huhu, holky03+05+11, kluk09 |
|
(15.7.2010 10:27:14) autor nikdy neforbesil, za pul hodiny se nic neda uhrat, dost dobre ani za hodinu. To chce nekolik hodin v kuse, aby se clovek dostal do vyssiho levlu ;-).
To m i prijde rozumejsi dat treba 2 dny z tydne s 2-ma hodinama...
|
huhu, holky03+05+11, kluk09 |
|
(15.7.2010 10:48:40) hry jako harry potter, littlest pet shop, hry od Spidly, logicke hry, adventury ....? Nic zavadneho.
|
Myšutka* |
|
(15.7.2010 11:09:30) Závadné to není, ale u nás to taky nenajdeš. A děti si občas něco zkusí u káméošů a pak prohlásí, že sedět u PC je na ... Dceři je 11, synovi 6 let. Dcera si umí vyhledávat informace, pomocí PC řešíme učení pravopisu, nebo angličtinu, ale hry prostě nemáme. A děcka nemají ani tu potřebu. bylo období cca před rokem, kdy se malá ptala, proč nemáme hry a tak. Tak jsem jí jednu nainstalovala, nechala ji pohrát a nijak ji to nechytlo. Prohlásila, že s hračkama je to lepší.
|
huhu, holky03+05+11, kluk09 |
|
(15.7.2010 11:13:06) nojo, u nas jsou deti programatoru, to se musi projevit laskou k pocitaci
|
Petra Neomi | •
|
(15.7.2010 11:48:47) No, hlavně když dcera vidí, že já i její otec sedíme u kompu celý den, těžko jí můžu říkat, že je to hrozně škodlivé. Zatím je jí necelých šest a hraje hlavně na netu, třeba games for girls, oblíkací hry, pexeso, a tak...připadá mi to jako dobrá průprava pro práci s počítačem do budoucna, už se umí přihlásit na svůj účet, najít něco ve vyhledavači... napsat pár slov na kompu, nemá smysl se tvářit, že to v životě nebude potřebovat.
|
|
Myšutka* |
|
(15.7.2010 13:38:40) Ale moje děti jsou taky děti programátorů . Manžela to živí na 100% a mě bočkem. Ale i jinak je mým výrobním prostředkem PC...
Dětem neříkám, že práce u PC je škodlivá, říkám, že je škodlivé propadnout čemukoliv z oblasti zábavy tak, že se bez toho nevydržíš ani jedno půldne. A je jedno jestli to je PC hra, chat, hrací automat nebo skořápky. Dcera má ve třídě spolužáky, co si na školu v přírodě museli vzít noťas, protže "by bez toho nevydrželi" .
Mám asi štěstí, moje děti prostě PC považují ža nástroj pro práci, něco jako lopata nebo vařečka. Možná je to i tím, že hry nehraji ani já, ani manžel. A ve chvíli, kdy je "padla", tak nastupují úplně jiné aktivity, než TV nebo PC. Pokud by měli o hry na PC velký zájem, tak bych jim je pořídila, ale rozhodně bych to omezovala a nepovolila hrát denně. Jenže oni mají tolik jiné zábavy, že PC je prostě nepřitahuje.
Jinak syn v šesti letech umí vyhledávat, umí si sám spustit angličtinu atp. Umí napsat babičce mail a odeslat ho... Zhruba ví, jak to v PC vypadá, jak se ukládají soubory atp. Nemyslím si, že hraní her dítě připraví na opravdovou práci s počítačem, to je pouze naučí mačkat klávesy v daném pořadí.
|
Petra Neomi | •
|
(15.7.2010 17:30:32) Myslím, že jo, zvyknou ti na systém, na prostředí...
|
|
Veveruše |
|
(15.7.2010 22:48:11) Tak mi teď došlo, že můj 4 letý syn měl podle tohoto popisu závislost. Přestože na počítači občas hraje, a to někdy i 1-2 hod (zejména, když odpoledne uspávám jeho mladšího brášku, sám si moc dlouho hrát nevydrží), tak objektem jeho závislosti nebyl počítač, ale legové domečky. Skládal je přes zimu každé odpoledne (zpravidla celé) a když byl nemocný, tak celý den. Má 2 stavebnice - postavil za den dva až tři domečky, smáli jsme se ještě, že jeho dědeček - stavitel by si z něj měl vzít příklad. Vyšumělo to nějak samo, v podstatě s oteplením, kdy jsme začali trávit víc času (v podstatě většinu dne) venku. K narozeninám si přeje další legové domečky... A já jsem asi v 6 letech měla závislost na prší - chtěla jsem ho hrát pořád. Hry na počítači mě chytly až v dospělosti (taky v době našeho dětství nebyly), vyléčily mě z toho hlavně děti - už na to nemám čas a v noci musím víc šetřit, resp. načerpávat síly.
|
|
|
|
|
Lucka, 3 děti | •
|
(15.7.2010 13:00:57) To je asi fakt vyjímka, že se vaše děti přístupu k PC nedomáhají. Naše děti v porovnání s jinými mají přístup k PC omezen. Polovina dětí z jejich tříd má svůj vlastní počítač (1. stupeň ZŠ!), spoustu her na CD, což u nás není, navíc já i manžel často doma pracujeme, takže prostě na PC být nemohou. Přesto neustále řešíme: proč tam nemůžu, on byl půl hodiny a já jen čtvrt, koupíš mi taky tu hru, co má Tomáš... Mnohokrát to končí pláčem a pocuchanými nervy nás rodičů
|
štěpánka | •
|
(15.7.2010 13:18:53) Lucko, u nás totéž. Ony ty děti co se nedomáhají, většinou jednou začnou s o to větší silou....
|
|
|
|
|