Radka,David10/05+Gabča11/07 |
|
(23.5.2008 0:58:10) Bezva čtení, nasmála jsme se, článek mě pobavil, je fajn si to takhle přečíst z "druhé strany". Chlapi jsou prostě jiní, nemají ženský mozek, myslí a jednají jinak.
Tak nějak mi to příjde od Vás ženské prudilky trochu jednostranné, že by nás jako chlapi měli chápat, být nám k vůli, chovat se tak, jak by jsme chtěly my, dělat věci podle našich představ..jen pro to, že jsme ženské, že si to neustále vynucujeme a vymáháme??? I oni snad by měli dostát našemu pochopení, že jsou prostě jiní než my a na věci mají jiný názor a měly by jsme je nechat trochu dýchat, což? Co po nich vlastně chcete, aby byly prodloužením Vašeho mozku nebo samostatně myslící a jednající bytosti??
Mno, každý podle svojí volby a gusta
Moje historka k dobru je, že my měli svatbu 3 týdny před termínem narození našeho prvního dítka a ono vykouklo na svět cca 15 dodin po oddání. Takže manžel "rodil" ještě ve svatebním, s kytičkou v kapsičce a pořádnou opicí D Některé časové úseky jsem mu musela převyprávět neboť má trochu temno, ale byla legrace a se smíchem na ten náš "porod ve snách" vzpomínáme. Moc mi na sále pomohl právě tím, že byl veselý a dělal blbinky, bavil sestry (tím nemyslím, že by byl úplně mimo, blábolil a pod, prostě měl dobrou náladu, jak by ne, když se mu právě rodil syn).
U porodu druhého dítka byl střízlivý, veselý a blný blbinek a úsměvů byl taky. "Rodila" mě PA-studentka, tak se ji trochu klepaly ruce, neb jsem byla její první porod. Manžel ji povzbuzoval, snažil se jí rozptýlit, aby nebyla tak "sevřená a roztřesená", pak od nás dostala obr bomboniérku a hubičku od manžela. On byl prostě skvělý podruhé, teď si na to aspoň vzpomíná v celém rozsahu. A ona studenta jistě též, neb se po porodu celá bledá odebrala na balkón....
Mám raději úsměv a nadhled, než vážnou tvář, a zrovna v okamžiku tak radostném, jakým jistě narození dítětě jistě je, to platí dvojnásob.
|
10.5Libik12 |
|
(23.5.2008 8:16:45) To je hezký příspěvek a dobrá svatební noc:)
|
1.3Magráta13 |
|
(23.5.2008 8:50:31) Připomělo mi to, jak se narodila naše první dcera. Manžel u porodu byl, je taková nátura, že na sobě nedá nic moc znát, moc o našem soukromí nemluví ani s kamarády. Dcera se narodila zrovna v době, kdy zbytek naší party byl na letním táboře, kde dělali vedoucí. Manžel tam druhý den jel a tu následnou celonoční pařbu jsme měli dokonce natočenou na kameru. Kdyby chlastal před porodem, fakt bych byla naštvaná. protože mám prostě pocit, že by chlap měl v tom období dávat na ženskou pozor a být po ruce. Tohle ale bylo roztomilé. Jak se všichni radovali. bylo to takové spontální, milé. A všechno dovršila kamarádka, která mi vyprávěla, jak manžel přijel se slzama v očích a povídal, jak jsme hrozně statečná, že jsem to všechno vydržela. Toho bych se od něj nikdy nenadála.
U nyní očekávaného druhého dítka už taková spontálnost zřejmě nebude. Manžel bude mít na starost dceru, takže oslava se bude muset odložit. Jinak pít na zdraví miminku je přímo povinnost. Ovšem, vyžaduju, aby si chlap vzal aspoň na druhý den dovolenou a nešel "rovnou" do práce. potřebuju ho přece zdravýho
Jo a ještě. U nás na vesnici se spousta věcí řeší tak nějak "kolektivně". Takže i narození prvního dítěte prožívala celá naše ulice a maminka druhý den obcházela ves a každýmu referovala, že "už máme tu vnučku"
|
|
|
Jane | •
|
(23.5.2008 12:06:13) No, já spíš než přítomnost u porodu (kde jsem manžela nijak zvlášť moc nevnímala a "používala" jsem ho spíš jako zvonek na přivolání sestry (mmch ten zvonek tam nebyl a chlapi nesměli z těch porodních boxů vystrčit nos - blbé, že) by mi pčišla užitečná péče o ženu těhuli v devátým měsíci - jenžeto je u nás utopie. Docela by mi pomohlo, kdyby vytřel nebo vyluxoval, pověsil mi prádlo, namasíroval mi záda atp. Připadám si jak matka samoživitelka. Jediný co umí je chodit a nadávat, jaký je tu bordel - ale už ho nezajímá, že ty věci jednoduše nemám kam dát, protože máme malou skříň a ty slibované police apod. už čtvrtým rokem čekají na svou realizaci. Tak jsem se rozhodla, že se hned po porodu naučím zacházet s vrtačkou, hoblovkou a pod., jinak se asi nedočkám. Celkově mi porod přijde jako nespravedlivý - ženská to "oddře" a chlap slízne smetanu a ještě má pocit, jak byl ten porod "lehkej". No nic, jdu uklidit ten svinčík tady.
|
|
Luca | •
|
(23.5.2008 23:46:50) Ano, přesně jsi na to kápla! Chci aby byl vnímavý, milý, vstřícný, chápavý, splnil mi co mi na očích vidí, podporoval mě, pomáhal mi, i psychicky, byl mou spřízněnou duší, navíc vypadal dobře, no byla by to fakt paráda! A navíc by mi v tom případě nedělalo problém mu stejnou měrou oplácet :o)
|
Jíťa | •
|
(25.5.2008 22:04:02) není toho zrovna málo. Nakolik jsi ty chápavá vůči němu? Píšeš, že bys mu poskytla to samé, co požaduješ. Ale je to skutečně to, co on by od tebe na oplátku chtěl? Nenapadlo tě, že by mohl chtít něco trochu jiného. Nebo, že jeho představa pojmů být "vnímavý, milý, vstřícný, chápavý, splnil mi co mi na očích vidí, podporoval mě, pomáhal mi, i psychicky, byl mou spřízněnou duší" se může lišit od té tvé?
|
SnowWhite |
|
(25.5.2008 22:13:23) No přesně to mě napadá . Navíc ještě přidám, že by mě moc zajímalo, co vlastně Luco nabízíš ty? Jsi tak úžasná, že si z tebe vůbec někdo chce rovnou sednout na prdel? Ruku na srdce
|
Luca | •
|
(25.5.2008 22:37:37) Ale jasně že nejsem krasomila inteligentní dokonalá, byla to nadsázka, není mi 20, s manžou jsme spolu 16 let, tak fakt vím, že takový chlap, ale ani ženská neexistují. Ale stejně by to byla paráda, aspoň 1 den!
|
SnowWhite |
|
(26.5.2008 11:50:48) Pokud jsme v rovině snění, OK. Já už jsem patrně moc velký cynik
|
|
|
|
|
|
|