| Inka 2 děti | •
 |
(29.7.2010 11:38:49)
Moje zkušenost je, že jsem to nechala na dítku, obě jsem kojila plně dokud nezačali mít zájem o jídlo, zkoušeli jsme to vždycky jestli už jo nebo ne. První syn se odstavil z plného kojení na konci 8 měsíce ( tzn. že byl jenom kojený, nic jiného) druhý až skoro na konci 10. Oba v pohodě rovnou přešli na pevnější stravu - takže jsme vlastně skoro přeskočili ty rozmixovaný příkrmy. Nástup jídel ale probíhal stejně - takže nejřív mrkev, brambora...
S odstavením od kojení to pak byla stejná pohoda - nejdřív si nevzpomněli přes den, pak usínali bez a ráno postupně taky zapomínali, až zapomněli...
|
| Veveruše |
|
(29.7.2010 22:06:57)
No, čekám, kdy zapomene na kojení můj za týden dvouleťák . Starší ode mě přestal chtít mlíko ze dne na den krátce po dovršení 20. měsíce. Mladší měl podobně odmítavý postoj ke kojení jeden nebo 2 dny v devíti měsících, to se mi zdálo dost brzo na úplné odstavení, tak jsem ho vyloženě přemlouvala, ať si mlíčko dá. A teď to vypadá, že pokud to neutnu já (což zatím neplánuju - momentálně začal z ničeho nic koktat, tak si myslím, že by to teď nebyl dobrý nápad), dotáhne to až do školky . Kojíme ráno, dopoledne, po obědě, někdy i po odpoledním spaní, večer a obvykle i jednou v noci (pokud výjimečně nespí celou noc).
|
| Jíťa | •
|
(30.7.2010 9:39:00)
Nezlob se na mě, ale to už mi nepřijde normální. Dvouleťákovi by mělo už stačit jen ráno a večer. Přes den snad normálně jí a pije, takže potřeba to určitě není. Asi mu něco chybí, možná víc kontaktu, pomazlit, nudí se.... Nevím.
|
| Veveruše |
|
(2.8.2010 2:57:42)
A z čeho vzniká třeba potřeba sexu? Z hladu, žízně ani nedostatku fyzického kontaktu to taky není . Viz moje reakce níže. Sice tohle přirovnání zní možná pro někoho divně, ale potřeba sát je podle mě stejná pudová potřeba. A přiznám, jsem radši, když se ke mně přisaje a usne, než když se "šoupuje" (uspokojuje se třením genitálií; mimochodem, u toho taky někdy usne...). To, že většina dětí je jiná, pro mě není dostatečný důvod, abych se synem běhala po doktorech a hledala nějakého, který mi konečně řekne, že můj syn není normální  (2 dětští lékaři, se kterými jsem to konzultovala - tedy to šoupování, ne časté kojení - mi řekli, že to nemám řešit, že to odezní samo).
|
|
| Katka +3 | 
|
(2.8.2010 12:38:41)
Mě zas nepřijde normální, že někdo, kdo nezná právě tohle dítě, má potřebu hodnotit normálnost toho, co dělá se svojí mámou v soukromí. Mě taky připadá spousta věcí, které někteří rodiče se svými dětmi provádějí, nenormálních, ale pokud se mě nikdo nezeptá na můj názor nebo ode mě nechce, abych se nějakým způsobem zapojila, nenapadlo by mě svůj názor nebo pocit zveřejňovat.
Pro mě a Veveruši a určitě i některé další je normální, že se dítě kojí dokud má chuť.
|
| Jíťa | •
|
(2.8.2010 13:28:44)
"Čekám, kdy zapomene na kojení..." Mě to přišlo jako povzdech, že už toho dotyčná má dost a možná by nějakou radu uvítala.
Kojte si jak dlouho chcete. Ale mít dvouletý děcko skoro celej den přisátý k cecku fakt normální není. To je závislost, otázkou jenom je, jestli dítěte na matce nebo obráceně.
|
| Katka +3 |
|
(2.8.2010 13:34:29)
Já nevím, můj den má 24 hodin a to, že si dítě přijde 4x nebo 5x pocucat, zabere dohromady něco mezi půl hodinou a hodinou, to mi nepřijde jako "celej den".
|
|
| Veveruše |
|
(4.8.2010 0:03:59)
Záleží na mé náladě - fakt je, že někdy mi to i vadí, většinou ale ne. A pokud mi to zrovna vadí, tak se obvykle nakonec domluvíme, že teď ne, že teď si dá jen čaj. Nebo kravské mléko. Tím povzdechem jsem měla na mysli to, že jsem u mladšího synka, který jinak v psychomotorickém vývoji docela dlouho šel ve stopách staršího brášky (až v mluvení ho výrazně předběhl), tak trochu čekala, že to bude podobné i s kojením. Můj vztah ke kojení je trochu rozporuplný - i u staršího mi to někdy už vadilo (aby bylo jasno, pokud mě náhodou dítě nehryzne nebo se nedožaduje kojení po 2 hodinách nebo ještě dřív, nevadí mi samotné kojení, ale v noci kojím v posteli v polosedu - jinou polohu se už asi nenaučím, v leže mi to nešlo - a často tak i s dítětem v náruči usnu, což odnášejí moje záda i kvalita mého spánku), ale přesto jsem konec kojení obrečela (ne ze smutku, ale spíš z dojetí, že syn už opravdu není miminko).
Ale tu závislost - vzájemnou - rozhodně přiznávám. Ano, jsem na svých dětech citově závislá a ony na mě. A taky jsem citově závislá na manželovi a předpokládám, že i on na mě. Asi fakt nejsme normální rodina
|
|
|
|
|
| Džejný | 
|
(31.7.2010 14:45:06)
HM, nemyslím si, že jak píše Jíta, že to není normální. Já kojila do 2 let a 3.měsíců. Nechtěl se mlíčka prostě vzdát, nic nepomáhalo, přelepila jsem si bradavky náplastí, že mám bebí, a stejně nic... pak sám od sebe přestal. A nemyslím si, že by mu něco chybělo. Hrála jsem si s ním dost, mazlila taky, nic mu prostě nechybělo. Normální jídlo jedl ale pít vodu, nebo nějaké šťávy, to do něj nešlo dostat. A to máme problém do dneška, kdy už mu jsou 3 roky. Když vypije přes den 2 hrnečky, považuji to za úspěch.
|
| Veveruše |
|
(2.8.2010 2:48:17)
Synek jí i pije úplně normálně (i kojení klidně proložíme čajíkem, když má větší žízeň), mazlíme se přes den docela dost. Ke konci miminkovského věku rád usínal při šimrání, hlazení apod. má velmi rád. Normální - nenormální neřeším, starší syn si dělá legraci, že až bude mladší chodit do školky, budu ho muset rychle odsát od prsa , strčit do školky a zavřít dveře. Nekojím ho už tak od 1 - 1,5 roku na veřejnosti (jelikož by mi vadil odmítavý postoj značné části naší populace ke kojení tak velkého dítěte) a syn s tím nemá problém, v "šoupování" (to jsem řešila v jiné diskusi, to mi vadí víc) ho taky omezuju na soukromí a patří to podle mě do téhož soudku (uspokojování pudových potřeb). Nemá s tím problém. Mlíčka se dožaduje, když je unavený (což bývá nejen odpoledne a večer, ale často i dopoledne, pokud je vzhůru už brzy ráno, což je docela často). U staršího jsme na tom ještě asi 3-4 dny před odstavením byli podobně, akorát že ráno už spával déle, takže to bylo kojení jen cca 4x za den. Omezovat počet kojení mi nedává smysl - nevím, jak bych to synovi vysvětlila, že ráno a večer ano, ale jindy ne - o částech dne podle mě nemá ještě moc ponětí (tím spíš, že by mi po obědě doma mnohem hůř usínal - zatímco večer usíná obvykle až po nakojení bez problémů sám, odpoledne mi usne jedině v jedoucím kočárku nebo při kojení; starší syn po odstavení doma odpoledne přestal spát, ještě nějaký čas usínal v kočárku, ale po "odstavení" od kočárku přestal úplně). To už bych mu spíš byla schopná vysvětlit (a on pochopit), že je na kojení velký, a odstavit ho, ale to se mi prostě teď nechce, ať si myslí kdo chce co chce
|
|
|
|
|
Hodne zdravi a stesti, Lucie
. Divím se, že to ustálo příbuzenstvo - na mě se jeho část dívá malinko divně, že ještě vůbec kojím
. Důležité je najít řešení, které vyhovuje matce i dítěti. S tím, že žádné zdravé dítě hlady dobrovolně neumře, taky souhlasím. Další, co mi v řadě věcí pomáhá, je nedělat z ničeho moc vědu. Moje děti jedí rády a celkem dobře, i když taky mívají období, že jim něco nechutná, obvykle to po čase přejde. Osvědčilo se mi od věku, kdy mohly samy sedět v židličce (tj. cca od 9 - 10 měsíců) jíst s nimi společně a povídat si u toho. Tedy ne zabavování ve smyslu odvádění pozornosti od jídla, ale spíš navození pohody a dobré nálady u stolu. Když chtějí, pustím jim u jídla i televizi (jí tak často manžel, takže jim to těžko můžu zcela zakazovat), ale dožadují se toho jen výjimečně. Trvám na tom, aby u hlavních jídel seděly u stolu, jakmile se začnou zvedat od stolu, ujistím se, že už opravdu nechtějí, a konec. Připadá mi šílené honit po bytě dítě se lžičkou, jak to občas někdo praktikuje, pak se z toho podle mě pro dítě nutně musí stát hra kdo z koho.
postava sportovní ( ani sport ho nedokázal vyhladovět) stále jsou jídla co by nesnědl, ale jídelníček se nám rozrůstá. Tak jsem asi měla štěstí, nebo jeho tělo vědělo co mu stačí a opět hlásím ztloustnout muže vždy.. nechme je tak...
. Ale zato moje děti nikdy nedělaly a nebudou dělat ee ani lulat, ale kakají a čurají, nikdy nehapaly, ale jednom spadly, nikdy nehačaly, ale jen seděly, a nikdy neměly bebí, ale jenom se bouchly, škrábly apod. Že to říct neuměly nikomu ze zúčastněných vůbec nevadilo
(ovšem obávám se, že to ještě budeme muset několikrát probírat, jelikož jak ho znám, místo aby pořádně poslouchal, už si v duchu určitě chystal další "proč" z úplně jiného soudku
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)