| Valérie | •
 |
(14.4.2000 23:30:30)
Možná jsme jen neměli kliku, ale máme už ,bohužel i jiné zkušenosti. Nebýt sami na problém, popovídat si s odboníky, pochopení, vcítění, pomocná ruka... Tak si idealizujeme v dnešním našem státě pomoc párům, které neměly to štěstí a děťátka se nedočkali "z domácí ložničky." Asistovaná reprodukce, pro tu jsme se rozhodli a opravdu poprvé a naposledy. Při první návštěvě jsme vyfasovali dvojlist papíru s návodem a informacemi, co a jak, upsali jsme se na třístovkový příspěvek - dobrovolný,leč nezbytně nutný a za asistence jedné desítky osob v místnosti proběhlo ultrazvukové vyšetření a první instrukce. Zmateni jsme byli vyplivnuti na chodbu a s pocitem zoufalství jsme rozebrali situaci. No nic, třeba to podruhé bude jiné, osobnější a důvěrné. Ouha! Druhá návštěva,půl hodiny v kabince, pak tři minuty "na koze" a věta:"Přijedete za dva dny." No, zrovna se nám tento termín nehodil, takže jsme byli pokáráni za zbytečný doping léky. Potřetí už to bude určitě jiné. Určitě si s námi o celé problematice v klidu někdo popovídá... Třetí návštěva proběhla v podmínkách vskutku připomínajících dávnou dobu minulou, nebo přinejmenším s pocitem, že jsme se provinili a musíme si kalich hořkosti vypít do dna. Budova se opravuje, a tak se pracuje v bojových podmínkách. Když jsem začala chápat systém dnešního odbavování pacientek, chtělo se mi utéct. Neudělala jsem to, jen díky manželově:"Zkusme vydržet, třeba to dnes vyjde, a když ne, tak sem už nikdy nemusíme.." Do místnosti, kde mimo lékařku se sestrou byly také další dvě asistentky-cizinky, vstupovaly pro rychlé odbavení hned dvě ženy, zalezly za plentu, kde si směly odložit. Pocit odporu a ponížení jsme zakusily všechny hned další v momentě, kdy jsme naskočily na gynekozu, která byla natočena proti oknu v přízemí tak kouzelně, že kolemjdoucí mohli kliďánko... no stačí vám? Zavřela jsem oči a přísahala si, že slezu a davaj domů, nikdy sem. Bylo mi sděleno, že zrovna dnes je ten pravý den na reprodukci. Takže dnes neuteču. Zkrátím to. Vy běžte na WC a vy zaplaťte. Pak už přijďte sama. Pro mužský tu není místo. Ať počká venku, vy běžte tam, svlíknout a čekat na doktorku.Jaktože nejste už vysvlečená (to jsem měla 20 minut sedět s holým zadkem?), dělejte, zdržujete paní doktorku!!! Opět hup na kozu (žádný komentář, seznámení s tím, co se mi bude dělat, aha, vždyť jsem si to mohla přečíst v těch papírech!) Hotovo. No asi ano, doktorka pokládá nástroje a bez pozdravu odchází. Od sestry se dovím, že dalších 20 minut si mám poležet (sama, kde jen asi čeká muž?). Oblékám se, odcházím. Nikde nikdo, jen z jedné místnosti se ozývá bujarý smích.Nemám komu říct naschle, děkovat snad ani nechci. Na chodbě potkávám sestru s kytkou. Prý má doktorka narozeniny... proto ten spěch a "výřečnost". Vidím muže jak sedí a studuje mobil. Závidím mu. Využije čas prakticky, ne jak já citově. V cukrárně u kávy rozebíráme dnešní dopoledne. Víme, že už nikdy nepřijedeme. Tak si aspoň osladíme život zákuskem a večer si uděláme opravdu hezkej, to aby "při výrobě miminka" byli maminka a tatínek společně.
|
| Leona | •
|
(15.4.2000 19:34:36)
Valerie,
to co pises je otresne. Nechapu, jak lide, kteri maji pomahat (i lidsky) manzelskym parum k diteti, mohou jednat tak odpudive.
Nevim proc se divim. Kdyz jsme s manzelem hledali, kde nam pomohou vyresit stejny problem, tak jsme v prvnim zarizeni narazili na podobny pristup. Patrim k lidem, kteri chteji presne vedet co me ceka a proc, jake jsou moznosti. Ve zminovanem brnenskem zarizeni na mne lekar uz ve dverich halekel neco o odlozeni a co pry tam dela manzel. Kdyz jsem odmitla si odlozit s tim, ze nejdrive chceme slyset o metodach leceni neplodnosti, byl podesen a za 3 minuty jsme znechuceni odchazeli.
To byla ta spatna zkusenost.
Na techto strankach jsem uz psala o Sanatoriu Helios, o pristupu lekaru (vzdy jsme odchazeli i s nakresem zakroku), sestricek a celkove prijemne atmosfere.
Valerie, prosli jste neprijemnou zkusenosti, ale ver, ze jinde pracuji LIDE!! Nenech se neomalenci odradit.
Leona
|
|
| Iva (bezdetna) | •
|
(17.4.2000 6:42:34)
Musim souhlasit s Leonkou, mozna jsem mela stesti. Dochazim do sanatoria Sanus (HK) a jsem nadmiru spokojena, lekari jsou vstricni a laskavi, dokazi potesit a pokud nezacne o problemu sam, zacnu se ptat a on odpovi, momentalne chodim na inseminace a byla jsem predem dopodrobna poucena, co to obnasi a jak se bude postupovat, kdyby to nechtelo vyjit. Bohuzel ani v tomto zarizeni nemuze byt partner pritomen inseminaci - zduvodnili to kradezemi. To me velmi mrzi, ale resim to tim, ze si s sebou beru casopis.
|
|
| Mirek | •
|
(17.4.2000 13:59:07)
To je typický obrázek našeho zdravotnictví a nejen toho. Ono to není o nedostatku financí, ale hlavně o lidech a jejich kvalitách, kteří v tom kterém odvětví pracují.
|
|
| Šárka, syn 13 let, dcera 10 let | •
|
(18.4.2000 15:06:21)
Milá Valérie,
tvůj zážitek je opravdu otřesný a jelikož já sama mám z poslední doby převážně dobrou zkušenost se zdravotníky všeho druhu, nechápu, jak může být dnes ještě toto možné. To už opravdu nemá co dělat s platy ve zdravotnictví, protože těžko si lze představit, že kdyby zmíněným sestrám a doktorům přidali á 10 tisíc, že by se strhali a chovali k tobě vlídně. Je to v lidech, celá naše společnost se stále zmítá v marasmu. Myslím, že by ses měla obrátit na soukromé zařízení, jak už ti radily holky, nevím sice, odkud jsi a kde jsi absolvovala tuto hroznou zkušenost, ale centra řízené reprodukce jsou určitě na mnoha místech v zemi. V Praze, tuším, v Hloubětíně, v bývalém zámečku. Na internetu určitě něco najdeš. Jinak moje kamarádka, v tuto dobu šťastná maminka roční holčičky, absolvovala podobný zákrok u Apolináře a celou věc mi podala nesmírně humorně a s nadhledem, takže si myslím, že ani tam to nebude tak strašné. Ale je taky možné, že pocit z narození vymodleného miminka přehlušil ty negativní. Takže bych ti radila, na nic nečekat a vyrazit na soukromou kliniku. Držím palce a doufám, že když se to podaří, že nám dáš vědět. Ahoj Šárka
|
| Stáňa, bezdětná | •
|
(25.4.2000 15:02:52)
Jenom doplnuji:
Mela jste zrejme na mysli Gyncentrum. Sidli u metra Chodov a v Hloubetine. Pokud by mel nekdo zajem telefon na Chodov 02/792 97 45, 792 82 51, 792 97 46, do Hloubetina 02/666 10 245.
Dochazim uz 5 let k dr. Ilicovi na Chodov. Zatim si nemuzu na nic stezovat.
|
| Jitka bez dětiček | •
|
(29.1.2001 23:27:55)
Také docházím na Gyncentrum v Hloubětíne, v Praze.Jsem velmi nedůvěřivá vůči lékařům, ale právě zde jsem velmi příjemně překvapená vstřícností všech, hlavně lékařů.I my s manželem bychom rádi měli děti a pokusíme se o ně právě zde.Bariera mezi mnou a lékařem opadla, protože p.doktorka mi dala zažít pocit, že není na světě nic důležitějšího než já, manžel a naše chtěné miminko, ke kterému nám může pomoci.Držím palce všem, kteří děti chtějí a zatím je nemají.Přeji mnoho zdaru a hodně trpělivosti.
|
| Lucie,zatím bezdětná | •
|
(19.3.2001 16:52:18)
Nevím,jak Vás všechny oslovit,ale moc bych Vás chtěla podržet ve vaší víře.Mám za sebou tři pokusy IVF,v Hloubětíně i v Pronatalu.V prvním je má zkušenosst velmi hořká,poznala jsem,co je to vydělávat na lidském neštěstí a co je sexuální harašení.Ve druhém jsem se setkala s velmi profesionálním přístupem.Mám za sebou 9 let intenzivní léčby,vím své. Po novém roce jsme se rozhodli se na vše vykašlat a soustředit se na práci.Vrhla jsem se střemhlav do své práce, vymyslela jsem si nové aktivity...Minulý týden jsem si udělala gravitest.Jsem stále ještě v šoku,jsem v 6 tydnu těhotenství,už jsme naší "fazoli" viděli na ultrazvuku.Nevím,co dodat,přeji Vám všem,abyste zažily stejně hezký konec,vlastně začátek ,jako my.
|
| Jana, dvě děti | •
|
(19.3.2001 17:26:14)
...a pak, že zázraky se nedějí. Gratuluji a držím Vám palce.
Jana
|
|
| Vendula, 24. | •
|
(19.3.2001 18:15:05)
..tak to musíte být štěstím bez sebe! Moc Vám to přeju a gratuluju!!! Hodně štěstí a zdraví a nebo obráceně!
Mějte se krásně.
Vendula
|
|
| Mirka, Míša 1.rok | •
|
(19.3.2001 22:50:28)
To je paráda, že se zázraky ještě dějí. Moc gratuluju a ať se "fazolka" drží zuby i nechty. Krásné, zdravé dítě a hodně pohody, spánku a klidu přeje Mirka
|
|
| Iva (bezdetna) | •
|
(20.3.2001 8:43:38)
Jeee, ty se maaaas!! Moc gratuluju :o))
Ja jsem se na lecbu taky vykaslala, mela jsem toho dost, potrebuju trochu klidu. Ale miminko zatim nikde..
|
|
| kaca | •
|
(20.3.2001 9:13:37)
Milá Lucie,
moc gratuluju k těhotenství a přeju ti hodně štěstí.Trochu jsem se při čtení tvého příspěvku vyděsila když si popisovala špatné zkušenosti s Hloubětínským Iscarem.Já tam taky chodím, teď jsem zrovna před odběrem vajíček a byla bych moc ráda ( a možná nejen já) kdybys mi o tvých špatných zkušenostech napsala víc.Děkuju ti moc a opatruj se.
|
| Lucie,zatím bezdětná | •
|
(20.3.2001 13:48:55)
Milá Kačo,
mým úmyslem nebylo vyděsit Vás všechny,které se v Hloubětíně léčíte.S tím sex harasmentem to bylo v počátcích ISCARE a ten člověk tam bohudík není.Co se týká toho zneužití lidského neštěstí,je to také dlouho.Řídím se slovy...důvěřuj,ale prověřuj...
Prodělala jsem nákladnou léčbu endometriozy,potom dva pokusy IVF.Když jsem u nich žádala o 3.stimulaci,řekli mi,že mi jí revizní lékařka nepovolila,a tak si pokus musím hradit sama.Velmi mě to rozčílilo,zavolala jsem jí,a ona mi řekla,že není důvod,proč by pojišťovna nehradila 3.,zákonem uznaný pokus.Už tehdy jsme s mužem nebyli spokojení s jednáním personálu,a rozhodli jsme se vyhledat někoho jiného.
|
| kaca | •
|
(20.3.2001 14:44:54)
Lucie musim říct že trochu si mě nahlodala, ale nebudu teď na to myslet - jak jsem ti psala mám před odběrem vajíček.Já jsem první pokus absolovovala v Motole a odešla jsem do Hloubětína proto, že jsem tam taky nebyla spokojená s přístupem - vadilo mi hodně to, že kdykoliv jsem tam přišla tak mě prohlížel jiný doktor a ten o mě samozřejmě nic nevěděl takže si to jenom rychle našel v papírech - stalo se mi taky, že mi pořád posunovali termín začátku stimulace že prý mám cystu - měla jsem pocit, že ten kdo mě prohlížel že nebyl ještě doktor spíš někdo ze školy (ale to nevím jistě) - tak jsem se proti tomu ohradila, nechala si udělat znovu ultrazvuk a žádná cysta tam nebyla.Pravidelně se taky samozřejmě pokaždé ptali s čím tam vlastně jdu atd.První zavedení vajíček jsem taky doma obrečela protože jsem nevěděla co vlastně můžu a co ne a nikdo nebyl schopen mi to pořádně vysvětlit.Třeba sestřička při zavádění vajíček se mě zeptala když jsem tam už nějakou dobu ležela s nohama nahoře jestli už chci slézt dolů nebo ne?To bych se ale snad měla dozvědět od ní, nebo ne? Je pravda, že teď při druhém pokusu už budu trochu víc "v obraze" a už z toho nebudu tak vyplašená, ale je to stejně zabíračka na psychiku, co? Otázka kam tedy vlastně chodit - do kterého zařízení je asi docela sporná, vždycky budou různé názory - jako když čtu (trochu s předstihem) o porodnicích - někdo zrovna jednu porodnici pochválí protože měl dobrou zkušenost a někdo tam narazil a má špatné zážitky..Měj se hezky a ať ti těhotenství krásně a v pohodě plyne - doufám, že už brzo se tady taky budu moct pochlubit...
|
|
| Blanka, zatím bezdětná | •
|
(2.6.2001 18:21:06)
Milá Lucie,
naše manželství je spokojené už 11 let, až na to, že nemáme doposud děti. Máme za sebou už mnoho pokusů jak v Brně na Obilním trhu, tak v Hloubětíně v Iscaru. Musím říct, že ani na jedno středisko si stěžovat nemohu. Máme však před sebou poslední pokus plně hrazený pojišťovnou, a tedy i strach pustit se do něj. Po minulém neúspěšném zavedení tří embryí mi lékař sdělil, že mi nedostatečně zduřuje endometrium. Proto mě zaujala Vaše
zmínka o léčbě endometriózy. Prosím, můžete mi o tom sdělit něco bližšího (úspěšnost, časové období, cena)? Moc děkuji.
|
| Gabča | •
|
(14.9.2001 17:59:49)
Často zde čtu, že už máte za sebou několik IFV a že
některé máte před sebou poslední pokus plně hrazený
pojišťovnou. Ačkoliv jsem čerpala pouze pokusy
hrazené pojišťovnou, i tak nás to již stálo zhruba
20.000 Kč. Právě zjišťuji, že si další pokus, který
mne má stát asi 15.000 (prý nějaké speciálnější
stimulační léky, vpravení spermie do vajíčka,
6000 Kč za použití nějaké liné látky, ve které
se vajíčko po oplodnění začíná vyvíjet atd.)
už nemůžu dovolit. Také po Vás chtěli tiolik peněz?
|
| katka | •
|
(14.9.2001 18:21:23)
ahoj gabčo,já mám za sebou 2 neúspěšné pokusy IVF, začínám pomýšlet na třetí..Za ty 2 pokusy jsem neplatila skoro nic - jenom při tom druhém za zamražení..Na ten třetí pokus sbírám psychické síly a doufám, že to konečně vyjde..Tobě přeju totéž, měj se hezky..
|
| Gabča | •
|
(17.9.2001 15:54:24)
Ahoj Katko,
díky za odpověď a držím Ti palce.
Já už jsem to asi vzdala. Mám pocit,
že tam, kde chodím, chtějí ze mne vytahat
co nejvíce peněz. Je zajímavé, že jsi
zatím neplatila téměř nic.
Taky jsem si říkala, jak to asi je, vždyť
přece 20.000 Kč za 2 IVF si přece nemůže
hned tak někdo dovolit. A pak navíc
15.000 za třetí. Samozřejmě mám vše schváleno
zdravotní pojišťovnou a tudíž bych to měla mít
také zadarmo. Asi se budu muset informovat v
jiném středisku.
Dítě sice nelze měřit penězmi, ale ve skutečnosti
(alespoň v tom mém středisku) na to otěhotnění
člověk nejdříve musí mít, a potom se nechat
otěhotnět. A když na to nemáš, máš smůlu.
No ještě uvidím. Buď to definitivně vzdám
nebo to zkusím ještě někde jinde.
Měj se moc hezky. Gabča
|
| Katka | •
|
(17.9.2001 16:10:15)
Gabčo, nenech se otrávit a určitě se někde poptej - za to to stojí! Hodně štěstí a dej vědět jak si dopadla..
|
| biobaby.cz | •
|
(17.9.2001 18:56:18)
www.biobaby.cz -
bio oblekani, strava a hracky pro deti. Vysoce kvalitni produkty s mezinarodne uznavanymi certifikaty pro bio produkci.
|
|
|
|
|
| Mája (bezdětná) | •
|
(11.10.2003 17:10:37)
Ahoj, navštěvovala jsem ISCARE v Hloubětíně. Mám za sebou 2xIVF+ ICSI a jednou KET. I já jsem do početí miminka investovala spoustu peněz a dnes mohu říci i času. Snažíme se 6 let,zatím marně. Pojišťovna sice hradí každému bezdětnému páru tři "pokusy", ale je mnoho párů, kterým nestačí "základní verze".Manžel má málo pohyblivé spermie, proto musíme využít ICSI(injekční metoda pro vstříknutí spermie do vajíčka= 12000,-) , oplodnilo se nám 8 vajíček z toho mi 3 zavedli a zbytek dali zamrazit=3500,-.Po šestiměsíční pauze, mě lékař pomocí hormonů stimuloval k provedení KET(transfer zamražených embrií). Nakonec jsem na KET nešla, protože mi celkem chladně zdělili, že se mi všechna embria po rozmražení rozpadla. Další stimulace byla zase o něco drahší. Musela jsem doplácet injekce PUREGON 120,-/jedna ampule( potřebovala jsem jich 28ks.)Což máme dohromady 3360,-+12000,-+3500,- na jeden pokus. To nepočítám cesty a léky, které se také doplácejí. Je mnoho páru jako jsme my, kteří nemají šanci bez zákroků NEHRAZENÝCH pojišťovnou. Připravujeme se na poslední IVf pojišťovnou hrazené. Nejeli jsme na dovolenou, zřejmě nepojedeme ani příští rok. Jediné na co šetříme je další šance mít dítě.Všechny mé kamarádky, které mají děti mi říkají jak jsou drahé, já vím své a děti nemám.Ještě jednu informaci: začala jsem jezdit do Pronatalu, ceny za nehrazené zákroky jsou podobné, ale přístup je na rozdíl od ISCARU profesiální. Věřím, že to bude změna k lepšímu a snad se dočkáme toho vytouženého cíle.
|
| Karen | •
|
(12.10.2003 17:35:21)
Ahoj,
rozhoduji se, kam půjdu pro rady, také nemůžeme dlouho počít dítě. Prosím Tě, v čem je přístup ISCARU a Pronatalu jiný? Je to normální, že se embria po rozmrazení rozpadnou? Jakou záruku Vám dali? Nerozumím tomu, ale to by se přece dalo reklamovat? Nebyla to nakonec jejich chyba, která Vás stála další peníze?
|
| Mája (bezdětná) | •
|
(13.10.2003 9:33:45)
Ahoj Karen, také jsem si kladla tyto otázky. Nikdo se s námi o tom nehodlal bavit. Prý se stává, že se embria rozpadnou a je to "samozřejmě" nekvalitou embrií.Pořád si pamatuji jak jsem tam ráno před transferem volala a na recepci mi řekli, že nemusím jezdit. Chtěla jsem vědět co se stalo, tak mě přepojili do laboratoře. Nevěřila jsem vlastním uším jak embriolog nadával cestou ke sluchátku. Samozřejmě mi nedal žádnou odpověď- prostě se rozpadli.
Měla jsem stále silnější pocit, že v Hloubětíně chtejí na našem neštěstí vydělávat, tak jsem se rozhodla pro změnu centra.
v Pronatalu mám pocit, že opravdu chtějí pomoci nám a ne jen svým kapsám. Zatím tam nejezdím dlouho, ale pomohli už mnoha párům, keří měli poslední šanci. Tak věřím, že změna a můj dobrý pocit nám také pomůže.
Přeji hodně stěstíčka při rozhodování a brzy kulaté bříško.
Mája
|
| Karen | •
|
(13.10.2003 15:25:21)
Májo,
díky za odpověď. Možná se budeme v Pronatalu potkávat. Chceme to ještě chvíli zkusit přirozeně. Jedna moje známá po nepodařeném jednom umělém oplodnění nakonec počala přirozeně. Mám ještě trochu času(zkoušíme to rok).Tobě přeju hodně trpělivosti a ať Vám to konečně vyjde. Držím palce!!!
|
|
|
|
|
|
|
|
| saxana | •
|
(16.8.2001 22:01:18)
jsem moc rada ze jsem nasla Vasi webside. Je mi 36 let a k tomu ze chci mit deti jsem se rozhodla teprve pred sesti lety. Nebudu popisovat cim jsme prosli a jak moc se k vuli vsemu trapim. To kolik nas to stalo uz ani nepocitam. Tady v Canade to neni placene statem a tak jsme pekne sahli na nase uspory. Prvni kdo to vzdal byl manzel a to kdyz vsemi doporucovana doktorka rozhodla,protoze neschledala asi s jednim nic spatneho a vsechny testy jak moje tak manzelovy byly trosku niszi(teda neikdy jsem se nedozvedela k cemu to prirovnavaji) ze to bude asi manzelem a poslala ho jeste na drahsi vysestreni, protoze videla ze jsem tak tesne pred zhroucenim a ze manzilek pro me udela prvni posledni. Bohuzel narazila. Od te doby(presne 1 rok) jme u zadneho doktora nebyli. Manzel se s tim rychle vyrovnal, pokoj ktery jsem drzela zuby nechty pro miniko naplnil kvetinami a akvariem, takze se tam ted opravdu ani ta detska postylka nevejde a penize ktere jsme tolik let valili do doktoru mile utraci na sve hoby. Ja potajnu kazdy mesic aspon dva dny probrecim a zivot jde dal. Mam to o to horsi, ze se nesmim o tom s nikym povidat. Okruh nasich pratel je velice malinky a vsichni povazuji za nase manzelstvi ukazkove a to ze nemame deti k nam uz nejak patri. vzdyt se ani jeden z nas kvuli tomu netrapi. Aspon ne verjne.
Zkusila jsem i reseni predeslych prizpevku. Loni jsem prekopala celou zahradku, letos vymalovala pul domu a nakonec spadla s dvaceti schodu.
Tak nevim co dal.
|
| Sylva,23 bezdetna | •
|
(17.8.2001 7:56:40)
Saxano,
je mi lito, cim vsim jste museli s manzelem projit.
A jestli jsem spravne pochopila, tak problem je v manzelovi?
Kdyby ano, tak proc nezkusit umele opodnění od ciziho darce sperma.
A kdyby problem nebyl v manzelovi, tak nepremyslite o adopci?
Ale vzhledem k tomu, ze se trapite uz tolik let, tak tyto pripadne reseni uz mate asi prodiskutovane.
Člověk si ani neuvědomuje, jaký zázrak je narození miminka. Ja kdyz se divam kolem sebe, kolik rodin ma problemy s otehotnenim, tak se mi chce plakat nad tou bezmocnosti tech lidi.
Ja sama bych miminko chtela, ale stavime s manzelem dum a nyni bydlime v malinkem podnajmu, tak musim zatnout zuby a vydrzet to jeste tak 2 roky. (My bychom to opravdu absolutne nezvladli financne). Ja uz ted se strachuji, ze jak si to tak vsechno krasne planuji - detsky pokojicek, kocarek na terase.... A co kdyz treba nebudu mit moci deti?
Ja nyni vysazuji po 6-ti letech HA, aby se mi telo dalo dohromady a budeme použivat kondom, ale pokud bych i presto otehotnela driv nez za ty 2 roky, byla bych jen rada. Clovek se vzdy uskrovni.
Ale ještě jsem chtela napsat, ze jedna rodina od nás z města, taky nemohla mít děti, dlouho se snažili a nic, tak až jim bylo kolem 40 let, tak si vzali 2 sourozence z detskeho domova a byli tak stastni a spokojeni a ta pani z niceho nic naraz otehotnela. A za rok znovu, tak ted uz maji 4 děti. Tim chci řict, aby ses nevzdavala naděje, ta umira posledni.
Přeji hezký den,
Sylva
|
| saxana | •
|
(17.8.2001 18:18:44)
Mila Sylvie,
trosku jsi me spatne pochopila. Tady je umele oplodneni pro doktory dobry prijem. A tak aby nas lecili snazi se jenom o to aby jsi sla na invitro co nejcasteji a pokud mozna bez uspechu. A navic si to veschno musis platit sama. A kdyz vidi ze te jako zakaznika ztraceji zacnou hazet vinu na manzela, coz znamena dalsi priliv penez pro kamarada doktora.
Podle poslednich testu provedenych pred rokem jsou levly mych hormonu na spodni hranici ale nevim ceho, a to same s manzelem. Dali jsme do toho spousty penez a casu a vysledek je nulovy. Tady se docitam ze kazda holka co se lecila brala prvne hormony a presne ji rekli kdy ovuluje. kdyz jsem o toto same pozadala doktorku tady vysmala se mi. Moje sestry mely podobne problemy, jedna se lecila v cechach pres rok a ma dnes dvanaclileteho kluka, druha ani neovulovala a manzel mel skoro zadne zive spermie a k dnesnimu dni ma dva male kluky.
Tak si z toho udelej zaver sama.
Mam sto chuti se zbalit a zajet do Prahy.
|
| Petra 15 týden | •
|
(17.8.2001 22:09:42)
Milá Saxano,vím,že tvůj příspěvek byl určen Silvii,ale nedá mi to,abych ti nenapsala,abys zkusila opravdu léčbu v Čechách.Asi to bude hodně složité,ale za to miminko to stojí.A myslím,že ty s tvým manželem opravdu nepatříte do skupiny opravdu neplodných párů,tak proč to vzdávat.Hodně štěstíčka a snad se brzo mimča dočkáte,moc vám to přeju.
|
| saxana | •
|
(18.8.2001 17:03:52)
Ahoj Petro,
dekuji za povzbuzeni. Cim vic tady ctu tim vic jsem presvedcena ze to zkusim. Ale momentalne jsem opravdu vycerpana a spis si potrebuju odpocinout, jenze nevim jak, nevim jak na tyto veci aspon chvilku nemyslet.
|
|
|
|
|
| Katka,bezdětná | •
|
(6.5.2002 21:37:36)
Je mně 36 let,o dítě se pokoušíme od té doby,co jsem se vdala-12 let.Laparoskopie přinesla zcela normální nález,bylo konstatováno,že je normální otěhotnění je zcela reálné.Tak jsem léta čekala a stále nic.Rozhodla jsem se pro IVF,při prvním pokusu mně nedělali ani transfer,tak se mně nepočital.Mj.jsem také zažila hrozný přístup personálu nejmenované fak.porodnice.Dalších asi 5inseminací rovněž nepřineslo vytoužený výsledek.Našla jsem si soukromé sanatorium-přístup perfektní,ale za 3neúspěšné IVF cykly jsem tam zaplatila 90000,při posledním jsem si nechala udělat i preimplantační diagnostiku.Jediné zdravé embryo se neuchytilo.Mám špatná vajíčka.S dárkyní je problém,úspěšnost malá a předpoklad opět sáhnout hluboko do kapsy.Na adopci se čeká 4-6let.Děti pro mě byly životní priorita.Teď,když je nemám a asi nikdy mít nebudu,nevím co dál.Mám práci,která mě nebaví,bláznivou starou matku,která mě neustále psychicky deptá a manžel si pomalu začíná jít svojí vlastní cestou.
|
| Monika, 4 deti | •
|
(7.5.2002 21:37:44)
Je to smutné,ale nezoufejte a zkuste tu adopci. Nečeká se tak dlouho,myslím,že to stojí za to,pokusit se vytvořit pro nějakého opuštěného drobka vytvořit rodinu. Třeba už na Vás někde čeká! Přeji pevné nervy a nevzdávejte to,jste ještě moc mladá na rezignaci!
|
|
| Saxana | •
|
(13.5.2003 19:16:01)
Ahoj, tak to vsechno znam. Po pravde jsem porad verila ze se to jednou povede. Ted od vanoc mi manzel dost nesikovne naznacil ze si nemam delat iluze. Ze ho to cekani nebavi a ze je vlastne rad ze deti nebudou. Ma ted tak krucek na psychyatrii. Jsem na vsechno sama, a ke vsemu se nemam komu sverit.
|
|
|
|
|
| Veronika, 35 let, 22. týden | •
|
(20.3.2001 11:26:37)
Milá Lucie, i já ti velmi gratuluji, protože vím, co to pro ženu znamená.
Já se s manželem pokouším o dítě 8 let, stále neúspěšně, prošla jsem vším možným i nemožným, zažila jsem jak může být nemocniční personál krutý i vřelý. O tom, že už jsem to chtěla několikrát vzdát ani nemluvě. Také mám za sebou tři pokusy IVF a stále nic se nedělo. Po všech pokusech už jsem to pomalu vzdávala, hlavně psychicky, vrhla jsem se do přestavby našeho domu a jiným aktivitám a co se nestalo? Po pár týdnech jsem zjistila, že jsem těhotná. Je to to nejkrásnější co mě snad kdy potkalo. Co z toho vyvozuji? Že to vše ovlivňuje psychika. Takže všem držím palce a přeji brzké otěhotnění.
V.
|
|
| Petra (29), 14.týden těhotenství | •
|
(20.3.2001 13:11:56)
Lucie, blahopřeji
Vím přesně co prožíváš. Nám se něco obdobného přihodilo na Nový rok. Jsem ve 13. týdnu a ještě dnes jsem se z toho nevzpamatovala.
Je to zatím nejkrásnější období mého života.
Ahoj Petra
|
|
|
|
|
|
| Jana, kluk 10 let a 20 měs. batole | •
|
(18.4.2000 18:27:11)
Ahoj Valerie,
před necelými dvěma roky jsem se seznámila v porodnici s paní D.Mikolandovou, místopředsedkyní sdružení nedobrovolně bezdětných párů - Verbena. Věnovala mi jejich časopis, ve kterém jsem našla na ně kontakty:
Verbena
Národní obrany 21/685
16O OO Praha 6
Na adrese:
Náplavní 6,120 00 Praha 2
tel.+ fax + záznamník 02/29 99 47
by měla odpovídat na dotazy (léčebné postupy, IVF- akreditovaná
centra...) paní K. Vondráčková
ÚT 9 - 13 hod ĆT 14 - 18 hod
doufám, že kontakty z roku 1998 stále platí. Mohla by Vám pomoci ve výběru vhodného centra.
Držím Vám palce.Jana
|
| Valérie | •
|
(23.4.2000 9:27:20)
Milá Jani,
děkuji mnohokrát za kontakty do Prahy. Je to pro nás sice trochu daleko, ale přesto je dobré vědět, kam je možno se dále obracet. Teď se chystáme do Olomouce, dostali jsme adresu na centrum FERTIMET. Snad další zkušenosti budou příznivé a miminka se dočkáme. Děkuji mnohokrát, jsem nadšena internetem,protože lidičky, jste báječný!!!
|
| Simona Sladkova, dcery 3 a 12 let | •
|
(18.10.2000 17:43:21)
Ahoj, Valérie
Já mám z IVF tříletou dceru a ty nejlepší zkušenosti z nemocnice na Obilném trhu v Brně. Právě to mi vyhovovalo, že i když toho měli plno, na každou otázku odpověděli a na všechno jsem se mohla - sama s lékařem a sestrou - zeptat. Držím palce.
Simona
|
|
| Reňa | •
|
(28.11.2001 11:16:51)
četla jsem že se chystaš do centra asist.reprodukce do Olomouce. Napiš mi prosímtě jaké maš zkušenosti .I já bych měla navštívit nějaké to centrum a nejblíž je Olomouc.
Předem děkuji
|
| Aneta 28 | •
|
(29.11.2001 8:09:17)
Centrum v Olomouci se jmenuje Fertimed, Boleloucká 2, tel 068/5224128. Jsem právě v přípravě na 1. pokus IVF. Takže zatím nemám zkušenosti s tím, jaké mají procento úspěšnosti. Ale jinak to tam působí sympaticky. Můžeš si najet taky na stránky www.fertimed.cz. Jinak dělají to samé ještě ve fakultní nemocnici, ale slyšela jsem, že přístup je tam nic moc, ale to mám jen z doslechu.
|
| Radka, 25 let, bez mimka | •
|
(29.11.2001 9:19:11)
Holky, zkuste se podívat na WWW.neplodnost.cz. Jsou tam všechna centra v republice která se neplodností zabývají. A možná najdete i spoustu dalších informací...
Radka
|
|
|
|
|
|
| anonym | •
|
(19.4.2000 12:56:53)
Normálne Vás ľutujem. Dneska sú tý doktori naozaj hrozní.
|
| Valérie | •
|
(23.4.2000 9:06:34)
Děkuji všem, kteří jste nám věnovali povzbudivá slova nebo kteří se s námi podělili o své zážitky. Děkujeme za další kontakty a těšíme se, že Vám budeme moci někdy říct:"Jsme v tom!"
|
|
|
| Marika, bezdětná | •
|
(20.4.2000 12:08:20)
Milá Valérie,
Tvůj dopis mě velice šokoval. Taky nemůžeme mít děti, prošla jsem několika inseminacemi, pak 4x IVF, zatím bezvýsledně. My jsme to už vzdali a žádali o adopci. Psychicky jsem to nevydržela já, 3 týdny těšení a strachu, jestli jsem těhotná nebo ne a pak nakonec měsíčky. Pokaždé jsem byla na dně. Byla jsem taky v tom stavu, že když mé kamarádky otěhotněli, tak jsem doma brečela závistí. Teď už jsem na tom OK a s manželem čekáme na mimčo z ústavu. Na druhou stranu musím říci, že jsem chodila na kliniku (soukromou)GEST, kde byly všichni úžasní, od sestřiček po doktori, dokonalá péče, perfektní informovanost, v případě potřeby (po IFV) jsem dostala mobilní číslo na doktora, abych v krizových situacích mohla volat - 24 hodin denně. Nemůžu si stěžovat a můžu jenom doporučit.
|
|
| Zdenka + dcerka Zdenka 16mes | •
|
(21.4.2000 2:24:38)
Valérie, vydrž a nenech se odradit.Změň lékaře. Já osobně nám dobrou zkušenost se soukromou klinikou GEST, jsou i na internetu. Holčička se nám narodila po dvou insenminacích a 5ti IVF!!!!!!!! Vždy jsem dopředu věděla co se bude dělat jak se bude dělat proč se bude dělat. Na všechny moje otázky jsem vždy dostala odpověď. Ohleduplné chování, pochopení, příjemné prostředí... A když jsem nakonec byla těhotná tak se mnou sdíleli tu radost a i teď když jdu na kontrolu a mám holčičku s sebou....Pokud bych ti mohla nějak pomoci nebo by si stála o nějaké zkušenosti tak napiš. Za tu dobu než jsem přišla do jiného stavu jsem si také "užila".
|
| Tereza, bezdětná | •
|
(25.5.2001 14:31:30)
Můžete mi, prosím, napsat, jak dlouho je nutné brát hormonální přípravky, které stimulují vaječníky ke zvýšené činnosti, aby dozrálo více vajíček? Děkuji
|
|
|
| Martina | •
|
(26.10.2000 14:23:26)
Milá Valérie,
velmi mě šokovala Vaše zkušenost s asistovanou reprodukcí. Zajímalo by mě, ve kterém zdravotnickém zařízení jste byla. Já se v současné době také snažím přijít do jiného stavu touto metodou. Jsem na ambulanci reprodukční medicíny v Motole a jsem velice spokojená s péčí mého lékaře, vysvětlil mi přesně která vyšetření mě čekají, jak se budou provádět a vždy mi dodává ohromné naděje. Nezmiňujete se jestli vyšetření, kterého jste se zúčastnila bylo úspěšné, ale tuto ambulanci mohu všem vřele doporučit. Přeji Vám každopádně hodně štěstí.
Martina
|
|
| Homeopatická fakulta s klinikou s.r.o. | •
|
(14.5.2001 21:45:30)
Milá Valérie
Nejste jediní. Takových příběhů (i jiných)jsme již na naší klinice vyslechli desítky. Pokud ještě hledáte pomoc a chcete zkusit jiný postup (bez hormonů a stersů), ozvěte se.
|
|
| jana-bezdětná | •
|
(17.5.2001 15:28:54)
Vážená paní,dokáži pochopit Vaše rozhořčení nad chováním lékařů,měli jsme dosti podobnou zkušenost,také jsme při každé další návštěvě doufali,že se přístup lékařů zlepší,nestalo se tak,takže jsme po 3 měsiční léčbě opustili toto centrum,myslím ,že nebude od věci,když se zmíním,že se jednalo o nestátní zdravotnické zařízení v Olomouci,po čase jsem zjistila,že nejsem jediná,která má s tímto centrem tyto špatné zkušenosti.Teď se pokoušíme v našem úsilí mít dítě pokračovat a hledáme vhodné zařízení v Brně,byla bych velice vděčna za radu těch,kteří již mají zkušenosti,aby mi poradili na které centrum se obrátit,pevně věřím,že náš druhý pokus bude úspěšný a setkáme se s lepším přístupem personálu
|
| Laděna 35,dcera 15, 25.týden | •
|
(18.5.2001 19:44:13)
Vážená paní,
zkuste se obrátit na soukromé zařízení REPROMEDA,které se zabývá léčbou neplodnosti. Sídlí v Brně,na ulici Viniční,tel. 05/48132350.Já jsem se tam sice léčila s jiným problémem, ale mohu Vám toto zařízení vřele doporučit.
|
| jana-bezdětná | •
|
(13.6.2001 10:59:29)
Vážená paní,
mnohokrát Vám děkuji za Vaši radu,navštívila jsem toto centrum a byla jsem velmi mile překvapena velice příjemným chováním personálu,vše nám objasnili a vysvětlili a musím říci,že nám spadl kámen ze srdce
ještě jednou díky
Všem pacientkám,které mají stejný problém můžu toto centrum-Repromeda,Viniční ul.Brno s klidným svědomím doporučit
|
|
|
| alena | •
|
(1.7.2001 18:59:53)
nejlepší je gest praha 5 nad budánkami 2 2 i já jsem se léčila v brně na obilním trhu ale ty nervy a to čekání.v praze máte dojem že jsou tam doktoři i sestřičky jen kvůli vám klid a pohoda podařilo se nám to hned napoprvé .všem toto centrum doporučuji
|
| Andrea, zatím bezdětná | •
|
(7.4.2002 17:25:38)
Mám stejné zkušenosti, přístup na Obilním trhu se mi také nelíbil, zvláště velmi neosobní mi připadaly ty jejich hromadné přednášky
|
|
|
| Petra, 28 let | •
|
(7.4.2002 17:19:07)
Absolvovala jsem 1x asistovanou reprodukci v Olomouci, na personál si nemohu stěžovat, nicméně jsem neotěhotněla, dostala jsem doporučení na nové centrum ve Zlíně a ve Vyškově s paní doktorkou Kaplanovou, máte někdo nějaké zkušenosti s tímto centrem?
|
| Jana | •
|
(9.4.2002 6:33:02)
Ahoj Petro, také jsem byla v centru Fertimed v Olomouci na asistované reprodukci a také jsem na první pokus neotěhotněla.Přístup lékařů mi připadal zmatený a uspěchaný.
V červnu to chceme zkusit znovu,ale jinde. Taky jsem dostala doporučení do Vyškova k p. prim. Eimovi s tím, že ve Vyškově provádějí stimulaci injekcemi a umělé oplodnění ve Zlíně. Až budu vědět více, tak napíšu. Kdybys zjistila bližší informace dříve, tak dej taky vědět. Ahoj Jana
|
| Michaela, dcera 4 měsíce | •
|
(9.4.2002 22:49:06)
Já jsem také podsoupila IVF ve FERTIMEDU a na první pokus jsem otěhotněla. Dcera má již čtyři měsíce. Přístup lékařů i personálu byl fantastický. Využila jsem nového léku PUREGON, který jsem si sama doma aplikovala a také platila / pojišťovna ho nehradí /. PUREGON mi nabídli před stimulací,zvyšuje výrazně šanci na otěhotnění.
Hodně štěstí
|
| Dagmar,26, zatím bez mimča | •
|
(19.4.2002 15:17:13)
doporucuji vsem ostravské Gyncentrum. Profesionální a individuální přístup, používají nejnovější léky.
|
|
|
|
| MIchaela Štofková | •
|
(29.4.2002 19:31:15)
Milá Petro,
nedá mi, abych neodpověděla na Váš příspěvek, i když to zřejmě není až tak úplně "k tématu". Chci Vám jen dodat odvahu, nám se podařila asistovaná reprodukce hned dvakrát, máme skoro tříletou holčičku a vloni v říjnu se mi císařským řezem narodily dvojčátka, také holčičky. Pokud se nepodaří asistovaná reprodukce na první pokus, neházejte flintu do žita, vždyť někdy se to podaří až za několik let, ale věřte, že to vyjde, až bude ten správný čas.
Píšu však zejména proto, že jsem poznala paní doktorku Kaplanovou (starala se o mě před porodem a pak mi dělala císařský řez) a musím říct, že je to ta nejpříjemnější lékařka, se kterou jsem se kdy setkala. Je velice ochotná, vstřícná, pečlivá, svědomitá a hlavně má takový ten správný lidský přístup, který je zejména v tomto povolání tak moc důležitý. Takže jestli chcete zkusit jiné pracoviště a pracuje tam MUDr. Kaplanová, myslím, že jistě nebudete zklamaná.
Moc Vám držím palce.
Michaela Štofková
|
|
|
|
| saxana | •
|
(25.8.2001 22:11:22)
tak to jsem zase ja. Co jsem objevila tuto stranku, a pekne jsem se tu minuly tyden vykecala, je mi o hodne lepsi. Pekne jsem se vyspala, ani v praci me tak vsechno nerozcilovalo a doma neni uklizene. Po pravde me prekvapilo, kolik lidi ma uplne ty stejne problemy jako ja. Uz jsem si myslela, ze ty problemy s neochotou doktoru budou asi mnou. A kdyz jsem se na okraj kazdeho zeptala, byl(a) nad miru s nasim zdravotnictvim spokojeny. To se teda neda rict o me.
Ale vite co se rika co bolo to bolo terazky som....
Daly jste mi enrgii do dalsiho zivota. Je pravda, ze s hledanim noveho doktora jeste pockam, nechci nic uspechat, abych zase nenarazila. Ale ma par otazek.
Slysela nektera z vas o tom ze se doporucuje pred otehotnenim aby oaba partneri brali antibiotika? Ja kdyz to rekla moji doktorce tak se mi jenom vysmala.
Ale ja to nasla na netu, teda jenom v anglictine
http://www.drmirkin.com/
a tam se pise:
Before infertile couples spend between $10,000 and $150,000 for infertility evaluations and treatments, they should ask their gynecologists to treat them with newer erythomycins, Zithromax (250 mg once a day for 8 days) or Biaxin (500 mg BID for 10 days), for chlamydia and mycoplasma infections
Nez infetalni par zacne utracet tisice dolaru za lecbu, meli by si rict u sveho doktora aby je lecil na infekce chlamidia a mycoplasma nejnovejsimi antiboitiky zithromax 250mg jednkrat denne po 8 dny nebo biaxin 500mg po 10 dnu.
A meli by to brat oba ve stejnou dobu.
Moje dalsi otazka je o hormonech ktere tady vesele vsechny papkate. Ja si o ne rekla jednou. Doktorka me naservirovala 5 tabletek (na jmeno si uz nevzpomenu) Berou se prvnich 5 dnu menstruacniho cyklu. Samozrejme to nezabralo a tak me hned hnala na umele oplodneni. pry to vsechno ostatni je ztrat casu. Ale jak to tady ctu tak si spis myslim, ze by to byla ztrata jejich penez.
A tak bych se vas rada zeptala. Mluvite tady o soukromych klinikach. Jak te tezke se objednat u vas do soukrome kliniky a kolik to stoji? A jak je tezke dostat od doktora hormony bez zdravotniho pojisteni( Uz na morave nejaky ten patek nebydlim a zdravotni pojisteni tam nemam, ale rada to vsechno zaplatim).A jak radi predepisuji antibiotika. Tady vam doktor penicilin neda az kdyz uz je opravdu zle.
A posledni prosbicka. Nekde tady jsem se docetla, ze u muzu se da nizky pocet spermii lecit vytaminy. Muzete mi o tom napsat vic?
MOc a moc dekuji
|
|
| Radka , 25 let - stále bez miminka | •
|
(12.10.2001 16:01:39)
Ahoj všem,
pečlivě jsem pročetla všechy příspěvky a doufám, že když se někde svěřím se svým trápením, aspoň trošičku se mi uleví... Léčím se již skoro 5 let, a asi vzhledem k mému věku se vám asi bude zdát, že jsem začala velmi brzy. Ale od začátku jsem věděla, že pokud nebude něco nebude v pořádku, nebude to záležitost pár týdnů nebo měsíců - moje teta se léčila přes 10 let. A můj manžel je o 10 let starší než já, takže neustále trpím pocitem, že nemohu dlouho čekat - nechci, aby se dočkal dětí ve 40 nebo 50 letech. Když jsem poprvé přišla k lékaři v našem malém okresním městě, vysmáli se mi - přijďte až Vám bude 30, potom to budeme řešit. Neviděla jsem důvod kvůli nějakému obvodnímu "šmoulovi" čekat do 30. Změnila jsem lékaře, po roce nechráněného styku se stále nic nedělo, prošla jsem si tím slavným teď vám píchneme injekci, v kolik přijde manžel z práce? Zkuste to tak 2x, 3x za noc a nejlíp ještě ráno. Hrozné, dělat děti napovel. Přestože mě tento lékař nikdy neposlal na žádné odborné vyšetření, tvrdil, že jsem v pořádku, a neustále mě vykrmoval hormóny podivného původu. Jediné, co zařídil, byl spermiogram manžela - také otřesný zážitek. V sexuologickém ústavu jsme sedili proti poradně pro AIDS a vedle nás seděl zarostlý a fousatý chlap v lodičkách a minisukni.... Přemýšleli jsme, co tam vlastně děláme, když chceme tak normální věc, jako jsou děti. Manžela poslali s kelímkem na záchod, který je horší než na vlakovém nádraží a neustále se na něj dobouchávalo několik dalších "zájemců" rovněž s kelímky, protože to byl jediný záchod na 2 patrech... Pro chlapa asi otřesný zážitek. Vůbec celá úroveň této nemocnice byla na úrovni nemocnice polní. Výsledky byly v pořádku a to celý zážitek aspoň trochu zpříjemnilo.Moje léčení u pana doktora skončilo v momentě, kdy jsem zjistila, že mi dal rok prošlé prášky a injekce, které byly tak staré, že jejich název neznali ani v lékárně - tak dlouho se už nevyráběly. Dodnes nevím, co mi píchnul - s prominutím - za svinstvo.Pochopila jsem že co si nezařídím a neseženu sama - nebude a dostala jsem se do UPMD v Podolí. Okamžitě během 14 dní následovaly odběry krve a spermiogram manžela. Sestřičky nám nabídly, že do komůrky můžeme spolu. Zírali jsme. Vše bylo v pořádku a já jsem během 3 měsíců podstoupila laparoskopii a konečně jsme po roce a půl věděli, proč se to mimčo nedaří. Problém s vejcovody a endometriosa. Dostala jsem injekce po kterých jsem přestala menstruovat - takový je způsob léčby. Říkali, že opět začnu běhel půl roku, max roku - trvalo to rok a půl, než ze mě nějaké měsíčky vytáhli a dostávali je se mě injekcemi měsíc co měsíc. Během této doby mě můj pan doktor, u kterého jsem dodnes, poslal do IVF centra. Všem mohu jen doporučit Sanatorium ART v Českých Budějovicích. Přístup k nezaplacení. Absolvovali jsme 2 pokusy, s odstupem půl roku, při druhém dokonce i dvojitý embryotransfer. Bezvýsledně. Na třetí pokus zatím nemám ani odvahu ani nervy a teď už ani peníze. Oba pokusy včetně léků a dalších nadstandartních zákroků - napichování spermií do vajíček, narušení obalů vajíček... a mimo jiné i dojíždění do Budějovic které jsou dost daleko a před odběrem člověk jezdí ob den, nás připravily o veškeré úspory a občas jsme doma neměli ani chleba. Faktem je, že si občas připadám, jako poloviční doktor.
Dnes je situace jiná. Krvácím po týdnu, někdy po dvou dnech, a nikdo neví proč a co s tím. Asi si to musím vybrat za ten předchozí rok a půl. Tímhle stylem se opravdu k dětem nedopracuji. A o psychice ani nemluvit. Dnes už se ani nedivím, že spostu párů končí po těchto zážitcích v manželských poradnách, u psychologů nebo u rozvodu. Asi mám zlatýho mužskýho, sami určitě víte, jak my, ženský dokážeme být protivný a zvlášť když jsme hormonálně přikrmovány.... Obrečím každé miminko, každou těhotnou kterou potkám, vyzkoušela jsem už kde co, léčitele, astrology, lázně, cvičení podle Mojžíšové a stále nic. Vypadá to, že čím déle se léčím, tím jsem na tom hůř.
Snad se ale i my jednou dočkáme. Držím všem palce, ať to zvládnem, žena přece udělá pro dítě cokoliv. Mějte se fajn, a buďtě statečné!!!!
Radka
|
| Renča Fojtíková-bezdětná | •
|
(23.10.2001 14:42:16)
Jdu na druhý pokus IVF,hrozně se bojíme že to nevyjde ,ale doufáme.Už jsem také absolvovala léčitele,bylinky a cvičení dle Mojžíšové-to jsem byla těhotná ale jen 8 týdnů.Přeji všem,kteří tak touží po dítěti jako my ať to vyjde.Myslím si že to je velký nápor na psychiku,vztahy a nakonec i peníze.
|
| Radka, bez miminka | •
|
(24.10.2001 16:35:55)
Ahoj, budu ti moc, moc, držet palce, nezapomeň, že podle statistik je druhý pokus prý nejúspěšnější!!!
|
|
| Renáta Fojtíková,bezdětná | •
|
(29.3.2002 13:13:28)
Tak druhý pokus nevyšel,ikdyž jsem si myslela,že na ten třetí nepůjdu,tak konečné rozhodnutí je úplně jiné.Řekla jsem si,že už to nesmím tak vážně brát a všechno tak prožívat.Mě na celém IVF nejvíce bolí,když si mám volat o výsledky HCG.Člověk má vždy naději a tu v sobě živí a živí až...Závidím všem těhulkám a zároveň jim to ze srdce moc přeji.Já už se těším na nějaké baby ať už vlastní nebo ne.Mějte se hezky a držím všem palce.
|
|
|
| Radka ze Zlína | •
|
(1.10.2002 10:51:44)
Ahoj Radko, četla jsem si právě teď Tvůj článek. (Asi po roce - teď jsem teprve našla tyto stránky)Úplně s Tebou cítím. Je mi 24 let a už se o mimi snažíme s manželem asi 4 a půl roku. Někdo si řekne, že jsem moc mladá. Ale my jsme se s manželem vzali z lásky (mě bylo 19 let a manželovi - Radkovi 23.) Prostě jsme to tak cítili. A stále nic. S doktory mám podobnou zkušenost, ale ne tak hroznou jako ty. Prostě, co si člověk neřekne, tak nemá.
Chtěla bych Ti nějak pomoct, aspoň radou nebo dobrým slovem. My jsme taky toho vyzkoušeli hodně. I cvičení, byla jsem i na CRM(jen na jedné návštěvě a pak jsem tam už nešla). Teď ještě zkoušíme astrologa. A taky jsem zjistila, že není astrolog jako astrolog. Teď mám vypočítané dny podle pana Baudyše(je to bývalý ministr obrany) a ten se zabývá Jonášovou metodou - on Ti vypočítá dny pro početí zdravého dítěte. Já jsem totiž už měla jiné výpočty od p. Vávry s internetu. A když jsem žádala pana Baudyše, poslala jsem mu kromě našich dat narození i to, co mi vypočítal pan Vávra a dozvěděla jsem se, že můžu být ráda, že jsem podle těch termínů neotěhotněla, protože 3 ze 6ti termínů byly naprosto nevhodné pro početí zdravého dítěte. Telefon teď na něj nemám, dá se to zjistit na internetu. Jmenuje se: Antonín Baudyš, je z okolí Prahy, myslím že jsou to Přezletice. Je velice přívětivý a má i kontakty na další odborníky.
Jinak bych Ti chtě¨la poradit, aby ses neohlížela na to, kolik je Tvému manželovi roků. říká se, že když jsou tatínci starší, tak se dokáží o to dítě líp postarat, jsou zkrátka víc dozrálí. Nechci tady pomlouvat chlapi, ale oni jsou míň vyzrálí než my ženy. Takže pokud vy jste s manželem od sebe o 10 let, tak jste tak akorát vyrovnaní.
Taky věřím, že PÁN BŮH je mocný a pokud budeme věřit, tak Vám i nám to děťátko dá. Až přijde ten správný čas. Asi musíme ještě něco udělat, zařídit, změnit ve svém životě. Nezáleží na tom, co řekli doktoři a jiní.
Přeji Ti, aby se Ti to největší přání splnilo.
S pozdravem Radka
|
| Jana, 13.týden těhotenství | •
|
(2.10.2002 8:11:09)
Milá Radko,
píšeš, že se snažíte o miminko 4 roky, a že zkoušíte štěstí u p. Baudyše. "Šmarjápano" na tohle se vypr... a šupej raději do nějakého centra asistované reprodukce. Uděláš 100x líp, než když budeš vyhazovat peníze za podobné akce. Jsi sice mladá, ale ty nervy s tím spojené Ti (vám) nijak neprospějí. Pokud máte "nějaký problém", tak vám ani Pán Bůh nepomůže natož Baudyš. Vím o čem mluvím - o mimi jsme se snažili 5 let a pomohlo až IVF a na první pokus!!!!! Nemusíte jít hned na umělé oplodnění, ale jde o to, aby vám zjistili příčinu vaší neplodnosti a tu odbourali.
Hodně štěstí a rozumu přeje Jana (32 let).
|
|
|
|
| Radka, 29 let, syn 8 let | •
|
(30.10.2001 10:22:18)
Ahoj,
přečetla jsem si všechny příběhy o vytouženém dítěti a rozhodla jsem se, že Vám taky napíšu svůj příbeh. V roce 1996 jsem se s manželem rozhodli pro druhé dítě a od té doby uplynulo 5 let a náš sen se stále nesplnil. Nejdříve jsme zkoušeli vitamíny, cviky Mojžíšové až přišla na řadu laparoskopie, kde mi zjistili myom na děloze. Po operaci jsme se mohli o druhé dítě pokoušet až po půl roce,dnes už to jsou další 3 roky a dítě stále nikde. Mezi tou dobou jsem změnila 3 lékaře, spolykala množství hormonů a injekcí, vyzkoušela 6 inseminací a stále bez úspěchu. Nechci ani psát o tom, kolik to všechno stálo peněz. Manžel také pobíhal od lékaře k lékaři, všechno bylo dobré. Až tento rok v létě jsem se rozhodla pro další laparoskopii, která konečně odhalila příčinu neplodnosti. Zjistili mi nesčetné množství malinkatých uzlíčků v obou vejcovodech a tím jejich neprůchodnost a doporučili mi umělé oplodnění v Centru pro léčbu neplodnosti v Olomouci pod názvem Fertimed. Právě teď v listopadu jsme se s manželem rohodli,že tuto poslední šanci vyzkoušíme, ikdyž nás to všechno už stálo spoustu úsilí a hlavně psychiky. Chci se zeptat, jestli někdo z Vás má s tímto centrem v Olomouci zkušenosti a jaké? Dejte mi prosím vědět, abych měla větší odvahu do toho jít. Všem přeji, aby vydrželi a nevzdávali žádnou šanci po vytouženém dítěti, protože to všechno stojí za to. Myslím, že kdyby se nám to povedlo, tak největší radost by měl náš 8-mi letý syn, který je už tak dlouho sám. Děkuji Radka
|
|
| r | •
|
(28.11.2001 12:44:45)
gfs
|
|
| Radka v očekávání | •
|
(8.1.2002 22:24:53)
Milá paní,
přečetla jsem si Váš příspěvek na téma "asistovaná reprodukce". Bohužel jsou mezi lidmi takoví, kteří prostě nemají to štěstí. I já mezi ně částečně patřím. Částečně proto, že už mám 9 letého syna a neplodnost mě postihla až poté. Přesto jsem chtěla udělat cokoli, aby náš rozmazlený synek dostal sourozence. Jsem opravdu zmatená a pobouřená podmínkami, které jste musela podstupovat. Za takových okolností bych asi také "nemohla". Ale já sama jsem podstoupila asistovanou reprodukci v sanatoriu Pronatal v Praze, bylo to pro mě sice z ruky - cca 100 km, ale tohle jsem opravdu nezažila.Je pravda, že to opravdu není levný špás, i když 3 pokusy hradí pojišťovna. Ale touha po dítěti je natolik silná, že obětujete daleko více. Ale zpět k sanatoriu. Milí, vstřícní, neexistuje, že by jste odešla bez odpovědi na Vaše otázky. Celkově lze říci - ú r o v e ň. Výsledkem je mé těhotenství na druhý pokus, doufejme, že to vyjde, neboť je ještě časné, aby člověk mohl mluvit optimisticky. Nicméně, pokud se Vám to nepodaří běžnou cestou, nezoufejte a zvolte jiné místo, kde provádějí asistovanou reprodukci. Přeji Vám mnoho štěstí a držte mi palce.
|
|
| Roubík |
|
(25.9.2002 18:47:49)
Ahoj, chtěla bych všem bezdětným párů, vzkázat, ať to nevzdávají. My jsme s manželem toužili po děťátku 5 let. Teď jsem ve 13 týdnu těhotenství a i když vím, že ještě pro komplikace není úplně vyhráno, tak mám aspoń malou naději po tolika letech, že to jde. Po anabázi s gynekology v okresním městě, jsme se před 2 roky rozhodly pro soukromé sanatorium Pronatal v Praze, kde mám úplně jiné zkušenosti než Valérie, proto jestli ještě nemáte miminko Valérie, tak to tam zkuste. Je tam naprosto profesionální prostředí a nepřipadáte si tam nadbytečná. Lákaři i personál jsou velmi vlídní a mají pro problémy s otěhotněním velké pochopení. Moc všechny zdravím a držím palce!
|
|
| Kateřina,bezdětná,ale doufající:o)) | •
|
(28.10.2002 13:10:12)
Dobrý den,
s manželem toužíme po miminku již 4 roky.U svého gynekologa jsem absolvovala různá vyšetření včetně laparoskopie a vše dopadlo dobře včetně manželova spermiogramu. Poté mi gynekolog navrhnul asistovanou reprodukci a volbu příslušného zdravotnického zařízení, zabývajícího se metodou IVF (asistovaná reprodukce) nechal již na mě. Zvolila jsem ISCARE ( Praha 9-Hloubětín), kam jsem poprvé přišla v září roku 2001.Máme s manželem za sebou dvě neúspěšné inseminace, ale nepropadáme beznaději, neboť úspěšnost je pouze v 10%, takže jsme se dopředu nijak moc neradovali a brali to spíš jako nezbytnou součást před IVF.Při poslední návštěvě se mne paní doktorka zeptala, zda mám za sebou všechna nezbytná vyšetření.Předpokládala jsem, že ano, neboť jsem laik lékařům důvěřuji, že provedou veškerá nutná vyšetření.Opak byl pravdou. Paní doktorka se zeptala, zda máme s manželem imunobiologické vyšetření. Odpověděla jsem, že nikoliv a že mne o tom ani nikdo neinformoval. Dozvěděla jsem se, že pro IVF to není až tak důležité a že záleží zcela na nás, zda IVF podstoupíme bez tohoto vyšetření.Nicméně nakonec nám ho paní doktorka doporučila, neboť v případě, že by se umělé oplodnění nepovedlo, přišlo by imunobiologické vyšetření stejně na řadu. A v tu chvíli mi začala blikat pomyslná červená kontrolka a začala jsem se sama sebe ptát ( ti už jsem byla mimo ordinaci ) jak je možné, že tak důležité vyšetření jako je to imunobilogické se neprovádí automaticky.Odpověď zatím neznám, neboť je to teprve týden, co jsme s manželem na tomto vyšetření byli ( Ústav pro péči o matku a dítě,Praha 4-Podolí).Ještě podotýkám, že objednání na toto vyšetření trvá cca 2 měsíce!!! Na imunobiologii mi odebrali krev a manželovi sperma.Poté jsme absolvovali krátký rozhovor ( rodinná anamnéza obou manželů a dosavadní léčba )s velmi příjemnou paní doktorkou, která nám sdělila zajímavé informace o tomto vyšetření z čehož nejzajímavější bylo, že cca 80% žen je imunní vůči spermiím partnera!!! Byli jsme s manželem docela šokování, neboť v tu chvíli mi naskočila ona červená kontrolka a já se ptala, proč se toto vyšetření neprovádí hned v začátcích?! Ušetřilo by se spoustu času,peněz a nervíků! Paní doktorka nám sdělila, že je velmi dobré, že toto vyšetření podstoupíme ještě před samostným IVF, neboť k nim (imunobiologie) přijde většina párů až po nepodařených IVF !!! Ptám se proč, ale odpověď zatím neznám. Výsledky z tohoto vyšetření budeme znát až za měsíc a poté v případě, že se potvrdí má imunita vůči manželovým spermiím, podstoupím 3 měsíční léčebnou kúru ( léky + chráněný styk ).V případě, že imunita nebude prokázána čeká nás první IVF.Svou otázku: Proč lékaři neposílají páry na imunobiologické vyšetření ihned v začátcích léčby, položím ihned v centru ISCAR,jakmile budu znát výsledky.Proto apeluji na všechny páry toužícím po miminku:Nezapomeňte ihned v začátku požádat svého lékaře o toto vyšetření, nenabídne-li ho vám sám. Jsem přesvědčena,že bychom už touto dobou mohli být s manželem, v tom lepším případě, již šťastní rodiče. Přeji všem hodně štěstí a hlavně neztrácejte naději! Kateřina
|
| Soňa | •
|
(28.10.2002 13:28:33)
Neni to tím, že spousta gyn. vyšetření je placená zdravotní pojišťovnou. Gynekologové kdyby udělali imunologické vyšetření jako první, omezili by si proplácení některých výkonů. Tady neléčí lékaři, zde léčí zdravotní pojišťovny.
|
|
| Zdenča, stále věří | •
|
(5.5.2003 17:13:04)
Děkuji za tento článek. Toužíme s manželem po miminku, ale stále nám to není přáno. Čím více se o vše kolem toho zajímám, tím více jsem četla právě o imunbiologickém vyšetření, které jsme zatím neabsolvovali. I když máme za sebou třetí nezdařenou inseminaci. Právě se chystám, že se na toto vyšetření zeptám v centru asistované reprodukce, kde budeme jednat o případném mimotělním oplodnění. Souhlasím s názorem, že to by mělo být jedno ze základních vyšetření párů toužících po dítěti. Ještě jednou díky, ujistila jsem se o důležitosti tohoto vyšetření.
|
|
| Jana Krátká, bezdětná | •
|
(12.5.2003 13:29:51)
Mám na Vás pouze jeden dotaz, a to jak Vaše imunobiologidní vyšetření dopadlo a hlavně, zda jste už těhotná?
|
|
| Lucie Javůrková | •
|
(18.2.2004 7:14:29)
Vážená Katko,
začátek vašeho příběhu se velmi podobá tomu mému, veškerá vyšetření od svého gynekologa jsem měla. ISCARE jsme s manželem navštívili poprvé v srpnu 2002, říjen 2002 1. inseminace, prosinec 1. IVF, duben II. IVF, teprve poté nám bylo navrhnuto imunologické vyšetření. Chyba se našla, mám antispermatické protilátky,ktéré neumožní oplodněnému vajíčku zahnízdění. Jsem velmi ráda, že jste optimistická, a že termín Vašeho objednání je pouze dva měsíce. První termín jsme dostali za 4 měsíce, druhý již za 5 měsíců, a nyní jsme se koncem ledna objednávali za červenec /takže více než 5 měsíců/, léky, které je nutné brát 2 měsíce se pak užívají měsíců pět. Do Prahy Podolí to máme 120 km, ráno vyjíždíme v 6,00, v 8.00 proběhnou odběry a na řadu k lékaři jsme se teď 2x dostali okolo 12.00.
Přeji Vám, aby výsledky pro Vás dopadli co nejlépe, a abyste toto imunologické vyšetření již nemusela vícekrát absolvovat. Chápu je o toto vyšetření je veliký zájem, ale proč se dělá jen v jediném zdravotním zařízení v republice.
|
|
|
| Pavla, 5-letý syn, těhotná | •
|
(25.1.2003 21:34:47)
Nepíšete sice, kde jste Vámi popsané IVF absolvovala, ale možná to tuším. Absolvovala jsem svůj první pokus IVF v roce 1995 na jednom nejmenovaném pracovišti na Moravě s naprosto stejnými pocity. Byla to hrůza,chovali se jako kdyby byli jediní a mistři světa k tomu. Mám v živé paměti konzultace s lékařem v přeplněné posluchárně s ostatními páry, hromadné ultrazvuky, odběry vajíček bez narkózy (ten kdo jí vysloveně chtěl dost zdržoval, což mu bylo patřičně zdůrazněno), budovu, která byla za provozu snad v nepřetržité rekonstrukci.Na ultrazvuk jsem se tehdy musela několikrát dostavit do 7 hodin ráno a nikoho nezajímalo, že jedu přes celou republiku. Navíc tenkrát byl tento výkon spojen asi s pěti denní hospitalizací, takže manžel musel bydlet v hotelu. Teprve tady jsem pochopila co znamená být součástí "masy",byl to příšerný neosobní přístup. Toto pracoviště jsem také opustila se slovy, že tady nikdy víc. Po půl roce jsme se vzpamatovali a rozhodli pro pracoviště ISCARE IVF v Praze Hloubětíně. Bylo to jako když vstoupíte do jiného světa. Úžasný osobní přístup personálu, který Vám vždy vše rád ochotně vysvětlí. A na konzultaci s lékařem jsme byli jenom my dva! Když jsem se před odběrem vajíček ptala, jestli to dělají v narkóze, ta na mě divně koukali a jak prý bych to chtěla dělat jinak. Výkony byly ambulantní, dvě hodiny po nich jsme odjížděli domů a ty dvě hodiny mohl manžel strávit u mé postele. Finančně to vyšlo na obou pracovištích úplně stejně. Otěhotněla jsem až na potřetí, těhotenství také nebylo bez problémů a v roce 1998 se mi plánovanou sekcí narodil syn. Věřte, že to všechno stálo za to. Nevzdávejte to! Znám Vaše pocity, to pracoviště, kde jste byla není jediné. Nemusíte zrovna do Hloubětína, ale zkuste to jinde. Uvidíte, že najdete lidský přístup. Byla by škoda to zabalit, fakt to stojí za to! Teď jsem po úspěšném trasferu mražených embryí v 11. týdnu těhotenství a doufám, že to vyjde. Držím Vám palce a přeji hodně sil a pevnou vůli. Pavla
|
|
| Radka(bezdětná) | •
|
(7.2.2003 13:52:52)
Stála jsem před podobným problémem a podobným přístupem lékařů. Mé rozhodnutí zůstat bezdětná to velmi podpořilo a pak ještě další věc, projít touhle hrůzou a nakonec porodit třeba vraha? Ne, děkuji.
|
| Jiřule a 3 skřítkové | 
|
(7.2.2003 14:14:44)
radko,vraha přece neporodíš..to záleží na různejch jinejch faktorech ne??Předpokládám že jsem neporodila třeba doktora,kopáče,ale dítko,které díky nám rodičům k něčemu dospěje
|
| Radka(bezdětná) | •
|
(10.2.2003 12:56:04)
No,já si nemyslím,že paní Hitlerová říkala svému synovi:" Hezky papej Adolfku, až vyrosteš, vyvraždíš 6 milionů Židů. "
Kdo pasoval ženy na dokonalé matky a muže na dokonalé otce, co o dětech víte? Nic a přesto je, někdy bohužel a to bohužel je stále častější, máte. To si paní vedle v domě myslela taky, že její 15-ti letý syn je dobře vychovaný, pak zapálil spolužačce vlasy, pochybuji, že tohle plánovala, když se rozhodla toho hajzla porodit...
|
|
| porodník | •
|
(10.2.2003 14:37:20)
pane jo,tak to je drsný...-)Doktora srovnávat s kopáčem...,snad jsme si všichni rovni,ne?,přesto si nedovolím poznámku: nepřeju vám,aby se Vám stalo někdy něco opravdu vážného,když máte takovýhle vynikající vztah k lékařům,ale tady na tomhle serveru nejste zdaleka jediná :-)))
|
| Konstanta & 3 raraši | 
|
(10.2.2003 15:07:46)
Myslim porodniku, ze jsi prilis vztahovacny... Jira to urcite myslela jako priklad nejakych dvou rozdilnych profesi - nic vic, nic min :)
|
|
| Radka(bezdětná) | •
|
(11.2.2003 12:05:07)
No,takhle vnikajících vztah k lékařům mám po zkušenostech s nimi. Proč raději nehovořit o vzahu lékařů k pacientům. Oni jsou tu pro nás, ne my pro ně. Vždy, když jsem jejich pomoc potřebovala, shledala jsem se s jednáním: Vy jste kus hovězího, já jsem tu bůh, tak se neptejte a trpte...
|
| alka, 3 děti | 
|
(11.2.2003 12:36:53)
Milá Radko,
předesílám, že nejsem lékařka, jsem obyčejná máma tří dětí, sama nemám s lékaři jen nejlepší zkušenosti, vždy se vám může stát, že narazíte na "blbce" (nejen ve zdravotnictví).
Na vašem názoru mě zaujala ta nesmírná zloba a pocit ublížení, který z vašeho příspěvku vyzařuje. Bohužel tím neškodíte jen těm lékařům, kteří vám zřejmě ublížili, ale hlavně sama sobě. Slovo odpuštění vám asi moc neříká? Zdraví Alka
P.S.Ten pocit, že jsem jen kus masa, znám docela dobře, můj první syn se narodil ještě za "totáče" a to rodička neměla vlastně žádná práva. A.
|
|
| Jiřule a 3 skřítkové |
|
(11.2.2003 14:09:35)
Radko
možná to záleží na tom,co vyzařuješ ty a tím pádem koho k sobě přitahuješ.Já například ve svém životě potkávala jen samé vynikající lékaře.Tím myslím lékaře-lidi.Nebyla jsem pro ně jen maso,ale byla jsem pro ně Jiřina...Mluvili se mnou o všem co mě trápilo.Byla jsem dost nemocná s játrama a na internu chodím 8 let,doktor tam je jakýsi můj kamarád.Má strašně moc práce a přesto je milý a ochotný pomoct.Stejnou zkušenost mám se svojí zubařkou,gynekologem i Kubíkovou pediatričkou.Když člověk považuje ostatní za blbce a ne dobré lidi tak se na něj pak začnou lepit.Stejně jako např. týrané ženy si většinou najdou zase podobného partnera atd.
Jinak bych ti chtěla říct,že zřejmě záleží na výchově.Když kluk podpálil spolužačce vlasy,zřejmě nebylo něco v pořádku.Mohlo být špatně něco už v těhotenství nebo při porodu..je dobře že nechceš mít děti.Člověk který takhle přemýšlí si toho zázraku nemůže vážit.
|
| Jiřule a 3 skřítkové |
|
(11.2.2003 14:11:07)
Konstanc máš pravdu,pochopila jsi jak jsem to myslela s doktorem a kopáčem.Jen jsem chtěla říct Radce,že mele blbosti :-)))
|
|
|
| Lukáš | 
|
(11.2.2003 21:33:07)
Nejste kus hovězího. Jste hovězí celé!! :)) L.
|
| alka, 3 děti |
|
(12.2.2003 7:57:16)
No Lukáši,
to jste mne tedy dorazil! Jen se divím, jak můžete být lékař s tímto přístupem k pacientovi!
Přeji vám, abyste se nikdy nedostal do situace, kdy s vámi jako s pacientem jedná lékař jako s "kusem", "číslem", další odbavenou, odškrtnutou položkou! Svůj první porod jsem lékařům dávno odpustila, i přesto, že chyba byla prokazatelně na jejich straně (část lůžka zůstala v děloze a čištění se provádělo až 7. den, když ze mne část lůžka vyšla ve sprše a upozornila jsem sestru, a to přesto, že v porodopisu se psalo, "v lůžku dvě velké trhliny"......... A to vše zřejmě proto, že p. primář měl svátek. Nikomu nepřeji tu bolest, kterou jsem musela prožít při vyšetření přes šití (28 stehu po roztržen episiotomii) sedmý dem po porodu! Přiznám se, že jedinným mým zájmem byla narkoza, které se mi taky dostalo.
A co chování lékaře, který mému muži řekl: "Jeďte domů s vaší paní je to moc špatné...." a odešel?
Zdraví Alka
|
| Jiřule a 3 skřítkové |
|
(12.2.2003 12:49:21)
To není zrovna moc inteligentní projev.Ani moc vtipný to nebylo.Jestli jsi opravdu doktor a holky potkaly někoho s podobným projevem,tak bych si taky myslela,že jsou doktoři blbci.Neděláš jim moc dobrou reklamu.Jenže bůh ví,jak to s tebou je viď? :-)))))
|
|
| Lukáš |
|
(12.2.2003 21:23:22)
Dorazit jsem Vás rozhodně nechtěl a tak mě ani vy nedorážejte.
Lékařem mohu být docela dobře. Nevím jestli považujete všechny diskutující dámy zde za moje pacientky, jestli ano musím Vás upozornit na omyl.
Jste hodná, že mi přejete aby se mnou nikdo z kolegů nejednal jako s číslem, nebo kusem. Lékaři jsou mí přátelé, jednají se mnou stejně jako já s nimi, přátelsky. Představa, že lékař je altruista, který je milý i na nejprotivnějšího pacienta je bohužel utopická a i když se mnoho z nás snaží k tomuto ideálu přiblížit, věřte že ne vždy je to v lidských silách.
To že jsem odpálil nabízenou smeč Radce, která je přesvedčená že všichni lékaři jsou lumpové možná nebylo ode mne pěkné, nicméně dle mého to mělo k neslušnosti značně daleko.
Vaše špatné zkušenosti mě netěší, možná byste (stejně jako ostatní místní stěžovatelky) měla zvážit, není-li účelnější svěřit se se svými stížnostmi přímo kolegovi, který se k Vám nepěkně zachoval, ev. jeho šéfovi. Jistě by to přispělo ke kultivaci českého zdravotnictví více, než napomínání za vtip, který patrně přestoupil hranici Vašeho vkusu.
L.
|
| alka, 3 děti |
|
(13.2.2003 7:23:37)
Lukáši, musím se vám omluvit, nečetla jsem příspěvky zpátky a tak jsem to "hovězí" vztáhla na všechny ženy zde diskutující. Ale ani vy jste nečetl příspěvky dozadu, protože byste věděl, že jsem Radku neodsuzovala, je to jen a jen její rozhodnutí.
A co se týká lékařů, za totáče si stěžovat moc nemělo cenu. Také jsem psala jaký pokrok v přístupu k ženě udělalo naše zdravotnictví (porodnictví) za posledních 16 let, což je doba mezi mým prvním a posledním porodem, a že je rozhodně znát velká změna. A to jsem svou dceru nerodila ve Vrchlabí, ale v malé porodnici bývalé okresní nemocnice. Zdraví Alka
|
|
| Radka | •
|
(13.2.2003 9:23:56)
Nejsem přesvědčena,že všichni lékaři jsou lumpové, jsem bohužel z těch pacientů, které zajímá, co s nimi bude, tak se ptám, jestliže mi lékař řekne, že není mojí starostí, co mi je, že od toho je tu on, je na naší komunikaci něco víc než divného. Stalo se mi v minulosti mnohokrát (naposledy před měsícem), že jsem odcházela s receptem na léky, neschopenkou, ale bez informace, co mi je. Je to normální?
Kdybych si ve své profesi dovolila nepodat klientovi úplné informace, skončíme oba ve vězení. Mám ve zvyku se ptát a očekávám odpovědi, jestliže je nedostanu, co si mám myslet, jediná rozumná odpověď je, že to lékař neví, protože němý není, odpověděl mi na pozdrav...
|
| alka, 3 děti |
|
(13.2.2003 11:21:43)
Milá Radko,
když si nemyslíte,že všichni lékaři jsou špatní, proč nehledáte ty dobré? Já vím, někdy je problém najít všechny (rozuměj: zubaře, ženského, praktického a třeba internistu), aby měli smlouvy s vaší pojišťovnou, ale ze své zkušenosti vím, že to jde.
A jak u vás souvisí rozhodnutí nemít děti se zkušenostmi se špatnými lékaři? Nebo je to spíš strach z toho, že nezvládnete výchovu a dítě se vám "nevyvede"?
Pravda, kdo nic nedělá, nic nezkazí. (Na vojně se podle mého muže pokračovalo: Kdo nic nezkazí je povýšen, kdo je povýšen, nic nedělá, a kdo nic nedělá...........)
Hezký den přeje Alka
|
| Radka | •
|
(13.2.2003 11:44:57)
Ano, to bych mohla, pokaždé jít k jinému lékaři, ale oni jednou prostě dojdou. A pak kolikrát ti lékař řekne, je mi líto, ale máme plno, další pacienty nebereme. Takhle jsem hledala zubaře, jezdím za ním teď téměř 60km.
Nemít děti, to není o výchově, vždyť každý zvládne vychovat dítě, to je přece vidět na každém kroku. Ráno jsem potkala prvňáčky, v rozhovoru používali slova, která jsem neznala ještě loni.
Je to o tom, že na rozdíl od jiných, vidím následky svých činů...
Je jistě krásné mít doma malé miminko, je úžasné vidět, jak se mění, roste, a pak je jestě úžasnějsí, když mu říkají obžalovaný, vstaňte...
Je jedno, jak moc se snažíš vychovat své dítě, co v něm jednou je, to nezmění žádná výchova. Ale to těžko tobě - dokonalé matce- vysvětlím
|
| Jitka | •
|
(13.2.2003 12:39:24)
Radko, jsi hodně nezralá.
Pochopitelně, že když se staneš matkou, musíš dítě vychovávat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, obětovat mu čas a úsilí. Pokud je zdravé, nemá geneticky předurčeno stát se vrahem, násilníkem...
Toho se tedy skutečně neboj.
Já nevím, jestli se mnou budou souhlasit ostatní maminky, pro mě je nepříjemný snad jen pocit neustálé zodpovědnosti a strachu o dítě, který podvědomně někde vzadu sedí a občas v nějaké situaci vykoukne. Aby se něco nestalo na hřišti, aby dítěti někdo neublížil, aby neonemocnělo...
Ale to jsou snad jediné obavy, kterými trpím.
|
| Jiřule a 3 skřítkové |
|
(13.2.2003 13:20:44)
Souhlasím Jitko.Možná mám poslední dobou ještě obavy,aby moje dítě(děti) vyrůstaly v míru a v hezkém světě :-)
|
| Jiřule a 3 skřítkové |
|
(13.2.2003 13:24:27)
Poslední tvůj příspěvek byl mnohem hezčí.Taky myslím,že je dáma sobecká,ale vidíš,že to jde říct líp,než hned nadávat :-))) to je ono víš,když se hned reaguje nadávkama a "násilím" tak jsou z toho jen šarvátky a nic dobrýho z toho nevzejde.
|
|
| Jitka | •
|
(13.2.2003 13:26:46)
Jířo,mluvíš mi z duše, taky mám strach, co bude ve světě a dívám se na to jinak než Tvrdík.
|
| Jiřule a 3 skřítkové |
|
(13.2.2003 13:46:26)
Možná bychom se do politiky měly pustit my :-))))) měli by tam přemejšlet hlavou.Všichni.Škoda,že neumí všichni ocenit lidský život jako zázrak.
|
| alka, 3 děti |
|
(13.2.2003 15:01:52)
Jířo!
Bezva nápad. Myslíš, že by bylo tolik válek, kdyby děti rodili a vychovávali muži? Já myslím, že ne.
Právě jsem odpovídala Radce, je mi jí líto, má v sobě tolik zloby, že ani nemůže dýchat, z většiny jejích příspěvků ublížení a zloba na celý svět přímo srší. Kdyby chudinka věděla, že k sobě z okolí přitahuje stejné a podobné energie! Potřebovala by pomoct, ale musí se k tomu rozhodnout sama. Hezký den přeje Alka
|
|
|
|
|
|
| Konstanta & 3 raraši |
|
(13.2.2003 13:35:34)
Radko,
chapu, ze mas obavy, co by z Tveho pripadneho ditete mohlo vyrust. Ale zda se mi, ze to trochu prehanis. Kdyby takhle uvazoval kazdy, tak jsme uz davno vymreli :)
Ano, z meho nebo Tveho ditete muze byt treba vrah, ale treba taky genius, muze treba i objevit lek proti rakovine, co Ty vis? Osobne si myslim, ze sance obou extremu jsou asi tak stejne... Vetsina lidi je trochu spatnych a trochu dobrych. Kdo je jen bily nebo cerny?
Koneckoncu i dospely clovek se vyviji... Co kdyz se ze mne pod tlakem okolnosti stane vrah?
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
|
(13.2.2003 13:38:33)
Radko,
není to u tbe už trošku obsese? Kolik znáš ve svém okolí vrahů a vůbec kriminálníků? Já tedy zrovna moc ne, a to znám docela dost lidí.
Šance, že zrovna z tvého dítěte vyroste "druhý Hitler" je podle mne daleko menší, než že vyhraješ Jackpot ve Sportce...
|
| Radka | •
|
(13.2.2003 13:56:17)
To vim, ale je dobré probrat všechny možnosti, všechno si připustit. Myslím si, že má nejistota je daleko lepší, než vaše jistota, nedívat se na dítě, aby se jemu nic nestalo, ale aby nikomu ono nic neudělalo. To podle mě není nezralost, spíš jiný pohled na věc. Jiný než máte vy. To neznamená, že špatný. Já vám vaše děti neberu, mějte jich, kolik můžete, nikde jsem neřekla, že je špatné, že je máte. Všechny chcete pro své děti svět bez války, ale tu vedou jen děti jiných matek, a ony nechtěly určitě nic jiného, než svět bez válek pro své děti...
|
|
|
|
| alka, 3 děti |
|
(13.2.2003 14:56:12)
Milá Radko,
někdo tu psal, že je možná lepší, že nechceš děti. Začíná se mi zdát, že asi bude mít pravdu. Já se v žádném případě nepovažuji za dokonalou matku, jen už mám určité zkušenosti. Nejstaršímu synovi už je 16 let a samozřejmě jsou s ním problémy, jako snad s každým puberťákem, i když poslední dobou je to lepší. A když si vzpomenu, jak loni touhle dobou jsme s mužem oznamovali přírůstek do rodiny, taky jsm měla strach, co tomu právě on (v těchto letech, v 9. tř.) řekne. Dozvěděli se to v neděli a v pondělí po návratu ze školy byla jeho první otázka: Tak co potřebuješ pomoct, mami? Já vím, že teď ti budeme muset víc pomáhat...... Docela mě to dojalo. A od amniocentézy jsem už ani jednou až do porodu nevytírala, vzal si to dobrovolně na starost. Sám od sebe. Co jsem cítila - ano, mateřské štěstí. K sestřičce je pozorný, umí ji přebalit, ukonejšit, hraje si s ní, jak mu čas při studiu průmyslovky a dojíždění dovolí. Nestydí se ani vozit kočárek.
A proč myslíš, že výchovou nic nespravíš, že je to v genech? Přoč bych se měla domnívat, že z něho (nich) vyroste kriminálník? Ani já, ani manžel do této skupiny nepatříme, tak proč tyhle myšlenky?
Je mi moc líto, že není v tvé moci změnit svůj přístup k životu, asi ti opravdu někdo moc ublížil, a nezáleží na objektivitě, ale na tvém subjektivním pocitu.Zkus nejprve odpustit sama sobě a potom svým blízkým a najednou zjistíš, že není vše tak černé. Hodně lásky ti přeje Alka
|
| Radka | •
|
(17.2.2003 7:55:04)
Je mi lito, hned dvou veci: ze se dobrovolne pomoci od deti dockas, jen kdyz jsi tehotna. U nas doma se pomoc brala jako samozrejmost, s bratrem jsme delali vsechny domaci prace, proste, co bylo potrebe. Hlavne proto, ze te prace bylo hodne, nase mama nas mela brzo po sobe, tak si jeji tehotenstvi nepamatuju, presto jsme pomahali. Dnes je moje svagrova po rocnim manzelstvi ma mame moc vdecna, protoze bratr se tyhle veci naucil delat, kdy je potreba a ne, kdy je jeho "sluzka" tehotna. Takze stalůe vysava, vytira a myje nadobi, kdyz je potreba a ne kdyz se ho nekdo doprosuje. Jo, co se v mladi naucis...
a druhy duvod k litosti? Je mi lito, ze tak spatne znas sveho syna. Proc te prekvapila jeho reakce? Copak jako jeho rodic nevis, jak reaguje? Lide jsou tak predvidatelni, kdyz jsem si rikala, napisu sem neco neuveritelneho, presne jsme vedela, jake kvocny se na me sesypou. Nic o me nevi, ale upali me za ziva:-)
Pises, ze mas zkusenosti, no, tezko rict, jak moc je to pravda. Jeste pred 5 lety jsem ucila na ZS, a prichazela do styku s detmi od 6 do 16 a bohuzel i jejich rodici. Nekdy mam pocit, ze ma nejcastejsi veta k rodicum byla: tak to spatne znate sveho syna-dceru. Jen dva priklady za vsechny: jednou o prestavce kluk ze 7. tridy zapalil zaves. Pozvali jsem si rodice, prisel otec, vsechny nas serval, co si vymyslime, ze jeho syn by to nikdy neudelal. Slovo pica bylo v podstate nejslusnejsi, jake rekl. Nezbylo mi, nez mu suse oznamit, ze nezna sveho syna, pokud ma opravdu pocit, ze JEHO syn by to neudelal, at si to vyridi s manzelkou, jak k tomuhle synovi prisli. To mu vzalo dech... Nevedel toho o svem synovi moc, neznal jmena jeho kamaradu, i kdyz nektere videl, nevedel, kam chodi, kdyz neni ve skole... Jeho zena na tom nebyla lip, i kdyz s nim trevili hodne casu...divanim na televizi. Tenhle pyroman neni zak zvlastni skoly, je to nadprumerne inteligentni dite, zak matematicke tridy, do te doby a i v letech nasledujicich vitez olympiad snad vsech predmetu, ktere jsou. Vysoke IQ, nizke EQ- socialni inteligence.
A ten druhy... lyzak, jedno dite si zlomilo bezku, bohuzel tak, ze se na ni nedalo dojet, dva zaci uplne jine tridy ho vzali kazdy z jedne strany a na 5 lyzich dojeli do chaty, kolega, co s nimi jel, rikal, ze ani nevi, kolikrat spadli, ale uzili si tolik legrace, jak uz na lyzaku nikdy. Na tridnich schuzkach jsme to povidali otci jednoho s chlapcu, ktery ho vezl. To neni mozny, ten nas hajzl, tomu neverim. No, podle sebe soudim tebe... pomysleli jsem si a oba kluci dostali pochvalu na vysvedceni, mezi jejich ctyrkami se vyjimala bajecne. No, IQ neznamena nic...
Proc to ale pisu, chci rict, ze nejsi jedina, kdo nezna sve deti, mnoho-vetsina rodicu-nezna sve deti dobre a s postupujicim vekem je to horsi a horsi. Vzpominam na matku, ktera k nam chodila plakat, ze nevi co se synem, ze ji ignoruje. Mila pani, vy mate jednoho, my v kazde tride 30. K nam plakat nechodte. Chtela jste dite, mate ho, tak se snazte...
Jsem cynik, asi to mi davalo velkou sanci prohlednout tyhle deti, vedet vterinu pred tim, nez neco rekne nebo udela, ze se to stane, jen tak byt vzdy vcas na spravnem miste, aby nasledky nekterych hysterickych vyjevu byly minimalni.
Dnes jsem pryc jak jsem psala 5 let, ale porad, kdyz vidim skupinu deti, nuti me to pozorovat a predvidat, malokdy se spletu. Proc jsem tedy odesla? Protoze nase soudruzka reditelka se soudruzkou zastupkyni nam udelaly ze zivota peklo. Behem tech 5 let ze skoly odeslo 20 ucitelu. Chlapi vzali roha jako prvni:-) Odesla jsem na jinou skolu, mam starsi studenty a nemusim je tolik vychovavat a napravovat chyby jejich milujicich rodicu. Kdyby me deti nebavili, nikdy u tehle prace nezustanu, ale ony me bavi...
|
| alka, 3 děti |
|
(17.2.2003 19:36:29)
Milá Radko,
je mi tě opravdu líto, z toho co jsem psala jsi nepochopila nic. Je vidět, že sama děti skutečně nemáš, protože tvrdit, že svého syna neznám, proto, že nevím co si zrovna myslí nebo jek zareaguje na určitou situaci. Je to přece samostatná bytost, která se vyvíjí (stejně jako já) a svým způsobem se vzájemně ovlivňujeme. Není to loutka ani robot, který má nastavené reakce na určité situace. Nikdy nmůžeš vědět, jak bude kdo reagovat na nějakou situaci, dokud se do ní nedostane. Amimochodem nikde jsem nepsala, že doma nepomáhá, to jen ty sis vydedukovala ze sdělení, že nabídl sám od sebe pomoc s vytíráním (které mimochodem k jeho povinnostem nepatří).
Obávám se, že tahle diskuse nikam nevede, takže nech nás matky žít a nehroz nám tím, že vychováme vrahy a zabijáky - a asi si děti raděj nepořizuj, bude to i pro ně lepší! Mnoho štěstí V životě přeje Alka
|
|
| MartaZ | 
|
(20.5.2003 13:38:54)
Milá Radko,
jsi vážně nemocná. Jestliže umíš predvídat reakci lidí, a věděla jsi, jaké kvočny se na tebe sesypou, proč sem teda píšeš ? Dělá ti to dobře ? To teda normální není. A nezlob se, ale tvoje profese mne přímo děsí.... přijde mi totiž, že nejsi pedagog z lásky k dětem, ale spíš tě baví poťouchle sledovat rodiče. Na jednu stranu se pyšníš, že o jejich potomcích víš víc než oni - ale plačící matku prosící o pomoc pošleš domů, že máš těch dětí třicet.... Na kvalifikovaného (?) pedagoga opravdu výkon ! Copak vás na fakultě neučili nic o nutnosti spolupráce rodičů a učitelů ? Já jsem absolvovala na PdF v Ostravě, a tam jsem se dozvěděla mnoho i o tom, že pedagog není jen poučovatelem dětí.... Je mi tě líto, a ještě víc je mi líto tvých svěřenců. Tak zahořklý a nenávistný člověk jim lásku k bližnímu asi těžko vštípí.....
|
| alka, 3 děti |
|
(20.5.2003 17:26:41)
Ahoj Marto,
tahle diskuse je už bezpředmětná, Radka nám na závěr sdělila, že si to vymyslela pro zábavu, aby zjistila, kolik "slepic" vyprovokuje. Zdá se, že ji to uspokojilo nebo si změnila ikonku a jméno, ale jako Radka se tu už nevyskytuje. Hezký den přeje Alka
|
|
|
| Mirka, Jakub *28.7.02 | 
|
(20.5.2003 14:17:27)
Radko, doufam, ze neucis cestinu, to by byla katastrofa....
|
|
|
|
| Píďalka | •
|
(13.2.2003 20:32:07)
Milá Radko
Děs a hrůza mě jímá. Když tak budeme uvažovat všechny, tak zcela jistě brzo vymřeme. Nenapadlo tě někdy,že i třeba Einstein,Nobel, Marie Currie-Sklodowska,Newton a další byli dětmi nějaké matky. Třeba by jsi zrovna vychovala nějakého vědce nebo spisovatele, kdo ví.
Své lékaře jsem několik let pečlivě vybírala a nemohu si vůbec stěžovat. Víš musíš se ptát a ptát. Pokud není lékař ochoten ti nic sdělit, tak rychle pryč a změnit ho. Vždyť v dnešní době máš neomezenou možnost volby lékaře. Já bych tedy s předpisem od lékaře neodešla, pokud bych nevěděla co mi je a k čemu dané léky jsou. A kdo se neptá, nic se nedozví. Např.: když jsem byla těhotná, chodila jsem k žen. lékařce se seznamem svých dotazů. Probraly jsme vždy vše k mé spokojenosti. Tak mě napadá ještě jedno přísloví: Jak se do lesa volá,tak se z lesa ozývá. - jestli se na nic neptáš tak se nediv.
Tak ahoj a neházej flintu do žita.
|
| Radka | •
|
(14.2.2003 8:01:40)
Mozna bylo lepsi si precist vse, co jsem napsala...
viz: Nejsem přesvědčena,že všichni lékaři jsou lumpové, jsem bohužel z těch pacientů, které zajímá, co s nimi bude, tak se ptám, jestliže mi lékař řekne, že není mojí starostí, co mi je, že od toho je tu on, je na naší komunikaci něco víc než divného.
|
| alka, 3 děti |
|
(14.2.2003 9:43:54)
Radko,
četla jsem pozorně, jenže život není dokonalý a někdy je nutné udělat i kompromis. I lékař, který je vynikající, může být docela obyčejně unavený, něčím rozčílený ap. Obávám se, že ve svém požedavku, aby byl každý tvůj lékař mimimálně 100%, nebudeš úspěšná. Já se řídím heslem, netrápit se tím, co nemůžu změnit. Pěkný den přeje Alka
|
| Radka | •
|
(14.2.2003 11:10:58)
Ja nejsem hromosvod, proc by mel me zajimat jeho problemy, kdyz se on nestara o moje.
|
| Jiřule a 3 skřítkové |
|
(14.2.2003 12:52:24)
Víš co radko,zkus třeba někam jít s tím,že tam najdeš to co potřebuješ,že ten člověk,který tam sedí ti prostě pomůže a pohladí tvojí duši.Budeš vyzařovat pozitivní energii a člověk,se kterým pak budeš jednat nebude mít na výběr a bude se chovat stejně jako ty.Věř mi,zakusila jsem to na vlastní kůži.Dalo mi práci odpustit všem,kteří mi ublížili a zbavit se přesvědčení,že tam a tam zase potkam nějakýho blbce.Od té doby co jsem změnila sama sebe,potkávám jen samé dobré přátele,lékaře a td. Zkus to.Člověku se pak žije líp
|
| alka, 3 děti |
|
(14.2.2003 13:18:37)
Jó, jó, máš úplnou pravdu, tak to skutečně funguje, najednou se třeba i obyčejná přísloví jeví v jiném světle. Vrána k vráně sedá........ Alka
|
|
|
|
| Jiřule a 3 skřítkové |
|
(14.2.2003 12:48:34)
souhlasím s tebou.Taky si myslím,že k sobě člověk přatahuje energie,které vysílá.Neb co vyšleš,třikrát se ti vrátí :-)))
|
|
|
| Píďalka | •
|
(14.2.2003 19:03:28)
Milá Radko,
četla jsem pozorně. Proto jsem ti psala pokud ti lékař neodpoví,tak rychle pryč. To by bylo něco na mě, aby mi lékař řekl,že není moje starost, co mi je. Jé to by mohl zkusit. To já jsem huba proříznutá, já se jen tak nedám. Svou zdravotní kartu si např.pravidelně beru a pečlivě čtu. Jde totiž o mé zdraví a do toho je mi hodně. Nesmíš se nechat odbýt.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Radka | •
|
(17.2.2003 8:32:38)
Proc jsem vlastne tady? Myslim,proc pisu na tyhle stranky?
Precetla jsem si pozorne vsechny "fnukny", jak si vylevaji srdecko, ze se leci x-let a zadne mimco na obzoru. VITEJTE V KLUBU!!!
Jen ja jsem si zvylka rikat misto nemuzu mit deti- nechci mit deti, min to boli. Jak si zduvodnite, proc ho nemit? Je rada moznosti: kdyz se podivate kolem, najdete tisice duvodu. Nikdy jsem nebyla zahledena do sebe, nikdy se prilis nepozorovala, divala jsem se s udivem na okolni svet a ten mi nebidl tolik prijemnych zduvodneni: Chci porodit postizene dite? Ne, nikdo nechce, ale presto se rodi. Ten maly tvorecek mi prece nic neudelal, abych se mu takhle "odvdecila".
Co z nej jednou bude, treba slavny vedec:-) to bychom chtely vsechny - treba vynalezne lepsi atomovou bombu:-( to by se mi moc nelibilo, takhle ublizit vsem lidem, jen abych mela dite!!!
Nebo z nej bude masovy vrah...pedofil...nebo jeste hur vojak:-(((((
Je chyba tehle spolecnosti, ze nas "nuti" mit deti a pak stavi zeny, ktere tuto moznost nemaji na pranyr: PODIVEJTE SE NA NI, ANI DETI NEMA. nebo CHUDAK HOLKA, ALE TO NENI SAMO SEBOU... proc bych mela skoncit jednou nohou v blazinci, me srovnani se s zivotem bez ditete je racionalni, nejsem placka... Nestojim o vas soucit...
A proc ta averze k lekarum? Ze je lekar spatny poznate obvykle, az neco pokazi, treba vam spatne napicha antikoncepci, dela to 3 roky a az kdyz se prestehujete a zmenite lekare, tak se dozvite, ze medikace a davkovani bylo chybne a jeho VINOU se z vasi delohy stala deloha 8 leteho devcete, ale v 8 letech to neni tragedie, ta se vyviji. V 25 to tragedie je, uz se nezmeni a nikdy v ni zadne dite nedozraje. Operace se zdarila, pacient zemrel...
Nevzpominam si, ze bych uronila jedinou slzu, proc brecet nad rozlitym mlekem, do sklenice ho nevratim.
Ve svem racionalnu jsem si rikala, proc se trapit, duvody, proc nemit dite jsou vys.
Co ale s okolim, nikdy me to prilis nebralo, co si lidi mysli, blaznive babicce, ktera porad touzi po pravnoucatech a stale se zajima, jak dlouho hodlam s detma cekat,jsem vmetla, ze cekam, az umre, s prababickou jako ona by si mohly moje deti rovnou hodit masli.
Mela jsem praci, ve ktere me vedeni deptalo, tak jsem si nasla jinou a ostatnim to radim taky, jestli vas prace nebavi, najdete si jinou, jestli to nedokazete - nestezujte si.
Na VS jsem opustila nektere zajmy, malo casu, malo penez, znate to... Ted se k nim vracim, mam na ne cas, prostredky... Dat svemu zivotu smysl musite sama, dite to za vas neudela.
A ted neco opravdu sileneho: mam se rada. Neprovedla jsem nic, proc bych se mela nenavidet. Nebudu mit deti, tak co, nebudu mit ani BMW. A to BMW prijde levneji...
Zda se vam to malo, aby se clovek s takovou "tragedii" smiril? Neuskutecneny sen neni tragedie, to spise sny uskutecnene se v tragedii meni...
Znala jsem manzelsky par, brali se asi v roce 86-87, 10 let se pani lecila, spolykala hory hormonu, podstoupila radu operaci, pak konecne se ji narodila holcicka. Zila presne mesic...vrozena srdecni vada, snad nasledek hormonalni lecby, kdo vi, ale pricinu smrti odhalila az pitva. Mela stesti, za rok se ji narodilo dalsi dite, ususila slza a zacala zit jen pro nej.
Zilo pul roku, pricina smrti stejna, zacalo to byt divne, jakto, ze o vade nevedeli lekari hned? Jakto, ze nic neudelali? 5 mesicu mela zdrave dite a pak behem par tydnu...
Loni v zime ji zemrelo 3 dite, bylo mu 1,5 roku, stejna pricina... Bylo strasne pro kazdeho ji potkat, co ji rict, nic. A tak zacala rikat ona maminam s kocarem: Pockejte, taky vam umre... Dlouho jsem ji nevidela, je na psychiatrii a kdo vi, jestli ji nekdy pusti...
Opravdu si myslite, ze nemit dite, je takova TRAGEDIE?
|
| Ája, 31. týden | •
|
(17.2.2003 9:22:42)
Radko,
ty jsi ale pořádně zatrpklá. Je mi opravdu moc líto, co se Ti stalo, a taky, že se Tvoje okolí k tomu zřejmě staví tak necitlivě. Je mi taky jasné, že když se člověku stane něco takového, tak dělá všechno pro to, aby se nějak obrnil, aby to tolik nebolelo. Ale nemůžu se ubránit dojmu, že jsi se s tím ještě zdaleka nesrovnala a že na to jdeš ze špatné strany, protože se snažíš spíš ubližovat Ty těm ostatním. Jako bys jim chtěla říct – to ne já, ale vy nejste v pořádku. Tohle člověk „srovnaný“ sám se sebou nedělá a ten, kdo to dělá, v důsledku stejně nejvíc ubližuje sám sobě. (Viz ta paní z Tvého příkladu – muselo být příšerné, co si prožila, vůbec si to nedovedu představit, ale to, co říkala těm maminkám, je děsivé a svědčí to o duševní poruše, pro kterou se nakonec musela jít léčit. Nemyslím, že by jí to nějak pomohlo.)
Určitě to nemáš lehké, a musím přiznat, že si vůbec nedovedu představit, jak těžké to musí být. Ale dokud se s tím DOOPRAVDY nesrovnáš, dokud nepřestaneš mít potřebu napadat druhé lidi kvůli tomu, co se Ti stalo, nebude Ti dobře nikdy. Možná by Ti pomohl dobrý psycholog (je těžké ho najít, ale za pokus by to určitě stálo).
Držím Ti moc palce, aby se Ti to podařilo. Aby Tvůj přístup byl „já jsem v pořádku a vy jste taky v pořádku“ a aby sis to doopravdy myslela. Když budeš na někoho zlá a on sám bude v pohodě, nejspíš se za chvíli oklepe a řekne si „hm, divná ženská, radši se jí příště vyhnu“, a třeba přijdeš o prima potenciálního kamaráda. Když bude ten dotyčný mít sám nějaký problém, tak to v něm zůstane a při nejbližší příležitosti řekne zase on někomu jinému něco, aby mu ublížil… proč tohleto ošklivé šířit dál?
|
| Radka | •
|
(17.2.2003 10:31:53)
O tom dost pochybuju, ze cokoli z toho kdy pochopis. Dokud se ti neco takoveho nestane, tak to nepochopis nikdy. Neni to zatrpklost, to jsem nikdy nebyla, nechodim ke kocarkum a nerikam matkam, jen pockejte, az vam umre. Mam naopak z jejich deti radost, ale to se tezko vysvetluje. Nebo deti nejsou skvele? Tak proc jsi tehotna? Abys nemusela 3 roky do prace? Divny duvod...
|
| Aneka_ | 
|
(17.2.2003 10:50:36)
...velice jsi mně svým postojem a názory pobavila:-))))
|
| Radka | •
|
(20.2.2003 8:32:33)
Dekuji, ze se bavis, ja taky. Kdyz slycham tyhle reci na ruznych mistech. V autobuse, v cekarne u lekare- odtud je to hovezi, v obchode, v hospode, od kamaradu. Takovi jsou lide mezi nami. A tak me napadlo, vymyslet si "jinou identitu", prijmout jejich nazory a zkusit, jestli jste opravdu tak mile, chapave a prejici. Urcite ano, ale taky jste jen zenske a proto ty nepratelske reakce na me psani. Neberte se tak vazne. Vsem dekuji, za prispevky, i kdyz vam trvalo, nez jste na to prisly. Omlouvam se vsem,kterych jsem se dotkla, trocha nadhledu a smyslu pro humor by vam jen prospely. A jeste pro uklidneni, nikdy jsem neucila na zakladni skole, na to vazne nemam dost odvahy:-) Preju vam hezkou materskou a vesele, zdrave deti.
|
| Dina | 
|
(20.2.2003 8:48:03)
Ahoj Radko,
neúčastnila jsem se diskuze vyvolané tvým příspěvkem,protože jsem se přihlásila teprve včera,ale četla jsem ty příspěvky a nějak nechápu smysl celé akce.Trochu mi to připomíná lidi,kteří za každou cenu zkouší jiné ,aby si upevnily vlastní sebevědomí.Někteří jsou docela vtipní,ale asi jsem "jen ženská" tvůj vtip jsem nepochopila.Leda že by jsi si dělala legraci sama ze sebe,ze své snahy být rádobypsychologem.
No každý jsme nějaký,a když nic jiného tak jsi aspoň rozvířila vody a zjistila,že lidé nejsou tak otrlí a podobné výlevy je dokážou nadzdvihnout-to člověka potěší ne?.
|
| Píďalka | •
|
(20.2.2003 19:17:03)
Ha ha ha,to jsme se teda pobavili. Ty jsi opravdu psychopat. Pokud nemáš nic jiného na práci, tak běž opruzovat někam jinam. Tady nikdo není zvědavý na debilní zkoušky našich povah. Hodně holek tady spíš potřebuje psych. podporu. A jest-li si myslíš,že jsi někoho pobavila,tak to těžko,protože my jsme na rozdíl od tebe normální. A ty máš spíš jak se říká u nás na MORAVĚ -IQ TYKVE.
|
|
|
| A | •
|
(20.2.2003 10:21:33)
Jsi pitoma nána. Promiň, je mi skoro 29, ale jinak to říct nejde.
|
| Ulicnice, Barborka *21.5.2003 | 
|
(20.2.2003 11:14:54)
Díky holky. Takže zkušenosti s Yalem jsou koukám různé - asi jako se vším u těhotenství i porodu. Holt jsme každá jiná. Ještě mám trochu čas, protože jsem ve 30tt, ale ono to strašně utíká. Tak jsem si říkala, že bych už měla začít shánět a zařizovat a plánovat... Zatím si jinom užívám krásného těhotenství, bříška a kopajícího mimíska. žádné problémy (ťuk, ťuk, ťuk) zatím nemám, takže mi pořád připadá, že porod je ještě daleko.
|
|
| Ja a zase ja | 
|
(22.2.2003 16:13:02)
"Milá" A!
Jediná nána pitomá jseš tady evidentně ty.Tak přestaň dělat chytrou a jsi se bavit jinam.Tím jinam mám na mysli jinej server a pro tebe specialně nějakou psycho.diskusi.A vůbec,co se schováváš za A?Nebo nevíš ,jak se jmenuješ?Nechci být sprostá,ale víš co mě můžeš?Ne mě ale nám všem tady!!!!!!!!!
|
| Kyti a 3 poupátka | 
|
(22.2.2003 16:50:50)
Holky, nenechte se nikým vytočit. Já mám dojem, že se jedná o jednoho jediného člověka, který tady "řádí" po diskusích a jen se snaží je "navrtat". Jednou si říká tak a podruhé onak.
Zachovejte klid!
|
|
| Píďalka | •
|
(22.2.2003 18:53:11)
Jitule,
musím se "A" zastat. Ona tak reagovala na Radku,která tady rozvířila zcela nechutnou debatu ohledně těhotenství a dětí. A musím uznat,že je to opravdu nána pitomá. Ale pokud jsi dobře četla naše reakce na její články,tak to jistě víš. A pokud jsi je nečetla,tak prosím tě nereaguj na něco o čem nevíš s čím souvisí. Já jsem se k Radce už vyjádřila a nemíním se jí už zabývat.
|
| Ja a zase ja |
|
(22.2.2003 19:42:42)
No ona a jistě ví o čem je řeč,maminky v jiných diskusích si na ní stěžévaly taky.Příspěvky Radky jsem četla,ale hádat se tady nebudu a doufám,ža vy také ne a nadále se tady budou probírat věci jinéhjo charakteru a ne IQ-Tykve ,nána pitomá a pod.
|
| Ivca,Davídek 12.týdnů | 
|
(22.2.2003 21:10:46)
Ahoj Ajko,
k tomu maliníku, nám poradila porodní asistentka na těhotenském cvičení, že se má pít čaj z maliníku 2xdenně 5 týdnů před porodem na uvolnění porodních cest a v čajovně mi dokonce řekli 6 týdnů, tak nevím, zda to má těsně před porodem účinek.Já jsem ho ted začala pít, takže budu moc říct komentář až po porodu. Ivča
|
|
| Píďalka | •
|
(22.2.2003 22:01:23)
Jitulle,
a to já si klidně řeknu,že Radka má IQ TYKVE. Pokud ti nevadí,že z nás někdo dělá záměrně blbce,tak mně to vadí. A nikdo, alespoň trošku inteligentní, by si tak drsně z nikoho neutahoval. Ještě se jí budeš zastávat,né.
|
|
| Ja a zase ja |
|
(23.2.2003 21:04:32)
holky sorry,to nebylo na "A",ale na Radku!!Hlavně že jsem se o ní zmínila o větu níž a v nadpisu jsem sjela toho koho jsem četla posledně.Tak Radky se teda nezastávám.Na tu je slabý i IQ tykve.
|
|
|
|
| Dina |
|
(23.2.2003 8:53:58)
ahoj Jitule,
proč tak útočíš na "A"?Je pravda,že byla trochu upřímná,ale to myslím není důvod někoho vyhánět z diskuze.Řekla že Radka je "nána pitomá",ale to snad není tak silné kafe.Já jsem nenašla žádný další příspěvek od tebe v této diskuzi,tak nevim z čeho soudíš,že jde všem na nervy.Myslím,že její první reakce na Radku byla jedna z nejmírnějších.Nechci to nějak soudit,ale myslím,že není fér psát,že je tvůj názor je názor všech.
|
| Karo | 
|
(23.2.2003 12:16:08)
Mam spis pocit, ze se Jitule spletla a komentar co napsala byl urcen Radce a ne A.
Nevim...
Uz toho nechme. Jen upozorneni pro budouci sprymare co nas tady chteji tak pobavit vymyslenou identitou a neexistujicimi problemy, tohle je opravdu server pro lidi co to mysli vazne a chteji si tady vzjemne poradit. Tak neztracejte cas a ten svuj humor tady.
|
|
|
|
|
| Karo |
|
(20.2.2003 20:18:46)
Ja jsem se tady "diskusi o Radce" neucastnila, ale zaver cos tady ted predvedla me pripomina ubozaka bez urovne.
Pokud vim, tak tady maminky diskutuji tehotenstvi a porod, tedy veci pro ne vazne a dulezite.
Jsi dost uboha, kdyz tady vymyslis nejake fikce, nikdo na to neni zvedavy.
Jestli si myslis, ze tohle je nejaky zabavni chat, tak jsi na spatne adrese.
|
|
| saxana | •
|
(26.4.2003 18:59:00)
Ahoj Radko,
ja jsem asi taky tak na te ceste na psychyatrii. Teda nepreju nikomu aby jim dite umrelo. A do nedavna mi kocarky jeste ani nevadily. Ranu pod pas jsem dostala kdyz neter otehotnela. I kdyz jsem to vedela, trvalo jim 8 mesicu mi to uredne zdelit. A pak ty reci kolem, Janicka je mlada ja uz jsem na deti stara... (neter 30 let ja 37 let). Dovrsilo se to ted v lednu. Byli jsme na navsteve u "dobre kamaradky" Na lednici visi tehotensky kalendar. Tak se zeptam: jsi tehotna? S chladnou tvari a pred jejim i mym manzel prohlasila"ne"! Za dva dny se dozvim ze je 12 tydnu nemocna od jinych lidi. Trvalo ji jeste dva mesice, nez nas pozvali na navstevu a ta dopadla tak ze nas ani nepustili dovnitr a ve dverich, pres sitku mi relka ze dal jit nemuzu aby ode me neco nechytla prtotoze je tehotna. Do dvou minut jsem spustila plac a do dneska jsem jeste brcet neprestala.
Doma to vypada na rozvod, no kdo se muze divit. Nikdo nechce zit s ubrecenym a nelogicky svorenim.
|
| alka, 3 děti |
|
(28.4.2003 7:42:42)
Milá Saxano,
pláčeš tu zřejmě na špatném hrobě, protože na závěr bouřlivé diskuse nám Radka sdělila, že to vše (celý její příběh) byl jen výmysl, že byla zvědavá, jak koho "nadzvedne". Já osobně myslím, že není pravda, že už jsi na děti stará, ještě bych to rozhodně nevzdávala. Klidný a příjemný sluníčkový den přeje Alka
|
|
|
| Ida, bezdetna | •
|
(13.5.2003 16:01:48)
Radko, docela jsi mne pobavila a myslim, ze vim o cem mluvis. Tady si rikam, ze mi nemuze znicit zivot neco co nemam, takze se snazim... Jeste ale stale v dite doufam, ale brzo uz asi prestanu. Jsem totiz doma a cekam, podstupuji hokusy, pokusy, utika mi pritom zivot mezi prstami, ono cloveku neprospiva byt neustale frustrovan. Drive jsem mela skvelou praci, tu bych vsak ted pri vsech procedurach nemohla delat.. Citim se jako na "stand-by" a to mne srazi na kolena. Obcas se mi zda, ze jsem na sve potencionalni dite nastvana uz nyni. Co na zaver? - kazdy se s tim musime vyporadat po svem, nikoho neodsuzuji ani neposuzuji, jde o to vyvaznost z cele situace s dusevnim zdravim (coz je pojem relativni) a uchovat si nadale radost ze zivota. Ida
|
| Saxana | •
|
(13.5.2003 19:23:41)
a uchovat si nadale radost ze zivota?
V tom je prave ten hacek, jak to chces udelat? Ja vyzkousela skoro vsechno, ale porad tu radost nemama. kdyby jsi mela napada nebo recept, tak se prosim podel.
|
|
|
|
|
| Ája, 31. týden | •
|
(17.2.2003 10:53:03)
Ne, tohle nemyslím … je mi jasné, že člověk nemůže pochopit něco, co neprožil, a ani já na to neaspiruji - myslím, že jsem se v tomhle smyslu vyjádřila dost jasně. Nemyslím ani, že bys chodila a říkala to, co ta paní. Ten pocit zatrpklosti mám spíš z Tvého postoje jako celku… jako bys neustále někoho obviňovala, že Ti chce ublížit, a zdůrazňovala – já od nikoho nic nechci, podívejte, pokazilo se mně, co se mohlo, ale já jsem k tomu přistupovala a přistupuji za všech okolností racionálně, s problémy se musí každý vypořádat sám a když na to nestačí, je to jeho chyba a dobře mu tak.
Já jsem si to dlouho myslela taky, a než jsem přišla na to, že samotný prožitek něčeho drsného ze mě ještě automaticky neudělá lepšího člověka, že jsou věci, na které člověk sám nestačí a říct si o pomoc v takové situaci není žádná ostuda, tak mi to taky dalo dost práce.
Mimochodem, jestli jsou děti skvělé jako takové, to nevím. Cizí mě nijak zvlášť neoslovují, tedy rozhodně ne víc, než cizí dospělí. Když už se ptáš, proč jsem těhotná - proto, že jsem našla člověka, se kterým je mi dobře, dlouho jsem s ním žila a pak jsme oba dospěli k závěru, že už máme co a z čeho dávat (nemyslím materiálně :o))) a že bychom rádi měli někoho, s kým bychom se o to podělili. No a měli jsme to štěstí, že se nám zadařilo.
Ty tři roky do práce, to se mě ale fakt netýká - :o))) nejsem zaměstnanec, ale OSVČ a pochybuji, že plně využitkuji i těch 270 dní mateřské, na které mám nárok – asi bych to ty tři roky nevydržela.
|
|
| petr | •
|
(17.2.2003 12:18:40)
Teda Radko,vubec nechapu proc sem pises,dal nechapu kdyz si takova hrdinka ,hezky se tady obhajujes ale myslim ze opak je pravdou,proc si se s tim uz nesmirila? mluvi z tebe nenavist k ostatnim nejenom... matkam,doktorum??apropo...no kdyz sis nechala pichat hormony,urcite si vedela ze to ma i sva rizika,s timto vedomim a dobrovolne si to podstupovola...dal k tomu neni co dodat...sama rikas kdyz mas problem tak si ho vyres! ostatni za to prece nemuzou... Jediny s cim s tebou souhlasim je,ze nemit dite neni tragedie,ale z tvyho elaboratu tady,koukam ze v tvem pripade je to jeden velkej mindrak.jediny reseni mas,dat se dohromady hlavne psychicky...a zacit se zajimat o adopci...teda jestli v tobe jeste vubec je alespon spetka lasky, kterou bys nekomu chtela dat.
petr
|
| Renda a spol | 
|
(17.2.2003 13:28:42)
Mila Radko,
zivot neni jednoduchy,ale i v jednoduchosti je krasa...slozity snad proto ,abychom pochopili...
asi jsi toho sloziteho moc zazila a tak se nedivim,ze neslevis...jen tak dal,jednoho dne mozna ta nenavist pretece...a co potom???)))...mozna te da i omluvit nevyzralost napr. srovnavat DITE s BMW,tak se potom nediv kam ten svet speje...zajimalo me co by jsi rekla sve mamince,kdybyte postavila pred otazku ty ci auto...
zda nechces mit deti,tak je tu jen a jen tvuj problem a nazor...neberu ti ho,ale i formulovat se to da jinyma vetama...a nebo je to cisty egoismus???)))
renda
|
| Píďalka | •
|
(17.2.2003 18:53:45)
Děsné,ty se svým postojem k mateřství a k dětem vůbec,ty bys nikdy neměla učit děti. Už teď se rosím při představě,že něco tak děsně zatrpklého a zlého by mělo vzdělávat mé děti. A chlubit se tím,že jako pedagog vyhodím matku,která za mnou přišla pro radu,tak to je silné kafe. Na jednu stranu kritizuješ otce,který se o dítě nezajímá a na straně druhé odmítněš radu matce,která o dítě zájem má. Tak tomu říkám učitelka. Omlouvám se, ty bys těžko mohla vychovat nějakého vědce apod., tvé dítě by bylo pěkně zamindrákovaný chudák. Psát o ženách,které se tady podporují při snaze o dítě,že jsou ufňukané chudinky, je dosti ubohé. Chudinka jsi ty a to dosti velká a značně omezená. Pochybuji,že zde najdeš někoho,kdo rodí dítě pro tři roky dovolené a pro 2 552,-- rodičovského příspěvku. Děti náš život obohacují a my jim předáváme své znalosti,zkušenosti a naše tradice. Něco po nás tady zůstane. Ale to se tobě asi dá těžko vysvětlit.
Holky přece si nějakou takovou zapšklinou nenecháme kazit radost z našich dětí. Milujme se a množme se.
|
| alka, 3 děti |
|
(17.2.2003 19:46:00)
Ahoj Píďalko,
souhlasím s tebou, mám dojem, že jedna taková se snažila mému nejstaršímu synovi udělat ze školy peklo, jak se zdá ani peníze ve školství vše nevyřeší! Alka
|
|
| Zuzava* | 
|
(19.2.2003 18:55:49)
Tak jsem až dostala husí kůži, jak jsem si přečetla příspěvky Radky. Neustále v nich říká, jak je se vším smířená, a že ona na rozdíl od jiných neubližuje, ale já to vidím jinak.
Taková ženská by se k dětem neměla ani přiblížit, a být učitelkou už vůbec ne. Možná ten pánbíček věděl, co dělá, když jí tu možnost odepřel.
Ne, vážně, nechci být zlá zase já, ale v tomto stavu, v jakém Radka je, to platí určitě.
Ty řeči o doktorch jsou jenom řeči. Znám páreček, už se rozvedli, po patnácti letech manželství. Znám jen mužovu verzi, aĺe neměli děti, protože ona se prý bála doktorů, protože nějak zapinkali rakovinu jejího otce a on jí zemřel v náručí. No, je to zlé, ale bylo to když jí bylo 22, a dalších 15 let se nešla vyšetřit, proč neotěhotní. On šel a jeho spermiogram vyšel dobře, ale ona trvala na tom, že k doktorům nepůjde, že se jich bojí a nedůvěřuje jim... On se bál na ni tlačit, nutit ji a přemlouvat, tak to nechali být...no a pak se rozvedli. On o dítě stál, ale ona...Kdo ví. Možná to byla nějaká banalita, co by se lehce vyléčila, jenže já si myslím, že když kvůli dítěti člověk neudělá ani kontrolní vyšetření, tak ho vlastně nechce. Prostě to nepochopím, dělala jsem kvůli dětem daleko víc, protože jsem je opravdu chtěla. Jenže ta paní byla vůbec jakási divná, třeba kdykoli šla kolem lékárny, nechala si změřit tlak. Ptala jsem se proč, a prý jen tak, že nikdy nic s tlakem neměla (bylo jí v té době asi tak 35 let.
|
|
|
|
|
|
| alka, 3 děti |
|
(17.2.2003 19:40:25)
Ahoj Ájo,
mám dojem, že Radka je moc zatrpklá a rozhodla se, že nechce odpouštět. Nech jí, komu není rady...........
Zdravé a pěkné miminko přeje Alka
|
|
| Donna | •
|
(6.6.2004 22:52:37)
Pořád tady čtu, jak je dítě smysl života a jaká je to tragédie ho nemít. No prosím, každý ať si svůj smysl života najde sám. Ale co mě opravdu dokáže naštvat a zarmoutit žároveň jsou lidé, kteří tohle nechápou. Kteří si myslí, že ostatní musí nutně sdílet jejich názor, a pokud ne, je s nimi něco v nepořádku, jsou hloupí, zlí, sobečtí a já nevím co. A je potřeba je začít buď litovat, nebo poučovat... ale to je omyl, dámy!
Vy chcete/máte děti, já je nechci a nejsem sama, a nestydím se za to, naopak. Je to moje volba, nejsem kvůli tomu horší člověk než kdokoliv z vás. Proto nechápu, proč ve vás tak vře krev, když se na něco takového zavede řeč. Každý opravdu nemusí chtít děti, je to těžké asi pochopit, ale opravdu mohou mít lidé jiný názor než většina z vás.
Je to trochu offtopic, ale nedalo mi to, když to tady čtu.
|
| Raketka | 
|
(7.6.2004 17:36:25)
Donno
úplně tě chápu. Rozhodnutí nemít dítě se dá možná přirovnat k rozhodnutí nemít auto (s trochou nadsázky). Okolí to také většinou těžko chápe.
Ale nějak nechápu, proč nahlížíš do diskusí, jako je tato - o porodu a těhotenství.
Proč raději nenakukuješ do diskusích stvořených přímo pro tebe?
Např. tato http://www.rodina.cz/diskuse290.htm Rozhodli jsme se nemít děti, ale okolí se s tím nechce smířit.
Vždyť okno s touto, a podobnými diskusemi, vůbec nemusíš otvírat a ušetříš si tak spoustu času i nervíků a rozčarování :)))
Hodně štěstí a zdraví :)
|
|
|
|
| A | •
|
(17.2.2003 12:15:59)
Opravdu si myslíte, že nemít dítě je taková tragédie ??? Je Radko. Nikdo a nic Ti v životě Ti nedá to co dítě. Je to tragédie, ale na druhou stranu, i bez dítěte se dát žít. Dá-musí.
|
|
| Pavlína, syn 2 roky | •
|
(17.2.2003 22:25:05)
RAadko, ty jsi prostě na psychiatra. Objasnila sis to jen navenek ale vnitřek tebe trpí. A trpí tak, že ubližuješ ostatním. Myslíš, že babička by pravou příčinu nepochopila? Že bys nemohla s partnerem vychovávat prcka z děcáku? Jsi zahořklá. Představ si, že by si tvoje máma říkala, co když z mýho dítěte bude vrah - to by ses nenarodila. Možná kdybys našla ve svým srdíčku i trochu světla, zjistila bys, že tady žije strašně moc opuštěných dětí, které nikdo nechce, a alespoň jednomu bys mohla dát trochu tvé lásky, která v tobě je. I když si to nechceš asi připustit, ale takhle nenávidět dokáže jen ten, kdo miloval, nebo chce milovat a nemá co.
|
|
| Citronove koliesko | 
|
(18.2.2003 19:20:57)
Milá Radka, Tvoj najväcsi problem je v tom, ze Ty si nemozes vybrat ci dieta porodis alebo neporodis. To, ze vlastne dieta nebudes mat pre Teba bohuzial nie je jedna z dvoch moznosti, ale jednoducho fakt. Je tazke zivit v sebe presvedcenie, ze dieta nechces porodit ak ho porodit ani nemozes. To ospravedlnuje vsetky nam nepochopitelne argumenty, ktore tu uvadzas. Mozno casom, ak sa s tym vyrovnas, pouvazujes o pestunstve alebo o adopcii. A mozno prides aj na to, ze deticky (vlastne alebo cudzie) potrebuju lasku bez ohladu na to ci z nich vyrastu slusni ludia alebo vrahovia.
|
| Jiřule a 3 skřítkové |
|
(19.2.2003 12:24:16)
Holky,třeba si z nás dělá Radka jen srandu.Třeba se nudí a jen nás chce vyprovokovat :-))) no každopádně je Radka mimo dosach mého chápání
|
| Jitka | •
|
(19.2.2003 18:34:50)
Jířo , souhlasím s Tebou, tohle musí být sranda, jinak to taky nejsem schopná zpracovat. Dokresluje mi to i výrok o babičce. Pokud to není sranda, tak je tedy Radka no, řekněme "hodně odlišná".
|
|
|
|
|
| **Ala** | 
|
(15.9.2003 11:31:39)
Milá Radko!
Uvažovala si někdy nad tím, co by bylo, kdyby tvá matka měla stejný
názor na děti a rodičovství, jako ty? Nebyla jsi taky náhodou dítě?
Zeptej se matky, proč vás chtěla.Co tvůj bratr, má snad stejný názor
jako ty? Koho by si v té škole prosím tě učila? Nám takový dojem, že ty
určitě (doufám!!) nejsi pedagog!!! A nebo jestli ano, tak těch dětí je mi
vážně líto! Máš manžela? On sdílí tvé názory?
Alena
|
|
| agent |
|
(7.3.2005 11:05:12)
No, moc velka tragedie to neni... Ale, vazena, co mi poradite , když mam manzela, ktery ma 2 deti z prvni zenou. Porad jenom slysim: " Radku, to potrebujeme, to potrebujeme". A vy tise mlcite a nic na to nemuzete rict. Ja chodim nakupovat s manzelem detem darky na Vanoce, ja chodim na pout, ja varim v nedeli manzelovi a jeho detem, kdyz jsou u nas na navsteve, ja jsem proste sluzka nikoli matka. Citim se mizerne. Ja mu nemuzu dat dite, ktere bychom jsem vychovavali oba spolu. Byvala s detmi mi krade manzela. Ja vim, ze jsem si ho vzala s detmi, ale jsme u jineho tematu. A pokud bychom jsme nemeli deti ten rok, tak se rozvedeme -nejsem clovek ktery umi zit pro manzelovy deti z prvniho manzelstvi, ono to ani ne jde, proto že ty deti maminku maji, tudiž ja nedostanu sansi byt matkou - DETI UZ JEDNU MAMU MAJI.
A CO JA????????????????????????????????????????????????????
|
|
|
|
| jiri, snazime se o poceti | •
|
(18.7.2003 16:37:16)
Doufam ze to bylo ojedinele a je mi to lito. Vzhledem k dobe kdy jte to absolvovali, verim ze jiz jste stastne mnohodetni.
|
|
| vera-vila | 
|
(24.11.2003 14:14:13)
No, abych se přiznala, popis tohoto způsobu "početí" je naprosto příšerný... Nedivím se, že tato "maminka" už nechce takové oplodnění nikdy zažít. Doporučila bych změnit CAR, protože já jsem také byla na IUI a byla jsem naprosto spokojená. Doktorka nám vysvětlila, co nás čeká, seznámila nás s riziky, byla milá a příjemná nejen ona, ale i ostatní personál, a ačkoliv musel být manžel v práci, tak se mnou byl přítomen jenom v myšlenkách, cítila jsem se docela dobře. Sice jsem musela chvíli přetrpět bolístku při zavádění insem. katetru do dělohy, ale byla jsem s přístupem personálu i lékaře spokojena.
|
|
| Radunka | •
|
(10.2.2004 16:56:53)
Tak to je síla, nevím, jestli už se vám to podařilo, nebo jestli se stále pokoušíte o mimi.My to s manželem zkoušíme už 1,5 roku a zatím nic. Od podzimu jsme v péči ISCARE IVF v Praze Hloubětíně a rozhodně si nemůžeme stěžovat na poskytovanou péči, přívětivost personálu - vše v pohodě, všechno nám nejdřív podrobně vysvětlili,popsali i finanční stránku věci (doposud jsme nezaplatili nic). Absolovovali jsme nejdříve 3x asistovaný styk - to se nám zatím nepovedlo, a teď čekáme na výsledek inseminace. Manžel byl se mnou v ordinaci při každém UZ i při samotné inseminaci.Sperma mohl muž přinést z domova potřebnou dobu před zákrokem a rozhodně ho neposílali nikam na WC. Jsme naprosto spokojeni, teď už chybí jen 2 proužky na testu, ale věřím, že to vyjde, jsme oba naprosto zdraví.
|
| Eva, čekatelka 27měsíců | •
|
(16.3.2004 14:58:45)
Myslím, že se to nedá pojmout všeobecně. Všechno je o lidech - v tom to je!
Platila jsem si soukromého lékaře asi 4 roky, kapacita, spoustu titulů, ukázkový vědec studený čumák. A když jsem chtěla otěhotnět a potřebovala jsem poradit, tak mi po půl roce řekl, bez vyšetření, že jsem neplodná. Okamžitě jsem ukončila péči a přešla k lékařce kterou mi doporučila kamarádka. Vypadala sympaticky, ale poslala mi na základní vyšetření. Což nikam nevedlo. A utekly celkem dva roky. Ukončila jsem péči.
Začala jsem být moudřejší, a po průzkumu trhu jsem se objednala do CAR, Apolinářská ul. (VFN UK). Výsledky komplexního podrobného vyšetření jsme měli za měsíc za sebou. Víme, že jsme zdraví a teď budeme zkoušet další možnosti. Podle ultrazvuku se dá určit termín ovulace. Momentálně čekám jestli to vyšlo. Ochota a péče kterou mi věnují jsem ještě nikde neviděla a děkuji jim za to. Tam jsou lékaři, odborníci na pravém místě -kteří se snaží pomoci těm kdo chtějí miminko a vřele doporučuji i ostatním párům!
|
| Vláďa | •
|
(9.4.2004 4:03:57)
No já nevím, jestli je v tomto případě člověk odkázaný jen na lékařskou péči.
Příklad 1 - moje žena. S bývalým partnerem rok nemohla otěhotnět a když se jí to podařilo, ve 3. měsíci o to přišla a on se s ní rozešel. Potom já, chlapec (tehdy opravdu!) nezkušený jsem dal na její "zaručené" počítání neplodných dní a za měsíc jsem věděl, že se musím ženit. Oba jsme měli "zmeškáno"(bylo nám 27, což za komunistů bylo opravdu moc), tak nám to tolik nevadilo. Sice měla rizikové těhotenství, ale kdo ho dneska nemá. Později jsme si ještě pořídili holčičku, taky na první pokus. Tedy změna partnera stačila - jsem na to hrdý :-))
Příklad 2 - Maminka dělala (dávno před revolucí) na sociálním, tehdy se tam dělalo něco jiného než dnes. Rozhodovala o tom, komu z bezdětných žadatelů bude přidělěno dítě do osvojení. Při tom se zjišťovaly o rodině všechny možné drby a i dále se vedly záznamy. Zajímavé bylo, že často po tom, co bezdětní manželé dostali dítě, po nějaké době se jim povedlo i vlastní.
Co z toho plyne?
Ta neplodnost může mít spoustu příčin. Může být neplodný jeden z partnerů, ale mohou být oba zdraví a jen se k sobě (geneticky, chemicky ???) nehodí. Potom je, dámy, otázka, jestli nezkusit jiného partnera. Vím že je to proti přesvědčení některých, ale je to často efektivnější, než ztrácet roky života léčením. Další možnou příčinou neplodnosti je psychika. I to je asi důležité, i když si to málo kdo připouští. Proto je bezdětná rodina "úspěšnější" když už nějaké (třeba adoptované) dítě má. Už to není takový stres, už na tom tolik nezáleží a najednou to jde. Sex by měl být potěšení a ne stres z toho, kdy už to konečně vyjde. Možná i nějaký ten milenec je úspěšnější než manžel jen proto, že doma je to "povinnost", kdyžto tady často propukne stav oboustranné zamilovanosti a hormony se bouří :-))
Nejsem sice na tyto věci odborník, ale ledacos člověk odpozoruje a potom si ty souvislosti dává dohromady. Snad mě za ty názory neukamenujete.
Vláďa
|
|
|
|
| petra25 | •
|
(20.5.2004 19:37:50)
ahoj. Po precteni članku mi bylo fakt do breku. Muj muz uziva delsi dobu cytostatika, tudis se mu uz nevytvareji spermie. museli jsme pred lecbou zajit do spermabanky a odevzdat "zivotadarnou" tekutinu, ktere neni mnoho.Bohužel asi prirozenou cestou to nepujde, tak budeme muset podstoupit umele oplodneni. Mam z toho fakt desny strach. Navíc nechci nic riskovat a tak uvazuji o ISCN. Muzete prosim poradit jake mate s tim zkusenosti?Od pristiho cyklu zacinam s STM, kez by mi to bylo k necemu dobre,ale clovek nikdy nevi...
|
| berta | •
|
(4.9.2004 22:04:13)
Ahoj,
zaujala mne ta shodnost s mím osudem - Cytostatika a po té nevytvářející se žádné spermie - žádná životadárná tekutina - opravdu není žádná šance tyto orgány probudit a alespoň trošičku dostat???
Má někdo pro mě pozitivní zprávičku?
|
|
|
| petra25 | •
|
(20.5.2004 20:03:54)
Ahoj.Po precteni clanku se mi chtelo fakt brecet. Muj muž bere delsi dobu cytostatika, tudis se mu nevytvareji zadne spermie. Pred nasazenim lecby jsme museli spermie zmrazit v Poliklinice na Karlaku.(Ted jsem uplne zpitomela, ani nevim jak se presne ustav jmenuje). Asi nam nezbyvá jina moznost nez podstoupit umele oplodneni, z ktereho mam desivy strach. Nechci plytvat "zivotodarnou" tekutinou",ktere je pramalo, proto chci volit ISCN. Muzete mi prosim nekdo poradit ze zkusenosti nebo doslechu o teto metode a o tomto Ustavu? Pristi cyklus chci najet na STM, nechci ztracet nadeji na prirozenem poceti - co kdyby?:-) Je fakt ze clovek nikdy nevi...
|
| sally | 
|
(20.5.2004 21:57:27)
Petro,
existuje tu rubrika umělé oplodnění, tam by ti holky určitě poradily více. Na stránce s diskuzemi to hledej zhruba urpostřed pod "Chtěli bychom miminko".
|
| petra25 | •
|
(21.5.2004 21:05:15)
Omlouvam se za neumyslné nedopatreni, ktere jsem zpusobila. Reagovala jsem na dopis Valerie, na ktery jsem se dostala pres "Vyzkouseli jsme asistovanou reprodukci", muj dotaz jsem zde nenasla. Proto jsem take psala 2x Pak jsem si vsimla, ze Valerie sice psala do "Vyzkouseli jsme asistovanou reprodukci", ale ke clanku "Bezdetna manzelstvi".Diskuze je stejna v obou pripadech.Jinak moc diky za radu :-) Hezky den preji
|
|
|
|
| Jana Vranova | •
|
(27.1.2005 16:46:48)
Neni to z me vlastni zkusenosti, ale jedna moje kamaradka prozila neco hodne podobneho. Reprodukcni klinika je rovna Bohu, proste jen opravuje Matku Prirodu (sic), ktera kdesi cosi zanedbala... Velmi neprijemne prostredi nerespektujici intimitu paru, nerkuli pocity zeny. Take odesli a rekli si, ze jim to za to nestoji.
|
|
| Arysek |
|
(16.3.2006 13:59:53)
Ahojky, strašná zkušenost! Je mi to líto. Snad i proto, že umělé oplodnění mě čeká taky - jiná možnost není. Doufám, že vaše i mé snažení bude úspěšné
|
|
| andreinka |
|
(27.4.2006 15:06:45)
Já mám teda dobré zkušenosti.Ikdyž nám už 2IVF nevyšly přístup lékařů v nemocnici OL byl dobrý a tvé zážitky jsem nikdy nezažila.Dokonce jsem zažila,že před odběrem vajíček mě přišla má lékařka povzbudit a dokonce mě chytla kolem ramen.Takže mé zkušenosti s přístupem lékaře a všech potřebných kolegů byl u mě dobrý
|
|
| Monika Netalová ,dvě děti | •
|
(25.5.2006 23:05:39)
na těhotenství jsme čekali přes dva roky.nakonec jsme skončili na klinice asistované reprodukce.po řadě vyšetření a testů jsme byli odkázáni na IVF.následovala příprava spousta léků,injekcí.Pořád jsem žila v naději že si miminko "uděláme" samy.nakonec jsem se dostala až k odběru vajíček a tzv. mimotělního oplodnění.po odběru vajíček následoval za pět dní transfér,kdy oplodněné vajíčko se vloží spět do dělohy.zaváděli mi dvě vajíčka,čekala jsem dvojčátka.lékař mi řekl že jsem 18 dní těhotná a mám se chovat jak 80ti letá babička.za šestnáct dní na to jsem si měla udělat těhotenský test.strašně sem se bála,ze bude negativní a tak jsem se ráno v ten den D vyplížila z ložnice a s velkým očekávání "počůrala ten malý proužek papírku. jedna minuta dokáže být opravdu někdy hrozně dlouhá A bylo to tu!!! můj těhotenský test vzšel pozitivní.byla sem tak šťastná až do okamžiku kdy jsem si vzpoměla na slova lékaře.že pozitivní test nemusí ještě vůbec nic znamena.obědnala jsem se na další kontrolu kdy lékař udělal ultrazvuk a oznámil Nám že je to jednočetné těhotenství,byla sem tak šťastná,že jsem se zapoměla zeptat kam se podělo to druhé embrio.následovala ještě jedna návštěva po které mě z institutu předeli do péče mého ginekologa.Celé těhotenství jsem musela docházet na rizikovou ambulanci,každé takové těhotenství se automaticky bere jako rizikové.A můj velký den nastal 10.3.2005 v Plzni-na Slovanech se mi ve 02:50h.narodil syn Ondřej.Rodit jsem začala okolo 23:00 h.Bzl to POROD ale nic co by se nedalo vydržet.
|
|
| Monika Netalová ,dvě děti | •
|
(25.5.2006 23:05:40)
na těhotenství jsme čekali přes dva roky.nakonec jsme skončili na klinice asistované reprodukce.po řadě vyšetření a testů jsme byli odkázáni na IVF.následovala příprava spousta léků,injekcí.Pořád jsem žila v naději že si miminko "uděláme" samy.nakonec jsem se dostala až k odběru vajíček a tzv. mimotělního oplodnění.po odběru vajíček následoval za pět dní transfér,kdy oplodněné vajíčko se vloží spět do dělohy.zaváděli mi dvě vajíčka,čekala jsem dvojčátka.lékař mi řekl že jsem 18 dní těhotná a mám se chovat jak 80ti letá babička.za šestnáct dní na to jsem si měla udělat těhotenský test.strašně sem se bála,ze bude negativní a tak jsem se ráno v ten den D vyplížila z ložnice a s velkým očekávání "počůrala ten malý proužek papírku. jedna minuta dokáže být opravdu někdy hrozně dlouhá A bylo to tu!!! můj těhotenský test vzšel pozitivní.byla sem tak šťastná až do okamžiku kdy jsem si vzpoměla na slova lékaře.že pozitivní test nemusí ještě vůbec nic znamena.obědnala jsem se na další kontrolu kdy lékař udělal ultrazvuk a oznámil Nám že je to jednočetné těhotenství,byla sem tak šťastná,že jsem se zapoměla zeptat kam se podělo to druhé embrio.následovala ještě jedna návštěva po které mě z institutu předeli do péče mého ginekologa.Celé těhotenství jsem musela docházet na rizikovou ambulanci,každé takové těhotenství se automaticky bere jako rizikové.A můj velký den nastal 10.3.2005 v Plzni-na Slovanech se mi ve 02:50h.narodil syn Ondřej.Rodit jsem začala okolo 23:00 h.Bzl to POROD ale nic co by se nedalo vydržet.
|
|
| Monika Netalová ,dvě děti | •
|
(25.5.2006 23:05:40)
na těhotenství jsme čekali přes dva roky.nakonec jsme skončili na klinice asistované reprodukce.po řadě vyšetření a testů jsme byli odkázáni na IVF.následovala příprava spousta léků,injekcí.Pořád jsem žila v naději že si miminko "uděláme" samy.nakonec jsem se dostala až k odběru vajíček a tzv. mimotělního oplodnění.po odběru vajíček následoval za pět dní transfér,kdy oplodněné vajíčko se vloží spět do dělohy.zaváděli mi dvě vajíčka,čekala jsem dvojčátka.lékař mi řekl že jsem 18 dní těhotná a mám se chovat jak 80ti letá babička.za šestnáct dní na to jsem si měla udělat těhotenský test.strašně sem se bála,ze bude negativní a tak jsem se ráno v ten den D vyplížila z ložnice a s velkým očekávání "počůrala ten malý proužek papírku. jedna minuta dokáže být opravdu někdy hrozně dlouhá A bylo to tu!!! můj těhotenský test vzšel pozitivní.byla sem tak šťastná až do okamžiku kdy jsem si vzpoměla na slova lékaře.že pozitivní test nemusí ještě vůbec nic znamena.obědnala jsem se na další kontrolu kdy lékař udělal ultrazvuk a oznámil Nám že je to jednočetné těhotenství,byla sem tak šťastná,že jsem se zapoměla zeptat kam se podělo to druhé embrio.následovala ještě jedna návštěva po které mě z institutu předeli do péče mého ginekologa.Celé těhotenství jsem musela docházet na rizikovou ambulanci,každé takové těhotenství se automaticky bere jako rizikové.A můj velký den nastal 10.3.2005 v Plzni-na Slovanech se mi ve 02:50h.narodil syn Ondřej.Rodit jsem začala okolo 23:00 h.Bzl to POROD ale nic co by se nedalo vydržet.
|
|
| Monika Netalová ,dvě děti | •
|
(25.5.2006 23:05:53)
na těhotenství jsme čekali přes dva roky.nakonec jsme skončili na klinice asistované reprodukce.po řadě vyšetření a testů jsme byli odkázáni na IVF.následovala příprava spousta léků,injekcí.Pořád jsem žila v naději že si miminko "uděláme" samy.nakonec jsem se dostala až k odběru vajíček a tzv. mimotělního oplodnění.po odběru vajíček následoval za pět dní transfér,kdy oplodněné vajíčko se vloží spět do dělohy.zaváděli mi dvě vajíčka,čekala jsem dvojčátka.lékař mi řekl že jsem 18 dní těhotná a mám se chovat jak 80ti letá babička.za šestnáct dní na to jsem si měla udělat těhotenský test.strašně sem se bála,ze bude negativní a tak jsem se ráno v ten den D vyplížila z ložnice a s velkým očekávání "počůrala ten malý proužek papírku. jedna minuta dokáže být opravdu někdy hrozně dlouhá A bylo to tu!!! můj těhotenský test vzšel pozitivní.byla sem tak šťastná až do okamžiku kdy jsem si vzpoměla na slova lékaře.že pozitivní test nemusí ještě vůbec nic znamena.obědnala jsem se na další kontrolu kdy lékař udělal ultrazvuk a oznámil Nám že je to jednočetné těhotenství,byla sem tak šťastná,že jsem se zapoměla zeptat kam se podělo to druhé embrio.následovala ještě jedna návštěva po které mě z institutu předeli do péče mého ginekologa.Celé těhotenství jsem musela docházet na rizikovou ambulanci,každé takové těhotenství se automaticky bere jako rizikové.A můj velký den nastal 10.3.2005 v Plzni-na Slovanech se mi ve 02:50h.narodil syn Ondřej.Rodit jsem začala okolo 23:00 h.Bzl to POROD ale nic co by se nedalo vydržet.
|
| hanka 25tt | •
|
(29.5.2006 13:08:50)
je to krásný příběh se "Stastným začátkem". Moc moc gratuluji.
Hanka
|
|
|
| EriKustova | 
|
(2.8.2007 21:22:08)
Dnes jsem si přečetla ten hrozný zážitek Valérie. Je mi to hrozně líto. Já s manželem mohu bohudík mít jen a jen ty nejlepší vzpomínky na asistovanou reprodukci. Není na tom sice nic hezkého, že se nám to nepovedlo přirozenou cestou, ale opravdu lékařům a sestrám můžem být vděčni za jejich ochotu a hlavně za celé léčení. Při každé návštěvě nám bylo vše dokonale vysvětlené, popsané, jak a co se bude dít a léčit. Byli jsme sice na mnoha vyšetření, stálo nás to mnoho úsilí, ale to dva lidé, kteří chtějí mít potomka, obětují. I my jsme to zkusili a jak se říká trpělivost přináší ovoce. Je pravda, nebylo to vůbec lehké, ale víme, že to za to stálo. Opravdu jim jsme vděčni, protože jinak bychom spolu potomka nikdy neměli. Jsem v 5 měsíci a kousek a víme, že to bude holčička. Chtěla bych, nebo aspoň přeju všem ostatním, kteří se bohužel dostanou do stejné situace, aby neházeli flintu do žita a vyzkoušeli plně všechno, aby věděli, že proto udělali vše. Stojí to za to a je to nádherný pocit!! Přeju hodně štěstí všem!!!
|
|
| EriKustova |
|
(2.8.2007 21:24:31)
Dnes jsem si přečetla ten hrozný zážitek Valérie. Je mi to hrozně líto. Já s manželem mohu bohudík mít jen a jen ty nejlepší vzpomínky na asistovanou reprodukci. Není na tom sice nic hezkého, že se nám to nepovedlo přirozenou cestou, ale opravdu lékařům a sestrám můžem být vděčni za jejich ochotu a hlavně za celé léčení. Při každé návštěvě nám bylo vše dokonale vysvětlené, popsané, jak a co se bude dít a léčit. Byli jsme sice na mnoha vyšetření, stálo nás to mnoho úsilí, ale to dva lidé, kteří chtějí mít potomka, obětují. I my jsme to zkusili a jak se říká trpělivost přináší ovoce. Je pravda, nebylo to vůbec lehké, ale víme, že to za to stálo. Opravdu jim jsme vděčni, protože jinak bychom spolu potomka nikdy neměli. Jsem v 5 měsíci a kousek a víme, že to bude holčička. Chtěla bych, nebo aspoň přeju všem ostatním, kteří se bohužel dostanou do stejné situace, aby neházeli flintu do žita a vyzkoušeli plně všechno, aby věděli, že proto udělali vše. Stojí to za to a je to nádherný pocit!! Přeju hodně štěstí všem!!!
|
| babies | •
|
(3.8.2007 0:03:25)
Našla jsem skvělý obchod s dětským a kojeneckým oblečením dováženým z USA. Super ceny! www.babies.cz
|
|
|
| Ivana | •
|
(27.1.2008 18:42:05)
Zdravím všechny. Zvláště ty, kteří se cítí na pokraji svých sil z důvodu nepochopení okolím, protože ještě stále nemají své dítě. My si tuto volbu přece nevybrali. A vím přesně, že právě my jsme pro početí vlastního dítěte udělali absolutní maximum - možná tolik, co si většina šťastných rodičů z našeho okolí nedokáže představit a tolik věcí, o kterých snad oni ani netuší, že vůbec existují.... Ti, co se dlouhodobě snaží o vlastní mimčo, moc dobře ví, o čem je tu řeč. První krok: vitamíny, druhý krok: symtotermální metoda, třetí krok: cvičení Mojžíšové, čtvrtý krok: návštěva kliniky se zjištěním výsledků, pátý krok: léčba,... atd, atd. Po několika letech, po několika negativních výsledcích, po dvou spontánních potratech; po zjištění, že vlastně všichni naši přátelé už mají děti a většina čeká druhé, po těch tisících lítostivých pohledů, po tom všem a ještě navrch po těch jejich skvělej radách, mám chuť je poslat do pi... Možná si teď říkáte, že nejsem zrovna slušná dívka (nebo že by už konečně žena?), jenže v této situaci je to tak těžký.... Rozumíte mi? Křičím "Pomooooc", ale ono furt nic. Nemáte pistol? Nebo aspoň provaz? Pomůže mi víc, když budu brečet nebo když se budu smát?? Třeba jako skřet anebo rovnou jako idiot - ikdyž v tom asi už nebude tak velký rozdíl. Máte radu? Plodnou radu? Co opravdu pomáhá? A kam se poděli všichni naši přátelé? Bylo jich tolik a právě se mi zdá, že tu není žádný z nich.... Věrný mi zůstal jen můj manžel - a za to velký dík - jenže ten by tu pistol uvítal snad ještě víc než já.
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)