| Kačka, por.as, 2 děti | •
 |
(21.1.2009 10:16:46)
No já teda nevim, narodila jsem se v 80.letech předčasně, takže jsem byla ihned po porodu odnešena, mamča mně viděla jen jednou zdálky, pátý den jí pustili domů a mně až po měsíci-takže mně prakticky viděli a chovali rodiče až když mi byl měsíc-ale vztah máme naprosto báječný  a myslím, že nás to opravdu nenarušilo. Netvrdím samozřejmně, že je to správné. To že dnes maminky jsou i s předčasně narozenými dětmi stále v kontaktu je báječné. Opravdu si ale nemyslím, že když se miminko po porodu-po té co se přiloží k prsu a poňufá s rodiči- na 2 hodiny odnese, že to naruší vazbu mezi matkou a dítětem. Zrovna tak pokud je první noc u sestřiček a nosí se na kojení.
|
| jana38 |
|
(21.1.2009 10:27:30)
Milá Kačko, je velmi smutný, že takovej názor zastáváš jako porodní asistentka. Svědčí to o tom, že se jednak nevzděláváš a jednak že na tobě asi nějaký vliv neproběhlý vlastní bonding zanechal. Bohužel.
Bylo by dobré, kdybys tyhle názory alespoň neprezentovala před rodičkama po porodu, kdy mají rozhozené hormony a nejsou schopné bojovat. Když jim řekneš, že to, že jsou první noc bez miminka nemá žádnej vliv, ony si ho nechají odnést, a po čase zjistí, že jsi je vmanipulovala, kam vlastně vůbec nechtěly, tak jim způsobíš poměrně velký trauma. Naprosto zbytečně.
|
| Kačka, por.as, 2 děti | •
|
(21.1.2009 13:31:37)
, proč hned tak zle . Ty dvě hodiny na poporodní adaptaci nejsou samozřejmě vždycky 2 hodiny-je to různé. Po porodu je miminko u matky půlhodinu, hodinu, jak maminka chce-sleduje se, jestli miminku nemodraj ručičky a jak se mu daří. Některé děti opravdu potřebují zadaptovat a vyspinkat se v teplém inkubátoru jim pomůže. Mamince se mezitím ošetří porodní poranění, kontroluje se krvácení, pobyde si ještě tak hodinku na sále, dá si sprchu a jde na oddělení šestinedělí, kde samozřejmně může miminko hned vidět-neříkejte mi, že tohle něco naruší. Miminko je posléze omyto, oblečenoa zabaleno a jde za maminkou-jak si ho bude chtít nechávat u sebe je jen na ní. Spíš si myslím, že Vaším názorem trpí maminky, které např. kvůli větší krevní ztrátě či cís. řezu nemají sílu hned o miminko nepřetržitě pečovat. A navíc ještě jedna poznámka-otcovská láska dokáže být stejně silná i když není "pudová" ale musí se "naučit". Takže tímto jí vlastně shazujete.
|
| zuni | 
|
(21.1.2009 13:41:40)
"otcovská láska dokáže být stejně silná i když není "pudová" ale musí se "naučit". Takže tímto jí vlastně shazujete. "
téma je ovšem někde jinde, jak sis možná všimla?
Stále jsme se nedostali k tomu, proč se zdravé dítě (tedy ani to, které potřebuje "prohřát")odnáší na takovou dobu (běžně 2, 4, 6 i víc hodin), když ho maminka chce u sebe (nemluvím o případu, kdy si sama řekne o postarání se).
Tam jako porodní asistentka vidíš jaký objektivní důvod?
|
| Kačka, por.as, 2 děti | •
|
(21.1.2009 13:49:49)
Dítě se odnáší aby s zadaptovalo v teple v inkubátoru, prohlédlo, ošetřilo, sledovalo, opravdu nevím, co je na tom špatného.
|
| Mlada | 
|
(21.1.2009 13:52:37)
To, že to každé dítě nepotřebuje. Špatná je ta rutinní aplikace na každého.
|
|
| Kopřiva Dvoudomá | 
|
(21.1.2009 13:54:41)
Kačko, kde se dítě může adaptovat lépe než na těle matky? Proč potřebuje zdravé dítě prohřát v inkubátoru, když je stačí otřít a položit matce na břicho? Proč jej nelze prohlédnout a sledovat na těle matky?
Na těch postupech, které popisuješ, je špatné, že ohrožují nebo narušují vznik vazby mezi matkou a dítětem. Prokazatelně. Já upřednostňuju vazbu se svým dítětem před potřebami nemocničního provozu, takže budu chtít dítě na břicho a neodnášet  Bavíme se samozřejmě o situaci bez zdravotních komplikací na obou stranách.
|
|
| zuni |
|
(21.1.2009 13:54:41)
a to vám to po 4 letech studia opravdu trvá třeba 4 hodiny????
|
|
| MarkétaP + 4 dcerky | 
|
(21.1.2009 13:54:51)
Jenže klidně může zůstat a zadaptovat se u matky, kde se také dá sledovat a v podstatě i ošetřit. Co myslíš, že matce a dítěti prospěje víc, být u sebe (a ty se tomu přispůzobíš) nebo být od sebe (a oni se musí přizpůsobit tobě)? Kdo je v porodnici pro koho, ty pro matku a dítě nebo oni pro tebe?
|
|
| Lassie66 | 
|
(21.1.2009 13:55:33)
Kačko, zadaptovat se může u matky. Pokud se ve svém oboru vzděláváš, musíš vědět, že dnes se už blízkost matky a dítěte nezpochybňuje, naopak všeobecně doporučuje. Proč myslíš, že položení miminka na břicho hned po porodu nabízí čím dál více porodnic? Mimochodem - ty miminka matkám odnášíš? Nebo akceptuješ jejich přání, pokud si přejí mít miminko u sebe?
|
| Kačka, por.as, 2 děti | •
|
(21.1.2009 14:02:14)
Já jsem pracovala nejprve jako por. as. na sále, takže o miminku jsem nerozhodovala-to je v kompetenci dětských sester. Pak jsem byla léta na šestinedělí, ale stále, tím že jsem porodní asistentka, se starám o maminky, ne o děti! Od toho jsou dětské sestry.
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(21.1.2009 14:11:14)
Tak proč tu praxi tak bráníš, pokud není tvá vlastní?
Mimochodem, to mě na současném dělení zdravotníků taky celkem štve - porodní asistentka je přeci školená v péči o matky a dítě jako jednu jednotku, a to jak před porodem, tak i po něm! Tím, že se dítě narodí, jejich pouto přece nemizí, a tohle dělení na separé péči o ženu a separé péči o dítě bohužel separaci matek a dětí jen podporuje :(
|
|
| Raďulka | 
|
(21.1.2009 15:34:04)
Kačko, buď tak laskava a přečti si své kompetence, např. tady - http://fzs.osu.cz/index.php?kategorie=34494&id=3462
nebo tady - http://www.nconzo.cz/
PA pečuje i o novorozence, je to v tvé kompetenci, tak se toho teď nezbavuj, ano? Jak to děláte konkrétně u vás v nemocnici je nám fuk, ale psát tady, že novorozenec je věcí dětské sestry je blbost. Komeptence na péči o něj máte obě a ty bys měla být schopná to dělat taky a správně!
|
| Veronika@ | 
|
(21.1.2009 15:50:00)
Proč jste na ni hned tak zlé?
|
|
| Kačka, por.as, 2 děti | •
|
(21.1.2009 15:53:43)
Vím moc dobře jaké mám kompetence , ale tím, že dělám v opravdu velkém provozu-v Praze u Apolináře, máme kompetence opravdu rozdělené, opravdu nemohu rozhodovat o tom jak a kdy se kdo bude separovat. Znovu zdůrazňuji, že vše co jsem napsala, je jen můj názor který vychází z mé vlastní zkušenosti-ten snad mít můžu-ne?
|
| Amazonka 4D | 
|
(21.1.2009 15:58:05)
Kačko,tvoje zkušenost je omezená na pár dní po porodu maminky,jak ty víš,co se děje doma a dál...
Jaká tvoje zkušenost,že si nikdo v tom frmolu nestěžoval? Nebo jak jsi k tomuhle došla???
|
| Kačka, por.as, 2 děti | •
|
(21.1.2009 16:17:59)
zkušenost myslím sama svojí-jako malá jsem byla v porodnici měsíc sama a zkušenost z mých dvou porodů-vztahy máme troufám si tvrdit pohodové a nenarušené, proto ten můj názor
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(21.1.2009 17:07:08)
Jenže tím, že si do nicku napíšeš por. as. se snažíš (byť možná nevědomě) působit, jako že je to názor univerzální. Nebo se to zdá, že pokud bys napsala jen "Kačka, máma dvou dětí", tak bys ho neuměla obhájit, zatímco "Kačka, por. as." ti dává iluzi autority?
|
|
|
|
| Raďulka |
|
(21.1.2009 16:00:48)
Kačko, kdybys znala své kompetence nenapíšeš že novorozenec je věc dětské sestry. Když ti k rychlému porodu nestihne dojít dětská sestra, nebo má práci jinde nebo nevím co... tak ty jsi povinná ošetřit novorozence a postarat se o něj. Možná se to u vás nestává,ale vědět co máš dělat musíš!
|
|
| Raďulka |
|
(21.1.2009 16:03:04)
OK, vlastní názor jistě mít můžeš, za ten ti nikdo nevynadá 
Ale když si napíšeš do nicku, že jsi PA, tak holt musíš očekávat, že po takovém příspěvku se proti tobě vzbouří reakce. Proč sis napsala, že jsi PA? Abys dodala váhu svým slovům, předpokládám, aby jsme měly všechny pocit, že ty o tom přece něco musíš vědět, ne? Fajn, ale pak čekej, že s tebou nebudou ostatní souhlasit 
|
|
| cizinka1 |
|
(21.1.2009 16:05:27)
Kacko,
Ptas se, jestli smis mit svuj nazor. Samozrejme.
Ale kdyz se podepises jako PA, a vyslovujes nazor z oboru, to zavazuje. Ve tvem oboru zavazne jsou vedecky zpracovane empiricke dukazy, nemuzes prohlasit, ze podle tveho nazoru, je to tak a tak. A to jako absolventka VOS nebo bakalarskeho studia na PA musis vedet. Takze na jaka studia tvuj nazor se opira, prosim? Nebo na zaklade ceho jsi skepticka vuci nalezu citovanych studii? Shledala jsi nejake zavazne metodicke chyby zpracovani? Provadela svuj vlastni vyzkum, ktery vedl k opacnym poznatkum?
Jen mi nezacni vykladat, ze jsi krehka, mala, citliva - kdyz na svoji praci nemas citove ci dusevne, klidne muzes jit delat neco jineho.
|
| Kačka, por.as, 2 děti | •
|
(21.1.2009 16:20:09)
tak už to přešlo fakt do humoru-ještě se dozvim, že jsem psychicky narušená a tudíž už nemám pracovat, tím, že mám 160cm a 50 kilo jsem chtěla naznačit, že opravdu ani fyzicky nemám na to někoho týrat :-D. Já Vám ty Vaše studie neberu. jen s myslím, že vztah mezi rodičem a dítětem se stejně jako jiné vztahy musí budovat, musí se na něm pracovat, že to není jen záležitost hormonů po porodu. Můj názor opravdu vychází jen z mé zkušenosti-mého vztahu s mou matkou a mého vztahu s mými dětmi!!!
|
| Baba Jaga | 
|
(21.1.2009 16:24:29)
Ja si taky rikam, jak je mozne, ze z cele nasi generace nejsou masovi vrazi... Podle dnesnich "Psychologickych studii" delali rodice vlastne vsechno spatne, porodem pocinaje a vychovou konce. A presto jsme troufam si rict v pohode. Cim to asi bude?
|
| cizinka1 |
|
(21.1.2009 16:37:49)
Marketo, smim se zeptat, jake mas vzdelani? Proto ze generalizujes, jakobys do skoly nechodila. A to presto, ze v jinych kontextech se jevis jako celkem inteligentni zenska.
Vetsina psychologickych teorii o vlivu porodu jsou z blazince: tam se zjisti, treba, ze mezi schizofrenikami jsou nadreprezentovani lidi, porozeni CS, mezi narkomany - epiduralem, mezi krvave okazale sebevrahy - lidi po klestovych porodech bez tuseni bolesti, mezi tiche skryte sebevrahy - lidi po traumatickych klestovych porodech s tisenim bolesti. A tak dale. Presto, ze nalezy jsou platne, neznamena to, ze vsichni deti, kteri se narodili CS budou schizofrenici, a epiduralove deti narkomani. Jen ze jsou vystaveni vetsimu riziku, nez deti po normalnim hladkym porodu.
Studie o bondingu take nezjistili plosnou kauzalitu. Pouze statisticke pravdepodobnosti.
Prave proto jsme zcela normalni spolecnost. Ale mame blazince, drogove zavisle, veznice a pod. instituce. Budeme je mit vzdy. Je ale v lidskych moznostech nenavysovat jejich klientelu umele.
|
| Evka | •
|
(21.1.2009 22:40:03)
Teda, Cizinko1, kéž by byl svět tak jednoduchý! Budeš-li se však příště chtít ohánět teoriemi, bez citací (odborých článků, odb. knih) je to jen mlácení prázdé slámy. Neboť jedna teorie též praví, že na rodině diskutuje skupina militantních žen, z nichž většina skončí s žaludečními vředy a zkrabacenými čely
|
| cizinka1 |
|
(22.1.2009 11:14:57)
Evko, veskere studie, kterych nalezy citovala jsem najdes tady: http://www.birthworks.org/site/primal-health-research/databank-keywords.html Zaved si keywords Caesarian section, epidural, suicide a vyjedou ti abstrakty studii ze seriozniho lekarskeho tisku. Muzu ti vyhledat i osobne, o ktere konkretne mas zajem?
Abys si precetla ty studie, musis umet cist. Pointou meho prispevku pro Marketu bylo, ze svet opravdu neni tak jednoduse zkoumatelny. Zadna z teorii, i presto, ze oprenych na empirickych dukazech, neni jiste prorotstvi, jen stanoveni zvyseneho rizika. Ale zrejme to ve skolach vas neuci, protoze chapu neporozumeni u lidi se skromnejsim vzdelanim (prstami nebudeme ukazovat), ale u porodni asistentky Kacky nesmirne mne udivuje, ze nevi, co vlastne jakakoliv psychologicka studie tvrdi, a co netvrdi a tvrdit nemuze.
|
|
|
|
|
| Vrtulka* | 
|
(21.1.2009 16:29:38)
Kačko, ono někoho týrat neznamená že ho musíš fyzicky napadnout. Věř tomu, že jsou lidé kterým může opravdu velmi ublížit to, že jim někdo sebere jejich dítě, dokonce i když jim ho sebere s dobrým úmyslem a sladkým úsměvem na tváři.
Zkus si projít ještě jednou všechny ty "nutné" procedury které jsi tu popsala, a polož si několik otázek.
Je opravdu nutné udělat je bezprostředně po narození?
Pokud nesnesou odkladu, existuje způsob jak je provést na těle matky?
Pokud lze něco udělat později, není třeba vhodnější aby to udělala matka sama s dopomocí sestry?
Zkus odolat prvotnímu pokušení pohlížet na situaci pohledem pracovníka který to tak již spoustu let dělá. Zkus se podívat očima někoho kdo nahlíží zvenku a tyto otázky si nutně pokládá a popravdě si na ně odpověz.
Jestli mohu ještě jednou poprosit- mohla bys mi prosím vysvětlit jakým způsobem dokáže inkubátor zajistit lepší poporodní adaptaci zdravého novorozence než náruč vlastní mámy? Neber tu otázku prosím nijak konfrontačně, ptám se tě jako profesionálky, která jistě ví proč co dělá.
|
|
| cizinka1 |
|
(21.1.2009 16:29:44)
Kacko,
Nikdo netvrdi nic pevneho, vsechno bylo vyreceno v kondicionalu. Alespon v gramatice se snad vyznas.
Nikdo tady netvrdi, ze vztahy se nemusi budovat. Tvrdi, ze s pomoci spravne fungujicich hormonu jde to snadneji. Pochopeno?
|
|
| simona | •
|
(23.1.2009 1:06:46)
Katko, nenech se rozhodit. já jsem své děti taky neměla hned po porodu u sebe, ale vztah k nim jsem si vybudovala, přijímám je bez výhrad, nikomu je nestrkám na hlídání, a co víc, milovala jsem je od toho okamžiku co jsem se dozvěděla že je čekám. na tom se to, že mi je nikdo na břicho po porodu nepřiložil. vytváření si pouta ke svému dítěti není jen otázka několika minut či hodin po porodu, je to i otázka osobnostní vyzrálosti, připravenosti na dítě...
cizinko, markéto a ostatní, které se do Katky takhle nehezky navážíte - spíš mám trauma z vás. beru váš názor, že pokud si matka přeje mít své dítě bezprostředně po porodu u sebe, má jí být vyhověno, tady naprosto souhlasím, ale vy to podáváte (ve snaze toho, aby vás bylo dostatečně slyšeno) takovým stylem, že maminky které to necítí do puntíku stejně jako vy, se cítí provinile, přímo blbě :(
při svém 2. spontánním porodu (dvojčata, 35.tt, bez poporodních komplikací) mi PA 1.miminko ukázala, nabízela mi ať si ho pohladím, pochovám, no já si živě pamatuju jak jsem se na něj podívala, chovat si ho nechtěla, protože jsem cítila další kontrakci a 2min po něm jsem rodila jeho brášku. jistě, mrzí mě to, ale ono by se mi fakt blbě rodilo mimino s dítětem v náručí. po vašich všech argumentech se cítím provinile že jsem si ho neužila, a mám to snad vyčítat jeho bráškovi? jasně, jde o dvojčata, jiná situace, ale stejně tak jsem to měla u 1.těhu - na můj vztah k dceři to nemá žádný vliv, ty 2hod po porodu co jsem ji neměla u sebe jsou pryč.
|
| cizinka1 |
|
(23.1.2009 8:00:36)
Simono, ale ja nevykladam nic o svych citech, jen mluvim o vedeckem vyzkumu, ktery ty rozdily v pozorovanych skupinech (nikoliv individuech) vidi. Muzu snad za to, ze tak to je, ze clovek ma stejne instinkty jako zvirata a podzireny stejnym prirodnim zakonum? Je treba tuto skutecnost zamlcovat jen proto, ze existuje velke procento zen, ktera kvuli objektivni situaci ci kvuli, o to horsi, porodnicnim zvykum, bonding nezazila? Musi autorka nechat toto tema byt, nechat takove priblble poluvzdelane PA Kacky a jejich pocetne kolegyne vytvaret umele prekazky pro vztahy matek a deti, a to jen proto, ze tema nekoho boli?
Kdyz te to boli, znamena to pouze to, ze musis to v sobe zpracovat. Ja ani nikdo jiny z diskutujicich s opravdovou pricinou tve bolesti nema nic spolecneho. Mimochodem, muj prvni syn byl ode mne rutinne separovany, nevedela jsem celou noc kde je, nasla jsem si ho sama, to jest nasla jsem mimina v sesterne, a nevedela jsem, ktere je moje. Kvuli toho, ze tohle mne nesmirne mrzi nebudu prece obvinovat kazdy clanek a vysloveny nazor, natoz dukazy, ze je optimalni, kdyz dite po porodu nepretrzite u matky, a to jen s vyjimkou vaznych zdravotnich stavu, ktere to nedovoluje. Coz byl pripad tvych dvojcat. Kdyz jsi na to nemela, tak nemela, nic se s tim asi neda ted delat.
|
| simona | •
|
(23.1.2009 10:00:14)
Cizinko, ale já s tím smířená JSEM, jistě, ráda bych to bývala jinak kdyby to bývalo šlo, ale nešlo, život jde dál. já na jednom dni (v mém případě na necelých 2hodinách) nestavím celý další život svůj a svých dětí, nesvaluji svůj porod na to, že moje děti občas pláčí (jako každé dítě). mám doma vyrovnané a spokojené 3děti, žádné neurotizované uzlíčky, a to i přeto, že byly ode mne po porodu z jakékoliv příčiny chvíly oddělené. NIKDE JSEM NEPSALA, ŽE MÁM TRAUMA Z PORODU, ALE NAPSALA JSEM, ŽE MÁM TRAUMA Z VAŠEHO POSTOJE, NÁTLAKU, KTERÝ DĚLÁTE NA JINÉ MAMINKY. vadí mi, když píšeš (a nebudu to teď dohledávat), že byl sice porod maminky xy ok, ne tak strašný, ale kdyby zažila porod přizený, nechtěla by už jinak. tím jejich, a i ten můj, porod, shazuješ, a proti tomu se ohrazuju.
mně je idea možnosti porodit své dítě ambulantně a pak moct odejít domů za ostatními dětmi velmi sympatická, a s tvými názory víceméně souhlasím, ale vadí mi FORMA. tedy NE OBSAH, ALE FORMA, ZPŮSOB JAKÝ JEJ PREZENTUJEŠ. co je na tom nepochopitelného?
|
| cizinka1 |
|
(23.1.2009 10:43:53)
Simono,
Nic takoveho jsem v zivote nenapsala: " vadí mi, když píšeš (a nebudu to teď dohledávat), že byl sice porod maminky xy ok, ne tak strašný, ale kdyby zažila porod přizený, nechtěla by už jinak." Bud to dohledej, nebo laskave se omluv za lez.
Zadny natlak na tebe nikdo nedela. Clanek zdeluje pouze zjistenou skutecnost. Vubec nenaznacuje ze KAZDE dite bez bondingu bude neuroticky uzlicek. Pouze to, ze ma na psychicke ci vztahove problemy vetsi vyhlidky. Tak se laskave NEVYMYSLEJ SI. Pokud citis nejaky natlak, problem je v tvem prijimaci, nikoliv v podstate zdeleneho. Mne opravdu NAPROSTO nezajima jestli mas trauma z porodu, ci nikoliv. Nebud vztahovacna a nepripisuj clankum neco, co nezdeluji. Uvedom se, ze problem je v tobe, nikoliv v tech lidech ci v clancich.
|
| cizinka1 |
|
(23.1.2009 11:07:56)
a mimochodem, zajimalo by mne jazze ja "shazuji" tvuj porod? Tim ze jsem souhlasila s tim, co jsi napsala sama: ze jsi mezi narozenim dvojcat nemela silu pochovat to prvni? No nemela, byly tam objektivni priciny, co s tim? cTo je to "shazeni"? Vycetla jsem ti snad neco ohledne porodu? Nebo spise hysterie?
|
| simona | •
|
(24.1.2009 21:20:53)
no tak teď jsi mi to nandala :) no jestli vlastní názor nazýváš hysterií, pak ano, jsem hysterická ;)
hele myslím že nemá smysl pokračovat s debatě, akorát se budeme navzájem napadat a to je naprosto zbytečné. jenom znova opakuju, já trauma z porodu NEMÁM, jsem vyrovnaný člověk s vlastním názorem, nemám potřebu si něco kompenzovat nebo omlouvat.
|
| cizinka1 |
|
(24.1.2009 21:34:22)
Simono, je fajn, ze mas vlastni nazor, ale moje pointa byla, ze jsem vazne nicim tvuj porod nezhazovala, ani nekoho jineho. Co bych mohla ti odpovedet? Mela jsem te politovat? Tim bych se povysila. Mela jsem rict ze jsi statecna? U porodu urcite jsi byla, v diskusi ovsem nikoliv, je videt, ze mas s tematem problem. Jen jsem s tebou souhlasila:).
Hysterii nenazyvam vlastni nazor, pouze ponekud podivnou interpretaci textu a nazoru. Podivej, prece nikdo nema zajem se pred tebou vytahovat se. Kojici matka koji, aby nakrmila svoje dite, ne aby ponizila nekojici; zeny se zarizuji porod podle svych predstav, aby dite se narodilo v co nejbezpecnejsim prostredi a nejhladsim zpusobem, ne aby povysily se nad rodicimi jinak; sportovec sportuje pro vlastni radost, ne aby se vysmal postizenym. Uvedom se, ze nikdo na tebe zadny natlak nedela ani nema moznost delat. Nikdo ani nevi o tvoji existenci. Tvoje pocity, ktere ti texty propagujici prirozene pristupy vyvolavaji, jsou tvuj subjektivni problem. Nikdo ty pocity vyvolat se nesnazi, a o to primo nikomu nejde.
Mimochodem, tady se dnes o tom se dost bavilo. S Eval a Grainne pod clankem o porodu na Spalence, na priklad.
|
|
|
|
| simona | •
|
(24.1.2009 21:12:05)
cizinko prošla jsem si několik článků nazpět; neomlouvám se za LEŽ, omlouvám se za ŠPATNÉ PŘIŘAZENÍ NÁZORU KE TVÉMU JMÉNU. tenhle názor jsem skutečně v diskuzích četla, řekl ho někdo ze skupiny příznivkyň domarodek, nevymyslela jsem si ho, ale fakt nemám čas ani sílu ho dohledávat. možná jsem to měla formulovat trošku jinak.
já se nevyjadřovala ke článku, ale k názorům pod článkem. to je rozdíl.
znovu opakuji - nemám problém s tvými názory, s většinou z nich souhlasím, mám problém s formou, kterou jsou prezentovány. chápu, že se snažíte prosadit něco, co je přínosem, na co má každá žena právo (možnost svobodné volby způsobu porodu, respekt ze strany personálu nemocnice,...), a že skupina žen aktivně bojující za prosazení tohoto je celkem malá, a o to větší a důraznější musí být její hlas, resp tlak.
|
|
|
| myš | •
|
(23.1.2009 12:46:08)
Simono,
mně někdy připadá, že každý čteme něco úplně jiného a každý si tam doplní to, co tam asi chce vidět. Nikde jsem se nedočetla, že jediná správná cesta je přirozený porod a každá, kdo ho zažije , už nechce jinak. Každý jsme přece jiný a vnímáme to jinak a a tady se pořád opakuje (pokud to budeš chtít vidět, tak to uvidíš), že kdo chce rodit jinak, než přirozeně, tak má na to plné právo. Nikdo přirozené porody nenutí a nevnucuje, to si tam dosazuješ sama, stejně tak bonding po porodu je správný pro ty, které to tak vidí a nikdo netvrdí, že matka, která neměla dítě hned po porodu u sebe, je špatná a její dítě z toho zaručeně bude mít následky. Přesto to v tom článku některé ženy našly, i když to tam není.
|
|
|
|
|
|
|
| kreditka | 
|
(21.1.2009 18:02:27)
Kačko držím ti palce, je mi jasné, že ti tvé povolání PA v nemocnici dají tady pěkně sežrat, jako naposled Ivaně. Kašli na to, měj se pěkně a dál dělej co umíš dle svého svědomí  
|
| MirkaM | 
|
(21.1.2009 18:05:47)
Byla bych radši, kdyby PA vykonávaly svoji práci podle toho, co je dobré pro matku a dítě (ano, můžeme tu diskutovat o tom, že se tyto názory často mění), než podle SVÉHo svědomí - aspoň podle toho, jak tu čtu jejich názory.
|
| Lassie66 |
|
(21.1.2009 18:08:09)
Mirko, .
|
|
| kreditka |
|
(21.1.2009 18:13:51)
Jenže ona vykonává svoji práci dle předpisů nemocnice, ona je zaměstnanec, který musí dodržovat vnitřní předpisy porodnice. Když půjdete do supermarketu a budete chtět ukázat a vybalit zboží, které chcete koupit taky vám to někdy neudělá kdejaký zaměstnanec, ale člověk k tomuto určený vnitřními předpisy obchodu.
|
| Lassie66 |
|
(21.1.2009 18:15:08)
Kreditko, jenže mé dítě není zboží v supermarketru a vnitřní předpisy nemocnice nejsou součástí zákonů této země, kde se praví, že odpovědnost za dítě má rodič.
|
|
| Grainne | 
|
(21.1.2009 18:37:36)
potíž je v tom, že žádný právní předpis, tedy ani vnitřní předpis nemocnice, nebo vyhláška, nesmí být v rozporu se zákonem. Pokud je v rozporu se zákonem, je neplatný.
Rodič nemůže být před porodem zbaven rodičovských práv, protože dokud se dítě nenarodí, není samostatným právním subjektem a rodič za dítě tedy plně zodpovídá a k jakémukoliv úkonu je zdr. personál povinen vyžádat si souhlas rodiče a matka i otec jsou v tomto případě rovnocenní. Tudíž odnést dítě kamkoliv bez souhlasu rodičů je beze sporu porušením zákona.
Pokud by někdo teoreticky situaci vyhrotil až k žalobě, uspěl by. Většina matek je ráda, že odejde a dál situaci neřeší. Pokud by se však někdo odhodlal, patrně by spor vyhrál.
Porušením zákona by to bylo dokonce i v případě, že je dítě ohroženo na životě - i tady je třeba souhlasu rodičů. Je zajímavé, že tyto právní předpisy se tak zvesela porušují právě v porodnicích.
|
| kreditka |
|
(21.1.2009 22:25:15)
Jenže, když se pak dítěti nedejbože v té porodnici něco stane, talk rodiče nedávají vinu sobě, ale personálu porodnic, který tomu měl předejít. Třeba aféra vyměněných holčiček - vyměnila je zdravotní sestra, ta za to byla myslím na hodinu vyhozena za hrubé porušení předpisův každém případě opustila pracoviště, rodiče se teď soudí, ale pokud tedy byly za dítě odpovědní jak je možné že mají velkou šanci získat odškodnění??? Pokud byly za dítě odpovědní měli si je přece poznat???
|
| Stáňa a dva kluci | 
|
(21.1.2009 22:28:31)
Kreditko, tak to nebyl úplně nejlepší příklad, pokud by v tomto případě neexistovala separace, tohle by se nestalo...
|
| kreditka |
|
(21.1.2009 22:41:13)
Já tu ale neřeším separaci, ale odpovědnost personálu a rodičů. Separace dobrá není, ale pokud je nutná svět se nebortí.
|
| kreditka |
|
(21.1.2009 22:54:14)
Pokud je dítě potřeba nějak ošetřit, dát do inkubátoru (předčasný porod), pokud je zjištěno podezření na nějaký zdr. problém u dítěte (vada srdce), pokud matka není schopná se o dítě po porodu starat (po narkóze, velké ztrátě krve..) či se na to necítí popř. dítě u sebe nechce - snad jsem na nic nezapoměla, nejsem příznivcem rutinní separace, ale někdy je to prostě třeba. Jen se miv článku nelíbí věta o životní důležitosti bondingu
|
| Grainne |
|
(21.1.2009 23:00:03)
Tohle už konečně zní velice rozumně. Taky celkem chápu, že jsem u sebe dítě neměla po SC a nehroutím se, na svět ho přivítal tatínek.
Mluvíme pořád o tom rutinním odnášení dětí, evidnetně to někomu může způsobit škodu a pokud rodič řekne, aby mu ihned vydali dítě, či aby nikam neodnášeli dítě, je porušen zákon.
Já bych patrně klidně šla podat žalobu, třeba bych vysoudila na studia a pomohla dalším matkám.
|
|
| Stáňa a dva kluci |
|
(21.1.2009 23:14:53)
Až na to "nějak ošetřit"-klasické ošetření se dá udělat i na břiše matky, s tebou souhlasím.
O té větě, že je to životně důležité - když si přečteš zážitky matek, děti bohužel vyprávět nemohou, tak ti to nepřipadá životně důležité tuhle příšernou praxi změnit?
Asi mi nebudeš věřit,ale já prošla regresí vlastního porodu a ten hnusnej pocit, který jsem cítila, když jsem se hned octla v nějaké cizí místnosti, kde brečely ostatní mimina, ti nepřeju...
Navíd jsem byla oddělena od sestry dvojčete, která musela do inkubátoru. Cítila jsem obrovskou nepopsatelnou bolest v srdci. Když mě přivezli matce na kojení, odmítala jsem se přisát.
Někomu to bude znít jako nesmysl, ale to už není můj problém.
|
| Gwin+dráček | 
|
(22.1.2009 0:10:49)
Stáňo, pomohla Ti zkušenost z regrese k pochopení vztahu matka - dítě? Nezlob se, prosím, za tuto otázku, ale já patřím k těm, co je pro ně článek o bondingu jako rýpání se dýkou v ráně. Po osvětových názorech a péči takových jako Katka a Dája je mi půl roku po porodu stále na nic. Rodila jsem sc a dítko dostala až 3.den po porodu, celé 3 dny jsem ho slyšela plakat hlady a strachem (byla jsem přes chodbu kousek od novorozeneckého a můj syn má velmi vyvinutý hlásek). Byla jsem na tom bohužel fyzicky dost zle a nemohla si pro něj dojít sama, byla plná porodnice a sestry neměly čas na nikoho (natož nosit děti operantkám). Nebudu se tady rozepisovat víc, protože české zdravotnictví a jeho přístup k rodičkám nezměním - jen mne napadlo, zda by mi třeba prožít porod při holotropním dýchání nebo podobné metodě trochu nepomohlo k tomu, jak svému chlapečkovi ty 3 dny vynahradit, vysvětlit a jak to krásné spojenectví, které jsme po 9 měsíců těhotenství měli, zase obnovit. Vím, že ve změněném stavu vědomí si mozek řeší to, co je pro něj aktuální a důležité a občas to pomůže i na spoustu dalších věcí
|
| Stáňa a dva kluci |
|
(22.1.2009 14:16:18)
Ahoj Gwin,
mrzí mě, co tě potkalo...Ale určitě existuje cesta ven, jak z tvých momentálních potíží, které jsou následkem poporodního traumatu, tak v odčinění následků na tvém miminku. Je tu spousta holek, kterým porod taky nevyšel, taky byly traumatizovány a následně je to někam posunulo, něco dobrého z toho vzešlo. Pro ně i pro dítě. Tak určitě hledej cestu, intuitivně vyber, co ti je blízké...Chce to zpracovat všechny pocity, nepotlačovat...Miminko co nejvíc nosit, potřebuje domazlit, tělesný a oční kontakt považuju za dost zásadní. Hodně funguje i omluva, vysvětlení, jak píšeš, nejlíp v meditaci(mám vyzkoušené, porody mi sice vyšly, ale máme zase jiná zranění ) TAky tu někdo popisoval zkušenost s homeo atd.
Za otázku se vůbec nezlobím, hodně mi to pomohlo pochopit vztah mezi mnou a mojí mamkou. V regresi jsem neřešila jen porod,ale ještě vzdálenější příčiny našeho problematického vztahu a postupně, řekla bych, spěju k odpuštění.
Určitě je lepší tvůj přístup, kdy si to uvědomuješ a nepotlačuješ, než racionalizace typu "vlastně se zas tak moc nestalo, hlavně že je dítě zdravé apod".
Přeju od srdce, aby se brzo všechno srovnalo
|
| Gwin+dráček |
|
(23.1.2009 11:42:55)
Děkuju, pracujeme na tom s mimískem oba.
Nejhorší byly asi první dva měsíce, kdy se na mne dráčátko nechtělo ani podívat. Fakt, byl nadšenej z tatínka, se zájmem sledoval všechny ostatní, co se dostali do jeho zorného pole, ale u mě pohled odvracel. Nemazlil se, hodně plakal, ode mne utěšit nikdy nechtěl, sát se pořádně nenaučil. Pak se to postupně začalo lepšit, pořád jsem na něj mluvila, zpívala mu, pouštěla hudbu co znal už z bříška, nevzdávala mazlení, nosila ve vaku na břiše, odstříkávala a krmila ho sice z láhve, ale v pelíšku a tělo na tělo ... Už nám bude skoro 7 měsíců a poslední dobou můžu říct, že dráček je občas mazlivý a tulivý (když chce sám a to si to pak opravdu užívá), že je nejšťastnější, když nás má oba s tátou vedle sebe (to z něj energie úplně čiší) a je to velmi zvídavé a milé miminko. Poslední dobou dokonce trochu mamánkovatí
Jen to po přečtení takového článku pořád bolí. Pokud se mi to povede zpracovat na všech úrovních, pak to bude konečně v pořádku a náš vztah s malým bude jednodušší, bez vnitřního pocitu viny. Jak sama píšeš, racionalizace pro podvědomí neplatí, můžeš si stokrát říkat, že to bylo nutné pro záchranu života nás obou a pár dní v celém životě nic neznamená bla bla bla, instinkt hovoří jinak.
Tak ještě jednou díky za podporu
|
|
|
|
| kreditka |
|
(22.1.2009 10:52:53)
Myslela jsem samozřejmě ošetření, které není možné udělat u matky - např. přidušené dítě potřebující kyslík. Já měla malou u sebe, krom vážení (tam jsem nahnala muže) a poté ještě chvilku na šestinedělí (sestra po mé výzvě o dítě, mě poprosila o strpení, že na novorozeneckém je vizita a poté mi ji hned přinesla)
|
| Amazonka 4D |
|
(22.1.2009 11:02:50)
Kreditko,jenže tady se nepíše o dětech,které potřebovaly kyslík,inkubátor,nebo cokoliv jiného tady se neustále zdůrazňuje,že pokud je to potřeba,tak se to riziko traumatu (ne trauma,pouze riziko) samozřejmě podstoupí,lepší živé dítě s traumatem,než mrtvé bez něj....ale pokud je dítě zdravéa nepotřebuje kyslík,inkubátor... tak proč tohle riziko podstupovat,když to není nutné...jen kvůli zadkům personálu,nebo kvůli tomu,že mají moc práce,nebo proto,že si myslí,že je to neškodné....tak proč???
|
|
|
|
| & |
|
(21.1.2009 23:26:34)
Kreditko,
nezlehcuj to, ze se nic nedeje. Akorat se v nekterych pripadech nic jineho delat. Takze je nutny to v sobe nejak zpracovat. Ale fat to nebagatelizuj a to tristni jsou pripady, kdy separace neni nutna a presto k ni dojde.
|
| kreditka |
|
(22.1.2009 10:56:05)
Já nic nezlehčuju, jen říkám bonding je důležitý, ale jsou životně důležitější věci, to ale neznamená, že brojím proti bondingu
|
|
|
|
|
|
|
| Grainne |
|
(21.1.2009 22:51:28)
Fantazie ti pracuje na plné obrátky, takže to skoro vypadá, že se neorientuješ v textu.
Každopádně tím, že tu rozvíjíš parapodivné teorie ve snaze obhájit svůj názor, nic se nemění na tom, co říká zákon.
Rodiče nejsou povinni si děti poznat kdesi v chumáči ostatních dětí, zlatou mušku ku pomoci taky nemají, ta se bohužel vyskytuje jen v pohádkách.
Jakkoli ti to bude znít nespravedlivě, rodiče rozhodují, zdravotníci nesou zodpovědnost a to za to, že svým počínáním nezpůsobí škodu na zdraví, či životě, že neporuší zákon o informovaném souhlasu a že se nedopustí chyb, jakou třeba zrovna záměna dětí je.
Tady nevznikla škoda na zdraví, ani životě, ani majetková újma, čili se nejedná o trestný čin, jedná se o hrubou profesní chybu, za kterou nese odpovědnost jednak konkrétní osoba - zdr. sestra a zaměstnavatel, protože systém, vedený v této konkrétní nemocnici byl veden tak, že chybu umožnil, tedy odpovědnost nese i nemocnice. Takže o náhradě škody rozhodne soud v občansko právním řízení, nikoliv v trestním řízení.
Zase jenom blbej zákon, no.
|
| kreditka |
|
(21.1.2009 22:58:31)
Pak se ale nemůžeš divit, že si zdravotníci krejou záda.
|
| Sylvie | 
|
(21.1.2009 23:00:07)
Kredtiko, promiň, ale v kontextu s tvým příkladem nějak nechápu, čím si zdravotníci "krejou záda" - jako tím, že vytváří situace, kdy může snaději dojít k omylu? Nebo jak jsi to myslela?
|
| kreditka |
|
(22.1.2009 21:52:08)
Myslela jsem případ, kdy personál odnese matce dítě z toho důvodu, že má podezření na špatný zdravotní stav dítěte. Rutinní odnášení samo neberu, ale kamarádce musely dítě po porodu odvézt kvůli vadě na srdci - ona ho vydala, ale kdyby byla proti, dítě si u sebe nechala a něco se stalo otázka kdo by to schytal jestli matka, či personál  Jak by to bylo v tomto případě z právního hlediska???
|
| kili | •
|
(22.1.2009 21:59:14)
Za Odenta to bylo asi lepší. jak zde někdo citoval jeho knihu, odnášeli tam děti ke svým matkám, takže odpovědná byla asi úplně jiná osoba.
|
| zuzini | 
|
(22.1.2009 22:17:20)
Pane doktore, velice se vám omlouvám za chybu v mém příspěvku. Každý prostě není tak zdatný písař jako vy. Jste opravdu tak strašně pohoršen? Nebo o co vám jde? Vadí vám snad, že nekdo napíše, že to jinde dělají jinak a lépe než vy?
|
| kili | •
|
(22.1.2009 22:23:04)
Netřeba se omlouvat. Vy sdělujete, že zdravotníci cosi nevědí. Citujete knihu. Já chci zjistit, oč vlastně jde a proto se ptám. Mohloa jste si všimnout, že ostatní hrubé gramatické chyby ve vašem textu jsem ponechal bez povšimnutí.
|
| Kohnova | •
|
(22.1.2009 22:31:14)
kili: tak ja nevim. Nejdriv me tu obvinis z neschopnosti neco elementarniho spocitat, ackoliv ja o poctech nemluvila, a na moji zdvorilou prosbu o upresneni te vytky (bez pouziti zvajmena svuj) zaryte mlcis. Mozna neuroza z rane separace?
|
| kili | •
|
(22.1.2009 22:34:36)
netuším, zda jste byla separovaná a jaké to mělo pro Vás důsledky. Nejsem si vědom, že bych Vás z čehokoli obvinil.
|
| Kohnova | •
|
(22.1.2009 22:43:14)
Kili: spis Vas (pardon z predchozi tykani) jestli neseparovali. Vcera jste mi napsal, ze mi "schazi schopnost elementarnich poctu". Reagoval jste na muj diskusni prispevek, ve kterem jsem nic nepocitala, tak me zajima, jak jste to poznal. Pravdepodobne, rekla bych, slo o prekliknuti, ale mozna jste me jen prokoukl? Proste me zajima, jak jste ty moje matematicke insuficience rozpoznal.
Kdyz uz nekomu napisu omylem nejakou tu invektivku, tak aspon po zjisteni faux pas reknu "Jee promin!", na coz ten druhy vetsinou odveti "Jako by se nic nestalo." Tak totez rikam i ja Vam, pane, at Vam zbyva vice casu na zajmena.
|
| kili | •
|
(22.1.2009 22:47:57)
Já jsem nenapsal, že Vám schází schopnost elementarnich poctu. Zkuste si to přečíst znova.
A pokud při tom budete sledovat ve vláknu návaznost, zjistíte, že jste psala o stejných zkušenostech jako autorka stati a to pak znamená, že počítáte stejně chybně jako ona. Nicméně já jsem to tak jak tak mínil k tomu článku.
|
| Kohnova | •
|
(22.1.2009 23:04:36)
kili: Ne. Nepsala jsem o studii, ale o zkusenosti a to moji osobni. Vic v tom neni. O zkusenosti se separaci kontra neseparaci u vlastnich deti (mam jich 5). Statistika a osobni zkusenost jsou dve ruzne veci (Btw 52 nebo 53 respondentu neni dost na formulovani nejakych zavaznejsich zaveru, jenze to se snad ani nedelo). Autorka neni prvni, kdo se problematikou separace zabyval, coz ve clanku zminuje. Ze o tom vy vite draka, to je vas problem, ale laskave nedelejte z lidi blbce. Nesouhlasit a formulovat vlastni teze jde i bez urazeni.
|
| kili | •
|
(22.1.2009 23:08:41)
Napsala jste : " Ke clanku muzu rict jen tolik, ze co autor pise, moje zkusenosti potvrdily. "
Autorka píše to, co píše - lze si to přečíst.
|
| Kohnova | •
|
(22.1.2009 23:16:49)
Klil, jj, pokud me budete brat takhle za slovo, pak tedy ANO, vyhral jste a ja neumim pocitat. Ale opakuji znovu, mluvila jsem o ZKUSENOSTECH (osobnich) nikoli o statistice. Myslim, ze uvazujicimu cloveku to je jasne, pokud nedelame vyzkum, pouze rodime a vidime, tezko se muzeme vyjadrovat ke statistickym datum. Domnivam se, ze z toho, co jsem napsala, to jasne je. Vy se zrejme domnivat, ze nikoliv, coz ja interpretuji jako potrebu delat z lidi blby sobe pro pobaveni.
|
|
|
| kili | •
|
(22.1.2009 23:16:42)
Ad Kohnova :
Napsala jste :
" Nesouhlasit a formulovat vlastni teze jde i bez urazeni."
Ale byla jste to Vy, která psala cosi o neurose ze separace.
Napsala jste :
" Kdyz uz nekomu napisu omylem nejakou tu invektivku, tak aspon po zjisteni faux pas reknu "Jee promin!", na coz ten druhy vetsinou odveti "Jako by se nic nestalo." Tak totez rikam i ja Vam, pane, at Vam zbyva vice casu na zajmena. "
Valerius Maximus píše :
" Jednou přišel v Athénách jakýsi vetchý stařeček na divadelní představení, ale nikdo ho nepustil sednout. Náhodou došel na místo, kde byli spartští vyslanci a ti mu uvolnili nejčestnější místo mezi sebou. Ostazní spoluobčané si toho všimli a hlasitým potleskem pochválili Sparťany. A tu jeden z nich vstal a řekl : " Athéňané vědí, co je správné, ale nestarají se o to, aby to dělali ".
|
| Kohnova | •
|
(22.1.2009 23:20:38)
Kili: tez i napodobne. Pokud Vas to jeste bavi, muzete mi nejake drobty moudrosti poslat zase zitra, resp. zitra odpovim, protoze ted uz jdu delat neco jineho.
|
|
|
|
|
| kili | •
|
(22.1.2009 22:54:58)
Ad Kohnova : Pochopila jste podaný výklad ?
|
| Khonova | •
|
(22.1.2009 23:11:19)
Kili: Me Vase vyklady nezajimaji, byt intelektualne narocne nejsou, jako oddechove cteni nepobavi. Ohrazuju se jen proti Vasi tezi, ze neumim pocitat, protoze pocitat umim minimalne na urovni zakladniho VS kursu z matematiky a statistiky, OK? Krome toho mi prisivate neschopnost pocitat na zaklade vyroku, ve kterem jsem nic nepocitala.
PS: Nemam pocit, ze zakladni kurs matiky a statistiky na VS je kdovico a poskytuje mi erudovany matematicky vhled do vseho, ale na diskutovany clanek to bohate staci.
|
|
|
|
|
| Anni&Annika | 
|
(22.1.2009 22:38:31)
aha...tak nejdriv jsou tu vsichni chytri jak radia a najednou mi nikdo neodpovi...to pro me znamena, ze vysledek dotaznikovani neni smerodatny, neb dojit k vysledku tim ze se 2x zeptam, mi prijde nedostacujici...co pro me dite znamena 5 minut s mym otcem? Do jake skupiny se clenim v dotazniku....je ma porodnice spatna a bere mi dite? A bylo to uplne stejne u ostatnich tazanych jako u me? Neb na otazku, zdali bylo dite v prvnich dvou hodinach jinde nez u me bych totiz odpovedela ne.....takze o cem tu vlastne diskutujete? O jakem stavu porodnic?
ja radsi odchazim..je too nicem....
|
| kili | •
|
(22.1.2009 22:41:02)
Kolik je v republice porodnic ?
|
|
| Cow :-) | 
|
(22.1.2009 22:44:51)
Anni, mně už to posuzování o kvalitě porodnic leze celkem krkem, páč je to věc subjektivní a každá máme jiné požadavky. Viz článek Rodila jsem v Irsku. To co jedna považuje za propadák, to by druhé stačilo ke štěstí.
To asi nebyl Míšin záměr. Jestli jsem to dobře pochopila, článek je VÝZNAMU BUNDINGU.
|
| Cow :-) |
|
(22.1.2009 22:46:39)
BONDINGU, ach jo
|
|
| Anni&Annika |
|
(22.1.2009 22:50:45)
Kravi, ja vim jen si myslim, ze je dotaznik nedostacujici a meni celou situaci....nejdriv te zarazi, ze tu jsou nemocnice bez srdce, neb vidis ty cisla....ale to cislo je nefer, neb ho hodnoti 2 neuplne otazky....podle ni by byla i ma porodnice spatna, ackoliv me tam dite nikdo nebral a brat nechtel
|
| kili | •
|
(22.1.2009 22:56:51)
pro to bývají dva důvody
- úmysl
- neznalost
|
|
| Grainne |
|
(22.1.2009 23:16:05)
Já myslím, že mnohem důležitější, než několik čísel, je prožitek matky, ač třeba neprokázán.
Není vhodné, aby se matky musely přetahovat o své dítě s personálem porodnic a protože tu zazněly názory pro i proti, měly by být matce nabídnuty obě možnosti jako rovnocenné a to ve všech porodnicích.
Nebudeme se snad bavit o událostech, jako je náhký požár, epidemie apod. to nepatří mezi statisticky natolik významné události, aby se musely zahrnovat do takových postupů.
Takže zůstává otázka, proč nejsou nabídnuty obě možnosti?
|
|
| Cow :-) |
|
(23.1.2009 1:50:55)
Anni, aha, jenže já pětiminutové přerušení kontaktu mezi rodičem a dítětem nepovažuji za tragédii či za "neúspěšný bonding"...
Ale osobně se přikláním, aby si to rodinka opravdu ty první dvě hodiny po porodu spolu užila co jen to jde.
V článku je řeč o časovém rozpětí 2-12hod.
No, myslím, že si matka může úplně v klidu dojít na wc a do koupelny, najíst se, zatelefonovat.
Ani vizitu pediatra nepovažuji za "rušení".
Trochu jinak.
Co tedy velice ruší mě, je množství návštěv..hlavně těch nečekaných.
A když už jsme u těch návštěv, tak rodičky na nadstandardních pokojích, kde jsou návštěvy povoleny "nonstop", jsou nejvíc zaneprázdněné, nestíhající a nejunavenější z celého oddělení. Pokud si tedy předem nestanoví únosnou normu pro návštěvníky.
|
|
| cizinka1 |
|
(23.1.2009 8:22:57)
Anni, ty si myslis, ze cituji "ze je dotaznik nedostacujici a meni celou situaci"?
Ty jsi ten dotaznik videla? Je velice podrobny, ma otazky treba, jak dlouho miminko zustalo na brisku matky po narozeni. Take kde bylo v kazdy interval casu. Jsi opravdova spicka v hodnoceni vseho, o cem vis houby. Zkus jednou se uvedomit, ze tvoje domnenky skutecnost nevytvari.
Ptala jsi o tech petiminutech po porodu. (Ponekud drze na muj vkus, proc si myslis, ze ti nekdo je povinny doplnovat tvoje mizerne vzdelani, jakoukoliv hodinu vecerni odpovidat na jakoukoliv otazku?) Ale budiz. Zalezi kdy, zalezi proc. Pro cerstve narozene 5 minut odlouceni je utrpeni dlouhe jak vecnost, ono nevi co se deje ani nema prestavu o case. Jeho instinktivni potreba je byt v bezprostredni blizkosti matky a najit si prso - prozkoumat si nove prostredi. Je na to vybavene, nema sevrene pesticky, ma oci otevrene do koran. Nikoliv byt zmereno, zvazeno a umyto, coz pro nej musi byt sileny stres, i kdyz trva - objektivne - kratce. Jak velke nasledky drasticke odlouceni na nej zanecha, zalezi na individualni odolnosti a na okolnosti. Nekazdy, kdo se jednou zlomil ruku je celozivotne postizeny, ale muze se stat. Stejne tak je to i s psychickymi traumaty. Pokud dite nebo matka jsou v ohrozeni zivota, prednost ma samozrejme zachrana zivota, a to i presto, ze bude traumaticka. Je to snad zrejme, ne?
|
|
|
|
|
| Sylvie |
|
(22.1.2009 22:45:23)
Kohnova, klid, Kili je jenom takový známý troll. Autorka článku mu leží v žaludku, ty jsi s jejím článkem vyjádřila souhlas, tak on tě jenom upozornil, že v článku jsou počtářské chyby. S autorkou se nebaví :o))) nicméně bitku na fóru se vyvolat snaží a tys měla tu smůlu, že tvůj příspěvek byl zrovna po ruce Kiliho je nejlepší neřešit
|
|
|
|
|
|
|
|
| Grainne |
|
(21.1.2009 23:01:30)
No, ale záda si nemůžeš krýt tak, že porušíš zákon, to si brzo naběhneš, stačí, aby nějaká "zuřivě militantní matka" podala žalobu a to bys viděla kolotoč.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| kreditka |
|
(21.1.2009 18:03:13)
Kačko držím ti palce, je mi jasné, že ti tvé povolání PA v nemocnici dají tady pěkně sežrat, jako naposled Ivaně. Kašli na to, měj se pěkně a dál dělej co umíš dle svého svědomí
|
|
|
|
|
|
| vlad. | •
|
(21.1.2009 16:50:30)
Kolega (ještě jako neonatolog) byl na stáži v Dánsku, kde se přirozeně probíhající porody odehrávaly v místnosti, kde bylo: přítmí, TEPLOTA vhodná pro novorozence, hudba dle přání matky. Novorozenec se nikam neodnášel, byl zabalen do PŘEDEM NAHŘÁTÉ jemné froté osušky a položil se matce na břicho a dal se přisát. Pokud vše probíhalo standardně, dítě bylo zběžně vyšetřeno za asistence matky na jejím těle. Zbytek vyšetření byl proveden po opuštění porodního sálu na pokoji za přítomnosti rodičů (dítě za několik hodin asi nevyroste o x cm, že). Vzhledem k tomu, že se něco podobného pokoušel několik let neúspěšně prosadit v nejmenované pražské věhlasné porodnici, tak seznal, že zdejší porodnictví je v dohledné době nereformovatelné, Dnes věnuje jinému pediatrickému oboru, škoda.
|
| vlad. | •
|
(21.1.2009 16:56:17)
Teď jsem se dočetla, že ve stejném "ústavu" pracuješ i ty
|
|
| nordica |
|
(21.1.2009 21:14:42)
Hm, to Dánsko zní pěkně, ale taky se k tomu museli dopracovat. Rodila jsem tam před téměř 24 roky, měli nové porodní lůžko, které PA neuměla obsluhovat (takže se mnou různě verglali nahoru a dolu, šteloval i manžel), doktor přišel až ke konci, aby oznámil, že už to trvá nějak dlouho a dítě může být ohrožené - chtěl vzít zvon, tak tomu jsem se ještě ubránila. Po porodu byl syn ještě s pupečníkem položen mně na břicho - to bylo tedy super. Pak ale odnesen a dále už jsem ho mohla jakžtakž mít u sebe - ale stejně ne pořád. Hlavně mne ráno hnali na tělocvik - syn se narodil kolm 2hod. ranní, v 9 jsem byla vyzvána ke cvičení.pro případné rýpaly - ne nebránila jsem se, zas tak dobře dánsky jsem ještě neuměla, komunikace probíhala spíš anglicky a proti hrůzostrašným historkám z tehdejších českých porodnic mi to stejně přišlo jako v ráji.
|
|
|
|
| Lassie66 |
|
(21.1.2009 13:51:51)
Když už jsme u té otcovské lásky - pořiďte tatínkům šátek nebo manducu. Pamatuji se, jak si ten náš pochvaloval vzájemnou blízkost s miminkem a jak byl sám překvapen, jak mu to dělalo dobře.
|
|
|
| zuzini |
|
(21.1.2009 13:43:57)
Vyspinkat se v teplém inkubátoru 
Zdravé, fyziologicé novorozeně? Nechápu k čemu je to dobré, nemyslíš, že se mu lépe odpočívá na nahém a teplém matčině těle?
Miminko je posléze omyto, oblečenoa zabaleno a jde za maminkou-jak si ho bude chtít nechávat u sebe je jen na ní
Musí být omyto?
|
|
| Lassie66 |
|
(21.1.2009 13:47:10)
Ale no tak, Kačko - nikdo nikoho neshazuje. S tímto přístupem bychom ještě kolektivně rodily v pěti na jednom sále - nekojte a nepropagujte kojení, mohlo by s to dotknout maminek, které nekojily. Nemluvme o přirozených porodech - našim matkám by to mohlo být líto. Nechtějme otce u porodů - naše matky si to také nemohly dopřát... Jen ať se o tom píše, já jsem mohla mít alespoň opravdu silný zážitek z narození syna, když už mě to minulo u dcery. Ano, mohla jsem se na něj dívat, ale já mám raději své děti ve své náruči.
|
|
| Vrtulka* |
|
(21.1.2009 13:48:56)
Kačko, v čem konkrétně je pobyt v inkubátoru pro zdravé dítě přínosnější než pobyt u matky? Jakým mechanismem tam dochází k lepší adaptaci?
Dále píšete, že se matce ošetřují poranění- je problém aby v té době bylo dítě u ní(nemluvím o situaci kdy je matka v narkóze)? Potom matka leží na sále- proč není dítě u ní? Co tomu brání?
Po příchodu na šestinedělí- co si mám představit pod tím, že matka může své dítě vidět? Může se na něj podívat nebo si ho může vzít? Proč když je z jakéhokoliv důvodu dítě potřeba omýt se tak neděje v době kdy je již tak jako tak od matky odděleno? Proč je doba odloučení ještě takto prodlužována?
Tvrdit, že upozorňováním na separaci zdravých matek od zdravých dětí ubližujeme matkám po císařském řezu- no, nebylo třeba vhodné pokusit se těmto matkám vytvořit takové podmínky aby mohly se svým dítětem být co nejvíce v kontaktu?
Otcovskou lásku nikdo neshazuje, kdepak jste to viděla?
|
| Kačka, por.as, 2 děti | •
|
(21.1.2009 13:58:06)
Prostě se ošeřuje maminka a někde jinde zase miminko-vžyť ono taky potřebuje aby je prohlédl lékař a bylo sledováno, pořád nevím co na tom je. když přijde na oddělení, dá s to sestřičkám vědět a ty jí miminko přinesou a seznámí jí se vším co je potřeba. samozřemě na oddělení není tolik sestřiček, takže pokud má sestřička práci jinde, musí maminka vydržet. opravdu si myslíte, že jsou matky tímto způsoben týrány či co? Svou práci jsem dělala vždy moc ráda a doufám, že jí brzu zase dělat budu, nevím o tom, že bych někdy někomu nějak ublížila. víte co mně mrzí nejvíc-vždycky když se s námi maminky po porodu a pak i po pobytu na oddělení loučí jsou milé, usměvavé a děkují nám za vše a pak člověk čte jak jsu matky z porodnic zničené, jak jim tam každý ubližuje a nevnímá jejich práva-proč to tedy neříci přímo :-(
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(21.1.2009 14:01:23)
Protože ti spousta věcí může docvaknout později. Mně třeba plně došly až po půl roce.
|
| Cita | 
|
(21.1.2009 14:17:00)
Přesně tak..
Kačko, já byla ráda, že už z tý hrůzy jdu pryč...proto asi ty úsměvy...a spousta věcí mi opravdu docházela až dodatečně..
|
|
|
| zuni |
|
(21.1.2009 14:03:54)
"ošeřuje maminka a někde jinde zase miminko"
" musí maminka vydržet"
proč? Proč nepřijde lékař za ní? O čí pohodlí jde, o pohdlí maminky (vyčerpané porodem atd.), nebo pána dochtora?
"opravdu si myslíte, že jsou matky tímto způsoben týrány či co?"
pokud nelze vyhovět přáním klienta (zdravá matka není pacient!!!), tak ano, jsou týrány - v běžném světě pokud zhotovitel nevyhoví přání klienta, tak klient může jít ke konkurenci. Matka po porodu dost těžko. Myslím že je tady zneužívána její situace.
|
|
| Lenelka | 
|
(21.1.2009 14:10:25)
Kacko, proc by to musela maminka vydrzet? Kdyz nebude od ditete oddelena, tak ji ho ani nikdo nebude muset zpetne prinaset! Tady v UK zadne sesterny nejsou, miminka se neoddeluji a jde to. Je to jen o tom, zmenit pristup zazity z let davno minulych, pohnout se kupredu...
|
| Jannat |
|
(21.1.2009 17:48:21)
Přesně tak! JDE OPRAVDU "JEN" O TO ZMĚNIT ZAŽITÝ PŘÍSTUP ale když vidím a jakou urputností přes veškeré logické argumenty, které toto podporují, se všichni té změně, či dokonce jen myšlence na změnu, brání...
Tady Kačka je toho jasným důkazem, ta evidentně není schopna na skutečnost, že fyziologické dítě není nutné od matky vůbec oddělovat ani pomyslet... :(
J.
|
|
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(21.1.2009 14:10:41)
Protože ti spousta věcí může docvaknout později. Mně třeba plně došly až po půl roce.
|
|
| Lassie66 |
|
(21.1.2009 14:12:33)
Kačko, tak vám to tedy říkáme přímo - neodnášejte maminkám jejich děti. Sama jsi to psala - sestry nemají na děti vždycky čas, matky na to své ano. Přečti si podrobné popisy porodnic na www.aperio.cz a uvidíš, že dneska je už celkem běžné, že se děti vyšetřují u lůžka matky, někdy dokonce na břiše. Jestli se chceš vrátit zpět do oboru, budeš si muset zvyknout, že o dětech rozhodují jejich rodiče. A pokud bude dítě zdravé, začne být běžnou praxí všude, že se děti ponechají matkám, případně na přání matky zůstanou u sester.
|
| Lassie66 |
|
(21.1.2009 14:16:12)
Mimochodem, to je jeden z důvodů, proč rozumím matkám, které rodí doma. Zdravotníci sice začínají být empatičtější, péče se mění k lepšímu - ale co když narazím na nějakou PA, která si stále jede po svém, bez ohledu na nejnovější trend, protože se "to tak vždy dělalo"? Ani Kačka není ochotná připustit, že se odnesením dítěte maminky i děti o něco podstatného ochuzují, ač má zde možnost si přečíst spoustu příspěvků, které to potvrzují..
|
| Kačka, por.as, 2 děti | •
|
(21.1.2009 14:42:58)
Že já jsem vůbec psala svůj názor... :-(
Teď mám z toho jen depku, brečím jak želva a bolí mně hlava...já to opravdu myslela dobře, chtěla jsem jen napsat, že si myslím, že to není až tak fatální, že si myslím, že to nemůže člověka až tak ovlivnit, že maminky co nejsou úplně v pohodě nebo tatínkové, kteří se s miminkem "svazují" až doma, se nemusí bát, že mezi nimi a dětátkem nevznikne silné pouto...mám svojí práci tolik ráda...vždy jsem se snažila maminkám co nejvíce vyhovět a zároveň se držet všech dnešních postupů, které se snaží zajistit, aby maminka a miminko byly v pořádku. Stále se vzdělávám, pracovala jsem na část. úvazek i mezi dětmi-takže doma jsem něco přes rok a už se zase brzy vrátím. Připadá, že tady vládne jen názor, že porodnice jsou hrozné, zdravotníci tyrani co myslí jen na sebe a rodičky a děti ubohé oběti...přece je snad v tom všem i něco dobrého, přece Vám všem jen neubližujeme, ano-jsou lidé špatní i dobří-jako v jakémkoliv jiném oboru, ale přece to nemůžete vše pořád dokola jen hanit...:-( myslela jsem si, že mám krásné zaměstnání, kde vídám lidské štěstí a radost, a místo toho tady zjistím, že jsem snad ta nejhorší tyranka, co se nevzdělává, myslí jen na sebe a jejíž práce lidem jen ubližuje...omlouvám se, že jsem se mezi vás vůbec odvážila vstoupit...:-(
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(21.1.2009 14:47:00)
Kačko, já tě chápu, ono to moc bolí, když zjištíš, že v nejlepším úmyslu děláš něco, co třeba není tak úplně nejlepší ... Taky by mi to bylo líto, ale až bych vychladla, asi bych se zkusila zamyslet, jestli bych přeci jen nemohla zkusit něco změnit - někdy jen dobře položená otázka (třeba "přála bsyte si" místo "teď uděláme tohle, jo?") umí udělat zázraky ...
|
| simona | •
|
(23.1.2009 1:31:43)
Markéto, tvé názory jsou mi sympatické a nemám s nimi problém, mám ale velký problém s formou, kterou je prezentuješ - manipuluješ. znovu opakuju - souhlasím s dítětem u matky hned po porodu apod... ale vadí mi že mi de facto svým postojem říkáš, že protože já to měla jinak, měla jsem to horší.
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(23.1.2009 9:45:15)
Simono, to je mi líto, že to takhle vnímáš, vážně si nejsem vědoma, kde jsem něco takového řekla, vůbec si to totiž nemyslím. Osobně, a všude to zdůraznuji, mám zato, aby bylo matce umožněno takové sepjetí s dítětem, jaké si bude přát, aby jí bylo nabídnuto a aby byla bez kometářů respektována jakákoli její volba, včetně té, že si přeje dítě odnést; aby nebyl veden nátlak jakýmkoli směrem (chcete ho tady, nejlépe ploložené na holém břiše přikrytí společnou dekou = jste hysterka, co mám komplikuje práci; nechcete ho tady = jste nemožná matka).
Můžu tě kdyžtak poprosit, ve kterém místě moje slova vyzněla jinak? Abych příště věděla, kterou formulaci třeba upravit.
|
|
|
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(21.1.2009 14:49:17)
A chci dodat - možná to skrt ten pocit osobního ohroření není vidět, ale co se kritizuje, nejsou v tuhle chvíli ani tak konkrétní lidé, ale SYSTÉM. Jsi citlivý člověk, možná, že když nahlédneš, že systém není pro tvoje klientky nejlepší, můžeš udělat jako jednotlives strašně moc.
|
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(21.1.2009 14:49:22)
A chci dodat - možná to skrz ten pocit osobního ohrožení není vidět, ale co se kritizuje, nejsou v tuhle chvíli ani tak konkrétní lidé, ale SYSTÉM. Jsi citlivý člověk, možná, že když nahlédneš, že systém není pro tvoje klientky nejlepší, můžeš udělat jako jednotlivec strašně moc.
|
|
| Sylvie |
|
(21.1.2009 14:49:55)
Copak, Kačko? Neznáš odpověď na otázku, v čem je pobyt a vyšetření dítě v inkubátoru pro matku a dítě přínosnější, než pobyt a ošetření u matky... tak místo odpovědi na tuto zásadní otázku (která tu různými slovy zazněla několikrát) radši nasadíš citové vydírání (jací my jsme tady fuj, až tě z toho bolí hlava)?
|
| Kačka, por.as, 2 děti | •
|
(21.1.2009 15:13:01)
jak můžete být tak zlá na člověka kterého neznáte? Já nikomu nikoho z náruče nervu, jen říkám, že si nemyslím, že by to mohlo tolik ublížit, Váš názor Vám neberu, v životě jsem nic neudělala proti něčímu přání ani nikomu nic nepřikazovala.
|
| & |
|
(21.1.2009 15:18:29)
No nemohlo az tak ublizt... Ale pripustis, ze by to ublizit mohlo? Proc delat rutine neco co neni zapotrebi?
Fakt to nikdo nemysli osobne proti tobe...
|
|
| Sylvie |
|
(21.1.2009 15:20:56)
No tak proč neodpovíš na otázky, v čem je tedy inkubátor pro zdravé novorozeně lepší, než pobyt u matky? Místo odpovědi nasadit kvílení mám z vás depku a bolí mě z toho hlava není nic jiného, než citové vydírání Styďte se, že se mne dovolujete na něco ptát  Však pokud víš, proč ten postup obhajuješ, tak snad není problém to napsat?
|
|
| Grainne |
|
(21.1.2009 15:21:58)
Kačko, teď víš, že to ublížit může, byť se tak děje, alespoň doufám, v dobré víře.
Pokud se nad tím zamyslíš, bude to v pořádku. Špatné věci totiž nejsou o nic míň špatné jenom proto, že se dějí v dobré víře.
|
|
| Lassie66 |
|
(21.1.2009 15:22:01)
Kačko, ani po přečtení této diskuze nevidíte, že se zbytečnou separací ublížit dá? Nevidíte, že si matky stěžují, jak po dětech toužily a nebylo jim vyhověno, jak pochodovaly po chodbách jak tygřice v kleci a hledaly své děti, jak jim zpětně bylo líto, že se o děti více nervaly? Skutečně vás tyto příspěvky nepřesvědčí, že tento zastaralý postup je škodlivý? A to jsou jen příspěvky matek, novorozenci bohužel nemluví, aby popsaly,co cítí .
|
|
|
|
| zuni |
|
(21.1.2009 14:55:16)
dám příklad: většinová společnost kadeřnic by zastávala názor, že je supr holčičky stříhat dohola. Ovšem pár maminek by lobbovalo za to, nechávat holkám dlouhé vlásky. Ne všude, u všech, ale pokud chtějí, tak mohou nechat holčičkám i dlouhé vlásky.
Společnost kadeřnic by to ovšem udělat nechtěla, a pokud, tak neochotně, s poznámkami.
Maminky lobbující za dlouhé vlasy by říkaly: "Nemusíte nechávat přece všem dlouhé vlasy. My jen chceme, abychom to tak udělat MOHLY. "
A kadeřnice by po tvém vzoru říkaly: "Ale my si myslíme, že stříhání dohola nikomu neškodí!"
Nojo, ale to jsme přece někde jinde - nevidíš sama nelogičnost takové reakce? Ať si třeba o bondingu myslí kdo chce co chce, ale pokud to nikomu neubližuje (bonding zdravým dětem jistě ne! to snad uznáváš?), tak bychom to v 21. století mohli jednak požadovat, a jednak dostat, ne?
|
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(21.1.2009 14:58:31)
Jo, a ještě - když budeš ženám naslouchat a znažit se zjistit jejich přání, možná té radosti a štěstí uvidíš o hodně víc - to není špatné odměna, ne?
|
| Kačka, por.as, 2 děti | •
|
(21.1.2009 15:22:30)
Ježišmarja vždyť já jim naslouchám, jsem malá křehká osůbka, která opravdu lidem ani rozkazovat neumí-nejsem žádná šílená sestra co na matky ječí a bere je jako něco podřadnýho, nepřikazuju jim co maj a nemaj dělat, všechno vysvětluju, povídám si s nima, řeším jejich problémy, proč mně tak hodnotíte, když mně vůbec neznáte? Jen proto, že píšu, že si myslím, ,že krátkodobé odloučení neublíží? Prostě to z mého pohledu tak je, neříkám, že by se to nemohlo dělat jinak, ale nejsem neonatolog ani dětská sestra, tak vám vše nevysvětlím, vím, že miminku je u maminky nejlíp, ale prostě si nemyslím, že by nemohlo být odnešeno-prohlédnuto lékařem, ošetřeno, oblečeno...vždyť netvrdím, že u maminky je miminku špatně, nebo že bonding je špatný, jen si myslím, že na vytvoření citů a vztahů je po těch pár hodinách času dost.
|
| Amazonka 4D |
|
(21.1.2009 15:27:31)
Kačko,malá křehká Kačko...umíš číst???
Pročti si ty stesky maminek tady na diskuzi,zkus se nad nimi zamyslet...proč tady ty maminky píší,že jim to vadilo,že hledaly cestu k dítěti hůř,já ti napíši,že se mi z takové separace dcera dostává pomalu pátý rok a ještě není OK...proč myslíš,že nejsme ublížené,že to nikomu neublížilo...
|
|
| Babyna,Patricie07,Michael10 | 
|
(21.1.2009 16:07:39)
Kačko, všechny ty úkony co popisuješ jsou možné i bez odnesení dítěte někam jinam. Já jsem měla dceru asi půl metru od sebe a prohlédnutí lékařem i oblečení dcerky trvalo max. 10 minut (spíš to bylo míň). Mě zatím dr. šil a dceru měl u sebe manžel. Takže nevím, proč by se mělo dítko někam odnášet.
|
|
| Bumbi&05,08,10 | 
|
(22.1.2009 10:40:16)
Kačko, píšeš, že si myslíš, že krátkodobé odloučení neublíží. Myslím si, že nemusíš mít pravdu. Pokud bych netrvala na tom, že se synem půjdu na UZV ledvin, nikdy bych se nedozvěděla, že má dilatace a je potřeba to v roce zkontrolovat, zda to srostlo a v případě, že ne, tak by bylo nutné to řešit.
Ve zprávě, kterou jsem pak dostala, o tom totiž nebylo ani slovo. Dg. dilatace zřejmě dostalo jiné miminko, jedno z těch 7, co tam bylo na vyšetření (jelo se jak na páse, jedno mimi za druhým, matku tam měly jenom 2 děti, ostatní plačící robátka po vyšetření obsluhovala sestra).
Záměna lékařský zpráv může být ve srovnání se záměnou dětí banální. Ale děje se to. Obojí.
|
|
|
|
| Beezi,V+J | 
|
(21.1.2009 14:58:57)
Kačko, chápu, že se tě to tady dotýká. Ale ber to tak - pro matku i pro dítě je porod jedním z nejklíčovějších okamžiků v životě. Na tom, jak to všechno probíhá a proběhne, dost záleží. Ne vždy to samozřejmě vyjde podle představ. Ale PROČ proboha v porodnicích nezměnit aspoň ty škodlivé nebo ne úplně ideální věci, které nejsou nezbytně nutné - jsou to jen relikty z minula, dělají se proto, že se to tak dělalo dřív, nebo proto, že je to tak pro personál jednodušší.
Píšeš, že máš svoji práci ráda a záleží ti na tvých klientech (matkách i jejich dětech). Tyhle články a diskuze tu nejsou proto, aby ti tvůj vztah k práci a ke klientům znechutily. Jsou tu proto, aby se lidé, jako jsi ty, zamyslely, jestli je opravdu nutné dělat věci takto, jestli by to nešlo líp.
Píšeš, že nechápeš, co je na nucené separaci novorozeňat tak špatného. A nechápeš teda ani to, že bez ní by to mohlo být lepší?
|
| Beezi,V+J |
|
(21.1.2009 15:03:27)
Sakra - pochopitelně "lidé zamysleli". 
A ještě chci potvrdit to, co už tu psaly jiné přede mnou - taky jsem z porodnice podvakrát odcházela s radostným úsměvem na rtech (děkovala jsem teda jen v tom druhém případě). To, co bylo špatně a mohlo být jinak, jsem si začala uvědomovat až mnohem, mnohem později. A o to znepokojivější to uvědomování pro mě bylo, že jsem zároveň taky pochopila, nakolik některé ty věci byly naprosto zbytečné. 
|
|
|
| Lassie66 |
|
(21.1.2009 15:05:44)
Kačko, naopak, můžeš být do budoucna ta, kterou si maminky budou ke svému porodu vyžadovat. To, že jsi vstoupila a byla ochotná diskutovat znamená, že tě názory maminek zajímají. Tak naslouchej dále a snaž se splnit touhy žen, které po blízkosti se svým miminkem touží i těch, které svěří miminko sestrám.Budeš se divit, ale já jsem se zde před dvěma lety také hádala(také jsem sestra - už ale bývalá)a změnila názor na spoustu věcí. Buď proto, že jsem nad tím přemýšlela a přišlo mi to logické, nebo proto, že jsem o zkušenost mateřství bohatší, takže některé věci vnímám jinak. Tak co, už nebrečíš?
|
|
| Lassie66 |
|
(21.1.2009 15:07:49)
Kačko, naopak, můžeš být do budoucna ta, kterou si maminky budou ke svému porodu vyžadovat. To, že jsi vstoupila a byla ochotná diskutovat znamená, že tě názory maminek zajímají. Tak naslouchej dále a snaž se splnit touhy žen, které po blízkosti se svým miminkem touží i těch, které svěří miminko sestrám.Budeš se divit, ale já jsem se zde před dvěma lety také hádala(také jsem sestra - už ale bývalá)a změnila názor na spoustu věcí. Buď proto, že jsem nad tím přemýšlela a přišlo mi to logické, nebo proto, že jsem o zkušenost mateřství bohatší, takže některé věci vnímám jinak. Tak co, už nebrečíš?
|
| Lassie66 |
|
(21.1.2009 15:08:33)
Pardon, 2x jsem to nechtěla
|
|
|
| sojka+07+09 | 
|
(21.1.2009 16:15:14)
Milá Kačko, nedá mi to a musím taky odpovědět. Jsem zdravotník, pracuju s těžce nemocnými a umírajícími lidmi. Vím jaké to je, když jsou klienti nevděční. Myslím, že na diskusi v rodině chodí hodně maminek, které zažily ošklivé zážitky při porodech (včetně mě), není to pro ně uzavřené a tak mají potřebu stejně jako já pátraat po tom jak by to mohlo být jinak. Ty vděčné a spokojené maminky tady asi nenajdeš. Já mám co se odnášení dětí názor takový, že by se vždy mělo vyhovět mamince, ale mělo by jí být i umožněno si odpočinout. Mně miminko odnesli na celou noc s tím, že jsem vyčerpaná a to jsem tedy opravdu byla. Zvracelo plodovou vodu a já skutečně nevím jestli bych se probudila. Přesto to na mě zanechalo velké následky a dodnes mě to mrzí. Jsou ale maminky, které si dítě nechají odnést na noc dobrovolně a rozhodně pro to nejsou horší matky.Nicméně nesouhlasím s tím, že několik hodin bez kontaktu může mít fatální následky pro vztah matka dítě. Maminky s miminky se dovedou připoutat i později. Ne každá žena po porodu je okamžitě provozuschopná, ne každá má chuť svoje miminko mít u sebe. Některé si chtějí opravdu jen odpočinout. Je to proto, že lidé vytvářejí vztahy různě. Někdo potřebuje delší dobu k připoutání a zprvu kouká na svoje mimi závojem vyčerpání a necítí nic. Někdo je zavalený láskou a chce mít svoje děťátko navždy u sebe. Pro mě by bylo ideální, kdyby mi sestřičky daly vybrat a přitom mi nevyhrožovaly, že se dítě pozvrací a zadusí.Stejně jako ostatní maminky zde jsem se narodila za tvrdého komunismu a moje maminka je pro mě nej. Celý život. Nemyslím, že jsme tak zoufalá generace. Rozhodně ne zoufalejší než ta současná.
|
|
| Mickey16 | 
|
(21.1.2009 22:53:17)
Kačko, mě to teda přijde z vlastní zkušenosti sakra fatální a klidně můžeš brečet a může tě bolet hlava, já se takhle cítím už pár měsíců, takže mě to nedojme. První dítě se narodilo v pražské velkovýrobně, po porodu mi ho ukázali, přiložili, dali vedle mě do vyhřívanýho lůžka, pak mě přemístili na šestinedělí (to bylo cca 10 večer), a jeho odvezli bůh ví kam, viděla jsem ho pak až v 6 ráno, ale to už pro mě bylo cizí mimino. Jako když se díváš na film ze kterýho někdo kus vystřihl. Můj vztah k němu byl víceméně dost chladný, což mi naplno docvaklo až po porodu druhého syna, který byl stále se mnou (kromě cca 5ti minut půl hodiny po porodu, kdy ho akorát oblíkli a zase mi ho vrátili, nikdo ho nemyl). K druhorozenýmu mám podstatně vřelejší vztah a to tak že hodně,okolí si toho všímá, doma se xkrát denně hádáme že prvorozeného zanedbávám, že ho nemám ráda, v důsledku toho ho táta zase upřednostňuje před miminem aby mu to vynahradil, já si vyčítám že ho nemám ráda, vztahy u nás doma jsou dost napjaté a je kvůli tomu permanentní dusno.
V čem vidím konkrétně rozdíl mezi mým přístupem k dětem- například:
-první dítě jsem kojila jen 3 měsíce, od začátku jsem měla ke kojení odpor (už od porodnice, kdy mi připadal víceméně jako otravnej parazit), jakmile v postýlce zabrečel pomyslela jsem si "šmarjá už zase kojit, to snad ne", a čekala jsem než se začaly třást okení tabulky, mohla jsem kojit dál ale dost jsem se na to vybodla
-druhé dítě kojím dodnes (11 měsíců), nedělalo mi problém kojit i po hodinách, ačkoli jsme to s kojením měli dost nahnutý ustáli jsme to, kdykoli jen kníknul pomyslela jsem si "Jé ty už máš hlad, broučku" a hned jsem ho vzala
-první dítě jsem naučila od 3 měsíců spát v postýlce pomocí drsnější verze Estivila, neměla jsem náladu na jeho řvaní a na to uspávat ho
-druhé spí v mojí posteli dodnes a nemám ambice učit ho teď spát někde jinde, v noci se ke mě tulí a jsme spokojení oba
... a takhle bych mohla pokračovat ještě dlouho.
Prostě k němu nemám vztah jako ke svýmu dítěti ale jako např. k dítěti kamarádky... hezkej, šikovnej, pohrajeme si spolu, ale NĚCO tam chybí.
Blbejch 8 hodin po porodu, ale je mezi náma ohromná propast a ví bůh jestli to někdy bude lepší (no, možná jo, už teď je to malinko lepší jak před půl rokem, kdy jsem ho vyloženě nenáviděla), obávám se že cestu k sobě si budeme muset hledat ještě pár let a ví bůh jak to ovlivní naše vztahy v pubertě... takže jo, tohle mi teda připadá zatraceně fatální, a teď ať mi někdo vysvětlí že tohle všechno je jen důsledek toho, že sestra byla líná mi v 10 večer ukázat kde je zavinovačka a mast na prdel... pardon za ty výrazy, ale fakt mám dost kyž něco takovýho čtu
|
| KoproFka | 
|
(22.1.2009 0:03:04)
... ty, hele, to ale nemusí být vůbec kvůli tomu, že Ti synka odnesli... fakt! V době, co jsem ještě dělala jógu, jsem se dostala na "akci" jedné paní doktorky (lékařky-internistky, pracující v oboru), která se jógou a alternativními metodami také zabývá a ona měla takovou velice zajímavou a teorii - kterou dle mne velice logicky obhájila - tzv. dalších životů, nebo jak to napsat, která vychází tuším z budhismu...
Abych to vylíčila co nejstručněji - duše má mnoho životů a jednotliví lidé se v dalších životech stále setkávají a v té "duši" si nesou stopu předchozho života, tedy to, jaký k sobě měli dříve vztah - a snaží se stále dosáhnout vztahu ideálního - resp. ho napravit ... a pokud se jim to v "aktuálním" životě nepodaří, prostě se by se měli v dalším/ch životě/tech setkávat znova a znova, dokud se jim to nepodaří...No, pokud se tedy dva lidé k sobě nějak špatně zachovali, jeden druhému nějak ublížil (pro představu - v případě např. 17. století jeden druhého kupříkladu zabil) v dalších životech se zcela jistě znovu potkají (resp. sami sebe vyhledají) tak, aby mohlo dojít k "narovnání", ovšem zpravidla se role prohodí, tedy že si to tvz. oplácejí - ne tedy, že zrovna dojde k tomu, že druhý zabije prvního, ale že dost pravděpodobně - jakkoli škodí/ubližuje...
Ona to vysvětluje tím, že hodně lidí je ti na první pohled ihned sympatických a bezvadně s nimi vycházíš a naopak jsou lidé, které jsou od prvního kontaktu nesympatičtí, aniž by se třeba i stačili jakkoli projevit (vadí ti už jen třeba jak stojí, jak gestikulují atp.) a nebo, pokud už takové lidi v okolí máš, nedá se s nimi najít společná řeč ...
No a ona pak říkala, že největší průšvih je, pokud se takováhle "ublížená" duše dostane do Tvé rodiny... Prý to řeší sama také u své prvorozené dcery...
Já jsem tedy celkem pragmatický a praktický člověk, ale tomuhle snad jako jedinému fakt věřím a připadá mi to celkem logické (jakože na ufony jsem přestala věřit zcela nedávno, jelikož jsem se dozvěděla, že to, co jsem před několika lety viděla nebyli ufoni, ale kulový blesk:).
Co vy na to?
|
|
| simona | •
|
(23.1.2009 1:51:44)
Mickey, je mi moc líto jak se cítíš. nechci jitřit rány, tak se snad nebudeš zlobit že reaguju. psala jsem to už výš - mám dvojčátka, nar v 35tt, prvních pár dní museli být v inkubátoru, nedrželi ještě těl.teplotu, ale dýchali už sami. já je první 2dny chodila co 3hod kojit, pak jsem je měla už u sebe, i s modrým světlem když se svílili na žkoutenku. i přes tyhle menší překážky jsem jednoduše vděčná že děti mám, že jsou v pořádku, jsem šťastná že jsem je porodila přirozenou cestou, že jsou dva... ke spoustě věcem jsem musela dospět logicky, rozumem; daleko víc převážily pocity vděku za konkrétní věci, díky nimž jsem si vztah ke klukům pak prohlubovala. vždyť jsem ty svoje drobky nosila 8měs, čekala na ně, a na tom stavím. manžel nemohl být u porodu, ale je skvělý otec, od ledna je dokonce na mateřské, střídáme se v péči oba. u dceřina porodu byl, a přesto by neřekl že ke dvojčatům má méně vřelý vztah protože je měl možnost pořádně pochovat až po týdnu (rodila jsem daleko od domova a manžel měl na starosti dcerku).
mám výborné zkušenosti se šátkováním, a to i své 3leté dcery, u které tak řešíme její žárlivost vůči dvojčatům.
moc ti přeju abys tohle mohla překonat, musí to být pro tebe vyčerpávající.
|
|
|
|
|
|
| Raďulka |
|
(21.1.2009 15:36:44)
Tak já jsem při loučení na šestinedělí taky obecně poděkovala, považuji to za slušné chování.
Nicméně při odchodu jsem taky řekla staniční co se mi nelíbilo na chování jedné konkrétní sestry, řekla jsem ti tedy i jí den předem. A co na to staniční? Jojo já vím, sestřička mi včera říkala že si asi budete stěžovat, že jste problémová
|
|
| Bumbi&05,08,10 |
|
(22.1.2009 10:32:23)
takže pokud má sestřička práci jinde, musí maminka vydržet. opravdu si myslíte, že jsou matky tímto způsoben týrány či co?
ANO, OPRAVDU SI MYSLÍM, ŽE TOTO JE PSYCHICKÉ TÝRÁNÍ MATEK I DĚTÍ. ANO, MYSLÍM SI TO.
slova dětské sestry z ÚPMD Podolí, srpen 2008 - poté, co jsem jí odmítli vydat dceru, aby si ji odvezla na novorozenecké a "přijala":
"My přeci těm miminkám neubližujeme, proč myslíte, že byly vynalezené inkubátory? ... ne, tatínek tam nemůže, jsou tam jiná miminka. Ta by se tatínka v civilu lekla!"
|
| Sylvie |
|
(22.1.2009 10:51:59)
ne, tatínek tam nemůže, jsou tam jiná miminka. Ta by se tatínka v civilu lekla!"
|
|
| cizinka1 |
|
(22.1.2009 11:19:03)
Bumbi, citat je spise tragicky nez komicky, ale valim se smichy
|
|
| zuzini |
|
(22.1.2009 11:44:09)
Bumbi, to snad nee
|
|
|
|
|
| & |
|
(21.1.2009 13:55:36)
Katko,
ja jsem rodila SC v 31tt. Co je separacni uzkost vim moc dobre. A vim, ze jsem na syna precitlivelejsi. Jenomze si dokazu zduvodnit, ze to bylo nutne.
A to vic je mi lito zen, ktere to musi zazit, jenom protoze se to tak nekde dela. Jestli mi neco ublizuje, tak to jsou recicky, ze tento problem je tvoje vymysleny. O to vic je to smutnejsi, ze si PA.
|
|
| Raďulka |
|
(21.1.2009 15:25:51)
Kačko, doufám že máš aspoň 50 let a tudíž nebudeš pracovat jako PA již moc dlouho. Jsem zděšená tvým příspěvkem, uvědomuješ si vůbec, že pokud tady napíšeš své povolání, tak tvým větám může spousta těhotných mamin uvěřit??? Asi se nevzděláváš ve svém oboru, což teda nechápu, no možná nejsi registrovaná nevím... V každém případě bys měla vědět, že dnes už i spousta lékařů mluví jinak než ty a směřují k tomu nechat dítko matce jak chce a kdy chce. Inkubátory taky již v některých porodnicích nejedou nepřetržitě... pokud by ses chtěla dovzdělat doporučuji exkurzi v jiné porodnici, kde to dělají jinak než u vás, kup si nějakou knihu, zajdi na seminář, konferenci... možností je spousta, jen chtít...
|
| Kačka, por.as, 2 děti | •
|
(21.1.2009 16:01:38)
je mi 29 let, jsem registrovaná a na semináře samozřejmě chodím . pracuji jako por. as ve velké porodnici, takže opravdu nerozhoduji o separaci-to je záležitost maminek a jejich domluvy s dětským personálem. Jde jen o můj názor, vycházím ze zkušeností své a mých dětí. Neříkám že je to dobré, jen si nemyslím, že by to ublížilo-ale je to jen má zkušenost!
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(21.1.2009 16:03:30)
Tak tu svoji osobní zkušenost maminky Kačky nepovyšuj na zkušenost porodní asistentky Kačky.
|
|
| Kamaem | 
|
(21.1.2009 20:25:14)
Kačko,
nemyslím si, že by holky měly něco konkrétně proti tobě. Je zbytečné, aby tě bolela hlava nebo aby jsi kvůli tomu brečela. Jde hrozně moc o přístup personálu porodnic, jako takového. Kolikrát nad některými reakcemi zůstává rozum stát...jde jen o to, aby se nad svým přístupem tito lidé zamysleli a pokusili se změnit "to zaběhnuté"...vždyť kdyby ženy v generaci před námi přijímaly pasivně tehdejší přístup personálu porodnic, tak bychom dnes rodily jako naše matky, a to opravdu pěkně děkuji, nechci...
U mého prvního porodu, byl vyvolávaný, jsem se od primáře porodního oddělení u nás ve městě dozvěděla, že mi nemůže zavést druhou půlku tablety na vyvolání, protože sekce se u nich dělají jen do 12-ti hodin a ona by ta druhá půlka tablety stejně nestihla do té doby zabrat...a že "normální ženská" by už dávno porodila sama...takže císař...nakonec jsem se zmobilizovala a snad silou vůle jsem nakonec porodila spontánně...ale tuhle větu nezapomenu...
U druhého porodu, začal spontánně, jsem jela na to samé pracoviště a sloužící lékařka mi sdělila, že mají stopstav, a že u nich můžu porodit pouze v případě, že budu souhlasit s tím, že já budu ležet na gynekologii a dítě bude na novorozeneckým...nesouhlasila jsem s tím a raději odjela rodit do jiného města...napřed tam ale lékařka volala a do telefonu prohlásila "posíláme k vám paní s "tím a tím" nálezem, my bychom ji odrodili ale paní "nehodlá akceptovat", že by neměla dítě po porodu u sebe...tak pohrdavý tón jsem ještě neslyšela a zřejmě mi v hlavě ještě dlouho zůstane...navíc mi ještě PA v druhém městě řekla, že s nálezem, který jsem měla mi měli dát sanitku, že pořád čekala houkačku a byla hodně překvapená, když mě přivezl manžel...nakonec jsem byla moooc ráda, že to takto dopadlo, protože ani péče sestřiček na novorozeneckém oddělení se nedala srovnat...u druhého porodu byla o 1000% lepší, sestřičky byly srdečné a milé a vždycky trpělivě vysvětlily, co která maminka potřebovala vědět...
|
|
|
|
|
|
| zuni |
|
(21.1.2009 10:28:24)
"na 2 hodiny " to si fandíš
v nicku máš "por. as." což předpokládám znamená Porodní asistentka, nojo ale ono co je běžné ve tvé nemocnici (2 hodiny) není standard.
A navíc, upřímně by mě zajímalo, co s dítětem dvě hodiny dělají. Pokud si maminka vysloveně dítě přeje u sebe, proč jsou potřeba dvě hodiny. To ho neumějí vykoupat rychleji..?
|
| jana38 |
|
(21.1.2009 10:45:23)
suzann, na co vykoupat? Ani jedno z mých dětí se nekoupalo dřív než desátej den po porodu... a přežily
|
| zuni |
|
(21.1.2009 10:48:51)
kočajdo souhlasím, spíš bych chtěla vědět, pokud odloučení je komentován oslovy "jen jsme ho vykoupali" a trvá 2, 6, 8 hodin, tak jestli jsou fakt takový paka s prominutím a neuměj to rychlejc?
Že koupání je poněkud scestné s tím souhlasím, ale to už jsme jinde...
|
|
| Jannat |
|
(21.1.2009 18:03:40)
Můj syn také přežil koupání až 11.den po porodu ;)
J.
|
|
|
| jana38 |
|
(21.1.2009 10:45:33)
suzann, na co vykoupat? Ani jedno z mých dětí se nekoupalo dřív než desátej den po porodu... a přežily
|
| Žížalice |
|
(21.1.2009 11:15:21)
ony se děti po porodu nekoupou? děti nemám a o tomhle jsem zatím takhle neuvažovala, ale přišlo mi samozřejmé (po shlédnutí pár videích z porodů), že se to "špinavé" děťátko po porodu vykoupe...
|
| zuni |
|
(21.1.2009 11:16:06)
Záleží na tom jak to chceš.
|
|
| jana38 |
|
(21.1.2009 11:21:09)
Lucianetto, dítě po porodu je pokryto mázkem, který slouží jako ochranná vrstva pokožky. Pokud ho smyješ, zbytečně ho o tuto ochranu připravíš a vystavuješ ho riziku, že chytne do kůže nějakou infekci. Krev se dá otřít. Plodová voda je sterilní, tak proč ho koupat?
Rozumím omytí zadečku, pokud se dítě po porodu pokadí, ale jinak je to naprosto zbytečné. Navíc by se nemělo miminko koupat odkud neupadne pupečník - možná vstupní brána infekce do těla.
A v neposlední řadě, novorozenec, který není vykoupaný zvláštně, krásně voní. Ta vůně spouští u matky mlezivo z prsu a ta vůně, kterou cítí i novorozenec je stejná, jako vůně matčiných bradavek (píše se to i v článku).
Zbytečným vykoupáním se tenhle proces, který příroda vymyslela k bezproblémovému spouštění laktace může narušit.
|
| Žížalice |
|
(21.1.2009 11:26:51)
aha, díky za info, zase jsem o něco chytřejší
|
|
|
| .Žaba | 
|
(21.1.2009 11:48:26)
Lucianetto - špinavé dieťa po porode nie je pravidlo. Záleží na tom, kedy prasknú plodové obaly a či sa urobí nástrih. Pri poslednom porode mi obaly nikto nepretrhol (takže hlavička vychádzala ešte "zabalená"), ani som nebola nastrihávaná. Takže miminko bolo prakticky, ako keď ho vytiahneš z vody.
Inak, mázek pekne kĺže, takže sa krv a tak dá z miminka pekne utrieť a nie je nutné ho koli čistote máchať vo vaničke.
|
|
|
|
|
| katka+katka | •
|
(21.1.2009 10:33:32)
Kačko, souhlasím s tebou. I já měla s rodiči báječný vztah bezohledu na to, že mě mamka vídala jen párkrát za den v nemocnici. Když jsem porodila o rooming-in jsem ani moc nestála.
Ale pokud o to někdo stojí, proč mu tu radost neudělat?
|
| kreditka |
|
(21.1.2009 13:19:22)
Za socialismu žádný ronming-in nebyl, matkám se nosily děti jen na kojení, dle článku jsme tudíž všechny lidi, narození v této době citovíé mrzáci, ke kterým matky nemohly najít cestu díky separaci po porodu. Správné to tehdy nebylo to netvrdím, ale zdá se mě to vše v článku dost přehnané.
|
| Lassie66 |
|
(21.1.2009 13:25:53)
Kreditko, přečti si všechny příspěvky a uvidíš, že některé matky mají srovnání a rozdíl pociťují. Je to jako se zamilovat - myslíš si, že máš doma toho pravého a pak jsi šokovaná, že se najde někdo ještě lepší. Neznamená to automaticky, že ten první byl hulvát, alkoholik nebo lakomec, mohlo ti s ním být i dobře...jenže s tím druhým je ti prostě lííííp.
|
| kreditka |
|
(21.1.2009 13:28:50)
S tím souhlasím, jen nemůžu souhlasit s tím, že ten, kdo není hned s matkou po porodu je hned citově deprivovaný člověk, jak se tyto různě podobné články snaží naznačit - v tom vidím tu přehnanost
|
| Grainne |
|
(21.1.2009 13:32:59)
Kreditko, co když to má mnohem horší následky? Uvidíme za pár let, až uvidíme dospívat více dětí s přirozeným přístupem a naopak, možná vznikne i vědecká studie o tom, jaký vliv to má náš život v dospělosti...
Myslím studie v našich podmínkách, kdy opravdu zároveň uvidíme "na vlastní oči", takové studie vznikly, negativní dopad to má...ale kdo se s tím bude někde dohledávat, že.
|
| Amazonka 4D |
|
(21.1.2009 13:42:32)
Kreditko,jenže každý jsme jiný,a to už po narození...
Máš dvě znásilněné ženy,jedna přežije znásilnění a kromě vzteku a pocitu špíny to na ní následky nezanechá,vyvodíme z toho,že to nemůže být tak traumatické,a shodíme tím druhou,která se z toho nedostane do konce života???
Nadsazený příklad,ale náhodou demonstruje různě silnou psychiku...
A u dětí to máš stejné...že to na 8 následky nenechá,to ale neznamená,že ty dvě je nemají a že je tenhle postup bezpečný...
|
| kreditka |
|
(21.1.2009 17:27:52)
Píšeš to pěkně, o to mi právě jde, na článcích tohoto typu mi vadí že zobecňují takovým stylem - matka bez dítěte = dítě deprimované.
|
| ALianan | 
|
(21.1.2009 17:31:28)
Není víc deprimovaná spíše mamina? Dítě si toho moc neuvědomuje, ale žena to vše vnímá a může ji to na dlouho ovlivnit.
|
|
| Lassie66 |
|
(21.1.2009 17:32:43)
Kreditko, špatně to chápeš. Když řeknu větu:"Mám ráda vanilkovou zmrzlinu, ale i jahodová je dobrá", tak to neznamená, že ta jahodová mi nechutná.
Jinými slovy, když napíšu, že okamžitý kontakt se synem byl hlubší zážitek, než jsem měla, když se narodila dcera, tak to automaticky neznamená, že dcera je doživotně poznamenaná, nemyslíš?
Prostě zde jde o to, proč dělat něco takto, když jinak je to pro dítě i matku lepší?
|
|
|
|
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(21.1.2009 13:50:14)
Kreditko, ty opravdu hodně (a zbytečně) generalizuješ, za každým textem, který nesouzní naprosto přesně s tvým pohledem na svět hned vidíš, že to ten dotyčný píše jako jednoznačnou kauzalitu a obecně platné pravidlo. Je to škoda, protože dle mého názoru ti to trochu brání naučit se nové věci ...
|
| kreditka |
|
(21.1.2009 17:29:56)
Ty se také ozýváš na příspěvky, které ti nejdou pod nos
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(21.1.2009 19:35:07)
To ano. Ale je fakt, že tvého umění číst mezi řádky fakt asi nedosahuju, protože obvykle čtu text tak, jak byl napsán, a snažím se vidět, co je osobní zkušenost, co závěr výzkumu, co je přímá kauzalita a co jen zvýšená pravděpodobnost. A na výroky typu "všichni" a "nikdo" jsem teda dost opatrná.
|
|
|
| kreditka |
|
(21.1.2009 17:30:07)
Ty se také ozýváš na příspěvky, které ti nejdou pod nos
|
|
|
|
|
| Grainne |
|
(21.1.2009 13:26:41)
Kreditko, myslím, že ve většině případů opravdu nedošlo k cotové deprivaci a většina matek a dětí k sobě cestu našla.
Spíš bych řekla, že bylo narušeno to celkové pouto mezi lidmi v rodině a bylo mnohem snažší takovými jedinci manipulovat. Pořád to v nás přetrvává, pořád má většina z nás strach jít proti proudu, pořád raději přesvědčíme sami sebe, že to, co se děje, je správně, protože to přece dělá většina...
Kdo ví, nakolik nám tenhle prvotní handicap ovlivňuje život i v dospělosti. Každopádně - přirozené instinkty jsou přetrženy a narušeny. Zkuste tohle udělat divokému zvířeti - už nikdy mládě nepřijme. My lidé máme rozum, takže jsme schopní to částečně rozumově napravovat, ale...
|
| Romana | •
|
(21.1.2009 14:10:25)
V tom ,ALE je hodně pravdy já mám tři děti dvě mě hned odebrali ,protože se narodili předčasně a můžu říct ,že u prvního mě strašně rozčilovalo ,že musím v noci pořád kojit a nevyspím se a tak jsem ho převedla na Um a byl klid.U dcery to bylo už lepší,ale stejně mě něco chybělo na to jsem přišla, až teď u posledního syna.Rodila jsem císařským řezem bez narkózy.Tenkrát aniž bych o to nějak stála mě sestřička hned po příjezdu ze sálu syna donesla na přisátí a odešla pryč ,protože měla další příjem s tím, že pro Tomáška za chvilku přijde .Mezitím tam přišla další rodička a sestřička na nás zapomněla.Tenkrát se mě stalo něco co jsem u předchozích porodů nezažila Tomášek mě úplně pohltil byl tak dokonalý a voňavý a asi to nějaký následek mělo, neboť má rok a půl a nikdy mě nevadilo ,že s ním v noci nespím .Manžel byl poprvé u porodu a hned po narození s malým strávil asi půl hodiny o samotě a i u něho pozoruji velký změny v jeho chování k Tomáškovi bez problémů stává ,začal mě víc doma pomáhat .Myslím si ,že Je velká škoda, že maminka nemůže hned po porodu zůstat se vím miminkem, neboť já do třetice zažila něco co u předchozích porodů ne.
|
|
| Romana | •
|
(21.1.2009 14:10:25)
V tom ,ALE je hodně pravdy já mám tři děti dvě mě hned odebrali ,protože se narodili předčasně a můžu říct ,že u prvního mě strašně rozčilovalo ,že musím v noci pořád kojit a nevyspím se a tak jsem ho převedla na Um a byl klid.U dcery to bylo už lepší,ale stejně mě něco chybělo na to jsem přišla, až teď u posledního syna.Rodila jsem císařským řezem bez narkózy.Tenkrát aniž bych o to nějak stála mě sestřička hned po příjezdu ze sálu syna donesla na přisátí a odešla pryč ,protože měla další příjem s tím, že pro Tomáška za chvilku přijde .Mezitím tam přišla další rodička a sestřička na nás zapomněla.Tenkrát se mě stalo něco co jsem u předchozích porodů nezažila Tomášek mě úplně pohltil byl tak dokonalý a voňavý a asi to nějaký následek mělo, neboť má rok a půl a nikdy mě nevadilo ,že s ním v noci nespím .Manžel byl poprvé u porodu a hned po narození s malým strávil asi půl hodiny o samotě a i u něho pozoruji velký změny v jeho chování k Tomáškovi bez problémů stává ,začal mě víc doma pomáhat .Myslím si ,že Je velká škoda, že maminka nemůže hned po porodu zůstat se vím miminkem, neboť já do třetice zažila něco co u předchozích porodů ne.
|
|
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 | 
|
(21.1.2009 14:31:11)
Nedá mi to, abych nereagovala, ale myslím si, že jsme citoví mrzáci. Mužský nechtějí mít děti vůbec a ženy by je sice mít chtěly, ale taky to není to pravý ořechový.
Ke své mámě bohužel hledám vztah už hodně dlouho, mám pocit, že si toho nemáme moc co říct. Hodně tomu pomohlo to, že už mám děti, takže komunikujeme o nich. A to jsem kojené dítě, což v těch sedmdesátých letech nebylo zas až tak samozřejmý.
Doufám, že když se tenhle bonding bude zdůrazňovat i do budoucna, že to budou mít naše děti snažší.
|
|
|
|
| Vrtulka* |
|
(21.1.2009 10:39:04)
Kačko, a jaký je objektivní důvod pro to aby bylo rodičům dovolováno pouze poňufání s vlastním dítětem? Jaký přínos má pro zdravou matku a zdravé dítě to, že jsou odděleni (není-li to výslovným přáním matky)?
|
|
| Amazonka 4D |
|
(21.1.2009 10:42:04)
Kačko,i kdyby to na tobě nezanechalo jiný následek,tak to,že to to přijde normální,následek určitě je...
To je podobné,jako když doma dítě dostává výprask,a pak až doroste to opakuje u svých dětí...přece to zažil,nepoznamenalo ho to,tak to není škodlivé a klidně se to může "dávat" dál...
|
|
| Lenelka |
|
(21.1.2009 10:49:44)
Absolutne neni nutne dite nekam odnaset, tak proc to delat, kdyz si to rodice nepreji??
Muj syn byl po porodu v porodnici pouze zvazen a zabalen, prohlednuti probihalo, kdyz byl v mem naruci. Dcera se narodila ve vode a jediny okamzik, kdy nebyla v mem naruci, byly zhruba dve minuty, nez jsem po porodu z vany vylezla. Nebyla vazena a zabalila jsem si ji sama. Nevidim duvod vydavat me dite zdravotnickemu personalu a tady v UK je tohle standart. Deti se tu nesmi oddelovat od matek. Jedina vyjimka je, kdyz dite potrebuje inkubator na JIP.
A ja jsem teda po prvnim porodu spala celou noc, osm hodin, se synem pricuclym ke me
|
|
| terrynka | 
|
(21.1.2009 11:06:44)
.. taky si myslím. Rodila jsem císařem, takže jsem první noc trávila na JIPce a nemyslím si, že by to nějak narušilo můj vztah k prckovi. Ano, je prima, když může mamina mít miminko hned u sebe, ale někdy to prostě nejde a následky bych neviděla tak fatálně. Podobně jako u kojení/nekojení
|
| Lassie66 |
|
(21.1.2009 11:12:34)
Terrinko, určitě věřím, že máte s prckem krásný vztah a že své dítě miluješ. Jde jen o to, zda by to nemohlo být ještě lepší. Já jsem u své dcerky byla také přesvědčená, že není milovanějšího dítěte a pak mě překvapilo, jak se ve mě všechno zlomilo po narození syna. Byl to neskutečný zážitek.
|
| macerno | 
|
(21.1.2009 14:41:52)
Lassie, stalo se mi v citovém prožitku u dětí něco hodně podobného jako Tobě, ale za úplně jiných okolností. Obě holky byly CS, první neplánovaně, druhá plánovaně. Poprvé jsem byla asi pět hodin mimo sebe, dítě mi řvalo vedle postýlky a já nebyla schopná ani zvednout ruku, abych ji pohladila. Nikdo mi ji nepochoval, nepomohl, protože všechny maminky chtějí mít dítě u sebe, tak mi ji prostě neodnesou. Druhá holčička byla snad pět hodin na sesterně, neboť tam prý klidně spala (věřím tomu, neboť v porodnici i doma spala téměř neustále). Přesto mám od počátku u druhé holčičky pocit stejný jako ty u syna. Intenzivní blízkost, hlubokou radost a potěšení z její přítomnosti. U první jsem to nezažila, až později jsem se to "naučila". Ráda mám obě stejně, obě byly plánované, chtěné. Sama u sebe si to vysvětluji svým vlastním dozráním v mámu. Jinak s ponecháním dětí u maminek hned po porodu jednoznačně souhlasím.
|
|
|
| Mickey16 |
|
(21.1.2009 23:31:30)
Jenže je rozdíl jestli to nejde nebo jestli se jenom nechce...
|
|
|
|
A přesto do ní nikomu nepíšu, že by bylo lepší zabývat se něčím užitečnějším, než diskuzemi o příhodném výrazu pro pánské přirození. 
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)