| Magda & 2 | •
 |
(20.10.2008 10:11:39)
Zlababo - dalsi zajimavy clanek se zamyslenim - super, diky! Ja bych na vesnici kvuli detem nikdy nesla (ted se nesrovnavam s tvym pripadem). Ja jsem v puberte utekla z malomesta do centra velkomesta a nemenila bych ani za nic. Svym detem kompenzuju nedostatek prirody vikendovymi vyjezdy na chalupu a na vesnici se planuju odstehovat az "na stary kolena". Moje deti ruch velkomesta milujou a ja je nechci pripravit o vsechny ty kulturni a spolecenske vymozenosti, o moznostech kvalitniho vzdelani v rodnem meste ani nemluve. Taky jim chci doprat "svobodu pohybu", tzn. ze nemuseji pravidelne dojizdet MHD. Kdyz jsem mluvila s maminkama z malomesta, tak mi zavidely nas zivotni styl (hlavne kulturu), ale samy by ve velkomeste bydlet nemohly. Ja jsem jim naopak zavidela zeleny stromy, ticho, reku, ale na malomeste bych umrela tichou jednotvarnosti (ktera me ale v malych davkach dokaze vyborne "dobit baterky" . Zaroven si myslim, ze volba mista bydliste nemusi nutne vyjadrovat nase zivotni hodnoty, postoje a styl zivota, nekdy proste neni zbyti a je potreba se smirit s tim, co mame (a muzeme si dovolit). Ja vzdycky rikam, ze jsem vdecna, ze nebydlim pod mostem....P.S.Jooooo, deti na malomeste maji takovou zajimavou rikanku: Otloukej se babovicko, jestli se mi nepovedes, tak do Prahy nepojedes - a NEUVIDIS METRO! Kdyz jsem to poprve slysela, tak jsem se hodne smala!
|
| domini | •
|
(20.10.2008 11:30:11)
tak tu rikanku o babovicce, co za trest nepojede do prahy, znam taky:))
no, ale ted jsem "prazak" a priroda a volny pohyb, koupani za barakem aj. mi docela chybi. i kdyz vic by mi asi chybeli kamosi, cajovny, skola, podnikani apod.
|
|
| Žžena |
|
(20.10.2008 11:41:20)
Magdo,
já to mám zase tak, že velkoměsto "bych dětem neudělala". :o) Když vidím kolegyně, jak s ratolestmi zevlují po dětských hřištích obklopených paneláky, je mi nevolno. Někdo je s tím spokojen, to beru, pro mne noční můra. Chci aby mé dítko poznalo, jaké je to mít životní prostor, vlastní zahradu, na které se dají objevovat tajemná zákoutí (a za zahradu já tedy nepovažuji pozemek 12*17 metrů, na kterém stojí kromě dvou krčících se tújí ještě barák, bazén a zděný gril), mít "svůj les", kam jdu s děckama řádit po škole, jen tak si bejt. Tak jako jsem to poznala já. Ono se to s kulturou nevylučuje, ani s dobrou školou, cestováním, ambicemi v zaměstnání. Dojížděla jsem ze své vesnice busem do školy, i za kulturou (nepovažuju to za takové příkoří)... a ten pocit nesmírné volnosti a klidu, když začal víkend, ten jsem pak už v městě nikdy nezažila.
Ostatně kolem sebe vidím asi stejné množství "balíků" jak z města tak z venkova, moje babička, která žije na vsi celý život, byla v divadle jen za posledních 5 let mnohem víckrát, než většina mých městských spolužáků z VŠ za celý život. I ve městě žije totiž hafo "nekulturomilů", dle zkušenosti bych řekla, že tak stejně jako na vsi.
Každému co mu vyhovuje.
|
| +++zuzee |
|
(20.10.2008 11:47:58)
My bydlíme na vesnici 2 roky. Nemyslím si že by to tu bylo pro děti výhodnější. Nemáme barák, bydlíme v pronajatém obecním bytě (nebudu se bavit o kvalitě bytu), takže zahrádku nemáme. Příští rok chceme jít zpátky do města - už jen proto že je tam kde jít (tady ty procházky jsou hrůza můžeme jít jen na dvě místa), je tam bazén, divadlo, obchody, děti tam mají obě babičky. Čistější vzduch tu určitě není, bydlíme hned u silnice, lidi tu v zimě topí bůh ví čím, připadá mi to tu horší než ve městě. Auto nemáme, takže se musíme spoléhat na autobusy - to taky hrozně omezuje, o víkendech nejezdí skoro nic. Takže už se nemůžu dočkat života ve městě.
|
| Dana | •
|
(20.10.2008 12:22:33)
To je věc názoru, každému vyhovuje něco jiného, my jsme na vesnici spokojení, děti běhají venku, v létě sedíme do večera na zahradě u bazénu, což samozřejmě u pronajatého bytu nepřichází v úvahu. Letos je třeba krásný podzim a čím jsem starší, tím víc se mi líbí ty barevné stromy a hromady listí na zahradě, do kterého děti skáčou. V zimě máme zamrzlý rybník na bruslení. Když chceme za kulturou, tak vyrazíme kdykoliv, děti chodí do školy ve vedlejší vesnici, která je fakt kvalitní, mají spoustu kroužků, takže já bych neměnila.
|
| Karolka a svišti | •
|
(20.10.2008 14:22:16)
 přesně tak jsme na tom my  )
|
|
| Irena | •
|
(31.10.2008 21:00:33)
No právě, ale děti v určitém věku asi bavit sedět stále na zahradě nebude :-(
i ve větších městech (a i V Praze, kde bydlím - původem ovšem z MALOměsta) je příroda.
Já mám OHROMNÝ lesopark přímo pod okny. Mé děti již ve věku pubertálním mají také dost svých zájmů (a metro i autobus každých 10 minut za rohem)
Takže opravdu - každému vyhovuje něco jiného - ale děti v určitém věku z vesnic i maloměst utíkají.
|
|
| Irena | •
|
(31.10.2008 21:01:02)
No právě, ale děti v určitém věku asi bavit sedět stále na zahradě nebude :-(
i ve větších městech (a i V Praze, kde bydlím - původem ovšem z MALOměsta) je příroda.
Já mám OHROMNÝ lesopark přímo pod okny. Mé děti již ve věku pubertálním mají také dost svých zájmů (a metro i autobus každých 10 minut za rohem)
Takže opravdu - každému vyhovuje něco jiného - ale děti v určitém věku z vesnic i maloměst utíkají.
|
|
|
| Karolka | •
|
(20.10.2008 14:13:00)
No jo, ono je vesnice a vesnice....nejde přeci jednoznačně říci, že vesnice nebo město....navíc já dospěla k názoru, že v různém věku člověk preferuje něco jiného. Dokud jsou děti ještě malé na kočárek, je dobré bydlet ve městě a užívat si s kočárkem po parku (ono po lese se blbě jezdí), pak když už jsou děti ve věku, kdy chtějí sami běhat venku (4-5 let) což ve městě nejde - tíhnu k venkovu a vím, že až budou děti zase na střední, budou chtít podnájem v Praze a zůstanou tam, dokud se nenabaží toho ruchu, kin, kaváren, čajoven a neusadí se a nezaloží si rodinu a nezjistí, že pro běhací děti bude lepší být venku na vsi, jako to měly ony....možná....možná ale ne...tak to cítím já )....a možná, že ke stáru se přestěhuju do města, abych měla všechno u nosu ),ale to opravdu jenom možnááá )
|
|
|
| petishee | 
|
(20.10.2008 12:38:26)
Přesně, já bych sobě ani dětem velkoměsto taky nikdy "neudělala". Bydlím teď v malém městě (máme teda 30 000 obyvatel a jsme okresní město, ale jako malé mi to přijde) a jsem na 100 % spokojená. Obchodů je tu celkem dost, kulturně se tu vyžít taky dá (jo, nejsou tu divadla každý den, větší koncert pořádné kapely tu těžko bude, ale je z čeho vybrat). Přinejhorším do Zlína je to 40 minut autem (což ale v Praze na některá místa vychází časově dost podobně), kde je už opravdu všechno, co bych mohla k životu potřebovat. Líbí se mi, že se dá všude dostat pěšky, člověk není odkázaný na to, jestli mu jede poslední metro nebo tramvaj nebo co. Nejsem moc davový typ, takže jsem ráda, že u nás furt do každého nevrážím a lidi jsou na sebe příjemní (v rámci možností). Jezdím do Prahy poměrně často, nejdýl jsem byla v Praze v kuse asi týden a to jsem myslela, že mě brzo odvezou. Vytáčeli mě nepříjemní a nevšímaví lidi, lidi, co furt skáčou "pod tramvaje", když přebíhají cestu, takže tramvaj jede stylem "brzda-plyn", všude přítomný hluk, smrad, shon a ruch.
Jinak my bydlíme v rodinném domku na takové polosamotě, ale do centra je to pěšky 20 minut. Je tam úžasný božský klid, nic nám tam nesmrdí, příroda, pod oknama nám chodí srnky, ježci apod. Rozhodně bych to za nic nevyměnila.
Můj strýc se oženil v Praze a žije tam, chtěli tam se ženou být právě kvůli kulturnímu vyžití atd. atp. Co se jim narodily děti (před 11 lety), tak nebyli na žádném koncertě, v divadle, v kině, prostě nikde (aspoň pokud vím, je možné, že třeba 2x - 3x někde byli bez mého vědomí ) Děcka jsou nesamostatné, protože všude chodí s rodičema za ručičku, když chtějí ven, musí se všichni sbalit a jet někam na hřiště, kde jsou opět a zase pod dozorem rodičů. My jsme si hrávali venku v lese, byli jsme "bez dozoru" klidně celé odpoledne, mnohdy i většinu prázdnin Když chtějí děti chodit na nějaký kroužek, je to akce pro celou rodinu - odvézt, přivézt, mezitím na ně někde čekat, protože je to o strach pustit je samotné MHD a jezdit mezitím kus domů se nevyplatí. Takže celé odpoledne pro celou rodinu v pytli, to vše kvůli jednomu kroužku jednoho dítěte. Tady chodí děti do kroužků většinou samy (i když občas se už i u nás vidí rodiče "taxikáři" a myslím si, že je to mnohem lepší pro rozvoj jejich samostatnosti a zodpovědnosti.
No, nějak jsem se rozepsala, nicméně snažím se říct to, že za sebe žádná pozitiva života ve velkoměstě nevidím, jsem ráda, že žiju, tam kde žiju a za nic na světě bych to nevyměnila. Ale chápu, že to někdo může mít jinak (i když dost dobře nechápu, proč )
|
| +++zuzee |
|
(20.10.2008 13:25:36)
Souhlasím s tebou, ve velkoměstě bych určitě žít nechtěla, ale jak už jsem psala ted bydlíme 2 roky na vesnici, ze které chceme pryč. Život nás tu nechytl - možná kdybychom měli auto a baráček a ne byt.
Budem se taky stěhovat zpátky do 30 000 tis města cca 30 km od Zlína. Je tam vše co člověk k životu potřebuje. Nějaká ta zmrzlá plocha se tu v zimě taky najde, máme tady dva krásné parky (vida, pořád se cítím doma tam), kde se můžou děti vyřádit, spoustu hřiští (někdo by řekl mezi panelákama, hrůza)
|
|
|
| Magda & 2 | •
|
(20.10.2008 13:08:40)
...jenom par poznamek....
Ja bych panelaky uplne neodsuzovala. Vyrostla jsem v jednom na malomeste, hned u lesa a reky, dneska v pozici matky s malymi detmi bych rekla - super pohoda! V panelaku hlavne zalezi na sousedech a mistni komunite. V dnesni dobe baby-boomu me fascinuje, ze se maminky muzou spolu pravidelne stykat, deti se navstevuji pres chodbu...atd. Tahle socialni sit mi ve velkomeste chybi. To, ze ted bydlim v centru velkomesta, v historickem dome z predminuleho stoleti, s vysokymi stropy a rozlehlymi mistnostmi, ktere se v zime nedaji vytopit, je spis nahoda. Proste se to stalo a ja se z toho snazim vytezit maximum pro me a deti. V mem pripade se (nahodne) skloubila zivotni situace s mymi zivotnimi zajmy (historie, dejiny umeni), takze ja pri prochazkach v centru uplne roztavam blahem, kdyz muzu detem vypravet o domovnich znamenich, chrlicich, Orloji, o Karolinu, kde jsem studovala...atd. Chodime s detma do mestskych parku, kde maji relativni "volnost pohybu", ja po vecerech s manzelem vyrazim pravidelne za kulturou, vsude se dopravime pesky, vsechno mame na dosah ruky....Nejde jednoduse bagatelizovat, ze velkomesto rovna se panelaky a vesnice rovna se rodinny domek.....Ja si pro sebe a rodinu beru z velkomesta prave ty "neomezene moznosti seberealizace" a prirodni vyziti a klid si proste nechavame na vikendy na chlupu.....Mimoto, manzel je vazany na hlavni mesto prave z duvodu kulturniho a komercniho profesionalniho zamereni, takze pro nas je to zaroven i existencni zalezitost....
|
| Žžena |
|
(20.10.2008 13:32:49)
Magdo,
vůbec jsem nepsala o tom, že velkoměsto rovná se paneláky; ostatně stejně jako Ty žiji aktuálně ve velkoměstě a taky ve starém domě s vysokými stropy... ale my teda problém s vytopením nemáme.
Každej je jinej, pro mne je třeba "chalupa" pojem depresivní sám o sobě, když si vzpomenu na ty neděle na "chalupách" (co jsem byla u kamarádů...), kdy se ráno probudíš a už víš, že nemáš celej den, ale že musíš vymést kamna, zabednit okenice a sednout do nějakého dopravního prostředku, ve kterém pak stojíš "frontu na Prahu". Vůbec ty fronty před velkoměstem v neděli odpoledne mi přijdou strašně absurdní a pro mne osobně je to věc, která by mi celý obraz onoho "víkendového relaxu v přírodě" strašně kazila... hromadě lidí to ale neva, jak jsem se včera odpoledne na D1 opět přesvědčila. Je to o lidech, někomu "návštěva přírody o víkendu" prostě nestačí. Tím nic proti nikomu, jenom nabízím jiný pohled bez toho, aby mojí ambicí bylo přesvědčit vás, že se musíte stěhovat na samotu... všichni v lese bydlet nemůžem a nemusíme :o)
Asi většina z nás, našich manželů atd. je profesně nějak vázána na větší sídla, v té dědině moc reálných míst není (pokud člověk není prodavačka v místní sámošce nebo nezávislý zemědělec); my máme samozřejmě ten samý "problém", jelikož na vesnici obvykle nemají ani výzkumný ústav ani fabriku ani tam není moc lukrativní otevřít si kamenný obchod s čímkoli... když se ale zadaří, tak co se týče pracovního uplatnění to dojíždění nemusí být krize.
|
| Magda & 2 | •
|
(20.10.2008 14:37:26)
...v pohode, to byla jenom takova obecna uvaha, uplne se nevztahovala k tvemu prispevku. Jenom mi prislo, ze kdyz se rekne (velko)mesto, tak se hned mysli panelaky na predmesti....Jinak typicky ceska zalezitost "chalupovani" je mi docela sympaticka, i kdyz ja jsem tohle v detstvi nezazila. Nastesti manzel pracuje na volne noze, takze si to dovedeme zaridit tak, ze se vyhybame dopravnim zacpam jak jen to jde (vyjizdime uz v patek dopoledne a vracime se klidne i v pondeli odpoledne -tzv. prodlouzeny vikend). Ted jsou obe deti maly, takze je zahrada a les bavi, navic my na chalupu jezdime casto s tchyni, ktera vymeta kamna(ja to neumim), takze pro me je to takovej rodinnej relax, protoze nejsem 100% zodpovedna za chod chalupove domacnosti, jenom pomaham - coz je pro me prijemna zmena. Az deti povyrostou, ani na to nebude tolik casu (sportovni konicky a zajmy plus predpubertalni touha po samostatnosti a nezavislosti). Takze ja na chalupu rozhodne nikoho nutit jezdit nebudu, i v soucasne dobe tam jezdime tak 1x za mesic, prave na prodlouzene vikendy....
|
|
|
|
| Simča | •
|
(20.10.2008 13:37:43)
Já se přidávám k těm, kteří by na vesnici právě kvůli dětem nikdy nešli a když už,tak až děti budou z domu a my si budeme chtít užívat ticha a klidu někde v přírodě.Nikdy bych svým dětem neudělala to, aby musely v zimě potmě šlapat bůhvíkam na autobus,aby už před školou(městskou) byly o půl sedmé a tam čekaly hodinu,než je školník milosrdně vpustí dovnitř.Trochu mně mrzí to zjednodušování v tom smyslu, že město znamená automaticky hluk,smrad,paneláky a čtyřčlennou rodinu tísnící se ve 2plus1.My bydlíme téměř v centru, v domě s velkou zahradou,děti jsou celý den venku,ze školy a do kroužků to mají do 15ti minut,bydlíme 5 minut od metra a do lesa a k potoku to máme příjemnou procházkou mezi vilkami(panelák po cestě nepotkám ani jeden).Já vím,že každý nemá to štěstí,ale mám pocit,že ty , které tak vehementně obhajují vesnici vidí jen mámy sedící na hřišti mezi panelákama, kdežto ty z měst dokáží vidět na vesnicích i to pozitivum,které bezesporu mají.Pro mne tedy jen o prázdninách na krátkodobých návštěvách.
|
| Žžena |
|
(20.10.2008 13:44:43)
Simčo,
skutečně ne tolik lidí má to štěstí, že má v Praze barák a ještě na slušném pozemku. Čtvrtě jsou různé, někdo halt žije i na tom Jižáku nebo na Barrandově, protože dneska už stejně ve vnitřní Praze na pořádnej pozemek většina lidí finančně nedosáhne kdyby se rozkrájela.
Ono fakt nejde o ty paneláky, to byl spíš ilustrační příklad a celý princip věci je v něčem úplně jiném, hlubším. Pár lidí to tu už pěkně vystihlo.
|
| Simča | •
|
(20.10.2008 13:58:55)
Víš, snažím se dívat na věc z obou stran.V paneláku-ne v hlavním městě- jsem vyrostla a žila hodně dlouho a žádnou újmu mi nezpůsobil.Žili jsme v krásném místě,plném zeleně a klidu.Na vesnici máme chalupu.Tam jsem trávila celé prázdniny, ale pamatuji si,že už tenkrát mě to otravovalo.Neměla jsem tam co dělat-kamarádů málo,rodiče typičtí chalupáři věčně zalezlí na zahradě,no zkrátka mi vesnice k srdci nepřirostla.Vesnice má samozřejmě jiná pozitiva,ale vadila by mně právě kvůli dětem.Děti mají spoustu zájmů,zálib,kamarádů,do škol si dojíždějí samy,do kina,ZOO a kamkouliv za kulturou si jdou,kdy se jim zlíbí,stejně jako nám dospělým.Neměnila bych.
|
|
|
| Sylva2 | •
|
(20.10.2008 13:58:08)
Simčo, to máš fakt štěstí. Já za celý život zažila ve městě jen ty paneláky. A to je mi skoro 40 a na vsi žijeme teprve pátým rokem.
Uznávám, že moje dětství mezi paneláky nebylo špatné, jenže byla jiná doba. Tenkrát nás mohli rodiče bez obav vypustit ven samotné. Pamatuju se, že jsme už ve školkovém věku lítali kolem baráku, později jezdili na kolech do okolních vesnic. Když jsme ještě bydleli v Pze, byla starší dcera akorát školková. Pustit jí samotnou ven, zblázním se strachy. O stříkačkách v pískovišti nemluvím. Manžel jednou vylovil stříkačku s jehlou z křoví u vchodu, byla tam zastčená jehlou ven a korát v takové výšce, že fakt hrozilo, že se někdo napíchne. Uznávám, že i ve velkoměstě jsou místa k životu lepší i horší. Ale já už dneska ten všeobecný ruch špatně snáším. Do Phy jezdím služebně minimálně jednou týdně a po pár hodinách mám města opravdu plné zuby. Taky myslím, že dneska už nikde děti před školou bezprizorně o půl sedmé nestojí. Ale život na vesnici opravdu vyžaduje auto. Za tím si stojím.
|
| Simča | •
|
(20.10.2008 14:09:43)
S nutností auta souhlasím.Jasně, manžel má auto, ty můžeš mít auto,ale co děti?Ty auto asi nemají a do školy musí.A co když máš mimino, přeškoláka a školáka?V kolik se pak vstává,aby se tedy "všechno" někam rozvezlo, a to v ideálním případě,kdy nikdo není nemocný a máma může zafungovat jako taxikář?To je pro mně právě jedno obrovské negativum,tedy HLAVNÍ důvod,proč jít pryč z města,jedině když už jsou děti z domu.
|
| lila | •
|
(20.10.2008 15:23:04)
nešla bych do města ani v důchodu, to zas potřebuje mít člověk doktory specialisty, obchody při cestě, úřady atd. a to je zas všechno na autě.
|
| Simča | •
|
(20.10.2008 20:05:57)
Jen dotaz- lilo, nechtěla jsi náhodou napsat z města, ne do města?Trochu mi to nedává smysl.Díky.
|
| lila | •
|
(21.10.2008 8:23:49)
jo simčo
mělo to být z města. dík za opravu
|
|
|
|
|
|
| Karolka | •
|
(20.10.2008 14:17:11)
Trochu mne mrzí, že vesnice pro někoho znamená jenom JZD, holinky a autobus daleko na kopci 2X denně ...BTW. já bych to s tím busem svým dětem klidně udělala, trocha zdravého pohybu na čerstvém vzduchu nikomu neuškodí, já taky běhala ráno na autobus ještě za tmy a jak ráda vzpomínám )
|
| MishuI | 
|
(20.10.2008 15:45:15)
Chůzi na bus mi ani napřipomínej.Ta naše víska byla skutečně tak jak říkáš na kopci,nahoře pár baráčků,kravín a prasenčák.Autobus 3x denně a to v časech naprosto nevhodných.Takže jsme byli nuceni chodit do sousední vesnice,kde byly spoje lepší.Si řekneš,nj,dvoukilometrová ZDRAVÁ procházka..jenže chůze po silnici mezi poli,kde od podzimu do jara neskutečně foukalo z těch polí,občas tam projelo nějaké auto a v zimě,kdy je brzy tma,měl člověk strach,aby ho to auto ještě nesvezlo na kapotě
|
| Karolka | •
|
(20.10.2008 18:30:50)
No jo, holt není vesnice jako vesnice, naše vesnice je jen 30km za Prahou ) takže to nebylo tak horké )
|
|
|
| Lizzie | 
|
(20.10.2008 16:22:09)
...tak záviděla sourozenci, že měla školu pár metrů od baráku, protože já celých ,,devět" vesnických let dojížděla do školy do města a nadávala jak pes.
|
|
|
| Lusika, Lucinka+25tt | •
|
(20.10.2008 15:11:50)
Kde je ten ráj??
Lusika
|
|
| Babyna,Patricie07,Michael10 | 
|
(21.10.2008 19:39:02)
Simčo, tak jak to popisuješ, to mnohdy na vesnici nechodí. Např. u nás jezdí autobus děckám až ke škole a rozhodně nikde nečekají. Jo, v nějaké malé osadě, tam to asi tak je, ale většina vesnic je na tom v tomhle ohledu dobře.
|
|
|
| Lucka 345 | 
|
(20.10.2008 19:43:44)
100% souhlas. V lese chodíme hledat poklady, v zimě stopy a dětí je tu na vesnici jako máku. V garáži máme auto, takže na hr. dopravu nemusíme spoléhat a za kulturou si snadno dojedeme.
|
|
| Babyna,Patricie07,Michael10 |
|
(21.10.2008 19:29:09)
Celý život žiju na vesnici a jsem spokojená. V okolí máme dvě menší města a do Brna to máme cca 25 kilometrů, takže nákupy ani kultura nejsou až takový problém. Samozřejmě je to dojíždění za vším někdy trochu otravné, ale život ve městě si nedovedu představit.
|
|
|
| Ivča | •
|
(20.10.2008 12:31:32)
Magdo, jsem z Prahy a říkačku na bábovku máme stejnou, kromě toho metra. Znám ji odmalička, ačkoliv jsem se tu narodila, kdo mě ji tenkrát naučil, si nepamatuju
|
| Dita | •
|
(20.10.2008 20:05:51)
Tu říkačku jsem už taky slyšela a přijde mi dost zvláštní. Je to přece ... budeš bita jako žita. Jo jo, asi nějaká novinka v lidové tvořivosti.
|
|
|
| Betull |
|
(20.10.2008 13:37:50)
Tak my bydlime na venkove, mame malinke deti a jsem rada. Jako mala jsem vyrostla na vesnici a nemenicla bych, po zakladce jsem byla devet let ve velkomeste. Ted zpet na venkove. Premyslim, ze az deti povyrostou a pujdou na stredni a VS, ze se odstehujem taky do mesta, nekdy mi ten mumraj chybi a rikam si, deti nam stejne utecou, co tady, tady s nama nebudou, budou nam utikat do toho mesta a budem sami tady s tim barakem (ktery teda jeste nemame). Tak uvidime, jak to s nama dopadne. Tady, i kdyz je to vesnice je ale hodne moznosti - kolo, tenis, v zime brusleni, lyze, skolka, skola atd, jen do prace trochu daleko.
|
| +++zuzee |
|
(20.10.2008 13:44:31)
Já si myslím že je to i hodně o zvyku. Většina lidí co žijí na vesnici od narození by neměnila a do města by nešli. Ti co jsou zase ve městě, by si těžko zvykli na vesnici. Vidím to na sobě, bydlím 2 roky na vesnici a už mi z toho hrabe. Naštěstí nás tu čeká tak půl roku a půjdem zpátky do města. Nemohla bych tady bydlet navždy - už kvůli dětem, dojíždění... Pro mě, která jsem byla zvyklá žít celý život ve městě je tu strašná nuda. A to jsem nebydlela v žádném velkoměstě, ale v okr. 30 tis. městě - ale bylo tam vše
|
| Betull |
|
(20.10.2008 14:46:39)
urciete je to o zvyku, ja jsem ale zvykla myslim na oboje A manzel vpodstate taky. Ale jinak vesnici hajim, tedy treba u nas je vyhoda, ze tu neni nouze o vrstevniky pro deti, kdyby to tak bylo, vadilo by mi to.
|
|
|
|
| jana+dani |
|
(20.10.2008 15:47:04)
Je to opravdu zajimavy clanek.Zalezi hlavne jaka ta vesnice,nebo mesto je.Ja jsem svou rodnou visku jako dite moc nemusela.Hlavne kazdodenni prochazku 1,5 km k civilizaci(ke skole,na autobus,do obchodu)nekdy jsem to musela slapat i 3x tam a zpet.Ted,kdyz se vratim,vidim to uplne jinak je tam hezky.To je mozna duvod,proc tam za posledni 3 roky lidi postavili asi 50 novych baraku.Mesto,kde jsem pak bydlela bylo super v tom,ze jsem se nemusela nikde ve snehu plahocit s kocarem a vsecko bylo pod nosem a kamosky za rohem.Problem nastal,kdyz jsme nekam chtely jit s detma.Vsude beton,parkoviste,auta,piskoviste pochcane od psu.....Jedine slusne hriste bylo na zahradce v hospode.Tam jsme chodily s detmi v lete,ale pak jsme si rikaly,co si o nas lidi pomysli,ze tady sedime kazdy den,ikdyz si dame jen kavu......
Ted bydlime v malem mestecku a tenhle kompromis nam vyhovuje.
Kamoska se z dotycneho mesta v zoufalstvi taky odstehovala do jeste vetsiho,ale to sidliste je uplne jine-hodne zelene a parku a je happy taky.
|
|
| chesneymonkey | 
|
(27.10.2008 11:08:28)
My sme na vesnici (cca 1000 obyv) moc spokojený. Zvolili sme super kompromis,protože jsme oba vyrostli v Pze v paneláku. Bydlíme 7 km od ní. Takže máme zeleň, klid, hrozně moc nových přátel-rychle se tu seznamuje, dům se zahradou, kde jsme skoro pořád. Navíc ale když mi chybí kultura, nahodim šminky, skočim na bus nebo do auta a za 10min jsem v Praze. Rychle sem si na ten ruch odvykla a teď již po chvíli zase mastim domů do klidu. Podle mě je to takhle nejlepší.
|
|
|
V zimě byste se mnohdy ani nedostali z domovů,pluh nejezdil pokaždé.Často v zimě ani ten autobus pro nás školáky nepřijel(to nám,pravda,až tolik nevadilo
. Děti jsou už celkem sehraná banda. Do centra je to 20minut autobusem, pravda v noci otrava, ale zase nepaříme každý den, tak se taxík taky snese.
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)