| komba | 
 |
(30.3.2011 11:21:19)
"My jsme tento pohled získali poté, co jsme si přečetli, jak špatně vedený porod ovlivní ženu i dítě na celý život, fyzicky i psychicky, pokud zážitek nezpracují. "
No teda od mého prvního porodu brzy uplyne 30 let a já teprve teď vidím, jak jsme i s dětmi na celý život ovlivněni, hrůza. Nebo jsme nějakým zázrakem porod jako zážitek zpracovali?
Jinak přeji vše nejlepší do života Vám i miminku!
|
| Daniela, tři dospělé děti | •
|
(30.3.2011 12:11:06)
Můžu se zeptat, jak jste ovlivněni? Já jsem porodila své tři děti v porodnici, ničím ovlivněna ani já ani mé děti nejsou. Já jsem se také naštěstí narodila už v porodnici. Moje starší sestřička to štěstí neměla.
|
| komba |
|
(30.3.2011 12:31:31)
No právě, žádné ovlivnění necítím. Prostě se rodilo v porodnici a jinak to nešlo, tak nad čím přemýšlet.
|
| Loriana | 
|
(30.3.2011 12:48:32)
Vy co se necítíte ovlivněny porodem v porodnici, zajímalo by mě, jak si o porodech povídáte se svými dcerami, snachami... jak je v těhotenství podporujete, jak popisujete vlastní porod atd.
Na tohle bych jednou chtěla vidět zpracovanou velkou studii...
|
| Zabusa |
|
(30.3.2011 13:13:29)
A vy a vaše děti nemáte vůbec žádné psychické problémy? Nemyslím extrémy pro psychiatra. Nějaké strachy, smutky atd.. Jaké máte sebevědomí? A co kontakt s ostatními lidmi? A víte jistě, že to nemůže být mimo jiné spojené s tím, jak jste (jsme..) přišly na svět?
|
| Daniela, tři dospělé děti | •
|
(31.3.2011 9:16:07)
Ráda odpovím na Vaši otázku. Ani já, ani mé děti nemáme vůbec žádné psychické problémy, ba naopak, řekla bych, že všichni patříme k šťastným a optimistickým lidem, kteří se umí radovat ze života. Nikdo z naší rodiny nikdy nekouřil, nevíme, co jsou to bolesti hlavy nebo alergie.
|
| Petra | •
|
(31.3.2011 10:31:04)
Obě děti se také narodily v porodnici, bohužel jsem musela nečekaně na císařský řez, obě měly kolem 4 kg, 55 cm. Přesto jsou veselé, zdravé a pohodové. Mohla jsem je kojit dlouho, nemocné nejsou. Taky nekouříme, každý víkend chodíme na dlouhé procházky (5 - 8 km).
|
|
|
| Daniela, tři dospělé děti | •
|
(31.3.2011 9:26:20)
Jo a ještě bych chtěla dodat, že máme spoustu přátel, jsme velice společensští a pokud jsme ovlivněni porodem, tak jedině v tom nejlepším slova smyslu. Všichni jsme se narodili v porodnici.
|
|
|
| Hadi a spol | 
|
(30.3.2011 14:18:45)
Tak já jsem v porodnici rodila dvakrát, ze zdravotních důvodů nemůžu rodit doma. První porod jsem rodila císařem - jednovaječná dvojčata s kilovým váhovým rozdílem, druhý porod vaginální.
Já osobně jsem se na "normální" porod těšila už od půlky těhotenství. Hlenová zátka odcházela od středy do pátku. Kontrakce začaly ve středu v noci, malý se narodil v sobotu ráno. I přesto jsem si to fakt užila, vůbec mi to nevadilo a to, že jsem jela do porodnice, ve chvíli, kdy jsem uznala intuitivně za vhodné mi přišlo naprosto logické  Byla jsem na to připravená. Do porodnice jsem dojela otevřená na 7cm, za hodinu nato už 8 Těsně před fází tlačení jsem si i dost nasmála. V porodnici mi bylo příjemně a teplo
O tomto porodu, i o porodu císařem se bavím s každým, kdo o to stojí a řeknu úplně v klidu všechno co chce slyšet.
|
|
| Terinka4444 | 
|
(30.3.2011 14:32:24)
Já mám na porod nádherné vzpomínky, nejsem negativně ovlivněna porodnicí. Vlastně dokud se malá nenarodila a já se nezaregistrovala na rodinu a nezačala číst ty negativní názory na porodnice a že bez bondingu to nejde a jak se nerodí v tlumeném světle a jak je stresující pro ženu převoz v kontrakcích a spousty dalších, tak mi můj porod přišel dokonalý. Přála bych si jediné, aby můj manžel mohl zůstat po celou dobu na šestinedělí se mnou, je to dáno tím, že mě stresuje být někde sama, ale to je jen v mé hlavě. Jednou až dcerka vyroste, budu jí vyprávět, že její porod byl jeden z nejkrásnějších zážitků, žádná dramata, žádný personál rvoucí do mě proti mé vůli cokoliv, žádný boj o novorozeně, žádný podmračený doktor. Když jsem tlačila, přála jsem si, aby mě hned střihli, jak to udělali, ulevilo se mi, doktor při šití byl jemný, nic nebolelo, seděla jsem hned ráno bez problémů, následky nemám. Pediatr rozpoznal, že je se zdánlivě naprosto zdravým novorozencem s Apgarem 9-10-10 něco v nepořádku a tím ji zachránili. Zjistit to pediatr po noci strávené doma příjemně ve vlastní posteli, už by ji nepomohlo nic. Takže, porod doma musí být klidný zážitek, ale ne pro mě. já bych v klidu ze strachu co se stane snad normálně neporodila.
|
| Markéta, kluci 9 a 2 | •
|
(30.3.2011 15:25:12)
Terinko, a co jí bylo?
|
| Terinka4444 |
|
(30.3.2011 20:20:39)
Celková vrozená infekce organismu, šance na přežití 20%, naštěstí to primářka poznala, že se něco děje, snad do dvou hodin po porodu, narodila se v jedenáct večer a stanovila diagnózu správně a hned zahájila léčbu, být to o 12hodin později,jako až jí ráno prohlédne pediatr, neměla by šanci.
|
|
|
| maw | 
|
(30.3.2011 22:07:56)
No, ono někomu přijde normální, že ho šmiknou a sešijou, mně to připomíná obřízku.
Někomu přijde v pořádku, že mu dítě odnesou a nechají 2 hodiny na chodbě na lehátku, kde čeká na porod placenty - mně bylo blbě, když jsem viděla ty fotky.
Pokud to někomu přijde v pořádku, jeho volba. Nic proti tomu.
Spousta žen si ale porod představujem, resp. by ráda zažila jinak.
|
| Iren | •
|
(31.3.2011 8:49:15)
S tou obřízkou si to myslím taky (taky mi to tak připadá). Po porodu a povinném nástřihu se cítím méněcenná, zmrzačená. Sex šel díky této lékařské "pomoci" u nás doma do kopru, i když to před tím fungovalo. Připadám si jako označkovaná. Upřímně, neumím si představit, že bychom se s manželem rozešli a já si měla začít s někým jiným a vystavovat mu svoji parádu. Proč nás mají chlapi potřebu po staletí pořád nějak značit a mrzačit na intimních místech? Jasně, jsou i doktorky, ale v době, kdy tato "metoda" byla vynalezena, doktorek moc nebylo a určitě se na ní nepodílely (nové metody a vedení byly doména mužů a je prakticky dodnes).Nechci aby to znělo,že jsem bláznivá feministka.Ale zajímalo by mě,kolik pánů doktorů by nastříhlo v pohodě svoji ženu a kolik lékařek svoje dcery.... Bohužel u stáda se to tak nebere, to nikoho nezajímá.
|
| Loriana |
|
(31.3.2011 8:53:05)
Iren, znám porodníka, který si odskočil k porodu své ženy z vedlejšího sálu a poprosil kolegu, aby mu ji pořádně pak zašil, ať v ní pak nelítá jak nudle v bandasce. To že ten primární nástřih byl zbytečný, tzv. na jistotu, co by kdyby ani nemusím psát, že... Po pravdě nedovedu si představit být tou ženou a tohle slyšet od svého muže v době porodu, já bych byla schopná ho pak hned po porodu něčím bodnout 
|
|
| Rapiti | 
|
(31.3.2011 9:02:15)
Iren, nevím, jestli je to i tvůj případ, ale jizva mě zlobila a bolela a byla hodně vidět díky tomu, že byla tuhá, keloidní. Několik let po porodu mi někdo poradil, že pomáhá rozmasírování, podobně jako před porodem, ale masíruje se jen ta jizva, takovým žmoulavým pohybem. Pomohlo to, jizva změkla, téměř není vidět a nebolí mě při každé změně počasí. Zkus to, třeba se ti uleví, když už to nelze vzít zpátky.
|
|
| Helena | •
|
(31.3.2011 9:22:32)
Tak k tomu nastřižení asi toto. Moje maminka rodila mého bratra doma, už je to dlouhá doba. Byla tak roztrhaná, že další dvě děti nepřežily porod. Teprve po složité plastice jsem se mohla po dalších 12 letech narodit já.
|
| MarkétaP + 4 dcerky | 
|
(31.3.2011 9:40:52)
Heleno, tvoje maminka ovšem rodila doma v době, kdy doma rodila (minimálně v daném regionu) každá rodička bez ohledu na to, jak vhodná by podle současných meřítek pro porod doma byla, navíc patrně bez možnosti převozu do porodnice v případě komplikace.
|
| Helena | •
|
(1.4.2011 8:54:03)
Ano, přesně tak, tím jsem chtěla říct, že kdyby bývala měla možnost rodit v porodnici hned, ušetřila by si spoustu problémů.
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(1.4.2011 9:24:34)
Což ale stále nic neříká o bezpečnosti a výsledcích porodů doma za současných podmínek.
|
|
|
|
|
|
| Elíláma | 
|
(3.4.2011 21:41:18)
Jo, podle mě se má respektovat přání rodičky i když není vyjasněno, jestli tedy není porod doma hazard, je to její volba, její tělo, její miminko a dělá to v dobré vůli pro oba.
Ale k tomu šití a obřízce, tak to mi fakt nepřišlo, nástřih jsem chtěla, byl, šití nebolelo, nástřih nebolel, po týdnu jsem o tom nevěděla, zato jsem se na boku netrhla a to bylo psycho :-( to mi přišlo jako obřízka, myslela jsem, že už si nikdy nevrznu. No za tři týdny to bylo úplně OK a šestinedělí jsme nakonec s mužem porušili 
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(3.4.2011 21:52:59)
Tak to máš dobrý, maminka cítí nástřih i po 30 letech.
|
| Elíláma |
|
(4.4.2011 9:20:43)
Asi klika, nevím, co chtít příště... jak opravdu zjistit, co je lepší...
|
|
|
|
|
| Veveruše |
|
(2.4.2011 1:48:09)
U mě to doma rozpoznala pediatrička 4 hodiny po porodu (vrozená infekce - šanci na přežití netuším - mně se zdál v pořádku, ale při dýchání prý vtahoval hrudníček). Porodní asistentka říkala, že si toho všimla taky, do porodnice nás prý nehnala hned jen proto, že věděla, že brzy dorazí lékařka. Po poledni jsme jeli do porodnice, syna přijali nakonec na novorozenecké, nabrali krev (ta se někde ztratila, takže druhý den ráno mu ji nabírali znovu), dali do vyhřívaného lůžka (možná mu už tehdy přidávali kyslík, to už si nepamatuju), teprve druhý den ráno (tj. cca 24 nebo 25 hodin po porodu), když byla zjištěna z krve neznámá bakteriální infekce (CRP 83, ale původce ani lokalizace infekce nezjištěny), ho dali do inkubátoru a nasadili dvoje antibiotika.
Jinak švagrová rodila v noci v porodnici a pediatr viděl dítě až druhý den ráno (a taky nebylo v pořádku, být to v porodnici s JIPkou, myslím, že by na ni rychle putovalo,ale nebylo na ní vůbec...).
|
|
|
| komba |
|
(30.3.2011 15:01:58)
Od malička a bez problémů. Nevyvolávám žádné strachy, porod není nic tak strašného, ani v porodnici, milé kolegyně. Žádné trauma z toho, že jsem přivedla na svět děti v porodnici nemám a moje děti taky ne. A buďme rády, že máte na výběr.
|
| zuzini | 
|
(30.3.2011 15:28:56)
No to právě až tak moc nemáme
|
|
| withep | 
|
(30.3.2011 16:19:28)
Moje máma si asi taky myslí, že žádné trauma nemám. A já si myslím, že možná zrnko našeho ne zrovna povedeného vztahu bylo zaseto ne zrovna citlivou péčí porodní. Samozřejmě následné péče o dítě může toto případné (a/nebo nevědomé) trauma zahladit. Ale stejně tak se na ně mohou nabalovat další mikrotraumata... Přitom nejde jen o vztah k matce, ale k celé rodině, k sobě samé, k ostatním lidem...
|
| Zabusa |
|
(30.3.2011 18:06:18)
Přesně tak, ono nejde o to říct si aha, přesně tohle bylo porodem. Ale je to jeden z mikroproblémů, které se mohou nabalovat. Tak proč jej pokud možno neeliminovat?
A co je špatně na tom, až následně zjistit, že něco bylo špatně ačkoli jsem si myslela, že to bylo v pohodě? Jasně, že mi osobně už to nepřidá, ale co moje dcery, budu jim moct říct, že já jsem to cítila v pohodě, ale nebylo to tak a budu se moc snažit, aby ony už toto vůbec řešit nemusely..
Teď budu extrémně přehánět, ale kolik obětí domácího násilí si myslí, že to tak prostě bývá a je to vlastně v pohodě? Možná kdyby se o tom nemluvilo, nemuseli bychom je traumatizovat?!?
|
| maw |
|
(30.3.2011 22:08:55)
BINGO!
Dobré přirovní! 
|
|
|
|
|
| Daniela, tři dospělé děti | •
|
(31.3.2011 9:18:34)
Moje dcery i snacha už mají také děti, jsem pětinásobná babička. Všechna vnoučata se narodila v porodnici, žádný problém s ním nikdo z nás neměl a nemá. Nevím, proč by to měl někdo pitvat.
|
|
|
|
| Mata_ |
|
(30.3.2011 23:12:13)
Nejstarší se narodila v porodnici, ale celou dobu byla s námi. Je to pohodové dítě, které nikdy neviselo na mámě. Nejmladší mi sebrali na noc a malá se ode mě snad do 2 let nehla. Klučina byl pryč cca 2 hodiny a chováním někde mezi nimi. Možná je to náhoda, ale nějak to připisuji poporodnímu zážitku.
|
|
|
| Blue Jane | 
|
(25.4.2011 0:23:50)
Jo, přesně tak... taky jsem ráda, že když jsem šla rodit poprvé, tak jsem nečetla a neslyšela nic takového, že rodit v porodnici je stresující a nepříjemný zážitek... a možná i proto všechny tři mé porody probíhaly naprosto stejně, v pohodě a nevadil mi ani ten přesun autem s kontrakcemi do porodnice... jediné, co jsem o porodu při očekávání svého prvního dítěte věděla, byly informace od bratrancovy ženy, která říkala, že to nic není, že prostě přijdu, roztáhnu nohy, dítě vyklouzne a bude to... a že to, zvládly všechny ženské, tak to zvládnu i já... jak říkám, rodila jsem třikrát a jsem moc ráda, že jsem před těmi víc jak dvaceti lety nečetla žádné stresující a zavádějící články... jinak bych si náležitě musela myslet, že dnešní žena snad není ve zdravotnickém zařízení schopna sama porodit, že doktoři jsou vždy ti špatní, že personál v porodnici dělá vše pro to, aby to ženě znechutil a zprotivil a vystresoval ji a podobně...
|
| kili | •
|
(25.4.2011 9:35:59)
no, tak nějak.
A někdy - viz příspěvek Johany v diskusi na
http://www.zdn.cz/clanky/komentare/457377
|
|
|
|
,skvěle naplánováno,myslela jste na rizika a udělala vše,aby to dobře dopadlo a ono to dopadlo,takže hodně štěstí do života celé rodině.
).
.
), vzbudil se až kolem 8 hod. Nedělám tím domácím porodům reklamu, jak už jsem psala, příště už bych nejspíš volila pro změnu opět porodnici (jelikož už vím, že jsem schopná normálně porodit, takže bych se zdravotníky myslím už nenechala tak snadno rozhodit; ale taky i proto, že náš mladší je ranní ptáče, to bych musela stihnout porodit tak do 6, abych měla úplný klid
.
. Já jsem byla přesvědčená, že v Praze je pro mě přijatelné jedině Podolí (minimum zásahů do průběhu porodu a volba polohy včetně II. doby porodní), představa, že se harcuju jinam, mě dost děsila. 
nejdřív mířím a pak střílím,né naopak.
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)