Natanela |
|
(31.7.2008 10:21:53) Mám podobné zkušenosti se synem, který se po roce a půl odmítal dál učit na kytaru. Hraní ho bavilo, ale nepadl si do oka s učitel, což jsme v té době podcenili. Další rok a půl ležela kytara v rohu a syn o ní nechtěl ani slyšet, pak jí znovu objevil a společně jsme našli kroužek - kytara k ohni, kde se děti učily písničky co se zpívají u táboráku. Od té doby nepustil kytaru z ruky. Nyní - 14 let je vášnivý hráč na el. kytaru opět navštěvuje ZUŠ a my si často myslíme, že už jiné slovo než ,,kytara" vyslovit ani neumí. V našem případě to chtělo trochu trpělivosti a pak vhodnou motivaci a syna už to chytlo samo.
|
Mortadela |
|
(31.7.2008 11:34:37) Moje dcera ale nemá zájem vůbec o žádný kroužek. V září jí bude pět let. Už rok jí nabízím různé kroužky, ale nechce ani slyšet. Minulý školní rok jsme spolu chodily cvičit do Sokola, to ji moc baví, tam ale chodíme společně. Jakmile se jedná o kroužek bez přítomnosti rodičů, ztrácí okamžitě zájem a říká, že tam sama prostě nebude. :-( Bohužel u nás ve městě nevím o žádném dalším kroužku, kde by rodič mohl sedět vedle dítěte. Jak mám motivovat takovéto dítě?
|
Lea | •
|
(31.7.2008 11:39:52) Co treba to nehrotit a nechat to byt? V 5-ti letech je prece jeste celkem mala a jestli chodi do skolky, tak celkem chapu, ze chce zbyvajici cas stravit s maminkou
Za rok pujde do skoly, vic se otrka a sama prijde na to, ze krouzky jsu fajn, nebo si treba najde nejakou kamaradku a zacnou nekma chodit spolu.
Nebala bych se, urcite si enjaky zajem najde a do 20 vam za ruku taky viset nebude )))
|
lklasinka |
|
(31.7.2008 11:43:54) přesně tak to je ještě malinká.
naši u nás řešili podobný případ, brácha taky nejraději seděl u televize, nic ho nebavilo, tak mu řekli buď budeš chodit do skautu, nebo budeš teda pomáhat s domácíma pracema, dvakrát tam šel otrávený po třetí ho to chytlo a teď už má svoji rodinu, ale pořád jezdí na tábory a na různé akce.
|
Zuzana + kluk04 + holka06 |
|
(31.7.2008 13:44:10) V pěti letech malá? Mno...
Mám čtyřletého syna a přesně opačný problém. Doma se nudí, propadá záchvatům vzteku, devastuje byt, ohrožuje lidi…. Nějaké modelování či malování s maminkou a mladší sestrou by pro něj bylo něco jako trest. Teď chodí na celodenní kurzy plavání a když se odpoledne vracíme domů, tak vůbec nechápe, že bude doma. „Jak doma?“ „A co tam budu dělat?“ Hned mě nutí, abych běžela s ním a jeho kamarádem na kolo. Už mi oznámil, že ani do školky se mu nechce (asi nějak moc duševní námahy) – nejradši by prý chodil celoročně jenom na to plavání (Nebo třeba v zimě od rána do večera lyžovat). Nemůžu se dočkat, až bude větší a budu ho moci každý den poslat pryč na nějaké aktivity. Pro malé děti je hrozně malá nabídka. Doma ničí věci, řve, týrá svoje okolí… chjo
|
|
|
Lea | •
|
(31.7.2008 11:50:54) omlouvam se za preklepy...
|
|
|
Míla, kluci 99, 00 | •
|
(31.7.2008 11:56:23) Podle vlastní zkušenosti si myslím, že je Vaše dcera ještě na kroužky dost malá. Některé děti na samostatné aktivity dospívají později než jiné. Já jsem taky klukům pořád nabízela nějaké kroužky, chtěla jsem, aby se nenudili, aby je něco "chytlo", starší měl spoustu zájmů, ale chtěl si je dělat po svém, v kroužkách ho to nebavilo. Mladší byl vyloženě nevyspělý, zkoušeli jsme od pěti let postupně divadelní kroužek, fotbal, angličtinu, všechny jsme nakonec museli ukončit, protože nebyl schopen poslouchat učitele a podřídit se autoritě (s tím má problém dodnes i ve škole, půjde do 3.tř.). Nakonec jsem co se týče kroužků rezignovala, po nástupu do práce stejně bylo méně času, no a postupně si kluci našli sami oblasti, které je baví, momentálně je to hlavně hudba, starší chodí dva roky na čínštinu, rok do ZUŠ na klavír a mladší začal chodit v dubnu na kytaru a je přihlášen na bicí, to ho děsně baví, snad se dostane.
|
Ledule |
|
(1.8.2008 12:15:16) U nás v ZUŠ je pro předškoláky zařízen jeden bezva kroužek. Během školního roku se tam mají možnost seznámit a vyzkoušet si některé obory, které škola nabízí. Nějaký čas tak chodí na dramatický kroužek, tancování, hru na flétnu, zpívání, kreslení... A až budou z prcků školáci snáz se pak rozhodnou co by je asi tak bavilo dělat. Přijde mi to jako dobrý nápad. Naší dceru jsme tam také přihlásili, tak uvidíme jak jí to bude bavit. Už se těší, zatím chodila sama jen jednou týdně cvičit.
|
|
janinka01 |
|
(4.8.2008 6:37:27) No nevím dokud jsou menší tak to snad s těmi kroužky ještě jde,ale kolem 13 14 roku se jich na to stejně 90% vykašle.Vím to z vlastní zkušenosti.Nemá to cenu pokud dítě opravdu samo nechce a to je jedno z mnoha a i to jedno z mnoha s nadáním jednou přijde do puberty! Mám syna a také moc rád akorát sedí u počítače a kouká na dvd.Zná každý film a každého herce.Ven jde málo nebo vůbec.Nejdřív mně to štvalo pak dělalo starosti,ale nakonec jsme si řekli,že je to v dnešní době dobře.Alespoň se nechytne drog atd. A pak si říkám,ať jsou děti jaký jsou,ať třeba prolézají školu jen tak tak,to vůbec není v životě důležitý.Hlavně že jsou zdravý a veselý a myslí pozitivně a jsou v pohodě.
|
|
|
Gabulina,Eliska a Alenka |
|
(31.7.2008 14:02:03) Mortadelo a nejaka kamaradka pro tvoji dcerku by se nenasla- ze by chodily holky na krouzek spolu ?! Moje starsi dcerka byla a je taky takova uzvrenejsi a vetsi mamanek. Od 3 let chodi na gymnastiku - zacinala s kamaradkou a ja jsem tam s ni byvala celou dobu. Od 4 let plave - taky se ji moc nechtelo, ale ukecala jsem par maminek jejich kamaradu k zapisu na plavani a jak zjistila, ze jeji kamaradi budou plavat s ni, tak chtela honem zapsat taky Dnes uz ma dcerka temer 8 let a plavani a gymnastiku miluje. Ale pokud by tvoje dcerka mela byt nejak ve stresu, tak jeste pockej - kazde dite je jine.
|
|
Mona, 1 dcera | •
|
(31.7.2008 14:25:13) Mortadelo, dceři je 5,5 let a taky na žádný kroužek dlouho chodit nechtěla. Nakonec jsem to vzala trochu do vlastních rukou a dala jí vybrat ze tří konkrétních návrhů. Vybrala si aerobic, možná proto, že párkrát byla se mnou na aerobicu pro dospělé. Slíbila jsem jí, že tam s ní celou dobu budu sedět až do doby, než jí bude 6 let. To samé jsem nahlásila i cvičitelce a ta s tím neměla problém (aby taky jo za ty prachy . Dcera tam chodí ráda - než hodina začne, drží se mě jako klíště, ale jak se pustí hudba, jde bez problémů mezi ostatní. Kdyby se jí tam přestalo líbit, nebudu jí nutit, jen jsem chtěla, aby to zkusila. Vybírala jsem jí záměrně kroužky, kde je čas hodně organizovaný - já sama jsem neorganizovanou zábavu taky vždycky nesnášela. Jinak já jsem hodně sportovně založená a s dcerou chodíme plavat, jezdíme na lyže, na výlety atd., ale ona je velký introvert a nerada chodí mezi cizí lidi. Opravdu záleží na každém dítěti a nevidím žádný problém v tom, když by moje dcera nakonec do žádného kroužku nechodila...rozhodně to není o její lenosti.
|
|
|
10.5Libik12 |
|
(31.7.2008 21:40:47) Pokud někdo leží šťastně na zádech srovnanej se sebou i s tím, že příznivěji většinová společnost hodnotí aktivní, tak vyhrál.
Nicméně chlapeček těkavé nebo dejme tomu aktivní paní Bezděkové ve věku, kdy je soutěžení důležitější než dýchání, se asi bude muset zvednout, aby přežil. Djoo, civilizace
|
Lizzie |
|
(31.7.2008 21:49:52) Promiň Libiku, ale tenhle příspěvěk je vysloveně pitomej...a to jsem sama celkem lenoch (tedy nevěnovala jsem se systematicky nějakému kroužku).
|
10.5Libik12 |
|
(31.7.2008 22:43:16) Pokud je někdo šťasně línej, není na tom nic špatného, navíc je to ekologické.
|
Lizzie |
|
(31.7.2008 22:48:52) Libiku,
jenže ona je lenost a lenost. A proflákat dětství u televize (nezobecňuju - můžou tam být dobré pořady ale čeho je moc toho je příliš) je spíš zoufalý.
|
10.5Libik12 |
|
(31.7.2008 23:02:23) Lizie, jde o to, aby byl člověk šťastný.
A nepsala jsem, že má někdo strávit dětství u televize, televize je nudná.
|
Lizzie |
|
(31.7.2008 23:11:38) Libiku,
v článku si pisatelka stěžuje, že syn je hlavně u PC a televize....jinak, ať si říká, kdo chce, co chce...fakt ty děti k nějakému kroužku povedu, ač jsem tomu za mala moc nedala. Zájmy jsou třeba...byť nevím, zda ho něco začne bavit v pěti nebo osmi. 1. není nic horšího než nuda 2. kolem sebe vidím tolik flákajících se zmetků...že radši no comment dál. 3. zájmu a určité ctižádosti je třeba...sama vím, jaký průšvih je, když člověk v jistém období zleniví.
|
10.5Libik12 |
|
(31.7.2008 23:30:30) Lizzie, já jsem ti nerada vzala jdno zet.
Můj muž plakával na volejbale a v mladým techniku. Já jsem plakávala na rytmnice a při hře na housle a na němčině. Můj syn na karate, flétně. Dcera neplakala, tu koníčky bavily.
Rodiče to mysleli dobře. Mohu mluvit jen za sebe, ale já jsem dokázala úžasně příjemně lenošit sama se svými představami, byl to hezký nepromarněný čas.
Nervozita a ambice dospělých ve snaze vychovat připravence dokáže pěkně votrávit kus dětství a ovlivnit celý život..
Dneska jsem paní v nejlepším věku a když 3 hodiny neaktivním, mám trapný pocit, že lenoším, trauma z dětství.
To, že jsem konzistentně proti adorování výkonu není žádná rodinkářská póza, to je to, co vím.
|
MirkaEyrová |
|
(31.7.2008 23:47:25) Řekla bych, že se nesmí nic přehánět. Libik možná naráží na rodiče, kteří děti dávají do spousty aktivit, aniž by se zeptali (a vnímali), jestli dítě opravdu chce. Samozřejmě tak činí v dobré víře, že pro děti dělají to nejlepší. Ale ono je potřeba dítěti naslouchat. Připustit si, že nebude vynikající v oboru, který jsme mu vybrali, ale že by raději dělalo úplně něco jiného a dovolit mu to. Někteří zase se snaží dítěti zaplnit aktivitami každou skulinku - a i odborníci říkají, že to není moc dobré, že děti potřebují pro svou rovnováhu i nějaký prostor pro "nicnedělání" (pod tím si já představuju třeba česat bárbínu nebo jezdit auty po koberci, snít v koutku o princi na bílým koni, psát si tajnej deník...). I trocha té televize nebo počítače je OK, já když potřebuju opravdu resetovat mozeček, tak si na chvíli sednu k Rodině nebo třeba k Poirotovi .
|
|
Lizzie |
|
(31.7.2008 23:57:19) Libiku,
jo, taky jsem si lenošila, taky jsem si snila...a občas s ním doteď. Nicméně dřív než mnohé další děti jsem přišla do kontaktu s poměrně tvrdou realitou a zjistila, že nic se nemá přehánět - 3 hodinky snů jsou až moc. Asi máme rozdílný světy...nejsem extra kariéristka a už vůbec ne disciplinovaná, ale i pro to svý snění musí člověk udělat...a když něco dělá,sny se pak plní o to líp...resp. dítě/člověk je může i vyjádřit. Dobrou noc.
|
10.5Libik12 |
|
(1.8.2008 0:07:42) Asi jsem každá snila o něčem jiném, dobrou
|
|
10.5Libik12 |
|
(1.8.2008 0:07:53) Asi jsem každá snila o něčem jiném, dobrou
|
|
ZuziP |
|
(2.8.2008 0:55:59) "A pokud se v mládí nenaučí, že když něco chci, tak musím trochu máknout"
Madelaine, na toto ale netreba kruzky.. stacia domace povinnosti.. lebo jednoducho nic nie je zadarmo. Kruzky by mali byt pre radost.
|
Lizzie |
|
(2.8.2008 8:32:12) Ne Zuzi - ono je ,,máknout" a ,,máknout". Máknout se občas musí i ve věcech, které člověka baví. A myslím, že právě ti kroužky, ač jsou pro radost a děcko baví jsou zájem a vyvíjená činnost... Mimochodem vůbec nemyslím jen sport - sama jsem sportovní antitalent a bylo by to pro mě za trest. Třeba keramika, výtvarka, tvůrčí psaní a kdo ví co ještě...
|
|
ZuziP |
|
(2.8.2008 16:16:18) Madelaine, ono je to asi dobre kombinovat. Najst si nieco, co ma bavi, je dolezite, ale na pochopenie toho, ze veci nie su zadarmo, to nestaci. Kruzky su pre zabavu a platia ich rodicia.. Doma nerobime len to, co nas bavi (a este nam to niekto plati), ale to, co treba. A to treba tiez pochopit.
|
|
|
|
|
|
janinka01 |
|
(4.8.2008 7:04:20) Tak to s tebou naprosto souhlasím není nic horšího než traumata nesená si z dětství "ty už zase nic neděláš"atd. Sladce lenošit a zaobírat se vlastními myšlenkami je moc fajn.My s dcerou si dokonce děláme takové "přemýšlivé" chvilky,Jsme spolu,ale každá si myslíme na své.Nemluvíme sedíme jen tak a pak to společně proberem,když chceme.
|
|
|
|
|
|
|
|