe zvláštní, ale divní jsou ti kolem. Život je krásný, přijdeš na to, věř mi.
 cris3 


Re: psychické týrání 

(31.3.2011 22:13:29)
Tylity,
dík, já bych hrozně chtěla jinak, chtěla, je kolem mně tolik chlapů, ale já i když působím jako mile, já se chlapů strašně bojím a nevěřím už ve vztah. Mám chuť strašnou nebýt, každý tenhle spor, podvědomě tuším, že lidi kolem mají větší teplo, a mě to míjí a když mě obejme, mám už jen strach, protože vím, že přijde ta druhá fáze. Už ho neumím milovat a to si taky vyčítám a on říká, že je všechno ve mně.
V páci jsem se zhoršila, sedím a civím, taky mám tiky a takové neurotické smíchy:-( jsem si sama protivná, že jinde to jde. On říká, že jsem náročná a ....
 10.3zlatoVLKáska12 


Re: psychické týrání 

(31.3.2011 22:17:28)
Chris, odejdi od něj.máš nějaké peníze našetřené? najdi si apoň podnájem pro sebe a dcerku...
 cris3 


Re: psychické týrání 

(31.3.2011 22:18:54)
mám děti tři
nemocné tchánovce blízko, děti zvyklé v našem maloměstě
hypotéku na domě
 10.3zlatoVLKáska12 


Re: psychické týrání 

(31.3.2011 22:23:50)
děti zachraň...vážně...jak to máš s penězi?
 Tylity 


Re: psychické týrání 

(31.3.2011 22:25:18)
Kristýnko, mám 3 děti a 3 vnoučátka - všechny neskutečně miluji. Nejmladší holčičce je 11.. nejsem rozvedená, ale žiji.
Pro tebe je teď důležité se vzpamatovat, uvědomit si, o se děje a že ty jsi OK, normální ženská. Že to je tvůj život a žiješ jej teď, jiný nebude. Jsi mladá, máš všechno před sebou.
Alkohol.
Kolik jsi toho dnes vypila?
To je také jeden z důsledků.
tohle je veřejná diskuse, jestli budeš chtít, klidně to s tebou proberu po mailu - tohle nevyřešíš během týdne.. vím o čem mluvím. Máš tu na mě kontakt.
 Tylity 


Re: psychické týrání 

(31.3.2011 22:21:19)
.. jde to ve vlnách, období, kdy je milionový a období, kdy se ti nechce žít. Období, kdy by pro tebe všechno udělal a pak bum, nějaký impoulz a klidně se vytočí a třeba tě zkope... hm.. já si toho zažila. Slíbila jsem, že o tom napíši knihu - protože nejhorší bylo jít těmi lety a nevědět, co se děje, mít výčitky, proč ho provokuji, proč nedokáži být jiná..
Pak mi přítel řekl - dej si pozor, aby se ti nstalo.. říká se tomu blackout.. nechápala jsem.. a stalo se to.. já byla v práci a nemohla mluvit.. formulovat.. nikdo to nechápal.. byla jsem u šéfa neschopná reagovat a odpovídat.. naprostý vyřízený hadr..
Co s tím??
 cris3 


Re: psychické týrání 

(31.3.2011 22:25:32)
Tylity,
jsem v tom, jsem hadr.
Nevím jak dál.
Navíc mám pocit, že to takhle musí být všude a vůbec bych neměa chuť zkoušet nový hadr. Jsem bloklá.Nechci chodit mezi lidi. Ale musím. Musím stále něco musím. Mám děti a práci mezi lidmi. Už jsem opravdu mimoň. Napsat to. On tu příhodu vždy interpretuje jinak. Taky mi často říká lhářko. To mi stále hodně vadí, i přes tu celkovou otupělost.
 cris3 


Re: psychické týrání 

(31.3.2011 22:28:45)
Tylity,
pokusím se ozvat, až budu střízlivá, musím jít spát, zítra musím fungovat. Ano, mám i strach, že začnu pít. To si taky vyčítám.
Děkuju vám všem za tolik podpory. Jen se bojím, aby nevyzněl hrozně, jistě mám svůj podíl, ale je to jakés zhoubné:-( Dobrou
 Tylity 


Re: psychické týrání 

(31.3.2011 22:37:10)
to pití zvládneš, také jsem to zvládla :) také jsem hodně pila.. proto to neodsuzuji, prostě to doopravdy znám.
Jak jsem se z těch problémů dostala - ustoupilo i to pití, samo. Nejsem alkoholik, ale ta situace prostě k tomu pití nutila.
Nejsi hadr - nikdy si tohle nepřipusť.
Pozitivn myšlení a přátelé - máš přátele? Můj manžel je všechny vytěsnil.. nenech si je vzít.. nenech se také spoutat dětmi. Ozvi se, probereme to. Povím ti o svých pochybách, o svých chybách, co mě dostávalo na lopatky a proč mi vše trvalo dlouho.. když už ty chyby někdo udělal, nemusíš je dělat také ty, budeš to mít ryhlejší. ..
Co na tom všem je děsného - všechny ty případy si jsou nakonec velicce podobné.. je vždy stejný scénář.
 Tylity 


Re: psychické týrání 

(31.3.2011 22:38:54)
Nemáš podíl.. jediné čeho se můžeš dopustit - nezačneš to řešit včas.. To ale není tvá chyba - jen je to pak pro tebe těžší.. Nemáš podíl.. žádný.. OK?
 Vanda++ 


Re: psychické týrání 

(31.3.2011 22:41:43)
Christiano, je z toho cítit veliké zoufalství. Všechny tady ti rozumíme. Jsem spolu s Tylity a Avokádem nejkratší dobu pryč od manžela. Taky jsem si myslela ještě před rokem, že to nezvládnu, že to nejde. Jako ty jsem se bála že přijdu o děti, všechny ty pocity jsou jako přes kopírák. Čti to tady, čti příběhy a reakce pozpátku, holky si tím prošly, pomohly i mi, dodávají sílu, víru, že to jde...
 Tylity 


Re: psychické týrání 

(31.3.2011 22:53:45)
Vanda? :)
Také jsi mi moc pomohla.. minimálně to všechno absurdno pochopit.. :)
Děkuji..
 Tylity 


Re: psychické týrání 

(31.3.2011 22:30:47)
Takže, všehno je jinak.
Tohle jedivadelní hra a tvůj manžel je režisér. On má tu smůlu, že to je již známé a popsané v odborné literatuře, ty máš zatím také smůlu - že to nevíš, tu hru mu hraješ a nebráníš se.
Jsi silná, zvládneš to. Zase se budeš smát, budeš se těšit na další den. Dají se vyřešit děti i majetek, nedělej si výčitky z tchánovců.. oni nežijí tvůj život.
Ale bude to něco vyžadovat, něco stát. Nikdo ti to nenařídí a ani nenaordinuje - musíš tomu porozumět a vše pochopit. Mně to trvalo moc roků. Ale funguje to. :)
 Vanda++ 


Re: psychické týrání 

(1.4.2011 9:50:03)
Christiano, pevně doufám, že se k téhle diskuzi vrátíš, protože potřebuješ pomoct, slyšet zkušenosti žen, které tím prošly, nejsi jediná!
Víš, nejhorší je to ŘÍCT NAHLAS manželovi. Pak už to nějak jde samo, jakmile to vyslovíš, vlak se rozjede a dojdeš cíle - pohody, klidu, volnosti. Zmizí ten tlak v břiše, zmizí ta deka, která na tobě pořád leží, zmizí ta mlha kterou jsi zahalená, ustoupí i zdravotní potíže. Já jsem si ve fázi, ve které jsi zhruba ty, řekla tak, mám dvě možnosti. Vydržet rok, dva většího psychického vypětí spojeného s rozvodem, odsouzením všech v okolí, rodiny, přátel, dcer, s tím, že čas obrousí hrany a postupně se všechno utřepe a srovná, ať už jakýmkoliv směrem, anebo takhle v tom napětí žít celý život, který je jen jeden. Vlastně ještě ta třetí možnost, taky jsem k ní měla velmi, velmi blízko. Vyděsilo mě to natolik, říkala jsem si, přece si nevezmu život kvůli toho člověka! že jsem se rozhodla že MUSÍM něco udělat sama, protože se NIC nestane, pokud něco neudělám já.
Nebylo to jednoduché - u žádné z nás - ale jakmile se to rozjelo, nebyla cesta zpátky, najednou to šlo, najednou jsem zjišťovala, že to není tak strašné, a vidina svobody, té vnitřní svobody mě táhla dál. Věděla jsem, že ještě chvíli vydržet a pak už bude dobře, když jsem to vyslovila, cítila jsem, že se moje trápení blíží ke konci... Jsou problémy i teď, různé, větší, menší, ale jsou JINÉ. Bez toho psychického tlaku, bez toho zoufalství, bez toho denodenního pláče, že se z toho pekla nedostanu... Musíš to vzít do svých rukou, začít jednat, zkus jestli můžeš, někam sama na pár dní vypadnout, zkus sama nabrat sílu do boje, a bojuj, tvůj život za to stojí. Venku je to jiné, volné, všechno se zdá tak jednoduché a jasné... čerpej tady, tady ti spousta žen rozumí, pomůže držet se nad vodou. Christiano, taky jsem si myslela, že to nedokážu, že to nejde, že to nezvládnu, že přijdu o děti, o rodinu, o všechno... ~;((~;((~;((~;((~;((
 Elíláma 


Re: Psychické týrání 

(31.3.2011 21:44:21)
No, já bych se nechala týrat, ono je normální, že chlap nadává ženskou a občas na ni vztáhne ruku, když ji nic nezlomí... vždyť ženská je stavěná na snášení bolesti a když se jí v nějakým vztahu nelíbí, má v něm zůstat už kvůli dětem! Je to její povinnost. Ženská se s tím, narozdíl od chlapa srovná a prožije nakonec takhle život docela spokojeně...

Zdá se vám to na palici? Mě o nic víc než dotaz dotyčné. Jestli se to tazatelce nelíbí, co jsem napsala, ať odejde, to je v podstatě to, co by ji čekalo.
 fisperanda 


Re: Psychické týrání 

(31.3.2011 21:47:52)
Že se cítíš vinná a máš pocit, že za to můžeš, je normální chování oběti tyrana. Já sem si taky dlouho myslela, že můžu za manželovo pití. Je to divná věc, rozumem to neovlivníš. Budeš se cítit vinná, budeš přemýšlet, jestli je to vážně tak hrozný, jestli se to nedá vydržet, přece jenom...
Tak ne, nedá. Pokud ti to už tak ničí život že z něho nedokážeš mít radost, je odchod jedinou správnou věcí. Pokud to nedokážeš udělat kvůli sobě, mysli na děti, to pomáhá. Hodně taky pomůže pomoc zvenčí, mít vedle sebe někoho, kdo tě při pochybnostech dokope do toho, udělat konečný řešení. Hodně štěstí ~x~
 magrata1 


Re: Psychické týrání 

(31.3.2011 21:53:37)
Jestli si nejsi jistá, počkej si na neděli 21.50 ČT1 - Hadí tanec. Kdysi jsem to viděla a pokud si to dobře pamatuju, hezky to ilustruje tento problém. Já bych šla.
 hokkaid 


Re: Psychické týrání 

(31.3.2011 22:07:20)
Když ono to není jen tak jít - mají děti, společný majetek, rozvod před sebou...na to bude potřeba hodně psychických sil - a to je právě to, co teď nemá. V první řadě bych zašla na psychiatrii...
 Červená řepa 


Re: Psychické týrání 

(31.3.2011 22:10:41)
já taky: psycholog a následný odchod. Minimálně fyzické násilí je naprosto objektivní důvod k odchodu.
 Tylity 


Re: Psychické týrání 

(31.3.2011 22:11:20)
hokkaid
Já mám tři děti.. maetek, nebudu psát jak velký - disponuje jím manžel. Zajít na psychiatrii znamená na malém městě se odepsat. Nesouhlasím s tebou, tudy cesta nevede.
Chris je hodně silná, zvládne to jinak, důležité je, aby věděla, o co jde a co je správné.. jak to všechno funguje..
 Červená řepa 


Re: Psychické týrání 

(31.3.2011 22:23:47)
nemusí přece chodit k místnímu psychiatrovi(psychologovi na malém městě a nemusí to nikdo vědět. To je nesmysl! A podporu by potřebovala na 100%
 hokkaid 


Re: Psychické týrání 

(31.3.2011 22:28:21)
Přesně tak, nemusí o tom malé město vědět, ale ty deprese, myšlenky na sebevraždu..z toho psaní je poznat, že je psychicky opravdu hodně vyčerpaná, ne-li na dně. Nelíbí se mi to, já bych si to na triko nevzala.
 valerie1974 


Re: Psychické týrání 

(31.3.2011 22:10:32)
Rozumím ti...~6~~6~~6~~6~~6~
 Berda-Berda 


Re: Psychické týrání 

(1.4.2011 0:12:50)
kamaradka se z takoveho oskliveho vztahu nedavno dostala, rozvadi se, opet rozkvetla...urcite to zvladnes taky!
Pokud nemas rodinne zazemi (rodice, sourozence), ktere by to pochopilo a pomohlo, zkus se sverit nejake kamaradce. Spoj se s kruhem bezpeci (nevim ted presny nazev), urcite Ti poradi jak postupovat (kamaradce take pomohli), pri jakemkoliv fyzickem nasili volej policii, pozadej o rozvod, dej pozor, aby se pote nestal nebezpecnym. Z bytu by mel odejit ON a ne ty !!!! Drzim moc palce!!!!!

Jeste takovy postreh, u kamaradky to trvalo priblizne 1-2 roky a i po tak kratke dobe zacala vykazovat klasicke rysy tyrane zeny...."muzu si za to sama", "svym chovanim jsem ho k tomu vyprovokovala"...

Prosim, rychle utec a uzivej dal zivota, jsi jeste mlada, schopna, mas tri deti, stoji to za to!
 bien+Kája08/08 


Re: Psychické týrání 

(1.4.2011 1:32:31)
u domacich tyranu je typicky,ze v tyranym vzbudi pocit viny..tento jev je snad opravdu ve vsech pripadech..vim,ze je to tezky,clovek ma strach,jestli to sam zvladne,protoze uveri tyranovi,ze za nic nestoji..dalsi problem (moc zavaznej a s tim vam nikdo nepomuze,to si musite srovnat sama),je,ze si clovek nechce pripustit,ze ten,koho jste milovali (a treba jeste milujete) vas asi nemiluje (mozna nikdy nemiloval),ze vam dokaze tak moc ublizovat a dostavate se do stavu,ze zacnete tyranovi verit,ze jste k nicemu,protoze kdyby jste za neco stali,prece by vam to nedelal..a jste v bludnym kruhu,ze ktereho vede cesta pres citovy odpoutani a uvedomeni,ze jste nic neudelali spatne,nedalo se to zmenit,je potreba ty roky hodit za hlavu a zit svuj zivot..nikdo nevime,kolik casu nam jeste zbyva a nemeli bychom ho travit v utrpeni..
Preju hodne sil,pevnou vuli a hromadu stesti
 Adina,kluk 08 
  • 

Re: Psychické týrání 

(1.4.2011 5:58:06)
tohle já bych nevydržela.odešla bych.
pokud jsi manažerka tak máš jistě i pěkný plat,takže by jsi popř.podnájem utáhla.
je to těžké sama s detmi,ale určitě lepší než s tyranem.
 Vanda++ 


Re: Psychické týrání 

(1.4.2011 9:28:10)
Adino, vážně si myslíš, že všechny, které tady píšeme, jsme neprůbojné puťky, které si nechaly líbit všechno? Ono to jde tak strašně pomalu, plíživě, že ani ta nejsebevědomější žena nemá šanci to zpočátku rozkrýt, pak se na sebe nabalujoou další věci, není to tak strašné, defakto si nemáš na co stěžovat, a jsi v bludném kruhu ze kterého se jo sakra špatně vystupuje. Děti milujou tatínka, tlak širší rodiny, nikdo se nikdy nerozváděl, vždyť ten chlap je tááák úžasný, hodný, co bys chtěla, a můžeš si stokrát říkat, že oni tvůj život nežijí, ale ty pocity viny, které v tobě vzbuzujou, tam prostě jsou, a je hodně složité se jich zbavit. A to nemluvím o většinové závislosti na chlapové výplatě. Ani dnes, po roce, nejsou pocity viny pryč, sem tam se pořád vrací to "Kdybych nebyla taková a maková, kdybych dokázala být spokojená, tak jsem mohla žít v klidu". Podnikám, mám svůj krám, a věř mi, nikdo nezasvěcený by to do mě neřekl.
 Tylity 


Re: Psychické týrání 

(1.4.2011 9:37:12)
Vanda
- naprosto souhlasím. A já byla ještě taková, že když mě uhodil, kopl do mě - tak jsem to přešla a snažila se, aby to nikdo nevěděl - styděla jsem se za to..... takže by "něco takového" do něho nikdo z našich známých a z rodiny neřekl.. Děti to vytěsnily z hlaviček..
 Vanda++ 


Re: Psychické týrání 

(1.4.2011 10:15:55)
Tylity, můj muž jednou někdy v počátku manželství kvůli totální prkotině rozkopal jedny vnitřní dveře v bytě. Byla jsem těhotná. Měla jsem v té chvíli hrozný strach, on když bylo po všem (nikdy mě teda neuhodil), tak se tomu začal smát, postavil to jako strašně vtipné, a já idiot jsem to tak brala, když jsem to řekla kamarádce, tak s nadhledem, jaká to byla sranda... ťuká si někdo na hlavu? Že to by byla poslední kapka? Hmmmm... zvenčí je to skutečně zvláštní jednání chlapa který miluje svou ženu... moje pocity? Já jsem ho vyprovokovala, neměla jsem dělat to a to, měla jsem se zachovat jinak, on jen reagoval na můj podnět. Neměla jsem to dělat, jsem špatná. Blbý co? Navenek usměvavá a pořád dobře naladěná pohodová holka... to už je dávno...
 Tylity 


Re: Psychické týrání 

(1.4.2011 10:30:06)
Vanda
.. je to dávno a pořád to v člověku je.. Manžel také ve vzteku "vysklil" vnitřní dveře v bytě - když se vzpamatoval, tvářil se jako neviňátko a v tichosti donesl nové sklo a zasklil je.. nikdy se k tomu incidentu nevrátil, nikdy ho nerozebral, nikdy se neomluvil. Bylo to dávno, ale je to modelový případ - pak se to v obměnách opakovalo.. mé pocity byly přesně stejné, jako tvé. A samozřejmě ot nebylo jen toho, bylo toho, jak já říkám - "na knihu".. výsledek - rezignovala jsem na život, čekala jsem prakticky na milosrdnou smrt (úvahy o sebevraždě jsem opustila kvůli nejmladší dceři - nemohla bych ji tu nechat samotnou, je malá = tedy to dítě je, bylo - vlastně mou "pojistkou" na život)
Nakonec jsem odešla - s manželem nešlo mluvit o rozvodu - i když jsem se odhodlala mu to říci, po chvíli se tvářil, že jsem mu neřekla nic a že je vše jak má být (připadala jsem si naprosto bezmocně a jako blázen) - nedalo se komunikovat.. hrozné.. pak jsem již měla "blok" - již se nešlo ani snažit, věděla jsem, že je to zbytečné a prostě to nešlo (říkám tomu pocitu "blok")..
Jeden den jsem se sebrala a během chvíle naházela do auta své osobní věci a odstěhovala se.. a od té doby se vzpamatovávám a snažím se srovnat v hlavě, co na životě dvou lidí, na jejich vztahu, je normální a co ne, co bylo na mém životě absurdní, na co mám právo.. učím se snovu žít, vážit si sama sebe.. jde to ztuha. Stále se ty děsi vrací.. Děsi ve skříni, zážitky z dlouholetého manželství s člověkem, co mě tak miloval, že mě skoro zabil a ani do teď si to neuvědomuje..
 Vanda++ 


Re: Psychické týrání 

(1.4.2011 10:44:53)
Tak ty naše dveře nebyly prosklené, byly pevné...

"- s manželem nešlo mluvit o rozvodu - i když jsem se odhodlala mu to říci, po chvíli se tvářil, že jsem mu neřekla nic a že je vše jak má být (připadala jsem si naprosto bezmocně a jako blázen) - nedalo se komunikovat.. hrozné.. pak jsem již měla "blok" - již se nešlo ani snažit, věděla jsem, že je to zbytečné a prostě to nešlo (říkám tomu pocitu "blok").."

Přesné. Tohle jsem zažila. ta bezmoc, jak se dokáže během vteřiny změnit na superdokonalého chlapa. Všechno je jak má být... Já tomu bloku říkám že se ve mě něco zlomilo. A fakt jsem si taky připadala jak blázen...
 Tylity 


Re: Psychické týrání 

(1.4.2011 10:52:46)
Vanda
.. někdy si říkám, když to zažilo tolik žen, když to vlastně důvěrně znají - co když to je normální chování? co když jsem to měla vydržet dál? co když je skutečně ta chyba ve mně a jen jsem málo vydržela? Co je vlastně normální?
a ve svém současném vztahu mě napadá - tohle nemůže dlouho přeci vydržet, kdy to přijde, kdy se to zase změní, jak jsem byla zvyklá.... kdy se zase začnu bát a přestane se mi chtít žít?
Myslím, že stále nejsem úplně v pořádku, že to ještě potrvá...
 Vanda++ 


Re: Psychické týrání 

(1.4.2011 11:32:18)
Taky jsem ostražitá, ze které strany přijde úder, kdy zase budu brečet. Mám stejné pocity jako ty.

Avokádo, taky jsem si myslela, že to nikdo nemůže pochopit, že jsem jediná s tímto problémem asi na celém světě, nikoho jsem neznala, kdo by měl dtejný problém, každý to shazoval, stylem No tak ať mlčí, tak si dělej svoje. Až tady jsem pochopila, že jednak sama nejsem, jednak že to opravdu není v pořádku. Měla jsem to o to horší z mého pohledu, že můj muž JENOM mlčel. V poslední fázi necelé dva roky, než jsem se zhroutila. Spousta ženských tady hlásá to bych nevydržela, odešla bych, já bych mu dala. Kdyby to bylo tak jednoduché, tak by to asi udělaly všechny které tady píšou, a vůbec, ani by sem nepsaly. Kamarádky mi říkaly Proč mu neřekneš to a to. To už se ti nechce pak ani dýchat, nemáš vůbec už sílu něco řešit, co už vlastně ani nechceš, aby se vyřešilo, už nechceš nápravu, chceš jen a jen ven...

S psychiatrem a psychologem opatrně, spíš na doporučení, mě nepomohli, a v tom stavu zažívat ještě zklamámí z nepochopení odborníků je celkem síla. Málokterý rozumí manipulaci, dokáže ji odhalit. Možná lepší Bílý kruh bezpečí, tam věděli o čem mluvím.
 Tylity 


Re: Psychické týrání 

(1.4.2011 11:44:06)
Vanda
.. no já na rozdíl od tebe neměla kamarádku, se kterou bych to mohla probrat, nikoho, jen kamaráda v Australii.. roky si se mnou psal a držel mě tak nad vodou - byl jako psycholog, ono to je částečně i jeho profese - byl vynikající, pomalu mi roky otvíral oči, učil mě vážit si sama sebe a hlavně mi neustále zdůrazňoval - že jde o můj život a že ho žiji já - že nebude druhý pokus.. A jako jeden z mála mi řekl, že můj život nebyl normální - že takhle normální lidé nežijí - že mi to může říci naprosto zodpovědně, že to prostě za ty roky už může říct. Nejen naznačovat.
Vyprávěl mi o životě jiných lidí - asi jak má ten normální život (myslím normální, tedy bez manipulace) vypadat a já si to srovnávala, viděla jsem rozdíly.. třeba jak jeho otec kvůli matce prodal velký dům na venkově a nechal pro ni postavit hezký dům ve městě (můj manžel jen po mně vyžadoval, abych mu dělala společnost a servis na tom venkovském domě (samozřejmě i ve městě) a nikdy by se kvůli mě venkovského domu nevzdal, jako otec přítele) - toto byl třeba pro mě moment konkrétního srovnání dvou různých postojů - zdravého a "sobeckého".. tím myslím prosadit si za každou cenu, co chci já a je mi jedno, jestli ty to zvládáš nebo ne - já chci přeci to nejlepší - a musí to být nejlepší, když to za nejlepší považuji já - jiná možnost není - ty se koukej srovnat, ničeho si nevážíš, co člověk pro tebe dělá... - ve skutečnosti to dělal jen pro sebe..
 Vanda++ 


Re: Psychické týrání 

(1.4.2011 11:55:45)
Tylity, ad Kamarádky:

Ono to zas tak fajn nebylo. Jo, stěžovala jsem si, vykládala jsem o svých problémech, ale VIDĚLA jsem, že nechápou, že se nedokážou vžít, slyšela jsem jenom povzdechy No jo, máš to těžký, nezávidím ti a podobně. Nebo zase z druhé strany - Co děcka, musíš brát ohledy na děcka, ony to ponesou nejhůř. Cítila jsem od nich strašně nepochopení toho, co jim vykládám. Připadalo mi že už se s nimi nemám ani o čem jiném bavit, ty problémy zaplnily celou mou mozkovou kapacitu, zároveň bezmoc, že stejně narážím na zeď nepochopení. Přesto, že jsem mohla říct, co mě trápí, jsem byla na všechno tak sama. Nevybereš si ~;)
 cris3 


Re: Psychické týrání 

(1.4.2011 21:43:39)
Tylity,
já si říkám, že přece jsou horší vztahy a kdybych se v tom nějak naučila žít...ale už si to říkám tolik let.
 avokádo 


Re: Psychické týrání 

(1.4.2011 11:19:01)
Christiannal
Je mi to moc líto co musíš prožívat. Přečti si prosím příběhy Vandy, Tylity a ostatních. Pochopíš, že toto prožila spousta žen a našly vždy nějaké východisko. Já si myslím že kdybych tady chodila dříve tak už jsem dávno mohla žít úplně jinak. Myslela jsem si, že to nemůže nikdo pochopit a že takto asi nežije nikdo krom mně. Věř, že všechno se v dobré obrátí, já bych na každý pád vyhledala pomoc psychiatra /nemusí to být v místě bydliště/ možná ti poradí někdo tady nějakého dobrého.Hlavně se přestaň obviňovat, že jsi špatná ty, věř že je normální mít chyby, občas mít doma čurbes, něco nedokázat. Jsme jenom lidi a ne roboti/ty by z nás chtěli udělat naši manipulátoři - roboty bez vlastní vůle. Jsi skvělá, porodila jsi a vychováváš 3 děti, pracuješ, staráš se o domácnost, funguješ jako žena a partnerka. TY MÁŠ NÁROK NA TO ABY SI TĚ PARTNER VÁŽIL, ABY TĚ MILOVAL A TO I KDYŽ MÁŠ SVÉ CHYBY OBČAS NENÍ UVAŘENO, NAKOUPENO, MÍSTO UKLÍZENÍ SI DÁŠ NOHY NA STŮL A ČTEŠ SI, NEBO POSLOUCHÁŠ HUDBU.Prostě si skvělá a pokud se tvůj manžel chová jak se chová a nemá snahu se změnit a tuto situaci řešit utíkej pryč. Je to psychické týrání jak vyšité. Kdyby jsi se chtěla poradit, dám ti email a napiš. S tím alkoholem si dej pozor, nejen že tím nic nevyřešíš, ale mohl by to použít proti tobě. Držím ti pěsti a věř všechno se dá řešit. Ještě jednu věc - mi pomohlo když jsem se na naše manželství podívala očima cizího člověka a najednou jsem viděla tu hrůzu.~6~
 avokádo 


Re: Psychické týrání 

(1.4.2011 11:29:22)
Vando
To je hrozné, ty jsi snad žila s mým manželam.Jinak u mně už se to začalo hýbat - v dubnu mám stání ohledně péče o syna a pak rozvod. Už jsem se rozhodla že půjdu do soudního vyrovnání SJM. I v tom mi pomohly holky tady - já už byla přesvědčena, že mu nechám všechno. Holky mi otevřely oči/ majetek je docela velký a nejde o mně, ale o to aby to zůstalo dětem. Jinak jsem se chtěla zeptat jestli se alimenty na syna řeší zároveň u soudu péče o syna, nebo je ještě jeden soud? Vandi tobě přeji, aby to bylo už jenom lepší.~6~
 Vanda++ 


Re: Psychické týrání 

(1.4.2011 11:36:28)
Avokádo, děkuji, tobě přeji totéž ~;((. Už bude jenom líp.

Četla jsem i tvůj příběh tady, jsem moc ráda, že ses rozhodla bojovat, přesně tak, teď už jsi venku, budeš mít více sil na argumenty, a pak, až to dopadne, budeš ráda, žes to nevzdala.

U opatrovnického soudu se určují rovnou i alimenty. Aspoň u nás to tak bylo. ~x~
 Tylity 


Re: Psychické týrání 

(1.4.2011 11:46:00)
Avokádo
Soudní dořešení mě teď čeká, právě přemýšlím, jestli už jsem v takovém stavu, abych to zvládla, aby se mi nerozklepala kolena a nesesypala se... :)
Také tahanice o dítě a majetek - není řešením neustále ustupovat, došla jsem k závěru, že když jsem to dělala roky, že to nemusím dělat až do konce života.. Ustupovat již ne.
 avokádo 


Re: Psychické týrání 

(1.4.2011 12:09:35)
Tylity
Neboj, to zvládneš, určitě to nebude příjemné,ale musíš se dívat dopředu. Já jdu v pondělí na sociálku na pohovor kvůli synovi tak pak napíšu jak to dopadlo.
 Tylity 


Re: Psychické týrání 

(1.4.2011 9:45:54)
Vanda
.. je to absurdní.. dokázal mě zkopat a já si říkala, že to udělal z lásky.. že má takovou povahu, že ten cit ke mně v sobě nezvládá, chudinka, že za to můžu já.. tím, jaká jsem, že ho provokuji a tak si za to můžu sama.. sklopila jsem uši a šla dál.. chvíli byl klid a po čase se znova všechno zopakovalo... pořád dokola... pořád jsem měla pocit, že to dělá z lásky - je to přeci jinak vynikající člověk.. to já prý jsem špatná, už proto, že nejsem přeci žádná putička, ráda se směju, ráda komunikuji s lidma - asi to je špatně, asi se to nemá - asi ho právě tou svou nemožnou povahou provokuji - prostě jsem špatná, on byl v právu, že mě skoro uškrtil.. atd.. celé dlouhé roky...
 Vanda++ 


Re: Psychické týrání 

(1.4.2011 10:01:49)
Tylity, předně jsem moc ráda, jestli ti moje příšpěvky taky trochu pomohly na nohy ~x~.
Jak určitě víš, můj muž se mnou nemluvil, a přesně ty pocity, co píšeš. Nemluví se mnou = já jsem ta špatná. Co jsem zase udělala špatně. Nebylo uklizeno, co jsem řekla blbě, kde jsem se smála, s kým jsem se bavila nad rámec jeho tolerance, špatné svědomí že jsem se někde ve společnosti (v jeho přítomnosti) bavila.
Pořád jsem ho omlouvala - Je unavený z práce, asi neumí dát najevo jinak lásku, než pověsit prádlo, uklidit po mě talířek který jsem položila na linku, a neřekne ani slovo, nevynadá mi za to. Že mě nikdy nepohladí jen tak? To se asi po těch letech už nečeká, přece po letech je to všude stejné. Proč by mě hladil, když se mi s ním nechce mít sex. Asi chci moc, jsem moc náročná, měla bych být ráda, že nepije, nebije mě, nechodí za ženskýma, do hospody...
Tak moc jsem chtěla být dokonalá manželka, že neřeším prkotiny, nejsem přece hysterka, až mě to málem stálo zdraví. Ale to prozření potom... člověk si může hlavu ukroutit, co si nechal líbit, jak to NEVIDĚL, jak si myslel, že je to normální...
 avokádo 


Re: Psychické týrání 

(1.4.2011 12:00:38)
Vando
Musím ještě reagovat na tvůj příspěvek. Ten poslední odstavec kde píšeš : chtěla jsem být dokonalá manželka..... To je přesné, já taky nesnáším hysterii a proto jsem nedokázala udělat žádný výstup a radikální řez. Časem už to vypadalo tak, že jsem se bála ve společnosti našich přátel, nebo i náhodných známých a v přítomnosti manžela mluvit. Stále ten pocit který ti sedí za krkem /zase říkám nějaké blbosti, chovám se nemožně atd/ stačil pohled na mého manžela a to jak se tváří to znamená: s nadhledem, schovívavým úsměvem na rtech, který znamenal - ona za to nemůže.Časem jsem buď mlčela, nebo říkala to co on čekal.~f~
 Vanda++ 


Re: Psychické týrání 

(1.4.2011 12:09:32)
Musím odejít, budu reagovat po druhé hod. Já jsem byla asi trochu vzpurnější, bojovala jsem proti tomu, ale pak jsem stejně byla potrestána. Ale je fakt že jsem se ve společnosti musela hlídat, to je pravda. Už fakt musím běžet, vrátím se.
 Vanda++ 


Re: Psychické týrání 

(1.4.2011 16:02:18)
Avokádo
Dokonalá manželka...
dokonalost sice není, ale chtěla jsem být fajn ženská, se kterou ten chlap bude rád, kterou bude mít rád, na kterou bude hrdý (to bude z dětství). Chtěla jsem být jiná než moje matka, hysterka, citová vyděračka. Chtěla jsem být jiná než ženské v mém okolí, jejichž chování se mi nelíbilo. (rozkazovačné, protivné, labilní, nebo jiným způsobem nemožné, neschopné dojít třeba se složenkama mna poštu a záměrně dělající ze sebe nemohoucí chudinky ~;) )
Nejde to, nešlo to nakonec všechno skloubit, dohnalo mě to k vyčerpání. Ta snaha být dobrá. Navíc nebyla zpětná vazba, pořád bylo něco špatně, ať jsem dělala, co jsem dělala. Já se snažila, zatímco ostatní si jeli svoje tempo. Dneska už je mi fuk, co si o mě kdo myslí, jak se na mě kdo bude dívat. Jestli nemám uklizeno, nebo jestli něco nezvládnu. Dříve jsem se pořád snažila být skvělá. Prd mi to bylo platné - už nemusím být skvělá. A je mi fajn ~;)
 avokádo 


Re: Psychické týrání 

(1.4.2011 16:44:54)
Vando
Naprosto chápu, byla jsem stejná.Zase jsi vystihla moje pocity. Já už se nehoním,nenervuji a jen si říkám: Dokud ještě žiju je všechno OK~:-D
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Psychické týrání 

(1.4.2011 16:46:54)
Chtít být jiná je vždycky cesta do pekel.
Důležitý je být tím, co opravdu jsme, ne se cpát do nějakých rolí. Život není Národní divadlo. ~;)
 avokádo 


Re: Psychické týrání 

(1.4.2011 18:28:21)
Monty
nevím jestli to je reakce na můj příspěvek, ale odpovím.Já jsem byla kvočna a chtěla mít hodně kuřátek a pro ně vše co potřebují ke spokojenému životu. To že jsem chtěla všechno zvládnout a dělat rodině servis jsem nebrala jako nějakou újmu nebo přetvářku byla jsem tak spokojená. Stačila jen pochvala občas, pocit že to co pro ně dělám uznávají. A to co nastalo později nebylo cpaní se do nějaké role - já tam byla nenápadně vecpána.
 Vanda++ 


Re: Psychické týrání 

(1.4.2011 21:48:17)
Ani já jsem se nepřetvařovala ani jsem nehrála žádnou roli, ani jsem nechtěla být někdo jiný. Byla jsem svá, to, jak jsem se chovala, byla (a je) moje přirozenost. To, že nestačilo být fajn, že partnerovi bylo všechno málo, je věc jiná. A že jsem nechtěla být jako moje matka atd? To nedalo žádnou práci, nijak jsem nic nehrála. To bylo spíše pouhé konstatování. Koukám asi jsem se spíše špatně vyjádřila.
 cris3 


Re: Psychické týrání 

(1.4.2011 21:53:02)
Vando,
já mám zase pocit, že já už vůbec nevím jaká jsem doopravdy a co je správné.Jestli se můžu teď smát a radovat, když mě za chvíli někdo sprdne kvůli hlouposti.Jestli smím být veselá a na někoho se usmát, když "před lidma se jen umím přetvařovat, měli by mě vidět doma", když se budu někde bavit (bylo naposledy v roce 2004 - nikdy nezapomenu, následovalo něco hrozného, protože to bylo nečekané), tak jsem zaručeně se "vysmívala jemu", usmívala na jiného chlapa...
 Z+2 


Re: Psychické týrání 

(1.4.2011 9:25:48)
Doporučuji odejít. Případně jasně nastavit "ultimátum": Pokud se to bude opakovat odcházím. A to dodržet. Dlouhodobě si nedokážu představit, že se dá v podobném vztahu fungovat.
 jenny1024 + 2015 + 2017 + 2019 


Re: Psychické týrání 

(1.4.2011 12:58:27)
Ahoj,
nevím, jestli ti to pomůže, ale pokusím se ti napsat pohled dítěte, které v manželství, kde jeden týrá druhého, vyrůstalo.

Můj táta pil, taky mámu týral, občas jí nějakou vrazil, podváděl ji, křičel na ni, byl hnusnej, zlej, urážel ji... Na mě byl hodný, já jsem ho (jako malé, max sedmileté dítě) měla i přesto ráda, nestěžovala jsem si, nic jiného jsem neznala. Přesto, to dítě to vidí, ví to...

Máma odešla, když mi bylo sedm. Dávala se léta dohromady. Táta mi nechyběl, věděla jsem, že to bylo jediné možné řešení, jak mohla máma přežít (o hodně let později mi řekla, že nad TŘETÍM řešením taky uvažovala...měla na půdě vybraný trám). Není nic horšího, než když dítě vidí svojí mámu, kterou má rádo ze všeho na světě nejvíc, jak stojí před zrcadlem a brečí, že je tlustá (cca 50kg na 173 cm tehdy měla, tuším) a ošklivá, trhá sebou, když slyší zabrzdit v ulici auto, jak se bojí mluvit, pohybovat, vůbec dýchat... jak je přesvědčená, že je totálně k ničemu.

Stojí za to odejít, nejen kvůli tobě, ale i kvůli tvým dětem, není to sranda vyrůstat v něčem takovém, i když je otec na děti hodný a ony ho mají rády a vypadají, že se jim dokonce bude stýskat... Objeví se to později, třeba až budou samy dospělé, psychické problémy, antidepresiva, úzkosti, strach ze tmy, problémy s vrstevníky, o vztazích s muži ani nemluvím, občas mám pocit, že jsem učebnice psychických problémů. Všechno to jde řešit a je mi líp a líp, ale mám občas vztek, že to, co se ostatní naučili docela lehce a samy jako děti od rodičů, já se musím postupně a bolavě učit až teď, jako dospělá. Není to jenom vztahem mých rodičů, jasně, ale přispělo to a já vím, že kdyby máma s tátou zůstala déle, bylo by to všechno ještě horší.

Najdi sílu, prosím, i kvůli svým dětem ~;((
 Tylity 


Re: Psychické týrání 

(1.4.2011 14:21:35)
jenny
.. dcerka se mě ptávala - maminko, proč pláčeš? A já se přes slzy snažila usmívat - ne, to se ti jenom něco zdá.. a malá měla úzkst v očích a nevěřila mi, také věděla své.. Ona je přitom snad jediný člověk, který tomu rozumí, proč jsem odešla, proč jsem tak už nemohla žít. Ostatní se diví - vždyť to byl báječný člověk, byli jste spolu tak dlouho?
 cris3 


Re: Psychické týrání 

(1.4.2011 21:20:08)
viděl diskusi, reakce jen ať si stěžuju
řekla jsem, ať se rozejdeme, reakce, že se mnou nechce být, ale ono je to tak vždycky
stále stejné
pak zase já v sobě posunu, že takhle se žít nedá, co děcka v tom dusným tichu, tak se znám a po pár dnech, někdy i hodinách budu vděčná za malý klid a do dalšího humbuku bude ten studenej "klid", občas i záblesk hezka
:-(
 Vanda++ 


Re: Psychické týrání 

(1.4.2011 21:57:44)
Chris, viděl diskuzi, a takhle reagoval? Fascinuje mě, jak je těm chlapům jedno, co se ženskou dělají, jak jsou bezcitní. Jak se můžou dívat na její trápení. Na to, že není šťastná, nic pro to neudělat. O čem to svědčí? Je mi z toho smutno. ~6~
 cris3 


Re: Psychické týrání 

(1.4.2011 22:02:42)
on má stále pocit,že mu ubližuju já
když jsem se ho ptala, proč teda se mnou je, tak řekne, že to taky nechápe-ironicky
ono naše hovory nemají žádný smysl, nejsou ani málo konstruktivní a vlastně to ticho je lepší:-(, protože u každé věty mám strach, co se zase dozvím o sobě, a ta bolest, že vytáhl další "mé" a špinil - použije i to, že ví, že se cítím málo milovaná mámou (nediví se jí), že jsem nemožná v sexu ( a proto se mnou nespí), ...a v dalších dnech to popře s tím, že lžu...
Ani to nemá smysl vypisovat, ono to tady bude působit, že mi přeskočilo a sbírám hlouposti, ale takhle to opravdu je.
 Vanda++ 


Re: Psychické týrání 

(1.4.2011 22:17:41)
On má pocit že mu ubližuješ ty? A má z toho fyzické potíže? Je nešťastný? Hučí mu v uších, bolí ho žaludek? Nechce se mu chodit domů, je zoufalý, že tak nechce žít celý život? Vidíš ty na něm, jak se trápí? Ne, myslím, že ne. Tihle chlapi myslí jen sami na sebe. Nemají empatii. A troufnu si říct, že neví, co je to milovat.
Ale chápu to, můj ex se taky cítil ublížený.
 cris3 


Re: Psychické týrání 

(1.4.2011 22:22:59)
myslím, že není šťastný a možná ho i ten žaludek bolí, nevím, jestli už to není jeho stylem řešení zátěžových situací,cholerickou povahu, neštěstím z toho, že nevyjdeme...:-(

nevím
 Vanda++ 


Re: Psychické týrání 

(1.4.2011 22:35:05)
Nebylo by teda rozumnější jít od sebe? Když jste oba ve vztahu nešťastní? Jsem nějaká marod, jdu si už lehnout.
Mimochodem, tady tě nikdo nenařkne že ti přeskočilo, ani že mluvíš hlouposti.
 cris3 


Re: Psychické týrání 

(1.4.2011 22:35:45)
je to poznat
včera bezmoc
dnes ho omlouvám
zítra mi ho bude líto
pak se omluvím za vše, co sice nevím co je
pýr dní klid
pak dusno
a dokola
jen jde o intenzitu:-(
 cris3 


Re: Psychické týrání 

(1.4.2011 22:38:12)
díky Vando, za vše, včera mi to moc pomohlo, dnes jdu taky spát, musela jsem si vzít prášek
Strašně mě mrzí, že co se tady děje neumím opsat, mám strach abych to nezjednodušila jednostranně, ale asi to jinak nejde.
děkuju a dobrou
 mima, 3 deti 
  • 

Re: Psychické týrání 

(19.5.2011 13:06:59)
cris, neviem ci sem este chodis, ale precitaj si toto:
http://www.zpovednice.cz/detail.php?statusik=251858&kateg=1&nove=0&orderbyide

Aj muz moze byt zraneny, velmi zraneny, zial vtedy sa sprava ako primitivne hovado {v zmysle samcieho "najlepsia obrana je utok"}, poznam to doverne, viem ako to strasne boli, viem to uz 15 rokov. Viem, ze jeho zmenit nemozem, musim zmenit seba, zatial neviem presne ako, neviem, ci mam na to dost sil, ale mam dohodnuty termin u psychologicky. A viem aj to, ze ma ma tym svojim "schizoidnym" sposobom rad. Ked ho vnimam ako cloveka s poruchou, tak tie jeho ublizujuce reci nezasahuju viac moje sebavedomie, hoci boli to rovnako. Aby to nebolelo, musela by som sa citovo odputat, ako sa to vyssie pisalo, a co som uz raz urobila, pred 10 rokmi. Zacal mi byt odporny, ale to som nechcela, tak som sa "vratila spat". Stale som vsak nevedela, co s tym. V piatok som sa docitala prvykrat o schizoidnej poruche osobnosti. Odvtedy je mi mnohe jasne, aj ked som vycerpana a predstavu, ze z jeho strany nemozem s nicim pocitat, som oplakavala niekolko dni. Osobne vidim istu nadej, hoci malo pravdepodobnu. Nespolieham sa na nu, nepocitam s nou, ale myslim, ze je. Vela zdaru vsetkym zenam podobnych partnerov. Aj ked teda ten moj ma neudrel {to by bola posledna kvapka}, zatial, lebo ked ho to kvoli nejakej somarine chyti, tak som ticho a "dekujem" sa. Hoci v afekte kopnut do dveri tak, ze sa rozbili, alebo tresnut WC doskou, az praskla, to poznam tiez. Vraj to uz par razy aj v zamestnani vyviedol :)
 Tylity 


Re: Psychické týrání 

(19.5.2011 13:56:44)
Mimo,
lidé mívají různé patologické úchylky - nejsem odborník, tedy jestli to jsou manipulátoři, schizoidní osobnosti.. nebo co já vím ještě - to si netroufám odhadnout, ale co vím, tak tito lidé pak moc a moc ubližují lidem okolo sebe. Je to utrpení, žít takový život. Oni nás "milují" (my to někde uvnitř víme), ale současně nám neksonale ubližují.. je to doopravdy láska? Nebo jak vypadá láska?
JE NUTNÉ TRPĚT? je nutné prožít život dobrovolně takto?
Umíš si vůbec představit, že vztah dvou lidí může být o něčem vzájemně hezkém, co oba posiluje a dává jim sílu? Co to je těšit se na toho druhého, nemít uvnitř strach, co a kdy se zase stane..
A ještě jedna věc - závěrem - napadlo tě někdy, jak takový vztah s jedincem, co jeho povaha vykazuje nějaké takové negativní patologické prvky, nakonec poškodí tvé děti a jejich další život?
 s s 


Re: Psychické týrání 

(19.5.2011 21:24:56)
Mimo, stavíš se do role jeho matky i dítěte zároveň. Máš "pocit" (jen pocit), že ten popis na něho sedí (kdybys si byla jistá, pomažeš s ním k dr) a "lituješ" ho. Jako maminka, která bere děti takové, jaké jsou a i když zlobí, tak se přeci jen hrají, že? Nemůžou za to..? Jako jeho dítě přijímáš všechno, co kdy od něho dostaneš, protože rodič má na to právo. Pro mě oboje role (všeo dpouštějící matky a bezbranného dítěte) jsou pasivní, měla bys spíš mít tu aktivnější roli. Být partnerem.
 Tylity 


Re: Psychické týrání 

(24.5.2011 0:21:37)
Ta diskuse je skutečně cenná. Pomáhá idem vyznat se v tom, v čem vlastně žijí.
Z mého pohledu - pokud nás partner vysloveně učbnicově mlátí a zneužívá, máme šanci to, jak nám ubližuje odhalit. Ale pokud jde o člověka, co má určitou charakterovou vadu, kterou nějakým způsobem dovede skrývat a my nechápeme, co se vlastně děje, proč nám je tak zle - tak to je velký problém.
Ano, je problém řešit život, když je všem zřejmé, co je špatně. Ale dostat se do situace, kdy se člověku nechce žít, protože dál už doopravdy nemůže a okolí to nechápe, kolikrát to nechápe ani partner /nebo nechce chápat/ - jak ubližuje, tak to je skutečně vážné. A kde se člověk obejde? Dobrý psycholog? kde je? kde ho mám hledat? Jen tak mezi námi, všem jde o peníze - ukažte mi na toho, komu ne? Já je nakonec chápu, všichni potřebujeme být z něčeho živi. Ale myslím si, že je spousta veřejných prostředků, které by se právě tímto směrem mohly využít a být ku prospěhu potřebným. Ale jaká je praxe??
 Tylity 


Re: Psychické týrání 

(4.4.2011 9:08:30)
Cris, toto já měla doma, to, co ty popisuješ. Děti, ty starší si stále myslí, že jsem se zbláznila - odejít od jejich bezvadného táty. Jsou zmanipulované - dobře pamatuji roky, kdy tehdy dospívající syn pronášel věty typu - jestli se takhle bude chovat, odejdu a nikdy se nevrátím.. dcera - mami, vydrželas to tak dlouho, přeci to vydržíš dál, já vím, že se k tobě choval někdy jako hulvát.. - dnes? Vše zapomenuto, milovaný tatínek a poťapaná máma, co nás nemá ráda a vymejšlí si bejkoviny, že chce žít jinak - jak, jinak, přeci měla skvělou rodinu!!!
NE. Měla jsem odejít před 15ti lety, celé ty roky jsem se trápila. Dostalo se mi to "pod kůži" - sem psychicky stále úplně na dně, vrací se mi to zlé, slyším nenávist v manželově hlase, se kterou ke mně promlouval a chrlil ten jed, ubližoval slovy (jak jsem hrozná, jak mě lidé nemají rádi, jak už nevypadám jako dřív, že to oblíkání se na mě nehodí, pak mi schovával oblečení....) Jen jsem tenkrát mlčela a chtěla umřít. Ne, nebránila jsem se, nechala bych se zabít, když to přešlo někdy do fyzického napadání.
Proč on se mnou zůstával - přeci kvůli majetku.. nesnesl by, aby někdo rozděloval to, co patří jemu.. on se přeci na tom podílel o hodně víc, než já, to je pochopitelné, a ted to dělit? Nepřipadá v úvahu. Jeho dům, jeho firma.. jeho zásluhy.. A pak ještě.. co by tomu řekli lidi? On je přeci Pan Dokonalý a takový nějaký šrám na pověsti? Nepřipadá v úvahu..
A že mě nedovolil jít ani s dítětem na mateřskou? Aby o nic nepřišel? Protože měl strach, jak by to on, podnikatel (já byla jen ten obyčejnej zaměstnanec, nic moc, nic jsem v životě nedokázala) nás uživil? Bylo mi 37.. ptal se mě, to chceš jako z mateřský jít rovnou pak do důchodu? Kdo myslíš, že tě pak zaměstná? Jak si to představuješ? (mít mé dítě..)
Stále se to vrací.. stále to slyším, slyším jeho hlas, tu intonaci..
Já nikoho jiného na světě neměla. Rodiče zemřeli, o přátele jsem díky jeho izolaci přišla.. prostě úplně sama mezi lidma, a s člověkem, co mě neustále zraňoval..
Přepadala mě beznaděj a já si říkávala, snad si sednu u cesty, na krk si dám ceduli "CHCETE MĚ?" - jako jsem viděla v krabici se štěňaty v jednom zapomenutém obchodě a budu čekat, jestli si mě někdo nevezme domů..
A pak.. pocity, jestli je vůbec možné, aby mě měl někdo normálně rád.. a.. vzomínky na dětství a na rodiče, stále jsem se v myšlenkách vracela do doby, kdy mi bývalo dobře... a z toho zase hrozné smutno..
Nemělo to řešení.
Vlastně mělo - odejít.




Hm..
 darinanina 


Re: Psychické týrání 

(25.5.2011 13:22:13)
Pročetla jsem celou diskuzi. Tito muži jsou psychopati. Je jich mnoho druhů, pokud ženu mlátí tak jsou to agresivní psychopati. Ale nejhorší je psychické týrání. Jenž tito muži jsou mazaní. Vždy si vyhlédnou submisivní /poddajné/ ženy a ženy s malým sebevědomím, které ještě svým chováním o tu trochu sebevědomí co mají připraví. Oni dobře tyto ženy poznají. Já jsem neměla na žádného psychopata v životě "štěstí". Protože okamžitě vyhodnotil, nemusí ani s Tebou mluvit, stačí jen když poslouchá co říkáš ty a už se dekuje pryč, jsou mazaní a poznají, že zde by jim pšenka nekvetla. Je potřeba sama sebe dokopat k psychoterapeutovi na rodinné problémy a nechat si zvednout sebevědomí. Teprve potom budeš moci čelit jeho chování. To znamená začít u sebe a každé ráno tzv. autogenní trening, kdy si řekneš jsem nejlepší, nejkrásnější a on je ten špatný. Já mám pravdu a ne on. Když to dokážeš v práci tak doma také. Prostě musíš. Musí to fungovat, musíš být tvrdá a jeho sebevědomí bude za chvíli na nule. Jsou totiž zakomplexovaní a strašní zbabělci. Pracovala jsem 30 let na psychiatrii vím o čem mluvím. Pro okolí bývají úžasní, dovedou předstírat a ještě jsou litováni, že žijí s tak příšernou ženskou. Chce to tvrdou ruku na ně a kašlat na reakce okolí. Ty žiješ ten život a ne tví rodiče, sousedé a známí. Tak asi tak.
 Tylity 


Re: Psychické týrání 

(25.5.2011 13:41:31)
darinanina

pracovalas na psychiatrii.. můj muž má psychickou úchlku - nechci tomu říkat nemoc, myslím, že to je vrozené a podpořené výchovou - ale jak to prokázat? On se vždy dovede chovat perfektně - celý život to bylo tak, že on se všeho vyšel jako úžasňák a ze mě udělal nesnesitelnou potvoru.. celý život jsem nechápala, jak je to možné, jak to tak může být, když celý můj život byl jen o péči o rodinu, o děti, o vydělávání prostředků pro ně.. stále jsem ustupovala, myslela, že se to změní a přitom jsem jen stále byla horší a horší v očích sna všech. Jediné, kde mě brali dobře - tak to bylo tam, kde jsem byla sama, sama za sebe a bez manžela. Tam mě lidé měli rádi a nikdy jsem za potvoru nebyla.
pochopila jsem to, až když jsem odešla a začala se probírat způsoby manipulace, co to znamená a jak to funguje - najednou jsem v tom objevila celý svůj život a divila se.. stále se divím.
Ale jak prokázat, že to tak je? Když to nepozná ani psychiatr?
On se snaží maipulovat i dětmi - u těch starších se mu to povedlo a nyní má v práci tu nejmladší a já se cítím naprosto bezmocná..

 darinanina 


Re: Psychické týrání 

(25.5.2011 14:25:51)
Vidíš a to je ten rozdíl. Když jsi někde sama tak tě lidé berou a když jsi vedle něho máš okamžitě pocit, že jsi blbá atd. Psychiatr psychopata nepozná, musel by ležet na psychiatrii na vyšetření alespoň měsíc, ale pokud píšeš, že to nepozná, tak byl určitě pokud vůbec byl tak jen ambulantně. Protože za krátkou dobu se to nedá poznat. Musí se totiž přestat přetvařovat a to chvíli vydrží. Také při lůžkové péči se dávají testy je mezi ostatními pacienty a tam už to je vidět. Také je lepší si najít ženu psychiatra a ne muže. Ač by měl být psychoterapeut nestranný, tak aniž chce je při muži. Pokud ty jsi tozhozená, jako že jsi po tak dlouhé době soužití s ním, tak tě otestuje jako hysterku a je to. Každá žena kdyby měla žít s psychopatem bude hysterická po čase. Tam je jediné odejít a zavčas. Mít s ním 3 děti a pak jít pryč to je čím dál tím těžší, protože jsi na tom psychicky špatně. To znamená čím déle s psychopatem žiješ, tím hůře jsi na tom psychicky. Rada pro všechny, zachová se poprvé ke mě nehezky, okamžitě mu řeknu a ještě jednou a jedeš. A taky by jel. Nečekat na nic. Chvíli se chová hezky uvěříš a jde to s Tebou z kopce. Tak rychle pry a co nejdál. Děti časem prozřou a když ne tak mají smůlu ony ne Ty, protože až spolu nebudete bude se to obracet proti nim. Všechno pusť z hlavy. Nejdůležitější jsi Ty a Tvé duševní zdraví. Ať si to s ním zkusí jiná. Dokud si nějakou nenajde, bude Tě stále otravovat a pomlouvat. Nesmíš se nechat vyvést z klidu do kterého se dostaneš, až s ním nebudeš.
 Tylity 


Re: Psychické týrání 

(25.5.2011 14:58:59)
Nevím, jesti děti nekdy prozřou, když mě to trvalo tak dlouho - a posledních cca 15 let jse přemýšlela, proč mi je tak zle, skoro mu začínala věřit, že jsem blázen..
Poslední roky jsem měla poruchy spánku, padaly mi vlasy - nyní spím jako mimino a vlasy jsou OK - dokonce se objevuji nove male kratke mezi temi dlouhymi.. neuveritelne - naprosto hmatatelné, jak když se odstraní příčina, tak se objeví následek...

Ano, bylo to stále dokola - ty bludné kruhy, sinusovky nahoru a dolů.. Děti by musely trvale žít vedle něj, jako já - pokud jsou s ním nárazově, on se dokáže po tu dobu chovat ukázkově a navíc si na své chování dává pozor..
Navíc dcera např. odítá vysvětlení - nechce o svém otci nic negativního slyšet, manipulátorství je podle ní výmysl, manipulátoři jsme přeci všichni..

 Tylity 


Re: Psychické týrání 

(25.5.2011 15:05:48)
darinanina

Nekdy, kdyz jsem váhala, jestli mu neublizuji, ze bych to treba jeste vydrzela - tak jsem si vzpomnela na prispevky v tehle diskusi a moc mi to pomáhalo a pomáhá, díky moc..
 Tylity 


Re: Psychické týrání 

(25.5.2011 15:22:27)
Eleonor

řeším nyní svěření dítěte do péče a tatínek vyžaduje střídavou péči - není problém, že by se nedovedl postarat (různé drobnosti jsem schopná přehlédnout - nebudu malicherně vyžadovat, že dítě musí mít teplou večeři a nebo všechno perfektně ukizené, chodit včas spát a netrajdat do noci po restauracích, když tatínek nevaří.. atd.) - ale já nechci, aby to dítě zmanipuloval. On jí nebude vykládat, jak je maminka hrozná - on se bude naopak předvádět jako dokonalost sama, dělat věci, co nikdy nedělal -jen aby dítě dostal na svou stranu. Klidně ji nepošle do školy, aby si odpočinula - ale toto já nikdy dělat nebudu, tak budu vždy v nevýhodě, jak člověk v zájmu dítěte dělá i nepopulární věci, tak prostě v té nevýhodě je, děti nechápou, že to dělám pro jejich dobro. Je mi prostě úzko jak to dopadne, postavit se proti takovému soupeři - proto hledám kde jakou pomoc.. třeba jak vysvětlit, jaký doopravdy je a jak to jeho chováí funguje? Proto to tady řeším, víš?
 marika1020 


Re: Psychické týrání 

(25.5.2011 15:59:18)
Tylity, já myslím, že když se o tohle přestaneš snažit, uděláš nejlépe. Vím, zní to hrozně, ale myslím, že nemáš moc šancí a je to boj s větrnými mlýny. Navíc dcera už není tak malá, bohužel se blíží tomu problematickému období. Myslím, že tebe potřebuje jako vzor ženy. Jaký vzor muže jí bude dávat tvůj ještě manžel, podle mě neovlivníš. Tobě jde o to, aby nebyla ve střídavé péči, že? Pak snad ještě nějaký psychologický posudek - dcery. Jestli v tom nějak neuspěješ, moc šancí nemáš, bohužel. Soustředila bych se na čas, který prožíváš s dcerou, ten bych využila co nejvíce. Jedině normálním přístupem k ní můžeš něčeho docílit. Pokud se to bude vymykat, budou s ní nějaké potíže ve škole, tvoje vedení nebude chtít respektovat a bylo to už neúnosné, pak bych dceři klidně navrhla, jestli se jí tatínek zdá lepší než ty, ať jde k němu do plné péče a k tobě chodí na víkend. Vidělo by se, jak by to pokračovalo. Zní to asi drsně, ale ty děláš, co můžeš a jde především o TEBE. Nikoho, ani děti, nemůžeš zlomit k něčemu, co nebudou chtít. A když ano, tak to ve finále taky není dobře a může se to obrátit proti tobě. Zkušenost je nepřenosná, bohužel.
Držím ti moc palce~;((
 marika1020 


Re: Psychické týrání 

(25.5.2011 16:05:47)
Tylity, manipulaci nevysvětlíš. Možná naopak, čím víc se o to budeš snažit, tím hůře. Určitě jí dávej různé podněty, můžeš jí časem nabídnout i přečíst knížku, ale zkus se od toho trochu oprostit. Jinak z toho budeš víc a víc zoufalá a nebudeš moct fungovat, bude tě ubíjet, že tvoje snaha je marná. Myslím, že nejdůležitější je, že TY víš, jak manipulace funguje. Obávám se, že dcera sama musí zjistit, co je jí nepříjemné a pak jsi tu ty, abys jí s tím pomohla. Některé věci se moc ovlivnit nedají. Vím, zní to krutě. A třeba se mýlím. Je to jen můj názor.
 Vanda++ 


Re: Psychické týrání 

(25.5.2011 16:23:27)
Mariko, já ti potom napíšu mailík, dneska nevím, možná večer, protože shodou okolností jsem se dneska dozvěděla další věci, a jsem fakt vyděšená, co tohle rafinované jednání dokáže, ten člověk dokáže partnera, který opustil, totálně rozložit, prakticky ho společensky zabít, sebrat mu úplně, úplně všechno. A pořád mu to nestačí.
 marika1020 


Re: Psychické týrání 

(25.5.2011 16:36:36)
No jo Vando, ale co s tím? Tady by snad mohl poradit jen odborník, jaké jsou páky na prokázání tak devastujícího vlivu. Já to nevím. Proto odkazuji Tylity do nějaké poradny. Sama to zvládnout nemůže. Musí k soudu mít někoho, kdo za ní a za její dcerou bude stát. Protože moc dobře vím, jak se soud dívá na zájem dítěte. Pokud otec nebyl trestaný, či prokazatelně před dítětem nebil jeho matku a podobné chuťovky, soud už to moc nezkoumá, protože na tu chvíli se dotyčný ovládne a ještě bude vypadat velmi seriózně. Bohužel.
 Vanda++ 


Re: Psychické týrání 

(25.5.2011 16:51:39)
Já jsem ani tak neměla na mysli prokazování, to opravdu nejde, soud to nezajímá, ale spíše o vlivu na to menší dítě. To velké, tam se musí počkat, tam se nic nezmůže. Já jsem se spíše sama ptala co s tím, protože to je děsná bezmoc, přesto aspoň nějakou snahu o záchranu vyvinout, víš.
 Vanda++ 


Re: Psychické týrání 

(25.5.2011 16:12:27)
Ne Mariko, dneska s tebou nesouhlasím. Protože pokud necháš dítě v delším časovém úseku s takovýmhle člověkem, tak to napáchá už nenapravitelné škody. My dvě se spolu bavíme o mnohem mírnější formě, ale to, co má Tylity, znám já z trochu jiného úhlu a věř mi, že to nejde nechat být. Přijdeš o dítě, přijdeš o svou původní rodinu, přijdeš o všechno, co máš ráda, kvůli manipulaci psychicky narušené osoby. Je to beznadějný boj, ale aspon pro svůj pocit žes udělala všechno musíš vynaložit nějaké úsilí na svou sebeobranu.
 marika1020 


Re: Psychické týrání 

(25.5.2011 16:27:49)
Vando, já si právě myslím, že tohle je to lépe nasměrované úsilí. Možná se pletu. Jen vím, jak problematické a zdlouhavé je dokazování něčeho u soudu. Tam potom musí jít opravdu o psychologické posudky a ty také často neukážou pravý stav věcí. Ale netvrdím, že nemá bojovat. Navíc dcera jí jde do puberty, je to všechno těžší, čím víc jí bude vysvětlovat co a jak, pokud to ona nebude chtít chápat, spíš si tím uškodí. Ale v každém případě bych se pokoušela, aby střídavá péče nebyla. Jen je velmi těžké dokázat, že není v zájmu dítěte. Myslela jsem to spíš tak, aby se na to přespříliš neupínala a soustředila se více na dobu strávenou s dcerou.
Hlavně bych se obrátila opravdu na nějakou poradnu.
 Tylity 


Re: Psychické týrání 

(25.5.2011 16:41:23)
Vando, Marika má pravdu - ona jen mluví o té starší dceři, ta si doopravdy nechce nechat nic vysvětlit a pak o té malinké - tam je to o tom společně prožitém čase.

Já už přišla na to, že manipulátorství nevysvětlím. Oni to totiž nechtějí vysvětlovat. Musím počkat..

 Vanda++ 


Re: Psychické týrání 

(25.5.2011 20:54:30)
Eleonor, já jsem asi špatně pochopila příspěvky, četla jsem to nahonem v práci, já jsem vůbec nemluvila o soudech a sociálce, ale o tom blízkém okolí. Vím, že to nejde prokázat. MOc dobře to sama vím. Ale třeba já konkrétně se aspoň snažím třeba svým holkám otvírat ten pohled z mojí strany, i když je to boj, tak doufám, že časem pochopí. Jak jsem psala, je to hrozná bezmoc.

 Tylity 


Re: Psychické týrání 

(26.5.2011 9:22:48)
Vanda
Pochopila jsem to tak, že argumentací o manipulátorovi a jeho manipulaci neuspějí u soudu a na sociálce - tak chápu Eleonor a souhlasím s ní. Já také nic na manipulaci nezakládám - nikde se jí neobhajuji, protože by mi to bylo k ničemu (a toto poznání je hrozná bezmoc).
 Vanda++ 


Re: Psychické týrání 

(26.5.2011 15:21:04)
Jasně Tylity, s tím souhlasím, už jsem psala, že jsem nemyslela na soudy a sociálku.

Včera jsem tady naťukla že to škodění v okolí není můj případ, tak dneska už to není zase pravda, během včerejška jsem se dozvěděla že po roce začala škodit bývalá tchyně, a je mi z toho dneska zase smutno. Vždycky jsem se snažila žít tak, abych nikomu vědomě neubližovala, raději jsem se trápila sama, a jakmile jsem si dovolila odejít od toho nejhodnějšího chlapa na světě, tak se na mě snáší jen zlo, pomluvy, nesmyslné dedukce, nenávist... Tchyně dokáže tak přesvědčivě lhát, vymýšlet totálně nepravdivé báchorky včetně přesných slov, které si vymyslí, i když jí dáš důkazy, že lže, tak si stojí za svým a do očí klidně lže dál, pak když neví kudy kam tak začne brečet, že ona to má v životě těžké, že nikomu nic neudělala, jaká je chudinka, no mazec... nějak to na mě dolehlo, proč jsou lidi kolem tak zlí. Přece není možné, aby jim to procházelo donekonečna? Dneska mám uplakanou.
 avokádo 


Re: Psychické týrání 

(26.5.2011 20:57:32)
Wando ~6~~6~~6~
Dneska je vůbec divný den, něco je ve vzduchu, všichni jsou podráždeni,protivní.
Wando možná je dobře že se můžeš vyplakat ono to obvykle uleví. Je to všechno běh na dlouhou trat. Budeme si ty naše pochroumané dušičky léčit hodně dlouho. No ale my jsme statečné holky a všechno to zvládneme~;((~;((~;(( Přece nás nezničí pár záškodníků.~o~
 Tylity 


Re: Psychické týrání 

(26.5.2011 9:20:08)
Eleonor

Na holčičku jsem byla sama tak do 3 let, pak se tatinek začal zapojovat a ja ji roky vysvětlovala, že tatinek je prima a že ji ma rad - zpočatku se ho bala, pak to pomalu začalo roztavat. Tatinek si uvědomil, že to dítě i mě má rád..

Je tu ještě jeden prvek - nyní na ní pusobí i jeji bratr a manipuluje ji i on.. a tatinek je přimo vzor lasky ke sve dceri.

Ja si bohužel myslím, že mi ji vzít dokáže - já se totiž nedovedu pitvořit jako on a předvádět nekonečnou lásku. Já jí prostě vypnu televizi a mazej se umýt, je nejvyšší čas jít spát. A podobně. Sleduji změny v jejím chování - vím, že mi ji jednou vezme, stejně, jako ty starší - nakonec mi to již několikrát i řekl.. vyhrožuje mi tím.. chce mě ovládat přes mé děti.
 Kudla2 


Re: Psychické týrání 

(26.5.2011 9:59:31)
Tylity,

je vidět, jak moc jsi ještě pod "jeho" vlivem, když věříš řečem "vezmu ti ji".

Řeknu Ti, jak to může vypadat z pozice toho dítěte, na kterém se někdo pokusí o manipulaci, i když to není není úplně přesný příklad pro Tvou situaci, protože se nejednalo o rodiče a také ta manipulace byla trochu "hrubozrnnější" a snáze rozpoznatelná, a další věc - kontakt s tím manipulujícím nebyl nepřetržitý.

Ta manipulující osoba (blízce příbuzná, ale nikoli maminka) silně neměla ráda mého tatínka, ale mě milovala.Projevovalo se to takovou "opičí láskou" o které možná trochu mluvíš - všechno povolit, rozmazlovat dárky. K mému tatínkovi se ovšem chovala ošklivě a nefér.

Přístup mého tatínka byl takový, že mi nic neskrýval (tj. když ta osoba napsala utrhačný dopis, tak mi ho dal přečíst), ale také ji nepomlouval a nebránil mi ve styku s ní.

A přestože táta po mně vyžadoval plnění povinností a dodržování určitého řádu a ta osoba by byla spíš ochotná povolit, tak jsem z táty cítila integritu a z té osoby faleš. A to už v podstatě odmalička, a v dospívání (cca do 15 let) se mi to jen potvrdilo.

Když mi pak umřela máma a za pár let i táta, tak mě tahle osoba chtěla do své péče. Moje rozhodnutí (bylo mi 15) bylo jednoznačné - radši bych šla do dětského domova než k ní. Ona se pak o mě soudila, ale soud naštěstí vyhráli moji pěstouni ~x~, kteří jsou mi teď druhými rodiči. ~s~


Co tím chci říct je, že děti vnímají přetvářku a faleš podstatně víc, než si dospělí myslí. Nevím, nakolik se to dá "vybalancovat" v případě rodič - druhý rodič, aby člověk toho druhého zbytečně nepomlouval a nenasazoval na něho (což děti mohou nést úkorně) a zároveň před nimi určité věci netajil, protože je to třeba klíčový důvod, proč od toho druhého rodiče odešel.

Myslím, že v tomhle by Ti nejlépe poradili v nějaké poradně. Držím Ti palce a věř mi, že to, že tvrdí, že Ti děti vezme, může být hodně daleko od pravdy. Nikdo se nevydrží přetvařovat věčně. Myslím, že to, co můžeš udělat Ty určitě, je zachovat si vnitřní integritu a nechat děti, aby ji z Tebe cítily.

Hodně štěstí ~x~
 Tylity 


Re: Psychické týrání 

(26.5.2011 10:15:25)
Kudla

.. jeden známý mi řekl, že někteří lidé se z manipulace nevzpamatují celý život.. já to vnímám, že jsem stále jiná, že se nestalo, abych mávnutím proutku to byla zase já, jak jsem bývala - snažím se, ale prostě to nejde.. aspoň ne hned a rychle..

Malá má tátu ráda, vidím to - on jí teď slibuje zahraniční dovolené, výlety a kde co.. někoikrát denně telefonuje (on i bratr) - zajímá se, co malá dělá a prostě je "vzorný" - mě řekl, že bude dělat všechno, i s ní chodit k doktorovi.. i prvně v životě si vzal o jarních prázdninách 2-3 dny dovolené a jel s malou na hory, já zírala - to jsem nikdy nezažila.. a malá sama mi řekla - tatínek už nekřičí..

Já vnímám Kudlo bezmoc. On to vydrží dlouho.. on totiž nikoho nemá, než tu malou - nedokáže mít blízkého člověka, prostě on se kvli ní teď postaví na hlavu a bude držet ušima - ale "mně" alimenty platit nebude (jako by to byly peníze fakt pro "mně" - a to mám malé vyprávět, jak mi pro ni tatínek nechce dávat peníze? Jak mi do telefonu nadává? ne.. to nemuzu.. )

 Tylity 


Re: Psychické týrání 

(26.5.2011 10:19:56)
Kudla

jo, a ještě chvíli budu sledovat, jak se perfektně chová a budu se sama sobě divit, že jsem od tak perfektního člověka odešla, dokonce 2x...

Ne, to nehrozí - ale takhle by to klidně mohlo s tím jeho současným chováním nakonec vyznít. Ne, já moc dobře vím, jak mi bylo zle a z čeho .. jak dokázal proti mě postavit mé vlastní děti a jak to dělá dál.. ne.. kdybych měla být do konce života sama tak ne... změnil mi naprosto myšlení, vnímání světa, jakoby zotročil mé myšlenky a pocity.. nemůžu se od toho stále oprostit a být svobodným člověkem..



 Vanda++ 


Re: Psychické týrání 

(25.5.2011 16:00:23)
No, Eleonor, ono je sice hezké říct vykašli se na prokazování manipulátorství a psychických poruch. Jenže pokud ti ten člověk škodí např. v pracovních kontaktech nebo v tvojí pokrevní rodině, nebo když škodí na tvých dětech, už to s takovým nadhledem nejde. A škodí tak, že to ti lidi neprohlídnou. Pomaličku, polehoučku jim vždycky ťuk! nějakou kravinu. Jen tak mezi řečí. Nebo z legrace. Jen tak ďobnou. Oni nic, oni jsou oběti parnerova odchodu.

Vykašlat se? Odstěhovat se? Když tady tě to živí? Každý nemůže utnout své pracovní vazby jen proto, že se rozhodl odejít od partnera.
Tak co teda? Nechat ho, ať škodí?

Tohle teda není můj případ, ale samotnou mě zajímá co s takovýma magorama dělat. Nevím odpověď.
Nestýkat se, odstěhovat, to je jediná možnost. Ale když jsou na tobě závislí další lidé, tak to prostě nejde. Tak jak se s tím porvat.
 Pavlusa 01 


Re: Psychické týrání 

(4.8.2011 9:50:06)
Milá Tylity,tvoje příspěvky jsou pro mě posilující,protože si stále říkaám,že už jsem na odchod moc dlouho vdaná,je mi 42 a vdaná jsem 22 let.Doma je to čím dál horší,můj manžel
mi každý večr po příchodu z práce deptá otázkami kde jsem byla.Mám jednu přítelkyni,které
se prostě nevzdám a když zjistí,že s ní mám sraz,je to několikahodinový monolog,psychicky velmi náročné.Nikam nechodím,protože mne neustále kontroluje telefonem a podává mi stupidní
otázky,kde jsem,kdo tam mluví a tak podobně.Udělal dluhy,protože si nabral několik karet a
není ochoten to jakkoli řešit,tak splácíme a nezbývá skoro nic,takže si vezme další kartu a
je to stále dokola.Když na něj křičím(kdo by to vydržel)tak ze sebe udělá chudáčka,že se vy-
bourá a tak podobně,takže ta zlá jsem já.Jak jinak,ale ty píšeš,že jsi o kamarády přišla,já
svým způsobem také,ale o tu poslední a nejlepší se připravit nenechám,jen mne to stojí velké nervy,snáším to čím dál hůř.Tobě držím palce,protože ty jsi to zvládla.Pavla
 marcela mikulová 
  • 

Re: Psychické týrání 

(3.7.2011 19:53:49)
chtěla bych se zeptat, jak jste to vyřešila? našla jste odvahu? Mě muj partner nutí při jeho cholerických chvílích i zapisovat co sním. Jsem na dně a na MD, takže si nemohu dovolit odejít, jlikož bych nezaplatila bydlení mám 2 děti.
 Tylity 


Re: Psychické týrání 

(4.7.2011 17:52:32)
Marcelo, já si našla přítele, hodného člověka a i s dcerou k němu odešla. Je to skutečně chlap, kterých moc není - stále mi se vším pomáhá, brání mě a já v něm mám oporu. On věděl, do čeho jde, a přesto se pro to tak rozhodl. Věděl, že to nebude jednoduché - a právě proto si ho moc vážím. Díky němu nejsem sama.
A všem, kteří by mě za to odsoudili - tak jen posílám úsměv a zamávání - nikdo pro mě nehnul ani prstem, nikdo mi nepomohl, s ničím a nikdy.. každý v mém životě se mě snažil jen využívat, nakonec i pro manžela jsem byla ta slepice, co mu nese zlatá vejce.. teď o ni přišel a ještě by se s ní měl dělit - no to je nemyslitelné, že?
Prý mě měli rádi.. nikdy mi nikdo neublížil tak, jako ta má "rodina". Ne, když má někdo někoho rád - tak mu prostě neubližuje.. pokud někdo tvrdí, že někoho má rád a ten objetk lásky trpí jako zvíře od toho milujícího člověka, tak tu prostě něco není v pořádku a má se to řešit.
Pohled obou stran bývá jiný - i to je pochopitelné. Ano, já jsem ta, co odešla - polovina lidstva za to odsoudí mě. Manžel je ten, kdo svým chováním mě skoro zničil - druhá polovina lidstva odsoudí jeho. Nikdy to nebude tak, aby všichni sympatizovali s jednou nebo druhou stranou - a ani o to nejde. Jde o to, jestli mi je nyní lépe, jestli se subjektivně takto lépe cítím - a to mohu jednoznačně odpovědět, ano, je mi konečně lépe... a to je to důležité.

 Tylity 


Re: Psychické týrání 

(4.7.2011 17:59:20)
Marcelo, řešte to, nenechávejte to jako já. Nebude to lepší a nakonec se vám stane, co jsem zažila já - přestane vás bavit život, bude se vám chtít umřít. A co je hlavně nebezpečné - když se z toho dostanete ven, nebude to najednou všecho dobré - budete se z toho nějakou dobu vzpamatovávat, stále se bude vracet strach a vypěstované podméněné reflexy. Čím déle v tom nevyhovujícím vztahu setrváte, tím déle vám pak bude trvat se z toho vzpamatovat (má zkušenost).
Ekonomické problémy jsou závažná komplikace, ale i to je řešitelné - děvčata tu v minulosti často popisovala, že i v nelehké finanční situaci se to nakonec dalo řešit a zvládnout.
Ale obtížné to je, já vím. Z něčeho se žít prostě musí.
 pasarinka 


Re: Psychické týrání 

(24.8.2011 17:24:48)
podobný problém řeším i já.Jsem v pětiletém vztahu s člověkem, který mi určuje kdy můžu a v kolik se mám vrátit od mamky. Mám s ním dvě děti.Včera mě i napadl, tak jsem se sebrala a odjela, ale nevím co bude dál. Podle něj jsem hysterka, kráva apod.
 Nana*81 


Re: Psychické týrání 

(24.8.2011 19:09:12)
Nevracej se.
 *Niki* 


Re: Psychické týrání 

(24.8.2011 20:30:08)
Nazvat mě muž krávou by stačilo, abych se nevracela. Ne tak napadení.
Nevracej se, a kontaktuj někoho, kdo ti poradí, jak dál postupovat.
Hlídání pohybu partnera, jeho napadení, nadávky, jsou formou domácího násilí, a ty se proti tomu musíš jasně vymezit, aby jsi tomu zabránila propříště.
Podpoří tě maminka či kdokoliv tobě blízký?
 Maja Hubená 
  • 

Re: Psychické týrání 

(31.10.2011 23:45:27)
Ahoj, prožívám to samé. První manželství trvalo 15 let. byl to alkoholik a gambler a já jsem byla štěstím bez sebe když jsem od něj doslova utekla se třemi dětmi a přítelem současným manželem. Myslela jsem že není větší utrpení než život s alkoholikem, dnes vím že žít s cholerikem je nadlidské síly, ale nevím co mám dělat.Máme spolu roční a půl dcerku kterou miluje a vím že se jí nevzdá a udělá vše proto abych od ní musela odejít já. Začínám z něj mít strach, jeho nadávky se stupňují čím dál víc házení předměty po mě je v době jeho špatné nálady u něj úplně normální. Jsem podle něj neschopná, místo aby hlídal dcerku a já mohla něco udělat tak hlídá jak co já dělám aby mi vynadal že to či ono dělám špatně, ačkoliv já jsem přesvědčená o opaku, vše dělám zodpovědně a jak nejlépe umím, Mě je 41 a manželovi 27, dostává mě do fáze že začínám pomýšlet i na to nejhorší.
 yuli 


Re: Psychické týrání 

(1.11.2011 10:47:20)
Májo,

zvládla jsi odejít jednou, zvládneš to i podruhé, jsi silná ženská. Děti jsou nejčastější nástroj k manipulaci. Taky jsem se setkala s tím, jak mi bývalý partner vyhrožoval, že mi dítě nedá nebo nechá sebrat, ted se o ni vůbec nezajímá.

Nenech se tak ponižovat, už jsi jednou dokázala, že máš svoji hrdost.
Je to určitě těžké, ale zvládneš to.

Asi lepší být sama s dětma, než aby děti převzali takovéto chování.
 smutnilka 


Re: Psychické týrání 

(13.7.2012 10:44:39)
ahoj jak si to vyresila?vetsinou odpovidaji zeny co nemaj zkusenosti,radi dobre,ale obcas tezko proveditelne.jsem s pritelem 10.let mam 6.let kluka a 3.letou dceru a cekame dalsi neplanovane o to vic se pritel zhorsil na potrat me nehnal,pry si mam vybrat sama,ja nedovedu zabit miminko,ktere se mi vybralo,rozhodla jsem se ho donsit a nechat,ale neni to lehke.psychicky me tyra.sproste me urazi i pred detma,nevim co mam delat.v rodine oporu nemam a na podnajem taky nemam.vse sem pocitala jak se da.jsem zoufala nervozni a ubrecena.uz nevim jak dal.potrebovala bych trochu cisteho rozumu. Nema nekdo recept

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.