| Přihlásit se | Nová registrace

tisk-hlavicka

Jak se z milenců stanou dobří manželé a rodiče

Jak se z milenců stanou dobří manželé a rodiče

Názory k článku Maminky, ze zvířátek nešilte!

Jako strom Podle času

Celkem 205 názorů.

Raduza

Zvířátka jsou fajn,

(18.12.2009 8:54:06)
ale nic se nemá přehánět. Někdy mám pocit, že to přísloví co píše autorka platí opačně "Kdo má rád zvířata, nemá rád lidi".
A s tou alergií to je tak, že si to každý přebere jak chce. Dcera odmalička byla mezi dvěma psy a ve čtyřech letech jí zjistili hodně velkou alergii na psy. Pejsci umřeli, alergii už nemá. Tak nevím.
Nicméně po kočce strašně toužím. Jedna nám utekla, když jsem byla v porodnici se starší. Nicméně manžel nechce slyšet :-(.

Li.

Re: Zvířátka jsou fajn,

(18.12.2009 9:17:23)
Tohle je hodně zjednodušený pohled na věc. Syna jsem od narození kojila, přesto ve 2 měsících dostal atopický ekzém. Mít doma chlupaté zvíře, tak natuším, co by se mohlo stát. Mohl by se i udusit (nyní mu je 6 a na základě alergo testů máme domácí zvířata zakázána). Víš předem, s jakým handicapem se dítě narodí?¨

Samozřejmě jsem proti hysteriím ze zvířat. Na druhou stranu se ale nic nemá přehánět.

Re: Zvířátka jsou fajn,

(18.12.2009 9:37:13)
Li starší měl jako miminko atopák,ve 13 letech se mu rozjela alergie,že se dusil.Máme doma pět psů a kočku.Má alergii na vše možné,jen ne na zvířata.Takže atopák nemusí znamenat alergii na zvířata.Zvířata nám nikdy nikdo nezakázal.Mě se rozjela alergie na kočičí sliny až v 33 letech,musím si dávat pozor aby se mi kočka neometala kolem obličeje.
Jinak jednoho psa tu mám zachráněného před utracením,protože pes nemůže být přece s miminkem,tak ho dáme utratit.Takhle to ta paní na veterině v čekárně říkala.No do ordinace se už nedostala a já mám o jednoho psa navíc.

Simonne

Re: Zvířátka jsou fajn,

(19.12.2009 14:53:31)
Mně se alergie na nějaké pyly,trávu,či co objevila ve 31letech.Sice jsem se nenechala vyšetřt,na co přesně,ale jaro a léto jsem prokýchala a brala léky.Přede 2 lety jsme se přestěhovali do domku na vesnici,na jaře mám od pylu žluté auto,okna,...v létě se pořád seká...a hele,já přestla kýchat a smrkat.Tady si tělo nějakou alergii vůbec nemůže dovolit

Jo,zapomněla jsem dodat,máme morče a 2 děti a nic.

ALianan

Re: Zvířátka jsou fajn,

(18.12.2009 9:41:54)
Které dítě dnes nemá atopický ekzém?

Ne fakt předem nevím s jakou alergií se dítě narodí, ale dávat zvíře pryč preventivně je nechutný.

V domě u rodičů žije 5 pokojových koček a člověk co je alergický na vše kromě koček. Zvláštní, že? Jeden z nejhorších alergenů mu nevadí. Třeba je zrovna tím, že s kočkama žije od narození.

Osamělá

Re: Zvířátka jsou fajn,

(18.12.2009 10:16:22)
Já souhlasím tak napolovic. Já bych se zvířete nevzdala, ale taky bych asi měla strach mít ho u malého dítěte, protože jsem sama atopik. Z tohoto důvodu je pro mě lepší mít zvíře venku. Dítě s ním příjde do styku, ale není s ním v kontaktu neustále. Do bytu snad jedině, když už jsou děti odrostlejší, ale vlastně ani pak není jistota, že alergie nevznikne. Takže díky bohu jsme na baráku, v bytě by to bylo složité.

Jitka
•	Re: Zvířátka jsou fajn, (19.12.2009 21:51:22) Můj manžel je alergický skoro na všechno (trávy, keře, stromy, prach, roztoče, peří, králíky, koně)...jen ne kočky a psy. Celý život prožil s kočkama a psama. Tak je možné, že něco na tom bude... Odpovědět

Kristýna+Robík

Re: Zvířátka jsou fajn,

(21.12.2009 1:01:17)
Pár epizod z našeho zvířecího soužití:

Když jsem se narodila, máma studovala medicínu a starala se o tři německé ovčáky (táta a strejda zároveň na vojně). Když jsem spala v kočárku na zahradě a vzbudila jsem se, fena běžela k oknu štěkat na maminu skloněnou nad skripty, ať si jde to štěně honem nakojit...
Chodit jsem se naučila tak, že jsem se chytla za obojek největšího z našich psů...
Jako batole jsem byla poměrně nemocné nedochůdče, imunita nic moc - až jsem se jednou venku napila vody ze psí misky, častá nemocnost se rapidně zlepšila

Když jsem čekala syna (stále v tomtéž domě, na zahradě dva ovčáci, králíci, slepice), měla jsem roční černou kočičku, která právě přišla o koťata. O rizicích toxoplasmosy poučená jsem přijala přiměřená opatření - kočičí záchod uklízí někdo jiný, já se s kočkou nepusinkuji. Těhotenství bylo rizikové - kočička vycítila, že je něco v nepořádku a poctivě každý den se mnou ležela a pacičkama podpírala bříško, aby vydrželo. Ven se šla vyčůrat vždy až když máma přišla z práce (a převzala směnu

I kdyby to byla jen psychická podpora, společně jsme syna donosily ;-) Ne nadarmo se na renesančních obrazech rodiček, často objevuje kočka - pomocnice při porodu (to jsme prosím brali na dějinách umění na VŠ).
Syn kočce její péči oplácí dodnes, mazlí se s ní, jak může. Za celých DEVĚT let ho škrábla jen jednou, a to když jsem těsně vedle ní omylem kopla do kovové bedny a vyděsila jsem jí.

Pak jsem se přestěhovala do centra města a objevila se mi alergie. Mezitím do domácnosti přibila 3 morčata, želva a králík pokojový (ne králíkárnový). Děsila jsem se, co se mi na testech ukáže. Žádná reakce na zvířata, pouze na prach resp. špatný městský vzduch. V létě suším seno na venkově, jezdím na koních, kydám hnůj a nic, po alergii ani památky. Zviřátka jsou v tom, alespoň v mém případě, opravu nevině.

Samozřejmě dodržuji základní pravidla soužití, jako že kočka nikdy nebyla sama bez dozoru s miminkem cca do 2 let (pro ochranu obou dvou ;-
), pes si se synem vždy hraje pod dohledem atd.

Ještě poznámku: Soužití se zvířátky je důležitá životní zkušenost, i proto, že zvířata žijí kratší dobu než my. Už nám několik zvířátek odešlo do věčných lovišť a myslím, že tyto zkušenosti syna učí vyrovnávat se se smrtí, jako nezvratnou skutečností. Tento týden nám umíral králíček, syn to věděl, ráno než šel do školy se s ním rozloučil, pohladil ho a přál klidný konec. Pár slziček. Žádná hysterie. Přijetí života i s jeho koncem, tak jak to má být.

Žížalice

TOXOPLASMOZA

(20.12.2009 22:27:03)
No, nejsem těhotná, nemám doma zvířata, ale do budoucna bych ráda oboje :) proto jsem se informovala u známého veterináře, jak je to s tou toxoplazmou, že si myslím, že je to hodné nafouknuté. Přidala jsem i zde zmíněný názor, že abych něco takového chytla, musela bych přece sníst kočičí výkaly... vyvedl mě z omylu, protože: Kočka když se čistí, líže si srst od konečníku a pokračuje směrem k hlavě. Pak stačí kočku pohladit a neumýt se, něco sníst a je to. Nebo jí dát pusu do kožichu a olíznout se... Nicméně, pokud je člověk ve styku s kočkami už před těhotenstvím, je pravděpodobné, se že toxou nakazí dřív a když otěhotní až pak, už to není pro mimčo hrozba. Takže jediný, co jsem si z toho vzala, je nepořizovat si kočku v době otěhotnění a po. Jinak je všechno OK ;)

Jana
•	Re: TOXOPLASMOZA (21.12.2009 21:16:54) Tak toxoplasma se dá hlavně chytit pojídáním syrového masa nebo neomyté zeleniny ze zahrádky,přímo od kočky to chytí opravdu minimum případů Odpovědět

marketa
•	Re: TOXOPLASMOZA (21.12.2009 23:13:26) no myslim, ze dulezite je - pokud mate doma kocku a jste tehu - myt si ruce pred kazdym jidlem a necicmat se s ni, jen hladit. Odpovědět

Re: Zvířátka jsou fajn,

(19.12.2009 15:46:35)
Zdravím,já jsem vyrůstala s kočkama a nikdy jsem žádnou alergii netrpěla.Moje nevlastní sestřečka doma nikdy žádné zvířátko neměla a přesto trpí silnou alergií na zvířecí srst.Takže vznik alergie bude asi v něčem jiném.Mám 18 měsíční dcerku a máme doma už asi 3 roky králíka,který patří synovy.Malá žádné problémy nemá.Králíka zbožňuje,hladí ho,krmení mu cpe až do tlamičky, občas se snaží mu vlézt do klece.Je samozřejmé,že je třeba ji hlídat,co dělá,protože by mohla samou láskou ublížit.Na druhou stranu králík její neohrabané projevy lásky dost toleruje,někdy si i vynucuje její pozornost.Když už je toho na něj moc,ohradí se a jednoduše ho odnesu do jiné místnosti,aby měl klid.Myslím,že je dobré,pro děti mít zvířátko,mají zpřízněnou duši,když my dospělý nemáme čas.Samozřejmě,že alergickému dítěti nebudu nutit zvířátko,ale taky ho nebudu dávat "preventivně" pryč.

Zvířátka jsou fajn,

(19.12.2009 21:15:31)
Když vidím ty fotky tak si myslím že tohle by se u nás stát nemohlo... Mám 6 let kočičku, která ovšem má dost nesnášenlivou povahu... Od nás s manželem snese vše.. Na návštěvy prská a škrábe je... nejdřív se lísá a jakmile by ji chtěli pohladit tak je drápne... Mám doma měsíční holčičku a o samotě si jí s ní netroufnu nechat... zatím si jí moc nevšímá... ale co až malá začne lézt nebo chodit ? Tak doufáme že si mezitím zvykne jinak ji asi opravdu budu muset dát pryč :((

Zvířátka jsou fajn

(21.12.2009 11:18:37)
S autorkou článku plně souhlasím. Mám 4 měsíční dceru a 4 letou fenku francouzského buldočka. Malá už si s fenečkou začíná hrát - chytá ji za uši a za pusu... A fenečka s nehvětší opatrností a jemností ji hlídá,chrání a občas malou obdaruje nějakou tou psí "pusou". Mám radost, když je vidím spolu, protože to jsou moji miláčkové. Prostě bych psa (nebo jakékoliv jiné zviřátko) pryč nedala i když jsem velmi často slyšela v těhotenství otázku - a kam dáte psa? Na takové lidi jsem zanevřela a nechápu jak tak hloupou otázku můžou vůbec vypustit z úst. Jen ať si malá zvyká od malička. Věřím, že až bude větší a mít trochu více rozumu, bude vědět jak se ke zvířátkům chovat, utvoří si k nim pěkný vztah... S pozdravem Ivana Zimová

Katka,kluci 7 a 10

•

Dík

(18.12.2009 9:08:59)
Článek je fajn, krásná zvířátka a děti. Já si domácnost bez zvířat neumím představit, pesana chci mít doma za každých okolností.Pokud někdo dá psa pryč při otěhotnění jaksi "preventivně", tak myslím, že psovi bude stejně lépe u nového páníčka...Já ale ve svém okolí nikoho takového neznám, ti kteří žili s pejskem před miminkem, nyní v tom zdárně pokračují.

Re: Dík

(18.12.2009 9:55:03)
Děkuji moc za článek

. Jsem stejného názoru jako autorka. Když jsem otěhotněla, tak jsme měli již 3 roky britského kocourka a i když okolí mě krmilo nesmysly

, nikdy by mě nenapadlo dát ho pryč. Naopak, když byly dcerce 3 měsíce pořídili jsme si ještě kočičku

...Úžasný. Dcerce budou nyní 3 roky a soužití těchto tvorečků je naprosto v pohodě. Nehledě na to, že už si malá ke kočičkám buduje pozitivní vztah

. Učíme jí k tomu mít ráda zvířátka a přírodu.

Evanek
	Re: Dík (19.12.2009 9:35:16) Ahoj, tak to já znám své příbuzné - švagra s rodinkou, před narozrním syna odvezli psa k jeho rodičům a už tam tak nějak zůstal - je to asi rok a půl. Ale stejně je mu tam líp, chodí s ním na procházky , kdežto švagrová na něj jen řvala a zavírala ho na balkon.... Odpovědět

magggi synáček z léta09
	Re: Dík (19.12.2009 12:55:42) Proč si ho pořizovala?!??!?!?!?? Odpovědět

Mluvíš mi z duše...

(18.12.2009 9:25:50)
Milá Markéto, nemám ve zvyku přispívat do internetových diskuzí, ale tvůj článek mi mluví z duše a dojal mě až k slzám ( jestli to nebude také 33. týdnem těhotenství

). Za necelé 2 měsíce se mi má narodit první dítě a vzhldem k tomu, že jsem "šťastnou" chovatelkou 2 kocourů ( z nichž jeden britský modrý bydlí s námi v domě ) a druhý na zahradě jsem na otázku "Co uděláš s kocourem, až se vám miminko narodí?" poměrně dost alergická ( s oblibou jí pokládá má tchyně jiné "zasloužilé matky" ). Dost často argumentují tím, že kocour dítě v postýlce zadusí, popřípadě kocour venku zadusí dítě v kočárku ( oba kocouři jakmile slyší dětský pláč, tak se klidí do bezpečné vzdálenosti a předpokládám, že myšlenka na usídlení se u řvoucího dítěte je jim milióny let vzdálená

), na otázku toxoplasmózy jsem již imunní a nebaví mě jim to neustále vysvětlovat. Čímž nepopírám, že nebude potřeba určité ostražitosti, ale soužití dítěte a zvířat bych neviděla tak černě. Dost lidí také nemohlo pochopit, že jsem se v září ujala odloženého retrievera ( jeho bývalým majitelům se narodila dcera a najednou nebylo pro velkého psa v bytě 2+1 místo ), když přece budeme mít dítě. Ale to by bylo na dlouhé vyprávění.... Pro mě jsou zvířátka štěstí a za naši péči a lásku se nám odměňují milionkrát víc.

Re: Mluvíš mi z duše...

(18.12.2009 10:02:06)
Timuro, také jsem si prožila tyto nesmysly od okolí

. Lidé jsou zahlceni předsudky a pověrami. Stačí jen více číst, jak autorka doporučila kočičí weby. My jsme těmto lidem co do nás hučeli ať dáme kocourka pryč vytřeli zrak tím, že jsme si pár měsíců po porodu pořídili další koťátko

. Vydž a obrň se, budeš ještě potřebovat hodně síly proti lidské neznalosti

.

Re: Mluvíš mi z duše...

(20.12.2009 21:37:03)
Ahoj Timuro, jsem taky psí i kočičí máma a za pár dní očekáváme druhého prcka

Píšu jen takový malý komentář k záležitosti stylu kočka/kocour v kočárku. Musím bohužel říct, že jsem s tím minulou zimu asi týden bojovala - vždycky když mi syn usnul v kočáru a já ho měla na zahradě pod oknem, tak jsem načapala našeho kocoura, jak si k němu lehl na deku dovnitř a já ho pak z okna koštětem vyháněla aniž bych probudila prcka

kdyby to někdo viděl, tak nevím, co si pomyslí

) Tak jen, že zde nešlo o řvoucí dítě a tudíž je to opravdu možné. Nevím jestli je to tak horké s potencionálním katastrofickým koncem (mám ale např. trochu přepečlivou švagrovou, která od té doby dávala na své dítě v kočárku venku síťku i v zime :-o ), spíš jde možná trochu vysledovat, jestli k tomu má kočka tendenci nebo ne. Jinak přeji vše dobré a jen ať je víc normálních maminek se zdravým selským rozumem

anka, 2 dcery

•

Re: Mluvíš mi z duše...

(21.12.2009 12:10:49)
Krásně napsaný článek, u vás je určitě moc a moc hezky. Také mě dojal až k slzám. Máme psa, 2 kočky. Když mi známá nabízela štětě tak jsme měla trochu obavy nikdy jsem psa neměla. Ale je to nejlepší přítel - kyně fenka. Když děti nechtějí jít ven na procházku a jsou líné tak pes má radost to se ani popsat nedá. Jak někdo může odložit retrievra, který s nimi žiji i v bytě to nechápu tak zlaté a přizpůsobivé plemeno.
S kočkama to máme trochu horší jsou doma i venku a blízko silnice už jsme o 2 kocourky přišli. Vždycky to bylo smutné,ale je to život to k tomu bohužel patří.
S takovým názorem ohledně nemocí a toxoplazmozy jsem zajedno s autorkou. Většina dětí žijících se zvířaty nemají alergie nebo nepatrně a jsou i zdravější v našem okolí to tak určitě je.

Simča, dcery *1988 a 1997

Rozumná střední cesta

(18.12.2009 9:56:14)
Jakožto manželka vetíka (naprosto odmítá utrácet zvířátka, která přinesou rodiny "v naději", ale i jiné rodiny - veterinář by měl utratit zvíře JEDINĚ pokud je jeho stav neslučielný se životem), matka dvou dětí a majitelka bazpočtu zvířat jsem názoru, že je zlatá střední cesta.
NIKDY bych nevyhodila zvíře proto, že čekám dítě, ale zase většinou lze zajistit, aby záchodky po kočičkách čistil manžel, když jsem těhotná (nebo si na to beru jednorázové rukavice).
NIKDY bych zvíře nevyhodila z domu, když se mi narodí mimi, ale na druhou stranu jsem nechodila na vycházky s kočárkem a nevycvičeným psem, který by se případně mohl nekontrolovaně rozběhnout za jiným psem (a mne pžípadně strhnout)
NIKDY bych nenechala ubléžit zvířeti, ale pochopitelně nechi, aby zvíře ublížilo mrněti, takže jsem nenechávala děti se zvířaty bez dohledu (no nevím, kdo by spíše ublížil komu - já osobně bych se více bála o ta zvířata...)
Takže asi tak - zvířata mi pečlivě prohlíří, očkuje a odčervuje vetík (aby ne, když ho mám doma), pod mým dohledem se zvířata a děti "družily" od nejútlejšího věku, děti měli za určitá zvířata zodpovědnost už třeba od 3 let (ale byly kotrolovány námi dospělými, jinak by nejeden křeček umřel hlady a andulka neměla vodu

).
Zvířata držíme v čistotě, děti vedeme k tomu, že se mají umýt, když se s nimi dlachnily (a "pusa na pusu" se nedává - ovšem když mi pes olízl miminu obličej, nešla jsem dítě vydesinfikovat....)
Simča

PS. starší dceři se objevil atop - až když odešla z domu

Horama

Re: Rozumná střední cesta

(18.12.2009 13:02:53)
Tohle je můj přístup, podepsala bych ti to. V těhotenství mi doktorka řekla: "Nezbavujte se svých zvířat a nepořizujte si nová." To mi přijde jako rozumný přístup. Malé děti a zvířátka standardně nenechávám kamarádit bez dohledu - obvykle by to odneslo zvířátko, ale "nasr..." zvířátko by taky mohlo malé mimi nehezky upozornit, kdo je tady taky doma.

Děti by rozhodně měly vědět, že zvířata nejsou hračky (v čemž zřejmě s autorkou článku nejsme ve sporu).
Pravda ovšem je, že jak jsem se v době těhotenství přiblížila nějaké kočce, manžel šílel. Kdyby místo mého "okřikování" investoval do prášků na uklidnění pro svou osobu, udělal by zřejmě lépe.

Re: Rozumná střední cesta

(19.12.2009 13:32:00)
Taky souhlasím. Vždycky jsem měla doma spoustu zvířat, včetně chovat. stanice koček a alergii žádnou. Vzala jsem si alergika, kterému naše kočky
naštěstí nevadily. Alergoložka mu tehdy říkala, že při soužití se zvířetem si člověk může vypěstovat buď alergii nebo rezistenci... Naše malá má ale bohužel potvrzenou alergii na kočky a psy, takže teď je bohužel pořídit nemůžeme. (máme ale aspoň hada a rybičky ;-) ) Mě se alergii na zvířátka (a to i kočky!) objevila až dlouho poté, co už je doma nemám.

život není tak černobílý

(18.12.2009 9:56:34)
Článek mi přijde trochu moc jednostranný. Sama ze své zkušenosti vím, že realita není tak přímočará: vystavím své děti alergenům a ony nebudou alergické. Nebudeme zas až tak dbát na čistotu a děti si vybudují imunitu jak se patří, apod.
Několi příkladů ze života: my sice žádné zvíře doma nemáme, ale obě děti přicházely od malinka zcela běžně do styku s kočkou u babičky. Přesto se u nich s věkem (kolem 2 - 3 let) projevila alergie na kočky. V případě siamské kočky je to u jednoho ze synů alergie dost silná.
Když jsem byla malá já, měli jsme celé moje dětství doma minimálně jednu kočku, nepočítaje v to občasné nadílky koťátek. Přesto jsem až v dospělosti zjistila, že mám alergii na obyčejné kočky (je tak slabá, že jsem si jí nikdy nevšimla) a docela slušnou alergii na kočky perské.
Rozhodně nejsem úklidový fanatik, savo doma použiju tak jednou do roka. Kdybych se měla zhodnotit na škále bordelář - fanatik čistoty, budu určitě blíž k tomu bordeláři. Bydlíme ve starém domě, kde se občas vyskytne nějaká ta plíseň, děti měly možnost se od malinka plácat na zahradě v písku a hlíně, prostě žádná sterilné čistota. Přesto jsou oba kluci alergici, mladší astmatik.
I když je mi přístup autorky docela sympatický, nelze to chápat tak, že zajistí jejím dětem zdraví a pevnou imunitu.

štěpánka

•

Re: život není tak černobílý

(19.12.2009 20:04:39)
Jo, s tímhle příspěvkem souhlasím.
Jsem pro obhajobu koček, které již v domácnosti žijí - jistě jsou pod kontrolou veterináře a jsou zdravé., těžko způsobí u těhotné ženy toxoplazmózu. Cizí a nové kočky bych nepřijímala.
Část o očkování mě pobavila. Opravdu se autorce nedoneslo, že dnes se povětšinou již tzv."živými" vakcínami teočkuje, tedy většinou neobsahují ani to malé množství bacilů. Většinou se jedná jen o části buněk nebo virových obalů, které samy o sobě vyvolat nemoc nemohou. Pravda, nadělat paseku v imunitě dítěte s genet.zátěží asi mohou i tak.
No, nejvíc mě zarazil příklad úzkostně čistotné kamarádky, jejíž děti jsou alergici. Taky mám takovou a děti má zdravé. Třeba jsou tyto maminky jen vyděšené genetickou zátěží, kterou svým dětem předaly a snaží se o prevenci. Moje děti mají astma, alergii, i když v současné době zklidněné tak, že jsme přerušili i braní pravid.léků (po radě jejich alergoložky). A to jsem spíše bordelář, savo používáme jenom na plíseň. Pravda, zvířata nemáme, jen 2 puboše.

Myslím, že ani při obhajobě života domácách mazlíčků nelze zacházet do takových extrémů a zjednodušujících vysvětlení.

Katka Neradová, poprvé těhotná:-)

•

Souhlas, souhlas, souhlas!

(18.12.2009 10:07:19)
Tak to je první článek, který mi naprosto mluví z duše!!!! Sama mám kočičku a pejska - anglického staffordshirského bullteriéra, a nedovedu si pro své miminko představit lepší kamarády! V životě bych se jich nezbavila kvůli těhotenství - vždyť to jsou skoro taky moje děti

Myslím si, že je téměř povinnost rodičů pořídit dítěti zvířátko (pokud jim to samozřejmě možnosti dovolují-nikoli za každou cenu), protože zvíře pěstuje v dítěti schopnost empatie, zodpovědnosti, tolerance vůči druhému a lásky

. A přidávám se též k názoru o výhodách zvířat ze zdravotního hlediska. I když, přiznávám se, těm psychologickým výhodám jako psycholožka rozumím trochu více

Krásný den všem!

Žížalice
	Re: Souhlas, souhlas, souhlas! (20.12.2009 22:38:42) Milado, měla by sis přečíst celý Katčin příspěvek, než se začneš rozohňovat. Píše, že by rodiče měli pořídit dítěti zvíře, OVŠEM TAKY PÍŠE "pokud jim to samozřejmě možnosti dovolují-nikoli za každou cenu". Hádám, že zdravotní potíže budou spadat do kategorie NIKOLI ZA KAŽDOU CENU. Odpovědět

Katka Neradová, poprvé těhotná

•

Re: Souhlas, souhlas, souhlas!

(7.1.2010 7:35:26)
Vážená Milado, Vašeho názoru si cením, máte na něj plné právo, ale stejně tak já mám právo na ten svůj a nenapadlo by mne někoho takto nepříjemně napadat, pokud s ním nesouhlasím. Pro vysvětlení - zdravotní faktory mají mnoho podob - zdravotní faktor nerovná se pouze pouze alergie, jak se zřejmě domníváte, ale například též rozvoj pohybového aparátu a mnoho a mnoho dalších. To znamená - alergii považuji samozřejmě za jeden důvod, proč zvíře doma nemít, s tím s Vámi souhlasím, ovšem na druhou stranu zvíře může dítěti pomoci při rozvoji motoriky, svalové koordinace, nervové soustavy a mnoho dalšího. No - tento probém by byl na dlouhou diskusi, ale nejsem si zcela jistá, zda ve Vašem případě neplýtvám energií, protože Vy jste tu evidentne proto, aby jste setřela každého, kdo má jiný názor než Vy. I tak přeji krásný den a pohodový život BEZ zvířat

lleennttiillkkaa a Vítek 5m

•

Re: Souhlas, souhlas, souhlas!

(18.12.2009 10:36:03)
Taky se s článkem ztotožňuju. Máme doma 2 kočky, jsou čistě domácí, venku byli naposledy při stěhování. Ke kočkám máme 3 potkany, v době otěhotnění byli 4. Co já si za těhotenství vyslechla, že alespon ty krysy bychom měli dát pryč, že od nich to malý něco chytí....Nevím teda jak by od nich mohl něco chytit, protože potkani jsou čistotnější než kočky a že kočky jsou hodně čistotný, v životě se nesetkali s nějakou nemocí. Vrchol všeho bylo, když mi teta mého muže řekla, ať tu havěť někam zavřeme, až přijde doktorka na první návštěvu po příchodu z porodice. Vítkův táta je od dětsví alergik mimo jiné i na srst, takže údajně máme riziko alergie....
No a vrcholem všeho je, že jsem včera byla u mýho táty a nechala jsem malýmu olízat obličej a teď pozor od PITBULA. Jsem to ale matka.

Blanče

Re: Souhlas, souhlas, souhlas!

(18.12.2009 10:42:41)
Já osobně mám lehce problém se stádem mazlíčků, které si napořizovaly moje děti a kteří mi tu nějak přebyli. Občas pěkně zuřím, že bych měla život jednodušší bez stáda koček, morčete, činčily a želv (psa nepočítám, ten byl u nás samozřejmostí i za "bezdětna"), ale že by mne to dohnalo k nějakému činu zbavení se zvířat, to ne.
Jen u želv, vzhledem k tomu, že nž si syn zařídí vlastní bydlení to může ještě pěkných pár let trvat uvažuju o prodeji. Přátelé v NDR totiž opět někde udělali chybu a já mám opět stále pod nohoma dva obrněnce, kteří by měli touhle dobou spát - želvy jsem zazimovali podle příručky a rad chovatelů, po dvou týdnech se oteplilo a já vlezla do sklepa a do palce mě kousl želvák - oznamovat mi, že má hlad. No a teď teplota klesla naráz a nám chybí "mezistupeň", aby usnuly tak, jak mají.
Morče má 7 let a v podstatě se o něj stará nejmladší syn, veveřák činčila je legrační a dobře ochočený. No a stádo koček šesti se nám nějak přihodilo i přesto, že jsou všechny kastrované. Dvě jsou vesměs domácí, čtyři vesměs venkovní - ale občas je mám doma všechny.-)).
Kvůli nejstaršímu synovi a jeho alergii na smog jsme zmizli z města, dceři pak ještě vzápětí diagnostikovali astma - dnes je jim 19 a 16 a jsou zcela bez potíží, dcera krom střevní chřipky už 4 roky nebyla nemocná. Nejmladší má 9 a je - otužilý je asi správné slovo. Alergie žádné, ATB měl asi 3x za život, teď asi chytil crochrochřipku - 3 dny měl čtyřicítky, čtvrtý den v pohodě, týden rekonvalescence a snad máme zas klid. Kočky jsem mu s postele vyhazovala aby je nenakazil

).

Lizzie
	Re: Souhlas, souhlas, souhlas! (18.12.2009 10:59:32) Já to jako povinnost nevidím. Odpovědět

Re: Souhlas, souhlas, souhlas!

(18.12.2009 11:46:29)
No, řekněme,že i v některých ,,odborných" článcích se bohužel vyskytují pěkné bludy, tak je dobré brát různá prohlášení s nadhledem.
To, že někdo něco vystuduje/dostuduje z něj automaticky nedělá autoritu. I když - někdo to bohužel - tak bere.
Teoreticky se taky můžu ohánět tím, že jsem to a to, ale praxe vypadá jinak. Takže autor(ka) příspěvku tímto stylem sama sebe spíš ztrapní.

xyz

•

Re: Souhlas, souhlas, souhlas!

(18.12.2009 17:46:51)
Ano, naprosto s vámi souhlasím, zvířata mají být venku, dítě si jich dostatečně užije i tak. O lidech, kteří nechají kočku ležet na zavinovačce u miminka (viz. foto) si myslím své, pořád jsou to jen zvířata (ať je máte místo dětí nebo ne) a nikdo neví, co to zvíře napadne. Jako malá jsem takhle přišla o čerstvě narozeného brášku, než se narodil, vozila jsem kotě v malém kočárku (jak to asi celkem všechny holčičky dělají) a kočka si pak lehla i do velkého, bohužel na zahradě, když ho dali spát a nikdo u něho nebyl, udusila ho. Zvířata mají být ve svém prostředí, kočky ve stodole, psi v boudě, polidšťovat si je, jak to v současné době mnozí dělají se často nevyplácí!

Andrea

•

Re: Souhlas, souhlas, souhlas!

(18.12.2009 21:21:49)
abych pravdu řekla, tak jste první, od koho slyším, že se mu to opravdu stalo, ne jen, že to někdo někdy někdy vyprávěl. S kočkami mám několikaleté zkušenosti, znám poměrně dost lidí, kteří mají kočku i dítě a zatím všichni žijí... Nevím, co si o tom myslet, ale převažuje ve mně pocit "jedna bába povídala"....sorry

MsLucii

Re: Souhlas, souhlas, souhlas!

(18.12.2009 21:40:22)
Taky se na to dívám jako na "jedna bába povídala"...a nikdy jsem neslyšela konkrétní příběh, případ. Ono možná jde o to, že já bych třeba miminko a kočku nenechala samotné bez dozoru..
A taky - pokud s tou kočkou nějakou dobu doma žiju, tak ji znám a vím, jestli má nepředvídatelné reakce, jestli je vzteklá nebo kliďas, jestli si ráda lehá na člověka nebo má radši svůj klid atd. A podle toho se taky zařídím..

zuzana, Linda 05/05

Re: Souhlas, souhlas, souhlas!

(19.12.2009 14:28:54)
Milá XYZ,

tobě asi hrabe nebo jsi extrémně zaujatá. Promiň, ale takovéto příspěvky mne fakt dokáží nadzvednout.

Pod článek autorky bych se podepsala, za těhotna jsme měli jen dvě kočky a psa a pak přibyly ještě další dvě micinty. Kočky pravidelně hlídaly a hlídají Lindu a nikdy se mi nestalo, že by jí zalehly. Buď to ve vašem případě byla náhoda anebo tvůj bráška zemřel z úplně jiného důvodu.

Nevím, proč bych kočku, která si venku vytrpěla lidské nepřízně až až musela hnát do stodoly a psa přivazovat k boudě (zejména přivázaný pes na metrovém řetězu se mi jeví jako jedno z největších týrání, ideálně když ho na vsi ani nevyvenčí a on si kálí a močí pod sebe).

Lidi taky vždycky nežili ve městech a neměli boty a oblečení. Hajdy do naha a do lůna přírody, vždyť tam přeci patříme.

Tohle je můj už starší článek http://www.kocky-online.cz/clanky/domacnost-plna-zvirat-a-mimina

xyz

•

Re: Souhlas, souhlas, souhlas!

(22.12.2009 20:26:53)
Už jsem v životě měla hodně psů (všechny venku na dvoře) a žádný ještě nebyl ani na chvíli přivázaný, natož řetězem, srovnávat lidský pokrok s tím, že ty znásilňuješ zvíře, aby žilo ve tvém, jemu nepřirozeném prostředí je podle mě dost uhozené, zvířata mám ráda a nikdy bych jim neubližovala tím, že by byla celý den zavřená v bytě, možná jsi nepracující a se zvířetem můžeš doma být, ale snad ještě většina lidí v naší společnosti pracuje a chudák zvíře je převážnou část dne doma samo, tomu tedy říkám péče!

amy

•

Re: Souhlas, souhlas, souhlas!

(21.12.2009 20:12:49)
Jak víte, že to byla kočka, když u toho nikdo nebyl? Myslíte, že když bude někdo dusit dítě, že to se miminko nebude bránit, brečet a házet sebou? Myslíte že kočka vydrží spát na brečícím a cukajícím se dítěti? Nejspíš šlo o Syndrom náhlého úmrtí, který se stává celkem často a jeho příčina je neznámá. Že by kočka, která se při pohybu nebo breku zvedne a uteče, zalehla zdravé dítě až k udušení, to ještě nikdy nikdo neviděl.

RONJA, DCERA LOUPEŽNÍKA
	Re: Souhlas, souhlas, souhlas! (27.6.2011 11:14:07) Dítě snad v první řadě nemá co bejt samo na zahradě, zvlášť tak malý, že ho udusí kočka, ne? Odpovědět

Katka Neradová, poprvé těhotná

•

Re: Souhlas, souhlas, souhlas!

(7.1.2010 7:49:56)
Vážené maminky, moc děkuji všem, které si důkladně a slovo od slova přečetly můj článek a reagovaly na něj. Je úplně jedno, zda souhlasně nebo nesouhlasně, ale slušnou formou. Sdělila jsem pouze svůj názor, na který mám plné právo a za kterým si stojím (a předpokládám, že diskuse jsou o vlastních názorech, nebo se mýlím?). Pokud někdo reagoval slovy o "ztrapňování" apod., tak o tom si myslím své, a je úplně jedno, jaké jsem profese. Pokud má někdo pocit, že zvíře nechce a nepotřebuje, nechť si ho nepořizuje. Přeji všem krásný život se zvířátky, o která tu šlo především - nikoli o to se vzájemně napadat a urážet (už jen kvůli tomu, že se vůbec neznáme)

Cipora

Alergie

(18.12.2009 10:21:08)
Markéto,
je trochu odvážné tvrdit, že Tvoje kamarádka má děti alergiky/astmatiky protože jim neumožňuje přístup k dom. zvířatům.
U nás doma byla dom. zvířata /psi, kočky/ běžně v bytě, přesto se u mne projevilo astma a těžká alergie -mmj. právě na psy a kočky.
Problém jsou zejména roztoči v srsti zvířat., je téměř nemožné se jich zbavit, norm. vysavač je na ně bezmocný.
Druhý problém je zápach moči - zvláště u kocourů - je to velice silný alergen.

Moucha tse-tse

Změní se ti žebříček hodnot

(18.12.2009 10:51:50)
...mi říkalo okolí, když jsem čekala první dítě, po 11 letech manželství a měla doma stárnoucí 4 psy. A představovala jsem si jak budu jezdit s kočárkem a psama na procházky, jiné matky ni řikaly, to prostě nejde, na to přijdeš sama. Přišla jsem domů z návtštěvy( 30 TT) ubrečena, co mě to čeká za hrozný život

. Manža se ke mě vrhl, co se stalo...

Dopadlo to tak, že když jsem čekala druhé, vzala jsem to jako přiležitost si pořídit mladý psy. Poslední várku mladých psů( vychovavala jsem si 6spřeží haskyů) jsem pořídila když byl klukovi rok a holka šla do první třidy. Štenata jsem vozila pod kočarkem, ostatní chodili na vodítku u kočarku a okoli pochopilo, že tady se nezměním

.

Jistě, život s dětma je jiný než bezdětný, trochu jednodušší, ale to život bez psl asi taky

Lenka

•

Re: Alergie

(18.12.2009 12:13:33)
Souhlasím,
opravdu naprostá blbost, že by někdo onemocněl alergií a astmatem proto, že mu neumožňovali přístup ke zvířatům.
No nevím, proti zvířatům nic nemám, ale někdy se mi zdá, že to ti "chovatelé" opravdu přehánění. Nebo si jen chtějí sami sobě utvrdit svojí pravdu.
Nic se nemá přehánět - to platí pro obě strany pro všechny a u všeho

Lea

•

Re: Alergie

(18.12.2009 17:58:57)
Nevim, clanek je sice o zviratech, ale zrovna pasaz s kamaradkou se podle meho nazoru vztahovala na hygienu obecne - "Bref nejlepsi kamarad". A to, ze PRILISNA hygiena a takove to sterilni prostredi vznik alergii naopak podporuji je uz celkem dobre prokazany fakt. (Nehlede na to, ze pokud desinfikuji vsechno na co dite sahne atd. vystavim ho pusobeni ruznych chemikalii, coz je podle me zdravi skodlivejsi nez chlupy).

MartinaNov (dva rošťáci

zvířátka, miminka a hysterie

(18.12.2009 10:52:44)
mám dvě malé děti a žádné zvířata.
Jako dítě jsem trpěla tím, že mi naši nedovolili ani "blbého křečka". Teď, když jsme dospělá, tak chápu.
Taky nechci žádné zvíře do bytu. Jsem totiž toho názoru, že kočky i psi patří do baráku. Tam, kde se budou moci proběhnout po zahradě i když páníček bude v práci (vynechte prosím instruktáže o tom, že existují rasy speciálně šlechtěné/zdegenerované?? pro byty).
Ono totiž milovnictví zvířat za každou cenu je někdy na blití. Stačí mi pejsek od sousedů, který je stále doma sám a nonstop štěká. Když píšu nonstop, tak myslím nonstop. Prostě štěká nepřetřžitě několik hodin. Vím to, protože to prostě slyším. Není takový pejsek poněkud stresovaný tím, že je sám?
A co chudáčci pejsci, kteří mají jedinou vycházku spojenou s tím, že si páníček jde nakoupit?? Oni si půl hoďky počkají přivázaní (nebo dokonce nepřivázaní, zvláště u větších ras je to velmi příjemné) před obchodem, horko nebo zima, to nevadí. Taky nevadí, že pět cizích psů pohromadě štěká a obtěžuje lidi kolem. Ani nemluvím o páníčkovi, který stojí ve vchodových dveřích paneláku a pejsek dělá hned u vchodu hromádku vedle hromádky.... Ve svém okolí jsem neviděla nikoho, kdo by se šel se psem proběhnout do blízkého lesíka. Tolik k milovníkům zvířat žijícím v mém okolí.

Dalšího milovníka máme přímo v rodině. Dcerce bylo pořízeno yorkshirské něco za spoustu tisíc. Tímto bylo dosud jediné dítě odsunuto na vedlejší kolej a celý život rodiny se začal točit kolem pejsánka. Ve stylu: Kristýno neser mě, Petíčku, ty náš miláčku (holce bylo osm!).
Pejsánek samozřejmě spinká v peřinkách s páníčkem. Co je na stole, to je naservírované pro něj. A nedej bože, když si ho náhodou někdo nevšímá...
U dalšího příbuzného došlo milovnictví zvířat tak daleko, že si vzali psa z útulku. A věnovali se mu tak intenzivně, že když si pravidelně odjížděli na pařby, posílali babičku pejska hlídat - protože pejsek se bojí a hlavně, když je doma dlouho sám, tak se naštve a rozcupuje na co příjde....

Nemám ráda lidi, kteří si psa pořizují proto, aby ukázali, jak mají rádi zvířata. Soukromě rozděluji ty, co mají psy na chovatele psů a pejskaře. Chovatelé psa chovají, pejskaři mučí.

Zvláštní je, že ty napadené děti v poslední době byly pokousané pejsky, které dobře znaly... I to leccos vypovídá o výchově psů i dětí. Možná by se měly maminky zamyslet nad tím, jestli nechají kocourka nebo pejska u malého miminka, protože to jsou pořád zvířata a stokrát můžou mít děti rády a pak stačí jedna chvilička a je zle. Jsem toho názoru, že pes a kočka by měly být brány jako zvířata a ne jako rovnocenní členové rodiny jako děti.

Zkrátka a dobře, málokdo se dnes umí ke psům chovat, málokdo si dá tu práci s výcvikem a řádnou péčí. Péče o psa nespočívá v tom, že mu koupím luxusní pelíšek, plechovky s Pedigree a nějakou hezkou kamizolku, aby mu nebyla zima....

PS: a úplně nejvíc nesnáším ty fifiny, které musí svého psího miláčka tahat v psích taškách i do obchodních center... já být pejsek, tak takovou paničku kousnu přímo do ....

MartinaNov (dva rošťáci
	Re: zvířátka, miminka a hysterie (18.12.2009 10:56:36) koukám, že jsem se rozjela trošku jiným směrem.... jen jsem se ještě chtěla zeptat: to vám fakt nevadí, že se vaše miminka plazí mezi psími/kočičími chlupy???? Odpovědět

kopidlno
	Re: zvířátka, miminka a hysterie (18.12.2009 11:07:37) Martino nevadí, nevadí mi dokence, ani když ochutnají granuli z misky Odpovědět

ALianan
	Re: zvířátka, miminka a hysterie (18.12.2009 11:12:48) Tak granule moje dítě miluje. Odpovědět

martina
•	Re: zvířátka, miminka a hysterie (18.12.2009 12:10:52) ...protože jste prasata Odpovědět

ALianan
	Re: zvířátka, miminka a hysterie (18.12.2009 11:12:04) Ne, jednou za den zametu kočky vykartáčuju (výhoda peršanek) a je vyřešeno. Mám 7 koček a pár chlupů tu je, ale žádný obr množství. Daleko víc mi vadilo plazící se dítě po nechutném koberci u babičky, při představě všeho zašlapanýho humusu se mi dost zvedal žaludek (vysavač není všemocný). Odpovědět

ALianan
	Re: zvířátka, miminka a hysterie (19.12.2009 9:48:58) Spíš už mi to nepřijde. Odpovědět

Re: zvířátka, miminka a hysterie

(18.12.2009 12:24:46)
Myslíš, že z Tebe nepadají vlasy či kousky kůže? Padají, jen to není tolik vidět, čímpak myslíš, že se živí roztoči.
Jinak já učila děti, že miska je pro pejska a jak pejsek nesmí s námi jíst u stolu a nesmí se od stolu krmit, tak zas není fér mu něco brát z jeho misky. Moje děti to respektovaly, ovšem pokud by náhodou sluply nějakou granuli, tak by z toho neonemocněly - to zcela určitě. A nemyslím ani, že by je to poznamenalo po psych. stránce. Ostatně, děti z afrických zemí pijí vodu, v které bych se já nechtěla koupat. To je otázka možností, když tam budeš, tak tu vodu taky pít budeš, když jiná nebude.

MartinaNov (dva rošťáci
	Re: zvířátka, miminka a hysterie (21.12.2009 17:30:35) my ale nežijeme v Africe, ale v celkem civilizované zemi. Tvůj protiargument je trošku divný. Bezdomovec si vytáhne jídlo z popelnice, takže to bude v pohodě, až to udělá i tvé dítě??? Odpovědět

gabriela 77
	Re: zvířátka, miminka a hysterie (18.12.2009 16:45:33) NEVADÍ a stokrát NEVADÍ Odpovědět

Lucka

•

Re: zvířátka, miminka a hysterie

(18.12.2009 18:36:14)
Musím se ozvat, tahle diskuze mě dost mrzí. Jsem jedna z těch maminek, jejíž dítě je na fotce a odpovídám - ne, skutečně mi nevadí, že dítě leze mezi chlupy, stejně tak prachem, zobne si granule, neustále jí nehlídám, nevěnuju jí veškerý volný čas. Jsem spokojená, malá taky, jen ty naše kočky jsou chudáci. Nemá cenu vás přesvědčovat, samozřejmě nikdo netvrdí, že zvíře = 100% žádná alergie, taky jsem si užila několik bezesných nocí, když se malá osypala a já se děsila alergie na chlupy (no, maminka jedla jahody :D), ale vadí mi, když někdo automaticky vyhazuje zvířata, protože by zalehly dítě, taková kravina. No a k dítěti na zavinovačce - vy tvrdíte, že je to jen zvíře, já tvrdím, že svoje kočky dobře známe a víme, co od nich čekat. Takže jsem hlídala, když jsme přišly z porodnice, teď hlídám, aby je prcek moc nemučil :D A řeknu vám, když slyším nadšený skřek, můžu si být naprosto jistá, že vidí kočku. :D
P.S. rozhodně jsme nechtěly agitovat, aby si maminky pořizovaly zvířata, i když k nim nemají vztah, ale aby se nezbavovaly těch, které měly do té doby bez problému doma.

MartinaNov (dva rošťáci
	Re: zvířátka, miminka a hysterie (21.12.2009 17:31:41) rozhodně nesouhlasím s tím, že se dává zvíře pryč od dítěte. To je kruté. Agituji spíše, aby si páníčkové vše předem dobře rozmysleli a počítali s tím, že pejska nebo kočičku budou mít několik let! Odpovědět

Petra Neomi
•	Re: zvířátka, miminka a hysterie (18.12.2009 19:55:22) Ne, nevadilo mi to, když byla dcera malá, měla jsem v bytě dvě feny československého vlčáka, čtyřicet kilo každá. Teď už máme jen jednu, Cabala se odebrala do věčných lovišť, byla už stará, ale dceru naučila chodit. Jen od té doby,co mám dítě, už holky nespí v posteli, nevejdem se :D Odpovědět

MsLucii
	Re: zvířátka, miminka a hysterie (18.12.2009 21:45:45) Máme doma dvě kočky a opravdu se nám po zemi neválej chuchvalce chlupů (a to jsou kočky dlouhosrstý ) Ono stačí pravidelně uklízet Odpovědět

Ivona,Klára02,Tereza06

•

Re: zvířátka, miminka a hysterie

(18.12.2009 10:59:42)
perfektně napsáno.Tchýně má čivavu-absolutně nevychovanou.čůrá a se++ kde se jí zachce.Manžel 2x šlápnul v kuchyni do hovňouse.Když k ní přijedeme stejně se cicmá se psem.Holky jsou samý chlup a mladší se osype protože má alergii.Podotýkám,že my taky máme pejska,ale venku na zahradě.Já chápu,že děti chtějí mít nějaké zvíře,tak si letos pod stromeček pořizujeme 2 suchozemské želvy-je to zvíře vhodné pro alergiky.Nenám nic proti zvířatům,ale nic se nemá přehánět.

Moucha tse-tse
	Re: zvířátka, miminka a hysterie (18.12.2009 11:01:32) To co popisuješ je smutné-- to je o nevychovanosti a nezodpovědnosti. Majitel psa se by se měl řidit tím, že jejich svoboda konci tam, kde začina svoboda nepejskařů. Tohle co popisuješ neznam, bydlíme na periferii maleho mesta a nikoli na nahustenem sidlisti. Odpovědět

MartinaNov (dva rošťáci
	Re: zvířátka, miminka a hysterie (18.12.2009 11:21:33) jo, ale zkus takovému pejskaři něco říct. Hned je z tebe nepřítel zvířat. Podotýkám, že zvířata mám moc ráda, ale čím jsem starší, tak tím více v jejich přirozeném prostředí. Odpovědět

Osamělá
	Re: zvířátka, miminka a hysterie (18.12.2009 11:28:11) Naprosto s tebou souhlasím. A kdyby tu byl můj muž myslela bych si, že to psal on. Odpovědět

Vaal

Re: zvířátka, miminka a hysterie

(18.12.2009 13:36:10)
Martino, já s tebou ve všem souhlasím...teda až na ty chlupy mezi nimiž se plazí batole

To byl v tvém bystrém úsudku trochu přešlap vedle.

Tohle je fakt to nejmenší. Děcka bych moc nerozmazlovala, jen ať si zvyknou na bakterie a potenciální alergeny všeho druhu, budou potom zdravější.

To už je prokázané, nečetla si nedávno na novinkách?

MartinaNov (dva rošťáci
	Re: zvířátka, miminka a hysterie (21.12.2009 17:33:21) tak já znám domácnosti, ze kterých si prostě na oblečení ty chlupy odnesu a neřekla bych, že žijí zrovna ve svinčíku. Pokud 4x denně neluxuješ a nevytíráš, tak určitě na zemi něco máš. A co se týče mých vlasů a kožních buněk, to je snad trošku rozdíl... Odpovědět

Aredhel
	Re: zvířátka, miminka a hysterie (16.9.2010 14:39:09) A co je prirozene prostredi pro psa v dnesni dobe , to by opravdu zajimalo ? Odpovědět

Karin
•	Re: zvířátka, miminka a hysterie - co to meleš? (18.12.2009 12:06:33) Co to meleš? Pes možná zahradu potřebuje, ale kočka zvyklá na domov nechce ven ani náhodou! Je vidět že si se zvířaty nepřišla nikdy do styku. Odpovědět

lucienek, Domík04 + Adámek08
	Re: zvířátka, miminka a hysterie - co to meleš? (18.12.2009 12:53:18) souhlasím s tebou. martinanov je, co se týče zvířat absolutně neznalá až hysterická Odpovědět

Beruška, 7, necelé 3 a 14.tt

•

Re: zvířátka, miminka a hysterie - co to meleš?

(18.12.2009 12:59:55)
no to říkáš nesmysly ty, my měli kočku v bytě, tři měsíce, bohužel mě se ale projevila hrozně silná alergie a protože jsem do toho ještě otěhotněla a nesměla brát antihistaminika, museli jsme bohužel kočičku dát pryč, naštěstí ale k mým rodičů, kteří bydlí v baráku. Tatík chtěl, že kočičku přes zimu nechají v baráku, mají ještě jednu dospělou a to je 100% venkov0ka.. a že ji jen budou zvykat, že to je koťátko, tak aby jí nebyla zima a tak.. a během měsíce a půl byla z naší pokojové kočičky, našeho rozmazlence, 100% venkovní kočka.. sama nechce už dovnitř.. ani teď v -10°C, takže není pravda, že bytové kočičky nechtějí ven.
A jen jsem chtěla říct.. ta toxo... to nemůžete dostat od dospělé kočky, mají to koťata mezi 8 týdny až 8 měsíci a kočka to může mít jen jednou zaživot.. a je pravda, že nakazit byste se museli 48 starým trusem. Což ale dle mého není tak nepravděpodoné, ikdyž se kočičí toaleta čistí furt, protože ta kočička to má na tlapkách, jak v tom hrabe a zadek jí asi po každé potřebě taky neutíráte.
Jinak já zvířátka taky zbožňuju, doma bohužel kvůli mé alergii a astmatu nemůžeme mít nic jiného než králíčka,, ale děti jsou s nim spokojené a je to náš mazlík
Ale co jsem chtěla říct.. že jako dítě jsme měli kde co, kočky, psy, morčata a křečky.. a dycky potají se mnou pes spal v posteli a můj tatínek se hrozně zlobil. Dnes ale jako dospělá to vnímám taky jinak, nejsem žádnej magor na pořádek, uklízím normálně, savo vůbec nepoužívám, ale představa v čem všem pejsek se venku hrabe, co sežere.. a pak se valí v posteli dětí.. my taky není příjemná. Mám kamarádku, která si čerstvě pořídila pejska.. a proti mě je dost na hygienu, hodně to hlídá a i přesto pejsek spí s dětima v posteli a leze i do její a i přesto, že ho každý den koupe.. tak pejsek i tak smrdí.. rád hrabe v hlíně, sežere na co přijde a vyválí se taky vlecčems a šamponem se každý den mít nemůže a vodou ten pach prostě nesmyjete.
Takže asi tak.

lleennttiillkkaa a Vítek 5m

•

Re: zvířátka, miminka a hysterie - co to meleš?

(18.12.2009 13:27:09)
Přesně tak, naše kočky ven nechtěj, kocour má z tohovždycky šílenou depku. Kočka občas vykoukne na balkon tím to pro ní končí.
Jinak plazení miminka ve chlupech. No tak jednak několikrát týdně luxuju a druhak, teď mi kvůli kojení začali padat vlasy a to tak, že dost a malýmu jsem z rukou vyndala rozhodně víc svých vlasů, než kočičích chlupů. To bych ho pak nemohla posadit ani na pískoviště, kdybych se na to koukala takhle, protože mě dětské pískoviště přijde asi tisíckrát víc špinavý než naše podlaha doma.

Xantipa.
	Re: zvířátka, miminka a hysterie - co to meleš? (18.12.2009 13:32:05) Naše fenka taky ven nechtěla. Když bylo hezky a já ji zavolala na zahradu, tak šla - když si chtěla zablbnout. Ale když bylo bláto, pršelo nebo padal sníh - ani náhodou. Odpovědět

xyz
•	Re: zvířátka, miminka a hysterie - co to meleš? (18.12.2009 17:58:04) To už mluví samo za sebe, vidíš co jste z tý kočky udělali??? Doma na gauči má ležet polštář, ne kočka, normální kočka ráda leze po stromech, loví myši, běhá si kam chce....ale to asi nepochopíš! Odpovědět

sovice
	Re: zvířátka, miminka a hysterie - co to meleš? (18.12.2009 18:25:49) Normální kočka jako všechny kočkovité šelmy prospí značnou část dne a vybere si k tomu pohodlné místo. Odpovědět

MartinaNov (dva rošťáci
	Re: zvířátka, miminka a hysterie - co to meleš? (21.12.2009 17:36:48) nejlépe v ložnici v saténovém ložním prádle Odpovědět

xyz
•	Re: zvířátka, miminka a hysterie - co to meleš? (22.12.2009 20:30:58) Tak tedy ji v noci pouštíš, ať se vylítá povenku, ne? Já si myslím (podle zkušeností z okolí), že vy "bytový chovatelé" si myslíte, že kočka jako všechny kočkovité šelmy prospí většinu dne a v noci se bude válet s vámi, vždyť je vaše! Odpovědět

MsLucii

Re: zvířátka, miminka a hysterie - co to meleš?

(18.12.2009 21:57:07)
Nebo místo po stromě leze doma po škrabadle, lítá šustivým tunelem, loví plyšový myšky a různý balónky, mávátka a další hračky dělaný přímo pro potřeby koček, místo ulovených myší dostává vyváženou stravu, místo venkovní trávy ukusuje trávu v květináči pěstovanou přímo pro ni, místo vody z kaluže má celý den přísun čerstvé vody....mám pokračovat?

PS: Víš o tom, že to, jak ježek nosí na zádech jablíčka, taky není pravda?

kreditka

Re: zvířátka, miminka a hysterie

(18.12.2009 16:58:33)

Líp bych to nenapsala. My máme barák, psa, kočky a další zvířata ale máme je venku na zahradě, pes má zateplenou boudu a kočky přístup do kotelny, přímo do baráku žádné zvíře nechci. Když byla holka mimčo byly jsme na návštěvě kde měli čistokrevnýho psa (už nevím jaký druh) pes všude skákal malou jsem nemohla ani nikde na chvilku položit

Když páníček se psem odešel rozdělala jsem na zemi látkovou hrazdičku aby si malá pohrála a po jejím složení jsem myslela že se zblázním - byla samý chlup

xyz
•	Re: zvířátka, miminka a hysterie (18.12.2009 17:52:25) 100% souhlas, mluvíš mi přímo ze srdce!!!!!!!!! Odpovědět

Lassie66

Re: zvířátka, miminka a hysterie

(18.12.2009 20:42:55)
To je skoro až kočkopsí fóóbie...

Já nemám moc ráda argumenty typu "pes potřebuje pohyb", "zvíře se v bytě trápí" aj. Ona to sice může být pravda, ale často to hlásají lidé, kterým sedí haranti od rána do večera u pc, tělocvik mají maximálně ve škole a kolo či mičudu znají jen z obrázků. Lidé taky totiž potřebují pohyb a na to už se zapomíná. Primárně nejsem určeni k životu v králíkárnách a trávení několik hodin denně u bedny. Kdo ale o sobě řekne, že se trápí. Naopak, lidé vypadají, že si to užívají, stejně jako přežraná zvířata v ZOO válející se na sluníčku.

Já mám psa na zahradě, stěhoval se se mnou několikrát, cestoval i do Berlína Š120, asi 2x ležel uvázaný u mateřského centra 1-2 hodiny, jelikož jsem zapomněla, že šel se mnou....běhá denně, běhá za námi, když sáňkujeme(případně sedí na sáňkách s námi), bere ho na procházky i švagr a tchýně. Náš pes se prostě má. Ale nemyslím, že kdyby byl v bytě, že musí nutně trpět.Jen v posteli už se mnou nespí - ale na zem nešel kvůli dětem, ale už před 7 lety kvůli příteli. Neměl rád, že má chlupatá záda, kdykoliv si lehne do postele(máme kolii), a když rozlehl nacucané klíště, tak byl mazec....

A děti ho milují - a taky mají rádi jeho granule. Už 2x jsem je synovi vyndavala z pusy

Milovníkům zvířat zdar.

•

Re: zvířátka, miminka a hysterie

(18.12.2009 23:36:06)
Nic proti, ale vaše odpověď vypovídá, že jste vůbec nepochopila, co chtěla Markéta svým článkem sdělit.A upřímně, radši mám 4 kočky v bytě 2+1 než abych je venku nechala umřít. Mám 14letou dceru a za sebou 2xIVF + 2 ET a i kdybych měla alergii, tak se zvířat nezbavím, prostě bych si vzala prášky na alergii.Mí rodiče mají psa v útulku a ten taky není rád sám ...možná když budete trochu přemýšlet a nebudete posuzovat zvířata za podřadný, tak zjistíte proč. Když někdo vyhodí psa, on se dostane do útulku, tak to na něm pochopitelně nechá stopy, ale to pochopí jen milovník zvířat a to zcela jistě nejste.

Iveta
•	Re: zvířátka, miminka a hysterie (19.12.2009 0:11:13) Možná né přímo prášky, ale určitě bych se snažila to řešit jinak. Když jsme navštěvovali centrum asistované reprodukce a dělali nám testy na alergii a ty vyšli pozitivně, tak podle Vás jsem měla podat žádost o rozvod a najít si jiného chlapa ? Odpovědět

Líza
	Re: zvířátka, miminka a hysterie (19.12.2009 8:48:24) Iveto, Milada se ti snaží naznačit, že jsou určité průběhy alergií, které nevyřešíš práškem - a pokud by měl mít někdo astmatický záchvat třikrát do týdne kvůli alergii na kočku, tak ji prostě doma mít nemůže, to je celý. Odpovědět

karma

zvířata "jen do baráku"

(19.12.2009 12:40:57)
Vůbec si nemyslím, že např pes (s kočkama nemám zkušenost)jen do baráku! Mám v životě 3.psa, první chodila moc ráda ven, doma byla ale taky moc a moc ráda (v mé posteli, hlavně), druhý pejsek chodil ven vysloveně nerad, ač norník, noroval pouze v peřinách, dnešní setr procházky miluje, ale domů se taky žene (předtím trávil život venku, ponejvíce na zadních v kotci). Manžel měli jezevčíka (v domě s obrovskou zahradou) a ven šla pouze ¨za slunečného počasí. Tcháni mají bordra kolii. Na zahradě. Myslím, že je tam neštastný, je příliš "sociální" na to, aby nebyl se smečkou v domě. Taky tam furt destruuje. I kdybych měla barák se zahradou, psi bych brala do baráku. Tyto BÝVALÉ šelmy žijou už s člověkem příliš dlouho...alespon tolik moje explicitní zkušenost.

Mirek
•	Re: zvířátka, miminka a hysterie (28.12.2009 17:32:33) A víš proč si ty fifiny berou pejsky i do obchodních center? Aby nonstop neštěkali celý den doma. Odpovědět

Alča

•

Maminky, ze zvířátek nešilte!

(18.12.2009 11:25:04)
Ahoj všem, musím přispět k tomuto článku také. Článek je napsaný moc hezky a jako bych se v něm viděla. Hlavně bych chtěla podpořit všechny maminky čekatelky i ty, které těhotenství plánují. Sami máme dvě britské kočičky. Jsou našimi miláčky. Pověra, že kde je kočka je problém s otěhotněním je absurdní, jelikož já jsem loni otěhotněla hned napoprvé, ani jsme to tak rychle nečekali

a to kočičky s námi žijí v bytě a jejich přítomnost v posteli nám taky není cizí. A co se týká toxoplasmosy, tak jsem během těhotenství také ze všech stran slyšela, že musím přece dát kočky pryč, jiná varianta (hlavně od tchánovců) ani nebyla přípustná. S manžou jsme se ale zařídili podle svého. Pravda, že pro klid jsem si testy na toxoplasmosu vyžádala u gynekologa během těhu asi dvakrát a vše v pohodě. Kočičky mi dělali po celé těhotenství společnost a nebylo nic hezčího, než když jsem v klidu seděla, mimi se mi vrtělo v bříšku a kočky z obou stran vrněly u bříška

Na druhou stranu, pokud by se mi u dítěte projevila silná alergie, která by se potvrdila, tak bych situaci řešila, ale že by mi kočka zalehla mimi nebo tak něco, to si fakt nemyslím. Takže ničeho se nebjte a svých miláčků si užívejte

Jana + 3 rošťáci

Není to tak jednoznačné...

(18.12.2009 11:28:11)
Já sama vyrůstala na vesnici, měli jsme psa, kočky, králíky i slepice. V 17 letech mi zjistili alergii - na zvířecí srst a peří... Pokud by vše bylo tak snadné, jak píše autorka, nikdy bych nemohla mít alergii na zvířátka, se kterými jsem v kontaktu od útlého dětsktví. To samé i mé děti, uklízím doma tak nějak normálně, ale je u nás prašno, takže prach je náš společník - proč potom má moje dcera alergii na prachové roztoče? Druhá je alergická na zvířecí srst - na zahradě nám spí pes a lítá kočka, dokonce i králíky jsme chvíli měli.....
Moc bych si přála, aby se alergie chobvaly tak, jak píše autorka, byli bychom totiž zdraví, já i moje tři děti.....

Marki a dvě nezbedy

•

Re: Není to tak jednoznačné...

(18.12.2009 15:32:37)
Ahoj Jano, chtěla bych k tvému příspěvku něco doplnit. Máte pravdu obě, ty i autorka článku. Opravdu byly zveřejněny studie, kde se zjistilo, že děti vyrůstající s domácími zvířaty trpí méně často (nikoliv vůbec) alergiemi, než děti v domácnosti bez zvířat, jsou to ale statistické údaje z mnoha případů a pro konkrétní dítě nemusí vždy platit. Faktorů pro vznik alergií je více, například dědičná dispozice, všechna doporučení je potřeba zvážit pro konkrétní maminku a dítě a hlavně používat selský rozum. Přeji vaší rodince pohodové Vánoce

enny

Každého věc

(18.12.2009 11:32:06)
Kdysi jsem viděla dokument o vztahu lidí ke zvířetům, trošku tam také vypíchli dva protipóly ... První: Lidé berou zvíře jako rovnocené člověku Druhý: Vývoj vztah ke zvířatům berou jako návrat k přírodě, vzpomeňte na božstva se zvířecími hlavami, posvátná zvířata, sochy zvířat u hrobů..

Máme kočky dvě, tedy mimo stádo dalších zvířat.. Né, nemyslím si, že kočka je "člověk", ale je to bytost:), které se doma omlouváme, když do ní nechtíc "vrazíme" (upřímně- často za to může ona, ale co už, že:) Kočky jsme si pořizovali postupně, nenápadně, jako osttně všechno zvířectv:), jak říká můj Petr, dřív ho ani nikdy nenapadlo, že by nějakou doma chtěl:), teď, když přijde večer utahanej, říká, že mu pomůže už jen, když se mu kočka schoulí na klíně a začne vrnět, vážně uklidňuje:) Chápu, že někdo zvířata "nemusí" nebo je mít doma nemůže. Je to věc každého. Na druhou stranu bych nechtěla žít s člověkem, který zvířata nemá rád.. Jen, když si cokoliv živého pořídí, měl by se starat..

Jinak - ještě k těm prioritám - já si vážně nedovedu představit částku, kdy bych si řekla, že "to už za to zvíře nedám".. Je to jen můj názor, já si třeba nemám potřebu pořizovat nový mobil jen proto, že je starý...

Molly.

Cože? Vy máte další kočku?!

(18.12.2009 11:34:42)
Před rokem jsme dostali kocourka jako svatební dar - nalezeneček, vystrašeneček, ale hlavně - kocour obyčejný, mourovatý. Tchýně nás ještě půl roku přesvědčovala, ať jí ho dáme na zahradu, že kočky do bytu nepatří, obzvlášť ne ty obyčejné. Kocour venku zřejmě zažil něco nepěkného, i když má možnost jít ven, ani ho to nenapadne.
Po půl roce nám nevyšlo IVF, na kocourka jsme se upjali ještě více...a tchýně najednou pochopila, že kocourek je pro nás mnohem důležitější, než si někdo vůbec dokáže představit. Oni mají psa, kterého si koupili, aby zahnali chmury a rozjasnili svůj život, my máme zase kocourka.
Za necelý rok jsme kocourkovi pořídili parťáka, aby mu proháněl faldy i někdo jiný, než my. Moje rodina je z obou koček nadšená, tchýně už si zvykla, ráda dostává maily s fotkama koček, ale tchán pořád mele svou - zásadně nesouhlasí, abychom měli jakoukoliv kočku, protože "kočka dítěti do postýlky skočí, pes ne". Tchána už neřešíme, kdyby náhodou chtěl mít nějaké řeči, oznámíme mu, že naše čistě domácí kočky jsou mnohem méně nebezpečné než jejich pes, který může z venku v kožichu přinést kdejakou blechu.
A co se týče toxoplazmózy, mám to jednoduché - měla jsem ji podle testů už před několika lety a to v době, kdy jsme na kočku v domácnosti ani nepomysleli.

Gabča

•

Re:

(18.12.2009 22:21:51)
Dobrý večer, moc se mi líbí tento článek a celá dnešní diskuze, že musím napsat také svou zkušenost. Máme doma sedmiletou fenku francouzského buldočka a dvouletou kočičku. Fenečka je nemocná, má epilepsii. Spí s námi v posteli a máme ji jako další děťátko. Naší malé jsou tři roky. Když jsem byla těhotná, tak jsem ze strany manželova rodičů a mé tetičky hlavně pořád dokola slyšela, kdy už dám konečně toho psa pryč, že až bude dítě, že musí pryč z postele a i z bytu, atd., a hlavně že jsme ji měli první tak že bude zlá a bude žárlit a ublíží. Lepšího psího přítele si nedokážu představit. Na malou žárlila asi týden a pak si ji vzala za svou a tak ji hlídala, že si ji pomalu ani návštěvy nemohli pochovat. Teď je místo mě páníček naše malá, pejsek nikoho jiného tak na slovo neposlouchá jako ji. Kočičku jsme dostaly když byl malé rok. Našel ji můj brácha jako měsíční koťátko, měla svrab, blechy a silný katar. Daly jsme si s ní práci a teď je z ní nádherná zdravá čtyřkilová kočičí slečna, která má tolik temperamentu v sobě, že každou chvíli mám poškrábané ruce z hraní s ní, ale naší malé ještě nikdy neublížila a neškrábla ji. Neměnila by jsem. Nyní jsem podruhé těhotná a už mi nikdo nic neříká, už to všichni vzdaly. Já by jsem se svých mazlíčků stejně nevzdala, bylo by to jako by jsem měla odložit své děti, ať si každý myslí co chce...

Irena

•

Démon kočka dusící spící neviňátko :-)

(18.12.2009 12:00:09)
Strašně pěkně napsáno, děkuji. Jsem majitelem tří kočičích chlupáčů a když sem otěhotněla, neposlouchala jsem v podstatě nic jiného, než že ohrozžuji dítě a musím! dát zvěř pryč. Zašlo to dokonce tak daleko, že sem byla nehezky nařčena, že dávám přednost kočkám před dítětem. Copak se všichni zbláznili? Pokud bych od svých koček toxo dostala, měla bych ji dávno před otěhotněním, takže dát kočku pryč by stejně nepomohlo (že toxo máte nemusíte poznat). Dle paní doktorky je toxo pro plod nebezpčená v 1 trimestru - a to je riziko přenosu z matky na plod asi 3%! Nevím proč jsou kočky tak nenávidění bubáci. Taky je dobrá ta historka, kterak kočka udusila dítě, že. Podle mě vznikla v době, kdy si lidé nedokázali vysvětlit syndrom náhlého úmrtí, tak se to prostě svedlo na kočku, která si ustlala v kočárku. Jinak moc závidím, že se vaše číči nebojí dětí, moje jsou ze synka úplně říčné. Ale když usne, lehnou si k němu a předou

ALianan
	Re: Démon kočka dusící spící neviňátko :-) (18.12.2009 12:14:01) Napadlo mě, znáte někoho, komu kočka zalehla dítě? Odpovědět

Blanče
	Re: Démon kočka dusící spící neviňátko :-) (18.12.2009 13:05:12) Ne, ale třikrát jsme odchovali koťata - jestliže kočka dokáže nezalehnout 6 chlupáčků o velikosti pár centimetrů a to na nich leží a zahřívá je, nechápu princip, kterým by měla zelehnout dítě, které je většinou těžké jak ona. Odpovědět

Vaal
	Re: Démon kočka dusící spící neviňátko :-) (18.12.2009 13:25:17) Blanče, tobě si nikdy kočka nelehla na hlavu, třeba když si spala? Nevím jak by se mělo bránit takové novorozeně, které se ani neumí otočit.K těm svým koťátkům má poněkud jiný vztah, vztah mateřský, nějaké cizí mimino je jí šumák. Odpovědět

lleennttiillkkaa a Vítek 5m
•	Re: Démon kočka dusící spící neviňátko :-) (18.12.2009 16:34:25) Nevěřím tomu, že by kočka zalehla miminko. Naše kočky mají třeba vstup do ložnice zakázaný. Pominu-li fakt, že malý jim je více méně ukradený. Kocour ho obchází z uctivé vzdálenost. Odpovědět

Vaal

Článek se mi tak úplně nelíbí

(18.12.2009 12:22:23)
Článek se mi tak úplně nelíbí. Psy a kočky miluji, ale jsem přesvědčená, že je musíme brát takové jaké jsou, nepolidšťovat je a RESPEKTOVAT JE!
Respekt rozhodně není, pokud necháte kočku, nebo psa, trápit malým batoletem,třeba zrovna v té dětské postýlce(viz.článek), ze které se špatně utíká, které ještě neví jak se k nim chovat a potom se HRÓOOZNĚ divit, když kočka dítěti vydrápne oko, nebo na něj doposud hodný pejsek, co měl batole vždycky tak rád, zaútočí. Takovíhle lidé vinu svalí hned na zvíře, že je jakési vadné, a první řešením bývá utracení...no co, zvířátko si koupíme nové.
ZVÍŘATA MLUVIT NEUMÍ, nevysvětlí nám, že se zrovna necítí dobře, že mu vadí ostrý hluk odrážedla, na kterém rejdí batole, že mu vadí, když mu cpete batole do pelechu, pro pořízení DEMONSTRATIVNÍ FOTEČKY, kterak ten náš pitbulek toho našeho "bobíska" miluje...zlost se časem nahromadí a pes nám to "vysvětlí" tak, že dítě napadne.(Zkušenost mé kamarádky, psa nechala hned utratit a to by stačilo JEN více respektu, pochopení a adekvátní výchovy tohoto plemene)
Jsem klidně pro to, válet se s kočkou i psem v posteli, nechat je v kontaktu s dětmi, nechat je klidně od nich oblízat, hygienu tak moc nehrotit, děti budou odolnější. ALE, jenom pokud děti dokáží pochopit pravidla chování ke zvířatům a pokud se mohou bránit(nenechat si hrát desetileté dítě třeba s pětiletým Rotvajlerem).
Zvířata mohou být pro výchovu i zdraví dětí velmi prospěšná, ale v kombinaci s nepříliš "bystrými" rodiči i velmi nebezpečná.

Re: Článek se mi tak úplně nelíbí

(18.12.2009 13:01:13)
ano souhlasím
taky mám ráda kočky i psy, ale právě proto, že už jsem nějaké měla, nejsem zastáncem toho, aby byly kočky v bytě a se psy je to diskutabilní
v fofru, v jakém žijeme, s tím, že jsme pořád někde pryč, bych si psa nepořídila
byl by v bytě pořád sám a to je vůči psovi nefér
pořídím si ho, až budu víc doma a budu na něj mít dost času
mám známé, kteřá mají kočku jen v bytě a je mi to nějak proti srsti - připadá mi to zvíře nesvé, když může chodit jen po bytě
nehledě na to, že ať jsou lidé sebečistotnější, ten kočičí odér je cítit okamžitě

Vaal

Re: Článek se mi tak úplně nelíbí

(18.12.2009 13:20:43)
My jsme taky měli kočku v bytě a už nikdy! Sice byla kastrovaná, ale i tak smrad hroznej a připadala mi taková nešťastná, jen se pořád válela na gauči(taky co jiného, že), něco děsně nepřirozeného.
Co jsem bydlela u babičky, tak jsme měli spusty kocourů, kastrovaní nebyli, nikde neznačkovali a byli úplně v pohodě, spokojení, hraví, akorát žili tak maximálně 6 let.

Nataša, asi blázen

•

Re: Článek se mi tak úplně nelíbí

(21.12.2009 20:33:34)
Nechápu, čím myslíte ten smrad z kočky? Pokud máte kryté WC a kvalitní kočkolit a kočka po sobě exkrement zahrabe,kde je problém, každý při kadění smrdí. A to, že se kočka jen válela a vypadala smutně, asi jste se jí moc nevěnovali, co dodat,měla vůbec i nějaké hračky? Mě se tu kočky válí, mám 4 a jelikož jich je víc, tak si vyhrají. Po přečtení jen pár řádků mi z toho bylo smutno už za tu kočku a nevím, co nevykastrovaný kocour má s vykastrovanou kočkou společného, sama připouštíte, že dlouhou životnost neměli, nechápu???

Lassie66
	Re: Článek se mi tak úplně nelíbí (21.12.2009 21:35:17) Natašo, kočičina cítit je, to je bez debat. Někomu smrdí, někomu ne. Je to jako u kuřáků - někdo to nevnímá, jiný to nemůže vystát. Odpovědět

skunk obecný, či co?

•

Re: Článek se mi tak úplně nelíbí

(21.12.2009 21:52:38)
Takže řečeno, kdo má kočku, tomu to doma smrdí, hmm, tak proč k nám lidi chodí na návštěvu nechápu? Kočka sama o sobě nesmrdí, pokud je kastrovaná a čistotná a samozřejmě používáte kvalitní kočkolit, teď je x druhů a možností, nežijte ještě u písku, dokonce i mají i různé vůně. Nebo tedy jste znalec nebo máte zkušenosti u známých?

Lassie66
	Re: Článek se mi tak úplně nelíbí (21.12.2009 22:02:56) Žila jsem s kočkama na ubytovně, v paneláku a v domku. Můj pes taky smrdí, třeba když zmokne. No a co? Já říkám, že kočičina cítit je, jestli vám voní, tak fajn. O co jde? Odpovědět

Lassie66
	Re: Článek se mi tak úplně nelíbí (21.12.2009 22:04:12) Jinak, Natašo, IP adresa je vidět. Odpovědět

Nataša

•

Re: Článek se mi tak úplně nelíbí

(21.12.2009 22:21:18)
Je mi jasné, že adresa jde vidět, svítí mi to tu ve žlutém rámečku hezky, akorát si přijdu jako ten skunk. Kočka svojí péčí o srst opravdu cítit není, pokud se jí nečuchá k zadku, nevím, kde to berete, myslím hlavně bytovky a kastráty a opakuji, když se čistí WC,je kryté a kvalitní stelivo, není problém, proto mě to rozčílilo, pokud máte jiné zkušenosti, tak se asi nezkoušelo nic z toho co píšu. Nebo vlastně jako vlastník koček mi už čuch otupil. Nevím, prostě nechápu, proč si slečna kočku pořídila, když jí přišla jako líné a smradlavé zvíře a samozřejmě následně i zbavila, podle toho, co tu i píše si neměla pořizovat žádné zvířátko.

Lassie66

Re: Článek se mi tak úplně nelíbí

(21.12.2009 22:33:21)
Natašo, o tom se nebavíme. Bavíme se o pachu. Kočka má svůj specifický pach - o tom žádná. Vám to nesmrdí. Ale jste zvyklá. Někomu to vadí. Je, samozřejmě, rozdíl v tom, jaká péče se zvířeti věnuje. Ale já zažila 3 různé kočky a tři různé majitele. Pach mi zase tolik nevadil, ale je fakt, že kočky snesu už jen venku. Ale není to vina těch koček. Jen nejsem kočičí člověk. Mé předešlé zkušenosti k tomu ale přispěly.

Nataša

•

Re: Článek se mi tak úplně nelíbí

(21.12.2009 22:42:34)
To to tedy nevím, kvůli tomu bych se hádala k nám chodí i lidi, co kočku nemají a nikdo nic neřekl a příjdou zas, žádná pomluva se také nedonesla. Nevím, kde ten pach berete, já miluji zvířata a pes je podle mě x krát více cítit než kočka a jednou psa chci,takže nechápu, jak Vám může vadit "pach" kočky ( nezmínila jste se, zda Vaše zkušenosti byly kastrované ) o proti třeba zmoklému hafíkovi, podle mě je to sakra rozdíl.Myslím,že patří mezi nejmíň zapáchající chlupaté domácí mazlíčky.

Lassie66

Re: Článek se mi tak úplně nelíbí

(22.12.2009 13:10:14)
Natašo, nečteš, co píšu. Někomu kočky smrdí, jinému ne. To, že jsou cítit neznamená, že k vám nebudou chodit návštěvy. Jak psala Lída - někomu zase smrdí psi. Nebudu se hádat, protože je to pravda. Já psa mám, mazlím se s ním, voní mi hezky - psinou. Když zmokne, tak i mně smrdí. To, že dneska máte kočkolit s vanilkovou, jahodovou nebo lesní vůní ještě neznamená, že kočka ztratí svůj specifický pach. Já vyrostla v paneláku, v 8. patře chovali kočky na výstavu(pečovali o ně až až) - ale smrdělo celé patro. Byla jsem malá, takže mi to nevadilo vůbec, spíš jsem se na ně chodila dívat. Ale nadávali i sousedi z jiných pater. Od té doby se změnil sortiment různých přípravků od kočkolitu až po šampony, ale kočka prostě nemůže vonět po konvalinkách, je to pořád kočka. Mé pozdější zkušenosti s kočkama jsou novější, ale kočku prostě po "vůni" poznám. Navíc mám astma a v místnosti, kde jsou kočky, se dusím. Nemusím jí ani vidět. Ale jelikož je astma psychosomatické, tak záchvat přijde rychleji, když se mi před očima kocour proběhne - a do 10 minut musím odejít.

Lassie66
	Re: Článek se mi tak úplně nelíbí (22.12.2009 13:15:06) A ještě jedna věc - kočičina je cítit i z oblečení. Když zmokne pes, smrdí jak bolavé nohy - ale zase vyčichne. Můj ano. Pes mé tchýně zase smrděl hrozně a pořád, ale byl nemocný a starý. Ale z věcí jsem ten pach necítila. Odpovědět

Vaal

Re: Článek se mi tak úplně nelíbí

(22.12.2009 23:26:48)
Natašo, jak je to s moderními kočičími záchodky nevím, nám ten náš děsně páchl(viz. níže).Kočka sama o sobě samozřejmě nesmrdí, mazlila jsem se s ní tak, že jsem jí do kožíšku ponořila obličej a relaxovala. Uklidňovalo mě to.Nekastrované kočky u babičky nesmrděly vůbec, chodily totiž na záchod venku.Kočky jsou velmi čistotné, to dávám zapravdu a pes smrdí o mnoho víc, i když já bych to o našem(tom kousavém) nikdy neřekla, jeho pach mám ráda.S ním se mazlím tak, že mu chytnu čumák kolem dokola (má ho taskový tenký), aby mě nekous, a ňuchám se s ním.

Lída,3 kluci a holka
	Re: Článek se mi tak úplně nelíbí (21.12.2009 22:42:40) Lassie, tak přesně takhle mi vaděj psi. Prostě pes mi smrdí. Slušně vychovaný psy jsem ochotná snášet, ale spíš venku. Domů bych psa nechtěla, maximálně na zahradu. Zato kočku bych si pořídila hned, kočky miluju. Odpovědět

Vaal

Re: Článek se mi tak úplně nelíbí

(22.12.2009 23:15:08)
My kočkolit nepoužívali, naše kočička chtěla chodit jenom na písek.Byla to naše chyba, ze začátku jsme ji učili jen na písek, kočkolit byl tehdy děsně drahý, nebo snad ani nebyl, myslím, že to bylo ještě za komoušů. No a potom, když už byl, se jí na něj chodit nechtělo, chodila vedle. Proto smrad byl děsnej.

Winky

•

Re: Článek se mi tak úplně nelíbí

(18.12.2009 13:34:47)
bohužel je to tak - článek je napsaný tendenčně, jednopólově, dosti zjednodušeně (máte zvířata = nemáte alergii a naopak). Zvířata mám ráda, ráda podpořím i kontakt dětí se zvířaty, vnímám to jako přínos. Jen nepovažuju za nutné to tak vehementně tvrdit, s vykřičníkem na konci, že je to tak jedině správně a kdo to nedělá je necita.

Navíc celkem i souhlasím s tím co výše napsala MartinaNov i když jste ji za to nepříjemně napadly. Páníčci co "milují" své domácí mazlíčky opičí láskou nedělají dobrou službu ani jim, ani lidem ve svém okolí. Můj táta měl nevychovaného zlatého retrívra. Před tím než si psa pořídil, tak se mohl vzteknout pokud nějaký pes byl nevychovaný, žebral u stolu, otravoval jiné lidi, lezl kam neměl. Pak dostali slaďounké štěňátko které bylo kapánek nemocné - no a už to jelo, láska jako trám která vyústila v nespolehlivého a neposlušného psa, jenž byl nebezpečný sobě (máma ho lovila z ledové řeky někdy v únoru, nespočetněkrát ho hledali) i jiným lidem (když utekl, s oblibou lezl na cizí pozemky i do cizích domů, obíral kolemjdoucí děti o ožužlané rohlíky a jiné dobroty co si nesly v ruce.....dost se divím že od nikoho nedostal, holt byl velký a budil respekt). V bytě chlupů že se nedaly uklidit (a fakt musím říct že mamka už se kolikrát ani nesnažila), byly na nábytku, na oblečení, v jídle....
Pes si olízal kulky a pak se hrnul k naší malé jí olíznout obličej a táta se divil proč to psovi nedovolím, vždyť je to léčivé.

Také si myslím že kočky a psi jsou venkovní zvířata. Ano, existují vyšlechtěné "palácové" rasy, ale bohužel 2+1 v paneláku fakt není "palác".

Xantipa.
	Re: Článek se mi tak úplně nelíbí (18.12.2009 13:37:55) Malí přešlechtění psi rozhodně nejsou psi na ven. Pokud se naučí, ven je nedostaneš ani párem volů. Odpovědět

Re: Článek se mi tak úplně nelíbí

(18.12.2009 14:05:46)
Nevím, jestli barevný boloňský psík je přešlechtěná rasa, ale vím, že náš kousek má k pobytu venku podobný vztah jako já a děti - za hezkého počasí klidně celý den; když je hnusně, oběhnout nejnutnější a šup domů.
Myslím si, že je to celé hlavně o zdravém rozumu a zodpovědnosti. Po psovi toužil mladší syn dlouho, skoro rok jsme vybírali rasu hlavně podle povahy(pes, který potřebuje denně našlapat pár kilometrů, by do naší rodiny asi nezapadl)a po roce můžu říct, že je velmi milovaným nejníže postaveným členem naší "smečky" a spokojenost je na jeho i naší straně.
S dvouapůlletou dcerkou jsou to nejlepší parťáci, věčně spolu někde něco tropí, ale taky nejsou ani chvilku spolu sami bez dozoru. Je fakt, že se bojím spíš o psa než o dcerku. Oba mají přesně vymezené hranice, co si při svých rošťárnách můžou ke svému kumpánovi dovolit, ale pořád máme na paměti, že psovi do hlavy nevidíme.
Myslím, že při chovu jakéhokoliv zvířete je nutné si uvědomit, že je to prostě zvíře a jako takové ho milovat a nepovyšovat ho nad lidské členy domácnosti.

Re: Článek se mi tak úplně nelíbí

(18.12.2009 14:24:59)
No, my měli shi-tzu. Opravdu to je malý, hrdý pes. Pravda - ten náš byl poněkud náladový, děti obecně nesnášela /byla to fenka/. Tedy naše respektovala a vyžadovala, aby ony respektovaly ji. Rozhodně žádný sahání, válení se po ní nebo něco podobnýho. Venku to nesnášela, ale jak jsem psala, když bylo hezky a chtělo se jí - tak já teda jdu, když jste tam vy. Ale barák jsem jí nechávala otevřený, aby mohla kdykoli domů. Rozhodně jsem nestála o tom, aby prochladla, protože se svými 4 kg se mohla srovnávat s novorozencem a péče pak byla vlastně stejná.

Feliz

Re: Článek se mi tak úplně nelíbí

(18.12.2009 14:40:01)
Naše kočka odmítala spát kdekoliv jninde, než v dětské postýlce. O trápení nemůže být řeč.
Syn má z raného dětsví podobné fotky, kočky spali zásadně s ním a psi zásadne u kočárku. Ne, že bychom měli doma útulek, beru to celkově v celé rodině. Dodnes všechny zvířata poslouchají jen jeho, nevím, jak to dělá.

Lucka

•

Re: Článek se mi tak úplně nelíbí

(18.12.2009 18:51:41)
Vaal a nenapadlo tě třeba, že to dítě bylo v postýlce dřív, než ta kočka? že si tam za ním vlezl? No u nás - všichni svorně prchali, jak dítě viděli, teď si začínají opatrně hrát a u jedné číči, ač koťata nikdy neměla se začíná projevovat něco jako mateřský vztah - když křičí, Amálka hned přiběhne a mruká a ono to zabírá :)a ač jsou naše kočky dost ostrý, když je mimi tahá, nepoškrábou (jak to bez skrupulí dělají nám) ale utečou. Vím, že mi asi nebudeš věřit, ale u nás to funguje.

sovice

Re: Článek se mi tak úplně nelíbí

(18.12.2009 19:31:05)
Lucko,

mám přesně stejnou zkušenost, kocour se nikdy nenamáhal zatahovat drápy, když si s námi dospělými hrál, a někdy si hraje celkem ostře, ale na holčičky jen opatrně a s drápky extra zataženými, a když jich měl dost, prostě vzal roha... až teď se po nich občas ožene, jednak stárne a jednak děti poněkud povyrostly

magggi synáček z léta09

Užitečné téma, děkuju!

(18.12.2009 15:36:04)
Také se jmenuju Markéta a také jsme se stali rodiči až po dlouhé době :o)))
Jsem alergik - ekzematik, rodilý Pražák, 8 let žijící na horách v rodné chaloupce mého přítele, otce našeho 5timěsíčního miminka.
Kromě nového, lidského mláděte máme 4 kočky (zatoulané k nám - kdysi plaché, nemocné, hubené, nyní až obézní, kastrované, zdravé a drzé :o))) a další zvířata - ale žádná užitková či užitečná. Vše pro radost.
Jediná opatření, která po příchodu dítěte nastala - v posteli se mnou už nespí všechny 4 kočky, ale jen jeden kocour, který našeho chlapečka adoptoval za své kotě (a v prvnch týdnech mu dvakrát vlezl do postýlky, když jsem na půl hodinky v noci "ztratila vědomí" vyčerpáním - ovšem ne aby kluka udusil, ale hlídal - úplně v nohách, že s ním ani do kontaktu nepřišel :o))) a hlídá ho u postýlky, u bazénku, v němž si mimi hraje na dece, u kočárku venku... A na procházky s námi chodí kočky všechny :o)
Ale k těm opatřením - na místa, kde se dítě vyskytuje, kočky nesmí, ale ne kvůli bezpečí dítěte - spíš proto, že nemám čas odtamtud ustavičně odstraňovat chlupy, kupujeme vícekrát ročně dražší prostředky proti vnějším i vnitřním parazitům, hygiena...a to je asi tak všechno...

To, čemu nerozumím, není, proč lidé dávají pryč zvíře v těhotenství nebo po porodu (i když se mi to hnusí a nechápu, jak to tomu tvorovi můžou udělat), ale to, že si ho vůbec pořizují!!!
I absolvent zvláštní školy ví, že kočka žije kolem 12 let (naše, od mého miminího věku, kolem 18-22let). I absolvent zvláštní školy si spočítá na prstech, že pokud je mu dvacet pět a chce mít ve výhledu 10let mimino, těžko se to nebude krýt s chovem kočky (nebo psa, fretky...).
A protože takoví lidé, keří si s klidným svědomím pořídí zvíře a s klidným svědomím ho dají pryč (různými způsoby), existují, svědčí to zaprvé o jejich vztahu k živým tvorům a zadruhé to vysvětluje, proč je v tomto státě stále ještě považováno zvíře za věc bez duše a dle některých představ i bez schopnosti cítit fyzickou a psychickou bolest... :o(((

JAJA
•	Re: Užitečné téma, děkuju! (18.12.2009 15:47:22) Dospělý si ruce umyje asi vždy. U dítěte to zas tak není. Felynoza u syna mi stačila. Kocour šel k hodné paní s domečkem a zahrádkou, kde se má dobře dodnes. Sice jsme to všichni oplakali, ale i on nebyl v bytě šťastný a dětí se hodně bál. Odpovědět

ALianan
	Re: Užitečné téma, děkuju! (18.12.2009 15:57:28) Ale to je nemoc z kočičího škrábnutí, tam mýtí rukou nepomůže. Navíc dost vzácná a většina onemocněných si ani nevšimně se vyléčí sama, bez potřeby naštívit lékaře. (určitě mohou být i komplikace, netvrdím, že ne. Ale komplikace se mohou vyskytnout i u rýmy) Odpovědět

magggi synáček z léta09

Re: Užitečné téma, děkuju!

(18.12.2009 16:45:06)
Něco jiného je, když se objeví komplikace třeba právě ve formě astmatu nebo ekzému atp. Ale kočičí škrábnutí je úraz jako každý jiný a může mít komplikace jako každý jiný úraz. Je to smůla, neštěstí, strach.. Kvůli tomu bych však kočku z domu nedala... Je to jako dát pryč psa, protože na dítě převrhl stoličku...třeba

karma

láska ke zvířatům

(18.12.2009 15:50:34)
No, jak je vidět, příspěvky celkem potvrzují, že kdo měl v děctví zvíře, rozhodné to pozitivní bylo: ani ho to tak neochránilo před alergií, jako spíš ho to naučilo zvířata milovat. Moje máma jako dítě taky neměla zvíře a je fakt, že nějak moc zvířata nemusí. Já zvířata miluju ajsem zastáncem mít u dítěte i zvíře. Taky jsem se po smrti mého pejska nedávno stala majitelkou 8letého setra. Napřed jsem si (po smrti toho původního) říkala, že si alespon odpočinu (pejsem měl špatné srdce, musela jsem ho skoro pořád nosit, popř vozit i s dcerou v kočárku (k obveselení kolemjdoucích). Ale bylo mi tak hrozně moc smutno, že za 14dní u nás bydlel 8letý setr. Všíchni se mě ptají, jestli se nebojím mít starého psa k dítěti. Ale jo, trochu jo. Ale vím, že je prostě nesmím nechat bez dozoru a i tak tu jsou rizika...ale 1000x víc se s malou bojím jet autem. A myslím, že ji swoužití se psem moc a moc obohacuje.

magggi synáček z léta09
	Re: láska ke zvířatům (18.12.2009 18:04:43) Tohle mě teda dojmulo. Víc takových lidí! Moc držím palce, ať je soužití spokojené a pohodové Odpovědět

Osamělá
	zóny (18.12.2009 15:53:42) Teda jak čtu diskusi, tak mě překvapuje kolik lidí je klidných, když jim v posteli a postýlkách spí kočky. Už jste někdy slyšeli o tom, že kam si lehne kočka je špatná zóna? Odpovědět

X E N A
	Re: zóny (18.12.2009 15:56:25) Gabčo, dala jsem ti tam ty odkazy na toho pangase. Odpovědět

Osamělá
	Re: zóny (18.12.2009 16:01:23) díky jsi zlato Odpovědět

ALianan
	Re: zóny (18.12.2009 16:25:57) Moje kočky si ze sásady lehají tam co já. Asi jsem taky detektor špatných zon, či co. Odpovědět

magggi synáček z léta09
	Re: zóny (18.12.2009 16:47:32) Nám se kočky povalují po celém baráku. Zřejmě stojí na pohřebišti šumavských indiánů Generace tu po staletí šťastně a dlouho žily - zóna nezóna Odpovědět

sovice

Re: zóny

(18.12.2009 18:23:58)
Gabčo,

to o těch zónách se vykládá, ale možná! to platí v prázdném nezařízeném prostoru, kde bys podle toho možná! mohla odhadnout, kam nepostavit postel.

V zařízeném bytě má kočka mnohem víc jiných, různorodých kritérií, např.:
- polstrování
(nebude ležet na tvrdé židli, když se může natáhnout v křesle, že ano)
- teplo
(v létě v okně, v zimě na radiátoru v koupelně, kde je přes žebra nahřátý ručník)
- panička či páneček
(našmajchlovat se na klín nebo do postele...)

Podle těch teorií patogenních zón totiž máme nejvýraznější denní špatnou zónu v létě v okně, v zimě v koupelně na radiátoru popř. v mé pracovně na radiátoru, když jsem doma, a noční patogenní zóna je zřejmě přímo spojená se mnou, protože kocour přespává u mě, ať spím v bytě kdekoliv.

(Mimochodem, taky se tvrdí, že kočky, které si lehnou na nemocného, "léčí")

Iveta
•	Re: zóny (19.12.2009 0:26:23) Tak to se asi budeme muset odstěhovat, protože maše číči spí prakticky všude Odpovědět

Markéta

•

Díky za vaše komentáře..

(18.12.2009 17:30:03)
Milé maminky, díky moc za všechny vaše komentáře - pozitivní i negativní.. je vidět, že tohle téma je stále aktuální a jsem moc ráda, když někoho přiměje k tomu vyjádřit svůj názor.. Jak jsem pročítala vaší diskuzi, ráda bych se zastavila u pár věcí. Prosím neberte to tak, že to, co jsem napsala, je stoprocentní a konkrétní.. jsou to obecné situace a také mají obecnou platnost. Tím chci říct, že i přes to, že máte doma zvířátko, může mít vaše dítě alergii.. zvíře není přece stoprocentní medicína.. procentuálně je ale vyšší pravděpodobnost, že dítě bude mít alergii, v čím více hygienicky čistém prostředí žije. Jinak samozřejmě nejsem žádný lékař, psycholog ani odborník. Jen znám velmi dobře praxi

)

A opravdu nikomu nevnucuju zvířátka do bytu, myslím, že každý má svůj život a ať si ho žije tak, aby sám byl šťastný a v pohodě!!!! Čili, kdo má rád zvířátka, proč by se jich měl zbavovat kvůli tomu, že bude mít miminko? Na druhou stranu, nechápu lidi, co si zvíře pořídí z nějakého "módního" důvodu a jakmile se jim nehodí, není nic lehčího, než se ho zbavit. Když zvíře nechci, tak si ho nepořizuju.. Tohle jsem vlastně svým zamyšlením chtěla říct. A souhlasím, že článek je trochu jednostranný - jsem totiž zainteresovaná, zvířata mám ráda. Neumím se od toho oprostit a napsat ryze objektivní článek, nicméně jsem nikoho neurážela a neurážím. Tak mi prosím tu lehkou subjektivitu promiňte

)

amy
•	Re: Díky za vaše komentáře.. (22.12.2009 11:16:34) Děkuji za krásný článek, děláte záslužnou práci, které si moc vážím. Sama mám doma 3 kočky a venku 1 kocoura a jsem moc ráda, že je všechny máme. Odpovědět

Liška s banem :)

Nebezpečná zvířátka

(18.12.2009 18:09:27)
Kočky mohou být nebezpečné pro miminka, protože rády lezou na teplá místa a občas se stane, že si lehnou miminku na obličej a udusí ho. Tchyně mi vyprávěla, že se to dříve stávala na vesnicích. Co se týče nemocí, spíše pomáhají imunitu dětí zvyšovat. Psi jsou nebezpeční pro vlastní děti proto, že žárlí. Náš šel kvůli tomu z domu (našli jsme mu adoptivní rodiče, bez dětí). Mnohem lepší soužití dětí a zvířat je v domě se zahradou. I ti psi tolik nežárlí.

Prostě Anna

Re: Nebezpečná zvířátka

(18.12.2009 18:25:53)
A moje tchýně říká, že dřív bývala mládež vychovanější, PRÝ se to říkalo.. Mno, nevím, je učitelka.. a ty mají vždycky pravdu, říká se to, PRÝ.. mimochodem její maminka (babička mého muže) se musela vdávat v 16

, ale jinak vychovaná je, to jo

Stejně čeština je krásnej jazyk, PRÝ je tak nějak vizuelně zajímavý slovo

Liška s banem :)

Re: Nebezpečná zvířátka

(19.12.2009 12:43:06)
Pes na zahradě lépe zná své místo ve smečce - tedy že jsou děti nad ním. Ti psi chovaní doma to mají pomotané. Já jsem původem z vesnice, psa jsme měli vždycky nějakého, ale znal dobře své místo a do domu nesměl. Když nějaký pes napadl dítě, tak byl hned utracen. Dobře vychovaný pes prošel bez úhony i testem - dítě mu bere žrádlo z huby. Zavrčení a lehké chňapňutí (výchovné) se tolerovalo, ostré kousnutí už ne.

ALianan

Re: Nebezpečná zvířátka

(19.12.2009 12:49:31)
Já taky zastávám názor, že dobře vychovaný pes na dítě neutočí. Třeba zavrčí, cvaknou zuby (jako naprosto krajní mez), ale před dítětem prostě uteče.

Naštěstí máme doma psa, kterému v tomhle naprosto věřím. Nebojím se odejít do domu a nechat dítě a psa na dvoře (nechám otevřené okno a občas kouknu co se děje)

Petra Neomi

•

Re: Nebezpečná zvířátka

(19.12.2009 19:15:08)
Moje dcera sice může čubě klidně žrádlo vzít z tlamy, ale hierarchicky pro ni dítě nad ní není. Je to mládě alfy, proto mu nic neudělá. V tom je obecně ten vtip, děti nejsou vůči dopspělým psům v dominantní pozici, a jejich hájení plyne za a) z toho, že jsou mláďata, za b) jsou to potomci alfa páru v domácnosti.

enny

Re: Nebezpečná zvířátka

(18.12.2009 18:39:51)
Úplně slyším nějakého klienta, který říká mému šéfovi (advokát) po hodinové konzultaci "pane doktore, ale moje žena kdysi četla ve Vlastě..".. tedy nic proti Vlastě..

Prosím, existuje nějaký veterinář či dětský lékař, který čte tuto diskuzi, a v praxi zažil nějaký případ dítěte udušeného kočkou?

Moucha tse-tse
	Re: Nebezpečná zvířátka (18.12.2009 22:11:52) Jejda, pamatuju, jak mi tchán před lety donesl článek z Vlasty, že se mohou tehotne nakazit toxo od psa. Muzou, ale dost brutalnim zpusobem. ( snist maso toho psa syrove) Odpovědět

RONJA, DCERA LOUPEŽNÍKA
	Re: Nebezpečná zvířátka (27.6.2011 11:46:03) Hergot ženská, to mi nedělejte, tohleto... Málem jsem se pochc.... Jinak máte samozřejmě pravdu... Syrový psí maso, ježišmarjá... Odpovědět

amy
•	Re: Nebezpečná zvířátka (19.12.2009 10:40:16) Můj otec je dětský lékař, dělá ve fakult.nemocnici, je mu přes 70 a zatím nic takového nezažil. Je to slušně řečeno hysterie Odpovědět

Liška s banem :)
	Re: Nebezpečná zvířátka (19.12.2009 12:45:16) Mně to o těch kočkách říkala tchyně - pamatuje si i nějaké případy ze svého mládí. Babička zase ze svého dětství pamatuje případ, kdy urchlé prase sežralo miminko v kočárku. Stalo se to u nich na vesnici. Odpovědět

magggi synáček z léta09

Re: Nebezpečná zvířátka

(19.12.2009 12:52:22)
Tak to musela být tatáž vesnice, v níž vyrůstal kolega učitel - jinak by se s tím všeobecně plašilo jako s dusícíma kočkama.

Liško - ty kočkou udušené děti - to je fakt historka z první ruky, nebo jen "jedna babička povídala, že se to u nich na vsi říkalo?"
Jestli ono to nevzniklo - ta pověst - tak, že se na kočky svalil SIDS, vdechnutí zvratků...prostě jakékoli udušení...
Prostě tomu nevěřím!

enny

Re: Nebezpečná zvířátka

(19.12.2009 13:33:22)
Sice takový případ neznám, ale věřím, že to možné je.. respektive věřím, že lidé jsou ochotni věřit lecčemus.. Když jsem četla článek o kočkách ve středověku, zmiňovali tam případ sedláka, kterému chytlo stavení, při hašení požáru našli černého kocoura - čarodějnici!, která dle nich požár způsobila. Bohužel sedlákovi se nepodařílo černého kocoura lapit, ale podařilo se mu jej zranit.. Kdo měl ovšem největší smůlu v tomto příběhu, byl sedlákův soused. Měl zranění na noze, takže bylo jasné, kdo se do černého kocoura převtěluje! Naštěstí byl řádně potrestán a skončil na hranici:(

Liška s banem :)

Re: Nebezpečná zvířátka

(19.12.2009 13:44:31)
No, jelikož tchyně vyrůstala ve francouzské Normandii, tak ze stejné vesnice tutově nebudou. Pokud je to jen legenda, tak nejspíš celoevropská (ty kočky na miminkách). A to s tím prasetem, co sežralo miminko, se stalo někde u Horšovského Týna. Babička je už po smrti, tak mi to nemůže přesně potvrdit. Mělo se to stát někdy ve 30.letech minulého století. Jak znám prasata (bratr měl prasečí farmu), tak to možné je. Ony si velmi rády pochutnají na mase a to i prasečím.

Světlana

Re: Nebezpečná zvířátka

(19.12.2009 14:53:53)
Na začátku minulého století se nejspíš na kočku sváděl i syndrom náhlého úmrtí kojenců apod. Miminko spí venku bez dozoru a najednou je mrtvé, jistě ho udusila kočka! Já takovým nesmyslům nevěřím, kdo tomu věří, ať si kočku nepořizuje a venku kočárek hlídá nebo ho zakryje síťkou. Divím se, že některé matky vůbec jezdí s dítětem autem nebo veřejnou dopravou. Tam totiž dítěti opravdu hrozí nebezpečí...

magggi synáček z léta09

Re: Nebezpečná zvířátka

(19.12.2009 19:05:02)
Souhlasím - na kočky se od středověku svádělo leccos (a ve starém Egyptě naopak s lidmi spaly od kolébky

), takže i dnešní názory se logicky různí

, ale bohužel pověry, tmářství a víra v neověřené informace, toť lidské vlastnosti.
Dítě zadušené kočkou je totiž podstatně větší senzace pro historický i současný "bulvár" či pavlač, než "obyčejné" neštěstí nebo to, že si zvíře s miminkem rozumí... O čem by se drbalo, že?

Má tchýně je taky z koček okolo kojence vedle, že ho udusí. Ovšem, aby mi sdělila, kdy a kde se něco podobného stalo, to nezvládne ani omylem..."se to prostě říká"

kreditka
	Re: Nebezpečná zvířátka (19.12.2009 15:14:14) To je fakt prasátka jsou kanibalové Odpovědět

magggi synáček z léta09

Re: Nebezpečná zvířátka

(18.12.2009 18:43:22)
Probůh, Liško - to s tím udušením miminek se traduje po staletí, ale nikdo nezná nikoho, komu se to stalo!!!
Taky se krajů se taky liší, jestli kočka dusí dítě zalehnutím hrudníčku nebo obličeje

Navíc v dnešní době je v lidských obydlích milión teplejších míst, než je dítě

Možná by se to dalo nějak zkombinovat s těma patogenníma zónama - kočka zalehává miminko, neb jest nezdravé

Každopádně, pokud máš děti, dávej pozor nejen na kočky, ale i na prasata. V sousední vsi sežralo prase novorozeně a jiné, v jiné vsi, ukouslo 5letému chlapečkovi pindíka

To říkal nebožtík můj kolega - pedagog!!!

magggi synáček z léta09

Re: Nebezpečná zvířátka

(18.12.2009 18:52:57)
Tak když jsme u toho, v pražské ZOO ukousl před 30 lety psík mývalovitý (nebo něco podobného) článek prstu žákovi 6. třídy základní školy, když si četl cedulku NEPŘIBLIŽUJTE SE KE KLECI nebo tak něco a zaujat textem, o pletivo se opřel rukou...

Zhruba ve stejné chvíli ukradla opice jinému žákovi čepici, když si četl zblízka ceduli s týmž nápisem

enny

Re: Nebezpečná zvířátka

(18.12.2009 18:50:17)
Vzpomínám si, že jsem byla jako teenager zděšená:):), když jsem četla v Povídkách malostranských o těhotné ženě, která překročila přes hrob, protože se říkalo, že se jí dítě narodí mrtvé..
Nedávno jsem četla o kočkách ve středověku, jak se zabíjely ty černé atd. Přiznám se

, když mi bylo 10, tak sem se doslechla, že proti černé kočce přes cestu pohámá 3x se otočit dokola a odplivnout :)

magggi synáček z léta09
	Re: Nebezpečná zvířátka (18.12.2009 18:57:37) Tak to bych byla doma i u našich úplně domotaná a doslovy vyflusaná Odpovědět

magggi synáček z léta09

Re: Nebezpečná zvířátka

(19.12.2009 13:09:14)
Totéž třeba s kočičím škrábnutím, z něhož může vzniknout infekce - od mého dětství mě kočka škrábla mnohokrát (málokdy ve smyslu obrany a už vůbec ne útoku), ale jako úplně malé dítě NIKDY!
A naše současné kočky? Máme 4, naši jich mají 7, v rodině dvě batolata, 1 kojenec a x mrňat návštěvních.
Ač je každá číča jiná, shodnou se v tom, že jdou lidským koťatům z cesty, popř. je adoptují. A výchova lidského mládětě je tatáž jako kotěcí: pokud na dítě kočka výchovně "vztáhne pracku", nikdy nekouše, drápy zatažené a zlobivci "nafackuje"

MsLucii

prostě souhlas :-)

(18.12.2009 21:27:05)
Děkuju za skvělý článek! Vidím to uplně stejně.. Doma (u rodičů) máme dva chlupáče, od léta budeme s přítelem bydlet spolu a plánujeme pořízení také dvou kočulí (nedovedu si představit byt bez kožíšků..) Do budoucna děti plánujeme a nevidím jediný problém, který by měl díky kočkám nastat.. Dítě má vyrůstat s něčím chlupatým, je to jen pro jeho dobro :) Ale to bych opakovala slova autorky ;-)
PS: Markéto, neznáme se třeba z KO-fóra?

Markéta
•	Re: prostě souhlas :-) (19.12.2009 10:36:57) Luci, já už na KO fóru nebyla ani nepamatuju.. teď jsem tam zašla včera snad po dvou letech ) ale občas písnu něco do komentářů na portál pod články a na Adélku.. mohly jsme se třebas potkat někdy na umisťovačkách nebo tak.. ale taky už je to minimálně rok, teď už toho prostě tolik nestíhám )) Odpovědět

Světlana

Proč si je pořizují?

(19.12.2009 8:45:47)
Také jsem o tom dřív přemýšlela. Mám dvě dcery, jsou už dospělé, ale pořád si trochu vzpomínám, jaká to byla starost, aby se jim nic zlého nepřihodilo. Každý rok najdu několik opuštěných koťat. Nevyhledávám je úmyslně, bydlím na vesnici a tam stačí pouze před nimi neutíkat (to v lepším případě) nebo do nich nekopnout. Koťata odčervím, odbleším, nechám naočkovat, naučím je používat kočičí záchod a hledám jim nový domov. Sedmsedát procent zájemců jsou mladé holky, případně mladé páry, které se zatím necítí na dítě, tak si pořídí kočku. Jelikož mám své zkušenosti a neustále vidím inzeráty typu: "Daruji tříletou kočku i s příslušenstvím, čekáme miminko.", vždy se zájemců ptám, jestli už přemýšleli o tom, co udělají s kočkou, až slečna otěhotní. Drtivá většina odpovědí zní takto: "Ale my dítě ještě dlouho mít nebudeme, to až tak za dva roky..." Tím považují problém za vyřešený. Jelikož malá koťata dávám ve většině případů do bytu (na základě zkušeností svých a zkušeností sousedů, z kterých vyplývá, že kočka s výběhem ven žije v průměru dva roky, pár výjimek jen potvrzuje pravidlo), předpokládám, že za dva roky bude kočka ještě naživu. Nové domovy pro koťata se hledají těžko, přesto je mladým lidem dávám jen v těch případech, když je zřejmé, že si vidí dál než na špičku nosu, že o budoucím "problému" přemýšleli, že si třeba zjistili informace o toxoplasmóze jinde než u tchýně. S těmi vybranými se domluvím, že si od nich kočku vezmu zpátky, pokud nastane nějaký problém, například alergie dítěte. Ale jelikož se ještě mnohem hůř hledá nový domov pro tříletou kočku, která už má svoje zvyky, případně i nějaké "mouchy", nemohu riskovat, že se mi sedmdesát procent koťat v dospělosti vrátí, takže do takové nejistoty svoje koťata nedávám. Najdou si kotě samozřejmě jinde, s tím já ale už nic neudělám. Zato rodina s vychovanými dětmi, která už bytovou kočku měla nebo pro svou stávající hledá kamaráda, těm dávám kotě strašně ráda...

magggi synáček z léta09

Re: Proč si je pořizují?

(19.12.2009 18:49:16)
Světlano, máš můj obdiv! Stejným způsobem jako Ty ke koťatům, přišli my k našim 4 kočkám, naši k 7 kočkám a tak je to v rodině se všemi zvířaty.
Ale je to přesně, jak jsem to tady ve fóru už někde psala - i absolvent zvláštní školy ví, že kočka žije kolem 12 let (ty naše postelové, ač na vsi, mnohem déle) a měl by si tedy dokázat spočítat na prstech těhotenství vs. kočka

fisperanda

Je to individuální

(19.12.2009 9:46:13)
Článek je hezký, je dobrá myšlenka nezbavovat se zvířat jenom proto, že dělaly náhradníky před dítětem, a po narození dítěte už nejsou potřeba. To každopádně. Souhlasím. Asi se to dá zvládnout i s větším počtem zvířátek, to teda klobouk dolů. Ovšem za předpokladu, že kočky jsou kliďasi. Což je z obrázků zřejmý. Mimochodem, fotka mimina jak sedí na kočce, mě fakt pobavila :)
My jsme měli kočku dost těžce zvladatelnou. Opravdu těžko vychovatelnou, a divokou. Věčně shazovala věci, skákala jak hopskulička, což by nevadilo, kdyby mi nepřistávala na obličeji (a byly to fakt pecky), urážela se (a to pak byl s hygienou ámen), rozmetávala odpadky po bytě a dělala nepředstavitelnej bordel. Když se narodila dcerka, musela jsem ji dat pryč. Šla k rodičům a přes léto byla na zahrádce. Nevím jestli to bylo dobrý řešení, pro ni. Možná jo. Každopádně ale sem nechtěla riskovat, že mi malou poškrábe a pokouše, protože to dělala, nebo že po ní skočí ze skříně a podobně. Bohužel.

zvíře versus díte, zvíře a dítě......lepe až budou děti starší

(19.12.2009 18:47:04)
Já osobně jsem si jista,že jsem o toxoplazmě jen někde něco nezaslechla, ale thému jsme probírali docela podrobně na gymplu-i v latině. Jsem si zcela jistá, že člověk nemusí kočičí exkrement přímo pozřít do 48 hodin, aby se byla nakazila. V případě nakazy je hysterie zřejmě namístě a je proto docela fajn, když se matky chovají obezřetně, páč jak to tak "na potvoru" bývá,co si budem povídat....a zrovna v tu nejnevhodnější dobu,že. Kdo z maminek by se pak staral o postižené dítě? Většina by jej asi dala pryč,nebo do ústavu.
To syrové maso na karbanátky mě úplně udivilo, já osobně bych to v životě takto neochutnávala. To samé piškotové těsto zasyrova...no ale k věci.
taky si myslím, že se nemusí lidé hned zbavovat chudáků zvířat, které by pak nejspíš dostaly punc využitého dobíječe emocí,nálad a nevímčehovšehoještě...k tomu by zvířata primárně asi být ani neměla,že. myslím, že když nechá člověk zodpovědně zvířata naočkovat a bude dodržovat tu "základní" hygienu, jak autorka popsala, tak je to úplně v poho. Spíš bych se bála drápků zaseklých na očním víčku novorozeněte, chlupů v chlebíčkách, nebo přilehnutí děcka psem apod. ale spíše proto, že nemám příl.iš mnoho vlastních zkušenosti a navíc jsem takový ten typ člověka, že tyhle všechny druhy jsou hierarchicky prostě pode mnou:) a rozhodně se mnou nebudou sdílet stůl, postel, nebo deku mého baby....no víte jak. ale někomu to může vyhovovat a v tomto to naprosto chápu. takže asi...se vše musí prožívat s mírou. das ende ;)

Světlana

Re: zvíře versus díte, zvíře a dítě......lepe až budou děti starší

(19.12.2009 19:11:34)
Pro upřesnění vašich školních znalostí o toxoplasmóze - člověk se od kočky může nakazit pouze jedním způsobem, a to tím, že se exkrement STARŠÍ než 48 hodin od NAKAŽENÉ KOČKY dostane ORÁLNÍ cestou do jeho těla. Nemoc u kočky probíhá jen jeden týden v celém jejím životě, podruhé už toxoplasmózu nedostane. Toxoplasmóza je pro těhotné ženy nebezpečná pouze v tom případě, že ji dostanou v těhotenství poprvé. Pokud se s ní setkaly už dříve, nic jim v těhotenství nehrozí. Pokud jde o tu kuchyni - jste si opravdu jistá, že např. prkénko, na kterém krájíte syrové maso, vždy vyvaříte a vydesinfikujete než na něj položíte například zeleninu? Je to tak se všemi nádobami, které přijdou se syrovým masem do styku? Pokud ano, pak vám gratuluji, já bych na to přísahat nemohla.

Jana

•

Re: zvíře versus díte, zvíře a dítě......lepe až budou děti starší

(21.12.2009 22:46:15)
To co píšete o toxoplasmóze - je to tak. Kočky toxoplasmózu přenášejí svými výkaly, ale člověk se od nich nakazí výjmečně. Musel by se dotknout kočičího exkrementu a pak hned něco jíst rukama, které by si před jídlem neumyl. Exkrement by musel být od nakažené kočky a pokud kočka jednou toxo prodělá, už se u ní opakovat nebude, to znamená, že od jedné kočky je teoretická možnost nákazy pouze v období, kdy u ní toxo probíhá (je to většinou hned u koťat). Takže za celý život kočky dejme tomu 14 let je teoretická možnost nakazit se od ní toxoplasmózou asi tak jeden měsíc. Pravděpodobnost nákazy tedy opravdu není velká. Mnohem větší pravděpodobnost nákazy toxoplazmózou je ze syrového masa. 95% lidí, kteří onemocní toxoplazmózou jí dostane ze špatně tepelně zpracovaného masa a ne od kočky jak se traduje.
Jako dítě jsem doma mít kočku nesměla, ale celé prázdniny jsem každý rok trávila u babičky na vesnici, kde bylo spousta koček a já si s nima hrála a pašovala do postele a vůbec milovala jsem je. Domů k rodičům jsem si pořídila kocoura až jako dospělá, žil s náma 14 let. Otěhotněla jsem a podlehla strachu z toxo. Konzulotovala jsem to na Bulovce na infekčním oddělení, z testu mi vyšlo, že jsem se v životě s toxoplasmózou nesetkala. Já, která jsem s kočkama jako dítě tajně i spala!!!Tenkrát mi lékařka ohledně toxo a způsobu přenosu (především a hlavně syrovým masem) všechno vysvětlila.
Když se mi narodilo dítě, od rodičů jsem se odstěhovala, kocour u nich zůstal, už by mi ho nedali, už ani nežije. Nyní mám děti 2 a jednu kočičku, pořídila jsem jí dětem před rokem na jejich několikaleté naléhání. Už chápu své rodiče, proč zvíře nechtěli, práci mám hlavně já, ale přesto jsem ráda, že jsem podlehla. Děti tu kočku milují a ona je, těší se na sebe vzájemně. A chlupy doma máme, ale fakt lepší chlupy než prach z koberce.
A ještě bych chtěla dodat, že já jsem toxoplasmózu v životě neprodělala, ačkoli se s kočkama mazlím celý život. Za to nikdy nejím syrové maso a na jeho zpracování mám zvláštní prkýnko, nějak nesáším syrové maso. Před týdnem jsme měli vánoční večírek, který se protáhl, VŠICHNI u stolu si později v noci dali tatarák, jen já ne, já prostě syrové nikdy nejím, zřejmě proto jsem nikdy toxo neprodělala, protože jinak promořenost toxoplasmózou v populaci je prý vysoká někde až 50% lidí se s ní setkalo.
Takže koček bych se nebála, ale syrového masa rozhodně ano.

Iva

•

Kdo nemá rád zvířata, nemá rád lidi

(19.12.2009 21:10:43)
Tahle věta mě vždycky nadzvedne.
Pocházím z vesnice, měli jsme na zahradě psa, kočky, slepice, kachny, doma želvu, rybičky, papuška a morčata.
Přesto jsou mi zvířata UKRADENÁ!!!
Jsou mi lhostejná, nevadí mi, ale ani se s nimi nemuchluju. Až budou chtít mé děti nějaké zvířátko, OK, ale já se o něj v žádném případě starat nebudu (a to není klišé).

Jsem zlý člověk?

Hned zítra klepnu za sámoškou nějakou babičku a uloupím jí peněženku, konečně jsem se o sobě dozvěděla že jsem ten typ!!!

PROBOHA!!! Jak si to vůbec dovolí někdo říct, to nechápu!!!!!!!!!

Světlana

Re: Kdo nemá rád zvířata, nemá rád lidi

(19.12.2009 21:32:06)
Možná jste, Ivo, opravdu citlivý člověk. Nemáte ráda zvířata, dobře. Zajímalo by mne, jaký máte názor na dva slovenské bratry, chlapce z dobré rodiny (otec dělá politickou kariéru), žáky církevní školy, kteří chytili kotě, přivázali ho na řetěz, polili hořlavinou a zapálili ho, přičemž radostně křepčili okolo a volali: "Hoří! Kdo si dá pečenou kočku?", zatímco jejich kamarád nahrával, aby to mohl dát na internet? Co si myslíte o jejich matce, která synky u soudu hájila tím, že nevěděli, že se jedná o trestný čin? Jak reaguje člověk, který nemá rád zvířata, na takovou zprávu? Lhostejností?

Iva

•

Re: Kdo nemá rád zvířata, nemá rád lidi

(19.12.2009 21:51:46)
Proboha, jak na to asi může člověk reagovat? Samozřejmě je to odsouzeníhodné, je to trapný pokus dvou puberťáků ukázat co v nich je. Co jiného na to může člověk říct?

Ale je to podivná otázka.
To je stejné jako byste se mě zeptala, jestli mám ráda Ivetu Bartošovou? Nemám. Ale kdyby jí (nedejbože) přejel vlak, neotevřu si tady flašku na oslavu a nebudu se radovat....

Světlana
	Re: Kdo nemá rád zvířata, nemá rád lidi (19.12.2009 21:56:07) Aspoň že tak... Odpovědět

Iva

•

Re: Kdo nemá rád zvířata, nemá rád lidi

(19.12.2009 22:02:37)
Víte Světlanko, já se tady jen snažím bojovat proti tomu klišé samotnému.

Ze své zkušenosti neznám člověka, který by zvířata vysloveně neměl rád. Kdo by se vyhýbal návštěvy ZOO s dětmi obloukem a nakopl každou toulavou kočku, kterou potká.

Znám prostě lidi, a já jsme jeden z nich, kterým jsou zvířata lhostejná. Neznám lepší termín. Jestli budou chtít mé děti jednou morče, ať si ho spánembohem v pokojíčku mají. Ale ať mě nikdo nenutí se s ním mazlit.

Ale proto přece nejsem zlý člověk... To je jako se sportovci dívají na nesportovce mírně mezi prsty, vysokoškoláci na ty se základním vzděláním, Češi na Vietnamce... No jen si to přiznejme. A zvířátkomilové na ty druhé.

Přitom je to nesmysl, jsou to zbytečné předsudky a utkvělé představy, nepodložené žádným výzkumem. Je to prostě jen pocit...

Světlana

Re: Kdo nemá rád zvířata, nemá rád lidi

(19.12.2009 22:13:32)
Ale mně vůbec nevadí lidé, kteří se se zvířaty nemazlí. Ale vadí mi lidé, kteří zvířata úmyslně týrají nebo se lhostejně dívají na to, jak je týrá někdo jiný. Takoví lidé existují a já jich na rozdíl od vás znám spoustu. Bude to asi tím, že vy zvířata nemáte ráda, tak to tak nevnímáte. Jednou je to živý tvor a utrpení cítí stejně jako člověk. A vůbec to není o tom, kolik mazlíčků si pořídíte domů...

Iva

•

Re: Kdo nemá rád zvířata, nemá rád lidi

(19.12.2009 22:25:02)
Nenene, týrání zvířat vnímám úplně stejně, je to odsouzeníhodná věc. ALe řekněte mi, nepřišli lidé k těm zvířatům, které teď týrají třeba hladem nebo samotou, jednou tak, že je původně milovali?

Co třeba naši sousedé, co si pořídili do bytu pejska - pořídili si ho z lásky k pejskům, to je jasné. Pejsek tam ale celé dny už po několik měsíců naříká a vyje, evidentně mu vadí samota. Je to ještě láska ke zvířeti? Nebo je to už týrání?
Z mého pohledu je to týrání.Vždyť to zvíře trpí..
Jsou to ale špatní lidé? Kdo to může posoudit...
A kolik takových lidí je?

Není týrání mít obyčejnou kočku jen doma, bez možnosti ji pustit denně ven? Z mého pohledu strašné týrání. Kočka patří ven. Každý živý tvor patří ven, i člověk má tendenci být venku-má to rád, a když se mu naskytne možnost pořídit si aspoň malou zahrádku se zahradním domkem, hned toho využije.
A zvíře zavřeme v bytě???

Všechno je relativní.
Pro mě jsou mnozí tito "zvířátkomilové" vlastně týrači zvířat.

Světlana

Re: Kdo nemá rád zvířata, nemá rád lidi

(19.12.2009 22:48:08)
Asi jste, Ivo, nikdy nezabrousila například na diskuzi chovatelů ptactva či prostě lidí, kteří kočky nesnáší. Podle nich kočka vůbec nepatří ven!Tedy patří, ale pouze na zahradu majitele kočky, zajištěnou tak, aby se z ní kočka nedostala nebo do voliéry. Kolik lidí má finance na takové zajištění zahrady? Jak ráda bych si něco takového pořídila, ale bohužel... Ohledně toho, jestli kočka v bytě je týraná nebo ne, se nikdy lidé nedohodnou a kočka jim to nepoví. Já jsem toho názoru, že drtivá většina koček je ráda, když může i ven. Bohužel pak končí přejetá na silnici, v horším případě i několik dní umírající v příkopě, zakousnutá psem, otrávená či zastřelená nějakým magorem. Takže se každý musí rozhodnout, čemu dává přednost. I za tu kočku, bohužel...

Re: Kdo nemá rád zvířata, nemá rád lidi

(19.12.2009 22:55:33)
To je těžké rozhřešení...pokud by kočka měla být u podvyživená u popelnice, je lepší, když je pěkně živená a obstarávaná milujícími páníčky i když jen doma.
Pokud je kočka doma a mohla by být na krásné zahadě se spoustou sromů na škrabání, bylo by samozřejmě lepší, kdyby mohla být i venku a takhle by to mohlo gradovat... a v podstatě se to rozseknout nedá. Snad jen - lepší najedená a téměř spokojená kočka i když s drobnými výhradami než hladová, špinavá a bez střechy nad hlavou...

Re: Kdo nemá rád zvířata, nemá rád lidi

(19.12.2009 22:25:54)
No jo tak to vidíte, a já takového blba znám a ještě se tím vychloubá, jak nemá kočky rád a tak je za ocas hází přes plot sousedovi. No a tomu inteligentovi s titulem Bc. je okolo 40. A to není jen postoj k vysokoškolákovi, já taktéž dokončuji Bc., ale je to postoj k lidské individualitě jako takové.....Nicméně mám pocit, že chyba není na jeho příjmači, ale spíše ve výchově, která se mu dostala a na životních situacích s kterými se setkal a z kterých se naučil chovat tak jak se chová....
A to je podle mě ten začarovaný kruh, takže akceptuji Váš názor a Vaše rozhodnutí jak se stavíte ke zvířatům (naopak si myslím, že pokud není vysloveně negativní, tak je to naopak jen k dobru) nemusíte přeci zvířata milovat a nikdo Vás k tomu ani nemůže nutit. Ono stačí i to, že je prostě necháte žít a neubližujete jim i to je přece DOBRÉ a SPRÁVNÉ.

Iva

•

Re: Kdo nemá rád zvířata, nemá rád lidi

(19.12.2009 22:34:50)
Bingo! Děkuji, tou poslední větu jste to trefila přesně.

Žila jsem chvíli v Řecku a tam opravdu nemají rádi kočky, jak jde toulavá kočka, lup a už jí někdo nakopne. Takový národní sport... V životě bych to neschválila ani neudělala.
Ale i tam bych si netroufla říct, že to byli zlí lidé. Možná špatně vychovaní, možná mají nějaký problém, možná si něco kompenzují. A možná můžou být k ostatním lidem celkem slušní a přátelští...

"Zlý člověk" mi evokuje člověka skrz na skrz prohnilého, který by ublížil komukoli, i svým nejbližším. Ale to přece nedokážu posoudit bez toho abych toho člověka znala..

HankaHK
	Re: Kdo nemá rád zvířata, nemá rád lidi (19.12.2009 22:37:20) No já myslím, že to je tak jak jse již psala. Jen je to prostě nikdo nenaučil. Pokud by vzorově převzali od svých předků to, že kočky se u nich milují, tak se budou taky chovat jinak.... Odpovědět

Eva
•	Re: Kdo nemá rád zvířata, nemá rád lidi (21.12.2009 16:36:38) Plně s Vámi souhlasím ... až se mi hnusí představa, že mě bude olizovat byť jen prsty, nějaký a něčí domácí mazlík. A dokonce by to nebyl ani ten můj. Brr. Ale snad nejsem o to horší člověk. Odpovědět

Nico
•	Re: Kdo nemá rád zvířata, nemá rád lidi (22.12.2009 20:01:36) "až se mi hnusí představa, že mě bude olizovat byť jen prsty, nějaký a něčí domácí mazlík" Horší člověk určitě nejste, ale vaše patologické chování už by se dalo klasifikovat podle psychologické příručky. Vy jste teda musela mít hrozné dětství... Odpovědět

Zvířátka ANO či NE

(19.12.2009 21:35:25)
Chtěla bych reagovat na výše uvedený příspěvek. Jak se říká, na každém šprochu pravdy trochu.
Myslím, že to by mohl být asi nejvýstižnější komentář k článku.Shodou okolností, proto mě nejspíš donutilo zamyslet se a připsat komentář, jsme se před 3 hodinkami vrátili z pohotovosti s malým z očního.
Malého hlídala babička, my s manželem vyrazili po dárcích. Černý kocour (poslední nalezenec babičky na jedno oko selepý, nejspíš od lidí) se schoval pod stůl v chotbě, koberec je také černý, takže kocour na něm ležící pod psacím stolem za židlí je téměř neviditelný. Malý pouze přelezl práh do druhé místnosti a ten kočičí dobrák, o kterém nikdo neměl ani tušení, že je tam, vyskočil a prosekl malému rohovku. Asi se lekl, ale ať se na mě nikdo nezlobí, kočka je kočka a dítě je dítě. Takže zvířata jsou fajn, ale někdy bohužel člověk musí počítat, že kromě pozitivních vlivů je dítě díky své zvídavosti vystaveno i určitému nebezpečí, přišlápnutí, kousnutí, škrábnutí, štípnutí, uštknutí či kdo ví co ještě i když zvířátko je 100% neškodné (a ať mi nikdo netvrdí, že hlídá své dítě 100% a ani na vteřinku ho nespustí z očí). My doma konkrétně máme psa a kočku. Kočku jakžto myšilova máme venku a občas, když je opravdu zima se chodí ohřát do kuchyně. Pes s námi žije v bytě (tedy uvnitř domku), takže kdo má doma labradora jako my, tuší, že chlupům se prostě člověk neubrání....Kočka chytá i potkany a kdejakou hrůznou havěť, je přistěhovalcem, tedy původním bezdomovcem (než došla až k nám) a dítětem ulice, od mala zvyklá, být venku nebo v kotelně na kotli.
Doma vysáváme každý den, kvůli chlupům, jinak je máte prostě všude...Úklid je myslím si v průměrné kategorii, 1x týdně větší, jinak to moc neřešíme.Hodně času trávíme i u zmiňované babičky, která bydlí v domě s 4 kočkami, které kdosi vyhodil.
Přes to přeze všechno je dcera (od roka a půl i syn, kterému bude na Silvestra rok) v péči alergologa - dg. astma-bronchiale a každedenně používají kortikoidy . U dcery potvrzena alergie, především na kočku, psa a pyly. Takže si troufám tvrdit, že pokud žijete se zvířaty či nikoliv, nemá to co se týče výskytu alergií vliv, spíše naopak, jedinci se sklonem či dědičnou dispozicí, budou mít se zvířaty ze zdravotního hlediska problém. Já jakožto dítě jsem vyrůstala s mraky zvířat, kočekami počínaje, prasaty, slepicemi, králíky, krůtami, husami a holuby konče, smozřejmě jsme měli domácí mazlíky jako morče, andulky, myšky, křečka atd.... no a světe div se, taky jsem alergik, naše mamina, také zrovinka není ten typ co za každým běhá se smetákem...Takže myslím, že tudy cesta nevede. Je to spíše celkovým, životním stylem, jídlem, pohybem, a především genetickou dispozicí....Mix genů není jen od matky a otce, ale z X předešlých pokolení. Nicméně, opět se přikláním k paní. Můj názor je, že zvířata k životu člověka patří, tak upřímný vztah bez přetvářky nelze navázat téměř s nikým z lidí, zvíře dokáže člověka kultivovat, vychovávat a přinášet mu do života harmonii, příjmat, ale i dávat moře lásky a porozumění (ale opět bych si neodpustila poznámku, pouze tomu kdo dokáže a chce naslouchat, jsou i s prominutím blbci, kteří zvíře vlastní a týrají ho, tam se ta kultivaci jaksi míjí účinkem). Ještě bych dodala, že mezi totální antizvířátkomany se řadí i moje drahá tchýně, a ať se nezlobí, jsou na ní patrny následky toho, že právě jí by ta výchova lásce k někomu jinému, než sama k sobě velmi prospěla. Pro ni je zvíře jedním slovem FUJ a i když přijde k nám na návštěvu, musíme ji krotit, aby nevyhazovala psa ven, když je stejně rovnoprávným členem domácnosti jako my.
Poslední díl článku paní, ke kterému se chci vyjádřit a který si myslím, že zřejmě bude v této problematice stěžejní, je přehnaná čistota...to je kámen úrazu. Jsou to především bakterie a mikroorganismy, které s námi bydlí doma. Jejich vybíjením skutečně trpí naše imunita jako pes,
protože když se pak s nějakou bakterií náhodou potkáme, máme pocit, že je konec světa a druhá věc, nejen, že tím čištěním vylikvidujeme mikroorganismy, ale také povětšinou si vzduch poměrně na dlouhou dobu zamoříme pěkně hustě chemií. Nejčastěji chlorové čističe, různé kyselinové a alkalické sajrajty na vodní kameny, ale i různé osvěžovače vzduchu (jo,jo pročtěte si složení výrobku - FUJ samá chemie) to si pak hezky poinhalujeme, chdák tělo má fyzicky dost z toho úklidu a natož z toho odéru..... a pokud takhle řádí těhu maminka tak je to 2x zlé. I když žít s plísněni a prachem to také není zrovna moje parketa.
Takže závěrem jen shrnout, Všeho s mírou a zdravým rozumem. Pokud se někoho můj obsáhlý elaborát dotkl, omlouvám se, ale takhle to vidím já, samořejmě chápu, že žijeme v době demokracie a každý má právo na svůj svobodný názor. Tak Vás všechny zdravím, přeji klidné a ničím nerušené vánoce a jdu nakrmit ty své mazlíky.

Vaal
	Proseklá rohovka (20.12.2009 11:31:02) Hanko, ale on ti tu nikdo věřit nebude. Každý tu má přece svého pejska, nebo kočičku slušně vychovaného a tohle by jejich "bobískovi" určitě žádné jejich zvířátko neudělalo, protože dětičky miluje, bere je jako svá mláďátka a chrání je. Jak to dopadlo, s tou rohovkou? Je oko funkční? Odpovědět

Světlana

Re: Proseklá rohovka

(20.12.2009 11:46:24)
Milá Vaal, stát se může leccos. Nehody se prostě stávají a opravdu se může stát, že se kočka nebo pes lekne, skočí, přeběhne přes obličej... Vždyť i Hanka psala, že to nebyl úmyslný útok a že se proto svých zvířat nevzdá. Tisíckrát se nic nestane, jednou se dojde k úrazu. Kluk mojí známé málem přišel o oko ve školce. Druhý chlapeček po něm hodil hračku a trefil ho špičkou do oka. Oko funkční není, pokud vás to zajímá (ale asi ne, že, když to neudělala kočka). Kdo za to může? Nikdo. Přece učitelka nemůže zadržet dítěti ruku. Přestaneme posílat děti do školky?

Vaal

Re: Proseklá rohovka

(20.12.2009 12:13:19)
Světlano, nějaký podobný argument jsem čekala. Ten je tady na rodince velmi populární. Ještě si zapomněla dodat, že když nasedneme do auta, nebo půjdeme po ulici, riziko je obdobné, ne-li větší.

Do školky dítě většinou chodit musí, v posteli se novorozeně, nebo batole s kočkou válet nemusí, zvláště když, především u novorozeněte, to není o jeho svobodné vůli.

Světlana

Re: Proseklá rohovka

(20.12.2009 13:51:06)
Vaal, každý se bojí něčeho jiného. Já mám například strach z létání, i když je to zřejmě nejbezpečnější způsob dopravy. Nikdy jsem s dětmi neletěla, dokud byly malé. Rodina mého bratra létá často a já to pokaždé těžce nesu. Ale přemůžu se, neustále jim nevolám a neříkám jim: "Vy nezodpovědní blázni, zase už letíte s tím ubohým dítětem na dovolenou, když nedávno spadlo do Atlantiku letadlo?" I když mám tisíc chutí. Vy máte zase fóbii ze zvířat, obzvlášť z koček, budete před nimi tedy své děti chránit stejně jako já před letadly.

Rozdíl mezi námi je ten, že já si uvědomuji, že jde nejspíš o fóbii...

Vaal

Re: Proseklá rohovka

(21.12.2009 18:00:37)
Co se týká zvířat, jak jsem psala, mám je ráda, ale fakt mi vadí, když jim někdo přisuzuje lidské vlastnosti, které nemají. Spousta lidí si třeba myslí, že jejich pejsek nějak extra miluje jejich děti. Poslouchala jsem jednoho kynologa v televizi a ten tvrdil, že je to děsný žvást. Většina psů respektuje jednoho, nebo dva pány, děti jsou pro něj ve smečce na jeho úrovni, nebo podřadné a občas si na nich zkouší svou dominanci a posunout se nad ně, pokud je dítě samo neodkáže do patřičných mezí, může to být až nebezpečné.
Mám ráda rozumný přístup ke zvířatům, ne nějak hystericky emočně podbarvený, který je v konečném důsledku trápí.Kamarádka měla takový přístup ke svému psovi, neustále je spolu konfrontovala, cpala mu dítě do pelíšku, chtěla je kamarádit, pořizovala podobné "fotečky" jako autorka výše. Pes se jednoho dne naštval a dítě napadl. Šla ho hned utratit. Teď mají nového pejska. Starého se zbavili jak nepohodlných starých bot.
Pochybuji, že tohle je ta SPRÁVNÁ LÁSKA A PŘÍSTUP KE ZVÍŘATŮM, když na to ve výsledku dojedou hlavně ony.

Polidšťování zvířat je jeden extrém, držení smečkového zvířete(psa) většinu dne u boudy, druhý.Jsem pro zlatý střed.

sovice

Re: Proseklá rohovka

(20.12.2009 20:39:22)
Vaal.

považuješ soužití dětí s kočkou za potenciální nebezpečí, kterému je lépe se vyhnout. Je to tvůj názor a prosím. Jistě není zvíře jako zvíře, můžu však odpovědně prohlásit, že mé mladší dceři způsobila víc zranění její starší sestra než kocour. Prstíky v zásuvce, nechtěné strčení na radiátor... naštěstí nic vážného.

Taky není zvíře jako zvíře. Kdybych měla kočku bázlivou a při zahnání do kouta útočnou, která by dítě nerespektovala, asi bych jí hledala nový domov, protože mé dítě je pro mne důležitější než zvíře, třebaže mám našeho kocoura opravdu ráda.

Problém nastíněný v článku není v tom, že někdo zvířata doma nechce. Ať je tedy nemá. (S tím, že kdo nemá rád zvířata, nemá rád lidi, fakt nesouhlasím.) Problém není ani v tom, že někdo má strach a snaží se (v dobré vůli) přesvědčit lidi se zvířaty, aby je třeba při dítěti dali pryč - pokud tato snaha nepřesáhne hranice slušnosti a nestane se manipulativním nátlakem. Problém je v tom, že si někdo zvíře pořídí, a když pak má přijít dítě, zvířete se obratem a bez přemýšlení zbaví (je to jenom kočka nebo pes, že jo). Zvíře není hračka, je to pro toho, kdo si ho pořídil, odpovědnost - a dlouhodobá.

Jenže tihle lidé IMHO (samozřejmě až na výjimky, když se třeba u někoho z rodiny objeví alergie nebo když se rodina třeba dostane do situace, že na zvíře nemá sílu - např. dlouhodobá nemoc a rodina nezvládá péči o časově náročného psa a tak) ta zvířata ve skutečnosti doopravdy rádi nemají. Je chybou, že si je vůbec někdy pořídili.

Ale má smysl napsat, že se toxoplazmóza nepřenese tak lehce, protože těhotné a tak jsou snadno přístupné nátlaku, jde-li o miminko, tak se podobná informace hodí.

Petra Neomi

•

Re: Proseklá rohovka

(20.12.2009 22:06:27)
Ale co by nevěřil... Mě zase čuby přeběhly malou, honily se, ona se batolila kolem,Sněhura ji v běhu nabrala, až vylítla do vzduchu, a Esta přes ni přeběhla. Holt jsem vynadala čubám, malé jsem řekla, že když lítají, tak musí být u mě a víc jsem to neřešila. Zviřata obecně považuju za fakt marginální ohrožení.

kreditka
	Re: Proseklá rohovka (20.12.2009 20:29:12) Jo to ať mi někdo potom vysvětluje socializaci psů, kocourů apod. Prostě zvíře je zvíře a člověk je člověk Odpovědět

Iveta

•

Dítě

(20.12.2009 11:22:27)
Před časem jsme se s přítelem rozhodli, že si pořídíme děťátko. Jelikož ještě studuji, vybírala jsem na internetu... pak jsem navštívila chovatelskou stanici, poznala maminku mého budoucího mimi a začalo dlouhé čekání, delší než 9 měsíců, protože při prvním hárání onemocněla. Druhé hárání zabřezla a po více než roce jsme si domů vezli miminko. Kdybych teď otěhotněla, nezbavím se svého prvního dítěte. Akorát si koupíme větší postel, ve třech se tam teď sotva vejdeme

genova
	Re: Dítě (20.12.2009 11:59:57) Odpovědět

Terka_85

Nová doba vs. stará doba :)

(20.12.2009 15:31:44)
Je fajn, že můžu na ultrazvuku vidět svoje miminko.. ale hroutit se z bacilů nehodlám. Moje babička, svatá to žena, vždycky říkala, že dítě by mělo během prvního roku sníst kolečko hnoje, aby bylo zdravý. S trochou nadsázky se dá říct, že jsem to možná i zvládla, vyrostla jsem na vesnici, mezi králíky, kravami, sem tam prasátkem, hromadou koček a psů.. a žiju. Alergii jsem nikdy na nic neměla a chřipku chytnu zpravidla se všemi ostatními, když je holt ta epidemie.. nehodlám ani svým dětem zabraňovat ve styku se špínou nijak úzkostlivě, představa, že nedopřeju dítěti zvířátko jen proto, že by zvířátko mohlo mít blechu mě tak maximálně rozesmívá..

snad nás je většina..

Jíťa

•

Udivení

(20.12.2009 18:01:13)
Článek mě přinejmenším udivil. Pravda o kočkách toho moc nevím, ale tak nějak tuším, že je také možné je proti ledasčemu očkovat - snad i proti toxoplazmoze. V takovém případě snad není vůbec důvod se zvířátek zbavovat. Snad když mám peníze na kočičí záchod a hlavně náplň, konzervy, kapsičky, mističky, škrabátka, kartáče, šampony, vitamíny a jiné hlouposti, které kočky de-facto vůbec nepotřebují (všechno si pořizují především lidé kvůli sobě) tak snad mám i 1x ročně 200,- na nějaký to očkování.

Ale jak říkám o kočkách toho moc nevím, tak se klidně nechám poučit.

Sdružení Spravedlnost dětem

•

Genderová nevyváženost nebo reflexe reality?

(20.12.2009 23:55:50)
Zaujalo mě, že článek v názvu vyzývá k nešílení pouze maminky. Vysvětlení mám dvojí:

1. Autorka tak nějak bezdůvodně automaticky předjímá, že o zdraví dětí mají starost pouze maminky. To, jak je kdo zodpovědný rodič, ale nezávisí na pohlaví.

2. Autorka ví, že k šílení mají větší tendenci maminky a snaží se proto speciálně maminky uklidnit.

A teď něco vážnějšího k tématu zodpovědnosti a rodičovského přístupu maminek a tatínků:

http://www.iustin.cz/

http://kaja.chytrak.cz/

Přeju dětem k Vánocům zodpovědné a nešílící rodiče a hlavně rodiče oba!

anajs

Alergie je hyperreakce na danou latku

(21.12.2009 7:58:57)
Bohuzel, alergie je vec geneticky podlozena a nefunguje na stejnem systemu jako ockovani. Alergie je prehnana reakce organizmu na normalne neskodnou latku. Studie ale vetsinou poukazuji na to, ze alrgie jsou castejsi v populacich, ktere ziji v cistych domech a hygienicky, coz naznacuje tomu, ze je prospesne, aby organismus bojoval s necistotama a byl jim vystaveny.
Pro me je "normalni" zit spinave,ale i presto maji nase deti alergie a ekzem, protoze mame ty geny bohuzel v rodine. Manzel je astmatik a alergicky na kocky a psy a ja mam uzasnou rodinou historii ekzemu...

anajs
	Re: Alergie je hyperreakce na danou latku (21.12.2009 8:13:06) Jen dodatek: Manzel vyrostl na farme se spoustou zvirat a presto je na ne alergicky... Odpovědět

Eva

•

Maminky, ze zvířátek nešilte???????????????????????????

(21.12.2009 16:24:48)
Když to tak vidím, mám dojem, že nešílíme my, co si myslíme, že k miminku DO POSTÝLKY NEPATŘÍ PROSTĚ ŽÁDNÉ ZVÍŘE, ale pisatelka.

Všeho s mírou, pobyt zvířete s dětmi ... proč ne, ale snad to malé mimí nenechávají lézt třeba psovi do boudy!?

Nemám žádné zvíře, uvažujeme o kocourovi, ale dcera bude schopna na sebe přenést zodpovědnost a starost o něj a ne ho brát jen jako hračku. Je jí devět, určitě s ním nebude spávat v jedné posteli a žrát z jeho misky.

A popravdě ... moc pisatelku nechápu ... tolik zvířat ... a dětí ...

Jak to asi všechno zvládá? Asi si udělám čas a projdu to tady, jestli třeba nemá příspěvek na téma ... "Možná na mateřské doma zešílím ... nic nestíhám" a podobná témata.

Dnešní maminy, ne všechny, ale fakt hodně, jsou strašně akční, doma plno zvířat, s dětmi vymetají plno kroužků, sportovních aktivit a doma se děti sotva ohřejí. Pak jsou to samé nářky, jak jsou ty jejich děti hyperaktivní, chvíli nikde neposedí a pořád se u nich musí být.

Ano, i moje dcera chodí nyní do kroužků, ale bude jí deset a všechny si vybrala sama. Vyzvedávám ji z nich a tak vím, kolik malých, ještě ne školou povinných dětí, je v kroužcích a kolik se tam nudí, brečí, nebaví je to a jsou protivné sobě i okolí. Ale hlavně ... že maminy sedí vedle na kávě a tlachají, jak je to na té mateřské strašně deprimující, jak na nic nemají čas, na sebe už vůbec ne. Ale mají se čím pochlubit, kam že to všude to jejich dítko chodí.

Když jsem s ní byla na mateřské, nedala jsem ji od sebe. Nechodila do žádného kroužku, byly jsme spolu celé tři roky denně. Teprve školku jsem považovala za rozumnou věc. A tak to bylo i se staršími dětmi. Jako máma nejsem na mateřské proto, abych si pořád někde stěžovala, jak je to neúnosné a hledala kroužky, kam bych na chvíli odložila dítě, abych si mohla v klidu poklábosit.

Proto se snad děti nepořizují!

Taky jsme se scházely s maminama, ale všechny děti byly s námi a nevím o tom, že by z nich vyrostly děti asociální, opožděné a trpící tím, že nechodily plavat, tančit, na anglinu, do výtvarného a jiných kroužků.

Užila jsem si mateřskou se všemi svými dětmi. Když starší děti byli malé, nebyl net a jiné vymoženosti. Bylo pár programů v telce, bylo ranní vysílání a Večerníček. A nebylo tolik kroužků. Mámy trávily čas s dětmi doma, v klidu a víc se mluvilo a četlo a bylo více klidu. 2/3 mateřských jsem byla s dětmi na zemi a hráli jsme si.
Dnes se čeká akčnost, kreativita, všechno je hrr hrr. Hodně mamin se prezentuje jako těch super ... co všechno zvládají a pak mi postačí půlhodina v čekárně u doktora a míní mi prasknout hlava. Děti nevydrží mlčet, pokřikují, řvou a mámy si toho nevšímají, aby to náhodou nerozhodilo vyvíjející se osobnost.

Ráda bych viděla pisatelku za deset let ... a její zvěřinec taky. Až bude chodit do práce a taky puberťáky, co budou doma žít s množstvím zvířat, i když je fakt, že ona se už nejspíš jejich nezájmu v pubertě nedožijí.

Lucka

•

Re: Maminky, ze zvířátek nešilte???????????????????????????

(22.12.2009 19:46:59)
Teda Evo, bezva, v životě jsi Markétu neviděla, neznáš jí a parádně jsi ji rozebrala :D No, pro tvou informaci, takovou pohodářku jsem dlouho neviděla, rozhodně si na nic nestěžuje ( teda tím stylem, co popisuješ, zanadává si každá :)) a její děti jsou živé, ale dobře vychované. Hlavně že jsi se pochlubila, jaká jsi super matka, máš můj obdiv :D Mé dceři je 8 měsíců, ale mezi lidi s ní chodím, má to moc ráda :D

Eva

•

Re: Maminky, ze zvířátek nešilte???????????????????????????

(29.12.2009 22:41:47)
Nerozebírala jsem pisatelku, alespoň ne tolik, jak to nejspíš připadalo Vám.
Rozebírala jsem pouze to, že se mi nezdá zrovna super to, jak žije ona, její děti a zvířata.
A vzhledem k tomu, kolik je tu článků a kolik reakcí, nevidím důvod nenapsat i svůj dojem z ní.
Když sem někdo dá článek, musí předpokládat i negativní reakce a to, že tu budou i lidé, co pisatele neznají osobně.

Nico

•

Re: Maminky, ze zvířátek nešilte???????????????????????????

(22.12.2009 19:56:38)
Evo, vy musíte být asi hodně nedoceněná matka. Jinak si nedovedu vysvětlit váš příspěvek, podle kterého jsou všechny ostatní ženy blbky a vy byste měla vyhrát Matku roku. Já se zase těším až vaše děti za pár let ztratí iluze a uvidí tu vaší do nebe volající samolibost. Předpokládám, že váš manžel už iluzi ztratil, když máte potřebu se nám tu takto prezentovat.

Markéta nemá doma zvěřinec - Markéta má doma zvířata, které lidé jako vy vyhazují na ulici a zachránila tak už spousta kočičích životů. To vám ale asi nic neříká, že..

Eva

•

Re: Maminky, ze zvířátek nešilte???????????????????????????

(29.12.2009 22:35:23)
Omyl ... žádná zvířata nevyhazuju, žádná si totiž nepořizuju a až se tak stane ... bude to po zralé úvaze, abych je pak nemusela vyhazovat.
A ano, proč bych si neměla připadat jako Matka roku ... když čtu příspěvky, koneckonců i ...zvířátkovské mámy ... všechny se prezentujeme jako Matky roku.
A ano, manžela nemám ... práce mu byla přednější než náš vztah a nemám ani přítele ... o mužích jsem si udělal obrázek už dáááávno.

Mám už věk, bohužel, nevidět věci tak lehce jako vy ...

Julie
•	tohle se mi líbilo... (29.12.2009 17:06:33) Kdo řekl, že se štěstí nedá koupit....zapomněl na štěňata :o) Odpovědět

Jedna velka pravda:)

(29.8.2010 14:40:16)
Marketko, moc Ti dekuji za uprimny clanek

, jsem si jista, ze mas taky srdce velky jako "kolo od trakare".

Co se tyce alergii, mam podobny nazor jako Ty, jenze se nekdy stane skrat a osoby ktere zily se zviraty maji nahle problemy a vyskyt alergicke reakce...tudis tahle teorie neni az tak presna. Souvisi to primo s celkovym stavem osoby, ktery je bud vyborny-alergie neprobiha; nebo je ten clovek "nejak" oslabeny a alergie tu muze byt, i kdyz predtim nebylo stopy.

Co se tyce k Tve lasce ke zviratkum...obdivuji, jak vsechno zvladas;-), sikovna:D. Mame doma kocourka a nekdy se opravdu naceka, nez se dostane i na nej

. Jen, co se te toxoplasmozy tyce, mluvila jse o spravne higiene a castem myti rukou...ono to vujde na stejno, kdyz si pak kocicka podupe dvakrat v "zachodku" aby zahrabala vykaly a pak, stejnyma "nemytyma" capkama vleze na postel, na polstar, na ktery pak polozis trebas oblicej...Zvirata do zivota patri, na gauc a postel ne-e.
Ale ohledne tech strachu ze vsemoznych nakaz, ktere prozivaji maminky behem tehotenstvi, je to fakt hruza!!! Stalo se mi, jako to popisujes Ty, ze se me ptali, co udelam s kockou, kdyz zjistili, ze "cekame":)Ja tahdy mela dobry argument, muj kocicak je domaci, domaci, teda jako, ze nanezvys muze na balkon(nebydlim v domku).

Nazaver bych Te rada pozdravila a jeste jednou Ti podekovala....na svete je mililion "studenych cumaku", je dobre, ze se najde alespon nejaka vyjimka

pechnerka

zvířátka mi pomohla

(3.10.2010 18:45:09)
Zdravím.

Paní v článku mi potvrdila, že se zdravým rozume lze mít pohromadě i zvířátka i děti.

Mám 12ti letou dceru. Poté, co jsme se s manželem rozhodli mít další dítě, jsem postupně během 4 let 4x potratila. Příčin mohlo být hodně a navíc se ve většině případů nedá důvod zjistit.

Když jsem poprvé potratila, měli jsme tehdy jednoho pejska. A protože máme s manželem zvířata moc rádi, postupně přibyl druhý pejsek a 2 kocouři.
Budu umřímná, vynahrazovala jsem si na nich své mateřské touhy. A oni díky tomu jsou nesmírně přátelští a milí. Tato zvířátka jsou ale venku.

Pak můj manžel vážně onemocněl a byl dlouho v nemocnici. Když už byl doma a mimo nebezpečí, pořídila jsem nám pražského krysaříka. Byl úžasný.
Manželova první reakce na něj byla zvláštní. Ty jsi pořád ve stresu a díky němu budeme mít určitě brzy miminko. Do půl roku jsem byla opět těhotná a s hrůzou očekávala, že opět potratím.
To se nestalo a nyní jsem už v pátém měsíci. Samozřejmě dodržuji hygienu, ale s mým parťákem krysaříkem Bobem společně trávíme celé dny. Dokonce mi velmi pomáhá zvládat pubertu naší první dcery a manželův stres, když přijde z práce. Je to takový maličkatý stabilizátor naší rodiny.
A po porodu? Nedovedu si představit dát někoho z nich pryč. Zvlášť když mi tak pomohli. Určitě to nějak zvládnem.

Vzpomínám si, jak moje dcera, když ji byli tak 2 roky krmila střídavě psa a sebe jeho granulemi a dokonce i pískem. S klidným svědomím dnes mohu říci, že téměř vůbec nestonala. Jak říká moje babička, to je taková čistá špína.

Zkrátka bez těchto tvorů by byl náš život nesmírně chudý.

NIC NEŽ PRAVDA !!! :-)

(10.10.2010 16:34:03)
Markétko, díky za článek !!!!

máme také dvě kočandy-děti

, a čekám před vánoci mimčo

a po pravdě také neběhám každý den s čist. prostředky po bytě...

..celý Váš článek je naprostá pravda!!..a já za něj moooc děkuji ;-)

takže : milujte kočky, psy, papoušky, křečky a všechny zvířátka-dětičky co máte doma a množte se bez obav

, LUCKA

toxoplazmoza

(27.10.2010 21:07:09)
Ahoj jen chci přispět k příspěvku o toxoplazmoze....taky mám kočku a je neuvěřitelné jak lidi kteří doma zvíře nemají a nikdy neměli tak jsou chytří jak rádia!!!!a není nic nádherného když vidíte jak si dítě rozumí se zvířetem..můžu potvrdit když vidím svého ročního brášku jak dovádí s naší kočkou.A ty co dají svého mazlíčka pryč jen kvůli tomu že otěhotní asi svěho mazlíčka nemaj moc v lásce...a předsudky mě už lezou krkem

nedovedu žít bez koček

(6.1.2011 10:16:09)
ja si ani nedovedu představyt že bych měla byt bez koček jsem na začatku 9 měsíce a neumim si představyt že bychty mé mazlíčky dala prič jen kuli miminku , dlouho jsem nemohla přijít do jinyho stavu atak mi nahrazovali dítě a davala jsem jim všechnu lasku a ted bych je zanic nevyměnila a ni za miminko mam v sobe tolik lasky že to stačí pro malé i pro mé mazlíčky.

Daniela

•

Macicky

(4.2.2011 15:26:57)
Ani neviete, ako ste ma uklidnila, som na konci 1.trimestra tehotenstva a svojho uz skoro 3-rocneho kocura Felixa sa urcite vzdat nechcem. Od malicka sme doma macky mali a vyslovene ich zboznujem. Aj teraz mam pocit, ze ked mi sadne na kolena (na brucho ho uz moc pustat nechcem, lebo ma 5 kg) a zacne priast, tak ako keby sa vsetko vo mne razom ukludnilo. Som rada, ze nie som taka blazniva, ako sa okoliu zda.
Svoje dietatko urcite budem vychovat k laske k zvieratam, lebo tiez si myslim, ze clovek, ktory ma rad zvierata, nemoze ublizit ani cloveku.

V její náručí

V její náručí

Komerční sdělení

19. ročník rodinného festivalu Respekt k porodu již brzy

Máme rádi miminka

Jak uveřejnit váš článek
na hlavní straně?

Zajímavé akce

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997

Další recepty nalezte zde

(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.

3x jsme získali Křišťálovou lupu. Křišťálová lupa

Křišťálová lupa

Křišťálová lupa

Křišťálová lupa

Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.