| Markéta | •
 |
(3.3.2009 9:46:09)
hezky clanek, urcite uklidni nektere provorodicky.
jedna vec se mi ale nelibi - jak se autorka "vytahuje" ze ona behala a nektere po vaginalnim porodu se jen souraly. a predpoklada, ze tedy musely mit epizotomii, asi jako omluvu, ze jsou tak znicene :-(
mila autorko, pri vaginalni porodu ma zena takzvane STAHY a ty trvaji u nekoho 8 HODIN a u nekoho treba take 24 HODIN a nebo dokonce JESTE DELE.
jak si to ma autorka predstavit? at zajde fitcentra a minimalne tech 8 hodin tam zveda to nejtezsi bremeno co zvladne, ale fakt to nejtezsi! a to vzdy na cca 5 - 6 sekund. prvnich 10 hodin v intervalech 10 minut. dalsi 3 - 4 hodiny po 5 minutach a posledni 2 hodiny v intervalu maximalne 2 minut. na poslednich 30 minut si musi (!) bremeno zvysit)
zacit by s tim mela nejlepe ve dve hodiny rano, to je nejcastejsi zacatek vaginalnich porodu.
samozrejme se nesmi predtim pravidelne pripravovat posilovanim ve fitcentru. smi pouze cvicit tehotenske cviky.
pak nam muze napsat, jak fit se v nasledujicich dnech citila 
|
| Singera | •
|
(3.3.2009 9:58:23)
A zase se rodilo. Tentokrát mě ale článek pobavil. Paní pisatelka to brala vše s nadhledem sobě vlastním.
Žádné stesky, fňukání, nespokojenost... Ale chápu, že při velkých komplikacích jsou ty stezky normální.
Tento článek je fakt dobrý i pro prvorodičky, které mají strach z porodu. Hrůz už beztak kolem sebe slyšely dost.
|
|
| Vaal | 
|
(3.3.2009 10:15:29)
Takové matky miluju(teď nemyslím autorku), které když se cítí po porodu dobře, tak hned odsuzují ty ostatní, že jsou citlivky, simulantky a bůhví co ještě. Takové typy ženských mi popisovala moje maminka. Když mě porodila, byla ode mě děsně potrhaná, měla posléze horečky a nemohla chodit. Ženské, co s ní byly na pokoji, se jí posmívaly a pomlouvali ji, že přehání...Sytý hladovému prostě nevěří..No sklapli, až ji převezli na intenzivní péči na gynekologii...jo, jsou mezi námi i takové krávy  ...Tohle fakt nemyslím na autorku, ta to zle evidentně nemyslela, jen mě to napadlo, když jsem četla Markétin příspěvek.
|
| singera | •
|
(3.3.2009 10:31:05)
Ano takové komplikace jako měla tvoje máti se mohou stát. Ale proč vždycky dopředu už prvorodičky odrazovat a vykládat jim to nejhorší story svého života:"jak jsem rodila". Já porodila 3 děti, 2 porody byly komplikované, u toho jednoho extrémně nedozrálé dítě, ale snažím se držet optimismu.
Tvoje maminka si vytrpěla, to jo... Ale já třeba nesnáším takové "krávy" co už ve 3tt umírají, jak je jim hrozně špatně, no a porod je pro ně hotová katastrofa, na každé schůzce s ostatními je pořád dokola omýlají, jak si nevytrpěli, ještě i 20 let po porodu.
Ano, je to bolest, žádná sranda, ale proč s tím furt někoho otravovat. Když mám doma tak krááásnýýý dětááátko.
Mno, jinak všem přeju krásný den.
|
| Vaal |
|
(3.3.2009 10:38:25)
No já tady mluvím o takové té TRAPNÉ ženské rivalitě a netýká se to jenom porodů...mám takovou kamarádku.Všechno zvládá, všechno je v pohodě, ofrňuje se nad komplikacemi jiných, ale když se zeptáme jejího manžela, najednou zjistíme, že je vše úplně jinak. Nezvládá, je z dětí vyčerpaná, musí jí pomáhat takovým způsobem o kterém se mně může jen zdát atd.
Některé z nás si hrají na supermanky, jak jsou odolné a kolik toho nezvládnou, ale ve skutečnosti jsou potom samy proti sobě.
|
| singera | •
|
(3.3.2009 10:56:41)
Ale to víš, že nezvládá. Takovým matkám, co vše zvládají, mají vše nej, taky moc nevěřím. Někomu pomáhá hodně manžel, někomu babičky, někomu nikdo, umí si to líp časově rozplánovat, ale zase nelpí na maličkostech...takže nemyje okna každý měsíc, jak někdo
Taky mám takovou dokonalou kámošku 
Se jí absolutně nemůžu rovnat. A ani nechci. Každý člověk má jiné priority.
|
|
| Pole levandulové | 
|
(3.3.2009 11:01:02)
Eval - priznavam bez muceni, ze bez manzela bych ted nezvladala vubec nic Timto mu dekuji za to, ze je, ze na sebe dobrovolne prevzal absolutne celou peci o nasi rodinu a ja muzu jen prezivat a byt domecek na miminko, zadna supermatka
A s tim poporodnim hojenim - je to fakt individual, tam si troufnu se chlubit, ze jsem opravdu "behala" stejne jako autorka clanku, nicmene to jiste neni moje zasluha, jen to proste tak vyslo, ze moje telo pekne spolupracovalo.
|
|
| Dana | •
|
(3.3.2009 18:29:42)
Když mi píše e-mail(moc často se nevídáme,protože bydlí v jiném městě),tak je to supermatka,která zvládá naprosto v pohodě a s úsměvem 3 děti.Když pak mluvím s její matkou,tak mám pocit,že mi vykládá úplně o někom jiném.O člověku,který by se bez její pomoci neobešel.Pravda asi bude někde napůl-babička asi naopak zveličuje svojí nepostradatelnost.
|
|
|
| Kohnova | •
|
(3.3.2009 18:54:56)
singera: princip je stejny, jde o upoutani pozornosti na vlastni osobu "nenapadnym" poukazovanim na vlastni vyjimecnost. A je uplne jedno, jestli o desetihodinovem fyziologickem porodu bez nastrihu budu mluvit jako o boji o zivot a o normalnim tehotenstvi jako o kalvarii, nebo jestli se budu vytahovat, ze den pred porodem jsem slozila furu uhli a den po porodu vybetonovala dvorek, zatimco ubohe knouralky si "neprimerene" stezovaly.
Pokud autorka nemusela po cisari tri dny chodit v predklonu a jizva ji bolela jako svaly po fitku, tak to se obavam, ze lucemburske zdravotnictvi bude o neco dal nez nase. Ono na pooperacni peci po cisari docela sejde, neni malickost, cim a jak se rana sije, jestli je nebo neni tlumeni bolesti a cojavim co jeste. Osobni zasluhy budou hrat, myslim, spis mensi roli.
Ze to u nas chodi stejne jako v Lucembursku, to si troufnu poprit, to, ze by se zena mohla dockat pece jednoho doktora v tehotenstvi i pri porodu, je mensinova zalezitost, vetsinou nelze, byt by za to clovek i rad zaplatil, to mluvim z vlastni zkusenost. Me znal muj gyn. pres dvacet let, prodelal jsem u nej pet tehotenstvi, ma v peci moji matku, mel babicku, tety a vubec temer celou familii, babi si s nim tykala, dite mi neodrodil ani jedno.
|
| singera | •
|
(3.3.2009 21:43:29)
Kohnova: to chceš říct, že na sebe nenápadně upozorňuji, tím, že napíši, že nejsem dokonalá? Tak to potom ty taky na sebe upozorňuješ, když pod článkama v diskuzi komentuješ a komentuješ...
Článek se mi líbil, hezky napsaný a prvorodičky neodradí. Myslím, že ve svém okolí vyslechly dost o hrůzostrašných porodech.
|
| Kohnova | •
|
(3.3.2009 21:55:12)
sing.: ne, to tim ric nechci. Chtela jsem tim rict, ze at uz knouras nebo se vytahujes, vyjde to na stejno. Prosim, ne TY OSOBNE, ale my obecne.
Osobne na "odrazovani" prvorodicek neverim, povazuju i prvorodicku za bytost svepravnou a kriticky myslici, tj. schopnou rozenznat blabol na obou polech spektra.
Mne se clanek take libil. Jen si nemyslim, ze je to v Lucembursku stejne jako u nas. Zkus si je predstavit situaci, ze prudici sestru vykazes ze dveri (to by jeste slo, byt neverim, ze to bezne zvladne zenska s prvnim miminem) a zatrhnes ji vstup do sveho pokoje do konce pobytu:).
|
| singera | •
|
(3.3.2009 22:19:34)
Tak tohle si fakt nedovedu představit. Sestru by u nás asi nikdo nevykázal.
Já měla štěstí a ať vzpomínám, na žádnou hrozně protivnou sestru jsem nenarazila. Některé byly odměřené, ale s těma jsem se nevybavovala ani já.
|
| Kohnova | •
|
(3.3.2009 22:36:03)
sin.: ja jo. Cim jsem byla mladsi, tim jich bylo vic, tim vic me jejich prudeni deptalo a tim mene jsem se mu umela branit (coz je logicke). S poslednim miminem uz si na me nikdo netroufl, vetsina sester byla v pohode, aniz by je bylo potreba nejak usmernovat. S osmdesatkami a dobou tesne po revoluci se to neda srovnavat. Cili smer je dobry. Ale jeste velky kus cesty je pred nami. To si myslim ja.
|
|
|
|
|
|
| zuzini | 
|
(3.3.2009 23:57:24)
ach bože 
Víš, ono neznamená, že když tobě není strašně špatně v těhotenství, nemůže být nikomu.
|
| singera | •
|
(4.3.2009 9:06:17)
ty nevíš, jak mne bylo v těhotenství, absolutně tím ani nehodlám nikoho otravovat.
|
|
|
|
| Cita | 
|
(3.3.2009 11:27:02)
Evál, taky mě to hned napadlo..po mých zkušenostech, kdy jsem nemohla ještě dva měsíce po vaginálním porodu chodit a ještě rok a půl jsem měla bolesti pro rozestouplou sponu si myslím, že porod plánovaným císařem je hračka..
Ale nesoudím, spousta holek si nejdřív zažila nepostupující vaginální porod a k tomu ještě císaře, to musí být teprve peklo..
Chlubit se tím, že běhám líp než holky-vaginálky..mno..sytý hladovému nevěří, jak už tu někdo psal. Ale jinak hezký.
|
| Vaal |
|
(3.3.2009 15:29:05)
Salíku, já právě rodila císařem...sice akutně(krvácela jsem), ale ke kontrakcím nedošlo. Rekonvalescence probíhala jakž takž v normě...pár dnů jsem nemohla chodit, popadnout dech...chodila jsem v předklonu. Některé matky se ale po císaři daly do kupy neuvěřitelně rychle...druhý den prakticky bez bolestí, jako třeba Skramuška u druhého porodu. Je to zajímavé jak tělo reaguje různě a to dokonce jinak při prvním i druhém císaři.
|
| Gudrun | 
|
(3.3.2009 16:20:31)
Já jsem se po druhém císaři belhala snad ještě hůř než po prvním.Vychutnala jsem si to celé i s bolestmi (12 hodin). Záviděla jsem těm, které rodily normálně a druhý den běhaly a mohly si lehnout na břicho a na bok. Ještě teď (skoro rok a půl po císaři) mě v břiše někdy dloube.
|
|
|
| Cindy (XI/06 + IX/10) | 
|
(5.3.2009 22:13:03)
nijak nezpochyňuji tvůj těžký porod. Ale rozhodně si nemysli, že císařský řez je procházka růžovou zahradou. Autorce článku skutečně závidím, že neměla po zákroku žádné velké bolesti.
Mně díky císaři zachránili lékaři s největší pravděpodobností život (mám zač děkovat), ale na tu bolest, se kterou jsem se probouzela z narkózy asi nikdy úplně nezapomenu. Navíc, když ke mně pak přistoupila jedna nerudná sestra a zmáčkla mi břicho velkou silou, tak jsem viděla všechny svaté. Po mém výkřiku, kdy jsem ji dokonce chytla za ruku, pak již byla trochu ohleduplnější a břicho omáčkávala jemněji.
Regenerace byla určitě delší, než u běžného porodu, ale skutečně 3. den po zákroku jsem již z JIP byla převezena na pokoj, kde jsem se mohla postarat o naši maličkou. Ovšem zhruba měsíc při každém kýchnutí či zakašlání jsem byla okamžitě v předklonu. Rána se krásně zahojila, jizva není ani vidět, nicméně kůže okolo rány je neustále necitlivá, jako by nebyla moje.
Po pravdě řečeno moc nechápu ženy, které si ze známosti zajistí císaře, aniž by pro něj měly skutečný zdravotní důvod. Neodsuzuji je, ale nechápu to.
V každém případě jsem šťasná, že jsem vše přežila já i naše dcerka a rozhodně mohu jen poděkovat lékařům, kteří včas rozpoznali hrozící nebezpečí.
|
|
|
|
| marketa | •
|
(3.3.2009 13:36:43)
jo tak muj porod byl jako tvuj, skoro pres kopirak. ale mala si uhnala infekci a musela jsem za ni chodit na jipku. dva dny me vozili a pak jsem byla propustena a dostala misto na ubytovne pres ulici. jo, behala jsem ve dne v noci kojit po dvou hodinach, ale malem jsem se z toho slozila. po prichodu domu to ze me spadlo a dostala jsem horecky atd a tri tydny jsem nebyla schopna vic nez vstat, dojit si na zachod a pro jogurt do lednice a zase zpatky k miminku.
kdybych mela jen "behat" po oddelni, bude mi hej. a vse bude bez problemu.
dovedu si predstavit, ze nekdo je na tom hur, protoze porod je proste jako 12 nebo vice hodin ve fitku a kazdy na to zareaguje jinak. kazdeho to jinak boli.
autorka by se nemela tak chlubit, jak behala jako camrda.
|
| Pole levandulové |
|
(3.3.2009 14:17:39)
Marketo, rekla bych, ze autorka jen udelala totez, co vetsina matek, ktere odmitaji cisare a rodi normalne - ty totiz zcela bezne desi pripadne budouci cisarovny tim, jak siiilene tezko se budou po sekci zotavovat, kdezto ony, ktere rodily vaginalne, mohly uz hodinu po porodu to ci ono /dosad libovolne cokoli/a povazuji to za hodne chlubeni. Proste nektera se dobre zotavi z cisare, nektera z vaginalniho porodu, nehledala bych v tom u autorky zadne vychloubani, spis podporu pro ty, ktere maji cisare ne zcela dobrovolne, ze muzou najit na tom porodu i nejaky klad a necekat vse nejhorsi.
|
|
|
|
. Poněvadž jsem přesvědčená o tom, že člověk, který mě zná od mých 17-ti let, by porod vedl jinak, nebo alespoň by se jako člověk choval jinak, než anonymní nerudná doktorka...
a určitě sem nějaké to zlepšeníčko - hlavně přístup k rodičce - přinesou a zavedou 
kde jsem se nasnídala, došla na záchod, vysprchovala se a pak se ještě pár hodin znuděně poflakovala po porodnici, protože synek na novorozeneckém usnul a spal a spal.
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)